Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
26.6.2017
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
188 - 418
Návrh zprávy
Laura Ferrara
(PE597.506v01-00)
Společný postup pro mezinárodní ochranu v Unii
Návrh nařízení
( COM(2016)0467 – C8-0321/2016 – 2016/0224(COD) )
AM_Com_LegReport
Pozměňovací návrh 188
Kristina Winberg
Návrh nařízení
–
| |
| Návrh na zamítnutí |
| Evropský parlament zamítá návrh Komise. |
Or. en
Pozměňovací návrh 189
Auke Zijlstra, Harald Vilimsky, Janice Atkinson, Gilles Lebreton, Marine Le Pen
za skupinu ENF
Návrh nařízení
–
| |
| Návrh na zamítnutí |
| Evropský parlament zamítá [návrh Komise]. |
Or. en
Odůvodnění
Tento návrh by měl být zamítnut, protože usnadňuje přiznávání mezinárodní ochrany v národních státech, čemuž je třeba za každou cenu zabránit. Mezinárodní ochrana by měla být poskytována pouze žadatelům v regionu, který se nachází nejblíže zemi původu. S tímto přístupem bychom mohli zabránit nelegální migraci, obchodování s lidmi, úmrtí migrantů, narušování našich ekonomik a společností i bezpečnostním hrozbám pro občany EU. Národní státy EU se navíc navzájem liší, a nemohou proto uplatňovat společný postup.
Pozměňovací návrh 190
Marina Albiol Guzmán, Martina Anderson, Malin Björk, Barbara Spinelli
Návrh legislativního usnesení
Bod 1
| |
Návrh legislativního usnesení | Pozměňovací návrh |
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; | 1. zamítá návrh Komise a jeho znění postupuje zpět Komisi; Komisi naléhavě vyzývá, aby představila nový návrh, který bude v souladu s mezinárodními právními předpisy a s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků; |
Or. en
Pozměňovací návrh 191
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Název 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU | Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU |
Or. en
Pozměňovací návrh 192
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Název 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU | Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU |
Or. fr
Pozměňovací návrh 193
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(1) Cílem tohoto nařízení je zefektivnit, zjednodušit a harmonizovat procesní postupy členských států zavedením společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii. K dosažení tohoto cíle je provedena řada podstatných změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU22 a uvedená směrnice by měla být zrušena a nahrazena nařízením. Odkazy na zrušenou směrnici by se měly považovat za odkazy na toto nařízení. | (1) Cílem této směrnice je zefektivnit, zjednodušit a sjednotit procesní postupy členských států zavedením společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii. K dosažení tohoto cíle je provedena řada podstatných změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU22, a uvedená směrnice by tudíž měla být nahrazena. Odkazy na směrnici 2013/32/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici. |
_________________ | _________________ |
22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60). | 22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60). |
Or. fr
Pozměňovací návrh 194
Marina Albiol Guzmán, Barbara Spinelli
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(1) Cílem tohoto nařízení je zefektivnit, zjednodušit a harmonizovat procesní postupy členských států zavedením společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii. K dosažení tohoto cíle je provedena řada podstatných změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU22 a uvedená směrnice by měla být zrušena a nahrazena nařízením. Odkazy na zrušenou směrnici by se měly považovat za odkazy na toto nařízení. | (1) Cílem této směrnice je zefektivnit, zjednodušit a harmonizovat procesní postupy členských států zavedením společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii. K dosažení tohoto cíle je provedena řada podstatných změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU22 a uvedená směrnice by měla být zrušena a nahrazena nařízením. Odkazy na zrušenou směrnici by se měly považovat za odkazy na tuto směrnici. |
_________________ | _________________ |
22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60). | 22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60). |
Or. en
Pozměňovací návrh 195
Udo Voigt
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(2) Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, jenž je založen na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. Tato politika by se měla řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, a to i pokud jde o finanční aspekty. | (2) Společná azylová politika, jež je založena na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. |
Or. de
Pozměňovací návrh 196
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(2) Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, jenž je založen na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. Tato politika by se měla řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, a to i pokud jde o finanční aspekty. | (2) Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, jenž je založen na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. Tato politika by se měla řídit zásadou dostupnosti s přihlédnutím k absorpčním možnostem přijímacích společností a k maximální soběstačnosti osob požívajících mezinárodní ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 197
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(3) Společný evropský azylový systém je založen na společných normách pro azylové řízení, uznávání a ochranu poskytované na úrovni Unie, podmínky přijímání a systém pro určení členského státu příslušného pro žadatele o azyl. Bez ohledu na pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při postupném rozvoji společného evropského azylového systému, stále existují značné rozdíly mezi členskými státy v používaných typech řízení, míře uznávání, druhu poskytnuté ochrany, úrovni materiálních podmínek přijetí a výhodách poskytovaných žadatelům a osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Tyto rozdíly významně motivují k druhotnému pohybu osob a ohrožují cíl zajistit, aby bylo ve společném evropském azylovém systému se všemi uchazeči zacházeno stejně bez ohledu na to, kde v Unii podávají žádost. | (3) Společný evropský azylový systém je založen na společných normách pro azylové řízení, uznávání a ochranu poskytované na úrovni Unie, podmínky přijímání a systém pro určení členského státu příslušného pro žadatele o azyl. Bez ohledu na pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při postupném rozvoji společného evropského azylového systému, stále existují značné rozdíly mezi členskými státy v používaných typech řízení, míře uznávání, druhu poskytnuté ochrany, úrovni materiálních podmínek přijetí a výhodách poskytovaných žadatelům a osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Tyto rozdíly ohrožují cíl zajistit, aby bylo ve společném evropském azylovém systému se všemi uchazeči zacházeno v souladu s co nejvyššími normami a v plném souladu se základními právy a s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků bez ohledu na to, kde v Unii podávají žádost. |
Or. en
Pozměňovací návrh 198
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(3) Společný evropský azylový systém je založen na společných normách pro azylové řízení, uznávání a ochranu poskytované na úrovni Unie, podmínky přijímání a systém pro určení členského státu příslušného pro žadatele o azyl. Bez ohledu na pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při postupném rozvoji společného evropského azylového systému, stále existují značné rozdíly mezi členskými státy v používaných typech řízení, míře uznávání, druhu poskytnuté ochrany, úrovni materiálních podmínek přijetí a výhodách poskytovaných žadatelům a osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Tyto rozdíly významně motivují k druhotnému pohybu osob a ohrožují cíl zajistit, aby bylo ve společném evropském azylovém systému se všemi uchazeči zacházeno stejně bez ohledu na to, kde v Unii podávají žádost. | (3) Společný evropský azylový systém je založen na společných normách pro azylové řízení, uznávání a ochranu poskytované na úrovni Unie, podmínky přijímání a systém pro určení členského státu příslušného pro žadatele o azyl. Bez ohledu na pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při postupném rozvoji společného evropského azylového systému, stále existují značné rozdíly mezi členskými státy v používaných typech řízení, míře uznávání, druhu poskytnuté ochrany, úrovni materiálních podmínek přijetí a výhodách poskytovaných žadatelům a osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Tyto rozdíly ohrožují cíl zajistit, aby bylo ve společném evropském azylovém systému se všemi uchazeči zacházeno bez ohledu na to, kde v Unii podávají žádost. |
Or. en
Pozměňovací návrh 199
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(4) Ve svém sdělení ze dne 6. dubna 201623 stanovila Komise své možnosti pro zlepšení společného evropského azylového systému, a to vytvoření udržitelného a spravedlivého systému pro určení členského státu příslušného pro žadatele o azyl, posílení systému Eurodac, dosažení větší konvergence v azylovém systému EU, předcházení druhotnému pohybu uvnitř Unie a nový mandát Agentury Evropské unie pro azyl. Uvedené sdělení je v souladu s výzvami Evropské rady z 18.–19. února 201624, které vybízejí k dosažení pokroku v oblasti reformy stávajícího rámce EU s cílem zajistit humánní a účinnou azylovou politiku. Navrhuje také další postup v souladu s holistickým přístupem k migraci, který stanovil Evropský parlament ve své zprávě z vlastního podnětu ze dne 12. dubna 2016. | vypouští se |
_________________ |
|
23 COM(2016) 197 final. |
|
24 EUCO 19.2.2016, SN 1/16. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 200
Udo Voigt
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(5) V zájmu dobře fungujícího společného evropského azylového systému je třeba dosáhnout zásadního pokroku v oblasti sbližování vnitrostátních azylových systémů. Současná nesourodá azylová řízení ve všech členských státech by měla být nahrazena společným řízením pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany, jež bude použitelné ve všech členských státech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení)25, čímž se zajistí včasnost a účinnost řízení. Žádosti o mezinárodní ochranu učiněné státními příslušníky třetích zemí a osobami bez státní příslušnosti by měly být přezkoumány v rámci řízení, které se řídí stejnými pravidly bez ohledu na členský stát, v němž je žádost podána, aby se zajistila rovnost ve vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu, jasnost a právní jistota pro jednotlivého žadatele. | (5) V zájmu dobře fungujícího společného evropského azylového systému je třeba dosáhnout zásadního pokroku v oblasti sbližování vnitrostátních azylových systémů. Současná nesourodá azylová řízení ve všech členských státech by měla být nahrazena společným řízením pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany, jež bude použitelné ve všech členských státech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení)25, čímž se zajistí včasnost a účinnost řízení. Žádosti o mezinárodní ochranu učiněné státními příslušníky třetích zemí by měly být přezkoumány v rámci řízení, které se řídí stejnými pravidly bez ohledu na členský stát, v němž je žádost podána, aby se zajistila rovnost ve vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu, jasnost a právní jistota pro jednotlivého žadatele. |
_________________ | _________________ |
25 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 25 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. de
Pozměňovací návrh 201
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany by měl omezit druhotné pohyby žadatelů o mezinárodní ochranu mezi členskými státy způsobené rozdíly v právních rámcích, a to nahrazením stávajících diskrečních ustanovení harmonizovanými pravidly a vyjasněním práv a povinností žadatelů a důsledků nedodržení těchto povinností, a vytvořit odpovídající podmínky pro uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) v členských státech.26 | vypouští se |
_________________ |
|
26 THIS FOOTNOTE IS MISSING. THANK YOU FOR USING ANOTHER LANGUAGE. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 202
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany by měl omezit druhotné pohyby žadatelů o mezinárodní ochranu mezi členskými státy způsobené rozdíly v právních rámcích, a to nahrazením stávajících diskrečních ustanovení harmonizovanými pravidly a vyjasněním práv a povinností žadatelů a důsledků nedodržení těchto povinností, a vytvořit odpovídající podmínky pro uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) v členských státech.26 | (6) Společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany by měl omezit druhotné pohyby žadatelů o mezinárodní ochranu mezi členskými státy způsobené rozdíly v právních rámcích, a to navržením harmonizovanějších pravidel a vyjasněním práv a povinností žadatelů a důsledků nedodržení těchto povinností, a vytvořit odpovídající podmínky pro uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) v členských státech.26 |
_________________ | _________________ |
26 THIS FOOTNOTE IS MISSING. THANK YOU FOR USING ANOTHER LANGUAGE. | 26 THIS FOOTNOTE IS MISSING. THANK YOU FOR USING ANOTHER LANGUAGE. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 203
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Bodil Valero, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany by měl omezit druhotné pohyby žadatelů o mezinárodní ochranu mezi členskými státy způsobené rozdíly v právních rámcích, a to nahrazením stávajících diskrečních ustanovení harmonizovanými pravidly a vyjasněním práv a povinností žadatelů a důsledků nedodržení těchto povinností, a vytvořit odpovídající podmínky pro uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) v členských státech.26 | (6) Společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany by měl vytvořit pobídky, které budou žadatele motivovat k tomu, aby zůstali a integrovali se na území členského státu odpovědného za přezkoumání jejich žádosti o azyl, a to nahrazením stávajících diskrečních ustanovení harmonizovanými pravidly a vyjasněním práv a povinností žadatelů a důsledků nedodržení těchto povinností, a vytvořit odpovídající podmínky pro uplatňování nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) v členských státech.26 |
_________________ | _________________ |
26 THIS FOOTNOTE IS MISSING. THANK YOU FOR USING ANOTHER LANGUAGE. | 26 THIS FOOTNOTE IS MISSING. THANK YOU FOR USING ANOTHER LANGUAGE. |
Or. en
Pozměňovací návrh 204
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. | (7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 205
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. | (7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. V souladu se zásadou nenavracení by osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. |
Or. en
Pozměňovací návrh 206
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. | (7) Tato směrnice by se měla vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s touto směrnicí. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 207
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. | (7) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. |
Or. en
Pozměňovací návrh 208
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s tímto nařízením. | (7) Tato směrnice by se měla vztahovat na všechny žádosti o mezinárodní ochranu učiněné na území členských států, včetně na vnější hranici, v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru členských států a na odnětí mezinárodní ochrany. Osoby žádající o mezinárodní ochranu, jež se nacházejí v teritoriálních vodách členského státu, by měly být vyloděny na pevninu a jejich žádosti by měly být posouzeny v souladu s touto směrnicí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 209
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat toto nařízení také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. | (8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). |
Or. en
Pozměňovací návrh 210
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat toto nařízení také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. | (8) Tato směrnice by se měla použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat tato směrnice také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 211
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat toto nařízení také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. | (8) Tato směrnice by se měla použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat tato směrnice také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 212
Beatrix von Storch
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat toto nařízení také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. | (8) Toto nařízení by se mělo použít na žádosti o mezinárodní ochranu v řízení, v němž se zkoumá, zda žadatelé splňují podmínky pro uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Kromě mezinárodní ochrany mohou členské státy osobám, které nesplňují podmínky pro přiznání postavení uprchlíka, rovněž udělit podle svých vnitrostátních právních předpisů jiné humanitární statusy. V zájmu zjednodušení řízení v členských státech by členské státy měly mít možnost uplatňovat toto nařízení také na žádosti o jakýkoli druh takovéto jiné ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 213
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Pokud jde o jednání s osobami, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou členské státy vázány nástroji mezinárodního práva, jejichž smluvními stranami jsou. | (9) Pokud jde o jednání s osobami, na něž se vztahuje tuto směrnici, jsou členské státy vázány nástroji mezinárodního práva, jejichž smluvními stranami jsou. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 214
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Pokud jde o jednání s osobami, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou členské státy vázány nástroji mezinárodního práva, jejichž smluvními stranami jsou. | (9) Pokud jde o jednání s osobami, na něž se vztahuje tuto směrnici, jsou členské státy vázány nástroji mezinárodního práva, jejichž smluvními stranami jsou. |
Or. en
Pozměňovací návrh 215
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 216
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Bodil Valero, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. | (10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. Je třeba, aby místní a regionální orgány a mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti měly k dispozici odpovídající finanční prostředky a aby místní a regionální orgány měly přímý přístup k Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu (AMIF). |
Or. en
Pozměňovací návrh 217
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. | (10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování této směrnice, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 218
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování tohoto nařízení, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. | (10) Je třeba uvolnit prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se členským státům poskytla přiměřená podpora v jejich úsilí při uplatňování této směrnice, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům. |
Or. en
Pozměňovací návrh 219
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. | (11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování této směrnice, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu. Při uplatňování této směrnice by členské státy měly dbát základních práv a zohlednit osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. |
Or. en
Pozměňovací návrh 220
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. | (11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. |
Or. en
Pozměňovací návrh 221
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. | (11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování této směrnice, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování této směrnice by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 222
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním, registrováním a posuzováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. | (11) Agentura Evropské unie pro azyl by měla poskytnout členským státům nezbytnou operativní a technickou pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména poskytnutím odborníků pomáhajících vnitrostátním orgánům s přijímáním a registrováním žádostí o mezinárodní ochranu a poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu a pokynů týkajících se situace v konkrétních zemích původu. Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. |
Or. en
Pozměňovací návrh 223
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy nebo coby osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky pro sledování svého případu v průběhu všech fází řízení. | (12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy nebo coby osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky a přístup k bezplatné právní pomoci pro sledování svého případu v průběhu všech fází řízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 224
Beatrix von Storch
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy nebo coby osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky pro sledování svého případu v průběhu všech fází řízení. | (12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky pro sledování svého případu v průběhu všech fází řízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 225
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy nebo coby osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky pro sledování svého případu v průběhu všech fází řízení. | (12) V zájmu správného rozpoznání osob, jež potřebují ochranu coby uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy nebo coby osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, by měl mít každý žadatel účinný přístup k řízení, povinnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat všechny důležité skutečnosti o svém případu, a dostatečné procesní záruky pro sledování svého případu v průběhu řízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 226
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a kulturní zprostředkovatel a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Žadateli musí být umožněn přístup k účinné pomoci ze strany nevládních organizací poskytujících právní pomoc před pohovorem, během něho i po něm. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky příslušného členského státu. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by být pořízen jeho zvukový záznam a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. V případě, že žadatel potřebuje zvláštní záruky v souladu s články 19 až 22, musí mít možnost předložit tyto konkrétní prvky v přiměřené lhůtě po osobním pohovoru. |
Or. en
Pozměňovací návrh 227
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. Žadatelé by vždy měli mít možnost podat k jakékoli chybě v překladu či k nedorozumění ve zprávě či v přepisu doplňující ústní nebo písemné vysvětlení. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s pozměňovacími návrh k čl. 5 odst. 4. Možnost opravy chybného překladu podporuje i to, aby rozhodnutí o poskytnutí azylu byla dobře podložená.
Pozměňovací návrh 228
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti a případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a právní zástupce nebo poradce a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru by mu měl být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě z pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne. |
Or. en
Pozměňovací návrh 229
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat, nebo pokud je žádost zjevně nepřípustná. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 230
Brice Hortefeux, Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Předtím, než rozhodující orgán přijme rozhodnutí, by měl mít žadatel účinnou příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici. Z tohoto důvodu by žadatel měl mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatečný a přiměřený čas pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 231
Sergei Stanishev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být vyslyšen v rámci osobního pohovoru o přípustnosti, případně o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. | (13) Žadateli by měla být poskytnuta účinná příležitost předložit všechny relevantní prvky, které má k dispozici, rozhodujícímu orgánu. Z tohoto důvodu by žadatel měl, až na omezené výjimky, mít právo být případně vyslyšen v rámci osobního pohovoru o podstatě své žádosti. Aby bylo právo na osobní pohovor účinné, měl by být žadateli nápomocen tlumočník a měla by mu být dána příležitost poskytnout své vysvětlení ohledně důvodů své žádosti komplexním způsobem. Žadatel by měl mít k dispozici dostatek času pro přípravu a konzultace se svým právním poradcem nebo jiným poradcem a během pohovoru mu může být právní poradce nebo jiný poradce nápomocen. Osobní pohovor by měl probíhat za podmínek, které zajistí odpovídající důvěrnost, a měl by být veden vhodně vyškolenými a způsobilými pracovníky včetně případně pracovníků orgánů jiných členských států nebo odborníků vyslaných Agenturou Evropské unie pro azyl. Od osobního pohovoru lze upustit, pouze pokud má rozhodující orgán vydat ohledně žádosti kladné rozhodnutí nebo pokud se domnívá, že žadatel není vzhledem k přetrvávající situaci, na niž nemá vliv, k pohovoru způsobilý nebo jej nemůže absolvovat. Vzhledem k tomu, že osobní pohovor je zásadní součástí posouzení žádosti, měl by pohovor být zaznamenán a žadatelé a jejich právní poradci by měli mít k záznamu přístup, jakož i ke zprávě nebo přepisu pohovoru předtím, než rozhodující orgán rozhodne, nebo v případě zrychleného posuzovacího řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s jinými pozměňovacími návrhy, jejichž účelem je odstranit kontroly přípustnosti jako požadavek platný předtím, než začalo platit dublinské nařízení.
Pozměňovací návrh 232
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Bodil Valero, Jean Lambert
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. | (14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany ve všech fázích řízení. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení včetně během osobních pohovorů a v odvolacím řízení. Žadatelé by měli mít právo uplatnit před soudem nebo tribunálem účinný opravný prostředek proti zamítavému rozhodnutí o udělení bezplatné právní pomoci a členské státy zajistí, aby právní pomoc a zastupování nebyly svévolně omezovány a aby žadatelům nebylo bráněno v účinném přístupu ke spravedlnosti. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. |
Or. en
Pozměňovací návrh 233
Maria Grapini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. | (14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. Je třeba zvážit, zda by členským státům neměla být poskytnuta určitá míra flexibility, pokud jde o jejich procesní autonomii a potřebu předejít jejich nadměrnému finančnímu zatěžování. |
Or. ro
Pozměňovací návrh 234
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. | (14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta právní pomoc a zastoupení v odvolacím řízení. Právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. |
Or. en
Pozměňovací návrh 235
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. | (14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatná právní pomoc a zastupování jsou poskytovány od okamžiku, kdy žadatel projevil vůli požádat o mezinárodní ochranu, a měly by je poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. |
Or. en
Pozměňovací návrh 236
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v tomto nařízení poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. | (14) Je v zájmu členských států i žadatelů zajistit, aby byla správně rozpoznána potřeba mezinárodní ochrany již ve fázi správního řízení poskytnutím kvalitních informací a právní podpory, což povede k účinnějšímu a kvalitnějšímu rozhodování. Za tímto účelem by přístup k právní pomoci či zastoupení měl být nedílnou součástí společného postupu o udělení mezinárodní ochrany. Aby se zajistila účinná ochrana práv žadatele, zejména práva na obhajobu a zásada spravedlnosti, a aby se zajistila hospodárnost řízení, měla by být žadatelům na požádání a za podmínek stanovených v této směrnici poskytnuta bezplatná právní pomoc a zastoupení v průběhu správního řízení a v odvolacím řízení. Bezplatnou právní pomoc a zastupování by měly poskytovat osoby, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 237
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitě, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. | (15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní příslušnosti, pohlavním znakům, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění, obchodování s lidmi, ztroskotání nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 238
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitě, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. | (15) Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. Známkou toho, že žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, jsou příznaky tělesných, duševních či vývojových poruch či postižení, jakož i zranitelnost související s věkem, jako je například demence. |
Or. en
Pozměňovací návrh 239
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitě, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. | (15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 240
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke svému věku, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitě, postižení, závažným zdravotním problémům, mentální poruše nebo následkům mučení, znásilnění nebo jiných vážných forem psychického, fyzického, sexuálního či genderového násilí. Je nutné systematicky posuzovat, zda jednotlivý žadatel potřebuje zvláštní procesní záruky, a tyto žadatele identifikovat co nejdříve od okamžiku učinění žádosti a před přijetím rozhodnutí. | (Netýká se českého znění.) |
Or. en
Odůvodnění
Sjednocuje pojmosloví s postojem EP k dalším nástrojům společného evropského azylového systému (CEAS), zejména se směrnicí o podmínkách přijímání.
Pozměňovací návrh 241
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí být odpovídajícím způsobem vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). | (16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí dostat k tomuto účelu patřičné pokyny. |
Or. en
Pozměňovací návrh 242
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí být odpovídajícím způsobem vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). | (16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, musejí mít nevládní organizace neomezený přístup do zadržovacích a azylových středisek, na hraniční přechody či jiná místa, kde se mohou vyskytovat žadatelé o azyl; a pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí by měli být odpovídajícím způsobem vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje tato směrnice, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). |
Or. en
Pozměňovací návrh 243
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí být odpovídajícím způsobem vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). | (Netýká se českého znění.) |
Or. en
Odůvodnění
Sjednocuje pojmosloví s postojem EP k dalším nástrojům společného evropského azylového systému (CEAS), zejména se směrnicí o podmínkách přijímání.
Pozměňovací návrh 244
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí být odpovídajícím způsobem vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). | (16) Aby se zajistila co nejvčasnější identifikace žadatelů, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, měli by pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí být vyškoleni k rozpoznávání známek zranitelnosti a měli by k tomuto účelu dostat patřičné pokyny. Další opatření ke zjišťování a dokumentaci příznaků a známek mučení nebo jiných vážných forem fyzického či psychického násilí, včetně sexuálního násilí, v rámci řízení, na něž se vztahuje tato směrnice, by měla mimo jiné vycházet ze Zásad pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (Istanbulský protokol). |
Or. fr
Pozměňovací návrh 245
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Zvláštní procesní záruky, které jsou takové povahy, že mohou zabránit použití zrychleného řízení nebo řízení na hranicích, by měly rovněž vést k poskytnutí dalších záruk žadateli v případech, kdy jeho podání opravného prostředku nemá automaticky odkladný účinek, aby za daných konkrétních okolností byla zajištěna účinnost opravného prostředku. | (17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Žadatelé, kteří potřebují zvláštní procesní záruky, ze zrychleného řízení nebo řízení na hranicích vyňat. |
Or. en
Pozměňovací návrh 246
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Zvláštní procesní záruky, které jsou takové povahy, že mohou zabránit použití zrychleného řízení nebo řízení na hranicích, by měly rovněž vést k poskytnutí dalších záruk žadateli v případech, kdy jeho podání opravného prostředku nemá automaticky odkladný účinek, aby za daných konkrétních okolností byla zajištěna účinnost opravného prostředku. | (17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Nezletilé osoby jsou z řízení na hranicích a ze zrychleného řízení vždy vyňaty. |
Or. en
Pozměňovací návrh 247
Elly Schlein
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Zvláštní procesní záruky, které jsou takové povahy, že mohou zabránit použití zrychleného řízení nebo řízení na hranicích, by měly rovněž vést k poskytnutí dalších záruk žadateli v případech, kdy jeho podání opravného prostředku nemá automaticky odkladný účinek, aby za daných konkrétních okolností byla zajištěna účinnost opravného prostředku. | (17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Nezletilé osoby by měly být z řízení na hranicích a ze zrychleného řízení vždy vyňaty. |
Or. en
Pozměňovací návrh 248
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Žadatelům, u nichž bylo zjištěno, že potřebují zvláštní procesní záruky, by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu. Není-li možné poskytnout adekvátní podporu v rámci zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích, měl by být žadatel, který potřebuje zvláštní procesní záruky, z těchto řízení vyňat. Zvláštní procesní záruky, které jsou takové povahy, že mohou zabránit použití zrychleného řízení nebo řízení na hranicích, by měly rovněž vést k poskytnutí dalších záruk žadateli v případech, kdy jeho podání opravného prostředku nemá automaticky odkladný účinek, aby za daných konkrétních okolností byla zajištěna účinnost opravného prostředku. | (Netýká se českého znění.) |
Or. en
Odůvodnění
Sjednocuje pojmosloví s postojem EP k dalším nástrojům společného evropského azylového systému (CEAS), zejména se směrnicí o podmínkách přijímání.
Pozměňovací návrh 249
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(18) Aby byla lépe zajištěna rovnost mezi žadateli ženského a mužského pohlaví, měla by řízení o posouzení žádosti brát ohled na pohlaví žadatelů. Především by měly být osobní pohovory organizovány tak, aby mohli žadatelé ženského i mužského pohlaví hovořit o svých zkušenostech z minulosti v případech pronásledování z důvodu jejich pohlaví či pohlavní identity. Za tímto účelem by ženy měly mít účinnou příležitost absolvovat pohovor odděleně od svého manžela, druha či jiných rodinných příslušníků. Je-li to možné, s ženami a dívkami by měly vést pohovor a tlumočit osoby ženského pohlaví. Lékařské prohlídky žen a dívek by měly provádět praktické lékařky, zejména s ohledem na skutečnost, že žadatelka může být obětí genderového násilí. Složitost nároků souvisejících s problematikou pohlaví či pohlavní identity by měla být řádně zohledněna v řízeních vycházejících z pojmu první země azylu, pojmu bezpečné třetí země, pojmu bezpečné země původu a pojmu následných žádostí. | (18) Aby byla lépe zajištěna rovnost mezi žadateli ženského a mužského pohlaví, měla by řízení o posouzení žádosti brát ohled na pohlaví žadatelů. Především by měly být osobní pohovory organizovány tak, aby mohli žadatelé ženského i mužského pohlaví hovořit o svých zkušenostech z minulosti v případech týkajících se jejich sexuální orientace nebo pronásledování z důvodu jejich pohlaví či pohlavní identity. Za tímto účelem by ženy měly mít účinnou příležitost absolvovat pohovor odděleně od svého manžela, druha či jiných rodinných příslušníků. S ženami a dívkami by měly vést pohovor a tlumočit osoby ženského pohlaví. Lékařské prohlídky žen a dívek by měly provádět praktické lékařky, zejména s ohledem na skutečnost, že žadatelka může být obětí genderového násilí. Pokud se pohlavní identita žadatelů liší od jejich zákonného pohlaví, členské státy zajistí, aby při posuzování jejich žádostí a při pohovorech byla používáním odpovídajícího jména a oslovení žadatele a přízviska příslušejícího jeho či jejímu pohlaví respektována pohlavní identita příslušného žadatele. Složitost nároků souvisejících s problematikou pohlaví, včetně nároků souvisejících se sexuální orientací, pohlavní identitou, vyjádřením pohlavní příslušnosti a pohlavních znaků, by měla být řádně zohledněna v řízeních vycházejících z pojmu první země azylu, pojmu bezpečné třetí země, pojmu bezpečné země původu a pojmu následných žádostí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 250
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(18) Aby byla lépe zajištěna rovnost mezi žadateli ženského a mužského pohlaví, měla by řízení o posouzení žádosti brát ohled na pohlaví žadatelů. Především by měly být osobní pohovory organizovány tak, aby mohli žadatelé ženského i mužského pohlaví hovořit o svých zkušenostech z minulosti v případech pronásledování z důvodu jejich pohlaví či pohlavní identity. Za tímto účelem by ženy měly mít účinnou příležitost absolvovat pohovor odděleně od svého manžela, druha či jiných rodinných příslušníků. Je-li to možné, s ženami a dívkami by měly vést pohovor a tlumočit osoby ženského pohlaví. Lékařské prohlídky žen a dívek by měly provádět praktické lékařky, zejména s ohledem na skutečnost, že žadatelka může být obětí genderového násilí. Složitost nároků souvisejících s problematikou pohlaví či pohlavní identity by měla být řádně zohledněna v řízeních vycházejících z pojmu první země azylu, pojmu bezpečné třetí země, pojmu bezpečné země původu a pojmu následných žádostí. | (18) Aby byla lépe zajištěna rovnost mezi žadateli ženského a mužského pohlaví, měla by řízení o posouzení žádosti brát ohled na pohlaví žadatelů. Především by měly být osobní pohovory organizovány tak, aby mohli žadatelé ženského i mužského pohlaví hovořit o svých zkušenostech z minulosti v případech pronásledování z důvodu jejich pohlaví či pohlavní identity. Za tímto účelem by žadatel měl mít účinnou příležitost absolvovat pohovor odděleně od svého manžela, druha či jiných rodinných příslušníků. Je-li to možné, s žadateli by měly vést pohovor a tlumočit osoby stejného pohlaví. Lékařské prohlídky žadatelů by měli provádět praktičtí lékaři stejného pohlaví, zejména s ohledem na skutečnost, že žadatel může být obětí genderového násilí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 251
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (18a) Za násilí na základě pohlaví se považuje jakékoli násilí, které je směřováno vůči určité osobě z důvodu jejího pohlaví, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní identity nebo které má nepřiměřený dopad na osoby určitého pohlaví. Jeho důsledkem může být fyzická, sexuální, citová či psychická újma oběti nebo její ekonomická ztráta. Násilí na základě pohlaví se považuje za formu diskriminace a za porušení základních svobod oběti a zahrnuje násilí v rámci úzkých svazků, sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních napadení a obtěžování), obchodování s lidmi, zotročování a různé druhy škodlivých praktik, jako jsou vynucené sňatky, mrzačení ženských genitálií a takzvané „zločiny ze cti“. Ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často vyžadují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika sekundární a opakované viktimizace, zastrašování a odvety spojenými s tímto násilím. |
Or. en
Pozměňovací návrh 252
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(19) Pokud členské státy během vyřizování žádosti provádějí osobní prohlídku žadatele, měla by tuto prohlídku provádět osoba stejného pohlaví. Tím by neměly být dotčeny prohlídky prováděné z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. | (19) Pokud členské státy provádějí z bezpečnostních důvodů osobní prohlídku žadatele, měla by tuto prohlídku provádět osoba stejného pohlaví. |
Or. en
Pozměňovací návrh 253
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(19) Pokud členské státy během vyřizování žádosti provádějí osobní prohlídku žadatele, měla by tuto prohlídku provádět osoba stejného pohlaví. Tím by neměly být dotčeny prohlídky prováděné z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. | (19) Pokud členské státy během vyřizování žádosti provádějí osobní prohlídku žadatele, měla by být tato prohlídka prováděna v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zásadou přiměřenosti a osobou stejného pohlaví. Tím by neměly být dotčeny prohlídky prováděné z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. |
Or. en
Pozměňovací návrh 254
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(19) Pokud členské státy během vyřizování žádosti provádějí osobní prohlídku žadatele, měla by tuto prohlídku provádět osoba stejného pohlaví. Tím by neměly být dotčeny prohlídky prováděné z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. | (19) Pokud členské státy během vyřizování žádosti provádějí osobní prohlídku žadatele, měla by tuto prohlídku provádět osoba stejného pohlaví. Mělo by se jednat o výjimečné opatření, jehož by se mělo využívat pouze tehdy, je-li k tomu zvláštní důvod. |
Or. en
Pozměňovací návrh 255
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini, Bodil Valero
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(20) Při provádění tohoto nařízení by se členské státy měly v souladu s článkem 24 Listiny a s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 řídit především zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Při posuzování toho, co je v nejlepším zájmu dítěte, by členské státy měly zejména náležitě zohledňovat blaho a sociální vývoj nezletilé osoby, včetně prostředí, z kterého pochází. S ohledem na článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte týkající se práva dítěte být vyslyšeno poskytne rozhodující orgán nezletilé osobě příležitost k osobnímu pohovoru, ledaže to zjevně není v nejlepším zájmu dítěte. | (20) Při provádění tohoto nařízení by se členské státy měly v souladu s článkem 24 Listiny a s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 řídit především zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Při posuzování toho, co je v nejlepším zájmu dítěte, by členské státy měly zejména náležitě zohledňovat blaho a sociální vývoj nezletilé osoby, včetně prostředí, z kterého pochází. S ohledem na článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte týkající se práva dítěte být vyslyšeno poskytne rozhodující orgán nezletilé osobě příležitost k osobnímu pohovoru, ledaže to zjevně není v nejlepším zájmu dítěte. Řízení na hranicích, řízeních o přípustnosti a zrychlená řízení by se nikdy neměla uplatňovat v případě nezletilých osob bez doprovodu. Nezletilé osoby by nikdy neměly být zadržovány v rámci řízení na hranicích, v tranzitním prostoru, na vnějších hranicích nebo v kterékoli fázi rozhodování o jejich žádosti o azyl. |
Or. en
Pozměňovací návrh 256
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(20) Při provádění tohoto nařízení by se členské státy měly v souladu s článkem 24 Listiny a s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 řídit především zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Při posuzování toho, co je v nejlepším zájmu dítěte, by členské státy měly zejména náležitě zohledňovat blaho a sociální vývoj nezletilé osoby, včetně prostředí, z kterého pochází. S ohledem na článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte týkající se práva dítěte být vyslyšeno poskytne rozhodující orgán nezletilé osobě příležitost k osobnímu pohovoru, ledaže to zjevně není v nejlepším zájmu dítěte. | (20) Při provádění této směrnice by se členské státy měly v souladu s článkem 24 Listiny a s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 řídit především zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Při posuzování toho, co je v nejlepším zájmu dítěte, by členské státy měly zejména náležitě zohledňovat blaho a sociální vývoj nezletilé osoby, včetně prostředí, z kterého pochází. S ohledem na článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte týkající se práva dítěte být vyslyšeno poskytne rozhodující orgán nezletilé osobě příležitost k osobnímu pohovoru, ledaže to zjevně není v nejlepším zájmu dítěte. |
Or. en
Pozměňovací návrh 257
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(21) Společný postup sjednocuje lhůty pro přístup jednotlivce k řízení, pro posouzení žádosti rozhodujícím orgánem, jakož i pro posouzení odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně soudními orgány. Vzhledem k tomu, že neúměrně vysoký počet současně podaných žádostí může představovat riziko opoždění přístupu k řízení a posouzení žádostí, může být v některých případech nezbytná určitá míra flexibility s cílem výjimečně prodloužit tyto lhůty. V zájmu efektivního postupu by však prodloužení těchto lhůt mělo být krajním opatřením vzhledem k tomu, že členské státy by měly pravidelně přezkoumávat své potřeby udržet účinnější azylový systém, mimo jiné vypracováním pohotovostních plánů v případě potřeby, a vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl by měla členským státům poskytovat nezbytnou operativní a technickou pomoc. Pokud členské státy předpokládají, že nebudou schopny dodržet stanovené lhůty, měly by požádat o pomoc Agenturu Evropské unie pro azyl. Není-li taková žádost podána a z důvodu nepřiměřeného tlaku se azylový systém členského státu stane neúčinným do takové míry, že je ohroženo fungování společného evropského azylového systému, může agentura na základě prováděcího rozhodnutí Komise přijmout opatření ve prospěch tohoto členského státu. | (21) Společný postup sjednocuje lhůty pro přístup jednotlivce k řízení, pro posouzení žádosti rozhodujícím orgánem, jakož i pro posouzení odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně soudními orgány. Vzhledem k tomu, že neúměrně vysoký počet současně podaných žádostí může představovat riziko opoždění přístupu k řízení a posouzení žádostí, může být v některých případech nezbytná určitá míra flexibility s cílem výjimečně prodloužit tyto lhůty. V zájmu efektivního postupu by však prodloužení těchto lhůt mělo být krajním opatřením vzhledem k tomu, že členské státy by měly pravidelně přezkoumávat své potřeby udržet účinnější azylový systém, mimo jiné vypracováním pohotovostních plánů v případě potřeby, a vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl by měla členským státům poskytovat nezbytnou operativní a technickou pomoc. Pokud členské státy předpokládají, že nebudou schopny dodržet stanovené lhůty, měly by požádat o pomoc Agenturu Evropské unie pro azyl. |
Or. en
Pozměňovací návrh 258
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(21) Společný postup sjednocuje lhůty pro přístup jednotlivce k řízení, pro posouzení žádosti rozhodujícím orgánem, jakož i pro posouzení odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně soudními orgány. Vzhledem k tomu, že neúměrně vysoký počet současně podaných žádostí může představovat riziko opoždění přístupu k řízení a posouzení žádostí, může být v některých případech nezbytná určitá míra flexibility s cílem výjimečně prodloužit tyto lhůty. V zájmu efektivního postupu by však prodloužení těchto lhůt mělo být krajním opatřením vzhledem k tomu, že členské státy by měly pravidelně přezkoumávat své potřeby udržet účinnější azylový systém, mimo jiné vypracováním pohotovostních plánů v případě potřeby, a vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl by měla členským státům poskytovat nezbytnou operativní a technickou pomoc. Pokud členské státy předpokládají, že nebudou schopny dodržet stanovené lhůty, měly by požádat o pomoc Agenturu Evropské unie pro azyl. Není-li taková žádost podána a z důvodu nepřiměřeného tlaku se azylový systém členského státu stane neúčinným do takové míry, že je ohroženo fungování společného evropského azylového systému, může agentura na základě prováděcího rozhodnutí Komise přijmout opatření ve prospěch tohoto členského státu. | (21) Společný postup sjednocuje lhůty pro přístup jednotlivce k řízení, pro posouzení žádosti rozhodujícím orgánem, jakož i pro posouzení odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně soudními orgány. Vzhledem k tomu, že neúměrně vysoký počet současně podaných žádostí může představovat riziko opoždění přístupu k řízení a posouzení žádostí, může být v některých případech nezbytná určitá míra flexibility s cílem výjimečně prodloužit tyto lhůty. V zájmu efektivního postupu by však prodloužení těchto lhůt mělo být přesně vymezeno a mělo by být krajním opatřením vzhledem k tomu, že členské státy by měly pravidelně přezkoumávat své potřeby udržet účinnější azylový systém, mimo jiné vypracováním pohotovostních plánů v případě potřeby, a vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl by měla členským státům poskytovat nezbytnou operativní a technickou pomoc. Pokud členské státy předpokládají, že nebudou schopny dodržet stanovené lhůty, měly by požádat o pomoc Agenturu Evropské unie pro azyl. Není-li taková žádost podána a z důvodu nepřiměřeného tlaku se azylový systém členského státu stane neúčinným do takové míry, že je ohroženo fungování společného evropského azylového systému, může agentura na základě prováděcího rozhodnutí Komise přijmout opatření ve prospěch tohoto členského státu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 259
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. | (22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. V tomto okamžiku, nejpozději však v okamžiku registrace by měl žadatel obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu trvání jeho práva setrvávat na příslušném území. |
_________________ | _________________ |
27 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 27 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 260
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. | (22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve dvou krocích zahrnujícím učinění a registraci žádosti a její podání. Učinění a registrace žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. |
_________________ | _________________ |
27 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 27 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 261
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. | (22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění této směrnice. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. |
_________________ | _________________ |
27 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 27 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 262
Beatrix von Storch
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. | (22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana či azyl. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. |
_________________ | _________________ |
27 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 27 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 263
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění tohoto nařízení. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle tohoto nařízení a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. | (22) Přístup ke společnému postupu by měl být založen na přístupu spočívajícím ve třech krocích zahrnujícím učinění žádosti, její registraci a podání. Učinění žádosti je prvním krokem, který vede k uplatnění této směrnice. Má se za to, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti učinila žádost vyjádřením přání získat mezinárodní ochranu od jednoho členského státu. Toto přání lze vyjádřit jakoukoli formou a jednotlivý žadatel nemusí nutně používat konkrétní výrazy, jako jsou mezinárodní ochrana, azyl či doplňková ochrana. Vymezujícím prvkem by mělo být vyjádření státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti týkající se obav z pronásledování nebo vážné újmy po návratu do země jejího původu nebo, v případě osoby bez státní příslušnosti, do země jejího předchozího obvyklého bydliště. V případě pochybností, zda lze určité prohlášení vykládat jako žádost o mezinárodní ochranu, by státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti měla být výslovně dotázána, zda si přeje získat mezinárodní ochranu. Žadatel by měl požívat práv podle této směrnice a směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání)27, jakmile učiní žádost. |
_________________ | _________________ |
27 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 27 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 264
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (22a) Aby žadatelé lépe rozuměli fungování společného evropského azylového systému, je nezbytné výrazně zlepšit poskytování informací. Investice do včasného poskytování dostupných informací žadatelům značně zvýší pravděpodobnost, že žadatelé více než dnes pochopí, přijmou a dodrží postupy podle tohoto nařízení. Aby se snížily administrativní požadavky a byly účinněji využívány společné zdroje, měla by agentura pro azyl v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány vytvořit vhodné informační materiály. Agentura pro azyl by při přípravě těchto materiálů měla plně využívat moderních informačních technologií. Aby bylo možné náležitě pomáhat žadatelům o azyl, měla by agentura pro azyl vytvořit také audiovizuální informační materiály, jimiž lze doplnit informační materiály písemné. Agentura pro azyl by měla být odpovědná za správu specializovaných webových stránek obsahujících informace o fungování společného evropského azylového systému pro žadatele a potenciální žadatele, jejichž účelem je čelit často nesprávným informacím, které převaděči žadatelům poskytují. Informační materiály, které agentura pro azyl vypracuje, by měly být přeloženy a zpřístupněny ve všech hlavních jazycích, jimiž mluví žadatelé o azyl přicházející do Evropy. |
Or. en
Odůvodnění
Návrh na zlepšení poskytování informací, stejné návrhy jsou i v dublinském nařízení.
Pozměňovací návrh 265
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně se osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. | (23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně s osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl v okamžiku registrace žádosti obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu šesti měsíců, přičemž jeho platnost by se v případě, že nebylo dosud přijato konečné rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, automaticky prodlužovala, tak aby zahrnovala dobu, po kterou je žadatel oprávněn setrvávat na území odpovědného členského státu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 266
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně se osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. | (23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně s osobními údaji jednotlivého žadatele. Skutečnost, že žadatel nemá doklady, by členským státům neměla bránit v provedení registračních postupů. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. |
Or. en
Pozměňovací návrh 267
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně se osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. | (23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a dalších orgánů, které byly členskými státy pověřeny plněním těchto úkolů, a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně s osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. |
Or. en
Pozměňovací návrh 268
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně se osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. | (23) Žádost by se měla zaregistrovat co nejdříve poté, co byla učiněna. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně s osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. |
Or. en
Odůvodnění
Podle článku 27 (Registrování žádostí o mezinárodní ochranu) mají na registraci žádosti za normálních okolností až tři dny. Souhlasím s tím, že registrace by měla proběhnout co nejdříve po učinění žádosti, ale v některých případech nemůže proběhnout zároveň s učiněním žádosti.
Pozměňovací návrh 269
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí, včetně policejních orgánů, pohraniční stráže, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za zajišťovací zařízení, zaregistrovat žádost společně se osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. | (23) Žádost by se měla ihned zaregistrovat. V této fázi by měly orgány příslušné pro přijímání a registraci žádostí zaregistrovat žádost společně s osobními údaji jednotlivého žadatele. Tyto orgány by měly žadatele informovat o jeho právech a povinnostech a rovněž o důsledcích nedodržení těchto povinností pro žadatele. Žadatel by měl obdržet doklad potvrzující, že učinil žádost a měl získat možnost využívat tlumočníka a právního poradce. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet od okamžiku, kdy je žádost zaregistrována. |
Or. en
Pozměňovací návrh 270
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Podání žádosti je úkonem, jenž formalizuje žádost o mezinárodní ochranu. Žadatelovi by měly být poskytnuty nezbytné informace o tom, jak a kde má být žádost podána, a měl by mít účinnou příležitost to učinit. V této fázi je žadatel povinen předložit veškeré prvky k opodstatnění a doplnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. V tomto okamžiku by měl žadatel obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu trvání jeho práva setrvat na území členského státu příslušného k posouzení žádosti. | (24) Podání žádosti je úkonem spočívajícím v poskytnutí údajů, které má žadatel k dispozici a které mohou pomoci odůvodnit žádost o mezinárodní ochranu v souladu s [čl. 4 odst. 1 kvalifikačního nařízení]. V této fázi je žadatel povinen předložit veškeré prvky k opodstatnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. |
Or. en
Pozměňovací návrh 271
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Jean Lambert
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Podání žádosti je úkonem, jenž formalizuje žádost o mezinárodní ochranu. Žadatelovi by měly být poskytnuty nezbytné informace o tom, jak a kde má být žádost podána, a měl by mít účinnou příležitost to učinit. V této fázi je žadatel povinen předložit veškeré prvky k opodstatnění a doplnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. V tomto okamžiku by měl žadatel obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu trvání jeho práva setrvat na území členského státu příslušného k posouzení žádosti. | (24) Podání žádosti je úkonem spočívajícím v poskytnutí všech údajů, které má žadatel k dispozici v souladu s [čl. 4 odst. 1 kvalifikačního nařízení]. Žadatelovi by měly být poskytnuty nezbytné informace o tom, jak a kde má být žádost podána, a měl by mít účinnou příležitost to učinit. V této fázi je žadatel povinen předložit veškeré prvky k opodstatnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. |
Or. en
Pozměňovací návrh 272
Alessandra Mussolini, Salvatore Domenico Pogliese
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Podání žádosti je úkonem, jenž formalizuje žádost o mezinárodní ochranu. Žadatelovi by měly být poskytnuty nezbytné informace o tom, jak a kde má být žádost podána, a měl by mít účinnou příležitost to učinit. V této fázi je žadatel povinen předložit veškeré prvky k opodstatnění a doplnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. V tomto okamžiku by měl žadatel obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu trvání jeho práva setrvat na území členského státu příslušného k posouzení žádosti. | (24) Podání žádosti je úkonem, jenž formalizuje žádost o mezinárodní ochranu. Žadatelovi by měly být poskytnuty nezbytné informace o tom, jak a kde má být žádost podána, a měl by mít účinnou příležitost to učinit. V této fázi je žadatel vázán povinností předložit veškeré prvky k opodstatnění a doplnění žádosti, které má k dispozici. Lhůta pro správní řízení začíná běžet od okamžiku podání žádosti. V tomto okamžiku by měl žadatel obdržet doklad potvrzující jeho status žadatele, který by měl být platný po dobu trvání jeho práva setrvat na území členského státu příslušného k posouzení žádosti. |
Or. en
Pozměňovací návrh 273
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (24a) Různé kategorie žadatelů potřebují různé informace, a proto je nutné poskytovat informace různými způsoby a přizpůsobit je různým potřebám žadatelů. Je obzvláště důležité zajistit, aby měly nezletilé osoby přístup k informacím, které odpovídají jejich potřebám a situaci, ve formě vhodné pro děti. Poskytování přesných informací vysoké kvality nezletilým osobám s doprovodem i bez doprovodu v prostředí vstřícném pro děti může hrát zásadní úlohu jak v zajištění vhodného prostředí pro tyto osoby, tak i při určování případů, kdy existuje podezření na obchodování s lidmi. |
Or. en
Odůvodnění
Návrh na zlepšení poskytování informací. Toto ustanovení odráží jeden z návrhů dublinského nařízení.
Pozměňovací návrh 274
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to stručným a snadno dostupným způsobem za použití jasných a jednoduchých formulací v jazyce, jemuž rozumí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 275
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to stručnou, průhlednou, srozumitelnou a snadno dostupnou formou za použití jasných a jednoduchých formulací v jazyce, jemuž rozumí. Dětem by informace měly být poskytovány náležitě proškolenými pracovníky, ve formě vhodné pro děti a jazykem, kterému rozumějí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 276
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být v okamžiku registrace jeho žádosti o mezinárodní ochranu řádně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí. Poskytované informace by měly být stručné, průhledné, srozumitelné a snadno dostupné za použití jasných a jednoduchých formulací. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta jako odstoupená, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s návrhem týkajícím se článku 8.
Pozměňovací návrh 277
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. Pokud byl žadatel řádně informován o svých povinnostech uvedených v tomto nařízení a o důsledcích nedodržení těchto povinností a odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím svých biometrických údajů nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, měly by být tyto žádosti zamítnuty jako odstoupené, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. |
Or. en
Pozměňovací návrh 278
Monika Hohlmeier, Heinz K. Becker
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí, a pokud možno za použití jednoduchých formulací. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta jako odstoupená, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. |
Or. en
Pozměňovací návrh 279
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím všech prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost měla být zamítnuta jako odstoupená, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. |
Or. en
Pozměňovací návrh 280
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. | (25) Žadatel by měl být řádně a včasně informován o svých právech a povinnostech, a to v jazyce, jemuž rozumí. S ohledem na skutečnost, že pokud například žadatel odmítne spolupracovat s vnitrostátními orgány neposkytnutím prvků nezbytných pro posouzení žádosti a neposkytnutím otisků prstů nebo zobrazení obličeje nebo nepodá svou žádost ve stanovené lhůtě, by žádost mohla být zamítnuta jako odstoupená, je nezbytné, aby byl žadatel informován o důsledcích nedodržení těchto povinností. |
Or. en
Odůvodnění
Objasnění, které má zajistit, aby všichni žadatelé byli náležitě informováni.
Pozměňovací návrh 281
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Aby pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí mohli plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, měli by mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly. | (26) Aby mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, nevládní organizace či jednotlivci poskytující právní pomoc budou moci být přítomni celému řízení a pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí by měli být nabíráni na základě svých kvalifikací a zkušeností v rámci otevřených řízení, měli by mít náležité znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly v souladu se základními právy. |
Or. en
Pozměňovací návrh 282
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Aby pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí mohli plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, měli by mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly. | (26) Aby pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí mohli plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, měli by mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, v případě potřeby mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly. |
Or. en
Pozměňovací návrh 283
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Aby pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí mohli plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, měli by mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly. | (26) Aby pracovníci orgánů příslušných k přijímání a registrování žádostí mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, měli by mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, mimo jiné s podporou Agentury Evropské unie pro azyl. Rovněž by měli mít k dispozici odpovídající prostředky a pokyny, aby mohli účinně plnit své úkoly. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 284
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(27) Aby se usnadnil přístup k řízení na hraničních přechodech a v detenčních zařízeních, měly by být zpřístupněny informace o možnosti požádat o mezinárodní ochranu. Tlumočení by mělo zajistit základní komunikaci, která je nezbytná pro to, aby příslušné orgány byly schopné porozumět, zda si osoby přejí získat mezinárodní ochranu. | (27) Aby se usnadnil přístup k řízení na hraničních přechodech a v detenčních zařízeních, měly by být zpřístupněny nevládním organizacím poskytujícím právní pomoc a měly by být zpřístupněny informace o možnosti požádat o mezinárodní ochranu. Tlumočení by mělo zajistit základní komunikaci, která je nezbytná pro to, aby příslušné orgány byly schopné porozumět, zda si osoby přejí získat mezinárodní ochranu. Pracovníci, kteří poskytují tlumočnické služby, by měli mít odpovídající znalosti a mělo by jim být poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany a záruk v oblasti lidských práv. |
Or. en
Pozměňovací návrh 285
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Bodil Valero, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(27) Aby se usnadnil přístup k řízení na hraničních přechodech a v detenčních zařízeních, měly by být zpřístupněny informace o možnosti požádat o mezinárodní ochranu. Tlumočení by mělo zajistit základní komunikaci, která je nezbytná pro to, aby příslušné orgány byly schopné porozumět, zda si osoby přejí získat mezinárodní ochranu. | (27) Aby se usnadnil přístup k řízení na hraničních přechodech a v detenčních zařízeních, měly by být zpřístupněny informace o možnosti požádat o mezinárodní ochranu. Tlumočení by mělo zajistit základní komunikaci, která je nezbytná pro to, aby příslušné orgány byly schopné porozumět, zda si osoby přejí získat mezinárodní ochranu. Právním zástupcům a organizacím občanské společnosti poskytujícím právní služby nebo poradenství či psychologické poradenství by měl být vždy umožněn přístup do detenčních zařízení, na hraniční přechody a do tranzitních pásem. |
Or. en
Pozměňovací návrh 286
Sergei Stanishev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Toto nařízení by mělo členským státům umožnit posuzovat žádosti o mezinárodní ochranu žadatelů společně s žádostmi jejich rodinných příslušníků, pokud se tito nacházejí na území členských států. |
Or. en
Odůvodnění
Právo na azyl je právem osobním, a osobní vyjádření vůle by tudíž mělo být nenahraditelné. Ustanovení o podávání žádostí jménem jiných osob mohou být zneužita sítěmi obchodníků s lidmi. Nařízení by mělo členským státům umožnit společné posuzování žádostí rodinných příslušníků, což je základní záměr textu, který Komise navrhla.
Pozměňovací návrh 287
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, mohou tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem závislých zletilých osob a nezletilých dětí. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, měl by být závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 288
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, měl by být závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. |
Or. en
Pozměňovací návrh 289
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Tato směrnice by měla stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. |
Or. en
Pozměňovací návrh 290
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. |
Or. en
Pozměňovací návrh 291
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Toto nařízení by mělo stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. | (28) Tato směrnice by měla stanovit možnost, aby žadatelé podali žádost jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislých zletilých osob nebo nezletilých osob. Tato možnost umožňuje společné posouzení těchto žádostí. Právo každého jednotlivce žádat o mezinárodní ochranu je zaručeno tím, že pokud žadatel nepožádá jménem manžela/manželky nebo druha/družky ve stabilním a trvalém vztahu, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby ve stanovené lhůtě pro podání žádosti, může tak manžel/manželka nebo druh/družka učinit vlastním jménem a závislé zletilé osobě nebo nezletilé osobě by měl být nápomocen rozhodující orgán. Pokud však samostatná žádost není opodstatněná, měla by být považována za nepřípustnou. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 292
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. | (29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň, v každém případě ne více než deset. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a pravidelné sledování opatrovníků za účelem zajištění uspokojivého plnění jejich úkolů. Dohled a sledování opatrovníků zajišťované nevládními organizace bude usnadněno a podporováno formou grantů. Tyto subjekty či osoby mají rovněž pravomoc prověřovat stížnosti na opatrovníky podané nezletilými osobami bez doprovodu. Nezletilé osoby bez doprovodu musí být za tímto účelem informovány, a to stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem, který uplatňuje jasný a jednoduchý jazyk, ústně i ve vizuální formě, způsobem vhodným pro děti a v jazyce, kterému rozumí, o tom, kdo jsou tyto subjekty nebo osoby, a jak podat důvěrným a bezpečným způsobem stížnost na své opatrovníky. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. |
Or. en
Pozměňovací návrh 293
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. | (29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň, kterých by v žádném případě nemělo být více než dvacet. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. |
Or. en
Pozměňovací návrh 294
Brice Hortefeux, Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. | (29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, měl by jim být svěřen omezený počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 295
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být osoba nebo zástupce organizace jmenované, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. | (29) K zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly účinný přístup k řízení, by jim měl být vždy ustanoven opatrovník. Opatrovníkem by měla být fyzická osoba jmenovaná, aby nezletilé osobě pomáhal a vedl ji řízením s cílem ochránit nejlepší zájem nezletilé osoby a její obecnou pohodu. Opatrovník by měl v případě potřeby za nezletilou osobu vykonávat právní úkony. Aby mohli opatrovníci nezletilým osobám bez doprovodu zajistit účinnou podporu, neměl by jim být svěřen neúměrně vysoký počet nezletilých osob bez doprovodu zároveň. Členské státy by měly ustanovit subjekty nebo osoby odpovědné za podporu, dohled a sledování opatrovníků při plnění jejich úkolů. Nezletilá osoba bez doprovodu by měla podat žádost vlastním jménem nebo prostřednictvím opatrovníka. Aby byla chráněna práva a procesní záruky nezletilé osoby bez doprovodu, měla by její lhůta pro podání žádosti začít běžet od ustanovení opatrovníka a jejich setkání. Nepodá-li opatrovník žádost ve stanovené lhůtě, měla by nezletilá osoba bez doprovodu mít možnost podat žádost vlastním jménem s pomocí rozhodujícího orgánu. Skutečnost, že se nezletilá osoba bez doprovodu rozhodne podat žádost vlastním jménem, by neměla bránit tomu, aby jí byl přidělen opatrovník. |
Or. en
Pozměňovací návrh 296
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Agentury Evropské unie pro azyl a z jiných zdrojů, např. od Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Rozhodující orgán by rovněž měl přihlédnout k jakékoli relevantní společné analýze informací o zemi původu vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena účinnost a spravedlivost řízení podle tohoto nařízení. | (30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a dalších vládních i nevládních organizací. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena spravedlivost řízení podle této směrnice. |
Or. en
Pozměňovací návrh 297
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Agentury Evropské unie pro azyl a z jiných zdrojů, např. od Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Rozhodující orgán by rovněž měl přihlédnout k jakékoli relevantní společné analýze informací o zemi původu vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena účinnost a spravedlivost řízení podle tohoto nařízení. | (30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Agentury Evropské unie pro azyl. Rozhodující orgán by rovněž měl přihlédnout k jakékoli relevantní společné analýze informací o zemi původu vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena účinnost a spravedlivost řízení podle tohoto nařízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 298
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Agentury Evropské unie pro azyl a z jiných zdrojů, např. od Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Rozhodující orgán by rovněž měl přihlédnout k jakékoli relevantní společné analýze informací o zemi původu vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena účinnost a spravedlivost řízení podle tohoto nařízení. | (30) Aby se zaručila práva žadatelů, měla by rozhodnutí o všech žádostech o mezinárodní ochranu být přijímána na základě skutečností, objektivně, nestranně a na individuálním základě po důkladném přezkoumání, které zohledňuje všechny prvky poskytnuté žadatelem a individuální situaci žadatele. K zajištění řádného posouzení žádosti by měl rozhodující orgán zohlednit relevantní, přesné a aktuální informace týkající se situace v zemi původu žadatele získané od Agentury Evropské unie pro azyl a z jiných zdrojů, např. od Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Rozhodující orgán by rovněž měl přihlédnout k jakékoli relevantní společné analýze informací o zemi původu vypracované Agenturou Evropské unie pro azyl. Jakékoli odložení dokončení řízení by mělo být plně v souladu s povinnostmi členských států podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) a s právem na řádnou správu, aniž by byla dotčena účinnost a spravedlivost řízení podle této směrnice. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 299
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(31) Za účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny důvody takového rozhodnutí a informace o důsledcích rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout. Aniž je dotčeno právo žadatele na setrvání a zásada nenavracení, může takové rozhodnutí obsahovat rozhodnutí o navrácení vydané v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES nebo být vydáno společně s ním.28 | (31) Za účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny důvody takového rozhodnutí a informace o důsledcích rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout. Aniž je dotčeno právo žadatele na setrvání, a to až do uplynutí lhůty, během níž může uplatnit své právo na účinnou právní ochranu, a pokud toto právo v uvedené lhůtě uplatnil, tak až do vydání výsledného rozhodnutí o poskytnutí právní ochrany, a zásada nenavracení, může takové rozhodnutí obsahovat rozhodnutí o navrácení vydané v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES nebo být vydáno společně s ním.28 |
_________________ | _________________ |
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). | 28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). |
Or. en
Pozměňovací návrh 300
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(31) Za účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny důvody takového rozhodnutí a informace o důsledcích rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout. Aniž je dotčeno právo žadatele na setrvání a zásada nenavracení, může takové rozhodnutí obsahovat rozhodnutí o navrácení vydané v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES nebo být vydáno společně s ním.28 | (31) Za účelem zajištění práv žadatele by rozhodnutí týkající se jeho žádosti mělo být poskytnuto písemně s připojeným překladem do jazyka, kterému rozumí. Jestliže se rozhodnutím neuděluje mezinárodní ochrana, měly by být žadateli sděleny důvody takového rozhodnutí a informace o důsledcích rozhodnutí, jakož i o způsobu, jak toto rozhodnutí napadnout. Musí být přitom respektováno právo žadatele na setrvání a zásada nenavracení. |
_________________ |
|
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 301
Monika Hohlmeier, Heinz K. Becker
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (31a) S ohledem na Maltské prohlášení hlav států a předsedů vlád ze dne 3. února 2017, které vyzdvihlo potřebu přezkoumání politiky EU v oblasti navracení, které by mělo být založeno na objektivní analýze způsobu uplatňování zákonných, operačních, finančních a praktických nástrojů dostupných na úrovni Unie a na úrovni členských států, navrhne Komise přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES31a. |
| _________________ |
| 31a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 302
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(32) Je nezbytné, aby rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijímaly orgány, jejichž pracovníci mají patřičné znalosti a jejichž pracovníkům bylo poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, a aby vykonávaly svou činnost s řádným ohledem na příslušné etické zásady. To se vztahuje na pracovníky orgánů z jiných členských států a odborníky vyslané Agenturou Evropské unie pro azyl, kteří pomáhají rozhodujícímu orgánu členského státu při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu. | (32) Je nezbytné, aby rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijímaly orgány, jejichž pracovníci mají patřičné znalosti a jejichž pracovníkům bylo poskytnuto potřebné školení v oblasti mezinárodní ochrany, a aby vykonávaly svou činnost s řádným ohledem na příslušné etické zásady. To se vztahuje na pracovníky orgánů z jiných členských států a odborníky vyslané Agenturou Evropské unie pro azyl, kteří pomáhají rozhodujícímu orgánu členského státu při registraci žádostí o mezinárodní ochranu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 303
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(33) Aniž je dotčeno provedení přiměřeného a úplného posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, je v zájmu členských států i žadatelů, aby bylo rozhodnutí přijato co nejdříve. Měly by být stanoveny maximální lhůty pro dobu trvání správního řízení, stejně jako pro odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně, aby se sjednotilo řízení o udělení mezinárodní ochrany. Tímto způsobem by žadatelé měli mít možnost obdržet rozhodnutí o své žádosti v co nejkratším možném čase ve všech členských státech, čímž se zajistí rychlé a účinné řízení. | (33) Aniž je dotčeno provedení přiměřeného a úplného posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, je v zájmu členských států i žadatelů, aby bylo rozhodnutí přijato co nejdříve. Měly by být stanoveny maximální lhůty pro dobu trvání správního řízení, stejně jako pro odvolání ve fázi prvního odvolacího stupně, aby se sjednotilo řízení o udělení mezinárodní ochrany. Tímto způsobem by žadatelé měli mít možnost obdržet rozhodnutí o své žádosti v co nejkratším možném čase ve všech členských státech, čímž se zajistí rychlé a účinné řízení. Racionalizace řízení by v žádném případě neměla bránit důkladnému a individuálnímu přezkumu podstaty žádosti o ochranu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 304
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar, Filiz Hyusmenova
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. en
Odůvodnění
Neměla by se zavádět žádná povinná řízení o přípustnosti, která by se řídila pravidly platnými před vstupem v platnost dublinského nařízení, protože členské státy vystavené největšímu náporu žadatelů by pak musely nést neúměrně velkou správní odpovědnost.
Pozměňovací návrh 305
Sergei Stanishev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. en
Odůvodnění
Vyřizování žádostí by nemělo být podmiňováno kontrolou jejich přípustnosti. Pro členské státy vystavené největšímu náporu žadatelů by taková ustanovení znamenala neúměrně velkou zátěž, což by mohlo vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu zpožďovat.
Pozměňovací návrh 306
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. en
Odůvodnění
Řízení o přípustnosti by mělo zůstat v souladu se stávající směrnicí o azylovém řízení možností, která je pro členské státy nepovinná.
Pozměňovací návrh 307
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 308
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Jean Lambert
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 309
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | vypouští se |
_________________ |
|
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
|
Or. bg
Pozměňovací návrh 310
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | (Netýká se českého znění.) |
_________________ | _________________ |
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 311
Alessandra Mussolini, Salvatore Domenico Pogliese
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 by měl první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. | (35) Před určením příslušného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení)29 může první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, přezkoumat přípustnost této žádosti, je-li země, která není členským státem, považována za první zemi azylu nebo bezpečnou třetí zemi pro žadatele. Kromě toho by žádost měla být považována za nepřípustnou, jedná-li se o následnou žádost bez nových relevantních prvků a zjištění nebo pokud se nepovažuje za odůvodněnou samostatná žádost manžela/manželky, druha/družky, závislé zletilé osoby nebo nezletilé osoby. |
_________________ | _________________ |
29 Úř. věst. L […], […], s. […]. | 29 Úř. věst. L […], […], s. […]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 312
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(36) Pojem první země azylu by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo by byla v této zemi žadateli udělena dostatečná ochrana. Členské státy by zejména neměly přezkoumávat podstatu žádosti, pokud první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 313
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(36) Pojem první země azylu by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo by byla v této zemi žadateli udělena dostatečná ochrana. Členské státy by zejména neměly přezkoumávat podstatu žádosti, pokud první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (36) Pojem první země azylu by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo by byla v této zemi žadateli udělena dostatečná ochrana. Členské státy by zejména neměly přezkoumávat podstatu žádosti, pokud první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat dostatečné ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 314
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(36) Pojem první země azylu by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo by byla v této zemi žadateli udělena dostatečná ochrana. Členské státy by zejména neměly přezkoumávat podstatu žádosti, pokud první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (36) Členské státy by si měly ponechat možnost uplatňování pojmu první země azylu v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou nebo by byla v této zemi žadateli udělena účinná ochrana odpovídající ochraně poskytované uprchlíkům. Členské státy by měly být oprávněny uplatňovat tento pojem tehdy, když první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla účinnou ochranu. Členské státy by měly být oprávněny na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat účinné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a že není riziko jeho navrácení do jiné třetí země nebo svévolného omezení jeho svobody. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh předložený s ohledem na zachování soudržnosti s dalšími pozměňovacími návrhy, které se týkají pojmu první země azylu.
Pozměňovací návrh 315
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(36) Pojem první země azylu by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo by byla v této zemi žadateli udělena dostatečná ochrana. Členské státy by zejména neměly přezkoumávat podstatu žádosti, pokud první země azylu přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou nebo že jinak požíval a bude i nadále požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (36) Pojem první země azylu mohou členské státy při posuzování žádostí uplatňovat pouze v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiná země by udělila ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou a žadateli by byla v této zemi udělena účinná ochrana. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země a na základě zpráv nezávislých organizací, o tom, že žadatel v této zemi požíval a bude i nadále požívat ochrany v souladu s Ženevskou úmluvou, zejména pokud jde o zásadu nenavracení, právo na svobodu a spravedlivý proces, právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání, dostatečné prostředky pro zachování přiměřené životní úrovně, soukromí a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. |
Or. en
Pozměňovací návrh 316
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel, může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 317
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Jean Lambert, Bodil Valero
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (37) Pojem bezpečné třetí země mohou členské státy při posuzování žádostí uplatňovat pouze v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na významnou vazbu k některé třetí zemi, danou rodinnými vazbami nebo předchozím dlouhodobým pobytem a integrovanou existencí na území třetí země, a může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Tuto vazbu nelze odvozovat od pouhého průchodu žadatele přes území dotčené země. Členské státy mohou na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, mj. na základě individuálních a konkrétních ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951, zejména pokud jde o zásadu nenavracení, právo na svobodu a spravedlivý proces, právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání, dostatečné prostředky pro zachování přiměřené životní úrovně, soukromí a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. |
Or. en
Pozměňovací návrh 318
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel, může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel, může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 319
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel, může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (37) Pojem bezpečné třetí země může být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na významnou vazbu k některé třetí zemi může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Pouhá skutečnost, že žadatel danou třetí zemí projížděl, by neměla být považována za dostatečný důvod k předpokladu takovéto vazby. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou. |
Or. en
Pozměňovací návrh 320
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Pojem bezpečné třetí země by měl být uplatňován jako důvod nepřípustnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi včetně země, kterou procházel, může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel bude mít možnost získat ochranu v souladu s hmotněprávními normami Ženevské úmluvy nebo bude požívat dostatečné ochrany, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. | (37) Členské státy by měly mít možnost uplatňovat pojem bezpečné třetí země v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na významnou vazbu k některé třetí zemi může v této třetí zemi požádat o ochranu, a kdy existují důvody se domnívat, že bude žadatel touto zemí převzat nebo zpětně převzat. Členské státy by měly být oprávněny na tomto základě postupovat, pouze pokud jsou přesvědčeny, včetně, pokud je to nutné nebo vhodné, na základě ujištění získaných od dotčené třetí země, o tom, že žadatel získá ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou nebo bude v této zemi požívat účinné ochrany odpovídající ochraně poskytované uprchlíkům, zejména pokud jde o právo k oprávněnému pobytu, odpovídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a že není riziko jeho navrácení do jiné třetí země nebo svévolného omezení jeho svobody. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh předložený s ohledem na zachování soudržnosti s dalšími pozměňovacími návrhy, které se týkají pojmu bezpečné třetí země.
Pozměňovací návrh 321
Sergei Stanishev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. Pokud však na základě posouzení prima facie vyplývá, že žádost lze zamítnout jako zjevně nedůvodnou, může být žádost na tomto základě zamítnuta bez přezkoumání její přípustnosti. | (38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s předchozími pozměňovacími návrhy, jejichž účelem je odstranit kontroly přípustnosti jako požadavek platný předtím, než začalo platit dublinské nařízení.
Pozměňovací návrh 322
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. Pokud však na základě posouzení prima facie vyplývá, že žádost lze zamítnout jako zjevně nedůvodnou, může být žádost na tomto základě zamítnuta bez přezkoumání její přípustnosti. | (38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). |
Or. en
Pozměňovací návrh 323
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. Pokud však na základě posouzení prima facie vyplývá, že žádost lze zamítnout jako zjevně nedůvodnou, může být žádost na tomto základě zamítnuta bez přezkoumání její přípustnosti. | (38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. |
Or. en
Pozměňovací návrh 324
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. Pokud však na základě posouzení prima facie vyplývá, že žádost lze zamítnout jako zjevně nedůvodnou, může být žádost na tomto základě zamítnuta bez přezkoumání její přípustnosti. | (38) Žádost o mezinárodní ochranu je třeba posoudit z hlediska podstaty s cílem určit, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání nároku na mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení). Přezkum podstaty není nutný, má-li být žádost v souladu s tímto nařízením prohlášena za nepřípustnou. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 325
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 326
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Posouzení žádosti může být zrychleno a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je pravděpodobné, že žádost je opodstatněná. Zrychlené posuzovací řízení nelze uplatnit u nezletilých osob bez doprovodu vyjma případů, kdy je pravděpodobné, že žádost je opodstatněná. |
Or. en
Pozměňovací návrh 327
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Rozhodující orgány by měly mít možnost posouzení žádosti urychlit a ukončit nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel může pocházet z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení by nemělo být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 328
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 329
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 330
Rachida Dati, Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jako je členství ve zločinném spolčení nebo teroristické organizaci, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. Díky tomuto zrychlenému posuzování by mělo být zajištěno rychlé navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří byli prohlášeni za nezpůsobilé k mezinárodní ochraně. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 331
Elly Schlein
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. |
Or. en
Pozměňovací návrh 332
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (39) Posouzení žádosti by mělo být zrychlené a ukončeno nejpozději do dvou měsíců v případech, kdy je žádost zjevně nedůvodná, protože se jedná o zneužívající tvrzení, včetně případů, kdy žadatel pochází z bezpečné země původu nebo kdy žadatel činí žádost pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o vyhoštění, nebo pokud byly zničeny nebo zahozeny příslušné informace či doklady nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jestliže žadatel nežádá o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo v členském státě oprávněného pobytu nebo pokud žadatel, jehož žádost se posuzuje a který učinil žádost v jiném členském státě nebo který se nachází na území jiného členského státu bez povolení k pobytu, je převzat zpět podle dublinského nařízení. V takovém případě by posouzení žádosti nemělo být urychleno, je-li žadatel schopen poskytnout opodstatněné odůvodnění pro vycestování do jiného členského státu bez povolení, pro učinění žádosti v jiném členském státě nebo pro to, že nebyl jinak k dispozici příslušným orgánům, např. že nebyl informován vhodným způsobem a včas o svých povinnostech. Kromě toho zrychlené posuzovací řízení může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 333
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu. V souladu se zásadou nenavracení je žadatelům, kteří projeví vůli žádat o mezinárodní ochranu, povoleno vstoupit na území členského státu a požádat o azyl na území tohoto členského státu, přičemž obdrží dostatečné prostředky, aby měli zaručeny důstojné životní podmínky. |
Or. en
Pozměňovací návrh 334
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než dva týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Řízení na hranicích nemůže být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 335
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než osm týdnů. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. |
Or. en
Pozměňovací návrh 336
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích nemůže být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 337
Sergei Stanishev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s předchozími pozměňovacími návrhy, jejichž účelem je odstranit kontroly přípustnosti jako požadavek platný předtím, než začalo platit dublinské nařízení.
Pozměňovací návrh 338
Alessandra Mussolini, Salvatore Domenico Pogliese
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než čtyři týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. | (40) Mnoho žádostí o mezinárodní ochranu je činěno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost stanovit přezkoumání přípustnosti nebo přezkoumání podstaty žádosti, což by za jasně stanovených podmínek umožnilo rozhodovat o těchto žádostech na těchto místech. Řízení na hranicích by nemělo trvat déle než dva týdny a po tomto období by žadatelům měl být povolen vstup na území členského státu. Pouze pokud své žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru podává neúměrně vysoký počet žadatelů, lze řízení na hranicích použít na místech v blízkosti hranice nebo tranzitního prostoru. Řízení na hranicích může být uplatňováno u nezletilých osob bez doprovodu pouze v rámci striktních podmínek stanovených v tomto nařízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 339
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(41) Pojem veřejného pořádku může mimo jiné zahrnovat odsouzení za spáchání závažného trestného činu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 340
Rachida Dati, Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(41) Pojem veřejného pořádku může mimo jiné zahrnovat odsouzení za spáchání závažného trestného činu. | (41) Pojem veřejného pořádku může mimo jiné zahrnovat odsouzení za spáchání závažného trestného činu. Pojmy národní bezpečnosti a veřejného pořádku se vztahují rovněž na závažnou trestnou činnost, jako je spojení se zločinným spolčením, teroristickými činy a obchodováním s lidmi. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 341
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(42) Po dobu, kdy žadatel může prokázat, že má pádné důvody, by neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. | (42) Neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů by neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. |
Or. en
Odůvodnění
To, že žadatel nemá doklady, by nemělo být při vyřizování jeho žádosti o mezinárodní ochranu přitěžující okolností.
Pozměňovací návrh 342
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(42) Po dobu, kdy žadatel může prokázat, že má pádné důvody, by neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. | (42) Pokud žadatel může podat uspokojivé vysvětlení toho, že nemá doklady umožňující vstup, neměla by tato okolnost sama o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. |
Or. en
Pozměňovací návrh 343
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(42) Po dobu, kdy žadatel může prokázat, že má pádné důvody, by neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. | (42) Neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů by neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. |
Or. en
Pozměňovací návrh 344
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(42) Po dobu, kdy žadatel může prokázat, že má pádné důvody, by neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů neměly samy o sobě vést k automatickému zahájení zrychleného posuzovacího řízení nebo řízení na hranicích. | (42) Neexistence dokladů umožňujících vstup nebo použití padělaných dokladů nebo odepření lékařské prohlídky by samy o sobě neměly vést k zápornému výsledku posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 345
Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), čímž konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Pojem konkludentního zpětvzetí by se měl používat ve značně omezeném rozsahu, aby nebyla ohrožena právní jistota a aby nebyla zavdána příčina k podávání vysokého počtu nákladných odvolání.
Pozměňovací návrh 346
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), čímž konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. | (43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět. |
Or. en
Pozměňovací návrh 347
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), čímž konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. | (43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět. |
Or. en
Pozměňovací návrh 348
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), čímž konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. | (43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo konkludentně vzatá zpět a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Žadateli by však měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že konkludentní zpětvzetí bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 349
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), čímž konkludentně vezme svou žádost zpět, neměla by být žádost dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. | (43) Pokud žadatel výslovně vzal svou žádost zpět z vlastního podnětu nebo pokud nesplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nařízení (EU) č. XXX/XXX (dublinské nařízení) nebo směrnice XXX/XXX/EU (směrnice o podmínkách přijímání), považuje se jeho žádost za konkludentně vzatou zpět a tato žádost by neměla být dále přezkoumána a měla by být zamítnuta jako výslovně vzatá zpět nebo odstoupená a jakákoli další žádost téhož žadatele v členských státech by měla být považována za žádost následnou. Konkludentní zpětvzetí by však nemělo být automatické, ale žadateli by měla být poskytnuta možnost ohlásit se rozhodujícímu orgánu a prokázat, že nesplnění daných povinností, k němuž došlo více nežli jednou, bylo způsobeno důvody, které nemohl ovlivnit. |
Or. en
Pozměňovací návrh 350
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 351
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. | (44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. |
Or. en
Pozměňovací návrh 352
Jeroen Lenaers
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. | (44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost zneužívající nebo zjevně postrádá prvky opodstatnění, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že zjevně postrádá prvky opodstatnění a nemá reálnou vyhlídku na úspěch, nebo je-li následná žádost učiněna krátce před vyhoštěním nebo před odletem a je důvod k domněnce, že byla učiněna pouze proto, aby byl pozdržen nebo zmařen výkon rozhodnutí o vyhoštění. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. |
Or. en
Pozměňovací návrh 353
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. | (44) Pokud žadatel učiní druhou nebo další následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě druhé nebo dalších následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná. |
Or. en
Pozměňovací návrh 354
Maria Grapini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. | (44) Pokud žadatel učiní následnou žádost bez předložení nových důkazů nebo zjištění, které významně zvyšují jeho pravděpodobnost uznání za osobu požívající mezinárodní ochrany nebo které se týkají důvodů, pro které byla předchozí žádost zamítnuta jako nepřípustná, neměla by být tato následná žádost předmětem nového posouzení v plném rozsahu. Aby se předešlo zneužívání řízení, je rovněž třeba zamezit opakovanému podávání nových žádostí v jiných členských státech v situaci, kdy tyto žádosti neobsahují žádné nové prvky nebo informace. V těchto případech by měly být po předběžném posouzení žádosti zamítnuty jako nepřípustné či zjevně nedůvodné, je-li žádost tak jasně neopodstatněná nebo zneužívající, že nemá reálnou šanci na úspěch podle zásady res iudicata. Předběžné posouzení se provádí na základě písemného podání a osobního pohovoru. Od osobního pohovoru lze však upustit v případě, kdy je z písemného podání jasné, že žádost neobsahuje relevantní nové prvky či zjištění nebo že je jasně neopodstatněná a nemá reálnou vyhlídku na úspěch. V případě následných žádostí mohou existovat výjimky z práva jednotlivce setrvat na území členského státu poté, co je následná žádost zamítnuta jako nepřípustná nebo nedůvodná, nebo v případě druhé či další následné žádosti, jakmile je učiněna žádost v kterémkoli členském státě po vydání konečného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta předchozí následná žádost jako nepřípustná, nedůvodná nebo zjevně nedůvodná. |
Or. ro
Pozměňovací návrh 355
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (44a) Vzhledem k individuální povaze práva na azyl, jak je zakotveno v mezinárodních právních předpisech, včetně Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, musejí být žádosti o azyl analyzovány individuálně, a to bez ohledu na zemi původu žadatele. Nelze proto uplatňovat pojem bezpečné země původu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 356
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 357
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 358
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. | (45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. Tento seznam zvýší účinnost azylových systémů členských států, pokud jde o vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu, které se jeví jako neodůvodněné, a odstraní určité nesrovnalosti existující mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu, které platí v jednotlivých členských státech. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 359
Péter Niedermüller, Sylvie Guillaume
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. | (45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a společný seznam EU bezpečných zemí původu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 360
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví toto nařízení společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví toto nařízení společný seznam EU bezpečných zemí původu. | (45) Rozhodujícím faktorem při posuzování odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. XXX/XXX (kvalifikační nařízení) si klade za cíl dosáhnout vysoké úrovně sblížení při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany, stanoví tato směrnice společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a, vzhledem k potřebě posílit uplatňování pojmu bezpečné země původu jako základního nástroje na podporu rychlého zpracování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné, stanoví tato směrnice společný seznam EU bezpečných zemí původu. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 361
Udo Voigt
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Z tohoto důvodu v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. | vypouští se |
Or. de
Pozměňovací návrh 362
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Z tohoto důvodu v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 363
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Z tohoto důvodu v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. | (46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Ve výjimečných případech, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, může dojít k tomu, že označení této země jako bezpečné nebude považováno v jeho případě za směrodatné. |
Or. en
Pozměňovací návrh 364
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Z tohoto důvodu v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. | (46) Zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou původci pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovědnými. Z tohoto důvodu v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. |
Or. en
Pozměňovací návrh 365
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 366
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Jean Lambert
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 367
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 368
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | (47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy, Agenturou Evropské unie pro azyl a příslušnými zúčastněnými stranami. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 369
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | (47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, tato směrnice toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny této směrnice na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 370
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. | (47) Pokud jde o určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie, toto nařízení toto určení stanoví. Třetí země by měly být určeny jako bezpečné třetí země na úrovni Unie prostřednictvím změny tohoto nařízení na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a po provedení podrobného posouzení založeného na důkazech, zahrnujícího věcný výzkum a rozsáhlé konzultace s členskými státy. |
Or. en
Pozměňovací návrh 371
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 372
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Bodil Valero
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 373
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | (48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. V průběhu tohoto harmonizačního období by členské státy měly zajistit, aby jejich vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu a společný seznam EU byly ve vzájemném souladu. Je-li určité zemi pozastaveno zařazení do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo je z tohoto seznamu vyškrtnuta, nesmí být tato země na vnitrostátní úrovni považována za bezpečnou zemi původu. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 374
Péter Niedermüller
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | (48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit třetí země jako bezpečné země původu, vytvoření společného seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu měla skončit do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s dalšími pozměňovacími návrhy
Pozměňovací návrh 375
Maria Grapini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | (48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států a napomoci rychlému vyřizování žádostí. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Tento mechanismus EU by měl přechodně existovat zároveň s vnitrostátními seznamy. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Or. ro
Pozměňovací návrh 376
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. Z tohoto důvodu by možnost používat vnitrostátní seznamy nebo určení měla skončit do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. | (48) Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a společného seznamu EU bezpečných třetích zemí by mělo řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty, jež jsou určené jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného určení nebo seznamu by mělo zajistit, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na společném seznamu, nebo kteří mají vazbu s bezpečnou třetí zemí. To by usnadnilo sblížení řízení a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od druhotného pohybu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 377
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (48a) Za účelem harmonizace vnitrostátních seznamů bezpečných zemí původu Komise pravidelně posuzuje situaci ve třetích zemích s cílem zajistit, aby společný seznam bezpečných zemí původu byl úplný a účinný. V případě potřeby by Komise měla v návaznosti na to vypracovat návrh na rozšíření společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Členské státy musejí mít rovněž možnost předkládat Komisi návrhy na doplnění třetích zemí na tento společný seznam bezpečných zemí původu. Komise by poté měla tyto návrhy ve lhůtě šesti měsíců posoudit ve světle různých informačních zdrojů, které má k dispozici, a v příslušném případě navrhnout rozšíření společného seznamu bezpečných zemí původu. Komise musí zajistit, aby ve vztahu ke všem třetím zemím zařazeným na společném seznamu EU bezpečných zemí původu byla uplatňována účelná unijní politika navracení založená na účinných dohodách o zpětném přebírání osob, jejichž důsledné plnění musí být pro tyto země podmínkou poskytování pomoci ze strany EU. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 378
Péter Niedermüller, Sylvie Guillaume
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (48a) Cílem společného seznamu bezpečných zemí původu by nemělo být snižování počtu žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, na něž připadá velký počet podaných žádostí a současně nízký počet žádostí přijatých. Určení třetí země jako bezpečné země původu by mělo být založeno výlučně na posouzení toho, zda situace v dané zemi splňuje společná kritéria pro určování třetích zemí jako bezpečných zemí původu, která jsou stanovena v tomto nařízení. |
Or. en
Pozměňovací návrh 379
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 380
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. | (49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu a sleduje situaci v dalších zemích, které přicházejí v úvahu, s ohledem na to, zda mohou být na úrovni Unie určeny jako bezpečné třetí země nebo doplněny na společný seznam EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. |
Or. en
Pozměňovací návrh 381
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. | (49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. Není-li v této lhůtě navržena žádná taková změna, akt v přenesené pravomoci by měl pozbýt účinnosti. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 382
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. | (49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. |
Or. en
Pozměňovací návrh 383
Péter Niedermüller, Sylvie Guillaume
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do tří měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. | (49) Komise, jíž je nápomocna Agentura Evropské unie pro azyl, by měla pravidelně přezkoumávat situaci ve třetích zemích určených jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu v takové třetí zemi by Komise měla mít možnost pozastavit určení dané třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení dané třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na omezenou dobu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho by Komise v tomto případě měla navrhnout změnu, aby třetí země již nebyla určena jako bezpečná třetí země na úrovni Unie nebo aby byla odstraněna ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu do šesti měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se pozastaví určení nebo uvedení této třetí země. |
Or. en
Pozměňovací návrh 384
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(50) Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména ke svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost a informacím od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na dobu šesti měsíců s možností toto prodloužení jednou obnovit. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 385
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(50) Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména ke svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost a informacím od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na dobu šesti měsíců s možností toto prodloužení jednou obnovit. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. | (50) Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména ke svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost a informacím od členských států a Agentury Evropské unie pro azyl. Komise by měla moci prodloužit pozastavení určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na dobu tří měsíců s možností toto prodloužení jednou obnovit. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. |
Or. en
Pozměňovací návrh 386
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(50) Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména ke svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost a informacím od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na dobu šesti měsíců s možností toto prodloužení jednou obnovit. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. | (50) Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména ke svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost a informacím od Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních vládních i nevládních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu na dobu šesti měsíců s možností toto prodloužení jednou obnovit. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. |
Or. en
Pozměňovací návrh 387
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(51) Po uplynutí doby platnosti aktu v přenesené pravomoci a jejího prodloužení by bez přijetí dalšího aktu v přenesené pravomoci určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo její zařazení do společného seznamu EU bezpečných zemí původu již nemělo být pozastaveno. Tím není dotčena jakákoli navržená změna na odstranění třetí země ze seznamů. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 388
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(51) Po uplynutí doby platnosti aktu v přenesené pravomoci a jejího prodloužení by bez přijetí dalšího aktu v přenesené pravomoci určení třetí země jako bezpečné třetí země na úrovni Unie nebo její zařazení do společného seznamu EU bezpečných zemí původu již nemělo být pozastaveno. Tím není dotčena jakákoli navržená změna na odstranění třetí země ze seznamů. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 389
Udo Voigt
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | vypouští se |
Or. de
Pozměňovací návrh 390
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 391
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 392
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | (52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí a dalších takových zemí, které přicházejí v úvahu, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se s ohledem na změny situace ve třetí zemi na základě odůvodněného posouzení domnívá, že tato země splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi pouze na vnitrostátní úrovni. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, měla by navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. Dojde-li ve zvažované třetí zemi k náhlé změně k lepšímu, Komise by měla použít postup aktu v přenesené pravomoci a navrhnout změnu tohoto nařízení, která tento proces urychlí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 393
Péter Niedermüller, Sylvie Guillaume
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | (52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí. Pokud dojde k vyřazení třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu, může kterýkoli členský stát informovat Komisi o tom, že se s ohledem na změny situace v této třetí zemi domnívá, že tato země opět splňuje kritéria pro zařazení na společný seznam EU bezpečných zemí původu uvedená v příloze I tohoto nařízení. Komise veškerá tato oznámení členského státu posoudí a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na odpovídající změnu společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Pokud se Komise rozhodne nepředložit takový návrh, členský stát nesmí označit tuto zemi na vnitrostátní úrovni za bezpečnou zemi původu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 394
Rachida Dati
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | (52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, měla by navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 395
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. | (52) Komise by měla s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, jež byly vyřazeny ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo bezpečných třetích zemí, a to i v případě, že členský stát informuje Komisi o tom, že se domnívá, že na základě odůvodněného posouzení po změnách situace v dané třetí zemi opět splňuje podmínky stanovené v této směrnici pro označení za bezpečnou zemi. V takovém případě by členské státy mohly určit danou třetí zemi jako bezpečnou zemi původu nebo bezpečnou třetí zemi na vnitrostátní úrovni, pouze pokud Komise proti tomuto určení nevznese námitky. Usoudí-li Komise, že jsou tyto podmínky splněny, může navrhnout změnu určení bezpečných třetích zemí na úrovni Unie či společného seznamu EU bezpečných zemí původu tak, že se doplní daná třetí země. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 396
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(53) V návaznosti na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 20. července 2015 ohledně bezpečných zemí původu, ve kterých členské státy souhlasily s přednostním posouzením bezpečnosti západního Balkánu, zorganizovala Agentura Evropské unie pro azyl dne 2. září 2015 s členskými státy setkání na úrovni odborníků, na kterém bylo dosaženo obecné shody na tom, že Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*,30 Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko by měly být považovány za bezpečné země původu ve smyslu tohoto nařízení. | vypouští se |
_________________ |
|
30 * Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 397
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(53) V návaznosti na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 20. července 2015 ohledně bezpečných zemí původu, ve kterých členské státy souhlasily s přednostním posouzením bezpečnosti západního Balkánu, zorganizovala Agentura Evropské unie pro azyl dne 2. září 2015 s členskými státy setkání na úrovni odborníků, na kterém bylo dosaženo obecné shody na tom, že Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*,30 Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko by měly být považovány za bezpečné země původu ve smyslu tohoto nařízení. | vypouští se |
_________________ |
|
30 * Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. |
|
Or. en
Pozměňovací návrh 398
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(54) Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv Evropské služby pro vnější činnost a informací od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací, se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 399
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(54) Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv Evropské služby pro vnější činnost a informací od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací, se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 400
Jussi Halla-aho
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(54) Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv Evropské služby pro vnější činnost a informací od členských států, Agentury Evropské unie pro azyl, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací, se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu. | (54) Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv Evropské služby pro vnější činnost a informací od členských států a Agentury Evropské unie pro azyl se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 401
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(55) Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 402
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(55) Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 403
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(55) Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | (55) Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 404
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(56) Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 405
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(56) Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 406
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(56) Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu. | (56) Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 407
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(57) Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Bývalá jugoslávská republika Makedonie bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 408
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(57) Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Bývalá jugoslávská republika Makedonie bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 409
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(57) Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Bývalá jugoslávská republika Makedonie bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | (57) Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V době určení bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Bývalá jugoslávská republika Makedonie bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 410
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 58
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(58) Pokud jde o Kosovo*, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace. Kosovo* nepřistoupilo k příslušným mezinárodním nástrojům v oblasti lidských práv, jako je EÚLP, z důvodu neexistence mezinárodního konsensu ohledně jeho statusu coby svrchovaného státu. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 6,3 % (830) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Kosova* bylo opodstatněných. Nejméně šest členských států určilo Kosovo* za bezpečnou zemi původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 411
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Judith Sargentini, Jean Lambert
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 58
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(58) Pokud jde o Kosovo*, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace. Kosovo* nepřistoupilo k příslušným mezinárodním nástrojům v oblasti lidských práv, jako je EÚLP, z důvodu neexistence mezinárodního konsensu ohledně jeho statusu coby svrchovaného státu. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 6,3 % (830) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Kosova* bylo opodstatněných. Nejméně šest členských států určilo Kosovo* za bezpečnou zemi původu. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 412
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 58
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(58) Pokud jde o Kosovo*, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace. Kosovo* nepřistoupilo k příslušným mezinárodním nástrojům v oblasti lidských práv, jako je EÚLP, z důvodu neexistence mezinárodního konsensu ohledně jeho statusu coby svrchovaného státu. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 6,3 % (830) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Kosova* bylo opodstatněných. Nejméně šest členských států určilo Kosovo* za bezpečnou zemi původu. | (58) Pokud jde o Kosovo*, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace. Kosovo* nepřistoupilo k příslušným mezinárodním nástrojům v oblasti lidských práv, jako je EÚLP, z důvodu neexistence mezinárodního konsensu ohledně jeho statusu coby svrchovaného státu. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 6,3 % (830) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Kosova* bylo opodstatněných. Nejméně šest členských států určilo Kosovo* za bezpečnou zemi původu. |
Or. bg
Pozměňovací návrh 413
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(59) Tímto nařízením není dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, o němž bude rozhodnuto v souladu s jejich vnitrostátními postupy a mezinárodním právem. Kromě toho žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v tomto nařízení nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily. Zejména použití výrazu „země“ neznamená uznání státnosti. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 414
Brice Hortefeux
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(59) Tímto nařízením není dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, o němž bude rozhodnuto v souladu s jejich vnitrostátními postupy a mezinárodním právem. Kromě toho žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v tomto nařízení nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily. Zejména použití výrazu „země“ neznamená uznání státnosti. | (59) Touto směrnicí není dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, o němž bude rozhodnuto v souladu s jejich vnitrostátními postupy a mezinárodním právem. Kromě toho žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v této směrnici nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily. Zejména použití výrazu „země“ neznamená uznání státnosti. |
Or. fr
Pozměňovací návrh 415
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(59) Tímto nařízením není dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, o němž bude rozhodnuto v souladu s jejich vnitrostátními postupy a mezinárodním právem. Kromě toho žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v tomto nařízení nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily. Zejména použití výrazu „země“ neznamená uznání státnosti. | (59) Touto směrnicí není dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, o němž bude rozhodnuto v souladu s jejich vnitrostátními postupy a mezinárodním právem. Kromě toho žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v této směrnici nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily. Zejména použití výrazu „země“ neznamená uznání státnosti. |
Or. en
Pozměňovací návrh 416
Ska Keller
za skupinu Verts/ALE
Jean Lambert, Judith Sargentini
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 60
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(60) Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V době určení bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Černá Hora bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 417
Marina Albiol Guzmán
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 60
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(60) Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V době určení bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Černá Hora bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 418
Emil Radev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 60
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(60) Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V době určení bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Černá Hora bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. | (60) Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Neexistují žádné indicie o nějakých případech vystěhování, vyhoštění nebo vydání vlastních občanů do třetích zemí, v nichž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by byli vystaveni trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jejich život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vystěhování, vyhoštění nebo vydání do jiné třetí země. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V době určení bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Černá Hora bude tato kritéria muset i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. |
Or. bg