Výbor pro právní záležitosti
6. 6. 2017
NÁVRH STANOVISKA
Výboru pro právní záležitosti
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích)
( COM(2017)0010 – C8‑0009/2017 – 2017/0003(COD) )
Navrhovatel: Axel Voss
PA_Legam
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Zpravodaj nevítá tento návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (dále jen „nařízení o elektronickém soukromí“).
Nejsou plněny všechny cíle vytvoření digitálního vnitřního trhu (růst, podpora inovací, stimulace evropské ekonomiky založené na datech, volný pohyb údajů a podpora malých a středních podniků), případně se dosahuje jejich opaku. Mnoho stávajících obchodních modelů by takto již nebylo možné dále provádět.
Návrh vytváří silnou právní nesoudržnost s nařízením (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) a s návrhem evropského kodexu pro elektronické komunikace (dále jen „kodex“), mimořádnou právní nejistotu při zacházení s údaji a nelogické důsledky v případě osobních údajů.
Nedostatek odvahy a tvořivosti a lpění na starých strukturách a přesvědčeních nejsou dobrými předpoklady pro utváření podoby úspěšné digitální budoucnosti.
Návrh by měl:
1) se zabývat především důvěrným charakterem komunikací;
2) vytvářet rovné podmínky hospodářské soutěže a) v odvětvové oblasti komunikací a b) přibližovat se ke globální situaci;
3) nebýt „lex specialis“ k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů, nýbrž jeho doplněním;
4) vyvarovat se zdvojování struktur s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (např. u udělování souhlasu, přenosu osobních údajů do třetích zemí, sankcí, Evropský sbor pro ochranu osobních údajů atd.). Na osobní údaje by se měl vztahovat pouze jeden právní režim. Data komunikací, jako jsou osobní údaje, by v žádném případě neměla být upravena odděleně. Stejné údaje by se měly řídit stejným právem a stejnými zásadami. Uplatněn by měl být také článek 6 obecného nařízení o ochraně osobních údajů;
5) být orientovaný do budoucna a být v souladu s kodexem;
6) upustit od soustředění na udělování souhlasu. Udělování souhlasu již dnes není tím správným prostředkem; lepší přístup by spočíval v transparentnosti, svrchovanosti údajů, řešení neúčasti („opt-out“), nové kategorii dat (jako jsou pseudonymizované údaje) nebo přinejmenším v lepším rozlišování anonymizovaných, pseudonymizovaných a šifrovaných dat. Kromě toho hrozí, že rovnováha mezi ochranou soukromí a novými technologiemi, která byla nalezena v obecném nařízení o ochraně údajů, bude znovu narušena tím, že zpracování údajů v rozsáhlých oblastech, která byla podle obecného nařízení o ochraně údajů přípustná, budou buď podléhat ještě přísnějšímu způsobu udělování souhlasu, nebo budou zcela zakázána. To je naprosto kontraproduktivní.
Lze přivítat, že
nařízení o elektronickém soukromí je přizpůsobeno technické realitě a článkům 7 a 8 Listiny základních práv EU;
Komise začleňuje do oblasti působnosti komunikační služby „Over-the-Top“;
Komise má vůli synchronizovat okamžik vstupu tohoto nařízení v platnost se vstupem v platnost obecného nařízení o ochraně údajů. Toto nebude v podnicích prakticky proveditelné, zejména pokud by měly zůstat zachovány složité dvojité struktury.
Konkrétně:
Zejména článek 4 se opírá o kodex. Proto nelze nařízení o elektronickém soukromí použít dříve, než bude kodex schválen. Jde o systémovou chybu, kterou je třeba opravit.
Návrh řádně nerozlišuje mezi obsahy, daty a informacemi.
Hranice mezi nařízením o elektronickém soukromí a obecným nařízením o ochraně údajů je nejasná. Z důvodů právní jistoty je třeba vyjasnit, kdy se uplatní jeden a kdy druhý právní nástroj, aby byl vytvořen právní režim, jenž bude pro správce srozumitelný. Do oblasti působnosti nařízení o elektronickém soukromí by proto měly patřit pouze osobní údaje přenášené během komunikačního procesu, jak je stanoveno ve směrnici 2002/58/ES. Ve všech ostatních případech by se pak mělo uplatnit obecné nařízení o ochraně údajů. Proto je nutné právně vyjasnit, kdy komunikace končí.
Musí se jasně rozlišovat mezi důvěrným charakterem obsahů komunikací a zpracováváním údajů (ochranou údajů), protože oblast působnosti nařízení o elektronickém soukromí zahrnuje propojená zařízení a stroje. Návrh obsahuje nejasnosti v definicích i v oblasti působnosti. To vede k nepředvídatelným a nelogickým důsledkům pro komunikaci mezi stroji (např. automobilový průmysl, odvětví logistiky, inteligentní domácnost). Je nejasné, kde začíná přenos komunikace podle nařízení o elektronickém soukromí a kde přenos dat podle obecného nařízení o ochraně údajů. Rovněž je nejasné, co by znamenalo udělení nebo neudělení souhlasu pro komunikaci mezi stroji.
Návrh podmiňuje udělením souhlasu dokonce i zpracovávání anonymních údajů, což je zcela nelogické a technicky neproveditelné. Zde by bylo možné dále rozpracovat koncept pseudonymizace obsažený v obecném nařízení o ochraně údajů.
Nelogické je rovněž to, proč je vlastně nutno lépe chránit metadata (nařízení o elektronickém soukromí) než údaje o zdravotním stavu (obecné nařízení o ochraně údajů).
Dále je nepochopitelné zavedení dvou systémů sankcí pro stejné datum.
Je třeba prověřit, zda je zapotřebí výjimka pro domácnosti.
Navrhovaná úprava cookies zvýhodňuje velké podniky a znevýhodňuje (evropské) malé a střední podniky. Správně by tomu bylo právě naopak.
Článek 5 návrhu by ve svém znění mohl ohrozit existenci e-mailu.
Mnoho míst je nutno opravit. Proto Výbor pro právní záležitosti vyzývá věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
12. bod odůvodnění začleňuje do oblasti působnosti propojená zařízení a stroje. Tento návrh však obsahuje nejasnosti v definicích i v oblasti působnosti. To vede ke sporným důsledkům pro komunikaci mezi stroji (např. automobilový průmysl, odvětví logistiky, inteligentní domácnost). Je nejasné, kde začíná přenos komunikace podle nařízení o elektronickém soukromí a kde přenos údajů podle nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd. | (16) Zákaz uchovávání komunikace během přenosu neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd. |
Or. de
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679. | (17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací v souladu s nařízením (EU) 2016/679 zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali metadata elektronických komunikací v souladu s nařízením (EU) 216/679, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. |
Or. de
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(20) Koncová zařízení koncových uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí koncových uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají informace, které mohou odhalit podrobnosti o citových, politických a společenských stránkách dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Kromě toho tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory, sledovací cookies a jiné podobné nežádoucí nástroje pro sledování mohou pronikat do koncového zařízení koncového uživatele bez jeho vědomí s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace nebo sledovat činnost. Informace související se zařízením koncového uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí koncového uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto koncových uživatelů. Techniky, které skrytě sledují činnosti koncových uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení koncových uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí koncových uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení koncového uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem koncového uživatele a za konkrétním a transparentním účelem. | (20) Koncová zařízení koncových uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí koncových uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají informace, které mohou odhalit podrobnosti o citových, politických a společenských stránkách dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Kromě toho tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory a jiné podobné nežádoucí nástroje pro sledování mohou pronikat do koncového zařízení koncového uživatele bez jeho vědomí s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace nebo sledovat činnost. Informace související se zařízením koncového uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí koncového uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto koncových uživatelů. Techniky, které skrytě sledují činnosti koncových uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení koncových uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí koncových uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení koncového uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem koncového uživatele a za konkrétním a transparentním účelem. |
Or. de
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Toto nařízení zajišťuje volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. | 2. Toto nařízení zajišťuje v souladu s nařízením (EU) 2016/679 volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. |
Or. de
Odůvodnění
Toto vypuštění je nutné, aby byla zajištěna synchronizace tohoto právního nařízení s nařízením (EU) 2016/679, které si normotvůrce přeje docílit. Nařízení (EU) 2016/679 se vztahuje výlučně na „fyzické osoby“, takže toto navrhované rozšíření působnosti by z tohoto nařízení činilo „lex specialies“. Kromě toho také není jednoznačně vyjasněno, kdo uděluje souhlas za právnické osoby.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
V čl. 1 odst. 3. je stanoveno, že toto nařízení upřesňuje a doplňuje nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla. Tím se toto nařízení stává „lex specialis“ k obecnému nařízení o ochraně údajů. Toto nařízení by nemělo být využito k opravě nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů. | 1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací. |
Or. de
Odůvodnění
V čl. 1 odst. 3 je stanoveno, že toto nařízení upřesňuje a doplňuje nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla. Tím se toto nařízení stává „lex specialis“ k obecnému nařízení o ochraně údajů. Toto nařízení by nemělo být využito k opravě nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) služby elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné; | c) služby elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné, v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/679; |
Or. de
Odůvodnění
Výjimka pro domácnosti zavedená v čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 by se měla uplatnit i v případě tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii. | 2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, platí článek 27 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 27 nařízení (EU) 2016/679 upravuje zacházení se zástupci správců nebo zpracovatelů, kteří nejsou usazeni v EU. Upřesnění v tomto návrhu rozšiřuje působnost článku 27 nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Článek 5 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Důvěrný charakter dat elektronických komunikací | Důvěrný charakter obsahů elektronických komunikací |
Or. de
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením. | Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací během přenosu, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování obsahů elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením. |
Or. de
Odůvodnění
Je správné, aby se na obsahy elektronických komunikací vztahovala ochrana před zasahováním třetích stran a v čl. 6 odst. 3 návrhu se stanovily zvláštní požadavky na zpracování obsahů. Toto neplatí pro zpracování metadat elektronických komunikací, které se nedotýká zásady důvěrného charakteru. Osobní metadata mohou odhalovat osobní informace, nicméně jejich zpracovávání je upraveno nařízením (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) je to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací, po dobu nutnou pro tento účel. | b) je to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti nebo dostupnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací, po dobu nutnou pro tento účel. |
Or. de
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat metadata elektronických komunikací, pokud: | vypouští se |
a) je to nezbytné pro splnění povinných požadavků na kvalitu služby podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] nebo nařízení (EU) 2015/212028, po dobu nutnou pro tento účel, nebo |
|
c) dotčený koncový uživatel udělil svůj souhlas se zpracováním metadat svých komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, včetně poskytování konkrétních služeb těmto koncovým uživatelům, za předpokladu, že tento účel nebo účely nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací. |
|
__________________ |
|
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1). |
|
Or. de
Odůvodnění
Metadata jsou podle nařízení (EU) 2016/679 definována jako osobní údaje, které výslovně nespadají do zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679. V nařízení (EU) 2016/679 tedy nebyla uznána srovnatelná potřeba ochrany metadat a neměla by být nyní znovu zavedena ani prostřednictvím úpravy konkrétního odvětví.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Použije se článek 6 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 6 nařízení (EU) 2016/679 již upravuje zákonnost zpracování, a proto by se zde měl použít.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace. | 2. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 písm. b), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace. |
Or. de
Odůvodnění
Protože byl čl. 6 odst. 2 vypuštěn, musí se zde vypustit příslušný odkaz, aby byla zachována soudržnost.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být příslušná metadata uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
Protože byl čl. 6 odst. 2 vypuštěn, musí se zde vypustit tento odstavec, aby byla zachována soudržnost.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, nebo | c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, zejména pro zajištění integrity, přístupu nebo zaručení bezpečnosti služby informační společnosti, ke zlepšení nabídky nebo pro opatření na ochranu před neoprávněným používáním služby podle podmínek pro poskytování služeb koncovému uživateli, nebo |
Or. de
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) je to nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem. | d) je to nezbytné pro měření dosahu služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, včetně měření ukazatelů využívání služeb informační společnosti za účelem výpočtu poplatku. |
Or. de
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| da) nebo pokud se provádí za účelem shromažďování anonymních ukazatelů využívání služeb informační společnosti napříč podniky, nebo |
Or. de
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d b (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| db) účelem je sledování koncového zařízení pro účely reklamy a správce na to koncového uživatele jasně a zřetelně upozornil na začátku zpracování dat a poskytl mu snadno proveditelnou možnost vznesení námitky, nebo |
Or. de
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d c (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| dc) pokud se provádí pro účely kontroly smluv o prodeji produktů nebo služeb, jestliže došlo k uzavření předmětné smlouvy online. |
Or. de
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679. | Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby bylo toto shromažďování a zpracování omezeno na příslušné nezbytné účely a aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679, například prostřednictvím pseudonymizace shromážděných informací podle čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Použije se definice souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679. | 1. Použije se definice souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a čl. 7 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Tento odkaz na podmínky vyjádření souhlasu podle článku 7 nařízení (EU) 2016/679 musí být v každém případě omezen na čl. 7 odst. 1 až 3. Neuplatnění čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 při udělení souhlasu podle článku 9 návrhu nařízení je nezbytné, protože na rozdíl od nařízení (EU) 2016/679 není v tomto návrhu stanoveno zpracování údajů podle obecného ustanovení o oprávněných zájmech.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití odpovídajícího technického nastavení softwarové aplikace umožňující přístup k internetu. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
Podmínky pro vyjádření souhlasu jsou zcela dostatečně vymezeny v čl. 4 odst. 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/629. Návrh toto vymezení překračuje a vytváří tak dvojí režim pro udělování souhlasu a nejasnosti. Proto je nutné čl. 9 odst. 2 vypustit.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
Podmínky pro vyjádření souhlasu jsou zcela dostatečně vymezeny v čl. 4 odst. 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/629. Návrh toto vymezení překračuje a vytváří tak dvojí režim pro udělování souhlasu a nejasnosti. Proto je nutné čl. 9 odst. 3 vypustit.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Článek 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 10 | vypouští se |
Informace a možnosti nastavení ochrany soukromí, které mají být poskytnuty |
|
1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané. |
|
2. Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí a k tomu, aby mohla instalace pokračovat, vyžaduje souhlas koncového uživatele s nastavením. |
|
3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. srpna 2018. |
|
Or. de
Odůvodnění
Článek 25 nařízení (EU) 2016/679 upravuje záměrnou a standardní ochranu údajů. Článek 10 návrhu nařízení tento článek 25 nařízení (EU) 2016/679 pouze podrývá a představuje překážku pro většinu hospodářských modelů.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 10a |
| Použije se článek 25 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 25 nařízení (EU) 2016/679 upravuje záměrnou a standardní ochranu údajů. Článek 10 návrhu nařízení o elektronickém soukromí tento článek 25 nařízení (EU) 2016/679 pouze podrývá a představuje překážku pro většinu hospodářských modelů.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu stanovené poskytovatelem seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje. | 1. Poskytovatelé služeb elektronických informací, komunikací a telekomunikací shromažďují údaje koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, za účelem zahrnutí jejich osobních údajů do veřejně dostupných seznamů. Poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, právo vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit, aktualizovat, doplnit či odstranit tyto údaje. |
Or. de
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas. | 2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu. Poskytovatelé služeb elektronických informací, komunikací a telekomunikací informují koncové uživatele, jestliže jsou nabízeny nové vyhledávací funkce. |
Or. de
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje. | 3. Poskytovatelé služeb elektronických informací, komunikací a telekomunikací poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit, aktualizovat, doplnit či odstranit tyto údaje. Fyzické osoby, které jednají s hospodářským záměrem, např. osoby ve svobodném povolání, drobní podnikatelé nebo samostatně výdělečně činné osoby, mají stejné postavení jako právnické osoby. |
Or. de
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma. | 4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili, aktualizovali, doplnili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma. |
Or. de
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 4a. Ustanovení v odstavcích 1 až 4 neplatí pro údaje a informace, které jsou zveřejněny v jiných veřejně dostupných zdrojích, a pro údaje, které dali k dispozici sami koncoví uživatelé. |
Or. de
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 4b. Každý podnik, který poskytuje veřejně dostupné služby informací, komunikací nebo telekomunikací a přiděluje nebo používá telefonní čísla, uživatelská jména nebo jiná ID uživatele, má povinnost – při dodržení pravidel pro ochranu údajů – dát každému podniku, který nabízí nebo provozuje účastnické seznamy nebo informační služby, na vyžádání k dispozici údaje o účastnících za účelem poskytování veřejně dostupných účastnických seznamů nebo informačních služeb. Přenos údajů se uskuteční neprodleně a nediskriminujícím způsobem. |
Or. de
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Článek 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 16 | vypouští se |
Nevyžádaná sdělení |
|
1. Fyzické nebo právnické osoby mohou používat služby elektronických komunikací pro účely zasílání přímých marketingových sdělení koncovým uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami a udělili svůj souhlas. |
|
2. Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních obdobných výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Právo vznést námitku se nabídne v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy. |
|
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, fyzické nebo právnické osoby využívající služby elektronických komunikací pro účely uskutečňování přímých marketingových volání musí: |
|
a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo |
|
b) uvést konkrétní kód nebo předčíslí identifikující skutečnost, že se jedná o marketingové volání. |
|
4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení. |
|
5. Členské státy v rámci unijního práva a platného vnitrostátního práva zajistí, že oprávněné zájmy koncových uživatelů, kteří jsou právnickými osobami, jsou v případě nevyžádaných sdělení zasílaných způsoby stanovenými v odstavci 1 dostatečně chráněny. |
|
6. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli jednoduchým způsobem uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení. |
|
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření v souladu s čl. 26 odst. 2, která upřesňují kód nebo předčíslí identifikující marketingová volání podle odst. 3 písm. b). |
|
Or. de
Odůvodnění
Článek 16 návrhu nařízení upravuje záležitosti přímého marketingu, aniž by při tom vytvářel přímý vztah k datům komunikací nebo zařízením koncových uživatelů. U této úpravy jde o právo v oblasti reklamy a ochrany spotřebitelů, které by mělo být převedeno do obsahově vhodného právního nástroje EU. Příslušným vhodným právním nástrojem by zde byla směrnice 2005/29/ES (směrnice o nekalých obchodních praktikách).
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Článek 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 17 | vypouští se |
Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích |
|
V případě konkrétního rizika, které by mohlo ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně, včetně uvedení pravděpodobných souvisejících nákladů. |
|
Or. de
Odůvodnění
Článek 34 nařízení (EU) 216/679, článek 40 evropského kodexu pro elektronické komunikace ( COM(2016) 590 final) a směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii ((EU) 2016/1148) jsou dostačující právní nástroje, které obsahují informace o zjištěných bezpečnostních rizicích.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba jiná než koncoví uživatelé, která byla nepříznivě zasažena porušením tohoto nařízení a která má oprávněný zájem na zastavení nebo zákazu domnělých porušení, včetně poskytovatele služeb elektronických komunikací chránícího své oprávněné obchodní zájmy, má právo obrátit se v souvislosti s těmito porušeními na soud. | vypouští se |
Or. de
Odůvodnění
Články 77, 78 a 79 nařízení (EU) 2016/679 upravují právo podat stížnost u dozorového úřadu, právo na účinnou soudní ochranu vůči dozorovému úřadu a právo na účinnou soudní ochranu vůči správci nebo zpracovateli a poskytují tak dostatečné způsoby podávání odvolání.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Jakýkoli koncový uživatel služeb elektronických komunikací, který v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má v souladu s článkem 82 nařízení (EU) 2016/679 právo obdržet od porušitele náhradu utrpěné újmy, pokud porušitel neprokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla. | Použije se článek 82 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 82 nařízení (EU) 2016/679 již upravuje odpovědnost a právo na náhradu újmy. Ustanovení článku 22 návrhu nařízení je rozšířením a upřesněním článku 82 nařízení (EU) 2016/679 a činí z tohoto návrhu „lex specialis“.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Článek 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 23 | vypouští se |
Obecné podmínky pro ukládání správních pokut |
|
1. Pro účely tohoto článku se na porušení tohoto nařízení použije kapitola VII nařízení (EU) 2016/679. |
|
2. Za porušení následujících ustanovení tohoto nařízení lze v souladu s odstavcem 1 uložit správní pokuty až do výše 10 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 2 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší: |
|
a) povinnosti jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která zpracovává data elektronických komunikací, podle článku 8; |
|
b) povinnosti poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace podle článku 10; |
|
c) povinnosti poskytovatelů veřejně dostupných seznamů podle článku 15; |
|
c) povinnosti jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která používá služby elektronických komunikací, podle článku 16. |
|
3. Za porušení zásady důvěrného charakteru sdělení, povoleného zpracování dat elektronických komunikací a lhůt pro výmaz podle článků 5, 6 a 7 lze v souladu s odstavcem 1 tohoto nařízení uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší. |
|
4. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení článků 12, 13, 14 a 17. |
|
5. Za nedodržení příkazu dozorového úřadu uvedeného v článku 18 lze uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší. |
|
6. Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle článku 18, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry lze ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě. |
|
7. Na výkon pravomocí dozorovým úřadem podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu. |
|
8. Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný dozorový úřad a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají dozorové úřady. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do [xxx] příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoli následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení. |
|
Or. de
Odůvodnění
Článek 83 nařízení (EU) 2016/679 již upravuje obecné podmínky pro ukládání správních pokut. Upřesnění, které je zde představeno, mění článek 83 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Článek 23 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 23a |
| Použije se článek 83 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 83 nařízení (EU) 2016/679 již upravuje obecné podmínky pro ukládání správních pokut. Upřesnění, které je zde představeno, mění článek 83 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Článek 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 24 | vypouští se |
Sankce |
|
1. Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 23, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. |
|
2. Každý členský stát oznámí Komisi nejpozději do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 29 odst. 2 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoli následné změny týkající se těchto ustanovení. |
|
Or. de
Odůvodnění
Článek 84 nařízení (EU) 2016/679 upravuje sankce. Upřesnění, které je zde představeno, mění článek 84 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Článek 24 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 24a |
| Použije se článek 84 nařízení (EU) 2016/679. |
Or. de
Odůvodnění
Článek 84 nařízení (EU) 2016/679 upravuje sankce. Upřesnění, které je zde představeno, mění článek 84 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2 – pododstavec 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Použije se ode dne 25. května 2018. | Použije se ode dne 25. května 2019. |
Or. de
Odůvodnění
Toto nařízení by se mělo použít nejdříve ode dne 25. května 2019 a nejpozději rok po vstupu evropského kodexu pro elektronické komunikace ( COM(2016)590 final) v platnost. Tento návrh a nařízení (EU) 2016/679 by se sice měly uplatňovat souběžně, nicméně podnikům je nutno poskytnout rozumnou lhůtu pro přizpůsobení a definice musí být uvedena do souladu s evropským kodexem pro elektronické komunikace.