Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

 

2012/0299(COD)

30. 5. 2013

STANOVISKO

Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních

( COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD) )

Navrhovatelka: Antonyia Parvanova

 

PA_Legam

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem návrhu je zajistit v souladu s čl. 3 odst. 3 SEU rovnost žen a mužů při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v případě kotovaných společností, využít dostupného talentového potenciálu pro vyváženější zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech, a přispět tak k řádnému fungování vnitřního trhu a k plnění cílů strategie Evropa 2020, mezi něž patří zvýšení míry zaměstnanosti žen na 75 % do roku 2020.

Navrhovatelka podporuje cíle návrhu. Především vítá volbu směrnice jakožto nástroje pro zavedení harmonizovaného právního systému v Unii, vytvoření větší právní jistoty a snížení administrativní zátěže vyplývající z rozdílného provádění a uplatňování zásad rovnosti žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech v členských státech.

Prosazování rovnosti žen a mužů je jedním z hlavních cílů EU, který je uveden jak v jejích Smlouvách (čl. 3 odst. 3 SEU a články 8 a 157 SFEU), tak v Listině základních práv (článek 23). Orgány EU vyvinuly značné úsilí, aby podpořily genderovou vyváženost při přijímání ekonomických rozhodnutí. V roce 2010 označila Komise vyváženost při přijímání rozhodnutí za jednu z priorit své Charty žen ( COM(2010)0078 ) a své strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 ( COM(2010)0491 ). V březnu roku 2011 zahájila místopředsedkyně Komise Redingová iniciativu „Závazek Evropy – ženy ve vedoucích pozicích“, v níž vyzvala kotované společnosti, aby se dobrovolně zavázaly ke zvýšení přítomnosti žen ve svých řídících orgánech na 40 % do roku 2020. Výzva k účasti na iniciativě trvala jeden rok, přihlásilo se k ní však pouze 24 společností.

Navzdory tomuto úsilí genderová nevyváženost ve vedoucích pozicích přetrvává. Podle údajů Komise je v současnosti v řídících orgánech největších kotovaných společností ženami obsazeno 15,8 % míst. Pokrok v nápravě této situace je pomalý, neboť tento podíl se ročně zvyšuje pouze o 0,6 %. Výsledky se v různých členských státech liší.

Návrh Komise podporují všichni komisaři zastávající posty v oblasti hospodářství: místopředseda Tajani (průmysl a podnikání), místopředseda Almunia (hospodářská soutěž), místopředseda Rehn (hospodářské a měnové záležitosti), komisař Barnier (vnitřní trh a služby), komisař Andor (zaměstnanost a sociální věci) i místopředsedkyně Viviane Redingová.

Navrhovatelka vybrala několik oblastí, na nichž má tento výbor zvláštní zájem a jimiž se ve svém příspěvku zabývá hlouběji. Jedná se zejména o fungování vnitřního trhu, právní jistotu společností a zohledňování preferencí spotřebitelů při přijímání rozhodnutí na úrovni společností. Navrhovatelka věnuje náležitou pozornost hospodářské situaci v EU a tomu, jak může tento návrh v kladném smyslu přispět k dosažení finanční stability a dlouhodobého hospodářského růstu.

Podle údajů Evropské komise stojí ženy za přibližně 70 % světových spotřebitelských rozhodnutí. Více žen ve vedoucích pozicích by tudíž mohlo přinést větší vhled do ekonomického chování a rozhodování spotřebitelů. Produkty a služby, které lépe odpovídají potřebám a preferencím spotřebitelů, mohou zvýšit prodeje.

Dalším klíčovým prvkem je zajištění právní jistoty pro společnosti, které provozují svou činnost ve více členských státech. Pravidla, jejichž cílem je podporovat genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech společností, se v současnosti v rámci Unie různí. Tyto odlišnosti mohou mít nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu. Společnosti provozující svou činnost ve více státech potřebují ucelený, spolehlivý právní rámec, aby mohly v plném rozsahu těžit z přístupu k jednotnému trhu a dosahovat efektivních hospodářských výsledků.

Co se týče stávajícího hospodářského prostředí, četné kvalitativní studie prokázaly, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. To je důvod, proč vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii nejenže vyhovuje zásadě rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, ale také může mít pozitivní dopad na organizační a finanční výkonnost dotčených společností.

Navrhovatelka je přesvědčena, že v kontextu stárnoucího obyvatelstva by nevyužívání potenciálu poloviny evropských obyvatel pro řídící a dozorčí orgány podniků mohlo znamenat zpomalení rozvoje naší ekonomiky, obnovy našeho finančního systému a využívání kapacity dostupného lidského kapitálu.

Ve svých pozměňovacích návrzích navrhovatelka rovněž vyzývá členské státy k motivování společností k tomu, aby dosahovaly pokroku v dodržování zásady genderové vyváženosti ve svých řídících a správních orgánech, usnadňovaly přístup žen k podnikatelským sítím a utvářely svou politiku v oblasti lidských zdrojů tak, aby podporovala ženské talenty.

Navržené změny jsou vyvážené a stvrzují původní znění tím, že posilují výše zmíněné aspekty. Jejich začlenění zvýší právní jistotu poskytovanou návrhem a posílí klíčové zásady genderové vyváženosti, čímž zajistí soulad s článkem 23 Listiny základních práv a články 8 a 157 SFEU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Podle Komise1 jsou to v současnosti ženy, kdo stojí za většinou světových spotřebitelských rozhodnutí. Lepší zastoupení žen v dozorčích a správních radách by dotčeným společnostem umožnilo lépe pochopit potřeby a ekonomické chování spotřebitelů. Mohly by pak poskytovat zboží a služby, které lépe odpovídají poptávce spotřebitelů.

 

________________________

 

1Evropská komise, GŘ Spravedlnost - „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: iniciativa z roku 2012 v rámci strategie Evropa 2020“

 

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b) Orgány a instituce EU by měly jít příkladem a genderovou vyváženost zlepšit. Zásady stanovené v této směrnici by měly být začleněny do pravidel, jimiž se řídí interní postupy pro obsazování pracovních míst uplatňované v Evropské komisi, Evropském parlamentu a všech institucích a agenturách EU, včetně Evropské centrální banky. Ve všech orgánech a institucích EU je nutno vypracovat účinnější politiky, které se odrazí při přijímání zaměstnanců, jejich zaškolování a každodenní práci v jednotlivých orgánech a institucích EU. Za tímto účelem by orgány a instituce měly zajistit genderovou vyváženost při přijímání pracovníků do vyšších manažerských pozic, včetně generálních ředitelů, ředitelů a vedoucích oddělení.

 

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c) V rámci vedoucích pozic Komise, která je výkonným orgánem EU, je nezbytné lépe zajistit genderovou vyváženost, aby se dosáhlo lepšího zastoupení evropských občanů. Členské státy jsou proto žádány, aby na každou pozici ve sboru komisařů navrhly kandidáty z řad mužů i žen, aby bylo dosaženo lepší genderové vyváženosti tohoto sboru.

 

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6d) Evropská centrální banka (ECB), Evropský systém finančního dohledu (ESFS) – včetně Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) – a evropské orgány dohledu (ESA) by měly dodržovat všechny aspekty rovnosti a nediskriminace na základě pohlaví. Dozorčí rady evropských orgánů dohledu by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby v rámci příslušných slyšení v Evropském parlamentu předložily genderově vyvážený seznam kandidátů na pozice předsedů a výkonných ředitelů. Konečný výběr kandidátů na tyto pozice by měl být genderově vyvážený. Genderovou vyváženost je důležité zajistit také v rámci Řídícího výboru a poradních výborů ESRB.

 

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 e (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6e) Dozorčí rada Evropské centrální banky (ECB) by měla mít genderově vyvážené složení, a to včetně pozic předsedy a místopředsedy. Uvolní-li se ve Výkonné radě ECB jakákoli pozice, měly by být členské státy, jejichž měnou je euro, vyzvány k tomu, aby na uvolněné místo navrhly dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu. Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby jmenovaly ženy jako guvernéry národních centrálních bank, aby bylo dosaženo genderové vyváženosti v rámci Rady guvernérů ECB a Generální rady ESRB.

 

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.

(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na organizační a finanční výkonnost dotčených společností.

 

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.

(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky reprezentativnějšímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.

 

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Počet mužů v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále výrazně převažuje nad počtem žen, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.

(10) Ženy jsou ve srovnání s muži v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále zastoupeny výrazně méně, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech, ačkoli některé orgány, instituce a agentury EU, např. Evropská centrální banka, jsou také příkladem vysoce problematické genderové nevyváženosti. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.

 

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.

(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Narůstající rozdíly mezi členskými státy by se mohly ještě prohloubit, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy. Proto by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby navzájem sdílely informace a šířily mezi sebou osvědčené postupy zaměřené na podporu genderové vyváženosti, včetně úspěchů společností, které dosáhly toho, že složení jejich řídících a dozorčích orgánů odpovídá zásadě genderové vyváženosti.

 

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Členské státy by měly přijmout strategie, které je ze sociálně-kulturního hlediska posunou v jejich přístupu k genderové vyváženosti pomocí různých prostředků, jež podpoří zastoupení žen ve vedoucích manažerských pozicích a zavádění proaktivních metod a opatření ze strany zaměstnavatelů. Mezi takové prostředky by mohlo patřit mj. prosazování pružné pracovní doby či podpora vytváření pracovních míst, v rámci nichž se vychází vstříc rodině poskytováním přístupu k zařízením péče o děti.

 

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech.

(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech. Ustanovení této směrnice by však měla být prováděna bez ohledu na různé způsoby, jimiž jsou členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady v evropských společnostech vybíráni.

 

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Jedním z hlavních faktorů řádného provádění této směrnice je účinné uplatňování kritérií výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, jež by byla stanovena předem a zcela transparentně a v rámci nichž by kompetence kandidátů byly podrobeny stejnému hodnocení bez ohledu na jejich pohlaví.

 

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b) V kontextu stárnoucího obyvatelstva a nedostatku odpovídajících dovedností by nevyužívání potenciálu poloviny evropských obyvatel pro řídící a dozorčí orgány podniků mohlo brzdit příležitosti k rozvoji naší ekonomiky a obnovu našeho finančního systému. Jestliže se s polovinou dostupných talentů pro vedoucí pozice ani neuvažuje, může tím utrpět samotný postup a kvalita jmenování, v důsledku čehož by se mohla prohloubit nedůvěra vůči podnikatelským mocenským strukturám a mohlo by to vést k omezením v účinném uplatňování dostupného lidského kapitálu. Systematické zahrnování vhodných kandidátů obou pohlaví zajistí, že noví členové řídících a dozorčích orgánů budou vybíráni z těch nejlepších kandidátů, mužů i žen, a že se v rozhodování společností bude náležitě odrážet skladba společnosti.

 

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.

(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.

 

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.

(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu přiměřeně regulovány.

 

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a) Významnou úlohu v ekonomice hrají také nekotované společnosti. Tato směrnice by se v zásadě mohla vztahovat i na ně. Vzhledem k tomu, že situace v oblasti rovnosti pohlaví v těchto společnostech však není obecně známa a že by zřejmě byla zapotřebí zvláštní ustanovení, jež by odrážela specifičnost a lišící se charakter těchto společností jak v rámci členských států, tak i mezi nimi, mělo by se k jejich začlenění do působnosti této směrnice přistoupit až v pozdější fázi. Komise by měla důkladně prozkoumat všechny relevantní aspekty, které byly uvedeny výše, a předložit za tímto účelem příslušný návrh.

 

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti.

(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. Tato výjimka týkající se malých a středních podniků by se měla vztahovat jak na kotované, tak – v pozdější fázi – na nekotované společnosti.

 

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy.

(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy na základě důkladných a rozsáhlých konzultací se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni.

 

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.

(22) Kotované společnosti v Unii by měly zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.

 

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.

(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady vycházel z oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.

 

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být zveřejněny a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout.

(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny ve výroční zprávě a na internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést veškerá opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout

 

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Článek 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.

Tato směrnice stanoví opatření k dosažení vyváženějšího zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti při současném respektování hospodářského a právního rámce členských států, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.

 

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.

1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná a neutrálně formulovaná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.

 

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.

3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, mohly by vybízet k tomu, aby byl při výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.

 

Kritéria výběru uvedená v prvním pododstavci musí být jasná, transparentní a nediskriminační. Jsou stanovena předem a jsou zpřístupněna všem kandidátům.

 

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Členské státy ve svých právních předpisech stanoví vhodnou fázi výběrového řízení pro členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady, aby bylo co nejúčinnějším způsobem dosaženo cíle uvedeného v odstavci 1.

 

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b. Je-li výběrové řízení uvedené v odstavci 3 prováděno na základě hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, společnosti zajistí, aby byly hlasujícím osobám poskytnuty náležité informace o opatřeních stanovených v této směrnici, včetně informací o sankcích, které mohou být společnosti uloženy v případě porušení povinností.

 

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a. Bez ohledu na své členy či uspořádání musí správní rada zůstat kolektivním orgánem, který společně zastupuje všechny akcionáře. Vyžaduje se od ní, aby vždy jednala v zájmu společnosti. Pozornost je třeba věnovat zejména genderové vyváženosti rady a zajistit rovné zastoupení obou pohlaví s cílem úspěšně zohledňovat zájmy akcionářů a obecně skladbu spotřebitelů.

 

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.

2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady a členů představenstva / výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a snadno přístupným způsobem zveřejňovaly ve výroční zprávě a na svých internetových stránkách.

 

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy by měly vytvořit vhodné pobídky s cílem motivovat společnosti k tomu, aby dosahovaly pokroku v zajišťování toho, že bude dodržována zásada genderové vyváženosti v jejich řídících a správních orgánech, že se rozšíří možnosti akcionářů nalézt náležitě kvalifikované uchazečky a usnadní výměna informací a osvědčených postupů, že se usnadní přístup žen k významným podnikatelským sítím pro rozvoj podnikání a že politika v oblasti lidských zdrojů bude utvářena tak, aby podporovala ženské talenty a zajistila, že vymizí genderové předsudky, a aby o tomto pokroku podávaly zprávy;

 

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.

3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis veškerých opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.

 

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) příslušný soudní orgán prohlásí jmenování či volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, které byly provedeny v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.

b) příslušný soudní orgán prohlásí jmenování či volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, které byly provedeny v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší. Prohlášení jmenování či volby členů dozorčí rady či nevýkonných členů správní rady za neplatné či jeho zrušení by nemělo mít žádné důsledky pro platnost rozhodnutí přijatých radou.

 

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.

Členský stát, který se již před vstupem této směrnice v platnost zasazoval o dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady či obecně mezi členy rad (výkonnými i nevýkonnými) kotovaných společností, může odložit použití článku 4, 5 a 6 této směrnice v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, pokud se domnívá, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví budou zastávat v průměru alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady kotovaných společností nebo jednu třetinu pozic členů rad těchto společností obecně (výkonných i nevýkonných), a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.

 

Členský stát, na nějž se uplatní tento odstavec, uvědomí v tomto smyslu Komisi.

 

 

POSTUP

Název

Genderová vyváženost mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách

Referenční údaje

COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

JURI

22.11.2012

FEMM

22.11.2012

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

22.11.2012

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Antonyia Parvanova

18.12.2012

Článek 51 – Společné schůze výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

17.1.2013

Projednání ve výboru

21.3.2013

11.4.2013

29.5.2013

 

Datum přijetí

30.5.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Claudette Abela Baldacchino, Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Preslav Borissov, Jorgo Chatzimarkakis, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Stanimir Ilchev, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jürgen Creutzmann, Ashley Fox, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Hedh, Roberta Metsola, Kyriacos Triantaphyllides, Sabine Verheyen, Josef Weidenholzer