Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
6.10.2017
STANOVISKO
Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích)
( COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD) )
Zpravodajka:Eva Maydell
PA_Legam
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Ochrana základních práv a svobod, zejména respektování soukromého života, důvěrný charakter sdělení a ochrana osobních údajů v odvětví elektronických komunikací je jedním z hlavních pilířů strategie pro jednotný digitální trh. Má zaručit volný pohyb dat, zařízení a služeb elektronických komunikací v Unii, aby byly nastoleny rovné podmínky pro všechny účastníky trhu.
Nynější návrh Komise je zaměřen na dosažení těchto cílů, a to přezkumem směrnice o soukromí a elektronických službách. Před vstupem obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 v platnost je důležité zajistit soulad mezi různými právními nástroji, které se týkají osobních údajů v digitálním prostředí, aby se zvýšila důvěra v digitální služby ve strategii pro jednotný digitální trh a posílila bezpečnost těchto služeb.
Zpravodajka vítá návrh jako důležitou součást strategie pro jednotný digitální trh, ale se domnívá, že pro dosažení hlavních cílů strategie jsou nutné různé změny.
Zpravodajka se především domnívá, že by návrh měl pouze vyjasnit ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů a vyplnit existující mezery v právních předpisech, ale neměl by jít nad rámec požadavků obecného nařízení o ochraně osobních údajů a vytvářet další bariéry a zátěže.
Návrh by měl tudíž usnadňovat obchodní a sociální aktivity on-line a pomáhat jim, a legislativní rámec v této oblasti by měl umožňovat a zajišťovat patřičné podnikatelské prostředí pro vytváření nových produktů a služeb, a tím posilovat hospodářskou soutěž a poskytovat spotřebitelům přístup k většímu výběru a k většímu počtu služeb.
Nadměrná regulace a složité postupy, které brání rozvoji strategie pro jednotný digitální trh a uspokojení požadavků koncových uživatelů, by byly vysoce kontraproduktivní a pro evropské spotřebitele a podniky zatěžující. Jádrem tohoto návrhu by proto mělo být digitální prostředí vstřícné k spotřebitelům, aby byla zajištěna informovaná volba nastavení ochrany osobních údajů.
V zájmu dosažení tohoto cíle předkládá zpravodajka několik pozměňovacích návrhů, které se mimo jiné zabývají obecným odkazem na komunikaci mezi stroji a nejasným rozsahem výjimek pro podnikové sítě. Zpravodajka je kromě toho přesvědčena o nezbytnosti změn, jimiž by se zvýšila flexibilita povoleného zpracování informací na základě souhlasu.
Smyslem pozměňovacího návrhu u článku 3 o místní působnosti a zástupci je zabránit duplicitě regulace. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů ukládá poskytovatelům služeb elektronických komunikací, kteří nejsou usazeni v Unii, povinnost jmenovat zástupce.
U článku 4 o definicích se zpravodajka domnívá, že nařízení musí být v souladu s navrhovanou směrnicí o zavedení evropského kodexu elektronických komunikací, aby bylo ve všech právních nástrojích strategie pro jednotný digitální trh zajištěno konzistentní zacházení s „doplňkovými službami“.
V případě článku 5 o důvěrném charakteru dat elektronických komunikací se zpravodajka domnívá, že zpracování dat je obsáhle pojednáno v článku 6 současného návrhu nařízení a také v obecném nařízení o ochraně osobních údajů.
V článku 6 o povoleném zpracování dat, metadat a obsahu elektronických komunikacích by měl být podle zpravodajky text zjednodušen. Zpravodajka se domnívá, že zpracování dříve shromážděných dat pro slučitelné účely, jako je rozvoj služeb, které v konečném důsledku poskytují konečným uživatelům a jejich uživatelským zkušenostem, veřejným orgánům a podnikům přidanou hodnotu, by mělo být povoleno.
Zpravodajka navrhuje vypustit článek 7, protože uchovávání a pozdější používání komunikačních dat fyzických osob je upraveno v obecném nařízení o ochraně osobních údajů. Podle navrženého znění článku 7 by po přenosu bylo nutné – s několika omezenými výjimkami – komunikační data okamžitě vymazat. S nástupem digitální komunikace pomocí zvukových, textových a video prvků musí poskytovatelé služeb často uchovávat obsah zpráv pro pozdější použití, například umožnit uživateli přístup ke starší komunikaci a starým zprávám. Tato praxe bude již podléhat omezením týkajícím se ukládání a pozdějšího využívání osobních údajů koncových uživatelů obsažených v obecném nařízení o ochraně osobních údajů.
U článku 10 je zpravodajka proti povinné volbě, ale věří v otevřený systém, který umožňuje a zjednodušuje zkušenosti koncových uživatelů. Svoboda výběru by měla být vždy zaručena, ale neměla by být povinná. K článku 11 o omezeních jsou předloženy některé pozměňovací návrhy s cílem objasnit povinnosti a závazky poskytovatelů.
U článku 15 se zpravodajka domnívá, že poskytovatelé elektronických služeb jsou nejlépe schopni získat souhlas konečného uživatele, pokud jde o zařazení jeho údajů do veřejných seznamů. V případě článku 16 se zpravodajka domnívá, že navrhovaná dvě opatření slouží různému účelu. I když je uvedení identity kontaktní linky zásadní, povinnost uvést předčíslí může vyvolat nepřiměřené dodatečné náklady pro fyzické a právnické osoby, zejména pro mikropodniky a začínající podniky.
A konečně u článku 17 se zpravodajka domnívá, že je v nejlepším zájmu koncových uživatelů, aby byli informováni o možných závažných rizicích narušení bezpečnosti, zejména v souvislosti s nárůstem celosvětových ohrožení kybernetické bezpečnosti.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(2) Obsah elektronických komunikací může odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní, od osobních zkušeností a emocí až po zdravotní stav, sexuální orientaci a politické názory; zveřejnění těchto informací by mohlo mít za následek osobní či společenskou újmu, hospodářskou ztrátu nebo zahanbení. Podobně i metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat přesné závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace, například jejich sociální vztahy, zvyky a každodenní činnosti, zájmy, vkus atd. | (2) Obsah elektronických komunikací může odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní. Podobně i metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace. Ochrana důvěrného charakteru komunikací je nezbytnou podmínkou pro dodržování jiných souvisejících základních práv a svobod, jako je svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda shromažďování, svoboda projevu a informací. |
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES5 zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nekonzistentní nebo nedostatečnou účinnou ochranu soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronickým komunikacím. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací, které mohou z hlediska spotřebitele nahradit tradiční služby, ale které nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování koncových uživatelů na internetu, na které se směrnice 2002/58/ES nevztahuje. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením. | (6) Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nedostatečnou jasnost a nekonzistentní vymáhání ochrany soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronickým komunikacím. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací, které mohou z hlediska spotřebitele nahradit tradiční služby, ale které nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování koncových uživatelů na internetu, na které se směrnice 2002/58/ES nevztahuje. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením. |
__________________ | __________________ |
5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). | 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). |
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Toto nařízení by se mělo vztahovat na poskytovatele služeb elektronických komunikací, na poskytovatele veřejně dostupných seznamů a na poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na fyzické a právnické osoby, které služby elektronických komunikací používají k zasílání přímých marketingových obchodních sdělení nebo ke shromažďování informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo uložených v těchto zařízeních. | (8) Toto nařízení by se mělo vztahovat na poskytovatele služeb elektronických komunikací, na poskytovatele veřejně dostupných seznamů a na poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na fyzické a právnické osoby, které služby elektronických komunikací používají k zasílání přímých marketingových sdělení nebo ke shromažďování informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo uložených v těchto zařízeních. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci. | (11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Záměrem tohoto nařízení je zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb, aby byla zajištěna ochrana důvěrnosti jejich komunikace bez ohledu na zvolený technologický prostředek. Toto nařízení používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci. |
__________________ | __________________ |
24 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ). | 24 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ). |
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU. | (12) Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Nicméně v souvislosti s automatizovanými dodavatelskými řetězci a jinde ve výrobním nebo průmyslovém kontextu, kde komunikace strojů není interpersonální a nezahrnuje fyzické osoby, by toto nařízení platit nemělo. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace. | (13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací, které jsou zaměřeny na širokou veřejnost, a veřejnými komunikačními sítěmi. Kromě toho by se toto nařízení mělo rovněž vztahovat na uzavřené profily a skupiny sociálních médií, které uživatel omezil nebo definoval jako soukromé. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na jiný druh uzavřených skupin, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace. Takové sítě jsou nabízeny vymezené skupině koncových uživatelů. I kdyby však nevymezení koncoví uživatelé využívali dotčenou síť v souvislosti s činnostmi vymezené skupiny koncových uživatelů, neměla by být tato skutečnost na překážku tomu, aby byli pokládáni za osoby, které nespadají do věcné působnosti nařízení. Například by se to nemělo vztahovat na podnikovou platformu spolupráce primárně využívanou zaměstnanci, která umožňuje třetím stranám volat nebo se jinak zapojit do pracovního prostoru. Pouhé vyžádání si hesla by nemělo být považováno za poskytnutí přístupu k uzavřené skupině koncových uživatelů, je-li přístup poskytován nedefinované skupině koncových uživatelů. |
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd. | (16) Zákaz uchovávání komunikace během přenosu neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu. Toto nařízení by rovněž nemělo zakazovat ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti, důvěrného charakteru, integrity, dostupnosti, autenticity a kontinuity služeb a sítí elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb souvisejících s příslušnou službou nebo zpracování metadat příslušné služby za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd. |
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (16a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady1a(EU) č. 2016/679 výslovně uznává, že je zapotřebí poskytnout dodatečnou ochranu dětem, a to vzhledem k tomu, že si mohou být méně vědomy rizik a důsledků spojených se zpracováním jejich osobních údajů. Toto nařízení by mělo rovněž poskytnout zvláštní pozornost ochraně soukromí dětí. Děti jsou jedněmi z nejaktivnějších uživatelů internetu a jejich vystavení profilování a behaviorálně zaměřeným reklamním technikám by mělo být zakázáno. |
| ______________ |
| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). |
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map; tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679. | (17) Zpracování metadat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací dále zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací dodržovali nařízení (EU) 2016/679 při zpracování metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení. Zpracování metadat elektronických komunikací pro jiné účely než pro účely, pro které byly původně shromážděné osobní údaje, by mělo být povoleno v případech, kdy je další zpracování slučitelné v souladu s čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map; tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. |
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(19) Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Jakékoli zasahování do obsahu elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze za velmi jasně definovaných podmínek a pro konkrétní účely a měly by se na něj vztahovat přiměřené záruky proti zneužití. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených koncových uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Vzhledem k citlivosti obsahu komunikací toto nařízení stanoví předpoklad, že zpracování těchto dat obsahu bude mít za následek vysoká rizika pro práva a svobody fyzických osob. Při zpracovávání tohoto typu údajů by měl poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedený předpoklad nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované koncovým uživatelem, pokud koncový uživatel s tímto zpracováním souhlasil a pokud je toto zpracování prováděno pro účely a po dobu, které jsou nezbytně nutné a přiměřené pro takovou službu. Poté, co byl obsah elektronických komunikací koncovým uživatelem odeslán a zamýšlený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen koncovým uživatelem, koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679. | (19) Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Jakékoli zasahování do obsahu elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze za velmi jasně definovaných podmínek a pro konkrétní účely a měly by se na něj vztahovat záruky proti zneužití. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených koncových uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Pro služby poskytované uživatelům zapojeným do čistě osobních, domácích nebo podnikatelských činností, by měl postačovat souhlas koncového uživatele požadujícího danou službu. Pokud je pravděpodobné, že služba elektronických komunikací, která je založená na nových technologiích, bude mít po zohlednění povahy, rozsahu, kontextu a účelů služby za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, měl by poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedená povinnost nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované koncovým uživatelem, pokud koncový uživatel s tímto zpracováním souhlasil. Poté, co byl obsah elektronických komunikací odesílatelem odeslán a zamýšlený příjemce nebo příjemci ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen odesílatelem, příjemcem, příjemci nebo jinou stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. V případě komunikace, která neprobíhá v reálném čase, jako například e-mail a zasílání zpráv, je přenos dokončen, jakmile je komunikace doručena pověřenému poskytovateli služeb nebo vyzvednuta adresátem. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Mělo by být možné zpracovávat data elektronických komunikací za účelem poskytování služeb, které uživatel požaduje pro soukromé účely nebo osobní účely nebo účely související s prací, jako jsou funkce vyhledávání nebo indexování klíčových slov, nástroje pro převod textu do mluveného slova a překladatelské služby, včetně převodu obrazu do mluveného slova nebo jiné automatizované zpracování obsahu, které používají například osoby s postižením jako nástroje pro usnadnění přístupu. Toto zpracování by mělo být možné bez souhlasu všech uživatelů, kteří jsou součástí komunikace, ale mělo by se uskutečnit pouze se souhlasem uživatele, který službu požadoval. Tento konkrétní souhlas také vylučuje, aby poskytovatel mohl tyto údaje zpracovávat pro jiné účely. |
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(21) Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím uloženým v koncovém zařízení by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře. Souhlas by například neměl být vyžadován pro technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití konkrétní služby výslovně požadované koncovým uživatelem. To může zahrnovat uchovávání cookies po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných koncovým uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. Cookies mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky. Za přístup k zařízení koncového uživatele nebo využití jeho funkcí pro zpracování by se neměla považovat kontrola konfigurace ze strany poskytovatelů služeb informační společnosti za účelem poskytnutí služby v souladu s nastavením koncového uživatele a pouhé zaznamenání skutečnosti, že zařízení koncového uživatele není schopno přijmout obsah požadovaný koncovým uživatelem. | (21) Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím, které jsou v koncovém zařízení uložené nebo jím zpracované, by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře, například technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití služby požadované koncovým uživatelem. To může zahrnovat uchovávání informací (jako jsou cookies a identifikátory) po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných koncovým uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. To se může rovněž vztahovat na situace, kdy koncoví uživatelé využívají služby prostřednictvím více zařízení pro účely přizpůsobení služby na míru a doporučení obsahu. Cookies, pokud jsou zavedeny s odpovídajícími zárukami ochrany soukromí, mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky. Toto měření by mohla provádět také jiná strana, která by pro poskytovatele služby působila jako zpracovatel údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679. Podobně poskytovatelé koncového zařízení a softwaru potřebného k provozování takového zařízení pravidelně potřebují přístup ke konfiguraci a dalším informacím o zařízení a o kapacitě pro zpracování a ukládání, aby mohli zajistit údržbu nebo jeho používání a odstraňovat problémy související s provozem zařízení. Souhlas by proto rovněž neměl být nezbytný, pokud jsou zpracovávané nebo uložené informace nezbytné k ochraně soukromí, zabezpečení nebo bezpečnosti koncového uživatele nebo k ochraně důvěrnosti, integrity, dostupnosti a pravosti koncového zařízení. Za neoprávněný přístup k zařízení uživatele by se neměla považovat kontrola konfigurace ze strany poskytovatelů služeb informační společnosti a poskytovatelů služeb elektronických komunikací za účelem poskytnutí služby v souladu s nastavením koncového uživatele a pouhé zaznamenání skutečnosti, že zařízení uživatele není schopno přijmout obsah požadovaný koncovým uživatelem. |
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání koncovým uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče mohou zejména sloužit jako „strážci“, a pomoci tak koncovým uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány. | (22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu nebo vznesení námitky prostřednictvím vhodného technického nastavení. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro neoprávněné strany závazné a vůči nim vynutitelné, a to za předpokladu, že koncovým uživatelem nebude samostatně poskytnut žádný konkrétní souhlas. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání koncovým uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Na druhé straně je s ohledem na tempo inovací, zvýšené používání a škálu zařízení, která umožňují komunikaci a zvýšené sledování mezi jednotlivými zařízeními, nezbytné, aby toto nařízení za účelem dosažení svých cílů zůstalo technologicky neutrální. Internetové prohlížeče, aplikace nebo mobilní operační systémy by neměly zejména zneužívat svého postavení „strážců“ a měly by uživateli i nadále umožňovat individuálně poskytnout souhlas v souvislosti s určitou konkrétní službou nebo poskytovatelem služeb. Tento souhlas koncového uživatele by měl mít větší váhu než nastavení ochrany soukromí, které koncový uživatel zvolí k dřívějšímu datu nebo při instalaci softwaru. |
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby nabízel možnost zabránit třetím stranám v ukládání informací v koncovém zařízení; toto je často prezentováno jako „odmítnout přijímání cookies třetích stran“. Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání cookies třetích stran“ nebo „přijímat pouze cookies prvních stran“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat cookies“). Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným a srozumitelným způsobem. | (23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost informovat koncového uživatele o možnosti udělit nebo odvolat souhlas s použitím vhodného technického nastavení. Koncový uživatel by měl mít více možností, z nichž si může vybrat, včetně možnosti zabránit ukládání informací v koncovém zařízení; Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající například od odmítnutí cookies nebo sledování, které nejsou nezbytné pro funkčnost internetových stránek nebo jiného softwaru, například přes povolení sledování potřebného pro funkčnost internetových stránek nebo jiného softwaru a sledování pro jiné účely stranami, které prokážou soulad s články 40 a 42 nařízení (EU) 2016/679, možnost a odmítnout sledování mezi zařazeními. Tyto možnosti mohou být také podrobnější a vedle dalších aspektů odrážet možnost, že za poskytovatele služby může jako zpracovatel údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 jednat jiná strana. V případě, kdy je obchodní model založen na cílené reklamě, by neměl být souhlas považován za svobodně vyjádřený, pokud je přístup k službě podmíněn zpracováním dat. Koncový uživatel by měl proto být schopen zvolit mezi přijetím cookies nebo získáním přiměřených a rozumných možností přístupu ke službě, například na základě jejího předplacení, zaplacení nebo omezeného přístupu k jejím částem, či na základě dalších možností. V případě, že koncový uživatel přijme cookies pro účely cílené reklamy, měl by mít rovněž možnost opravit shromážděné informace, které se ho týkají, a to s cílem předcházet újmě zapříčiněné nesprávnou informací. Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným a srozumitelným způsobem. Poskytnuté informace mohou zahrnovat příklady výhod a rizik souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány cookies. Takové povinnosti nevznikají, pokud se software již snaží zabránit ukládání informací o koncovém zařízení koncového uživatele nebo zpracování informací již uložených v tomto zařízení. |
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (23a) Děti zasluhují zvláštní ochranu svého soukromí na internetu. Zpravidla začínají používat internet v raném věku a stávají se jeho velmi aktivními uživateli. Nemusí si nicméně tolik uvědomovat rizika a následky spojené se svými aktivitami na internetu, ani svá práva. Je zapotřebí zvláštních záruk ve vztahu k nakládání s údaji dětí, zejména pro účely marketingu a vytváření osobních či uživatelských profilů. |
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Aby mohly internetové prohlížeče získat souhlas koncových uživatelů, jak jej definuje nařízení (EU) 2016/679, například s ukládáním sledovacích cookies třetích stran, měly by mimo jiné vyžadovat od koncového uživatele koncového zařízení jasnou potvrzující akci, která by stvrzovala jeho svobodně poskytnutý, konkrétně informovaný a jednoznačný souhlas s uchováváním těchto cookies v jeho koncovém zařízení a s přístupem k nim. Taková akce může být považována za potvrzující, pokud je například vyžadováno, aby koncoví uživatelé pro potvrzení svého souhlasu aktivně zvolili možnost „přijímat cookies třetích stran“, a jsou jim poskytnuty informace nezbytné k učinění volby. Za tímto účelem je nezbytné vyžadovat, aby poskytovatelé softwaru umožňujícího přístup k internetu zajistili, že koncoví uživatelé jsou při instalaci informováni, že si mohou vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a aby je požádali o učinění volby. Poskytnuté informace by neměly koncové uživatele odrazovat od výběru nastavení vyšší ochrany soukromí a měly by zahrnovat relevantní informace o rizicích souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány cookies třetích stran, včetně sestavování dlouhodobých záznamů o historii prohlížení internetu danou osobou a využívání těchto záznamů k zasílání cílené reklamy. Internetové prohlížeče se vyzývají k tomu, aby koncovým uživatelů poskytly snadné způsoby, jak kdykoli během používání změnit nastavení ochrany soukromí, a aby uživateli umožnily dělat výjimky pro určité internetové stránky, přidávat takové stránky na seznam povolených stránek nebo upřesnit, pro které internetové stránky jsou cookies (třetích) stran povoleny vždy, nebo nikdy. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. | (25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli požádat koncového uživatele o souhlas, anebo v případě, že není udělení souhlasu možné, by se měly tyto praktiky omezovat na to, co je nezbytně nutné pro účely statistického záznamu, být časově i prostorově omezené nebo by mělo být provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a v takovém případě by získané údaje měly být anonymní nebo by měly být anonymizovány či vymazány, jakmile již nebudou za tímto účelem potřebné. Pokud z posouzení vlivu na ochranu údajů vyplývá, že by dané zpracování mělo za následek vysoké riziko v případě, že by správce nepřijal opatření ke zmírnění tohoto rizika, je třeba před zpracováním konzultovat s dozorovým úřadem, jak je stanoveno v článku 36 nařízení (EU) 2016/679. Poskytovatelé by měli zobrazovat nebo zpřístupňovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a dalších důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, nebo představuje-li monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3. | (26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže se takové omezení zaměřuje na osoby podezřelé ze spáchání trestného činu a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle článku 27 nařízení (EU) 2016/679. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by neměli být příslušnými orgány Unie nebo členských států nuceni oslabovat žádná opatření, která zajišťují integritu a důvěrný charakter elektronických komunikací. |
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (26a) Pro zajištění bezpečnosti a integrity sítí a služeb by mělo být podpořeno používání šifrování mezi koncovými body a toto šifrování by případně mělo být povinné v souladu se zásadami bezpečnosti a soukromí již od návrhu. Členské státy by neměly ukládat žádnou povinnost poskytovatelům šifrování, poskytovatelům služeb elektronických komunikací ani žádné jiné organizaci (na jakékoli úrovni dodavatelského řetězce), která by mohla mít za následek oslabení bezpečnosti jejich sítí a služeb, například vytvoření nebo ulehčení využívání „zadních vrátek“; |
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(30) Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo fyzické osoby na soukromí a na ochranu osobních údajů vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, byli předtím, než jsou jejich osobní údaje zahrnuty do seznamu, požádáni o souhlas. Oprávněný zájem právnických osob vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou právnickými osobami, měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají. | (30) Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo na soukromí a na ochranu osobních údajů, které přísluší fyzické osobě jednající v rámci své profese, vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, dostali transparentní informace o údajích, které byly zahrnuty do seznamu, a o způsobech, kterými mohou údaje, jež s nimi souvisejí, zdarma ověřit, opravit, aktualizovat, doplnit a vymazat, jakož i možnost vznést námitku vůči tomu, aby jejich údaje byly zahrnuty do veřejných seznamů. Oprávněný zájem právnických osob vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou právnickými osobami, měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají. |
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(31) Pokud koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, udělí souhlas s tím, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost na základě souhlasu určit, které kategorie jejich osobních údajů budou v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by poskytovatelé veřejně dostupných seznamů měli koncové uživatele před tím, než je zahrnou do seznamu, informovat o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. Koncoví uživatelé by měli mít možnost prostřednictvím souhlasu určit, na základě kterých kategorií osobních údajů lze v jejich kontaktních údajích vyhledávat. Kategorie osobních údajů zahrnutých do seznamu a kategorie osobních údajů, na jejichž základě lze vyhledávat v kontaktních údajích koncového uživatele, by neměly být nutně totožné. | (31) Pokud koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, nevznesou námitku proti tomu, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost vznést námitku ohledně toho, které kategorie jejich osobních údajů mají být v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by poskytovatelé veřejně dostupných seznamů nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací měli koncové uživatele informovat o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. |
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(33) Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními pro účely přímého marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí rovnocennou úroveň ochrany pro všechny občany v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení podobných produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679. | (33) Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními, a to i pro účely přímého marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí rovnocennou úroveň ochrany pro všechny občany v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli koncové uživatele informovat o opatřeních, která mohou učinit na ochranu bezpečnosti svých komunikací, například tím, že použijí konkrétní druhy softwaru nebo šifrovací technologie. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679. | (37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli zpracovávat data elektronických komunikací tak, aby se zabránilo neoprávněnému zpracování, mimo jiné zpřístupnění, zveřejnění nebo pozměnění. Měli by zajistit, aby bylo možné neoprávněné zpřístupnění, zveřejnění nebo pozměnění odhalit, a také by měli zabezpečit, aby byla data elektronických komunikací chráněna pomocí nejmodernějšího softwaru a šifrovacích technologií. Poskytovatelé služeb by rovněž měli koncové uživatele informovat o opatřeních, která mohou učinit na ochranu své anonymity a bezpečnosti svých komunikací, například tím, že použijí konkrétní druhy softwaru nebo šifrovací technologie. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Každý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů stanovených v tomto nařízení. Aby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Členské státy a jejich dozorové úřady jsou vyzývány k tomu, aby při uplatňování tohoto nařízení zohlednily zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. | (39) Každý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů stanovených v tomto nařízení. Aby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Členské státy a jejich dozorové úřady jsou vyzývány k tomu, aby při uplatňování tohoto nařízení zohlednily zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Dozorové úřady by případně měly spolupracovat s příslušnými orgány v dalších oblastech prosazování práva. |
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(40) S cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by každý dozorový úřad měl mít pravomoc za jakékoli porušení tohoto nařízení ukládat sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto odpovídajících opatření podle tohoto nařízení. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely stanovení pokuty podle tohoto nařízení by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy. | (40) S cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by každý dozorový úřad měl mít pravomoc za jakékoli porušení tohoto nařízení ukládat sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto odpovídajících opatření podle tohoto nařízení. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely stanovení pokuty podle tohoto nařízení by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy. Je třeba zamezit tomu, aby byly při porušení tohoto nařízení i nařízení (EU) 2016/679 ukládány za tentýž čin nebo nekonání dvojí sankce. |
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(41) Aby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob, a především jejich právo na ochranu osobních údajů, a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména s ohledem na informace, které mají být poskytovány mimo jiné pomocí standardizovaných ikon, aby byl poskytnut snadno viditelný a srozumitelný přehled o shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením, o účelu tohoto shromažďování, odpovědné osobě a o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval. Akty v přenesené pravomoci jsou rovněž nezbytné pro určení kódu k identifikaci přímých marketingových volání, včetně volání uskutečněných prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201625. V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je dále třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. | (41) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. |
_________________ |
|
25 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1–14). |
|
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Směrnice 2002/58/ES by měla být zrušena, | (43) Směrnice 2002/58/ES a nařízení Komise (EU) 611/20131a by měly být zrušeny. |
| _____________ |
| 1a Nařízení Komise (EU) č. 611/2013 ze dne 24. června 2013 o opatřeních vztahujících se na oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích (Úř. věst. L 173, 26.6.2013, s. 2). |
Odůvodnění
Nařízení Komise (EU) 611/2013, kterým se stanoví konkrétní pravidla pro oznámení o narušení bezpečnosti údajů, by mělo být zrušeno, neboť bude zrušen jeho právní základ, tj. směrnice 2002/58/ES, a na oznámení o narušení bezpečnosti se bude vztahovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Toto nařízení zajišťuje volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. | 2. Toto nařízení zajišťuje v souladu s nařízením (EU) 2016/679 volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie. |
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. | 3. Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. Nařízení (EU) 2016/679 se vztahuje na veškeré otázky týkající se ochrany základních práv a svobod, které nejsou zvláštním způsobem upraveny tímto nařízením, včetně povinností správce a práv jednotlivců. |
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů. | 1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací. |
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii. | 2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, jako jeho zástupce v Unii jedná strana určená podle článku 27 nařízení (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Tento zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se nacházejí koncoví uživatelé těchto služeb elektronických komunikací. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením. | Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací během přenosu, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování nebo sledování dat elektronických komunikací, osobami jinými než zasilatelem nebo zamýšlenými příjemci se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením. |
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 6 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Povolené zpracování dat elektronických komunikací | Zákonné zpracování dat elektronických komunikací |
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Poskytovatelé služeb a sítí elektronických komunikací mohou zpracovávat data elektronických komunikací, pokud: | 1. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a veřejných sítí elektronických komunikací mohou zpracovávat data elektronických komunikací, pokud: |
a) je to nezbytné pro přenos komunikace, po dobu nutnou pro tento účel, nebo | a) je to z technického hlediska nezbytné pro přenos komunikace, po dobu nutnou pro tento účel, nebo |
b) je to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací, po dobu nutnou pro tento účel. | b) je to z technického hlediska nezbytné pro zachování nebo obnovení dostupnosti, integrity, bezpečnosti a důvěrnosti příslušných služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací nebo pro zastavení podvodného užívání služby po dobu nutnou pro tento účel. |
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Data z elektronických komunikací vzniklá v kontextu služby elektronických komunikací určené zejména pro děti nebo přímo zaměřené na děti nesmí být využívána pro účely profilování nebo behaviorálně zaměřené reklamy. |
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat metadata elektronických komunikací, pokud: | 2. Poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat metadata elektronických komunikací, pokud: |
a) je to nezbytné pro splnění povinných požadavků na kvalitu služby podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] nebo nařízení (EU) 2015/2120, po dobu nutnou pro tento účel, nebo | a) je to nezbytné pro účely kvality služby včetně správy sítě a požadavků na kvalitu služby podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] nebo nařízení (EU) 2015/2120, po dobu nutnou pro tento účel, nebo |
b) je to nezbytné pro vyúčtování, výpočet plateb za propojení, odhalení podvodného užívání nebo zneužívání služeb elektronických komunikací, zamezení takovému podvodnému užívání nebo zneužívání nebo pro přihlášení se k užívání těchto služeb, nebo | b) je to nezbytné pro vyúčtování, výpočet plateb za propojení, odhalení podvodného užívání nebo zneužívání služeb elektronických komunikací, zamezení takovému podvodnému užívání nebo zneužívání nebo pro přihlášení se k užívání těchto služeb, nebo |
| ba) je další zpracování těchto metadat pro jiný konkrétní účel slučitelné s účelem, ke kterému byly údaje původně shromažďovány, a je předmětem zvláštních záruk, zejména pseudonymizace, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679; |
c) dotčený koncový uživatel udělil svůj souhlas se zpracováním metadat svých komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, včetně poskytování konkrétních služeb těmto koncovým uživatelům, za předpokladu, že tento účel nebo účely nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací. | c) dotčený koncový uživatel udělil svůj souhlas se zpracováním metadat svých komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, včetně poskytování konkrétních služeb těmto koncovým uživatelům, za předpokladu, že tento účel nebo účely nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací. |
__________________ | __________________ |
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1–18). | 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1–18). |
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat obsah elektronických komunikací pouze: | 3. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat obsah elektronických komunikací: |
a) za účelem poskytování konkrétní služby koncovému uživateli, pokud dotčený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací a danou službu nelze bez zpracování tohoto obsahu poskytnout, nebo | a) za účelem poskytování konkrétní služby koncovému uživateli, pokud dotčený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací a danou službu nelze bez zpracování tohoto obsahu poskytnout, nebo |
b) pokud všichni dotčení koncoví uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, které nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací, a poskytovatel konzultoval dozorový úřad. Pro konzultaci dozorového úřadu se použije čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. | b) pokud koncoví uživatelé poskytovatelů služeb souhlasili se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací podle nařízení (EU) 2016/679; nebo |
| ba) výhradně za účelem poskytování konkrétní služby, kterou si koncový uživatel výslovně vyžádal během čistě osobní, domácí nebo podnikatelské činnosti, pokud dotčený koncový uživatel udělil svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací a danou službu nelze bez zpracování tohoto obsahu poskytnout. |
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679. | 1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a), aa) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo jinou stranou, jíž by mohl být poskytovatel služby elektronických komunikací zvláště pověřený koncovým uživatelem k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat. Koncový uživatel může případně obsah dále zpracovávat v souladu s nařízením (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace. | 2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje či pseudonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace. |
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů: | 1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování osobních údajů z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů: |
a) pokud je to nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo | a) pokud je to z technického hlediska nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo |
b) koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo | b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo |
c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, nebo | c) je to nezbytné pro poskytování služby požadované koncovým uživatelem, zejména s cílem zajistit integritu a bezpečnost služby informační společnosti a přístup k ní, nebo pro opatření na ochranu proti nepovolenému používání služby informační společnosti nebo přístupu k ní v souladu s podmínkami používání pro zpřístupnění služby koncovému uživateli, nebo |
d) je to nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem. | d) je to nezbytné pro měření návštěvnosti, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem nebo jménem tohoto poskytovatele, včetně měření ukazatelů pro používání služeb informační společnosti za účelem výpočtu příslušné platby, a za předpokladu, že toto měření návštěvnosti nemá negativní dopady na základní práva konečného uživatele nebo je nezbytné za účelem získání informací o technické kvalitě nebo účinnosti služby informační společnosti, která byly poskytnuta, a nemá nebo má jen malý dopad na soukromí dotčeného koncového uživatele. Dochází-li k měření návštěvnosti jménem poskytovatele služby informační společnosti, shromážděné údaje se zpracovávají výhradně pro tohoto poskytovatele a uchovávají se odděleně od údajů shromážděných v průběhu měření návštěvnosti jménem jiných poskytovatelů; nebo |
| da) je to nezbytné pro ochranu soukromí, zabezpečení nebo bezpečnosti koncového uživatele nebo na ochranu důvěrnosti, integrity, dostupnosti či autentičnosti koncového zařízení. |
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže: | 2. Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže: |
a) je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo | a) je tak činěno výhradně a pouze pro účely navázání spojení požadovaného uživatelem a po dobu, která je k tomu nezbytná; nebo |
| ab) data jsou anonymizována a rizika příslušně zmírněna; nebo |
| ac) je to nezbytné pro účely statistického záznamu omezeného v čase a v prostoru na rozsah nezbytně nutný k tomuto účelu a údaje jsou anonymizovány nebo vymazány, jakmile již nejsou k tomuto účelu potřebné. |
b) je zobrazeno jasné a nápadné oznámení informující alespoň o způsobech shromažďování, jeho účelu a osobě, která je za ně odpovědná, a podávající další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil. | b) koncový uživatel poskytl svůj souhlas poté, co byl informován prostřednictvím jasného a nápadného oznámení informujícího alespoň o způsobech shromažďování, jeho účelu a osobě, která je za ně odpovědná, a podávajícího další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil. |
Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679. | Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. b) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, které určují informace, jež mají být sděleny pomocí standardizovaných ikon, a postupy pro poskytování standardizovaných ikon. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 4 a. Koncová zařízení, která jsou zamýšlena zejména pro použití dětmi, zahrnou konkrétní opatření na zamezení přístupu k funkcím pro uchovávání a zpracování, jimž zařízení disponuje, kdy účelem tohoto přístupu je profilování uživatelů zařízení nebo sledování jejich chování za komerčním účelem. |
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Vyžaduje-li přístup ke službě zpracovávání informací, které nejsou nezbytně nutné pro poskytnutí této služby, a koncový uživatel odmítl udělit svůj souhlas s tímto zpracováváním, budou tomuto koncovému uživateli nabídnuty jiné spravedlivé a přiměřené možnosti umožňující získat k dotčené službě přístup. |
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje. | 3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. Udělení i odvolání souhlasu jsou stejně snadné. |
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané. | 1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané. |
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí a k tomu, aby mohla instalace pokračovat, vyžaduje souhlas koncového uživatele s nastavením. | 2. Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí. Technická nastavení sestávají z několika možností, z nichž si může koncový uživatel vybrat, včetně možnosti zabránit uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané nebo které toto zařízení zpracovává. Uvedená nastavení by měla být snadno přístupná během používání softwaru. |
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. srpna 2018. | 3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2016/679, nebo monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. | 1. Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit národní bezpečnost (např. státní bezpečnost), obranu, veřejnou bezpečnost a prevenci, vyšetřování, zjišťování a stíhání trestných činů. |
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Právní předpisy členských států nesmějí vyžadovat odstranění nebo poškození technických ochranných opatření, jako je šifrování mezi koncovými body. Tyto předpisy nesmějí ani jiným způsobem vymezovat povahu těchto opatření, jsou-li uplatňována přímo poskytovatelem sítě elektronických komunikací, služby nebo koncového zařízení, nebo koncovým uživatelem. |
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Je-li nabízeno uvedení volající a spojené linky v souladu s článkem [107] [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace], poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou: | 1. Je-li nabízeno uvedení volající a spojené linky v souladu s článkem [107] [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace], poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné: |
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu stanovené poskytovatelem seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje. | 1. Aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy členských států, poskytovatelé služeb elektronických informací, komunikací a telekomunikací poskytují koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají, poskytují jim transparentní informace o údajích, které jsou v tomto seznamu zahrnuty, a dávají jim možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje. |
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas. | 2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytují koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, přístupné a srozumitelné informace o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a poskytují těmto koncovým uživatelům možnost tyto vyhledávací funkce související s jejich vlastními údaji zakázat. |
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje. | 3. Poskytovatelé služeb elektronických informací, komunikací a telekomunikací poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit, aktualizovat, doplnit či odstranit tyto údaje. Fyzické osoby, které jednají v rámci svých profesních funkcí, např. osoby ve svobodném povolání, drobní podnikatelé nebo osoby samostatně výdělečně činné, mají stejné postavení jako právnické osoby. |
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma. | 4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili, aktualizovali, doplnili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma a snadno přístupným způsobem. |
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 4a. Ustanovení odstavců 1 až 4 se neuplatňují na údaje a informace zveřejněné v jiných veřejně dostupných zdrojích a údaje poskytnuté samotnými koncovými uživateli, ani na údaje zveřejněné v seznamech, které jsou před vstupem tohoto nařízení v platnost veřejně dostupné, pokud příslušní koncoví uživatelé nevznesli námitku proti tomu, aby byly jejich údaje zahrnuty do daného seznamu, nebo proti dostupným vyhledávacím funkcím souvisejícím s jejich údaji na základě článku 17 nařízení (EU) 2016/679. |
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních obdobných výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Právo vznést námitku se nabídne v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy. | 2. Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro e-mail, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Zákazník je informován o právu vznést námitku a je mu poskytnut snadný způsob, jak toto právo uplatnit, v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy. |
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, fyzické nebo právnické osoby využívající služby elektronických komunikací pro účely uskutečňování přímých marketingových volání musí: | 3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, fyzické nebo právnické osoby využívající služby elektronických komunikací pro účely uskutečňování přímých marketingových volání musí uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, a mohou uvést konkrétní kód nebo předčíslí identifikující skutečnost, že se jedná o marketingové volání. |
a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo |
|
b) uvést konkrétní kód nebo předčíslí identifikující skutečnost, že se jedná o marketingové volání. |
|
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení. | 4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu uživatelům je povoleno, pouze pokud jde o uživatele, kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení. Členské státy stanoví, že uživatelé budou moci vyslovit nesouhlas s přijímáním nevyžádaných sdělení prostřednictvím vnitrostátních rejstříků kontaktů, jejichž uživatelé si nepřejí přijímat nevyžádaná sdělení („Do Not Call Register“), a tím také zajistí, že bude postačovat, aby se daný koncový uživatel z odebírání odhlásil pouze jednou. |
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 17 | vypouští se |
Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích |
|
V případě konkrétního rizika, které by mohlo ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně, včetně uvedení pravděpodobných souvisejících nákladů. |
|
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Nezávislé dozorové úřady nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 rovněž odpovídají za monitorování uplatňování tohoto nařízení. Kapitoly VI a VII nařízení (EU) 2016/679 se použijí obdobně. Úkoly a pravomoci dozorových úřadů se vykonávají s ohledem na koncové uživatele. | 1. Každý členský stát stanoví, že za monitorování uplatňování tohoto nařízení odpovídá jeden nebo více nezávislých veřejných úřadů. Kapitoly VI a VII nařízení (EU) 2016/679 se použijí obdobně. Úkoly a pravomoci dozorových úřadů se vykonávají s ohledem na koncové uživatele. |
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Dozorový úřad nebo úřady uvedené v odstavci 1 v příslušných případech spolupracují s vnitrostátními regulačními orgány zřízenými podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace]. | 2. Každý dozorový úřad přispívá k jednotnému provádění tohoto nařízení v celé Unii. Dozorový úřad nebo úřady uvedené v odstavci 1 v příslušných případech spolupracují s vnitrostátními regulačními orgány zřízenými podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] a s vnitrostátními orgány odpovědnými za monitorování provádění právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...1a). |
| __________________ |
| 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ... o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitele, kterým se zrušuje nařízení (ES) 2006/2004 (Úř. věst. ...). |
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba jiná než koncoví uživatelé, která byla nepříznivě zasažena porušením tohoto nařízení a která má oprávněný zájem na zastavení nebo zákazu domnělých porušení, včetně poskytovatele služeb elektronických komunikací chránícího své oprávněné obchodní zájmy, má právo obrátit se v souvislosti s těmito porušeními na soud. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Jakýkoli koncový uživatel služeb elektronických komunikací, který v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má v souladu s článkem 82 nařízení (EU) 2016/679 právo obdržet od porušitele náhradu utrpěné újmy, pokud porušitel neprokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Kapitola 6 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY | PROVÁDĚCÍ AKTY |
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Článek 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 25 | vypouští se |
Výkon přenesené pravomoci |
|
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. |
|
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost]. |
|
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. |
|
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. |
|
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. |
|
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. |
|
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Směrnice 2002/58/ES se zrušuje s účinkem ode dne 25. května 2018. | 1. Směrnice 2002/58/ES a nařízení 611/2013 se zrušují s účinkem ode dne [XXX]. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název | Respektování soukromí a ochrana osobních údajů v odvětví elektronických komunikací a zrušení směrnice 2002/58/ES (regulace soukromí a elektronické komunikace) | |||
Referenční údaje | COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD) | |||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání | LIBE 16.2.2017 |
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání | IMCO 16.2.2017 | |||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování | Eva Maydell 9.2.2017 | |||
Projednání ve výboru | 4.9.2017 | 25.9.2017 |
|
|
Datum přijetí | 28.9.2017 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 19 13 5 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | John Stuart Agnew, Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo | |||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování | Lucy Anderson, Edward Czesak, Kaja Kallas, Adam Szejnfeld, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij | |||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování | Vladimir Urutchev | |||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
19 | + |
ALDE | Dita Charanzová, Kaja Kallas, Matthijs van Miltenburg |
ECR | Edward Czesak, Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt |
PPE | Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Jiří Pospíšil, Adam Szejnfeld, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij, Ivan Štefanec, Mihai Ţurcanu |
13 | - |
EFDD | John Stuart Agnew |
GUE/NGL | Jiří Maštálka |
S&D | Lucy Anderson, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler |
5 | 0 |
EFDD | Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Marco Zullo |
ENF | Marcus Pretzell |
Verts/ALE | Pascal Durand, Igor Šoltes |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se