Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

4.10.2017

STANOVISKO

Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích)

( COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD) )

Zpravodajka: Kaja Kallas

PA_Legam

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh nařízení Evropské komise, jež se týká respektování soukromého života a ochrany osobních údajů v elektronické komunikaci a kterým se zrušuje směrnice 2002/58/ES, je zaměřen na ochranu základních práv a svobod, zejména respektování soukromého života, důvěrný charakter sdělení a ochranu osobních údajů v odvětví elektronických komunikací, ale rovněž zajišťuje volný pohyb údajů elektronických komunikací a služeb v Unii.

Zpravodajka obecně podporuje návrh Komise, zejména potřebu přizpůsobit jej technickým inovacím a novým komunikačním prostředkům, s cílem zajistit, aby tyto právní předpisy plnily své cíle a byly vhodné k danému účelu.

Volný pohyb údajů a ochrana osobních údajů v Unii.

Zpravodajka vítá změnu právního nástroje ze směrnice na nařízení. Provádění původní směrnice prokázalo různé způsoby provádění a různé interpretace právního předpisu. Zpravodajka se proto domnívá, že nařízení by mělo být lepším nástrojem pro zajištění ochrany osobních údajů v komunikaci fyzických a právnických osob a zajistit volný tok údajů v Unii. Zpravodajka se však domnívá, že je třeba, aby Evropský sbor pro ochranu údajů hrál důležitější úlohu při zajišťování jednotnosti při vymáhání tohoto nařízení, zejména vydáváním pokynů a stanovisek, a měl by se přitom opírat o mechanismus jednotnosti stanovený v nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho zpravodajka vítá úlohu orgánů pro ochranu údajů při vymáhání tohoto nařízení a zároveň zdůrazňuje, že ochrana údajů by měla stále více probíhat horizontálně a že by všechny orgány měly za tímto účelem spolupracovat a poskytovat případně technickou pomoc při překonávání překážek.

Obsah působnosti

Zpravodajka podporuje rozšíření obsahu působnosti tohoto nařízení na tzv. „over the top“ služby s ohledem na rostoucí úlohu takových služeb při komunikaci a propojení navrhovaného nařízení s definicemi stanovenými s návrhu směrnice, kterou se zřizuje evropský kodex pro elektronické komunikace. Zpravodajka však zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotnost a soudržnosti mezi definicí v kodexu a nařízením o elektronickém soukromí, nejen abychom se vyhnuli mezerám, ale rovněž aby se zamezilo riziku, že některá ustanovení nebudou pro některé typy služeb proveditelná.

Technologická neutralita

Zpravodajka vítá záměr a úsilí Komise zaměřené na řešení složitého problému „únavy z poskytování souhlasu“, a potřebu najít uživatelsky vstřícnější způsoby, jak informovat koncové uživatele a umožnit jim volbu ohledně jejich soukromí. Zpravodajka se však domnívá, že návrh Komise se příliš soustřeďuje na internetové stránky, zatímco trendem je stále větší přesun k aplikacím, IoT platformám a apod. Navrhovaná řešení se příliš úzce zaměřují na prohlížeče, což přináší riziko, že nařízení nebude odpovídat potřebám doby. Kromě toho návrh striktně rozlišuje mezi cookies první a třetí strany. Zpravodajka se domnívá, že toto rozlišení neodpovídá budoucím výzvám, vzhledem k rychlým inovacím v digitálním odvětví, kdy se cookie první strany může změnit a shromažďovat údaje jako cookie třetí strany, nebo pokud sledovací techniky nejsou nadále založené na cookies první nebo třetí strany. Dopad cookie na soukromí by měl být spíše založen na jeho účelu, například pokud je účelem shromažďování informací pro marketing založený na chování a dochází k němu mezi jednotlivými zařízeními, na druhu informací, které shromažďuje, a jak jsou tyto informace sdíleny. Zpravodajka se proto nedomnívá, že je účinnější dodržovat striktní rozdíl mezi cookies první a třetí strany. Uživatel by měl být lépe informován, měl by mít přístup k větší transparentnosti ohledně způsobů, jak cookies fungují, a mít možnost se podle toho rozhodovat.

Oznámení a standardizované ikony

Zpravodajka nepodporuje možnost shromažďovat informace vysílané koncových zařízením, jež by mu umožňovaly připojovat se se k jinému zařízení a/nebo síťovému zařízení, pokud existují znaky informující uživatele, že jde o sledovanou oblast. Takové uspořádání by vytvořilo riziko obav či úzkosti mezi koncovými uživateli, aniž by jim poskytlo konkrétní a praktickou možnost rozhodnout se nebýt sledován.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Členské státy by měly mít možnost v mezích tohoto nařízení zachovat nebo zavést vnitrostátní ustanovení, která by dále upřesnila a vyjasnila uplatňování pravidel tohoto nařízení, aby se zajistilo jejich účinné uplatňování a výklad. Prostor pro uvážení, který členské státy v tomto ohledu mají, by tudíž měl zachovávat rovnováhu mezi ochranou soukromého života a osobních údajů a volným pohybem dat elektronických komunikací.	(7) Evropský sbor pro ochranu osobních údajů by měl v nezbytných případech a v mezích tohoto nařízení vydávat pokyny a stanoviska, která by dále vyjasnila uplatňování pravidel tohoto nařízení, aby se zajistilo jejich účinné uplatňování a výklad. Takové pokyny a stanoviska by měly brát v potaz dvojí cíl tohoto nařízení a tudíž by měly zachovávat rovnováhu mezi ochranou soukromého života a osobních údajů a volným pohybem dat elektronických komunikací.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Pro účely tohoto nařízení by měl poskytovatel služby elektronických komunikací, který není usazen v Unii, jmenovat zástupce v Unii. Tento zástupce by měl být určen písemně. Může jím být stejná osoba jako osoba uvedená v článku 27 nařízení (EU) 2016/6791a.
	___________
	1aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci.	(11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby.
_________________	_________________
24Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).	24Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU.	(12) Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Neměla by se však vztahovat na komunikace mezi stroji, které nemají vliv na soukromí ani na důvěrnost komunikací, jako je přenos mezi síťovými prvky (servery, přepínače). Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Inteligentní dopravní systémy potřebují v tomto nařízení o datech komunikací dodatečnou ochranu, neboť propojené automobily vytvářejí, přenášejí a uchovávají osobní údaje uživatelů. V propojených vozidlech je třeba zaručit osobní soukromí spotřebitelů, neboť k údajům o řidiči a jízdě mají přístup třetí strany a využívají je.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace.	(13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech, letištích, hotelích, na univerzitách, v nemocnicích nebo jiné takové body přístupu k internetu. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace. Pouhé vyžádání si hesla by nemělo být považováno za poskytnutí přístupu k uzavřené skupině koncových uživatelů, je-li přístup poskytován nedefinované skupině koncových uživatelů.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.	(14) Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Měla by rovněž zahrnovat údaje o poloze, například skutečnou nebo odvozenou polohu koncového zařízení, polohu koncového zařízení, ze kterého nebo do kterého bylo provedeno telefonní spojení nebo připojení k internetu, nebo hotspot bezdrátové místní sítě, k němuž je zařízení připojeno, jakož i údaje potřebné pro identifikaci koncových zařízení koncových uživatelů. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Anonymita dat by měla být považována za dodatečnou úroveň ochrany a důvěrnosti. Měla by být zavedena příslušná ustanovení, která by v možných případech zajistila standardní anonymizaci dat. Tyto postupy by měly být doprovázeny řadou testů, které by anonymitu dokládaly.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd.	(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti, důvěrnosti, integrity, dostupnosti, pravosti a kontinuity služeb a sítí elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.	(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map; tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679. Další zpracování metadat pro jiné účely, než pro jaké byly původně shromážděny, by mělo být povoleno pouze v případech, kdy je toto zpracování slučitelné s původním účelem, který byl povolen, a kdy je předmětem konkrétních záruk uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679, zejména pseudonymizace.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Jakékoli zasahování do obsahu elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze za velmi jasně definovaných podmínek a pro konkrétní účely a měly by se na něj vztahovat přiměřené záruky proti zneužití. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených koncových uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Vzhledem k citlivosti obsahu komunikací toto nařízení stanoví předpoklad, že zpracování těchto dat obsahu bude mít za následek vysoká rizika pro práva a svobody fyzických osob. Při zpracovávání tohoto typu údajů by měl poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedený předpoklad nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované koncovým uživatelem, pokud koncový uživatel s tímto zpracováním souhlasil a pokud je toto zpracování prováděno pro účely a po dobu, které jsou nezbytně nutné a přiměřené pro takovou službu. Poté, co byl obsah elektronických komunikací koncovým uživatelem odeslán a zamýšlený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen koncovým uživatelem, koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.	(19) Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Jakékoli zasahování do obsahu elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze za velmi jasně definovaných podmínek a pro konkrétní účely a měly by se na něj vztahovat přiměřené záruky proti zneužití. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených koncových uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Pro služby poskytované uživatelům zapojeným do čistě osobních nebo domácích činností, například služby převodu textu do mluveného slova, organizace schránky elektronické pošty nebo filtrování nevyžádané pošty, by měl postačovat souhlas koncového uživatele požadujícího danou službu. Vzhledem k citlivosti obsahu komunikací toto nařízení stanoví předpoklad, že zpracování těchto dat obsahu bude mít za následek vysoká rizika pro práva a svobody fyzických osob. Při zpracovávání tohoto typu údajů by měl poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedený předpoklad nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované koncovým uživatelem, pokud koncový uživatel s tímto zpracováním souhlasil a pokud je toto zpracování prováděno pro účely a po dobu, které jsou nezbytně nutné a přiměřené pro takovou službu. Poté, co byl obsah elektronických komunikací koncovým uživatelem odeslán a zamýšlený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen koncovým uživatelem, koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Pokud jsou data komunikací uchovávána třetí stranou, tato třetí strana by měla zajistit, aby všechny informace, jejichž zpracování není nezbytné k poskytování služby požadované koncovým uživatelem, byly chráněny nejmodernějšími bezpečnostními opatřeními uplatňovanými během celého procesu, včetně metod šifrování.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání koncovým uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče mohou zejména sloužit jako „strážci“, a pomoci tak koncovým uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány.	(22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být jasné a vůči uživateli vstřícné. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu prostřednictvím vhodného technického nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci, které jim pomáhají kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj, by měly být pro jakékoli nepovolené strany závazné a vůči nim vynutitelné. Navíc je s ohledem na tempo inovací, zvýšené používání a škálu zařízení, která umožňují komunikaci a zvýšené sledování mezi jednotlivými zařízeními, nezbytné, aby toto nařízení zůstalo za účelem dosažení svých cílů technologicky neutrální.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby nabízel možnost zabránit třetím stranám v ukládání informací v koncovém zařízení; toto je často prezentováno jako „odmítnout přijímání cookies třetích stran“. Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání cookies třetích stran“ nebo „přijímat pouze cookies prvních stran“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat cookies“). Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným a srozumitelným způsobem.	(23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“, což koncovým uživatelům brání v poskytování informovaného a svobodného souhlasu a přetěžuje je žádostmi. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli informovat koncové uživatele o možnosti udělit souhlas za použití vhodného technického nastavení. Za tím účelem by měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby koncovým uživatelům nabízel možnost zvolit si, zda přijmou nebo odmítnou sledování nebo cookies, které nejsou pro poskytování služby požadované koncovým uživatelem nezbytné, poté, co budou informováni o tom, jak tato sledování nebo cookies fungují, jak jsou používány a jak jsou sdíleny shromážděné informace. Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat sledování a cookies“) přes střední možnosti až po nižší úroveň (například „vždy přijímat sledování a cookies“), a to podle druhů informací, které jsou ochotni sdílet, stran, se kterými si přejí tyto informace sdílet, a účelů cookies nebo sledování. Rovněž by měli mít možnost přizpůsobit své nastavení ochrany tak, že sledování či cookies přijmou v případě služeb uvedených na seznamu povolených služeb informačních společností. Koncoví uživatelé by také měli mít možnost odmítnout sledování mezi jednotlivými zařízeními. Pokud koncový uživatel přijme cookies za účelem cílené reklamy, měl by mít rovněž možnost opravit informace o něm shromážděné, aby předešel možné újmě zapříčiněné nepřesnými informacemi. Nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno objektivním, snadno viditelným a srozumitelným způsobem.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Za účelem zlepšení důvěry mezi koncovými uživateli a stranami, jichž se týká zpracování informací uložených v koncovém zařízení, a pro omezení intenzity sledování, které má negativní dopad na soukromí, by měla být jako alternativa ke sledování podpořena možnost koncových uživatelů vyvinout vlastní profil, například prostřednictvím nástrojů s vlastním povolením.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Aby mohly internetové prohlížeče získat souhlas koncových uživatelů, jak jej definuje nařízení (EU) 2016/679, například s ukládáním sledovacích cookies třetích stran, měly by mimo jiné vyžadovat od koncového uživatele koncového zařízení jasnou potvrzující akci, která by stvrzovala jeho svobodně poskytnutý, konkrétně informovaný a jednoznačný souhlas s uchováváním těchto cookies v jeho koncovém zařízení a s přístupem k nim. Taková akce může být považována za potvrzující, pokud je například vyžadováno, aby koncoví uživatelé pro potvrzení svého souhlasu aktivně zvolili možnost „přijímat cookies třetích stran“, a jsou jim poskytnuty informace nezbytné k učinění volby. Za tímto účelem je nezbytné vyžadovat, aby poskytovatelé softwaru umožňujícího přístup k internetu zajistili, že koncoví uživatelé jsou při instalaci informováni, že si mohou vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a aby je požádali o učinění volby. Poskytnuté informace by neměly koncové uživatele odrazovat od výběru nastavení vyšší ochrany soukromí a měly by zahrnovat relevantní informace o rizicích souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány cookies třetích stran, včetně sestavování dlouhodobých záznamů o historii prohlížení internetu danou osobou a využívání těchto záznamů k zasílání cílené reklamy. Internetové prohlížeče se vyzývají k tomu, aby koncovým uživatelů poskytly snadné způsoby, jak kdykoli během používání změnit nastavení ochrany soukromí, a aby uživateli umožnily dělat výjimky pro určité internetové stránky, přidávat takové stránky na seznam povolených stránek nebo upřesnit, pro které internetové stránky jsou cookies (třetích) stran povoleny vždy, nebo nikdy.	(24) Aby mohly internetové prohlížeče nebo jiné aplikace získat souhlas koncových uživatelů, jak jej definuje nařízení (EU) 2016/679, měly by mimo jiné vyžadovat od koncového uživatele koncového zařízení jasnou potvrzující akci, která by stvrzovala jeho svobodně poskytnutý, konkrétně informovaný a jednoznačný souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies nebo jiných mechanismů sledování v jeho koncovém zařízení a s přístupem k nim. Taková akce může být považována za potvrzující, pokud je například vyžadováno, aby koncoví uživatelé pro potvrzení svého souhlasu aktivně zvolili cookies nebo sledování zpracovávající údaje nad rámec toho, co je nezbytné k fungování dané služby, poté, co jim byly poskytnuty různé možnosti a informace nezbytné k učinění volby. Takové informace by měly zahrnovat případný dopad na zákaznický zážitek nebo na možnost koncového uživatele mít přístup ke všem funkcím internetové stránky. Udělení souhlasu by nemělo platit pro sledování mezi jednotlivými zařízeními, pokud o tom nebyl koncový uživatel informován a nemá možnost odmítnout. Za tímto účelem je nezbytné vyžadovat, aby poskytovatelé softwaru umožňujícího přístup k internetu zajistili, že koncoví uživatelé jsou při instalaci informováni, že si mohou vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a aby je požádali o učinění volby. Poskytnuté informace by neměly koncové uživatele odrazovat od výběru nastavení vyšší ochrany soukromí a měly by zahrnovat relevantní informace o rizicích souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány sledovací cookies nebo jiné mechanismy sledování, včetně sestavování dlouhodobých záznamů o historii prohlížení internetu danou osobou a využívání těchto záznamů k zasílání cílené reklamy. Internetové prohlížeče nebo jiné aplikace by měly koncovým uživatelů poskytovat snadné způsoby, jak kdykoli během používání změnit nastavení ochrany soukromí, měly by uživateli umožnit dělat výjimky nebo přidávat na seznam povolených určité strany nebo cookies, které jsou povoleny vždy, nebo nikdy. V případech, kdy je obchodní model založen na cílené reklamě, neměl by být souhlas považován za svobodně vyjádřený, pokud je přístup k službě podmíněn zpracováním dat. V takových případech by měl mít koncový uživatel jiné spravedlivé a přiměřené možnosti, při nichž nedochází ke zpracování jeho dat komunikace, jako je např. přihlášení se k užívání služby, placený přístup nebo omezený přístup k částem služby.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679.	(25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli dotčené koncové uživatele požádat o souhlas poté, co je sdělením zaslaným do jejich koncového zařízení před vstupem do vymezené oblasti informují o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. V případech, kdy není možné získat souhlas koncového uživatele, by se tyto praktiky měly omezovat na to, co je nezbytně nutné pro účely statistického záznamu, a měly by být časově i prostorově omezené. Údaje by měly být anonymní nebo vymazány, jakmile již nebudou k tomuto účelu zapotřebí.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a dalších důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, nebo představuje-li monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3.	(26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, není tímto nařízením dotčena možnost Unie nebo členských států, aby za určitých podmínek uvedených v tomto nařízení právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů, je-li to na základě soudního příkazu a v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26a) Aby se zajistila bezpečnost a integrita sítí a služeb, mělo by být podporováno využití šifrování mezi koncovými body, které by v případě potřeby mělo být povinné v souladu se zásadami bezpečnosti a ochrany soukromí již ve fázi návrhu. Členské státy by neměly ukládat žádnou povinnost poskytovatelům šifrování, poskytovatelům služeb elektronických komunikací ani žádné jiné organizaci (na jakékoli úrovni dodavatelského řetězce), která by mohla mít za následek oslabení bezpečnosti jejich sítí a služeb, například vytvoření nebo ulehčení využívání „zadních vrátek“;

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo fyzické osoby na soukromí a na ochranu osobních údajů vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, byli předtím, než jsou jejich osobní údaje zahrnuty do seznamu, požádáni o souhlas. Oprávněný zájem právnických osob vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou právnickými osobami, měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají.	(30) Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo fyzické osoby, která jedná ve svém obchodním zájmu, na soukromí a na ochranu osobních údajů vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, byli předtím, než jsou jejich osobní údaje zahrnuty do seznamu, požádáni o souhlas. Oprávněný zájem právnických osob a fyzických osob, které jednají ve svém obchodním zájmu, vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou právnickými osobami a fyzickými osobami jednajícími ve svém obchodním zájmu, měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají. Pokud nebyly informace původně shromažďovány pro účely veřejně přístupného adresáře, požádá o souhlas příslušného koncového uživatele první strana, jež tyto údaje shromažďuje. Souhlas by měl získávat poskytovatel služby elektronických komunikací v okamžiku podepisování smlouvy o dané službě.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Pokud koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, udělí souhlas s tím, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost na základě souhlasu určit, které kategorie jejich osobních údajů budou v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by poskytovatelé veřejně dostupných seznamů měli koncové uživatele před tím, než je zahrnou do seznamu, informovat o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. Koncoví uživatelé by měli mít možnost prostřednictvím souhlasu určit, na základě kterých kategorií osobních údajů lze v jejich kontaktních údajích vyhledávat. Kategorie osobních údajů zahrnutých do seznamu a kategorie osobních údajů, na jejichž základě lze vyhledávat v kontaktních údajích koncového uživatele, by neměly být nutně totožné.	(31) Pokud koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, udělí souhlas s tím, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost na základě souhlasu určit, které kategorie jejich osobních údajů budou v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by koncoví uživatelé měli být po udělení svého souhlasu a před tím, než budou zahrnuti do seznamu, informováni o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. Koncoví uživatelé by měli mít možnost prostřednictvím souhlasu určit, na základě kterých kategorií osobních údajů lze v jejich kontaktních údajích vyhledávat. Kategorie osobních údajů zahrnutých do seznamu a kategorie osobních údajů, na jejichž základě lze vyhledávat v kontaktních údajích koncového uživatele, by neměly být nutně totožné. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů by měli poskytovat informace o možnostech vyhledávání a rovněž o zpřístupnění nových možností a funkcí ve veřejně dostupných seznamech.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli koncové uživatele informovat o opatřeních, která mohou učinit na ochranu bezpečnosti svých komunikací, například tím, že použijí konkrétní druhy softwaru nebo šifrovací technologie. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679.	(37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli splňovat bezpečnostní povinnosti stanovené v článku 32 nařízení (EU) 2016/679 a článku 40 [směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace]. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli obzvláště zajistit dostatečnou ochranu před neoprávněným přístupem nebo změnami dat elektronických komunikací a zaručit zachování důvěrného charakteru a integrity komunikace, a to pomocí nejmodernějších technických opatření, jako jsou metody šifrování, včetně šifrování dat elektronických komunikací mezi koncovými body.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 41


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Aby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob, a především jejich právo na ochranu osobních údajů, a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména s ohledem na informace, které mají být poskytovány mimo jiné pomocí standardizovaných ikon, aby byl poskytnut snadno viditelný a srozumitelný přehled o shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením, o účelu tohoto shromažďování, odpovědné osobě a o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval. Akty v přenesené pravomoci jsou rovněž nezbytné pro určení kódu k identifikaci přímých marketingových volání, včetně volání uskutečněných prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 20168. V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je dále třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.	(41) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je dále třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
___________
8Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Toto nařízení zajišťuje volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.	2. Toto nařízení zajišťuje přesné a udržitelné fungování jednotného digitálního trhu a volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

Odůvodnění

Regulace jednotného digitálního trhu je nutná, aby byly zavedeny záruky.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.	3. Ustanovení tohoto nařízení nesnižují úroveň ochrany, které požívají fyzické osoby podle nařízení (EU) 2016/679, ale upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů.	1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací probíhající při poskytování a využívání služeb elektronických komunikací, síťových služeb a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů.

Odůvodnění

Mělo by se jasně uvést „služby elektronických komunikací“ a „síťové služby“, aby se zajistily rovné podmínky.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii.	2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, před zahájením své činnosti v Unii určí písemně zástupce v Unii.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pro účely odst. 1 písm. b) definice „interpersonální komunikační služby“ zahrnuje služby, které umožňují interpersonální a interaktivní komunikaci pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou.	vypouští se

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. f


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma reklamy, ať už písemná nebo ústní, která je zaslána jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;	f) „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma reklamy, ať už písemná, zvuková, obrazová, ústní, nebo jakákoliv jiná forma, která je zaslána, přenesena nebo prezentována jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. f


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) „hlasovými voláními pro účely přímého marketingu“ se rozumí živá volání, která nezahrnují využití automatických volacích a komunikačních systémů;	f) „hlasovými voláními pro účely přímého marketingu“ se rozumí živá volání, která nezahrnují využití automatických volacích a komunikačních systémů; nepatří sem volání a textové zprávy v souvislosti s mechanismem Amber Alert;

Odůvodnění

Amber Alert  Evropský systém včasného varování pro záchranu dětí a policejní síť pro pohřešované děti, který Evropský parlament podpořil svým písemným prohlášením 7/2016.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Kapitola 2 – nadpis


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
OCHRANA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB A INFORMACÍ ULOŽENÝCH V JEJICH KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍCH	OCHRANA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB A INFORMACÍ ULOŽENÝCH A ZPRACOVANÝCH V JEJICH KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍCH A SOUVISEJÍCÍCH S NIMI

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.	Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování a sledování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Článek 6

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Článek 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 7	Článek 7
Uchovávání a výmaz dat elektronických komunikací	Uchovávání a výmaz dat elektronických komunikací
1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679.	1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a), aa) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace.	2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a), c) a ca), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace.
3. Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být příslušná metadata uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.	3. Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být pouze metadata, jež jsou k tomuto účelu nezbytně nutná, uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Článek 8


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 8	Článek 8
Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních koncových uživatelů a souvisejících s těmito zařízeními	Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních koncových uživatelů, zpracovaných těmito zařízeními a souvisejících s těmito zařízeními
1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:	1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:
a) pokud je to nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo	a) pokud je to nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo
b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo	b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo
b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo	b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo
c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, nebo	c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem po dobu nezbytnou k poskytování této služby, nebo
d) je to nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem.	d) je to nezbytné pro získání informací o technické kvalitě nebo účinnosti poskytované služby informační společnosti nebo o funkčnosti koncového zařízení a nemá to žádný nebo malý vliv na soukromí dotčeného koncového uživatele.
	da) je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti, důvěrnosti, integrity, dostupnosti a autentičnosti koncového zařízení koncového uživatele, zejména prostřednictvím aktualizací, nebo pro zjištění technických nedostatků nebo chyb po dobu nezbytnou k tomuto účelu za předpokladu, že:
	i) to nijak nemění funkčnost hardwaru nebo softwaru nebo nastavení soukromí zvolené uživatelem,
	ii) před každou instalací aktualizace je uživatel předem informován a
	iii) uživatel má možnost odložit nebo vypnout automatickou instalaci veškerých aktualizací.
Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže:	Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže:
a) je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo	a) je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo
b) je zobrazeno jasné a nápadné oznámení informující alespoň o způsobech shromažďování, jeho účelu a osobě, která je za ně odpovědná, a podávající další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil.	b) koncový uživatel poskytl svůj souhlas poté, co byl informován prostřednictvím oznámení zaslaného do jeho koncového zařízení o účelu shromažďování informací včetně způsobů shromažďování informací, osoby, která je za ně odpovědná, a dalších informací požadovaných podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil, nebo
	ba) je to zcela nezbytné pro účely statistického započítání a časově a prostorově omezeno na zcela nezbytný rozsah za tímto účelem a údaje jsou anonymizovány nebo vymazány, jakmile již nejsou k tomuto účelu potřebné, a to takovým způsobem, aby již nemohly být spojeny s koncovým zařízením ani použity k určení koncových uživatelů na základě jejich koncového zařízení, a jsou dále zpracovány pouze pro statistické účely, které generují souhrnné informace.
Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.	Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.
3. Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. b) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, které určují informace, jež mají být sděleny pomocí standardizovaných ikon, a postupy pro poskytování standardizovaných ikon.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Článek 9


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 9	Článek 9
Souhlas	Souhlas
1. Použije se definice souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.	1. Použije se definice informovaného souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití odpovídajícího technického nastavení softwarové aplikace umožňující přístup k internetu.	2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití odpovídajícího technického nastavení softwarové aplikace umožňující přístup k internetu.
	Pokud uživatel vyjádří svůj souhlas prostřednictvím technického nastavení, je toto nastavení závazné pro všechny ostatní strany a je vůči nim vynutitelné. Vyžaduje-li přístup ke službě zpracování informací, které nejsou nezbytně nutné pro poskytnutí této služby, a koncový uživatel odmítl udělit svůj souhlas s tímto zpracováním, budou tomuto koncovému uživateli nabídnuty jiné spravedlivé a přiměřené možnosti umožňující získat k dotčené službě přístup.
3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje.	3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a), aa) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. Odvolání souhlasu musí být stejně snadné jako jeho udělení.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Článek 10


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 10	Článek 10
Informace a možnosti nastavení ochrany soukromí, které mají být poskytnuty	Informace a možnosti nastavení ochrany soukromí, které mají být poskytnuty
1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané.	1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet odpovídající technická nastavení uvedená v čl. 9 odst. 2. Tato nastavení musí standardně nabízet možnost zabránit jiným stranám, aby využívaly funkce koncového zařízení koncového uživatele pro zpracování a uchovávání nebo z těchto zařízení sbíraly informace, které nejsou nezbytné pro poskytování konkrétní služby požadované koncovým uživatelem.
	Software uvedený v prvním pododstavci musí nabízet možnost odmítnout sledování mezi zařízeními.
2. Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí a k tomu, aby mohla instalace pokračovat, vyžaduje souhlas koncového uživatele s nastavením.	2. Software informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí při instalaci a po každé aktualizaci software, jež má vliv na uchovávání informací na koncovém zařízení koncového uživatele nebo na zpracování informací již na tomto zařízení uchovávaných.
	Možnosti nastavení ochrany soukromí musí být předloženy tak, aby koncovému uživateli umožňovaly přijmout plně informované rozhodnutí.
	Nastavení ochrany soukromí musí být snadno přístupné a měnitelné během používání koncového zařízení nebo softwaru.
	Evropský sbor pro ochranu údajů vydá do 25. listopadu 2018 pokyny týkající se splnění podmínek udělení souhlasu prostřednictvím vhodných technických nastavení.
3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. srpna 2018.	3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. listopadu 2019.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Článek 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 11	Článek 11
Omezení	Omezení
1. Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2016/679, nebo monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů.	1. Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více níže uvedených obecných veřejných zájmů:
	a) národní bezpečnost;
	b) obrana;
	c) činnosti příslušných orgánů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.
	Zejména každé legislativní opatření omezující rozsah povinností a práv uvedených v článku 5 musí případně obsahovat konkrétní ustanovení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 a použije se pouze na základě soudního příkazu.
	V souladu s článkem 17 nesmí žádné z legislativních opatření uvedených v odstavci 1 umožňovat oslabení použitých metod šifrování nebo bezpečnosti a integrity koncového zařízení či sítí a služeb elektronických komunikací.
2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě legislativního opatření přijatého podle odstavce 1 stanoví vnitřní postupy pro odpovídání na žádosti o přístup k datům elektronických komunikací koncových uživatelů. Příslušnému dozorovému úřadu na vyžádání poskytnou informace o těchto postupech, počet obdržených žádostí, uplatněný právní důvod a svou odpověď.	2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací poskytnou na základě legislativního opatření přijatého podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu a veřejnosti na vyžádání informace o žádostech o přístup k datům elektronických komunikací koncových uživatelů, zejména o počtu obdržených žádostí, počtu schválených žádostí a o uplatněném právním důvodu.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud jde o volání záchranných služeb, poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech bez ohledu na to, zda volající koncový uživatel zabránil uvedení identifikace volající linky, pro účely odpovídání na tuto komunikaci nedbají na potlačení identifikace volající linky a na odepření či neexistenci souhlasu koncového uživatele se zpracováním metadat, a to pro jednotlivé linky v případě organizací zabývajících se tísňovými komunikacemi, včetně center tísňového volání.	1. Pokud jde o volání záchranných služeb, poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech bez ohledu na to, zda volající koncový uživatel zabránil uvedení identifikace volající linky, pro účely odpovídání na tuto komunikaci nedbají na potlačení identifikace volající linky, a to pro jednotlivé linky v případě organizací zabývajících se tísňovými komunikacemi, včetně center tísňového volání.

Odůvodnění

Vypouští se a přesouvá do čl. 6 odst. 2a (nového).

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Čl. 13 – bod 1 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky na zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 (nařízení 2015/758) a umožňuje se palubnímu systému eCall řešit mimořádné situace a co nejúčinněji plnit úkoly;

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 – písm. a


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) blokovat příchozí volání z konkrétních čísel nebo z anonymních zdrojů;	a) blokovat příchozí volání z konkrétních čísel nebo čísel s konkrétním kódem nebo předčíslím, z nějž vyplývá, že se jedná o marketingové volání ve smyslu čl. 16 odst. 3 písm. b), nebo z anonymních zdrojů;

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Článek 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 15	Článek 15
Veřejně dostupné seznamy	Veřejně dostupné seznamy
1. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu stanovené poskytovatelem seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.	1. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se sdílením jejich osobních údajů s poskytovateli veřejně dostupných seznamů a následně musí poskytnout koncovým uživatelům informace o zahrnutí údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje nezbytné pro účely seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.
2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas.	2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas.
3. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.	3. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací nebo poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami nebo fyzickými osobami jednajícími v obchodním zájmu, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami nebo fyzickými osobami jednajícími v obchodním zájmu, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.
4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma.	4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, poskytuje zdarma a snadno přístupným způsobem poskytovatel služeb elektronických komunikací nebo přímo poskytovatel veřejně dostupného seznamu.
	4a. Pokud byly osobní údaje koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, zahrnuty do veřejně přístupného seznamu před vstupem tohoto nařízení v platnost a pokud by získání souhlasu nepřiměřeně zatěžovalo poskytovatele seznamu nebo poskytovatele původní služby, mohou osobní údaje takového koncového uživatele zůstat zahrnuty ve veřejně přístupném seznamu, včetně jeho verzí s vyhledávacími funkcemi, jestliže koncoví uživatelé proti zveřejnění svých údajů v seznamu nebo proti existujícím vyhledávacím funkcím, které souvisejí s jejich údaji, nevznesou jasnou námitku.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Článek 16


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 16	Článek 16
Nevyžádaná sdělení	Nevyžádaná sdělení
1. Fyzické nebo právnické osoby mohou používat služby elektronických komunikací pro účely zasílání přímých marketingových sdělení koncovým uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami a udělili svůj souhlas.	1. Fyzické nebo právnické osoby mohou používat služby elektronických komunikací pro účely zasílání přímých marketingových sdělení koncovým uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami a udělili svůj souhlas.
2. Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních obdobných výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Právo vznést námitku se nabídne v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy.	2. Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Zákazník je informován o právu vznést námitku a je mu poskytnut snadný způsob, jak toto právo uplatnit, v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, fyzické nebo právnické osoby využívající služby elektronických komunikací pro účely uskutečňování přímých marketingových volání musí:	3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, fyzické nebo právnické osoby využívající služby elektronických komunikací pro účely uskutečňování přímých marketingových volání musí:
a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo	a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo
b) uvést konkrétní kód nebo předčíslí identifikující skutečnost, že se jedná o marketingové volání.	b) uvést konkrétní kód nebo předčíslí identifikující skutečnost, že se jedná o marketingové volání.
4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení.	4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení. Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli vznést námitku proti přijímání nevyžádaných sdělení prostřednictvím vnitrostátních rejstříků kontaktů, jejichž uživatelé si nepřejí přijímat nevyžádaná sdělení (Do Not Call Register), čímž se také zajistí, že uživatelé budou nuceni odhlásit se z odebírání pouze jednou.
5. Členské státy v rámci unijního práva a platného vnitrostátního práva zajistí, že oprávněné zájmy koncových uživatelů, kteří jsou právnickými osobami, jsou v případě nevyžádaných sdělení zasílaných způsoby stanovenými v odstavci 1 dostatečně chráněny.	5. Členské státy v rámci unijního práva a platného vnitrostátního práva zajistí, že oprávněné zájmy koncových uživatelů, kteří jsou právnickými osobami, jsou v případě nevyžádaných sdělení zasílaných způsoby stanovenými v odstavci 1 dostatečně chráněny.
6. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli jednoduchým způsobem uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení.	6. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení nebo proti němu bezplatně vyslovit námitku v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679. Jakékoliv používání maskované totožnosti odesílatele, falešných kontaktních informací či falešných zpátečních adres nebo čísel pro účely přímého marketingu je zakázáno.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření v souladu s čl. 26 odst. 2, která upřesňují kód nebo předčíslí identifikující marketingová volání podle odst. 3 písm. b).	7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření v souladu s čl. 26 odst. 2, která upřesňují kód nebo předčíslí identifikující marketingová volání podle odst. 3 písm. b).

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Článek 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 17	Článek 17
Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích	Bezpečnostní povinnosti
V případě konkrétního rizika, které by mohlo ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně, včetně uvedení pravděpodobných souvisejících nákladů.	Poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí splňovat bezpečnostní povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2016/679 a [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace]. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací zajistí dostatečnou ochranu proti neoprávněnému přístupu nebo změnám dat elektronických komunikací a zaručí zachování důvěrného charakteru a integrity komunikace, a to pomocí nejmodernějších technických opatření, včetně metod šifrování dat elektronických komunikací, např. mezi koncovými body.
	Aby bylo možné poskytovat koncovým uživatelům informace o bezpečnostních normách, je třeba podporovat systémy autocertifikace nebo označování upřesňující bezpečnostní a kvalitativní vlastnosti softwaru a koncového zařízení.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b a (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) vypracovává pokyny pro orgány dohledu, pokud jde o uplatňování čl. 9 odst. 1 a specifika vyjádření souhlasu právnickými osobami;

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Koncový uživatel nebo skupina koncových uživatelů mají právo pověřit neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, které byly řádně zřízeny v souladu s právem členského státu, mají statutární cíle, jež jsou ve veřejném zájmu, a působí v oblasti ochrany osobních údajů a ochrany soukromí koncových uživatelů, podáním stížnosti jménem těchto koncových uživatelů, výkonem práv uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku jejich jménem a uplatňováním nároku na náhradu podle článku 22 jejich jménem, pokud to stanoví právní předpisy členského státu.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2 b (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Orgán, organizace nebo sdružení má nezávisle na mandátu koncového uživatele právo podat stížnost v členském státě, v němž jsou registrovány, orgánu dohledu oprávněnému podle odstavce 1 tohoto článku a uplatňovat práva uvedená v odstavci 2 tohoto článku, pokud se domnívají, že byla porušena práva koncového uživatele podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Kapitola VI – nadpis


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY	PROVÁDĚCÍ AKTY

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Článek 25


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 25	vypouští se
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Článek 27


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 27	Článek 27
Zrušení	Zrušení
1. Směrnice 2002/58/ES se zrušuje s účinkem ode dne 25. května 2018.	1. Směrnice 2002/58/ES se zrušuje s účinkem ode dne 25. listopadu 2018.
2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.	2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Článek 28


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 28	Článek 28
Ustanovení o monitorování a hodnocení	Ustanovení o monitorování a hodnocení
Nejpozději do 1. ledna 2018 Komise zavede podrobný program pro monitorování účinnosti tohoto nařízení.	Nejpozději do 1. června 2018 Komise zavede podrobný program pro monitorování účinnosti tohoto nařízení.
Nejpozději do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každé tři roky Komise provede hodnocení tohoto nařízení a hlavní zjištění předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Hodnocení bude případně sloužit jako podklad pro návrh na změnu nebo zrušení tohoto nařízení s ohledem na technický, hospodářský a právní vývoj.	Nejpozději do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každé tři roky Komise provede hodnocení tohoto nařízení a hlavní zjištění předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Hodnocení bude případně sloužit jako podklad pro návrh na změnu nebo zrušení tohoto nařízení s ohledem na technický, hospodářský a právní vývoj.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Článek 29


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 29	Článek 29
Vstup v platnost a použitelnost	Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.	1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Použije se ode dne 25. května 2018.	2. Použije se ode dne 25. listopadu 2018.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Respektování soukromí a ochrana osobních údajů v odvětví elektronických komunikací a zrušení směrnice 2002/58/ES (regulace soukromí a elektronické komunikace)
Referenční údaje	COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	LIBE 16.2.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ITRE 16.2.2017
Zpravodaj(ka) Datum jmenování	Kaja Kallas 16.3.2017
Projednání ve výboru	21.6.2017
Datum přijetí	2.10.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 5 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikolay Barekov, Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Miroslav Poche, Michel Reimon, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Pervenche Berès, Michał Boni, Rosa D’Amato, Jens Geier, Françoise Grossetête, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Răzvan Popa, Dennis Radtke, Dominique Riquet
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Claudia Schmidt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50	+
ALDE	Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Dominique Riquet, Lieve Wierinck
ECR	Nikolay Barekov, Edward Czesak, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský
ENF	Nicolas Bay, Barbara Kappel, Christelle Lechevalier
PPE	Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Michał Boni, Cristian-Silviu Buşoi, Françoise Grossetête, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Aldo Patriciello, Dennis Radtke, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Claudia Schmidt, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera
S&D	Pervenche Berès, José Blanco López, Jens Geier, Adam Gierek, Theresa Griffin, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Răzvan Popa, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Carlos Zorrinho

5	-
EFDD	Jonathan Bullock
GUE	Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

7	0
EFDD	David Borrelli, Rosa D'Amato, Dario Tamburrano
Verts/ALE	Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Michel Reimon, Claude Turmes

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se