Výbor pro právní záležitosti

5.10.2017

STANOVISKO

Výboru pro právní záležitosti

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích)

( COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD) )

Zpravodaj: Pavel Svoboda

PA_Legam

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodaj nevítá tento návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (dále jen „nařízení o elektronickém soukromí“).

Nejsou plněny všechny cíle vytvoření digitálního vnitřního trhu (růst, podpora inovací, stimulace evropské ekonomiky založené na datech, volný pohyb údajů a podpora malých a středních podniků), případně se dosahuje jejich opaku. Mnoho stávajících obchodních modelů by takto již nebylo možné dále provádět.

Návrh vytváří silnou právní nesoudržnost s nařízením (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) a s návrhem evropského kodexu pro elektronické komunikace (dále jen „kodex“), mimořádnou právní nejistotu při zacházení s údaji a nelogické důsledky v případě osobních údajů.

Nedostatek odvahy a tvořivosti a lpění na starých strukturách a přesvědčeních nejsou dobrými předpoklady pro utváření podoby úspěšné digitální budoucnosti.

Návrh by měl:

1) se zabývat především důvěrným charakterem komunikací;

2) vytvářet rovné podmínky hospodářské soutěže a) v odvětvové oblasti komunikací a b) přibližovat se ke globální situaci;

3) nebýt „lex specialis“ k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů, nýbrž jeho doplněním;

4) vyvarovat se zdvojování struktur s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (např. u udělování souhlasu, přenosu osobních údajů do třetích zemí, sankcí, Evropský sbor pro ochranu osobních údajů atd.). Na osobní údaje by se měl vztahovat pouze jeden právní režim. Data komunikací, jako jsou osobní údaje, by v žádném případě neměla být upravena odděleně. Stejné údaje by se měly řídit stejným právem a stejnými zásadami. Uplatněn by měl být také článek 6 obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

5) být orientovaný do budoucna a být v souladu s kodexem;

6) upustit od soustředění na udělování souhlasu. Udělování souhlasu již dnes není tím správným prostředkem; lepší přístup by spočíval v transparentnosti, svrchovanosti údajů, řešení neúčasti („opt-out“), nové kategorii dat (jako jsou pseudonymizované údaje) nebo přinejmenším v lepším rozlišování anonymizovaných, pseudonymizovaných a šifrovaných dat. Kromě toho hrozí, že rovnováha mezi ochranou soukromí a novými technologiemi, která byla nalezena v obecném nařízení o ochraně údajů, bude znovu narušena tím, že zpracování údajů v rozsáhlých oblastech, která byla podle obecného nařízení o ochraně údajů přípustná, budou buď podléhat ještě přísnějšímu způsobu udělování souhlasu, nebo budou zcela zakázána. To je naprosto kontraproduktivní.

Lze přivítat, že

 nařízení o elektronickém soukromí je přizpůsobeno technické realitě a článkům 7 a 8 Listiny základních práv EU;

 Komise začleňuje do oblasti působnosti komunikační služby „Over-the-Top“;

 Komise má vůli synchronizovat okamžik vstupu tohoto nařízení v platnost se vstupem v platnost obecného nařízení o ochraně údajů. Toto nebude v podnicích prakticky proveditelné, zejména pokud by měly zůstat zachovány složité dvojité struktury.

Konkrétně:

 Zejména článek 4 se opírá o kodex. Proto nelze nařízení o elektronickém soukromí použít dříve, než bude kodex schválen. Jde o systémovou chybu, kterou je třeba opravit.

 Návrh řádně nerozlišuje mezi obsahy, daty a informacemi.

 Hranice mezi nařízením o elektronickém soukromí a obecným nařízením o ochraně údajů je nejasná. Z důvodů právní jistoty je třeba vyjasnit, kdy se uplatní jeden a kdy druhý právní nástroj, aby byl vytvořen právní režim, jenž bude pro správce srozumitelný. Do oblasti působnosti nařízení o elektronickém soukromí by proto měly patřit pouze osobní údaje přenášené během komunikačního procesu, jak je stanoveno ve směrnici 2002/58/ES. Ve všech ostatních případech by se pak mělo uplatnit obecné nařízení o ochraně údajů. Proto je nutné právně vyjasnit, kdy komunikace končí.

 Musí se jasně rozlišovat mezi důvěrným charakterem obsahů komunikací a zpracováváním údajů (ochranou údajů), protože oblast působnosti nařízení o elektronickém soukromí zahrnuje propojená zařízení a stroje. Návrh obsahuje nejasnosti v definicích i v oblasti působnosti. To vede k nepředvídatelným a nelogickým důsledkům pro komunikaci mezi stroji (např. automobilový průmysl, odvětví logistiky, inteligentní domácnost). Je nejasné, kde začíná přenos komunikace podle nařízení o elektronickém soukromí a kde přenos dat podle obecného nařízení o ochraně údajů. Rovněž je nejasné, co by znamenalo udělení nebo neudělení souhlasu pro komunikaci mezi stroji.

 Návrh podmiňuje udělením souhlasu dokonce i zpracovávání anonymních údajů, což je zcela nelogické a technicky neproveditelné. Zde by bylo možné dále rozpracovat koncept pseudonymizace obsažený v obecném nařízení o ochraně údajů.

 Nelogické je rovněž to, proč je vlastně nutno lépe chránit metadata (nařízení o elektronickém soukromí) než údaje o zdravotním stavu (obecné nařízení o ochraně údajů).

 Dále je nepochopitelné zavedení dvou systémů sankcí pro stejné datum.

 Je třeba prověřit, zda je zapotřebí výjimka pro domácnosti.

 Navrhovaná úprava cookies zvýhodňuje velké podniky a znevýhodňuje (evropské) malé a střední podniky. Správně by tomu bylo právě naopak.

 Článek 5 návrhu by ve svém znění mohl ohrozit existenci e-mailu.

Mnoho míst je nutno opravit. Proto Výbor pro právní záležitosti vyzývá věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) chrání základní právo každého jedince na respektování jeho soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Respektování soukromí komunikace je základním rozměrem tohoto práva. Důvěrný charakter elektronických komunikací zajišťuje, že informace, které si strany mezi sebou vymění, a vnější prvky této komunikace, včetně údajů o tom, kdy byla informace zaslána, odkud a komu, nesmí být vyzrazeny nikomu jinému než stranám, které se komunikace účastní. Zásada důvěrnosti by se měla vztahovat na stávající a budoucí komunikační prostředky, včetně volání, přístupu k internetu, aplikací pro výměnu rychlých zpráv, elektronické pošty, internetových telefonních volání a zasílání osobních zpráv prostřednictvím sociálních médií.	(1) Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) chrání základní právo každého jedince na respektování jeho soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Respektování soukromí komunikace je základním rozměrem tohoto práva. Důvěrný charakter elektronických komunikací zajišťuje, že informace, které si strany mezi sebou vymění, a vnější prvky této komunikace, včetně údajů o tom, kdy byla informace zaslána, odkud a komu, nesmí být vyzrazeny nikomu jinému než stranám, které se komunikace účastní. Zásada důvěrnosti by se měla vztahovat na stávající a budoucí komunikační prostředky, včetně volání, přístupu k internetu, aplikací pro výměnu rychlých zpráv, zpráv přeposílaných mezi uživateli sociální sítě v rámci nějaké platformy, elektronické pošty, internetových telefonních volání a zasílání osobních zpráv prostřednictvím sociálních médií.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Obsah elektronických komunikací může odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní, od osobních zkušeností a emocí až po zdravotní stav, sexuální orientaci a politické názory; zveřejnění těchto informací by mohlo mít za následek osobní či společenskou újmu, hospodářskou ztrátu nebo zahanbení. Podobně i metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat přesné závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace, například jejich sociální vztahy, zvyky a každodenní činnosti, zájmy, vkus atd.	(2) Obsah elektronických komunikací může odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní, od osobních zkušeností a emocí až po zdravotní stav, sexuální orientaci a politické názory; zveřejnění těchto informací by mohlo mít za následek osobní či společenskou újmu, hospodářskou ztrátu nebo zahanbení. Podobně i metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat přesné závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace, například jejich sociální vztahy, zvyky a každodenní činnosti, zájmy, vkus atd. Ochrana důvěrného charakteru komunikace je zásadní podmínkou dodržování dalších souvisejících základních práv a svobod, jako je ochrana svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobody shromažďování, svobody projevu a svobody informací.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují obecná pravidla o ochraně osobních údajů, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o data elektronických komunikací, která lze považovat za osobní údaje. Toto nařízení tedy nesnižuje úroveň ochrany, kterou požívají fyzické osoby podle nařízení (EU) 2016/679. Zpracování dat elektronických komunikací poskytovateli služeb elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze v souladu s tímto nařízením.	(5) Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují obecná pravidla o ochraně osobních údajů, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o data elektronických komunikací, která lze považovat za osobní údaje. Toto nařízení tedy nesmí snižovat úroveň ochrany, kterou požívají fyzické osoby podle nařízení (EU) 2016/679. Zpracování dat elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze v souladu s tímto nařízením a podle právního základu, který výslovně stanoví toto nařízení.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES22 zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nekonzistentní nebo nedostatečnou účinnou ochranu soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronickým komunikacím. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací, které mohou z hlediska spotřebitele nahradit tradiční služby, ale které nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování koncových uživatelů na internetu, na které se směrnice 2002/58/ES nevztahuje. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením.	(6) Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES22 zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nekonzistentní nebo nedostatečnou ochranu soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronické komunikaci, která probíhá prostřednictvím nových služeb. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací (jako jsou nové internetové služby umožňující interpersonální komunikaci, např. VoIP, výměna rychlých zpráv (instant messaging) a webové e-mailové služby), které z hlediska spotřebitele nahrazují tradiční služby, které ale nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování koncových uživatelů na internetu, na které se směrnice 2002/58/ES nevztahuje. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením.
__________________	__________________
22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).	22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Členské státy by měly mít možnost v mezích tohoto nařízení zachovat nebo zavést vnitrostátní ustanovení, která by dále upřesnila a vyjasnila uplatňování pravidel tohoto nařízení, aby se zajistilo jejich účinné uplatňování a výklad. Prostor pro uvážení, který členské státy v tomto ohledu mají, by tudíž měl zachovávat rovnováhu mezi ochranou soukromého života a osobních údajů a volným pohybem dat elektronických komunikací.	vypouští se

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Toto nařízení by se mělo vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním a používáním služeb elektronických komunikací v Unii, bez ohledu na to, zda ke zpracování dochází v Unii, či nikoli. Mimo to, aby nebyli koncoví uživatelé v Unii zbaveni účinné ochrany, mělo by se toto nařízení rovněž vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii ze zemí mimo Unii.	(9) Toto nařízení by se mělo vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním a používáním služeb elektronických komunikací v Unii, bez ohledu na to, zda ke zpracování dochází v Unii, či nikoli. Mimo to, aby nebyli koncoví uživatelé v Unii zbaveni účinné ochrany, mělo by se toto nařízení rovněž vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii ze zemí mimo Unii. Toto ustanovení by mělo platit bez ohledu na to, zda jsou služby elektronických komunikací zpoplatněny, či nikoliv.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci.	(11) Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace24]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb, jako je interní přenos zpráv, odběr novinek (newsfeed), časové přehledy a podobné funkce on-line služeb, kdy v jejich rámci nebo i mimo něj dochází k výměně zpráv s jinými uživateli (tj. veřejné a soukromě dostupné kanály pro odběr novinek a časových přehledů); toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci.
__________________	__________________
24 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).	24 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace.	(13) Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech, na letištích, v hotelech a nemocnicích a na dalších podobných místech přístupu na internet. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být přiměřeně chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.	(14) Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Měla by také zahrnovat lokalizační údaje, jako je například skutečné nebo odvozené umístění koncového zařízení, umístění koncového zařízení, z něhož nebo pro něž bylo provedeno telefonní spojení nebo připojení k internetu, nebo Wi-Fi hotspoty, k nimž je zařízení připojeno, jakož i údaje nezbytné k identifikaci koncového zařízení koncových uživatelů. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Lokalizační údaje pro zařízení by měly zahrnovat údaje přenášené přes koncová zařízení nebo údaje v nich uložené, které jsou získávány z akcelerometrů, barometrů, kompasů, družicových systémů pro určování polohy nebo podobných snímačů či zařízení.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Data elektronických komunikací by měla být považována za důvěrná. To znamená, že by mělo být zakázáno jakkoli zasahovat do přenosu dat elektronických komunikací, ať už přímo lidským zásahem nebo zprostředkovaně automatizovaným strojovým zpracováním, bez souhlasu všech komunikujících stran. Během přenosu, tj. do doby, než obsah elektronické komunikace obdrží zamýšlený adresát, by měl platit zákaz zachycování dat komunikací. K zachycování dat elektronických komunikací může dojít například tehdy, když někdo jiný než komunikující strany poslouchá hovory nebo čte, skenuje či ukládá obsah elektronických komunikací nebo související metadata pro jiné účely, než je výměna komunikace. K zachycování rovněž dochází tehdy, když třetí strany monitorují navštívené internetové stránky, načasování návštěv, interakci s ostatními atd. bez souhlasu dotčeného koncového uživatele. Tyto možnosti mohou sahat od instalace zařízení, která shromažďují údaje z koncových zařízení v cílových oblastech, jako jsou například zachytávače IMSI, po programy a techniky, které například tajně sledují návyky při prohlížení internetu za účelem vytváření profilů koncových uživatelů. Další příklady zachycování zahrnují zachycování přenášených dat nebo dat obsahu z nešifrovaných bezdrátových sítí a routerů, včetně návyků při prohlížení internetu, bez souhlasu koncových uživatelů.	(15) Data elektronických komunikací by měla být považována za důvěrná. To znamená, že by mělo být zakázáno jakkoli zasahovat do přenosu dat elektronických komunikací, ať už přímo lidským zásahem nebo zprostředkovaně automatizovaným strojovým zpracováním, bez souhlasu všech komunikujících stran. Zákaz zachycování dat komunikace by měl platit také během přenosu, tj. do doby, než obsah elektronické komunikace obdrží zamýšlený adresát, a při ukládání. K zachycování dat elektronických komunikací může dojít například tehdy, když někdo jiný než komunikující strany poslouchá hovory nebo čte, skenuje či ukládá obsah elektronických komunikací nebo související metadata pro jiné účely, než je výměna komunikace. K zachycování rovněž dochází tehdy, když třetí strany monitorují navštívené internetové stránky, načasování návštěv, interakci s ostatními atd. bez souhlasu dotčeného koncového uživatele. S tím, jak se technologie vyvíjí, došlo také k nárůstu technických možností, jak zachycování uskutečňovat. Tyto možnosti mohou sahat od instalace zařízení, která shromažďují údaje z koncových zařízení v cílových oblastech, jako jsou například zachytávače IMSI, po programy a techniky, které například tajně sledují návyky při prohlížení internetu za účelem vytváření profilů koncových uživatelů. Další příklady zachycování zahrnují zachycování přenášených dat nebo dat obsahu z nešifrovaných bezdrátových sítí a routerů, vkládání reklam nebo jiného obsahu a analýzu provozních údajů o zákaznících, včetně jejich návyků při prohlížení internetu, bez souhlasu koncových uživatelů.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd.	(16) Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd. Pokud je pravděpodobné, že určitá forma zpracování dat elektronických komunikací bude představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení dopadu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.	(17) Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. Takové zpracování by mělo být prováděno v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2016/679. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období může být nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Před zpracováním metadat elektronických komunikací by měl být konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Koncová zařízení koncových uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí koncových uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají informace, které mohou odhalit podrobnosti o citových, politických a společenských stránkách dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Kromě toho tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory, sledovací cookies a jiné podobné nežádoucí nástroje pro sledování mohou pronikat do koncového zařízení koncového uživatele bez jeho vědomí s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace nebo sledovat činnost. Informace související se zařízením koncového uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí koncového uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto koncových uživatelů. Techniky, které skrytě sledují činnosti koncových uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení koncových uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí koncových uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení koncového uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem koncového uživatele a za konkrétním a transparentním účelem.	(20) Koncová zařízení koncových uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí koncových uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají informace, které mohou odhalit podrobnosti o citových, politických a společenských stránkách dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Kromě toho mohou do koncového zařízení koncového uživatele bez jeho vědomí pronikat tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory a jiné podobné nežádoucí nástroje pro sledování s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace a sledovat činnost nebo – často bez vědomí uživatele – iniciovat určité technické operace nebo úkony. Informace související se zařízením koncového uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí koncového uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto koncových uživatelů. Techniky, které skrytě sledují činnosti koncových uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení koncových uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí koncových uživatelů. S ohledem na soukromou povahu a důvěrný charakter obsahu koncových zařízení uživatelů, jejich fungování a používání je třeba zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany soukromé sféry uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení koncového uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem koncového uživatele a za konkrétním, omezeným a transparentním účelem.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím uloženým v koncovém zařízení by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře. Souhlas by například neměl být vyžadován pro technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití konkrétní služby výslovně požadované koncovým uživatelem. To může zahrnovat uchovávání cookies po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných koncovým uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. Cookies mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky. Za přístup k zařízení koncového uživatele nebo využití jeho funkcí pro zpracování by se neměla považovat kontrola konfigurace ze strany poskytovatelů služeb informační společnosti za účelem poskytnutí služby v souladu s nastavením koncového uživatele a pouhé zaznamenání skutečnosti, že zařízení koncového uživatele není schopno přijmout obsah požadovaný koncovým uživatelem.	(21) Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím uloženým v koncovém zařízení by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře. Souhlas by například neměl být vyžadován pro technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití konkrétní služby výslovně požadované koncovým uživatelem. To může zahrnovat uchovávání cookies po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných koncovým uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. Cookies mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky prováděném fyzickou nebo právnickou osobou, která je za internetové stránky odpovědná („analýza první strany“).

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Lokalizační údaje o zařízení mohou poskytnout velmi podrobný a hluboký vhled do osobního života soukromé osoby nebo do podnikání a činností organizace. Zpracování lokalizačních údajů z jakéhokoli zdroje, ať už se jedná o metadata elektronických komunikací nebo o údaje o umístění zařízení, je třeba provádět na základě jasných pravidel.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání koncovým uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče mohou zejména sloužit jako „strážci“, a pomoci tak koncovým uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány.	(22) Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo zabránit používání takzvaných „cookie walls“ a „cookie banners“, které uživatelům nepomáhají udržovat si kontrolu nad svými osobními informacemi a nad ochranou osobních údajů ani získávat informace o svých právech. Toto nařízení by mělo umožnit vyjádření souhlasu pomocí technických specifikací, například prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Tato nastavení by měla obsahovat volby týkající se ukládání informací na koncových zařízeních uživatele, jakož i signál odeslaný prohlížečem nebo jinou aplikací, která ostatním stranám ukazuje preference uživatele. Volby provedené uživatelem v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče, aplikace nebo mobilní operační systémy mohou zejména sloužit k vykonání volby konečného uživatele, a pomoci tak koncovým uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby nabízel možnost zabránit třetím stranám v ukládání informací v koncovém zařízení; toto je často prezentováno jako „odmítnout přijímání cookies třetích stran“. Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání cookies třetích stran“ nebo „přijímat pouze cookies prvních stran“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat cookies“). Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným a srozumitelným způsobem.	(23) Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby ve výchozím nastavení nabízel možnost zabránit třetím stranám ve sledování mezi doménami a v ukládání informací v koncovém zařízení; toto nastavení je často prezentováno jako „odmítnout sledování a přijímání cookies třetích stran“. Koncovým uživatelům by měl být standardně nabízen soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepovolit sledování a přijímání cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout veškeré sledování a cookies, které nejsou nezbytně nutné k poskytování služby výslovně požadované uživatelem“ nebo „odmítnout všechno sledování napříč doménami “) až po nižší úroveň (například „vždy povolit sledování a přijímání cookies“). Tyto možnosti mohou být rozvedeny ještě podrobněji. Nastavení ochrany osobních údajů by mělo zahrnovat také možnosti, které uživateli umožní rozhodnout se například o tom, zda použije Flash, JavaScript nebo podobný software, zda může internetová stránka shromažďovat údaje o zeměpisné poloze uživatele nebo zda má mít přístup k určitému hardware, jako je například webová kamera nebo mikrofon. Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným, objektivním a srozumitelným způsobem.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Aby mohly internetové prohlížeče získat souhlas koncových uživatelů, jak jej definuje nařízení (EU) 2016/679, například s ukládáním sledovacích cookies třetích stran, měly by mimo jiné vyžadovat od koncového uživatele koncového zařízení jasnou potvrzující akci, která by stvrzovala jeho svobodně poskytnutý, konkrétně informovaný a jednoznačný souhlas s uchováváním těchto cookies v jeho koncovém zařízení a s přístupem k nim. Taková akce může být považována za potvrzující, pokud je například vyžadováno, aby koncoví uživatelé pro potvrzení svého souhlasu aktivně zvolili možnost „přijímat cookies třetích stran“, a jsou jim poskytnuty informace nezbytné k učinění volby. Za tímto účelem je nezbytné vyžadovat, aby poskytovatelé softwaru umožňujícího přístup k internetu zajistili, že koncoví uživatelé jsou při instalaci informováni, že si mohou vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a aby je požádali o učinění volby. Poskytnuté informace by neměly koncové uživatele odrazovat od výběru nastavení vyšší ochrany soukromí a měly by zahrnovat relevantní informace o rizicích souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány cookies třetích stran, včetně sestavování dlouhodobých záznamů o historii prohlížení internetu danou osobou a využívání těchto záznamů k zasílání cílené reklamy. Internetové prohlížeče se vyzývají k tomu, aby koncovým uživatelů poskytly snadné způsoby, jak kdykoli během používání změnit nastavení ochrany soukromí, a aby uživateli umožnily dělat výjimky pro určité internetové stránky, přidávat takové stránky na seznam povolených stránek nebo upřesnit, pro které internetové stránky jsou cookies (třetích) stran povoleny vždy, nebo nikdy.	vypouští se

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679.	(25) Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. Navíc by poskytovatelé měli buď získat souhlas koncového uživatele, nebo bezprostředně údaje anonymizovat, přičemž účel omezí pouze na časově a prostorově omezené statistické záznamy a nabídnou účinné možnosti odmítnutí souhlasu („opt-out“).

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a dalších důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, nebo představuje-li monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3.	(26) Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a dalších důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, nebo představuje-li monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Pro zajištění důvěrného charakteru a integrity elektronických komunikací a bezpečnosti a integrity infrastruktury elektronických komunikací jako celku je zásadní šifrování a jiná bezpečnostní opatření. Opatření přijatá členskými státy by neměla poskytovatelům sítě nebo služeb elektronických komunikací ukládat žádné povinnosti, které by vedly k oslabení bezpečnosti a šifrování jejich sítí a služeb. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32a) Komunikace adresovaná voleným zástupcům nebo orgánům veřejné moci v záležitostech veřejné politiky, právních předpisů nebo jiných činností demokratických institucí by neměla být pro účely tohoto nařízení považována za přímý marketing.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(33) Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními pro účely přímého marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí rovnocennou úroveň ochrany pro všechny občany v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení podobných produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679.	(33) Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními pro účely přímého marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí rovnocennou úroveň ochrany pro všechny občany v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení podobných produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to pouze po omezenou dobu.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Aby bylo možné snadno odvolat souhlas, měly by právnické nebo fyzické osoby zasílající přímá marketingová sdělení prostřednictvím elektronické pošty uvést odkaz nebo platnou adresu elektronické pošty, které mohou koncoví uživatelé snadno použít k odvolání souhlasu. Právnické nebo fyzické osoby sdělující přímá marketingová sdělení formou hlasových volání a formou volání prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů by měly zobrazit identitu linky, na kterou lze společnosti zavolat, nebo uvést zvláštní kód označující skutečnost, že se jedná o marketingové volání.	(35) Aby bylo možné snadno odvolat souhlas, měly by právnické nebo fyzické osoby zasílající přímá marketingová sdělení prostřednictvím elektronické pošty uvést odkaz nebo platnou adresu elektronické pošty, které mohou koncoví uživatelé snadno použít k odvolání souhlasu. Právnické nebo fyzické osoby sdělující přímá marketingová sdělení formou hlasových volání a formou volání prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů by měly zobrazit identitu linky, na kterou lze společnosti zavolat, a uvést zvláštní kód označující skutečnost, že se jedná o marketingové volání.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli koncové uživatele informovat o opatřeních, která mohou učinit na ochranu bezpečnosti svých komunikací, například tím, že použijí konkrétní druhy softwaru nebo šifrovací technologie. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679.	(37) Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli data elektronických komunikací zpracovávat takovým způsobem, aby se zabránilo neoprávněnému přístupu, zveřejnění nebo úpravám, a dále zajistit, aby případy neoprávněného přístupu, zveřejnění nebo úpravy byly zjištěny a aby byla data elektronických komunikací chráněna speciálními softwary a šifrovacími technologiemi. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679. Povinnosti podle článku 40 [evropského kodexu pro elektronické komunikace] by se měly vztahovat na všechny služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud jde o bezpečnost sítí a služeb a s nimi spojené bezpečnostní závazky.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(40) S cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by každý dozorový úřad měl mít pravomoc za jakékoli porušení tohoto nařízení ukládat sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto odpovídajících opatření podle tohoto nařízení. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely stanovení pokuty podle tohoto nařízení by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy.	(40) S cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by každý dozorový úřad měl mít pravomoc za jakékoli porušení tohoto nařízení ukládat sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto odpovídajících opatření podle tohoto nařízení. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely stanovení pokuty podle tohoto nařízení by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy. Mělo by být zakázáno ukládat dvojí pokuty za porušení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2016/679.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Článek 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 1	Článek 1
Předmět	Předmět
1. Toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických a právnických osob při poskytování a využívání služeb elektronických komunikací, a zejména práv na respektování soukromého života a komunikace a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.	1. Toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických a právnických osob při poskytování a využívání služeb elektronických komunikací, a zejména práv na respektování soukromého života a komunikace a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
2. Toto nařízení zajišťuje volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.	2. Toto nařízení zajišťuje v souladu s nařízením (EU) č. 2016/679 volný pohyb dat elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací v rámci Unie, který nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s respektováním soukromého života a komunikace fyzických a právnických osob a s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
3. Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.	3. Ustanovení tohoto nařízení doplňují nařízení (EU) 2016/679 tím, že stanoví nezbytná konkrétní pravidla pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. Ustanovení nařízení (EU) 2016/679 se použijí, pokud toto nařízení nestanoví zvláštní ustanovení.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Článek 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 2	Článek 2
Věcná působnost	Věcná působnost
1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů.	1. Toto nařízení se vztahuje na:
	a) zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo těmito zařízeními zpracovávané, a sice bez ohledu na to, zda je od koncového uživatele požadována platba;
	b) informace přenášené do koncových zařízení koncových uživatelů, uchovávané v těchto zařízeních, získané z těchto zařízení, zpracovávané těmito zařízeními nebo s těmito zařízeními jinak související, nejsou-li chráněny nařízením (EU) 2016/679.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:	2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) činnosti, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie;	a) činnosti, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie;
b) činnosti členských států, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii;	b) činnosti členských států, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii;
c) služby elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné;	c) služby elektronických komunikací, které v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 nejsou veřejně dostupné;
d) činnosti příslušných orgánů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;	d) činnosti příslušných orgánů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;
3. Zpracování dat elektronických komunikací orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se řídí nařízením (EU) 00/0000 [nové nařízení, které nahrazuje nařízení č. 45/2001].	3. Zpracování dat elektronických komunikací orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se řídí nařízením (EU) 00/0000 [nové nařízení, které nahrazuje nařízení č. 45/2001].
4. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES1, a zejména pravidel týkajících se odpovědnosti zprostředkujících poskytovatelů služeb stanovených v článcích 12 až 15 uvedené směrnice.	4. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES1, a zejména pravidel týkajících se odpovědnosti zprostředkujících poskytovatelů služeb stanovených v článcích 12 až 15 uvedené směrnice.
5. Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení směrnice 2014/53/EU.	5. Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení směrnice 2014/53/EU.
________________	________________
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).	1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Článek 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 3	Článek 3
Místní působnost a zástupce	Místní působnost a zástupce
1. Toto nařízení se vztahuje na:	1. Toto nařízení se vztahuje na činnosti uvedené v článku 2, je-li koncový uživatel v Unii:
a) poskytování služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii bez ohledu na to, zda je od koncového uživatele vyžadována platba;
b) využívání těchto služeb;
c) ochranu informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nacházejících se v Unii.
2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii.	2. Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací, poskytovatel veřejně dostupného seznamu, poskytovatel softwaru umožňujícího elektronickou komunikaci nebo osoba, která shromažďuje informace přenášené do koncových zařízení, uchovávaných v těchto zařízeních, získávaných z těchto zařízení, zpracovávaných těmito zařízeními nebo informace s těmito zařízeními jinak související, není usazena v Unii, určí písemně zástupce v Unii podle podle článku 27 nařízení (EU) 2016/679.
3. Tento zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se nacházejí koncoví uživatelé těchto služeb elektronických komunikací.	3. Tento zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se nacházejí koncoví uživatelé těchto služeb elektronických komunikací.
4. Zástupce má pravomoc vedle nebo namísto poskytovatele, kterého zastupuje, zodpovídat dotazy a poskytovat informace, zejména dozorovým úřadům a koncovým uživatelům, ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním dat elektronických komunikací za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.	4. Zástupce je oprávněn vedle nebo namísto poskytovatele, kterého zastupuje a od nějž dostává všechny příslušné informace, zodpovídat dotazy a poskytovat informace, zejména dozorovým úřadům, soudům a koncovým uživatelům, ohledně všech otázek souvisejících s činnostmi uvedenými v článku 2 za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
5. Určením zástupce podle odstavce 2 nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být zahájeny proti fyzické nebo právnické osobě, která zpracovává data elektronických komunikací v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací ze zemí mimo Unii koncovým uživatelům v Unii.	5. Určením zástupce podle odstavce 2 nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být zahájeny proti fyzické nebo právnické osobě, která provádí činnosti uvedené v článku 2 ze zemí mimo Unii koncovým uživatelům v Unii.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) „metadaty elektronických komunikací“ se rozumí údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících k vysledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, údajů o poloze zařízení generovaných v kontextu poskytování služeb elektronických komunikací a data, času, době trvání a typu komunikace;	c) „metadaty elektronických komunikací“ se rozumí údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících k vysledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, údajů o poloze zařízení generovaných v kontextu poskytování služeb elektronických komunikací a data, času, době trvání a typu komunikace; zahrnují údaje šířené nebo vysílané koncovým zařízením za účelem identifikace komunikací nebo koncového zařízení koncových uživatelů v síti a za účelem připojení k takové síti nebo k jinému koncovému zařízení.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. f


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma reklamy, ať už písemná nebo ústní, která je zaslána jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;	f) „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma obchodního sdělení, ať už písemná nebo ústní, která je zaslána jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Kapitola 2 – název


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
OCHRANA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB A INFORMACÍ ULOŽENÝCH V JEJICH KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍCH	OCHRANA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB A OCHRANA INFORMACÍ ZPRACOVÁVANÝCH V JEJICH KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍCH A S TĚMITO ZAŘÍZENÍMI SOUVISEJÍCÍCH

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Článek 5


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 5	Článek 5
Důvěrný charakter dat elektronických komunikací	Důvěrný charakter dat elektronických komunikací
Důvěrný charakter dat elektronických komunikací	Důvěrný charakter dat elektronických komunikací
Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.	1. Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či jakékoliv zpracování dat elektronických komunikací bez ohledu na to, zda jsou tato data v pohybu nebo uložená, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.
	1a. Pro účely odstavce 1 poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací přijmou technické a organizační opatření podle článku 32 nařízení (EU) 2016/679. V zájmu ochrany integrity koncových zařízení a bezpečnosti, zabezpečení a soukromí uživatelů poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací kromě toho přijmou vhodná opatření založená na rizicích a nejmodernějších poznatcích, aby v přiměřené míře zabránili šíření škodlivého softwaru dle čl. 7 písm. a) směrnice 2013/40/EU prostřednictvím svých sítí nebo služeb.
	1b. Důvěrný charakter dat elektronických komunikací se vztahuje také na koncové zařízení a komunikace mezi stroji, pokud mají souvislost s uživatelem.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Článek 6

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Článek 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 7	Článek 7
Uchovávání a výmaz dat elektronických komunikací	Uchovávání a výmaz dat elektronických komunikací
1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679.	1. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b), čl. 6 odst. 2 písm. a) a c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo jinou konkrétní třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace.	2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 písm. a) a c), poskytovatel služeb elektronických komunikací vymaže metadata elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje, nejsou-li již potřebná pro účely přenosu komunikace.
3. Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být příslušná metadata uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.	3. Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být data, jež jsou k tomuto účelu nezbytně nutná, uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Článek 8


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 8	Článek 8
Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních koncových uživatelů a souvisejících s těmito zařízeními	Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních koncových uživatelů, souvisejících s těmito zařízeními a zpracovávaných v těchto zařízeních
1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:	1. Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů nebo zpřístupňování informací prostřednictvím koncových zařízení, včetně informací o softwaru a hardwaru nebo informací vytvářených tímto softwarem a hardwarem a jakýchkoli jiných dat z elektronických komunikací, které identifikují koncové uživatele, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:
a) pokud je to nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo	a) pokud je to naprosto nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, kdy je nutné data uchovávat v binárním formátu, nebo
b) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo	b) pokud všichni koncoví uživatelé udělili svůj předchozí a konkrétní souhlas, kterým nesmí být přístup ke službě podmíněn,
c) je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, nebo	c) je to naprosto nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované uživatelem, a to na dobu nezbytnou pro poskytování této služby, pokud poskytovatel nemůže danou konkrétní službu bez zpracování tohoto obsahu poskytnout, nebo
d) je to nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem.	d) je to naprosto nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek služby informační společnosti požadované uživatelem, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti nebo jeho jménem, nebo nezávislou agenturou pro analýzu internetu jednající ve veřejném zájmu nebo pro vědecké účely, a dále za předpokladu, že žádné osobní údaje nejsou zpřístupněny jiné straně a že toto měření návštěvnosti internetových stránek nepřestavuje vyhledávání konečného uživatele v rámci různých služeb informační společnosti a že dodržuje základní práva koncového uživatele,
	da) jsou údaje v případě, že účel jejich shromažďování pominul, bez zbytečného prodlení vymazány,
	daa) je to technicky naprosto nezbytné pro bezpečnostní aktualizace, za předpokladu, že:
	i) tyto aktualizace nijak nemění funkčnost hardwaru nebo softwaru ani nastavení ochrany soukromí, která si uživatel zvolil,
	ii) uživatel je pokaždé předem informován, že se taková aktualizace instaluje, a
	iii) uživatel má možnost odložit nebo vypnout automatickou instalaci těchto aktualizací,
	db) je-li to naprosto nezbytné k personalizaci služeb elektronických komunikací poskytovaných koncovým uživatelům, o které koncoví uživatelé výslovně požádali.
	Písmena a), c) a d) se omezují na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí nebo porušení základních práv, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře.
	Žádnému uživateli není odepřen přístup k žádné službě informační společnosti nebo k její funkci bez ohledu na to, zda jde o placenou či neplacenou službu, na základě toho, že tento uživatel neposkytl svůj souhlas podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo čl. 8 odst. 2 písm. b) se zpracováním jakýchkoli údajů, jež nejsou naprosto nezbytné pro zajištění funkce, kterou koncový uživatel požaduje.
2. Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže:	2. Shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením za účelem umožnění připojení tohoto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení se zakazuje, ledaže:
a) je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo	a) je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení požadovaného koncovým uživatelem a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo
	aa) pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo
	ab) pokud jsou data anonymizována a rizika patřičně zmírněna,
b) je zobrazeno jasné a nápadné oznámení informující alespoň o způsobech shromažďování, jeho účelu a osobě, která je za ně odpovědná, a podávající další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil.	b) jsou veškeré příslušné informace o zamýšleném zpracování poskytovány v jasném a dobře čitelném oznámení a odděleně od podmínek poskytovatele, v němž jsou v případě, že jsou shromažďovány osobní údaje, uvedeny alespoň podrobnosti o tom, jak budou informace shromažďovány, podrobnosti o účelu jejich sběru a o odpovědné osobě a další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.
Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.	Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.
	2a. Pro účely odst. 2 písm. ab) jsou pro zmírnění rizik prováděny tato kontroly:
	a) sběr dat z koncového zařízení se provádí výhradně za účelem statistického započítání,
	b) sledování je časově i prostorově omezeno na rozsah zcela nezbytný pro tento účel,
	c) data jsou vymazána nebo anonymizována okamžitě po splnění tohoto cíle, a
	d) koncovým uživatelům je dána účinná možnost odmítnout souhlas se sledováním.
3. Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. b) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování.	3. Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. b) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, které určují informace, jež mají být sděleny pomocí standardizovaných ikon, a postupy pro poskytování standardizovaných ikon.	4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, které určují informace, jež mají být sděleny pomocí standardizovaných ikon, a postupy pro poskytování standardizovaných ikon.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Článek 9


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 9	Článek 9
Souhlas	Souhlas
1. Použije se definice souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.	1. Použije se definice souhlasu a podmínky jeho vyjádření podle čl. 4 bodu 11 a čl. 7 bodu 1, 2, a 3 nařízení (EU) 2016/679.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití odpovídajícího technického nastavení softwarové aplikace umožňující přístup k internetu.	2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas zejména pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití technických specifikací služeb elektronických komunikací. Pokud koncový uživatel používá tyto technické specifikace, jsou závazné vůči jakékoli jiné straně a jsou vůči ní i vymahatelné.
3. Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje.	3. Koncoví uživatelé, kteří udělili svůj souhlas se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 2 písm. aa), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. Odvolat souhlas musí být stejně snadné jako jej poskytnout a koncovému uživateli by navíc měla být tato možnost v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Článek 10


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 10	Článek 10
Informace a možnosti nastavení ochrany soukromí, které mají být poskytnuty	Informace a možnosti nastavení ochrany soukromí, které mají být poskytnuty – ochrana soukromí již ve stádiu návrhu a standardní nastavení ochrany soukromí
1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané.	1. Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí: 1-a. nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané,
	1a. standardně nabízet nastavení ochrany soukromí s cílem zabránit jiným stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení uživatele a ve zpracování informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané,
	1b. při instalaci informovat uživatele a nabídnout mu možnost změnit nebo potvrdit možnosti nastavení ochrany soukromí uvedené v písmeně a) tím, že požaduje souhlas uživatele s nastavením,
	1c. zajistit, aby nastavení uvedené v písmenech a) a b) bylo snadno přístupné během používání softwaru, a
	1d. nabídnout uživateli možnost vyjádřit konkrétní souhlas prostřednictvím nastavení po instalaci softwaru.
2. Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí a k tomu, aby mohla instalace pokračovat, vyžaduje souhlas koncového uživatele s nastavením.	2. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) zahrnuje nastavení signál, který je zaslán ostatním stranám, informující o nastavení ochrany soukromí uživatele. Tato nastavení jsou závazná a jsou vůči všem ostatním stranám vymahatelná.
	Evropská rada pro ochranu údajů vydá pokyny, jež stanoví, které technické specifikace a metody signalizace splňují podmínky pro souhlas a námitku podle odst. 1 písm. a) a b).
3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. srpna 2018.	3. V případě softwaru, který byl ke dni 25. května 2018 již instalován, musí být požadavky podle odstavců 1 a 2 splněny při první aktualizaci softwaru, avšak nejpozději dne 25. srpna 2018.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Článek 10 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 10a
	Tento software musí zajistit, aby měl souhlas udělený koncovým uživatelem podle čl. 8 odst. 1 písm. b) přednost před parametry vybranými při instalaci uvedeného softwaru.
	Software nesmí blokovat zpracování údajů, které je právně přípustné podle čl. 8 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) nebo odst. 2 písm. a), bez ohledu na nastavení prohlížeče.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Článek 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 11	Článek 11
Omezení	Omezení
1. Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2016/679, nebo monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů.	1. Právo Unie nebo členského státu, kterému poskytovatel podléhá, může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2016/679, nebo monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů.
	1a Každé legislativní opatření uvedené v odstavci 1 zejména obsahuje v případě potřeby alespoň zvláštní ustanovení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.
2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě legislativního opatření přijatého podle odstavce 1 stanoví vnitřní postupy pro odpovídání na žádosti o přístup k datům elektronických komunikací koncových uživatelů. Příslušnému dozorovému úřadu na vyžádání poskytnou informace o těchto postupech, počet obdržených žádostí, uplatněný právní důvod a svou odpověď.	2. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě legislativního opatření přijatého podle odstavce 1 stanoví vnitřní postupy pro odpovídání na žádosti o přístup k datům elektronických komunikací koncových uživatelů. Poskytovatelé poskytnou odpověď na žádosti o přístup v souladu s právními požadavky, pokud má poskytovatel služby hlavní provozovnu ve smyslu nařízení (EU) 2016/679. Pokud jde o žádosti členského státu, v němž není poskytovatel služeb usazen, budou dodrženy přeshraniční mechanismy pro žádosti podle úmluv o vzájemné právní pomoci nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech. Aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky podle právních předpisů členského státu na poskytování informací příslušným donucovacím orgánům, poskytnou příslušnému dozorovému úřadu na vyžádání informace o těchto postupech, počtu obdržených žádostí, uplatněný právní důvod a svou odpověď.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Článek 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 15	Článek 15
Veřejně dostupné seznamy	Veřejně dostupné seznamy
1. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu stanovené poskytovatelem seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.	1. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí získat předchozí souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu s cílem uspořádat osobní údaje podle kategorií, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje nebo kdykoliv souhlas odvolat.
2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas.	2. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů informují koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž osobní údaje jsou v seznamu, o dostupných vyhledávacích funkcích seznamu a před tím, než tyto vyhledávací funkce související s údaji těchto koncových uživatelů povolí, získají jejich souhlas.
3. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.	3. Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů poskytnou koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, možnost vznést námitku proti tomu, aby byly údaje, které se jich týkají, zahrnuty do seznamu. Poskytovatelé těmto koncovým uživatelům, kteří jsou právnickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.
4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma.	4. Možnost, aby koncoví uživatelé nebyli zahrnuti do veřejně dostupného seznamu nebo aby ověřili, opravili či odstranili jakékoli údaje s nimi související, se poskytuje zdarma.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) Fyzické nebo právnické osoby mohou používat služby elektronických komunikací pro účely zasílání přímých marketingových sdělení koncovým uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami a udělili svůj souhlas.	1) Používání služeb elektronických komunikací fyzickými nebo právnickými osobami, včetně hlasových volání, automatických volacích a komunikačních systémů, včetně poloautomatických systémů, které spojují volající osobu s osobou, faxem, e-mailem, nebo jiné použití služeb elektronických komunikací pro účely prezentování nevyžádaných nebo přímých marketingových sdělení koncovým uživatelům je dovoleno, pouze pokud koncoví uživatelé udělili svůj předchozí souhlas.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2) Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních obdobných výrobků nebo služeb pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Právo vznést námitku se nabídne v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy.	2) Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svých zákazníků v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 jejich elektronické kontaktní údaje pro elektronickou poštu, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto elektronické kontaktní údaje pro účely přímého marketingu svých vlastních obdobných výrobků nebo služeb po dobu nejvýše 12 měsíců pouze v případě, že je zákazníkům jasně a zřetelně poskytnuta možnost zdarma a jednoduchým způsobem vznést námitku proti takovému využití. Zákazník je informován o právu vznést námitku a je mu poskytnut snadný způsob výkonu tohoto práva v době, kdy jsou údaje shromážděny, a při zaslání každé jednotlivé zprávy.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 3 – písm. a


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo	a) uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, a

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 3 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a) Nevyžádaná marketingová sdělení jsou jako taková snadno rozpoznatelná a uvádějí totožnost právnické nebo fyzické osoby, která sdělení přenáší nebo jejímž jménem je přenášeno. Tato sdělení uvádějí informace nezbytné pro to, aby mohl příjemce uplatnit své právo odmítnout přijímání dalších písemných nebo ústních marketingových zpráv.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 4


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4) Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení.	vypouští se

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 6


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6) Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli jednoduchým způsobem uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení.	6) Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli způsobem, který je stejně jednoduchý jako udělení souhlasu a bezplatný, uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení nebo proti němu vznést námitku.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Článek 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 17	Článek 17
Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích	Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích
V případě konkrétního rizika, které by mohlo ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně, včetně uvedení pravděpodobných souvisejících nákladů.	V případě konkrétního rizika nebo významné hrozby, která by mohla ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací plní povinnosti týkající se bezpečnosti stanovené v článcích 32 až 34 nařízení (EU) 2016/679 a v článku 40 směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Článek 21


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 21	Článek 21
Právní ochrana	Právní ochrana
1. Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací stejnou právní ochranu stanovenou v článcích 77, 78 a 79 nařízení (EU) 2016/679.	1. Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací stejnou právní ochranu stanovenou v článcích 77, 78, 79 a 80 nařízení (EU) 2016/679.
2. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba jiná než koncoví uživatelé, která byla nepříznivě zasažena porušením tohoto nařízení a která má oprávněný zájem na zastavení nebo zákazu domnělých porušení, včetně poskytovatele služeb elektronických komunikací chránícího své oprávněné obchodní zájmy, má právo obrátit se v souvislosti s těmito porušeními na soud.	2. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba jiná než koncoví uživatelé, která byla nepříznivě zasažena porušením tohoto nařízení a která má oprávněný zájem na zastavení nebo zákazu domnělých porušení, včetně poskytovatele služeb elektronických komunikací chránícího své oprávněné obchodní zájmy, má právo obrátit se v souvislosti s těmito porušeními na soud.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Jakýkoli koncový uživatel služeb elektronických komunikací, který v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má v souladu s článkem 82 nařízení (EU) 2016/679 právo obdržet od porušitele náhradu utrpěné újmy, pokud porušitel neprokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.	Použije se článek 82 nařízení (EU) 2016/679.

Odůvodnění

Odpovědnost a právo na náhradu újmy již upravuje článek 82 nařízení (EU) 2016/679. Odstavec 1 v článku 22 návrhu nařízení rozšiřuje a upřesňuje článek 82 nařízení (EU) 2016/679 a činí z tohoto návrhu „lex specialis“.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Článek 23


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 23	vypouští se
Obecné podmínky pro ukládání správních pokut
1) Pro účely tohoto článku se na porušení tohoto nařízení použije kapitola VII nařízení (EU) 2016/679.
2) Za porušení následujících ustanovení tohoto nařízení lze v souladu s odstavcem 1 uložit správní pokuty až do výše 10 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 2 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:
a) povinnosti jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která zpracovává data elektronických komunikací, podle článku 8;
b) povinnosti poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace podle článku 10;
c) povinnosti poskytovatelů veřejně dostupných seznamů podle článku 15;
c) povinnosti jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která používá služby elektronických komunikací, podle článku 16.
3) Za porušení zásady důvěrného charakteru sdělení, povoleného zpracování dat elektronických komunikací a lhůt pro výmaz podle článků 5, 6 a 7 lze v souladu s odstavcem 1 tohoto nařízení uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší.
4) Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení článků 12, 13, 14 a 17.
5) Za nedodržení příkazu dozorového úřadu uvedeného v článku 18 lze uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší.
6) Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle článku 18, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry lze ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.
7) Na výkon pravomocí dozorovým úřadem podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.
8) Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný dozorový úřad a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají dozorové úřady. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do [xxx] příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoli následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.

Odůvodnění

Článek 83 nařízení (EU) 2016/679 upravuje obecné podmínky pro ukládání pokut. Upřesnění, které je zde navrženo, mění článek 83 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Článek 23 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 23a
	Použije se článek 83 nařízení (EU) č. 2016/679.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Článek 24


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 24	vypouští se
Sankce
1) Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 23, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2) Každý členský stát oznámí Komisi nejpozději do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 29 odst. 2 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoli následné změny týkající se těchto ustanovení.

Odůvodnění

Sankce již upravuje článek 84 nařízení (EU) 2016/679. Upřesnění, které je zde navrženo, mění článek 84 nařízení (EU) 2016/679 a vytváří dvojí režim. Tato dvojitá struktura by dozorovým úřadům a soudům ztížila správné uplatňování práva a vedla by k nespravedlivému zacházení.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Článek 24 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 24a
	Použije se článek 84 nařízení (EU) 2016/679.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2) Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].	2) Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nejpozději do 1. ledna 2018 Komise zavede podrobný program pro monitorování účinnosti tohoto nařízení.	Nejpozději šest měsíců před vstupem tohoto nařízení v platnost Komise zavede podrobný program pro monitorování účinnosti tohoto nařízení.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Respektování soukromí a ochrana osobních údajů v odvětví elektronických komunikací a zrušení směrnice 2002/58/ES (regulace soukromí a elektronické komunikace)
Referenční údaje	COM(2017)0010 – C8-0009/2017 – 2017/0003(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	LIBE 16.2.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	JURI 16.2.2017
Zpravodaj(ka) Datum jmenování	Pavel Svoboda 28.2.2017
Předchozí zpravodaj(ka)	Axel Voss
Projednání ve výboru	29.5.2017	19.6.2017	7.9.2017
Datum přijetí	2.10.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	11 10 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Angel Dzhambazki, Jens Rohde, Virginie Rozière, Tiemo Wölken
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Arne Lietz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

ALDE

GUE/NGL

S&D

VERTS/ALE

Jean-Marie Cavada, Jens Rohde

Jiří Maštálka

Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Arne Lietz, Evelyn Regner, Virginie Rozière, Tiemo Wölken

Max Andersson, Julia Reda

ECR

EFDD

ENF

PPE

Angel Dzhambazki

Joëlle Bergeron

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Emil Radev, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

1	0
EFDD	Isabella Adinolfi

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se