Výbor pro právní záležitosti
18.2.2013
***I
NÁVRH ZPRÁVY
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje
( COM(2011)0635 – C7‑0329/2011 – 2011/0284(COD) )
Výbor pro právní záležitosti
Spoluzpravodajové: Klaus-Heiner Lehne, Luigi Berlinguer
Spolunavrhovatelé (*):
Evelyne Gebhardt, Hans-Peter Mayer, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu
PR_COD_1amCom
Vysvětlivky |
* Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení)
(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)
|
Pozměňovací návrhy k návrhu aktu |
V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.
V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje: [...].
|
OBSAH
strana
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...........................5
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ............................................................................................113
(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje
( COM(2011)0635 – C7‑0329/2011 – 2011/0284(COD) )
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě ( COM(2011)0635 ),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0329/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2012[1],
– s ohledem týkající se článku 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Hospodářského a měnového výboru ( A7-0000/2013 ),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) K překonání těchto překážek souvisejících se smluvním právem by smluvní strany měly mít možnost sjednat, že se jejich smlouva bude řídit jediným a jednotným souborem pravidel smluvního práva, která mají stejný význam a výklad ve všech členských státech, tj. společnou právní úpravou prodeje. Společná evropská právní úprava prodeje by měla představovat další možnost, která zlepšuje volbu, jež mají strany k dispozici, a je otevřená k použití kdykoli se strany shodně domnívají, že je to prospěšné k tomu, aby došlo ke zjednodušení přeshraničního obchodu a zamezení vzniku nákladů na transakci a na využití příležitosti. Tato právní úprava by se měla stát základem pro smluvní vztahy pouze tehdy, když se smluvní strany dohodnou na jejím použití. | (8) Překážky související se smluvním právem znesnadňují spotřebitelům a obchodníkům úplné využití potenciálu vnitřního trhu a jsou zvlášť patrné zejména v oblasti prodeje na dálku, který by měl být jedním z hmatatelných výsledků vnitřního trhu. Zejména digitální rozměr vnitřního trhu se stává důležitým pro spotřebitele i obchodníky, neboť spotřebitelé stále více nakupují po internetu a čím dál větší počet obchodníků prodává on-line. Jelikož se prostředky informačních a komunikačních technologií neustále vyvíjejí a stávají se stále dostupnějšími, je růstový potenciál internetového prodeje velmi vysoký. Z těchto důvodů, jakož i k překonání těchto překážek souvisejících se smluvním právem by smluvní strany měly mít možnost sjednat, že se jejich smlouva uzavřená na dálku, a zejména on-line, bude řídit jediným a jednotným souborem pravidel smluvního práva, která mají stejný význam a výklad ve všech členských státech, tj. společnou evropskou právní úpravou prodeje. Tato společná evropská právní úprava prodeje by měla představovat další možnost pro obchod na dálku, a zejména internetový obchod, která zlepšuje volbu, jež mají strany k dispozici, a je otevřená k použití kdykoli se strany shodně domnívají, že je to prospěšné k tomu, aby došlo ke zjednodušení přeshraničního obchodu a zamezení vzniku nákladů na transakci a na využití příležitosti. Tato právní úprava by se měla stát základem pro smluvní vztahy pouze tehdy, když se smluvní strany dohodnou na jejím použití. |
Or. en
Odůvodnění
Změny tohoto bodu odůvodnění odrážejí navrhované změny věcné působnosti CESL. CESL je jakožto jeden soubor celounijních pravidel ideálním nástrojem pro obchod na dálku – zejména prostřednictvím internetu –, který je rychle rostoucí oblastí vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Nařízení zavádí společnou evropskou právní úpravu prodeje. Harmonizuje smluvní právo členských států, aniž by bylo nutné změnit platné vnitrostátní smluvní právo, ale ve vnitrostátním právu jednotlivých členských států vytváří sekundární systém smluvního práva pro smlouvy v rámci jeho oblasti působnosti. Tento sekundární systém by měl být stejný v rámci celé Unie a měl by existovat vedle platných vnitrostátních pravidel smluvního práva. Společná evropská právní úprava prodeje by se měla používat na dobrovolném základě a vycházet z dohody smluvních stran uzavírajících přeshraniční smlouvu. | (9) Nařízení zavádí společnou evropskou právní úpravu prodeje v oblasti smluv uzavřených na dálku, zejména prostřednictvím internetu. Sbližuje smluvní právo členských států, aniž by bylo nutné změnit primární systém vnitrostátního smluvního práva, ale vytváří sekundární systém smluvního práva pro smlouvy v rámci jeho oblasti působnosti. Tento přímo použitelný sekundární systém by měl být nedílnou součástí právního řádu platného na území členských států. Pokud to umožňuje oblast působnosti společné evropské právní úpravy prodeje a pokud se smluvní strany platně dohodly na jejím použití, měla by se tato úprava uplatnit namísto primárního vnitrostátního systému smluvního práva v rámci tohoto právního řádu. Měla by být stejná v rámci celé Unie a měla by existovat vedle platných vnitrostátních pravidel smluvního práva. Společná evropská právní úprava prodeje by se měla používat na dobrovolném základě a vycházet z dohody smluvních stran uzavírajících přeshraniční smlouvu. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem změn tohoto bodu odůvodnění je vyjasnit vztah mezi společnou evropskou právní úpravou prodeje a nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Dohoda o použití společné evropské právní úpravy prodeje by měla představovat volbu provedenou v rámci příslušného vnitrostátního práva, které je použitelné podle nařízení (ES) č. 593/2008, nebo ve vztahu k informačním povinnostem před uzavřením smlouvy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (nařízení (ES) č. 864/2007) nebo podle jakékoli jiné příslušné kolizní normy. Dohoda o používání společné evropské právní úpravy prodeje by proto neměla představovat volbu rozhodného práva ve smyslu kolizních norem, neměla by být s touto volbou zaměňována a neměla by být těmito kolizními normami dotčena. Toto nařízení proto nebude mít dopad na stávající kolizní normy. | (10) Dohoda o použití společné evropské právní úpravy prodeje by měla představovat volbu provedenou v rámci příslušného vnitrostátního právního řádu, který je určen jako rozhodné právo podle nařízení (ES) č. 593/2008, nebo ve vztahu k informačním povinnostem před uzavřením smlouvy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (nařízení (ES) č. 864/2007) nebo podle jakékoli jiné příslušné kolizní normy. Dohoda o používání společné evropské právní úpravy prodeje je proto výsledkem volby mezi dvěma různými systémy téhož vnitrostátního právního řádu. Tato volba proto nepředstavuje volbu mezi dvěma vnitrostátními právními systémy ve smyslu kolizních norem, neměla by být s touto volbou zaměňována a neměla by být těmito kolizními normami dotčena. Toto nařízení proto nebude mít dopad na stávající kolizní normy, jako jsou například normy obsažené v nařízení (ES) č. 593/2008. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem změn tohoto bodu odůvodnění je vyjasnit vztah mezi společnou evropskou právní úpravou prodeje a nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Společná evropská právní úprava prodeje by měla obsahovat ucelený soubor plně harmonizovaných kogentních pravidel na ochranu spotřebitele. V souladu s čl. 114 odst. 3 Smlouvy by tato pravidla měla zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s cílem posílit důvěru spotřebitele ve společnou evropskou právní úpravu prodeje, čímž spotřebitel bude na základě této úpravy pobízen uzavírat smlouvy. Tato pravidla by měla zachovávat nebo zlepšovat úroveň ochrany, která je spotřebitelům poskytována podle práva Unie na ochranu spotřebitele. | (11) Společná evropská právní úprava prodeje by měla obsahovat ucelený soubor jednotných kogentních pravidel na ochranu spotřebitele. V souladu s čl. 114 odst. 3 Smlouvy by tato pravidla měla zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s cílem posílit důvěru spotřebitele ve společnou evropskou právní úpravu prodeje, čímž spotřebitel bude na základě této úpravy pobízen uzavírat smlouvy. Tato pravidla by měla zachovávat nebo zlepšovat úroveň ochrany, která je spotřebitelům poskytována podle práva Unie na ochranu spotřebitele. |
Or. en
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (11a) Definice spotřebitele by měla zahrnovat fyzické osoby, které jednají mimo rámec své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání. Pokud je však v případě smluv majících dvojí účel smlouva uzavřena za účelem částečně spadajícím do rámce a částečně mimo rámec obchodní činnosti dané osoby a účel této činnosti je natolik okrajový, že nepřevažuje v celkovém kontextu dotčené transakce, tato osoba by rovněž měla být považována za spotřebitele. |
Or. en
(Viz znění bodu odůvodnění 17 směrnice 2011/83/EU)
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Vzhledem k tomu, že společná evropská právní úprava prodeje obsahuje úplný soubor harmonizovaných kogentních pravidel na ochranu spotřebitele, nebudou se vyskytovat rozdíly mezi právními systémy členských států v této oblasti, jestliže se smluvní strany rozhodnou pro použití společné evropské právní úpravy prodeje. V důsledku toho nemá ustanovení čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 593/2008, které předpokládá existenci různé úrovně ochrany spotřebitele v členských státech, žádný praktický dopad na záležitosti, na něž se vztahuje společná evropská právní úprava prodeje. | (12) Jakmile bylo platně sjednáno použití společné evropské právní úpravy prodeje, měly by se touto úpravou řídit všechny záležitosti spadající do oblasti její působnosti. Vzhledem k tomu, že společná evropská právní úprava prodeje obsahuje soubor jednotných harmonizovaných kogentních pravidel na ochranu spotřebitele, nebudou se vyskytovat rozdíly mezi právními systémy členských států v této oblasti, jestliže se smluvní strany rozhodnou pro použití společné evropské právní úpravy prodeje. V důsledku toho nemá ustanovení čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 593/2008, které předpokládá existenci různé úrovně ochrany spotřebitele v členských státech, žádný praktický význam pro záležitosti, na něž se vztahuje společná evropská právní úprava prodeje, neboť by vedlo ke srovnávání mezi kogentními ustanoveními dvou totožných sekundárních systémů smluvního práva. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem změn tohoto bodu odůvodnění je vyjasnit vztah mezi společnou evropskou právní úpravou prodeje a nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Společná evropská právní úprava prodeje by měla být k dispozici pro účely přeshraničních smluv, protože v souvislosti s jejich uzavíráním vedou rozdíly mezi vnitrostátními právními systémy ke složitosti a vzniku dodatečných nákladů a odrazují strany od navazování smluvních vztahů. Přeshraniční povaha smlouvy by měla být ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli posouzena na základě obvyklého bydliště stran. Ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli a spotřebiteli by měl být přeshraniční požadavek splněn za předpokladu, že je buď obecná adresa uvedená spotřebitelem, nebo adresa pro dodání zboží, nebo fakturační adresa uvedená spotřebitelem na území členského státu, ale mimo stát, v němž má obchodník své obvyklé bydliště. | (13) Společná evropská právní úprava prodeje by měla být k dispozici pro účely přeshraničních smluv, protože v souvislosti s jejich uzavíráním vedou rozdíly mezi vnitrostátními právními systémy ke složitosti a vzniku dodatečných nákladů a odrazují strany od navazování smluvních vztahů a protože prodej na dálku, zejména prostřednictvím internetu, má velký potenciál. Přeshraniční povaha smlouvy by měla být ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli posouzena na základě obvyklého bydliště stran. Ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli a spotřebiteli by měl být přeshraniční požadavek splněn za předpokladu, že je buď obecná adresa uvedená spotřebitelem, nebo adresa pro dodání zboží, nebo fakturační adresa uvedená spotřebitelem na území členského státu, ale mimo stát, v němž má obchodník své obvyklé bydliště. |
Or. en
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (17a) Tzv. cloud computing se rychle rozvíjí a má velký růstový potenciál. Společná evropská právní úprava prodeje poskytuje ucelený soubor pravidel upravených pro poskytování služeb na dálku a zejména pro poskytování digitálního obsahu prostřednictvím internetu a souvisejících služeb. Mělo by být možné uplatňovat tato pravidla také v případě digitálního obsahu a souvisejících služeb poskytovaných prostřednictvím cloudu, zejména pokud lze digitální obsah stáhnout z cloudu prodávajícího nebo dočasně uložit v cloudu poskytovatele. |
Or. en
Odůvodnění
Nový bod odůvodnění je navrhován s cílem vyjasnit, na jaké smlouvy o cloud computingu se CESL vztahuje. Společná evropská právní úprava prodeje se vztahuje na smlouvy o cloud computingu „podobné prodeji“, jakož i na některé související smlouvy o službách, zejména pokud lze digitální obsah stáhnout z cloudu prodávajícího nebo dočasně uložit v cloudu poskytovatele.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(18) Digitální obsah je často dodáván nikoli výměnou za zaplacení ceny, ale v souvislosti se samostatně zaplaceným zbožím nebo službou, které zahrnují nepeněžní plnění, jako je poskytnutí přístupu k osobním údajům, nebo bezplatně v souvislosti s marketingovou strategií, která vychází z očekávání, že spotřebitel později koupí výrobek s dodatečným nebo propracovanějším digitálním obsahem. S ohledem na tuto specifickou strukturu trhu a na skutečnost, že vady poskytnutého digitálního obsahu mohou poškodit ekonomické zájmy spotřebitele bez ohledu na podmínky, za nichž byl digitální obsah dodán, použitelnost společné evropské právní úpravy prodeje by neměla záviset na tom, zda za daný digitální obsah byla zaplacena kupní cena. | (18) Digitální obsah je často dodáván nikoli výměnou za zaplacení ceny, ale v souvislosti se samostatně zaplaceným zbožím nebo službou, které zahrnují nepeněžní plnění, jako je poskytnutí přístupu k osobním údajům, nebo bezplatně v souvislosti s marketingovou strategií, která vychází z očekávání, že spotřebitel později koupí výrobek s dodatečným nebo propracovanějším digitálním obsahem. S ohledem na tuto specifickou strukturu trhu a na skutečnost, že vady poskytnutého digitálního obsahu mohou poškodit ekonomické zájmy spotřebitele bez ohledu na podmínky, za nichž byl digitální obsah dodán, použitelnost společné evropské právní úpravy prodeje by neměla záviset na tom, zda za daný digitální obsah byla zaplacena kupní cena. V takových případech by však prostředky nápravy pro kupujícího měly být omezeny na náhradu škody. Na druhou stranu by kupující měl mít možnost využít všech prostředků nápravy s výjimkou snížení ceny, i když není povinen za dodání digitálního obsahu platit, pokud jeho protiplnění, jako je například poskytnutí osobních údajů či jiné plnění s komerční hodnotou pro dodavatele, nahrazuje platbu ceny a digitální obsah není tedy v takových případech ve skutečnosti dodáván bezplatně. |
Or. en
Odůvodnění
Změny tohoto bodu odůvodnění odrážejí změny navrhované k ustanovení o dodání digitálního obsahu, za něž není požadována protihodnota v podobě peněz. Je zřejmě vhodné umožnit kupujícímu, jehož protiplnění je jiné než zaplacení ceny, například poskytnutí osobních údajů nebo jiné výhody, aby mohl využít všech prostředků nápravy s výjimkou snížení ceny (které není relevantní, neboť nebyla zaplacena žádná cena).
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(19) S cílem maximálně využít přidanou hodnotu společné evropské právní úpravy prodeje by se její věcná působnost měla vztahovat na služby poskytované prodávajícím, které přímo a úzce souvisejí s dotyčným zbožím nebo digitálním obsahem dodaným na základě společné evropské právní úpravy prodeje a které jsou v praxi často kombinovány v téže nebo související smlouvě ve stejné době; jedná se nejčastěji o opravu, údržbu a instalaci zboží nebo digitálního obsahu. | (19) S cílem maximálně využít přidanou hodnotu společné evropské právní úpravy prodeje by se její věcná působnost měla vztahovat na služby poskytované prodávajícím, které přímo a úzce souvisejí s dotyčným zbožím nebo digitálním obsahem dodaným na základě společné evropské právní úpravy prodeje a které jsou v praxi často kombinovány v téže nebo související smlouvě ve stejné době; jedná se nejčastěji o opravu, údržbu a instalaci zboží nebo digitálního obsahu nebo o dočasné uložení takového obsahu v cloudu poskytovatele. |
Or. en
Odůvodnění
Dodatek v tomto bodě odůvodnění vyjasňuje, jak se CESL vztahuje na cloud computing, a zejména to, že související služby zahrnují ukládací služby.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Pro použití společné evropské právní úpravy prodeje je nezbytná dohoda smluvních stran. Pokud jde o transakce mezi podnikatelem a spotřebitelem, měly by se na tuto dohodu vztahovat přísné požadavky. Vzhledem k tomu, že to bude obvykle obchodník, kdo navrhuje použití společné evropské právní úpravy prodeje, spotřebitelé si musí být plně vědomi skutečnosti, že souhlasí s používáním pravidel, která jsou odlišná od platné vnitrostátní právní úpravy. Souhlas spotřebitele s použitím společné evropské právní úpravy prodeje by proto měl být přípustný pouze ve formě výslovného vyjádření, které je jasně odděleno od vyjádření souhlasu s uzavřením smlouvy. Nemělo by proto být možné nabízet používání společné evropské právní úpravy prodeje jako podmínku ve smlouvě, která má být uzavřena, a zejména nikoli jako součást standardních podmínek daného obchodníka. Obchodník by měl spotřebiteli poskytnout na trvalém nosiči potvrzení týkající se této dohody o používání společné evropské právní úpravy prodeje. | (22) Pro použití společné evropské právní úpravy prodeje je nezbytná dohoda smluvních stran o použití společné evropské právní úpravy prodeje. Pokud jde o transakce mezi podnikatelem a spotřebitelem, měly by se na tuto dohodu vztahovat přísné požadavky. Vzhledem k tomu, že to bude obvykle obchodník, kdo navrhuje použití společné evropské právní úpravy prodeje, spotřebitelé si musí být plně vědomi skutečnosti, že souhlasí s používáním pravidel, která jsou odlišná od platné vnitrostátní právní úpravy. Souhlas spotřebitele s použitím společné evropské právní úpravy prodeje by proto měl být přípustný pouze ve formě výslovného vyjádření, které je jasně odděleno od vyjádření souhlasu s uzavřením smlouvy. Nemělo by proto být možné nabízet používání společné evropské právní úpravy prodeje jako podmínku ve smlouvě, která má být uzavřena, a zejména nikoli jako součást standardních podmínek daného obchodníka. Obchodník by měl spotřebiteli poskytnout na trvalém nosiči potvrzení týkající se této dohody o používání společné evropské právní úpravy prodeje. |
Or. en
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (23a) Pokud je dohoda smluvních stran o používání společné evropské právní úpravy prodeje neplatná nebo pokud nebyly splněny požadavky na standardní informační oznámení, měla by být otázka, zda byla dohoda uzavřena a za jakých podmínek, řešena v rámci příslušného vnitrostátního práva, které se použije na základě příslušných kolizních norem. |
Or. en
Odůvodnění
Účelem nového bodu odůvodnění je vyjasnění situace, neboť byla vznesena otázka, co se stane v případě, že je dohoda smluvních stran o použití společné evropské právní úpravy prodeje neplatná nebo že nebylo učiněno náležité standardní informační oznámení.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(27) Veškeré záležitostí smluvní i mimosmluvní povahy, které nejsou společnou evropskou právní úpravou prodeje upraveny, se řídí platnými pravidly vnitrostátního práva stojícími mimo společnou evropskou právní úpravu prodeje, které je použitelné podle nařízení (ES) č. 593/2008 a (ES) č. 864/2007 nebo podle jakékoli jiné příslušné kolizní normy. Tyto záležitosti zahrnují právní subjektivitu, neplatnost smlouvy v důsledku nedostatečné způsobilosti, protiprávnost nebo rozpor s dobrými mravy, stanovení smluvního jazyka, záležitosti zákazu diskriminace, zastoupení, existenci více dlužníků nebo více věřitelů, výměnu smluvních stran včetně právního nástupnictví, započtení a spojení, vlastnická práva včetně převodu vlastnictví, práv duševního vlastnictví a mimosmluvní odpovědnosti. Otázka, zda lze společně uplatňovat souběžné nároky vyplývající ze smluvní i mimosmluvní odpovědnosti, nespadá do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje. | (27) Veškeré záležitostí smluvní i mimosmluvní povahy, které nejsou společnou evropskou právní úpravou prodeje upraveny, se řídí platnými pravidly vnitrostátního práva stojícími mimo společnou evropskou právní úpravu prodeje, které je použitelné podle nařízení (ES) č. 593/2008 a (ES) č. 864/2007 nebo podle jakékoli jiné příslušné kolizní normy. Tyto záležitosti zahrnují právní subjektivitu, neplatnost smlouvy v důsledku nedostatečné způsobilosti, protiprávnost nebo rozpor s dobrými mravy, – pokud důvody protiprávnosti či rozporu s dobrými mravy neřeší společná evropská právní úprava prodeje –, stanovení smluvního jazyka, záležitosti zákazu diskriminace, zastoupení, existenci více dlužníků nebo více věřitelů, výměnu smluvních stran včetně právního nástupnictví, započtení a spojení, vlastnická práva včetně převodu vlastnictví, práv duševního vlastnictví a mimosmluvní odpovědnosti, a otázku, zda lze společně uplatňovat souběžné nároky vyplývající ze smluvní i mimosmluvní odpovědnosti. V zájmu jasnosti a právní jistoty by společná evropská právní úprava prodeje měla jednoznačně odkazovat na otázky, které upravuje, a otázky, jimiž se nezabývá. |
Or. en
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (27a) Na nekalé obchodní praktiky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (směrnice o nekalých obchodních praktikách)1 by se společná evropská právní úprava prodeje vztahovala v míře, v jaké se překrývají s pravidly smluvního práva, včetně pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik, jež mohou vést ke zrušení smlouvy v důsledku omylu, podvodu, hrozby či zneužití postavení, nebo prostředků nápravy porušení informačních povinností. Jiné nekalé obchodní praktiky, než jsou ty, které se překrývají s pravidly smluvního práva, by neměly spadat do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje. |
| __________________ |
| 1 Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. |
Or. en
Odůvodnění
Nový bod odůvodnění vyjasňuje vztah mezi směrnicí 2005/29/ES a CESL: Nekalé obchodní praktiky mohou například uvést spotřebitele v omyl, nebo mohou dokonce představovat podvod, hrozbu či zneužití postavení; v jiných případech vedou nekalé obchodní praktiky k porušení požadavků na informace, např. pokud jde o konečnou cenu. Na tyto případy by se měla CESL vztahovat. Ostatní nekalé obchodní praktiky do oblasti působnosti nespadají, zejména není-li uzavřena smlouva. Použije se vnitrostátní právo stanovené v souladu s obecnými pravidly mezinárodního práva soukromého.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) Jakmile bylo platně sjednáno použití společné evropské právní úpravy prodeje, měly by se touto úpravou řídit všechny záležitosti spadající do oblasti její působnosti. Pravidla společné evropské právní úpravy prodeje by měla být vykládána samostatně v souladu se zavedenými zásadami pro výklad práva Unie. Otázky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje, které nejsou výslovně upraveny, by měly být vyřešeny pouze výkladem pravidel této úpravy bez odkazu na jakékoli jiné právo. Pravidla společné evropské právní úpravy prodeje by měla být vykládána na základě zásad a cílů, z nichž všechna její ustanovení vycházejí. | (29) Pravidla společné evropské právní úpravy prodeje by měla být vykládána samostatně v souladu se zavedenými zásadami pro výklad práva Unie. Otázky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje, které nejsou výslovně upraveny, by měly být vyřešeny pouze výkladem pravidel této úpravy bez odkazu na jakékoli jiné právo. Pravidla společné evropské právní úpravy prodeje by měla být vykládána na základě zásad a cílů, z nichž všechna její ustanovení vycházejí. |
Or. en
Odůvodnění
Změna je důsledkem změny v bodě odůvodnění 12; příslušná věta byla přesunuta tam.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(31) Zásady dobré víry a poctivého jednání by měly představovat vzor, jak mají smluvní strany spolupracovat. Vzhledem k tomu, že některá pravidla představují specifické projevy obecné zásady dobré víry a poctivého jednání, měla by mít přednost před obecnou zásadou. Obecná zásada by proto neměla být používána jako nástroj pro změnu práv a povinností smluvních stran, které vyplývají ze specifických pravidel. Požadavky vyplývající ze zásady dobré víry a poctivého jednání by měly mimo jiné záviset na relativní úrovni odbornosti smluvních stran, a proto by měly být stanoveny jinak v transakcích mezi podnikatelem a spotřebitelem a jinak v transakcích mezi podnikateli navzájem. V transakcích mezi obchodníky by měl být v této souvislosti relevantním faktorem i poctivý obchodní styk v daném odvětví. | (31) Obecné zásady dobré víry a poctivého jednání by měly představovat vzor, jak mají smluvní strany spolupracovat. Vzhledem k tomu, že některá pravidla představují specifické projevy obecné zásady dobré víry a poctivého jednání, měla by mít přednost před obecnou zásadou. Obecná zásada by proto neměla být používána jako nástroj pro změnu práv a povinností smluvních stran, které vyplývají ze specifických pravidel. Požadavky vyplývající z obecné zásady dobré víry a poctivého jednání by měly mimo jiné záviset na relativní úrovni odbornosti smluvních stran, a proto by měly být stanoveny jinak v transakcích mezi podnikatelem a spotřebitelem a jinak v transakcích mezi podnikateli navzájem. V transakcích mezi obchodníky by měl být v této souvislosti relevantním faktorem i poctivý obchodní styk v daném odvětví. Obecné zásady dobré víry a poctivého jednání by měly stanovit normu jednání, jež zajišťuje poctivý, transparentní a spravedlivý vztah, aniž by bránily smluvním stranám v tom, aby sledovaly vlastní zájmy. Ačkoli tyto zásady brání smluvní straně v uplatňování práv, opravných opatření nebo obranných prostředků, jež by jinak měla, a znemožňuje jí na ně spoléhat, neměly by jako takové vést ku vznášení obecného nároku na náhradu škody. Pravidla společné evropské právní úpravy prodeje představují zvláštní projev obecné zásady dobré víry a poctivého jednání, jako je zabránění podvodu nebo nesplnění povinnosti uložené obsaženým ustanovením, a tudíž mohou zakládat právo na náhradu škody, avšak pouze ve velmi specifických případech. |
Or. en
Odůvodnění
Vložená část vyjasňuje oblast působnosti zásady dobré víry a poctivého jednání a odráží navržené změny definice této zásady a čl. 2 odst. 2.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(34) Komise by měla vytvořit databázi obsahující judikaturu Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních soudů týkající se výkladu společné evropské právní úpravy prodeje nebo jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení, aby zpřístupnění těchto relevantních pravomocných rozsudků veřejnosti posilovalo právní jistotu. Členské státy by měly plnění tohoto úkolu umožnit a zajistit, aby tyto vnitrostátní rozsudky byly rychle sdělovány Komisi. | (34) Komise by měla vytvořit databázi obsahující judikaturu Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních soudů týkající se výkladu společné evropské právní úpravy prodeje nebo jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení, aby zpřístupnění těchto relevantních pravomocných rozsudků veřejnosti posilovalo právní jistotu. Členské státy by měly plnění tohoto úkolu umožnit a zajistit, aby tyto vnitrostátní rozsudky byly rychle sdělovány Komisi. Měla by být vytvořena snadno dostupná a plně systematizovaná databáze, jež by umožňovala snadné vyhledávání. Aby se vyřešily problémy související s různými přístupy k rozsudkům v rámci Unie a umožnilo se účinné a hospodárné provozování databáze, mělo by každý rozsudek doprovázet standardní shrnutí rozsudku. Mělo by být stručné, což by vedlo k jeho snadné dostupnosti. Mělo by být rozděleno do pěti oddílů, které by měly stanovit hlavní prvky zveřejněného rozsudku, tj. téma a příslušný článek společné evropské právní úpravy prodeje, stručné shrnutí skutečností, stručné shrnutí hlavních argumentů, rozhodnutí a důvody rozhodnutí, s jasně uvedenou zásadou, na jejímž základě se dospělo k rozhodnutí. |
Or. en
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34a) Cenným nástrojem ke společné evropské právní úpravě prodeje by mohl být komentář, neboť by tuto úpravu vyjasnil a poskytl k ní návodné pokyny. Tento komentář by měl obsahovat jasnou a celistvou exegezi článků společné evropské právní úpravy prodeje a měl by případně obsahovat vysvětlení k volbě politiky, z níž vycházejí konkrétní články. Jasné vysvětlení ohledně takové volby by soudům všech členských států EU umožnilo náležitě vykládat a uplatňovat společnou evropskou právní úpravu prodeje a umožnilo by jim to rovněž odstranit veškeré nejasnosti. Komentář jako takový usnadní rozvoj uceleného a jednotného uplatňování společné evropské právní úpravy prodeje. Komise by měla prozkoumat možnosti, jak takový komentář vytvořit. |
Or. en
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34b) Další překážkou pro přeshraniční obchod je nedostatečný přístup k účinnému a levnému mechanismu nápravy. Spotřebitel a obchodník, kteří uzavřou smlouvu na základě společné evropské právní úpravy prodeje, by tudíž měli zvážit předložení sporů vyplývajících ze smlouvy existujícímu subjektu pro alternativní řešení sporů, jak je vymezen v čl. 4 písm. e) směrnice [směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů]. Tím by neměla být nijak dotčena možnost smluvních stran zahájit jednání u příslušných soudů, aniž by musely nejprve využít alternativního řešení sporů. |
Or. en
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34c) Komise by měla v zájmu snazšího využívání společné evropské právní úpravy prodeje usilovat o vytvoření evropských modelových smluvních podmínek. Tyto modelové smluvní podmínky by mohly účelně doplňovat pravidla společné evropské právní úpravy prodeje tím, že popíší specifické prvky dané smlouvy a vezmou v potaz zvláštnosti příslušných obchodních odvětví. Měly by odpovídat potřebám zúčastněných stran a odrážet ponaučení z počáteční praktické zkušenosti s používáním společné evropské právní úpravy prodeje. Modelové smluvní podmínky by měly být zpřístupněny veřejnosti, neboť by obchodníkům poskytly přidanou hodnotu, pokud se rozhodnou uzavřít přeshraniční smlouvu za použití společné evropské právní úpravy prodeje. Aby mohly tyto vzorové smluvní podmínky účinně doprovázet společnou evropskou právní úpravu prodeje, měla být práce Komise začít co nejdříve. |
Or. en
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Je také vhodné přezkoumat fungování společné evropské právní úpravy prodeje nebo jakékoli jiné ustanovení tohoto nařízení po pěti letech jeho fungování. Tento přezkum by měl mimo jiné zohledňovat potřebu dalšího rozšíření oblasti působnosti ve vztahu ke smlouvám mezi podnikateli, tržní a technický rozvoj týkající se digitálního obsahu a budoucí vývoj acquis Unie. | (35) Je také vhodné přezkoumat fungování společné evropské právní úpravy prodeje nebo jakékoli jiné ustanovení tohoto nařízení po pěti letech jeho fungování. Tento přezkum by měl mimo jiné zohledňovat potřebu zahrnutí dalších pravidel týkajících se otázky doložek o výhradě vlastnictví, tržní a technický rozvoj týkající se digitálního obsahu a budoucí vývoj acquis Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována také otázce, zda omezení na smlouvy uzavřené na dálku, zejména prostřednictvím internetu, je i nadále vhodné nebo zda by nebylo možné rozšířit působnost tak, aby zahrnovala smlouvy uzavřené v obchodních prostorách. |
Or. en
Odůvodnění
Majetkové právo v současné době nespadá do oblasti působnosti CESL. Pokud jde o doložky o výhradě vlastnictví, je vzhledem k jejich důležitosti pro praxi navrhováno ustanovení vyjasňující povinnosti smluvních stran. Předložený pozměňovací návrh zohledňuje požadavek, aby byla v rámci budoucího přezkumu nařízení posouzena otázka rozšíření věcné působnosti CESL na pravidla týkající se otázky doložek o výhradě vlastnictví. Budoucí přezkumu by měl zahrnovat také posouzení, zda by bylo možné rozšířit působnost nad rámec smluv uzavřených na dálku, zejména prostřednictvím internetu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Obsah
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Na počátek normativní části textu se vkládá obsah. Bude přizpůsoben tak, aby odrážel obsah předpisu. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh vypouštějící obsah uvedený na počátku přílohy.)
Odůvodnění
Cílem souboru pozměňovacích návrhů je sloučit „tělo“ nařízení a jeho přílohu. Rozdělení na nařízení a přílohu zdá se vedlo k nejasnostem a nejeví se jako nezbytné.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Hlava I (nová) – nadpis
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Hlava I |
| Obecná ustanovení |
Or. en
Odůvodnění
Cílem souboru pozměňovacích návrhů je sloučit „tělo“ nařízení a jeho přílohu. Rozdělení na nařízení a přílohu zdá se vedlo k nejasnostem a nejeví se jako nezbytné.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Část -1 (nová)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Část -1: Uplatňování tohoto předpisu |
Or. en
Odůvodnění
Cílem předkládaného souboru pozměňovacích návrhů je sloučit „tělo“ nařízení a jeho přílohu. Rozdělení na nařízení a přílohu zdá se vedlo k nejasnostem a nejeví se jako nezbytné.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Článek 1 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Účelem tohoto nařízení je zlepšit podmínky pro vytvoření a fungování vnitřního trhu poskytnutím jednotného souboru pravidel smluvního práva stanoveného v příloze I („společná evropská právní úprava prodeje“). Tato pravidla lze používat na přeshraniční transakce týkající se prodeje zboží, dodání digitálního obsahu a poskytování souvisejících služeb, jestliže se tak smluvní strany dohodnou. | 1. Účelem tohoto nařízení je zlepšit podmínky pro vytvoření a fungování vnitřního trhu poskytnutím jednotného souboru pravidel smluvního práva stanoveného v příloze I („společná evropská právní úprava prodeje“) v rámci právního řádu každého členského státu. Tato pravidla lze používat na přeshraniční transakce týkající se prodeje zboží, dodání digitálního obsahu a poskytování souvisejících služeb, jestliže se tak smluvní strany dohodnou. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh vyjasňuje, že společná evropská právní úprava prodeje se použije jako sekundární systém v rámci právního řádu každého členského státu. Jedná se o součást souboru pozměňovacích návrhů vyjasňujících vztah společné evropské právní úpravy prodeje s nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Článek 1 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Toto nařízení umožňuje obchodníkům, aby se spoléhali na společný soubor pravidel a používali stejné smluvní podmínky při svých přeshraničních transakcích, čímž se sníží zbytečné náklady a zároveň poskytne vysoký stupeň právní jistoty. | 2. Toto nařízení umožňuje obchodníkům, zejména malým a středním podnikům („MSP“), aby se spoléhali na společný soubor pravidel a používali stejné smluvní podmínky při svých přeshraničních transakcích, čímž se sníží zbytečné náklady a zároveň poskytne vysoký stupeň právní jistoty. |
Or. en
Odůvodnění
Zdá se být vhodné v článku 1 jasně formulovat cíl, jímž je ochrana malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) „dobrou vírou a poctivým jednáním“ norma chování charakterizovaná poctivostí, otevřeností a zohledněním zájmů druhé strany příslušné transakce nebo vztahu; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh na nové písmeno fe); znění bylo pozměněno.)
Odůvodnění
Překládaný soubor pozměňovacích návrhů přeuspořádává definice, a třídí je tak podle kategorií: dotčené osoby, podmínky obecného smluvního práva, typy smluv, podmínky týkající se zvláštních typů smluv.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) „ztrátou“ ekonomická ztráta a neekonomická ztráta v podobě bolesti a utrpení, s výjimkou jiných forem neekonomické ztráty, jako je zhoršení životních podmínek a ztráta radosti; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh na nové písmeno fg).)
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) „standardními smluvními podmínkami“ smluvní podmínky, které byly dopředu navrženy pro několik transakcí, na nichž se podílejí různé strany, a které nebyly stranami individuálně sjednány ve smyslu článku 7 společné evropské právní úpravy prodeje; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh na nové písmeno ff).)
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
f) „spotřebitelem“ fyzická osoba, která jedná za účelem, jejž nelze považovat za její živnost, podnikání, řemeslo nebo povolání; | f) „spotřebitelem“ fyzická osoba, která jedná za účelem, jejž nelze považovat za její živnost, podnikání, řemeslo nebo povolání; pokud je v případě smluv majících dvojí účel smlouva uzavřena za účelem částečně spadajícím do rámce a částečně mimo rámec obchodní činnosti dané osoby a účel této činnosti je natolik okrajový, že nepřevažuje v celkovém kontextu dotčené transakce, tato osoba je rovněž považována za spotřebitele. |
Or. en
(Viz znění bodu odůvodnění 17 směrnice 2011/83/EU)
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh se zabývá otázkou zacházení se smlouvami majícími dvojí účel, která byla v bodech odůvodnění směrnice o právech spotřebitelů vyřešena zaměřením na primární účel uzavření smlouvy.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fa) „poskytovatelem služeb“ osoba, která prodává zboží nebo dodává digitální obsah a která se zaváže k tomu, že spotřebiteli poskytne služby související s tímto zbožím nebo digitálním obsahem; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena n).)
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f b (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fb) „zákazníkem“ jakákoli osoba, která související službu kupuje; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena o).)
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f c (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fc) „věřitelem“ osoba, která má právo na to, aby vůči ní jiná osoba, dlužník, splnila peněžní či nepeněžní povinnost; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena w).)
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f d (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fd) „dlužníkem“ osoba, která má peněžní či nepeněžní povinnost vůči jiné osobě, věřiteli; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena x).)
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. fe) (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fe) „dobrou vírou a poctivým jednáním“ norma chování charakterizovaná poctivostí a otevřeností vůči druhé straně příslušné transakce nebo vztahu, vylučující takový záměr, jehož jediným účelem je způsobit škodu; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena b).)
Odůvodnění
Původní znění („zohledněním zájmů“) bylo chápáno v tom smyslu, že brání smluvním stranám usilovat o co nejvýhodnější podmínky pro sebe, což vzbuzovalo znepokojení zejména u smluv mezi podniky. Aby se vyjasnilo, že takto to míněno není, stanoví nové znění, že žádná ze smluvních stran by neměla zneužívat svá práva.. Tato změna se vztahuje také na článek 86 týkající se kontrol nepoctivého jednání ve vztazích mezi podniky a měla by zmírnit související obavu, že by smluvním stranám nemělo být umožněno sledovat při vyjednávání vlastní zájmy.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f f (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| ff) „standardními smluvními podmínkami“ smluvní podmínky, které byly dopředu navrženy pro několik transakcí, na nichž se podílejí různé strany, a které nebyly stranami individuálně sjednány ve smyslu článku 7 společné evropské právní úpravy prodeje; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena d).)
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. f g (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| fg) „ztrátou“ ekonomická ztráta a neekonomická ztráta v podobě bolesti a utrpení, s výjimkou jiných forem neekonomické ztráty, jako je zhoršení životních podmínek a ztráta radosti; |
Or. en
(Viz pozměňovací týkající se písmena c).)
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. g a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| ga) „kogentním ustanovením“ jakékoli ustanovení, jehož uplatnění nemohou strany vyloučit, nebo se od něj odchýlit a jehož účinky nemohou měnit; |
Or. en
(Viz pozměňovací týkající se písmena v).)
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. g b (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| gb) „závazkem“ povinnost plnit to, co je jedna strana právního vztahu povinna plnit druhé straně a čeho se tato druhá strana má právo domáhat jako takového; |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena y).)
Odůvodnění
Dodatek „a čeho se tato druhá strana má právo domáhat jako takového“ pomáhá rozlišit mezi závazky a (jinými) povinnostmi.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. g c (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| gc) „výslovným“ v souvislosti s prohlášením nebo souhlasem, že byly provedeny odděleně od jiných prohlášení nebo souhlasů, a to formou aktivního a jednoznačného jednání, zahrnujícího zaškrtnutí políčka nebo kliknutí na tlačítko či podobnou funkci; |
Or. en
Odůvodnění
Jeví se jako vhodné zavést definici pojmu „výslovný“, neboť je několikrát použit v celém návrhu.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. m – úvodní část
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
m) „související službou“ služba související se zbožím nebo digitálním obsahem, jako např. instalace, údržba, oprava nebo jakékoli jiné zpracování, kterou poskytuje prodávající zboží nebo dodavatel digitálního obsahu na základě kupní smlouvy, smlouvy o dodání digitálního obsahu nebo na základě samostatné smlouvy o poskytování související služby, která byla uzavřena ve stejnou dobu jako kupní smlouva nebo smlouva o dodání digitálního obsahu; s výjimkou: | m) „související službou“ služba související se zbožím nebo digitálním obsahem, jako např. instalace, údržba, oprava, uchování nebo jakékoli jiné zpracování, kterou poskytuje prodávající zboží nebo dodavatel digitálního obsahu na základě kupní smlouvy, smlouvy o dodání digitálního obsahu nebo na základě samostatné smlouvy o poskytování související služby, která byla uzavřena ve stejnou dobu jako kupní smlouva nebo smlouva o dodání digitálního obsahu; s výjimkou: |
Or. en
Odůvodnění
Dodatek v této definici vyjasňuje relevantnost CESL pro cloud computing, a zejména to, že související služby zahrnují ukládací služby.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. n
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
n) „poskytovatelem služeb“ osoba, která prodává zboží nebo dodává digitální obsah a která se zaváže k tomu, že spotřebiteli poskytne služby související s tímto zbožím nebo digitálním obsahem; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena fa).)
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. o
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
o) „zákazníkem“ jakákoli osoba, která související službu kupuje; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena fb).)
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. p
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
p) „smlouvou uzavřenou na dálku“ jakákoli smlouva mezi obchodníkem a spotřebitelem uzavřená v rámci organizovaného režimu prodeje na dálku bez současné fyzické přítomnosti obchodníka nebo, jestliže je obchodník právnickou osobou, fyzické osoby, která jej zastupuje, a spotřebitele za výlučného použití jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku až do doby, kdy byla smlouva uzavřena; | p) „smlouvou uzavřenou na dálku“ jakákoli smlouva mezi obchodníkem a spotřebitelem nebo jiným obchodníkem uzavřená v rámci organizovaného režimu prodeje na dálku bez současné fyzické přítomnosti obchodníka nebo, jestliže je obchodník právnickou osobou, fyzické osoby, která jej zastupuje, a spotřebitele nebo jiného obchodníka za výlučného použití jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku až do doby, kdy byla smlouva uzavřena; |
Or. en
Odůvodnění
Změna vyplývající z omezení použití CESL na smlouvy uzavřené na dálku (viz pozměňovací návrh k čl. 5 odst. 1). Měla by být přijata definice „smlouvy uzavřené na dálku“, která odpovídá definici používané v acquis, neboť CESL by měla být k dispozici smluvním stranám uvedeným v článku 7. Podstatné náležitosti „smlouvy uzavřené na dálku“ zůstávají zachovány. Dojde-li k této změně, bylo by vhodné vyjasnit v kapitolách 2 a 4, které následují za směrnicí o právech spotřebitelů, že „smlouvou uzavřenou na dálku“ se rozumí pouze smlouva uzavřená mezi obchodníkem a spotřebitelem.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. q – bod i
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
i) uzavřená za současné fyzické přítomnosti obchodníka nebo, pokud je obchodník právnickou osobou, fyzické osoby, která jej zastupuje, a spotřebitele v místě, které nepředstavuje obchodní prostory obchodníka, nebo uzavřená na základě nabídky předložené spotřebitelem za týchž okolností; nebo | i) uzavřená za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele v místě, které nepředstavuje obchodní prostory obchodníka; |
Or. en
(Viz znění čl. 2 bodu 8 písm. a) směrnice 2011/83/EU.)
Odůvodnění
Přizpůsobení návrhu směrnice o právech spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. q – bod i a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| ia) pro kterou byla předložena nabídka spotřebitelem za stejných okolností, které stanoví písmeno i), |
Or. en
(Viz znění čl. 2 bodu 8 písm. b) směrnice 2011/83/EU.)
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. q – bod ii
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
ii) uzavřená v obchodních prostorách obchodníka nebo pomocí jakýchkoli prostředků komunikace na dálku okamžitě poté, co byl spotřebitel osobně a individuálně osloven v místě, které nepředstavuje obchodní prostory obchodníka, a za současné přítomnosti obchodníka nebo, pokud je obchodník právnickou osobou, fyzické osoby, která jej zastupuje, a spotřebitele; nebo | ii) uzavřená v obchodních prostorách obchodníka nebo pomocí jakýchkoli prostředků komunikace na dálku okamžitě poté, co byl spotřebitel osobně a individuálně osloven v místě, které nepředstavuje obchodní prostory obchodníka, za současné přítomnosti obchodníka a spotřebitele, nebo |
Or. en
(Viz znění čl. 2 bodu 8 písm. c) směrnice 2011/83/EU.)
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. q – bod iii
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
iii) uzavřená během zájezdu organizovaného obchodníkem nebo, pokud je obchodník právnickou osobou, fyzickou osobou, která jej zastupuje, s cílem nebo účinkem propagace a prodeje zboží nebo dodání digitálního obsahu či poskytnutí souvisejících služeb spotřebiteli; | iii) uzavřená během zájezdu organizovaného obchodníkem s cílem nebo účinkem propagace a prodeje zboží nebo dodání digitálního obsahu či poskytnutí souvisejících služeb spotřebiteli; |
Or. en
(Viz znění čl. 2 bodu 8 písm. d) směrnice 2011/83/EU.)
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. v
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
v) „kogentním ustanovením“ jakékoli ustanovení, jehož uplatnění nemohou strany vyloučit, nebo se od něj odchýlit a jehož účinky nemohou měnit; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena ga).)
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Článek 2 – písm. w
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
w) „věřitelem“ osoba, která má právo na to, aby vůči ní jiná osoba, dlužník, splnila peněžní či nepeněžní povinnost; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena w).)
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. x
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
x) „dlužníkem“ osoba, která má peněžní či nepeněžní povinnost vůči jiné osobě, věřiteli; | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena fd).)
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. y
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
y) „závazkem“ povinnost plnit to, co je jedna strana právního vztahu povinna plnit druhé straně. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se písmena gb).)
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Článek 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Smluvní strany si mohou sjednat, že se jejich přeshraniční smlouvy o prodeji zboží, dodání digitálního obsahu a poskytování souvisejících služeb bude řídit společnou evropskou právní úpravou prodeje, a to v rámci územní, věcné a osobní působnosti stanovené v článcích 4 až 7. | Smluvní strany si mohou za podmínek stanovených v článcích 8 a 9 sjednat, že se jejich přeshraniční smlouvy o prodeji zboží, dodání digitálního obsahu a poskytování souvisejících služeb bude řídit společnou evropskou právní úpravou prodeje, a to v rámci územní, věcné a osobní působnosti stanovené v článcích 4 až 7. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 5 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Smlouvy, na něž lze uplatnit společnou evropskou právní úpravu prodeje | (Netýká se českého znění.) |
Or. en
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Společnou evropskou právní úpravu prodeje lze uplatnit na: | 1. Společnou evropskou právní úpravu prodeje lze uplatnit na tyto smlouvy uzavřené na dálku, včetně prostřednictvím internetu: |
Or. en
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh navrhuje, aby CESL sloužila pouze pro smlouvy uzavřené na dálku. Pojem „smluv uzavřených na dálku“ byl navržen proto, že je již v rámci acquis používán. Hlavní cílovou oblastí je rychle rostoucí odvětví internetového prodeje, kde se myšlenka fakultativního nástroje setkala s masivní podporou, a to dokonce z kruhů, které jsou vůči širšímu používání tohoto nástroje zdrženlivější. Návrh zprávy usiluje o zahájení diskuse na toto téma. Záměrně nepočítá s plným přizpůsobením CESL obchodování na dálku. To by vyžadovalo další práci a analýzy, jejichž výsledky by mohly být využity pro probíhající legislativní proces.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Společná evropská právní úprava prodeje může být rovněž používána pro smlouvy uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pokud smluvní strany vedly jednání nebo učinily jiná přípravná opatření s cílem uzavřít smlouvu, přičemž pro všechny tyto kroky použily výlučně prostředky komunikace na dálku, avšak smlouva samotná nebyla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je umožnit používání společné evropské právní úpravy prodeje, pokud byly prostředky komunikace na dálku používány až do doby uzavření smlouvy, ovšem kromě uzavření smlouvy samotného. Vyloučení použití CESL u těchto případů je zdá se nahodilé.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 6 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Vyloučení smluv se smíšeným účelem a smluv souvisejících se spotřebitelským úvěrem | Související smlouvy a smlouvy se smíšeným účelem |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacích návrhů k článku 6 je zohlednit obavy, jež vyvstaly, že návrh Komise příliš omezuje používání společné evropské právní úpravy prodeje v případě souvisejících smluv a smluv se smíšeným účelem, např. smluv o prodeji kombinovaných s úvěrem nebo souvisejících s úvěrovou dohodou, a umožnit uplatnění CESL i na tyto případy. Jeví se proto jako nutné vyjasnit vztah smlouvy, která se řídí CESL, se související smlouvou a použití CESL na smíšené smlouvy, jež zahrnují prvky, na něž se CESL nevztahuje.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Článek 6 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Společnou evropskou právní úpravu prodeje nelze používat na smlouvy se smíšeným účelem, které obsahují jakékoli jiné prvky, než jsou prodej zboží, dodání digitálního obsahu a poskytnutí souvisejících služeb ve smyslu článku 5. | 1. Společnou evropskou právní úpravu prodeje lze používat také na: |
| a) případy, kdy smlouva, jež se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, souvisí s jinou smlouvou než s kupní smlouvou, smlouvou o dodání digitálního obsahu nebo smlouvou o související službě nebo |
| b) případy, kdy smlouva obsahuje jakékoli jiné prvky, než jsou prodej zboží, dodání digitálního obsahu nebo poskytnutí souvisejících služeb ve smyslu článku 5, pokud lze tyto prvky oddělit a pokud lze stanovit poměrnou část ceny. |
Or. en
Odůvodnění
Nové znění odstavce 1 upřesňuje, že CESL lze použít pro související i smíšené smlouvy, a popisuje situace, na něž se má CESL vztahovat. Pokud jde o smlouvy se smíšeným účelem, je důležité uplatnit kritérium, zda jsou prvky, na něž se nepoužije společná evropská právní úprava prodeje, oddělitelné a zda lze stanovit poměrnou cenu, neboť jinak je obtížné odlišit obě části, pokud jde o právní důsledky (viz pozměňovací návrhy týkající se odstavců 1b a 1c). Pojmy „oddělitelné“ a „stanovitelná poměrná část ceny“ jsou rovněž použity v článku 9 přílohy.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) se související smlouva řídí rozhodným právem, které by se použilo za jiných okolností. |
Or. en
Odůvodnění
Navrhované znění upřesňuje, že právo použitelné na smlouvu související se smlouvou, jež se řídí CESL podle odst. 1 písm. a), se určí v souladu s příslušnými kolizními normami. CESL by se neměla použít na související smlouvu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 b – návětí a písm. a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1b. V případech uvedených v odst. 1 písm. a): |
| a) pokud v souvislosti se smlouvou, která se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, jedna ze smluvních stran uplatní jakékoli právo, nárok nebo obranu, nebo pokud je tato smlouva neplatná či nezávazná, stanoví účinky na související smlouvu rozhodné vnitrostátní právo; |
Or. en
Odůvodnění
Pokud v souvislosti se smlouvou, která se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, jedna ze smluvních stran uplatní jakékoli právo, nárok nebo obranu, nebo pokud je tato smlouva neplatná či nezávazná, stanoví povinnosti smluvních stran vyplývající ze související smlouvy rozhodné vnitrostátní právo.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 b – písm. b (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| b) pokud v souvislosti se související smlouvou jedna ze smluvních stran uplatní jakékoli právo, nárok nebo obranu nebo pokud je tato smlouva neplatná či nezávazná podle vnitrostátního práva, které se na ni vztahuje, nejsou povinnosti smluvních stran vyplývající ze smlouvy, jež se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, dotčeny, pokud by smluvní strana neuzavřela smlouvu, jež se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, bez existence související smlouvy nebo pokud by takovou smlouvu uzavřela za podstatně odlišných podmínek; v takovém případě je tato smluvní strana oprávněna smlouvu, jež se řídí společnou evropskou právní úpravou prodeje, ukončit. |
Or. en
Odůvodnění
Pokud v souvislosti se související smlouvou jedna ze smluvních stran uplatní jakékoli právo, nárok nebo obranu, nebo pokud je tato smlouva neplatná či nezávazná, nemělo by to mít v zásadě dopad na povinnosti smluvních stran vyplývající ze společné evropské právní úpravy prodeje, ledaže to od smluvních stran nelze očekávat. V takovém případě by spotřebitel měl mít možnost ukončit také kupní smlouvu. Návrh popisující druhou z uvedených situací vychází z návrhu uvedeného v čl. 48 odst. 1 písm. a), který se týká zrušení smlouvy.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1c. V případech uvedených v odst. 1 písm. b) se má za to, že ostatní prvky začleněné do smlouvy byly dohodnuty na základě související smlouvy. |
Or. en
Odůvodnění
Navrhované znění upřesňuje, že pokud smlouva se smíšeným účelem obsahuje prvek, který nespadá do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje, např. dopravní služby nebo linky pomoci, bude s tímto prvkem nakládáno jako se související smlouvou.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 d (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1d. Pokud smlouva obsahuje jakékoli jiné prvky, než jsou prodej zboží, dodání digitálního obsahu a poskytnutí souvisejících služeb ve smyslu článku 5, a tyto prvky nelze oddělit nebo nelze stanovit poměrnou část ceny, nemůže se na ni společná evropská právní úprava prodeje použít. |
Or. en
Odůvodnění
Zdá se, že je nezbytné vyjasnit, že pokud smlouva se smíšeným účelem zahrnuje prvek, který nespadá do oblasti působnosti společné evropské právní úpravy prodeje a nelze ho oddělit nebo nelze stanovit poměrnou část ceny, není možné zvolit za rozhodné právo společnou evropskou právní úpravu prodeje.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Společnou evropskou právní úpravu prodeje nelze používat na smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem, v rámci nichž obchodník poskytuje nebo se zavazuje, že poskytne, spotřebiteli úvěr ve formě odložené platby, půjčky nebo jiného podobného finančního ujednání. Společnou evropskou právní úpravu prodeje lze použít na smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem, jestliže jsou zboží, digitální obsah nebo související služby téhož druhu dodávány na trvalém základě a spotřebitel za toto zboží, digitální obsah nebo související služby platí po dobu trvání těchto dodávek ve formě splátek. | vypouští se |
Or. en
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem je dohoda o použití společné evropské právní úpravy prodeje platná pouze tehdy, jestliže spotřebitel svůj souhlas vyjádřil výslovně a odděleně od vyjádření dohody směřující k uzavření smlouvy. Obchodník poskytne spotřebiteli potvrzení o této dohodě na trvalém nosiči. | 2. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem je dohoda o použití společné evropské právní úpravy prodeje platná pouze tehdy, jestliže spotřebitel svůj souhlas vyjádřil výslovně a odděleně od vyjádření dohody směřující k uzavření smlouvy a pokud jsou splněny požadavky uvedené v článku 9. Obchodník poskytne spotřebiteli potvrzení o této dohodě na trvalém nosiči. |
Or. en
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem nelze sjednat, že se společná evropská právní úprava prodeje použije částečně, ale vždy jako celek. | 3. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem nelze sjednat, že se společná evropská právní úprava prodeje použije částečně, ale vždy jako celek. Ve vztazích mezi obchodníky se může společná evropská právní úprava prodeje použít částečně, pokud tato úprava vyloučení příslušného opatření nezakazuje. |
Or. en
Odůvodnění
Je zdá se nezbytné vyjasnit, že ve smlouvách mezi obchodníky lze společnou evropskou právní úpravu prodeje sjednat i částečně, avšak smluvní strany se nemohou vyhnout kogentním ustanovením CESL.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Jestliže si smluvní strany platně sjednaly použití společné evropské právní úpravy prodeje na smlouvu, řídí se záležitosti upravené touto smlouvou pouze společnou evropskou právní úpravou prodeje. Jestliže byla smlouva skutečně uzavřena, společnou evropskou právní úpravou prodeje se řídí i otázky související s dodržováním povinností v oblasti poskytování informací před uzavřením smlouvy a prostředky nápravy v případě nesplnění těchto povinností. | 1. Jestliže si smluvní strany platně sjednaly použití společné evropské právní úpravy prodeje na smlouvu, řídí se záležitosti upravené touto smlouvou pouze společnou evropskou právní úpravou prodeje, na místo systému smluvního práva, který by se na smlouvu použil v případě neexistence takové dohody v rámci právního řádu stanoveného jako rozhodné právo. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh vyjasňuje, že společná evropská právní úprava prodeje se použije jako sekundární systém v rámci právního řádu každého členského státu. Jedná se o součást souboru pozměňovacích návrhů vyjasňujících vztah společné evropské právní úpravy prodeje s nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Pokud smluvní strany zahájí jednání nebo učiní přípravné kroky k uzavření smlouvy a odkáží na společnou evropskou právní úpravu prodeje, použije se tato úprava také na otázky související s dodržováním povinností v oblasti poskytování informací před uzavřením smlouvy a s prostředky nápravy v případě nesplnění těchto povinností, jakož i na další otázky, které vyvstávají před uzavřením smlouvy. |
| Použitím společné evropské právní úpravy prodeje v souladu s prvním pododstavcem není dotčeno právo rozhodné v souladu s příslušnými kolizními normami, pokud obchodník odkázal také na jiné právní systémy. |
Or. en
Odůvodnění
Navrhované znění stanoví, že CESL by se měla řídit fáze před uzavřením smlouvy, a to od okamžiku, kdy smluvní strany odkáží na CESL během jednání; tento přístup je odlišný od řešení zvoleného v návrhu Komise, podle něhož se povinnost poskytovat informace před uzavřením smlouvy obsažená v CESL použije pouze tehdy, pokud skutečně dojde k uzavření smlouvy, tj. retrospektivně. Druhý pododstavec vyjasňuje, že obchodník musí splňovat současně normy CESL i jinak rozhodného práva pouze v případě, že se nerozhodne, zda je připraven uzavřít smlouvy podle jednoho z obou souborů norem.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 11 a (nový) – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 11a |
| Otázky, na něž se vztahuje společná evropská právní úprava prodeje |
| 1. Společná evropská právní úprava prodeje řeší v rámci svých pravidel tyto otázky: |
| a) povinnost poskytovat informace před uzavřením smlouvy; |
| b) uzavírání smluv včetně formálních požadavků na uzavírání smluv; |
| c) právo odstoupit od smlouvy a důsledky tohoto odstoupení; |
| d) zrušení smlouvy z důvodu omylu, podvodu, hrozby nebo zneužití postavení a důsledky takového zrušení smlouvy; |
| e) výklad; |
| f) obsah a účinky, a to i pokud jde o příslušnou smlouvu; |
| g) posuzování a důsledky nepřiměřených smluvních podmínek; |
| h) práva a povinnosti stran; |
| i) prostředky nápravy v případě neplnění; |
| j) navrácení plnění po zrušení, ukončení smlouvy nebo v případě nezávazné smlouvy; |
| k) promlčení a prekluze práv; |
| l) sankce, které je možné udělit v případě porušení povinností vyplývajících z jejího uplatnění. |
Or. en
Odůvodnění
Nově navržený článek 11a kombinuje seznam uvádějící otázky, na něž se společná evropská právní úprava prodeje vztahuje (odstavec 1), s orientačním seznamem otázek, které touto úpravou pokryty nejsou a které jsou uvedeny pouze v návrhu Komise v bodě odůvodnění 27 (odstavec 2). Cílem je zajistit co největší jasnost ohledně otázek, na něž se vztahuje společná evropská právní úprava prodeje, a otázek, na něž se vztahují vnitrostátní právní předpisy.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 11 a (nový) – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2. Záležitosti, které společnou evropskou právní úpravou prodeje upraveny nejsou, se řídí příslušnými pravidly vnitrostátního práva rozhodného podle nařízení (ES) č. 593/2008 a (ES) č. 864/2007 nebo podle jakékoliv jiné příslušné kolizní normy. Tyto záležitosti zahrnují: |
| a) právní subjektivitu; |
| b) neplatnost smlouvy v důsledku nedostatečné způsobilosti, protiprávnosti nebo rozporu s dobrými mravy – pokud se důvody protiprávnosti či rozporu s dobrými mravy nezabývá společná evropská právní úprava prodeje; |
| c) stanovení smluvního jazyka; |
| d) zákaz diskriminace; |
| e) zastoupení; |
| f) existenci více dlužníků nebo více věřitelů a výměnu smluvní stran včetně právního nástupnictví; |
| g) započtení nebo spojení; |
| h) vlastnická práva včetně převodu vlastnictví; |
| i) práva duševního vlastnictví; a |
| j) mimosmluvní odpovědnost včetně otázky, zda lze společně uplatňovat souběžné nároky vyplývající ze smluvní i mimosmluvní odpovědnosti. |
Or. en
Odůvodnění
Nově navržený článek 11a kombinuje seznam uvádějící otázky, na něž se společná evropská právní úprava prodeje vztahuje (odstavec 1), s orientačním seznamem otázek, které touto úpravou pokryty nejsou a které jsou uvedeny pouze v návrhu Komise v bodě odůvodnění 27 (odstavec 2). Cílem je zajistit co největší jasnost ohledně otázek, na něž se vztahuje společná evropská právní úprava prodeje, a otázek, na něž se vztahují vnitrostátní právní předpisy.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 11 a (nový) – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3. Tímto článkem nejsou dotčena žádná kogentní pravidla nečlenské země, jež mohou být použitelná v souladu s příslušnými kolizními normami. |
Or. en
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Článek 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 14 | vypouští se |
Oznamování rozsudků aplikujících toto nařízení |
|
1. Členské státy zajistí, aby byly pravomocné rozsudky jejich soudů, ve kterých dochází k aplikaci pravidel tohoto nařízení, sděleny Komisi bez zbytečného odkladu. |
|
2. Komise zřídí systém, který umožní konzultovat informace týkající se rozsudků uvedených v odstavci 1, jakož i příslušných rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Tento systém bude veřejně přístupný. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 186a; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Článek 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 15 | vypouští se |
Přezkum |
|
1. Členské státy poskytnou do … [4 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] Komisi informace týkající se používání tohoto nařízení, zejména pokud jde o úroveň přijetí společné evropské právní úpravy prodeje, rozsah, v němž její ustanovení vyvolala právní spory, a aktuální stav u rozdílů v úrovni ochrany spotřebitele mezi společnou evropskou právní úpravou a vnitrostátním právem. Tyto informace budou obsahovat ucelený přehled judikatury vnitrostátních soudů, která vykládá ustanovení společné evropské právní úpravy prodeje. |
|
2. Komise předloží do … [5 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru podrobnou zprávu o přezkumu fungování tohoto nařízení, v níž mimo jiné zohlední potřebu rozšířit rozsah působnosti nařízení v souvislosti se smlouvami mezi podnikateli, tržní a technický rozvoj týkající se digitálního obsahu a budoucí vývoj acquis Unie. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 186b.)
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Článek 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 16 | vypouští se |
Vstup v platnost a použitelnost |
|
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
2. Použije se ode dne [6 měsíců po vstupu v platnost]. |
|
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 186f.)
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Obsah
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Obsah se vypouští. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh vkládající obsah uvedený na počátku normativní části.)
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Hlava II (nová) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Hlava II |
| Ustanovení společné evropské právní úpravy prodeje |
Or. en
Odůvodnění
Cílem předkládaného souboru pozměňovacích návrhů je sloučit „tělo“ nařízení a jeho přílohu. Rozdělení na nařízení a přílohu zdá se vedlo k nejasnostem a nejeví se jako nezbytné.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 2 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Pokud jedna strana tuto povinnost poruší, může to pro ni znamenat nemožnost uplatňovat práva, nároky nebo obrany, které by jinak měla k dispozici, nebo vznik odpovědnosti za škodu, která tím byla způsobena druhé straně. | 2. Pokud jedna strana tuto povinnost poruší, může to pro ni znamenat nemožnost uplatňovat práva, nároky nebo obrany, které by jinak měla k dispozici, avšak nezakládá to přímé nároky z důvodu neplnění povinnosti. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh vyjasňuje, že společná evropská právní úprava prodeje se použije jako sekundární systém v rámci právního řádu každého členského státu. Jedná se o součást souboru pozměňovacích návrhů vyjasňujících vztah společné evropské právní úpravy prodeje s nařízením Řím I.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 9 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Smlouvy se smíšeným účelem | Smlouvy zahrnující poskytování souvisejících služeb |
Or. en
Odůvodnění
Název byl změněn v zájmu lepšího rozlišování mezi případy spadajícími pod toto ustanovení a případy, na něž se vztahuje článek 6 navrhovaného nařízení o CESL.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 10 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Tento článek se použije na oznámení pro jakékoli účely v souladu s pravidly vyplývajícími ze společné evropské právní úpravy prodeje a ze smlouvy. „Oznámení“ zahrnuje sdělení libovolného projevu vůle, který má mít právní účinky nebo má předávat informace pro právní účely. | 1. „Oznámení“ zahrnuje sdělení libovolného projevu vůle, který má mít právní účinky nebo má předávat informace pro právní účely. |
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušená formulace. První věta se nejeví jako nezbytná, neboť obecné použití tohoto ustanovení lze dovodit již ze skutečnosti, že je umístěno v kapitole týkající se obecných ustanovení.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 11 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Ustanovení tohoto článku se použije pro účely počítání času podle společné evropské právní úpravy prodeje. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušení. První odstavec se nejeví jako nezbytný, neboť obecné použití tohoto ustanovení lze dovodit již ze skutečnosti, že je umístěno v kapitole týkající se obecných ustanovení.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 11 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Pokud se běh lhůty určené podle dní, týdnů, měsíců nebo let počítá od určité události, právního úkonu nebo doby, má se za to, že den, kdy k události nebo právnímu úkonu došlo nebo kdy nastala daná doba, nespadá do běhu předmětné lhůty. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 3.)
Odůvodnění
Navrhuje se změnit pořadí odstavců v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, jež obsahuje obecná pravidla pro počítání času v právních předpisech EU.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 11 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Pokud se běh lhůty určené podle dní, týdnů, měsíců nebo let počítá od určité události, právního úkonu nebo doby, den, kdy k události nebo právnímu úkonu došlo nebo kdy nastala daná doba, se do běhu předmětné lhůty nezapočítává. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 1a.)
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 11 – odst. 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6. Pokud osoba zašle jiné osobě dokument, který uvádí lhůtu, během níž má adresát odpovědět nebo učinit jiný právní úkon, ale nestanoví počátek běhu této lhůty, lhůta počíná běžet od okamžiku, nevyplývá-li z dokumentu něco jiného, kdy dokument dojde adresátovi. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 7a.)
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 11 – odst. 7 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 7a. Pokud osoba zašle jiné osobě dokument, který uvádí lhůtu, během níž má adresát odpovědět nebo učinit jiný právní úkon, ale nestanoví počátek běhu této lhůty, lhůta počíná běžet od okamžiku, nevyplývá-li z dokumentu něco jiného, kdy dokument dojde adresátovi. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 6; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 12 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Články 59 až 65 se použijí s patřičnými úpravami na výklad jednostranných vyjádření obsahujících úmysl. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. 58 odst. 3a)
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 12 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Pravidla o neexistenci souhlasu vyplývající z kapitoly 5 se použijí s patřičnými úpravami na jednostranná vyjádření obsahující úmysl. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. -48 odst. 2.)
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 24 – odst. 3 – písm. e
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
e) smluvní podmínky. | e) podmínky, na jejichž základě je obchodník připraven uzavřít smlouvu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 24 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Obchodník musí zajistit, aby smluvní podmínky uvedené v odst. 3 písm. e) byly k dispozici v písemném vyjádření nebo byly vyjádřeny jinými srozumitelnými znaky na trvalém nosiči, který umožňuje čtení, záznam informací obsažených v textu a reprodukci těchto informací v materiální podobě. | 4. Aniž jsou dotčeny jakékoli přísnější požadavky pro jednání obchodníka se spotřebitelem podle oddílu I, musí obchodník zajistit, aby podmínky uvedené v odst. 3 písm. e) byly k dispozici v písemném vyjádření nebo byly vyjádřeny jinými srozumitelnými znaky na trvalém nosiči, který umožňuje čtení, záznam informací obsažených v textu a reprodukci těchto informací v materiální podobě. |
Or. en
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 24 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Obchodník musí elektronickými prostředky a bez zbytečných odkladů potvrdit, že obdržel nabídku nebo přijetí nabídky, které zaslala druhá strana. | 5. Obchodník musí elektronickými prostředky a bez zbytečných odkladů potvrdit, že obdržel nabídku nebo přijetí nabídky, které zaslala druhá strana. V tomto potvrzení musí být uveden obsah nabídky nebo obsah přijetí nabídky. |
Or. en
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 29 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Strana, která nesplnila jakoukoli povinnost vyplývající z této kapitoly, odpovídá za škodu kterou tím způsobila druhé straně. | 1. Strana, která nesplnila jakoukoli povinnost vyplývající z této kapitoly, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila druhé straně v souladu s kapitolou 16. |
Or. en
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 30 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Dohody je dosaženo přijetím nabídky. Nabídku lze přijmout výslovně nebo jiným vyjádřením nebo jednáním. | 2. Dohody je dosaženo přijetím nabídky. |
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušení znění. Článek 34 odst. 1 již uvádí, že přijetí lze učinit prohlášením nebo jednáním v jakékoliv podobě.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 31 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) obsahuje všechny náležitosti a je dostatečně určitý, aby smlouva vznikla. | b) obsahuje všechny náležitosti a je dostatečně určitý, aby smlouva vznikla. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem se má za to, že nabídka obsahuje všechny náležitosti a je dostatečně určitá pouze tehdy, pokud obsahuje předmět, množství či trvání a cenu. |
Or. en
Odůvodnění
U smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem je zřejmě vhodné vyjasnit, co musí nabídka minimálně obsahovat.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Příloha I – článek -48 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek -48 |
| Oblast působnosti |
| 1. Tato kapitola se použije na zrušení smlouvy z důvodu nedostatků ve vyjádření souhlasu a podobných nedostatků. |
| 2. Pravidla této kapitoly se použijí s patřičnými úpravami na zrušení nabídky, přijetí či další jednostranná vyjádření oznamující úmysl, nebo na tomuto vyjádření rovnocenné jednání. |
Or. en
(Pokud jde o odstavec 2, viz pozměňovací návrh k čl. 12 odst. 4.)
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 48 – odst. 1 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) by tato strana v případě neexistence omylu smlouvu neuzavřela nebo by ji uzavřela pouze za zcela odlišných smluvních podmínek a druhá strana o tom věděla nebo měla vědět; a | a) by tato strana v případě neexistence omylu smlouvu neuzavřela nebo by ji uzavřela pouze za zcela odlišných smluvních podmínek |
Or. en
Odůvodnění
Není vhodné činit smluvní stranu odpovědnou za své omyly, např. typografické chyby, požadavkem na spoluodpovědnost druhé strany.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 48 – odst. 1 – písm. b – bod i
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
i) omyl způsobila; | i) omyl způsobila; nebo |
Or. en
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 48 – odst. 1 – písm. b – bod ii
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
ii) způsobila, že smlouva byla uzavřena v omylu tím, že nesplnila informační povinnost před uzavřením smlouvy podle kapitoly 2, oddílů 1 až 4; | ii) způsobila, že smlouva byla uzavřena v omylu tím, že nesplnila informační povinnost před uzavřením smlouvy podle kapitoly 2, oddílů 1 až 4; nebo |
Or. en
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 48 – odst. 1 – písm. b – bod iv
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
iv) jednala v témže omylu. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Zrušení z důvodu oboustranného omylu se zdá být v rámci této kapitoly cizorodým prvkem. Řešení těchto případů lze najít prostřednictvím výkladu či změny okolností.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 49 – odst. 3 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Při určování toho, zda zásady dobré víry a poctivého jednání vyžadují, aby smluvní strana sdělovala dané informace, je zapotřebí přihlížet ke všem okolnostem, včetně: | (Netýká se českého znění.) |
Or. en
Odůvodnění
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 49 – odst. 3 – písm. e
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
e) zjevného významu informací pro jinou stranu; a | e) pravděpodobného významu informací pro jinou stranu; a |
Or. en
Odůvodnění
Uvedení znění do souladu s čl. 23 odst. 2 (o poskytování informací o zboží a souvisejících službách), jenž obsahuje podobný výčet. Neexistuje důvod, proč by stanovená hranice významu informací pro druhou stranu měla být v tomto případě vyšší.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Příloha I – článek 50 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 50a |
| Třetí strany |
| 1. Pokud třetí strana, za jejíž jednání je osoba odpovědná nebo která se se souhlasem této osoby podílí na uzavírání smlouvy: |
| a) se dopustí omylu, ví o omylu nebo lze očekávat, že ví o omylu, nebo |
| b) se dopustila podvodu nebo hrozby či zneužívání postavení, |
| jsou uplatnitelné stejné prostředky nápravy podle této kapitoly, jako kdyby tak jednala či o takovém jednání věděla odpovědná osoba nebo osoba dávající souhlas. |
| 2. Pokud třetí osoba, za jejíž jednání osoba nenese odpovědnost a která nemá souhlas osoby, aby se podílela na uzavírání smlouvy, zavinila podvod nebo hrozbu, jsou prostředky nápravy podle této kapitoly uplatnitelné, pokud tato osoba věděla nebo měla vědět o relevantních skutečnostech, nebo pokud v okamžiku zrušení smlouvy nejednala v dobré víře. |
Or. en
Odůvodnění
Pravidlo pro omyly, podvod, hrozby či zneužívání postavení, jichž se dopustily třetí osoby, dosud chybělo.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Příloha I – článek 55
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Strana, která má právo zrušit smlouvu podle této kapitoly nebo která toto právo měla před uplynutím lhůty k jeho uplatnění nebo před potvrzením smlouvy, má bez ohledu na to, zda byla smlouva zrušena či nikoli, vůči druhé straně právo na náhradu škody způsobené omylem, podvodem, hrozbou nebo zneužitím postavení, pokud druhá strana o relevantních okolnostech věděla nebo měla vědět. | Strana, která má právo zrušit smlouvu podle této kapitoly nebo která toto právo měla před uplynutím lhůty k jeho uplatnění nebo před potvrzením smlouvy, má bez ohledu na to, zda byla smlouva zrušena či nikoli, vůči druhé straně právo na náhradu škody podle kapitoly 16 způsobené omylem, podvodem, hrozbou nebo zneužitím postavení, pokud druhá strana o relevantních okolnostech věděla nebo měla vědět. |
Or. en
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 58 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Jestliže z vůle jedné ze stran vyplývá, že vyjádření obsažené ve smlouvě má určitý význam, a druhá strana v okamžiku uzavření smlouvy o této skutečnosti věděla nebo měla vědět, je třeba toto vyjádření vykládat v souladu s vůlí první strany. | 2. Jestliže z vůle jedné ze stran vyplývá, že vyjádření obsažené ve smlouvě či tomuto vyjádření rovnocenné jednání má určitý význam, a druhá strana v okamžiku uzavření smlouvy o této skutečnosti věděla nebo měla vědět, je třeba toto vyjádření či jemu rovnocenné jednání vykládat v souladu s vůlí první strany. |
Or. en
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 58 – odst. 3 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3a. Vyjádření obsažená ve smlouvě je třeba vykládat ve smyslu smlouvy jako celku. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 60; znění bylo pozměněno.)
Odůvodnění
Cílem souboru pozměňovacích návrhů je změna ustanovení o výkladu, aby bylo možné tuto kapitolu snáze číst a pracovat s ní.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 58 – odst. 3 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3b. Pravidla této kapitoly se s patřičnými úpravami použijí na výklad nabídky, přijetí či další jednostranná vyjádření obsahující úmysl, nebo na tomuto vyjádření rovnocenné jednání. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 12 odst. 3; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 59 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) okolnostem, za nichž byla smlouva uzavřena, včetně jednání, která jejímu uzavření předcházela; | a) okolnostem, za nichž byla smlouva uzavřena; |
Or. en
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 59 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) jednání stran, a to i po uzavření smlouvy; | b) jednání stran před uzavřením smlouvy, během jejího uzavírání i po jejím uzavření; |
Or. en
Odůvodnění
Jedná se o vyjasnění textu.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 59 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) způsobu, jakým strany vyložily vyjádření, která jsou stejná nebo obdobná jako vyjádření obsažená ve smlouvě; | c) způsobu, jakým strany předem vyložily vyjádření, která jsou stejná nebo obdobná jako vyjádření obsažená ve smlouvě; |
Or. en
Odůvodnění
Jedná se o vyjasnění textu.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Příloha I – článek 60
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 60 | vypouští se |
Odkaz na smlouvu jako celek |
|
Vyjádření obsažená ve smlouvě je třeba vykládat ve smyslu smlouvy jako celku. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. 58 odst. 3a)
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha I – článek 61 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 61a |
| Přednost výkladu, který vyvolává účinky smluvních podmínek |
| Výklad, který vyvolává účinky smluvních podmínek, má přednost před výkladem, jenž tyto účinky nevyvolává. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 63)
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha I – článek 61 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 61 b |
| Výklad ve prospěch spotřebitelů |
| 1. Existuje-li pochybnost o významu smluvní podmínky ve smlouvě mezi obchodníkem a spotřebitelem, uplatní se výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější, pokud však tuto smluvní podmínku spotřebitel sám nenavrhl. |
| 2. Strany nemohou k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 64)
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 62 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Přednost individuálně sjednaných smluvních podmínek | Smluvní podmínky, které nebyly sjednány individuálně |
Or. en
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 62 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Pokud v případě, který nelze řešit podle článku 61b, existují pochybnosti o smyslu smluvní podmínky, která nebyla individuálně sjednána ve smyslu článku 7, uplatní se výklad této podmínky k tíži toho, kdo ji navrhl. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 65)
Odůvodnění
Článek 65 byl začleněn do článku 62, neboť se zdálo být jasnější a přehlednější seskupit veškerá ustanovení týkající se výkladu smluvních podmínek, které nebyly individuálně sjednány, v rámci jednoho článku. Znění bylo upřesněno.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha I – článek 63
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 63 | vypouští se |
Přednost výkladu, který vyvolává účinky smluvních podmínek |
|
Výklad, který vyvolává účinky smluvních podmínek, má přednost před výkladem, jenž tyto účinky nevyvolává. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 61a.)
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha I – článek 64
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 64 | vypouští se |
Výklad ve prospěch spotřebitelů |
|
1. Existuje-li pochybnost o významu smluvní podmínky ve smlouvě mezi obchodníkem a spotřebitelem, uplatní se výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější, pokud však tuto smluvní podmínku spotřebitel sám nenavrhl. |
|
2. Strany nemohou k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 61 b.)
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha I – článek 65
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 65 | vypouští se |
Výklad k tíži toho, kdo smluvní podmínku navrhl |
|
Pokud v případě smlouvy, na níž se nevztahuje článek 64, existují pochybnosti o smyslu smluvní podmínky, která nebyla individuálně sjednána ve smyslu článku 7, uplatní se výklad této podmínky k tíži toho, kdo ji navrhl. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 62 odst. 1a.)
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha I – hlava II – část III – kapitola 7 – oddíl 1 (nový) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Oddíl 1: Obecná ustanovení |
Or. en
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 67 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Strany nejsou vázány zvyklostmi a praxí do té míry, v jaké jsou v rozporu se smluvními podmínkami, které byly individuálně sjednány, nebo kogentními pravidly vyplývajícími ze společné evropské právní úpravy prodeje. | 3. Strany nejsou vázány zvyklostmi a praxí do té míry, v jaké jsou v rozporu s dohodou smluvních stran nebo kogentními pravidly vyplývajícími ze společné evropské právní úpravy prodeje. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 68 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Jakákoli smluvní podmínka podle odstavce 1 musí být, pokud možno, taková, aby v dané záležitosti vyvolala účinky, jaké by si strany pravděpodobně bývaly sjednaly, kdyby danou záležitost upravily. | 2. Jakákoli smluvní podmínka podle odstavce 1 musí být, pokud možno, taková, aby v dané záležitosti vyvolala účinky, jaké by si strany pravděpodobně bývaly sjednaly. |
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušení znění.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 69 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Učiní-li obchodník před uzavřením smlouvy prohlášení určené buď druhé smluvní straně, nebo veřejnosti ohledně toho, co má být podle smlouvy tímto obchodníkem dodáno, je toto prohlášení začleněno jako smluvní podmínka, ledaže: | 1. Učiní-li obchodník nebo osoba, která za obchodníka působí v reklamě nebo marketingu, před uzavřením smlouvy prohlášení určené buď druhé smluvní straně, nebo veřejnosti ohledně toho, co má být podle smlouvy tímto obchodníkem dodáno, je toto prohlášení začleněno jako smluvní podmínka, ledaže: |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 2.)
Odůvodnění
Odstavec 2 byl začleněn do odstavce 1 v zájmu zjednodušení struktury článku.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 69 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Pro účely odstavce 1 se prohlášení, které za obchodníka činí osoba působící v reklamě nebo marketingu, považuje za prohlášení tohoto obchodníka. | vypouští se |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se odstavce 1.)
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha I – článek 70
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 70 | vypouští se |
Povinnost upozornit na smluvní podmínky, které nebyly individuálně sjednány |
|
1. Smluvní podmínky navržené jednou smluvní stranou, které nebyly individuálně sjednány ve smyslu článku 7, lze uplatnit vůči druhé straně pouze tehdy, pokud druhá strana o těchto podmínkách věděla nebo strana, která je navrhla, učinila přiměřené kroky k tomu, aby na ně druhou stranu upozornila před uzavřením smlouvy nebo v okamžiku jejího uzavření. |
|
2. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem není pro účely tohoto článku spotřebitel dostatečně upozorněn na smluvní podmínky, pokud smluvní dokument na tyto podmínky pouze odkazuje, a to i v případě, že spotřebitel dokument podepíše. |
|
3. Strany nemohou vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 76a; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha I – článek 71
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 71 | vypouští se |
Dodatečné platby ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem |
|
1. Ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem není smluvní podmínka, která zavazuje spotřebitele k provedení platby nad rámec odměny, na níž má obchodník nárok podle hlavní smluvní povinnosti, zejména pokud tato povinnost byla zapracována do smlouvy na základě standardních možností, jež musí spotřebitel zamítnout, aby se vyhnul dodatečné platbě, pro spotřebitele závazná, pokud spotřebitel nevyjádřil výslovný souhlas s touto dodatečnou platbou před tím, než byl smlouvou vázán. Pokud spotřebitel dodatečnou platbu provedl, má nárok na vrácení zaplacené částky. |
|
2. Strany nemohou k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 76b.)
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 74 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Strany nemohou vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. | 2. Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem nemohou strany k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
Or. en
Odůvodnění
Článek 74 by měl být povinný pouze pro vztahy mezi obchodníkem a spotřebitelem, aby nedocházelo k nadměrnému omezování smluvní svobody ve vztazích mezi obchodníky.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Příloha I – hlava II – část III – kapitola 7 – oddíl 2 (nový) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Oddíl 2: Zvláštní ustanovení týkající se smluv uzavřených mezi obchodníky a spotřebiteli |
Or. en
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 76 a (nový) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 76a |
| Povinnost upozornit na smluvní podmínky, které nebyly individuálně sjednány |
Or. en
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 76 a – odst. 1 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1. Smluvní podmínky navržené obchodníkem, které nebyly individuálně sjednány ve smyslu článku 7, lze uplatnit vůči spotřebiteli pouze tehdy, pokud spotřebitel o těchto podmínkách věděl nebo obchodník učinil přiměřené kroky k tomu, aby na ně spotřebitele upozornil před uzavřením smlouvy nebo v okamžiku jejího uzavření. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. 70 odst. 1.)
Odůvodnění
Zdá se, že je postačující stanovit povinnost upozornit na podmínky smlouvy, které nebyly individuálně sjednány, pouze pro smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem. Tento pozměňovací návrh zohledňuje obavy, jež vzbudilo uplatňování tohoto pravidla také na vztahy mezi obchodníky.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 76 a – odst. 2 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2. Pro účely tohoto článku není spotřebitel dostatečně upozorněn na smluvní podmínky, pokud: |
| a) na ně nebylo upozorněno způsobem, který by spotřebitele vhodně upozornil na jejich existenci; a |
| b) nebyly spotřebiteli obchodníkem poskytnuty nebo zpřístupněny způsobem, který spotřebiteli poskytuje možnost jim porozumět před uzavřením smlouvy. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 70 odst. 2; znění bylo pozměněno.)
Odůvodnění
Bylo kritizováno, že čl. 70 odst. 2 pouze stanoví, jaké jednání není dostatečným upozorněním spotřebitele na smluvní podmínky. Cílem nově navrženého znění je uvést, co je zapotřebí vykonat pro splnění této povinnosti: obchodník, který spotřebiteli předloží smluvní podmínky, jež nebyly individuálně sjednány, se těchto podmínek může vůči spotřebiteli dovolávat pouze tehdy, pokud je předložil způsobem, který je vhodný pro to, aby si byl spotřebitel vědom jejich existence, a který umožňuje spotřebiteli jim porozumět před uzavřením smlouvy.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 76 a – odst. 3 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3. Má se za to, že spotřebitel nebyl dostatečně upozorněn na smluvní podmínky, pokud smluvní dokument na tyto podmínky pouze odkazuje, a to i v případě, že spotřebitel dokument podepíše. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. 70 odst. 2.)
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 76 a – odst. 4 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 4. Strany nemohou k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
Or. en
Odůvodnění
(Viz pozměňovací návrh týkající se čl. 70 odst. 3.)
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Příloha I – článek 76 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 76b |
| Dodatečné platby ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem |
| 1. Ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem není smluvní podmínka, která zavazuje spotřebitele k provedení platby nad rámec odměny, na níž má obchodník nárok podle hlavní smluvní povinnosti, zejména pokud tato povinnost byla zapracována do smlouvy na základě standardních možností, jež musí spotřebitel zamítnout, aby se vyhnul dodatečné platbě, pro spotřebitele závazná, pokud spotřebitel nevyjádřil výslovný souhlas s touto dodatečnou platbou před tím, než byl smlouvou vázán. Pokud spotřebitel dodatečnou platbu provedl, má nárok na vrácení zaplacené částky. |
| 2. Strany nemohou k tíži spotřebitele vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo pozměnit jeho účinky. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh týkající se článku 71.)
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 86 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) je takové povahy, že její použití se podstatně odchyluje od poctivých obchodních zvyklostí nebo je v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání. | b) je takové povahy, že její použití se podstatně odchyluje od běžných obchodních zvyklostí nebo je v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání. |
Or. en
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 88 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Strana, která nemůže plnit své povinnosti, má povinnost zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se první strana o těchto okolnostech dozvěděla nebo měla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu jakékoli škody vzniklé porušením této povinnosti. | 3. Strana, která nemůže plnit své povinnosti, má povinnost zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se první strana o těchto okolnostech dozvěděla nebo měla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu jakékoli škody vzniklé porušením této povinnosti podle kapitoly 16. |
Or. en
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 89 – odst. 3 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) poškozená strana nepředpokládala a nebylo možné rozumně učinit závěr, že předpokládá, riziko změny okolností. | c) poškozená strana, která spoléhala na změnu okolností, nepředpokládala a nebylo možné rozumně učinit závěr, že předpokládá, riziko změny okolností. |
Or. en
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 91 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) převést vlastnické právo k tomuto zboží, včetně hmotného nosiče, na němž je digitální obsah dodáván; | b) převést vlastnické právo k tomuto zboží, včetně hmotného nosiče, na němž je digitální obsah dodáván, nebo se k takovému převodu zavázat; |
Or. en
Odůvodnění
Doplněním se s ohledem na nově vložený článek 91a o výhradě vlastnictví upřesňuje, že vlastnictví nemusí být převedeno okamžitě (což by vylučovalo jakoukoli výhradu vlastnictví).
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Příloha I – článek 91 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 91a |
| Výhrada vlastnictví |
| Byla-li dohodnuta doložka o výhradě vlastnictví, není prodávající povinen převést vlastnictví ke zboží do doby, kdy kupující splní povinnost zaplatit cenu dohodnutou v této doložce. |
Or. en
Odůvodnění
Doplnění doložky o výhradě vlastnictví vychází z potřeb praxe. Nově navržené znění vyjasňuje, že doložky o výhradě vlastnictví mohou být sjednávány, pokud se smluvní strany dohodnou, že se na jejich smlouvu uplatní CESL. Navržený text se podobně jako v článku 9 směrnice o opožděných platbách omezuje na povinnosti týkající se doložky o výhradě vlastnictví, zatímco hmotné právo majetkové zůstává mimo jeho působnost.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 95 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Nelze-li dobu dodání stanovit jinak, zboží nebo digitální obsah musí být dodány bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. | 1. Nelze-li dobu dodání stanovit jinak, zboží nebo digitální obsah musí být dodány v přiměřené lhůtě po uzavření smlouvy. |
Or. en
Odůvodnění
Navrhované změny uvádějí toto ustanovení do souladu s čl. 33 písm. c) Úmluvy OSN o mezinárodní koupi zboží. Ustanovení odstavce 2 o smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem, které stanoví lhůtu pro dodání v délce 30 dnů, zůstává nezměněno.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Příloha I – článek 98
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 98 | vypouští se |
Účinky přechodu nebezpečí |
|
Účinky dodání na přechod nebezpečí upravuje kapitola 14. |
|
Or. en
Odůvodnění
Toto ustanovení uvádí zřejmou skutečnost a není nutné.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 100 – písm. g
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
g) mít takové znaky a výkonové schopnosti, jaké může kupující očekávat. Při určování toho, co může spotřebitel očekávat ve vztahu k digitálnímu obsahu, je zapotřebí zohlednit, zda byl digitální obsah dodán oproti zaplacení ceny. | g) mít takové znaky a výkonové schopnosti, jaké může kupující očekávat v souladu s čl. 5 odst. 2. Při určování toho, co může spotřebitel očekávat ve vztahu k digitálnímu obsahu, je zapotřebí zohlednit, zda byl digitální obsah dodán oproti zaplacení ceny či jinému protiplnění. |
Or. en
Odůvodnění
Odkaz na článek 5 vyjasňuje, že právě podle tohoto ustanovení je potřeba určit, co může kupující očekávat. Odkaz na „protiplnění“ je změnou vyplývající ze změn navržených v článku 107.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 102 – pododstavce 3 a 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Ve smlouvách mezi podnikateli se odstavec 2 nepoužije, pokud kupující věděl nebo měl vědět o právech nebo nárocích vycházejících z práva duševního vlastnictví v době uzavření smlouvy. | 3. Odstavec 2 se nepoužije, pokud |
| a) v případě smluv mezi obchodníky kupující věděl nebo měl vědět o právech nebo nárocích vycházejících z práva duševního vlastnictví v době uzavření smlouvy. |
4. Ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem se odstavec 2 nepoužije, pokud spotřebitel věděl o právech nebo nárocích vycházejících z práva duševního vlastnictví v době uzavření smlouvy. | b) v případě smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem spotřebitel věděl o právech nebo nárocích vycházejících z práva duševního vlastnictví v době uzavření smlouvy. |
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušení struktury článku.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Příloha I – článek 103
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 103 | vypouští se |
Omezení shody digitálního obsahu |
|
Nelze mít za to, že digitální obsah není ve shodě se smlouvou pouze z toho důvodu, že po uzavření smlouvy byl k dispozici aktualizovaný digitální obsah. |
|
Or. en
Odůvodnění
Toto ustanovení spíše uvádí v omyl, než vyjasňuje. Článek 100 je obecným ustanovením, které se použije na stanovení shody či jejího nedostatku.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 106 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Neplní-li prodávající své povinnosti, kupující může: | 1. Neplní-li prodávající své povinnosti, kupující může v případě, že jsou splněny zvláštní požadavky na příslušné prostředky nápravy: |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění, že odstavec 1 je pouze obecným ustanovením, které uvádí seznam možných prostředků nápravy v případě neplnění povinností. Uplatní se zvláštní požadavky pro prostředky nápravy.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 106 – odst. 3 – písm. a – návětí a bod i (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) na právo kupujícího se nevztahují pravidla o náhradním plnění ze strany prodávajícího; a | a) na právo kupujícího se nevztahují pravidla o náhradním plnění ze strany prodávajícího, s výjimkou případů kdy |
| i) se týkají zboží nebo digitálního obsahu, které byly vytvořeny, vyrobeny nebo upraveny podle požadavků spotřebitele nebo zjevně přizpůsobeny jeho osobním potřebám; nebo |
Or. en
Odůvodnění
Jelikož je navrhována CESL, má spotřebitel právo okamžitě ukončit smlouvu z důvodu nedostatku shody, který není pouze bezvýznamným nedostatkem (čl. 114 odst. 2), a to ve všech případech prodeje zboží či dodání digitálního obsahu, avšak musí umožnit náhradní plnění v případě smlouvy o poskytování související služby (čl. 155 odst. 2). Vede to k nahodilým dopadům, které nejsou předmětem práva kupujícího na náhradní plnění v případech kupních smluv, jež fakticky rovněž obsahují prvek služby, jako je prodej zboží či digitálního obsahu, které byly vytvořeny podle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobeny jeho osobním potřebám (např. oblek ušitý na míru). Navrhovaná změna provádí nezbytnou úpravu.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 106 – odst. 3 – písm. a – bod ii (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Alternativa 1 [alternativní pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům k článku 119 a čl. 174 odst. 1 až 1b] |
| ii) spotřebitel oznámí obchodníkovi nedostatek shody více než šest měsíců poté, co nebezpečí přešlo na spotřebitele. |
Or. en
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh patří k souboru pozměňovacích návrhů týkajících se několika alternativ, jež chtějí zpravodajové předložit k diskusi o úpravách v zájmu rovnováhy mezi právem kupujícího na ukončení smlouvy a právem prodávajícího na náhradní plnění. Zpravodajové by rádi zdůraznili, že tyto možnosti jsou navrhovány alternativně, v žádném případě kumulativně. Tento pozměňovací návrh zavádí lhůtu 6 měsíců od přechodu nebezpečí na kupujícího, po jejímž uplynutí by kupující musel přijmout náhradní plnění.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 106 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Je-li neplnění ze strany prodávajícího ospravedlněné, kupující může využít jakýkoli prostředek nápravy uvedený v odstavci 1, s výjimkou vyžadování plnění a náhrady škody. | 4. Je-li neplnění ze strany prodávajícího ospravedlněné, kupující může využít jakýkoli prostředek nápravy uvedený v odstavci 1, s výjimkou náhrady škody. |
Or. en
Odůvodnění
Úroveň ochrany spotřebitele v rámci CESL by neměla zaostávat za minimálními normami stanovenými směrnicí o právech spotřebitelů (čl. 3 odst. 5), k čemuž by došlo v případě, pokud by prodávající mohl odmítnout opravu či výměnu v případě, že dodání zboží, jež trpí nedostatkem shody, je ospravedlněné.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Příloha I – článek 107
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Omezení prostředků nápravy v případě digitálního obsahu, který nebyl dodán oproti zaplacení ceny | Omezení prostředků nápravy v případě digitálního obsahu, který nebyl dodán oproti zaplacení ceny nebo jinému protiplnění |
| - 1. Je-li digitální obsah dodáván za jiné protiplnění než zaplacení kupní ceny, kupující může využít jakékoli prostředky nápravy uvedené v čl. 106 odst. 1, kromě snížení ceny podle písm. d). |
Není-li digitální obsah dodáván oproti zaplacení kupní ceny, kupující nemůže využít prostředky nápravy uvedené v čl. 106 odst. 1 písm. a) až d). Kupující může pouze uplatnit právo na náhradu škody podle čl. 106 odst. 1 písm. e), pokud došlo tím, že dodaný digitální obsah nebyl ve shodě se smlouvou, ke ztrátě jeho majetku, včetně hardwaru a softwaru a dat, nebo na něm byla způsobena škoda, a to s výjimkou jakéhokoli zisku, o který kupující v důsledku vzniklé škody přišel. | 1. Není-li digitální obsah dodáván oproti jakémukoli protiplnění, kupující nemůže využít prostředky nápravy uvedené v čl. 106 odst. 1 písm. a) až d). Kupující může pouze uplatnit právo na náhradu škody podle čl. 106 odst. 1 písm. e), pokud došlo tím, že dodaný digitální obsah nebyl ve shodě se smlouvou, ke ztrátě jeho majetku, včetně hardwaru a softwaru a dat, nebo na něm byla způsobena škoda, a to s výjimkou jakéhokoli zisku, o který kupující v důsledku vzniklé škody přišel. |
Or. en
Odůvodnění
CESL se vztahuje také na případy, kdy digitální obsah není dodáván oproti zaplacení kupní ceny (čl. 5 písm. b). Článek 107 však ve své navrhované podobě příliš omezuje prostředky nápravy pro kupujícího a nebere v úvahu případy, kdy kupující neplatí kupní cenu, avšak stále musí poskytnout protiplnění, jakým jsou například osobní údaje. Odstavec 1 umožňuje v těchto případech využít veškeré prostředky nápravy podle CESL, s výjimkou snížení ceny (neboť nebyla zaplacena žádná cena). Odstavec 2 zachovává omezení prostředků nápravy na náhradu škody, avšak pouze pro případy, kdy byl digitální obsah skutečně poskytnut bezplatně.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 109 – odst. 4 – písm. -a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| -a) je kupujícím spotřebitel, na jeho prostředky nápravy se nevztahují pravidla o náhradním plnění ze strany prodávajícího v souladu s čl. 106 odst. 3 písm. a); |
Or. en
Změna je důsledkem pozměňovacího návrhu k čl. 106 odst. 3 písm. a).
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 109 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Prodávající může poskytnout náhradní plnění v přiměřené době. | 5. Prodávající může poskytnout náhradní plnění v přiměřené době. Ve smlouvách mezi obchodníkem a spotřebitelem nepřesáhne přiměřená doba 30 dnů. |
Or. en
Odůvodnění
Jeví se jako vhodné stanovit v případě smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem lhůtu pro poskytnutí náhradního plnění. Lhůta v délce 30 dnů odpovídá době stanovené pro dodání u smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem (čl. 95 odst. 2).
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 109 – odst. 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
7. Bez ohledu na poskytnutí náhradního plnění má kupující právo uplatnit náhradu škody způsobené opožděným plněním, jakož i jakékoli škody, která byla náhradním plněním způsobena, nebo jejímuž vzniku náhradní plnění nezabránilo. | 7. Bez ohledu na poskytnutí náhradního plnění má kupující právo uplatnit podle kapitoly 16 náhradu škody způsobené opožděným plněním, jakož i jakékoli škody, která byla náhradním plněním způsobena, nebo jejímuž vzniku náhradní plnění nezabránilo. |
Or. en
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Příloha I – článek 110 – odstavce 1 a 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Kupující má právo vyžádat plnění povinností prodávajícího. | 1. Kupující má právo vyžádat plnění povinností prodávajícího, jež zahrnuje bezplatnou nápravu v případě plnění, které není ve shodě se smlouvou. |
2. Plnění, jež může být požadováno, zahrnuje i bezplatnou nápravu v případě plnění, které není ve shodě se smlouvou. |
|
Or. en
Odůvodnění
Zjednodušení struktury ustanovení.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 119 – odstavce 1 a 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Alternativa 2 [alternativní pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům k čl. 106 odst. 3 písm. a) bodu ii) a čl. 174 odst. 1 až 1b] |
1. Kupující pozbývá právo ukončit smlouvu podle tohoto oddílu, pokud oznámení o ukončení není učiněno v přiměřené lhůtě od doby, kdy toto právo vzniklo nebo kdy se kupující o neplnění povinnosti dozvěděl nebo měl dozvědět, podle toho, co nastalo později. | 1. Kupující pozbývá právo ukončit smlouvu podle tohoto oddílu, pokud oznámení o ukončení není učiněno v přiměřené lhůtě od doby, kdy toto právo vzniklo nebo kdy se kupující o neplnění povinnosti dozvěděl nebo, je-li kupující obchodníkem, měl dozvědět, podle toho, co nastalo později. |
2. Odstavec 1 se nepoužije: | 2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebylo poskytnuto žádné plnění. |
a) je-li kupující spotřebitelem; nebo |
|
b) pokud nebylo poskytnuto žádné plnění. |
|
Or. en
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh patří k souboru pozměňovacích návrhů týkajících se několika alternativ, jež chtějí zpravodajové předložit k diskusi o úpravách v zájmu rovnováhy mezi právem kupujícího na ukončení smlouvy a právem prodávajícího na náhradní plnění. Zpravodajové by rádi zdůraznili, že tyto možnosti jsou navrhovány alternativně, v žádném případě kumulativně. Tento pozměňovací návrh rozšiřuje požadavek tak, že oznámení o ukončení smlouvy musí být učiněno v přiměřené lhůtě poté, co se kupující dozvěděl o neplnění povinnosti v případě smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem (zatímco to, že se kupující měl dozvědět o neplnění smlouvy, je nadále relevantní pouze pro smlouvy mezi obchodníky).
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 120 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Kupující, který snižuje cenu, nemůže zároveň získat náhradu škody za ztrátu, která byla snížením ceny kompenzována, ale má i nadále nárok na náhradu škody za jakoukoli další utrpěnou ztrátu. | 3. Kupující, který snižuje cenu, nemůže zároveň získat náhradu škody podle kapitoly 16 za ztrátu, která byla snížením ceny kompenzována, ale má i nadále nárok na náhradu škody za jakoukoli další utrpěnou ztrátu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 121 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Ve smlouvě mezi obchodníky se předpokládá, že kupující přezkoumá zboží nebo zařídí, aby bylo přezkoumáno, a to v co nejkratší době, která je přiměřená a nepřesahuje 14 dní od data dodání zboží, digitálního obsahu nebo poskytnutí souvisejících služeb. | 1. Ve smlouvě mezi obchodníky se předpokládá, že kupující přezkoumá zboží či digitální obsah nebo zařídí, aby bylo přezkoumáno, a to v co nejkratší době, která je přiměřená a nepřesahuje 14 dní od data dodání zboží, digitálního obsahu nebo poskytnutí souvisejících služeb. |
Or. en
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 122 – odst. 1 – pododstavec 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Ve smlouvě mezi obchodníky nemůže kupující uplatnit nedostatek shody, pokud tento nedostatek prodávajícímu neoznámí v přiměřené lhůtě a neuvede povahu tohoto nedostatku. | 1. Ve smlouvě mezi obchodníky nemůže kupující uplatnit nedostatek shody, pokud tento nedostatek prodávajícímu neoznámí v přiměřené lhůtě a neuvede povahu tohoto nedostatku. Kupující však může snížit kupní cenu nebo požadovat náhradu škody s výjimkou ušlého zisku, jestliže neučinil požadované oznámení z omluvitelných důvodů. |
Or. en
Odůvodnění
Doplnění odpovídá článku 44 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 123 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Ustanovení odst. 1 písm. a) se neuplatní na smlouvy o dodání digitálního obsahu, jestliže se digitální obsah nedodává oproti zaplacení kupní ceny. | 2. V případě smluv o dodání digitálního obsahu se |
| a) ustanovení odst. 1 písm. a) neuplatní na smlouvy o dodání digitálního obsahu, jestliže se digitální obsah nedodává oproti zaplacení kupní ceny; |
| b) odst. 1 písm. b) nepoužije, pokud digitální obsah není dodán na hmotném nosiči. |
Or. en
Odůvodnění
Jeví se jako vhodné stanovit výjimku z povinnosti kupujícího přijmout dodávku v případech, kdy digitální obsah není dodán na hmotném nosiči. Takový digitální obsah by mohl kupujícího poškodit a prodávajícímu nevznikají žádné náklady na skladování. Kupující by tudíž neměl mít povinnost tento obsah převzít.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 127 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Jestliže prodávající přijme zaplacení kupní ceny třetí osobou za okolností, na něž se nevztahují odstavce 1 nebo 2, je kupující zbaven povinnosti vůči prodávajícímu, ale prodávající odpovídá kupujícímu za jakoukoli ztrátu, která byla tímto přijetím způsobena. | 4. Jestliže prodávající přijme zaplacení kupní ceny třetí osobou za okolností, na něž se nevztahují odstavce 1 nebo 2, je kupující zbaven povinnosti vůči prodávajícímu, ale prodávající odpovídá kupujícímu v souladu s kapitolou 16 za jakoukoli ztrátu, která byla tímto přijetím způsobena. |
Or. en
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 131 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Neplní-li kupující své povinnosti, prodávající může: | 1. Neplní-li kupující své povinnosti, prodávající může v případě, že jsou splněny zvláštní požadavky na příslušná nápravná opatření: |
Or. en
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 131 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Je-li neplnění ze strany kupujícího ospravedlněné, prodávající může využít jakýkoli prostředek nápravy uvedený v odstavci 1, nesmí však požadovat plnění a náhradu škody. | 2. Je-li neplnění ze strany kupujícího ospravedlněné, prodávající může využít jakýkoli prostředek nápravy uvedený v odstavci 1 s výjimkou náhrady škody. |
Or. en
Odůvodnění
Změna odráží úpravu provedenou v čl. 106 odst. 4.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 143 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Okamžik přechodu nebezpečí | Přechod nebezpečí ve smlouvách mezi obchodníky |
Or. en
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 143 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Na odstavec 1 se použijí články 144, 145 a 146. | 2. Jestliže byly zboží nebo digitální obsah dány kupujícímu k dispozici a kupující o této skutečnosti věděl, přechází nebezpečí škody na věci na kupujícího okamžikem, kdy měly být zboží nebo digitální obsah převzaty, jestliže kupující neměl právo převzetí odmítnout podle článku 113. |
| Jestliže jsou zboží nebo digitální obsah dány kupujícímu k dispozici v jiném místě, než je místo podnikání prodávajícího, nebezpečí škody na věci přechází v okamžiku, kdy mají být zboží nebo digitální obsah dodány, jestliže kupující ví o skutečnosti, že mu zboží nebo digitální obsah byly dány v tomto místě k dispozici. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 144)
Odůvodnění
Ustanovení oddílu 3 byla sloučena do jediného článku v zájmu zjednodušení.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 143 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. V případě kupní smlouvy, která zahrnuje dopravu zboží, bez ohledu na to, zda má prodávající právo uchovávat doklady, jimiž kontroluje nakládání se zbožím: |
| a) jestliže prodávající nemá povinnost předat zboží v určitém místě, přechází nebezpečí na kupujícího, jakmile je zboží předáno prvnímu dopravci, který je má podle smlouvy doručit kupujícímu; |
| b) jestliže má prodávající povinnost předat zboží dopravci v určitém místě, nebezpečí nepřechází na kupujícího do okamžiku, než je zboží předáno dopravci v tomto místě. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 145; struktura byla pozměněna.)
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 143 – odst. 2 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2b. Pokud bylo zboží prodáno v tranzitu, nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího okamžikem, kdy bylo zboží předáno prvnímu dopravci nebo kdy byla-li uzavřena smlouva, v závislosti na okolnostech. Nebezpečí škody nepřechází na kupujícího, jestliže prodávající v okamžiku uzavření smlouvy věděl nebo měl vědět, o skutečnosti, že došlo ke ztrátě nebo poškození zboží, a tuto skutečnost kupujícímu nesdělil. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 146; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Příloha I – článek 144
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 144 | vypouští se |
Zboží, které bylo dáno kupujícímu k dispozici |
|
1. Jestliže byly zboží nebo digitální obsah dány kupujícímu k dispozici a kupující o této skutečnosti věděl, přechází nebezpečí škody na věci na kupujícího okamžikem, kdy měly být zboží nebo digitální obsah převzaty, jestliže kupující neměl právo převzetí odmítnout podle článku 113. |
|
2. Jestliže jsou zboží nebo digitální obsah dány kupujícímu k dispozici v jiném místě, než je místo podnikání prodávajícího, nebezpečí škody na věci přechází v okamžiku, kdy mají být zboží nebo digitální obsah dodány, jestliže kupující ví o skutečnosti, že mu zboží nebo digitální obsah byly dány v tomto místě k dispozici. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 143 odst. 2.)
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Příloha I – článek 145
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 145 | vypouští se |
Doprava zboží |
|
1. Tento článek se použije na kupní smlouvu, která zahrnuje dopravu zboží. |
|
2. Jestliže prodávající nemá povinnost předat zboží v určitém místě, přechází nebezpečí na kupujícího, jakmile je zboží předáno prvnímu dopravci, který je má podle smlouvy doručit kupujícímu. |
|
3. Jestliže má prodávající povinnost předat zboží dopravci v určitém místě, nebezpečí nepřechází na kupujícího do okamžiku, než je zboží předáno dopravci v tomto místě. |
|
4. Skutečnost, že má prodávající právo zadržet doklady, jimiž kontroluje nakládání se zbožím, nemá dopad na přechod nebezpečí. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 143 odst. 3.)
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Příloha I – článek 146
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 146 | vypouští se |
Zboží, které bylo prodáno v tranzitu |
|
1. Tento článek se použije na kupní smlouvu, která zahrnuje prodej zboží v tranzitu. |
|
2. Nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího okamžikem, kdy bylo zboží předáno prvnímu dopravci. Pokud to však vyplývá z okolností, přechází nebezpečí na kupujícího v okamžiku uzavření smlouvy. |
|
3. Jestliže prodávající v okamžiku uzavření smlouvy věděl nebo měl vědět, o skutečnosti, že došlo ke ztrátě nebo poškození zboží, a tuto skutečnost kupujícímu nesdělil, nese nebezpečí škody na věci u zboží prodávající. |
|
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k čl. 143 odst. 4.)
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 155 – odst. 1 – písm. e
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
e) požadovat náhradu škody. | e) požadovat náhradu škody podle kapitoly 16. |
Or. en
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 155 – odst. 5 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) ve vztahu k právu poskytovatele služeb poskytnout náhradní plnění v případě smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem musí přiměřená lhůta podle čl. 109 odst. 5 činit maximálně 30 dnů; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Lhůta pro náhradní plnění v případě smluv mezi obchodníkem a spotřebitelem může být vypuštěna, pokud bude zavedena v obecném ustanovení o poskytování náhradního plnění u kupních smluv, čl. 109 odst. 5.
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 157 – odst. 1 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) požadovat zaplacení úroků z ceny a náhrady škody. | d) požadovat zaplacení úroku z kupní ceny nebo náhradu škody podle kapitoly 16. |
Or. en
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Navrácení plnění v případě zrušení smlouvy nebo jejího ukončení | Navrácení plnění v případě zrušení smlouvy, jejího ukončení či její neplatnosti |
Or. en
Odůvodnění
Cílem předkládaného souboru pozměňovacích návrhů je přepracování návrhu kapitoly o navrácení plnění, neboť byla odhalena řada nedostatků. Účelem návrhů je dosáhnout ucelenějších a vyváženějších výsledků a doplnit a vyjasnit tato ustanovení, jakož i poskytnout praktická řešení pro dodání digitálního obsahu, zejména byl-li dodán oproti jinému protiplnění, než je zaplacení kupní ceny.
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Jestliže jakákoli smluvní strana smlouvu zruší nebo jí ukončí, každá smluvní strana má povinnost navrátit, co tato strana („příjemce“) obdržela od druhé strany. | 1. Jestliže jakákoli smluvní strana smlouvu nebo její část zruší nebo ji ukončí nebo jestliže je smlouva neplatná nebo nezávazná z jiného důvodu, než je zrušení či ukončení, každá smluvní strana má povinnost navrátit, co tato strana („příjemce“) na základě dotčené smlouvy či její části obdržela od druhé strany. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění částečného zrušení nebo ukončení (viz článek 117) a případů, kdy je smlouva neplatná či nezávazná z důvodu, že prodávající nesplnil určitou povinnost nebo zvláštní požadavek (např. čl. 19 odst. 4, čl. 25 odst. 2, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 3, čl. 79 odst. 2, čl. 167 odst. 3 a čl. 170 odst. 1).
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Navrácení plnění bude provedeno bez zbytečného odkladu, a v každém případě nejpozději do čtrnácti dnů od oznámení o zrušení nebo ukončení smlouvy. Je-li příjemcem spotřebitel, považuje se tato lhůta za dodrženou, pokud spotřebitel přijme nezbytná opatření před uplynutím lhůty čtrnácti dnů. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění týkající se lhůty pro navrácení plnění. Navrhované řešení odpovídá ustanovení o výkonu práva na odstoupení (čl. 44 odst. 1 a čl. 45 odst. 1, v souladu se směrnicí o právech spotřebitelů).
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – odst. 2 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2b. Příjemce nese náklady na vrácení toho, co bylo přijato. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění týkající se nákladů na navrácení plnění. Navržené řešení odpovídá ustanovením o výkonu práva na odstoupení (čl. 44 odst. 2, v souladu se směrnicí o právech spotřebitelů).
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – odst. 2 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2c. Smluvní strana může odmítnout splnění povinnosti navrátit plnění, pokud tato strana na tom má oprávněný zájem, například je-li to nutné pro ověření existence nedostatku shody. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 – odst. 2 d (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2d. V případě nesplnění povinnosti navrátit plnění nebo provést platbu podle této kapitoly může druhá smluvní strana požadovat náhradu škody podle článků 159 až 163. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 a (nový) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 172a |
| Navrácení digitálního obsahu a navrácení protiplnění v případě dodání digitálního obsahu |
Or. en
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 a (nový) – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1. Digitální obsah se považuje za navratitelný, pouze pokud |
| a) byl dodán na hmotném nosiči a tento nosič je stále v neporušeném obalu nebo prodávající tento nosič před dodáním obalem neopatřil; |
| b) je jinak zjevné, že příjemce, který pošle zpět hmotný nosič, nemohl pořídit použitelnou kopii digitálního obsahu; nebo |
| c) prodávající může bez vynaložení značného úsilí či nákladů zabránit dalšímu použití digitálního obsahu ze strany příjemce, například tím, že zruší uživatelský účet příjemce. |
Or. en
Odůvodnění
Digitální obsah by měl být považován za navratitelný, pokud nemůže být dále kupujícím používán, včetně případů, kdy je hmotné médium stále opatřeno neporušeným obalem, kdy kupující nemohl pořídit použitelnou kopii (např. obsah je stále blokován prostřednictvím technického ochranného opatření nebo dodán v poškozeném stavu, který znemožňuje jeho použití) nebo pokud prodávající může bez vynaložení značného úsilí či nákladů zabránit dalšímu použití digitálního obsahu ze strany příjemce (například tím, že zruší uživatelský účet příjemce). Ve všech těchto případech by kupující neměl být povinen zaplatit peněžní hodnotu.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 a (nový) – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2. Má se za to, že příjemce digitálního obsahu dodaného na hmotném nosiči, který lze vrátit v souladu s odst. 1 písm. a) a b), splnil povinnost navrátit plnění tím, že tento hmotný nosič zaslal zpět. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění týkající se toho, co příjemce navratitelného obsahu dodaného na hmotném nosiči musí učinit, aby splnil svou povinnost navrátit plnění (např. zašle zpět CD).
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 172 a (nový) – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3. Je-li digitální obsah dodán oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, jako je například poskytnutí osobních údajů, a toto protiplnění nelze vrátit, zdrží se příjemce protiplnění dalšího využívání toho, co přijal, například tak, že přijaté osobní údaje vymaže. |
Or. en
Odůvodnění
Je-li digitální obsah dodán oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, je důležité vyjasnit, co musí prodávající učinit v případě navrácení plnění; obvykle prodávající obdrží osobní údaje, jiné informace související s kupujícím nebo prospěch z využívání digitálního produktu kupujícím, tedy hodnoty, jež nelze vrátit. Jakmile je však smlouva zrušena nebo ukončena, měl by mít povinnost zdržet se dalšího využívání toho, co obdržel (např. osobních údajů).
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 173 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Jestliže nelze navrátit předmět plnění, včetně jeho případných užitků, a v případě digitálního obsahu bez ohledu na to, zda byl dodán na hmotném nosiči či nikoli, příjemce musí zaplatit jeho peněžní hodnotu. Jestliže je navrácení možné, ale znamenalo by vynaložení nepřiměřeného úsilí nebo nákladů, příjemce si může zvolit, že zaplatí peněžní hodnotu, jestliže to nepoškodí vlastnické zájmy druhé smluvní strany. | 1. Jestliže nelze navrátit předmět plnění, včetně jeho případných užitků, příjemce musí zaplatit jeho peněžní hodnotu. Jestliže je navrácení možné, ale znamenalo by vynaložení nepřiměřeného úsilí nebo nákladů, příjemce si může zvolit, že zaplatí peněžní hodnotu, jestliže to nepoškodí vlastnické zájmy druhé smluvní strany. |
Or. en
Odůvodnění
Vypuštěná část ustanovení není nezbytná, pokud bude přijat nový článek 172a.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 173 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Jestliže příjemce získal peněžní nebo faktickou náhradu za zboží nebo digitální obsah, jestliže příjemce věděl nebo měl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení, druhá strana si může zvolit, zda bude požadovat danou náhradu nebo její peněžní hodnotu. Příjemce, který získal peněžní nebo faktickou náhradu za zboží nebo digitální obsah, když tento příjemce nevěděl nebo nemohl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení, si může zvolit, zda navrátí peněžní hodnotu dané náhrady nebo tuto náhradu. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Odstavec 5 se vypouští, neboť vede k nahodilým důsledkům, pokud kupující, který nemůže zboží vrátit (např. bylo odcizeno, darováno nebo zcela zničeno), musí zaplatit plnou peněžní hodnotu zboží (odstavec 1), zatímco kupující, který zboží prodal v dobré víře za cenu nižší, než je cena tržní, je povinen vrátit výtěžek z prodeje (odstavec 5). Kupující by měl mít v obou případech povinnost zaplatit peněžní hodnotu.
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 173 – odst. 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6. V případě digitálního obsahu, který není dodáván oproti zaplacení kupní ceny, k navrácení plnění nedochází. | 6. Pokud digitální obsah není dodáván oproti zaplacení kupní ceny, ale oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, nebo bez protiplnění, a digitální obsah nelze považovat za navratitelný podle čl. 172a odst. 1, nemusí příjemce digitálního obsahu zaplatit jeho peněžní hodnotu. |
Or. en
Odůvodnění
Nezbytné vyjasnění. Pokud kupující obdržel digitální obsah, aniž za něj zaplatil peněžní částku, neměl by být povinen zaplatit peněžní hodnotu tohoto obsahu při jeho navrácení.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 173 – odst. 6 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 6a. Je-li digitální obsah dodán oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, a toto protiplnění nelze vrátit, nemusí příjemce protiplnění zaplatit jeho peněžní hodnotu. Tím není dotčeno ustanovení čl. 172a odst. 3. |
Or. en
Odůvodnění
Nezbytné vyjasnění. Velmi často není možné navrátit, co bylo přijato výměnou za digitální obsah, a je rovněž obtížné a někdy nemožné stanovit peněžní hodnotu protiplnění. V takovém případě je nejvhodnějším řešením pro vyvážení práv smluvních stran stanovit, že žádná smluvní strana není povinna zaplatit peněžní hodnotu přijatého plnění. Tím by samozřejmě neměla být dotčena povinnost příjemce protiplnění podle čl. 172a odst. 3 zdržet se dalšího využívání toho, co obdržel (např. osobních údajů).
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Platba za užívání a úroky z obdržené peněžní částky | Platba za užívání a úroky z obdržené peněžní částky a snížená hodnota |
Or. en
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 1 až 1 b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Alternativa 3 [alternativní pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům k čl. 106 odst. 1 a čl. 106 odst. 3 písm. a) bodu ii) a článku 119] |
1. Příjemce, který zboží užíval, musí druhé straně zaplatit peněžní hodnotu tohoto užívání za jakoukoli dobu, pokud: | 1. V případě zrušení smlouvy musí příjemce, který zboží nebo digitální obsah užíval či měl užitek z jeho vlastnictví, druhé straně zaplatit peněžní hodnotu tohoto užívání za jakoukoli dobu, pokud: |
a) příjemce zapříčinil důvody vedoucí ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení; | a) příjemce zapříčinil důvody vedoucí ke zrušení smlouvy; nebo |
b) příjemce před zahájením běhu této lhůty věděl o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení; nebo | b) příjemce před zahájením běhu této lhůty věděl o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy. |
c) s ohledem na povahu zboží, povahu a míru užívání a dostupnost jiných prostředků nápravy, než je ukončení smlouvy, by bylo nespravedlivé příjemci umožnit bezplatné užívání zboží po tuto dobu. |
|
| 1a. V případě ukončení smlouvy musí příjemce, který užíval zboží nebo digitální obsah včetně užitků získaných jeho prostřednictvím, druhé straně zaplatit za toto užívání peněžní hodnotu. Příjemce si může od platby za užívání odečíst náklady na vrácení zboží nebo digitálního obsahu, včetně jejich užitků. |
| 1b. Peněžní hodnota užívání se vyjádří jako částka, kterou příjemce ušetřil užíváním zboží nebo digitálního obsahu, včetně jejich užitků. |
Or. en
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh patří k souboru pozměňovacích návrhů týkajících se několika alternativ, jež chtějí zpravodajové předložit k diskusi o úpravách v zájmu rovnováhy mezi právem kupujícího na ukončení a právem prodávajícího na náhradní plnění. Zpravodajové by rádi zdůraznili, že tyto možnosti jsou navrhovány alternativně, v žádném případě kumulativně. Tento pozměňovací návrh umožňuje prodávajícímu požadovat zaplacení využívání zboží, pokud se kupující rozhodne ukončit smlouvu, a nevyužít svá méně rozsáhlá práva, tj. právo na výměnu či opravu. Odstavce 1a a 1b vkládají nezbytná upřesnění.
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Příjemce nemá pro účely této kapitoly povinnost platit za užívání zboží, které obdržel, nebo platit úroky z peněz, které přijal, za žádných jiných okolností, než jsou okolnosti uvedené v odstavcích 1 a 2. | 3. Příjemce nemá pro účely této kapitoly povinnost platit za užívání zboží nebo digitálního obsahu, včetně jejich užitků, nebo platit úroky z peněz, které přijal, za žádných jiných okolností, než jsou okolnosti uvedené v odstavcích 1 a 2. |
Or. en
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 3 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3a. Příjemce je na základě článků 159 a 163 odpovědný za jakékoli snížení hodnoty zboží nebo digitálního obsahu, včetně jejich užitků, a to v míře, v jaké toto snížení hodnoty přesahuje ztrátu hodnoty při běžném užívání. |
Or. en
Odůvodnění
Toto ustanovení je navrhováno proto, že vede k nahodilým důsledkům, pokud kupující, který nemůže zboží vrátit (např. bylo odcizeno, darováno nebo zcela zničeno), musí zaplatit plnou peněžní hodnotu zboží (čl. 173 odst. 1), zatímco pokud je zboží závažně poškozeno, a je tudíž výrazně snížena jeho hodnota, nicméně je lze navrátit, postačuje, pokud kupující poškozené zboží vrátí (172 odst. 1 a 2). I v tomto případě by měl mít kupující povinnost nahradit škodu.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 3 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3b. Platba za užívání nebo snížení hodnoty nepřekročí sjednanou cenu zboží nebo digitálního obsahu. |
Or. en
Odůvodnění
Jelikož by žádná ze stran neměla mít z navrácení plnění prospěch, stanoví se horní hranice platby za užívání či snížení hodnoty na sjednanou cenu zboží nebo digitálního obsahu.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 3 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3c. Pokud digitální obsah není dodáván oproti zaplacení kupní ceny, ale oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, nebo bez protiplnění, nemusí příjemce digitálního obsahu platit za užívání či snížení hodnoty. |
Or. en
Odůvodnění
Nezbytné vyjasnění. Pokud digitální obsah není dodáván oproti zaplacení kupní ceny, nelze po příjemci požadovat, aby platil za užívání či snížení hodnoty.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 174 – odst. 3 d (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3d. Pokud je digitální obsah dodáván oproti jinému protiplnění, než je zaplacení ceny, nemusí příjemce protiplnění platit za užívání či snížení hodnoty toho, co obdržel. Tím není dotčeno ustanovení čl. 172a odst. 3. |
Or. en
Odůvodnění
Nezbytné vyjasnění. Navrhované ustanovení nastoluje rovnováhu mezi zájmy prodávajícího a kupujícího. Nemá-li kupující povinnost zaplatit za užívání či snížení hodnoty, neměl by mít tuto povinnost ani prodávající. Tím by samozřejmě neměla být dotčena povinnost příjemce protiplnění podle čl. 172a odst. 3 zdržet se dalšího využívání toho, co obdržel (např. osobních údajů).
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 175 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Jestliže příjemci vznikly v souvislosti se zbožím nebo digitálním obsahem výdaje, má právo na jejich náhradu v rozsahu, v jakém byly tyto výdaje přínosem pro druhou stranu, za předpokladu, že tyto výdaje byly vynaloženy v době, kdy příjemce nevěděl nebo nemohl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení. | 1. Jestliže příjemci vznikly v souvislosti se zbožím nebo digitálním obsahem, včetně jejich užitků, výdaje, má právo na jejich náhradu v rozsahu, v jakém byly tyto výdaje přínosem pro druhou stranu, za předpokladu, že tyto výdaje byly vynaloženy v době, kdy příjemce nevěděl nebo nemohl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 175 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Příjemce, který věděl nebo měl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení má právo na náhradu pouze těch výdajů, jejichž vynaložení bylo nezbytné k ochraně zboží nebo digitálního obsahu před ztrátou nebo snížením jejich hodnoty za předpokladu, že příjemce neměl možnost požádat druhou smluvní stranu o poradenství. | 2. Příjemce, který věděl nebo měl vědět o důvodech vedoucích ke zrušení smlouvy nebo k jejímu ukončení má právo na náhradu pouze těch výdajů, jejichž vynaložení bylo nezbytné k ochraně zboží nebo digitálního obsahu, včetně jejich užitků, před ztrátou nebo snížením jejich hodnoty za předpokladu, že příjemce neměl možnost požádat druhou smluvní stranu o poradenství. |
Or. en
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Příloha I – článek 177
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem nemohou strany k tíži spotřebitele vyloučit použití této kapitoly, odchýlit se od ní nebo pozměnit její účinky. | Ve vztazích mezi obchodníkem a spotřebitelem nemohou strany před oznámením o zrušení nebo ukončení smlouvy k tíži spotřebitele vyloučit použití této kapitoly, odchýlit se od ní nebo pozměnit její účinky. |
Or. en
Odůvodnění
Strany by měly mít možnost odchýlit se od pravidel pro navrácení plnění po oznámení o zrušení nebo ukončení. To by pro ně mohlo být důležité v zájmu dosažení smírného narovnání.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Příloha I – článek 178
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Právo vymoci plnění povinnosti a jakékoli právo, které s ním souvisí, se promlčí uplynutím promlčecí doby v souladu s touto kapitolou. | Právo vymoci plnění povinnosti a jakékoli právo, které s ním souvisí, včetně jakéhokoli prostředku nápravy z důvodu neplnění, s výjimkou odmítnutí plnění, se promlčí uplynutím promlčecí doby v souladu s touto kapitolou. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění, že prostředky nápravy z důvodu neplnění podléhají promlčení. Znění je v souladu s článkem 185, který však upravuje pouze účinky promlčení. Pravidla o promlčení se netýkají obchodních záruk definovaných v čl. 2 písm. s).
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 179 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Dlouhá promlčecí doba činí deset let nebo, v případě práva na náhradu škody za újmu na zdraví, třicet let. | 2. Dlouhá promlčecí doba činí šest let nebo, v případě práva na náhradu škody za újmu na zdraví, třicet let. |
Or. en
Odůvodnění
Desetiletá promlčecí lhůta vzbudila kritické reakce, ačkoli Komise a další subjekty podaly vysvětlení, že její praktický dosah je omezený. Zpravodajové – ač souhlasí s omezenými praktickými dopady v dlouhodobém horizontu – navrhují v zájmu zmírnění obav šestiletou lhůtu, která bude podle jejich přesvědčení s ohledem na stávající dlouhé promlčecí lhůty v členských státech přiměřeným řešením.
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 179 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Promlčení nabývá účinku okamžikem uplynutí jedné z obou lhůt, podle toho, který nastane dříve. |
Or. en
Odůvodnění
Vyjasnění vztahu mezi oběma promlčecími lhůtami.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 183 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 183a |
| Stavení promlčecí doby v případě zásahu vyšší moci |
| 1. Běh krátké promlčení lhůty se pozastaví po dobu, během níž věřitel nemůže zahájit řízení pro uplatnění práva z důvodu překážky, již nemůže ovlivnit a jejíž zabránění či překonání po něm není možné oprávněně požadovat. |
| 2. Odstavec 1 se použije pouze v případě, že překážka nastane či trvá během posledních šesti měsíců promlčecí lhůty. |
| 3. Pokud je trvání či povaha překážky takového druhu, že po věřiteli nelze oprávněně požadovat, aby zahájil řízení pro uplatnění práva během části promlčecí lhůty, která po ukončení pozastavení ještě neuplynula, nevyprší promlčecí lhůta dříve než šest měsíců po odstranění překážky. |
Or. en
Odůvodnění
Dodatek k obecnému pravidlu pro případ zásahu vyšší moci v souladu s knihou III odst. -7:303 návrhu společného referenčního rámce. Článek 183 (nezpůsobilost věřitele) a obecná zásada dobré víry a poctivého jednání se nejeví jako dostatečné, aby zabránily zbytečně tvrdým důsledkům, jež mohou mít překážky bránící ve včasném zahájení řízení podle článku 181. Jelikož se toto ustanovení týká pouze krátké promlčecí lhůty, je jeho vliv na právní jistotu omezený.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Hlava III (nová) – nadpis
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Hlava III |
| Doprovodná opatření |
Or. en
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 186 a (nový) – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186a |
| Oznamování rozsudků aplikujících toto nařízení |
| 1. Členské státy zajistí, aby byly pravomocné rozsudky jejich soudů, ve kterých dochází k aplikaci pravidel tohoto nařízení, sděleny Komisi bez zbytečného odkladu. |
Or. en
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 186 a (nový) – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2. Komise zřídí systém, který umožní konzultovat informace týkající se rozsudků uvedených v odstavci 1, jakož i příslušných rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Tento systém bude veřejně přístupný. Bude plně systematizovaný a umožní snadné vyhledávání. |
Or. en
Odůvodnění
Tato databáze je důležitým nástrojem k podpoře vzájemného porozumění při uplatňování CESL. Její využívání by tudíž mělo být snadné a vstřícné k uživatelům.
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 186 a (nový) – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3. Rozsudky oznamované podle odstavce 1 jsou doprovázeny standardním shrnutím rozsudku, který obsahuje tyto oddíly: |
| a) téma a příslušný článek (články) společné evropské právní úpravy prodeje; |
| b) stručné shrnutí skutečností; |
| c) stručné shrnutí hlavních argumentů; |
| d) rozhodnutí; a |
| e) důvody rozhodnutí s jasně uvedenou zásadou, na jejímž základě se k rozhodnutí dospělo. |
Or. en
Odůvodnění
Aby se vyřešily problémy související s různými přístupy k rozsudkům v rámci EU a umožnilo se účinné a hospodárné provozování databáze, mělo by být zavedeno modelové standardní shrnutí rozsudku, které by mohlo být začleňováno do databáze pouze s minimálními úpravami. Toto shrnutí by mělo být připojeno k rozsudku. Mělo by být stručné, což by vedlo k jeho snadné dostupnosti a minimalizaci nákladů na překlad, a mělo by mít navrhovaný obsah.
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Příloha I – článek 186 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186b |
| Alternativní řešení sporů |
| 1. V případě smluv mezi spotřebitelem a obchodníkem se smluvní strany vybízejí, aby zvážily předložení sporů vyplývajících ze smlouvy, pro niž sjednaly použití společné evropské právní úpravy prodeje, subjektu pro alternativní řešení sporů, jak vymezenému v čl. 4 písm. e) [směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů]. |
| 2. Tento článek nevylučuje ani neomezuje právo stran kdykoli předložit věc soudu namísto subjektu pro alternativní řešení sporů. |
Or. en
Odůvodnění
Další překážkou pro přeshraniční obchod je nedostatečný přístup k účinnému a nenákladnému mechanismu nápravy. Nová směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů chvályhodně zajišťuje pokrytí mechanismem ADR pro celou EU. Při použití společné evropské právní úpravy prodeje by zejména obchodníci měli zvážit předložení sporů vyplývajících ze smlouvy existujícímu subjektu pro alternativní řešení sporů, jak je vymezen v čl. 4 písm. e) směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů. Tím by neměl být dotčen přístup stran k soudnímu řešení.
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Příloha I – čl. 186 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186c |
| Vytvoření „evropských modelových smluvních podmínek“ |
| 1. Komise co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost ustaví skupinu odborníků, která jí bude nápomocna při vypracovávání „evropských modelových smluvních podmínek“, jež budou vycházet ze společné evropské právní úpravy prodeje a doplňovat ji, a která posílí používání těchto smluvních podmínek v praxi. |
| 2. Komise vyvine za pomoci této skupiny odborníků úsilí o předložení prvních evropských modelových smluvních podmínek do [xxx] od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
| 3. Ve skupině odborníků uvedené v odstavci 1 zasednou zejména zástupci zájmů uživatelů společné právní úpravy prodeje pro Evropskou unii. Tato skupina může rozhodnout o vytvoření specializovaných podskupin pro jednotlivé oblasti obchodní činnosti. |
Or. en
Odůvodnění
Je nutné znovu připomenout potřebu souběžně s CESL vypracovat celounijní standardní modely smluv. Standardní modely smluv by především kvůli čl. 6 odst. 2 nařízení Řím I ve stávajícím právním rámci nefungovaly. Zpravodajové jsou přesvědčeni, že tyto modely smluv, použitelné prakticky bez dalších úprav, budou pro úspěch CESL klíčové, a naléhavě vybízí Komisi, aby na nich začala pracovat co nejdříve a souběžně s probíhajícím legislativním procesem. Jsou přesvědčeni, že by na ně měl výslovně odkazovat normativní text předpisu.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Hlava IV (nová) – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Hlava IV |
| Závěrečná ustanovení |
Or. en
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Příloha I – článek 186 d (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186d |
| Přezkum |
| 1. Členské státy poskytnou do … [4 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] Komisi informace týkající se používání tohoto nařízení, zejména pokud jde o úroveň přijetí společné evropské právní úpravy prodeje, rozsah, v němž její ustanovení vyvolala právní spory, a aktuální stav u rozdílů v úrovni ochrany spotřebitele mezi společnou evropskou právní úpravou a vnitrostátním právem. Tyto informace budou obsahovat ucelený přehled judikatury vnitrostátních soudů, která vykládá ustanovení společné evropské právní úpravy prodeje. |
| 2. Komise předloží do … [5 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru podrobnou zprávu o přezkumu fungování tohoto nařízení, v níž mimo jiné zohlední potřebu rozšířit rozsah působnosti nařízení v souvislosti se smlouvami mezi podnikateli, tržní a technický rozvoj týkající se digitálního obsahu a budoucí vývoj acquis Unie. Zvláštní pozornost bude dále věnována otázce, zda omezení na smlouvy uzavřené na dálku, zejména prostřednictvím internetu, je i nadále vhodné, nebo zda by nebylo možné rozšířit působnost tak, aby zahrnovala smlouvy uzavřené v obchodních prostorách. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 15; znění bylo pozměněno.)
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Příloha I – článek 186 e (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186e |
| Změna nařízení (ES) č. 2006/2004 |
| V příloze nařízení (ES) č. 2006/20041 se doplňuje nový bod, který zní: |
| „18. nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje (OJ L ***, ***, s. **).“
|
| __________________ |
| 1 Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. |
Or. en
Odůvodnění
Nařízení č. 2006/2004/ES vytváří systém spolupráce mezi vnitrostátními orgány na ochranu spotřebitelů s cílem zajistit soulad s harmonizovanými právními předpisy pro ochranu spotřebitelů. Jelikož společná evropská právní úprava prodeje zahrnuje úplný soubor plně harmonizovaných kogentních pravidel na ochranu spotřebitele, mělo by se nařízení 2006/2004/ES vztahovat i na toto nařízení .
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Příloha I – článek 186 f (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 186f |
| Vstup v platnost a použitelnost |
| 1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
| 2. Použije se ode dne [6 měsíců po vstupu v platnost]. |
| Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. |
Or. en
(Viz pozměňovací návrh k článku 16)
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje(CESL) ( COM(2011)0635 ), který předložila Komise, je přelomovou iniciativou, jejíž význam je pro spotřebitele a podniky na vnitřním trhu zásadní. Jedná se o výsledek iniciativy v oblasti evropského smluvního práva, která se zaměřovala na problémy vnitřního trhu způsobené rozdíly ve vnitrostátních úpravách smluvních vztahů a byla předmětem diskuse po mnoho let, přičemž Parlament opakovaně předkládal svá doporučení a vyjadřoval podporu[2], naposledy ve svém usnesení z roku 2011 o zelené knize Komise[3].
V návaznosti na jejich pracovní dokument z října 2012 nyní spoluzpravodajové v rámci návrhu zprávy předkládají společné pozměňovací návrhy. Spoluzpravodajové by rádi zdůraznili, že tento dokument není vyčerpávající zprávou, ale že pouze uvádí body, které zpravodajové chtějí předložit k další diskusi, a představuje je v podobě pozměňovacího návrhu.
Zpravodajové chtějí zejména poděkovat Institutu evropského práva za vyjádření k návrhu[4] a odborníkům a zúčastněným subjektům, kteří poskytli v rámci akcí pořádaných Výborem pro právní záležitosti (a tematickým oddělením C) v roce 2012[5] příspěvky, jež byly všechny cenným zdrojem pro práci zpravodajů.
Toto vysvětlující prohlášení vyzdvihuje hlavní změny předložené v návrhu zprávy. K jednotlivých pozměňovacím návrhům byla připojena podrobná odůvodnění.
II. Otázky
Cílem zpravodajů je obecně vylepšit text tak, aby byl přístupnější pro uživatele, aby byl jasnější a aby více odpovídal acquis.
1. Struktura
Rozdělení návrhu do „těla“ nařízení a do jeho příloh vedlo k řadě nejasností. Zpravodajové proto navrhují tyto části sloučit a vytvořit tak jediný, konsolidovaný a integrovaný nástroj.
Zpravodajové si jsou také vědomi skutečnosti, že jsou prosazovány hlubší změny struktury společné evropské právní úpravy prodeje. Konkrétně zaznívalo, že část IV týkající se povinností a prostředků nápravy stran kupní smlouvy by měla být restrukturalizována, aby se zvýšila její vstřícnost vůči uživatelům. Zpravodajové si dovedou představit strukturu, která sloučí přinejmenším povinnosti kupujícího a prodávajícího a prostředky jejich nápravy. Po zralé úvaze a v zájmu zjednodušení práce na návrhu zprávy a pozměňovacích návrzích, jež budou předloženy, však upustili od návrhu takto dalekosáhlých úprav v rámci textu. Pokud se jevilo jako schůdné zlepšit strukturu v rámci menších úseků – ať už ustanovení, oddílu či kapitoly –, byly vypracovány příslušné návrhy.
2. Oblast působnosti
Je stále obtížné odpovědět na otázku, zda by se měla úprava CESL uplatňovat výhradně na on-line transakce či transakce na dálku. Po pečlivém zvážení navrhují zpravodajové v této fázi omezit CESL pouze na smlouvy uzavřené na dálku. Pojem „smlouvy uzavřené na dálku“ byl navržen proto, že je již používán v rámci acquis (směrnice o prodeji na dálku, směrnice o distančním prodeji finančních služeb, směrnice o právech spotřebitelů). Hlavní cílovou oblastí je rychle rostoucí odvětví internetového prodeje, kde se myšlenka fakultativního nástroje setkala s masivní podporou, a to dokonce z kruhů, které jsou vůči širšímu používání tohoto nástroje zdrženlivější. Je zřejmé, že CESL je jakožto jednotný soubor celounijních pravidel pro obchodování on-line ideálním nástrojem. Návrh zprávy usiluje o zahájení diskuse na toto téma. Záměrně nepočítá s plným přizpůsobením CESL obchodování na dálku. To by vyžadovalo další práci a analýzy, jejichž výsledky by mohly být využity pro probíhající legislativní proces. Avšak již v této fázi byly vloženy některé prvky s cílem využít CESL ve smlouvách uzavřených na dálku, například pokud jde o digitální obsah a tzv. cloud computing.
Pokud jde o věcnou působnost, předložili zpravodajové praktičtější a pro uživatele vstřícnější řešení pro smlouvy se smíšeným účelem a smlouvy související s úvěrem.
3. Vztah s nařízením Řím I
Jelikož je vztah s nařízením Řím I, zejména s jeho článkem 6, zásadní otázkou pro fungování CESL, pokusili se ji zpravodajové vyjasnit prostřednictvím návrhu změn jak v bodech odůvodnění, tak v článcích. Cílem je jednak jasně označit CESL za druhý systém v rámci právního řádu každého členského státu (viz pozměňovací návrhy k článku 1 a čl. 11 odst. 1), a jednak naprosto vyjasnit, že dohodu o používání CESL nelze zaměňovat s volbou mezi dvěma právními řády, neboť se jedná o „volby mezi dvěma systémy téhož vnitrostátního právního řádu“ (viz pozměňovací návrhy k bodu odůvodnění 10). Zpravodajové dále považovali za nezbytné hlouběji se zabývat otázkou, proč čl. 6 odst. 2 nařízení Řím I nemá praktický význam – tedy „protože by vedl ke srovnávání mezi kogentními ustanoveními dvou totožných sekundárních systémů smluvního práva“ (viz pozměňovací návrh k bodu odůvodnění 12).
4. Odkazy na vnitrostátní právní předpisy
Zpravodajové jsou přesvědčeni, že v zájmu jasnosti a právní jistoty je důležité, aby bylo v normativní části CESL jednoznačně stanoveno, na které oblasti se nařízení vztahuje, a aby byl také uveden seznam bodů mimo působnost nařízení (viz pozměňovací návrh, který zavádí nový článek 11a). Pokud jde o oblasti, na něž se nařízení vztahuje, může se při pokračování legislativního procesu ukázat, že bude potřeba přijmout určité změny, zejména pokud to bude nutné pro zefektivnění CESL v oblasti smluv uzavřených na dálku, a především prostřednictvím internetu.
5. Dobrá víra a poctivé jednání
Zpravodajové jsou přesvědčeni, že zásada dobré víry a poctivého jednání je důležitým nástrojem pro nalezení spravedlivého řešení pro každý jednotlivý případ. Pečlivě však uvážili obavy, jež vyvstaly například z pohledu systému obyčejového práva (common law), kde tato zásada není známa. Navrhují proto změny a vyjasnění, pokud jde o definici (viz pozměňovací návrh k čl. 2 písm. b)) a vyjádření obecné zásady jako takové (viz pozměňovací návrh k článku 2 přílohy I). Původně navržená definice byla chápána v tom smyslu, že brání smluvním stranám tvrdě prosazovat svůj zájem, což vzbuzovalo znepokojení zejména u smluv mezi podniky. Aby se vyjasnilo, že takto to míněno není, stanoví navrhované znění, že žádná ze smluvních stran by neměla zneužívat svá práva, což by mělo odpovídat duchu „dobré víry a poctivého jednání“. Tato změna se vztahuje také na článek 86 týkající se kontrol nepoctivého jednání ve vztazích mezi podniky a měla by zmírnit související obavu, že by smluvním stranám nemělo být umožněno sledovat při vyjednávání vlastní zájmy. Zpravodajové jsou dále přesvědčeni, že zásada „dobré víry a poctivého jednání“ v rámci CESL by se měla omezit na pasivní funkci, tedy na zabránění tomu, aby porušující smluvní strana mohla uplatňovat práva, nároky či obrany nebo se jich dovolávat, zatímco funkce aktivní, tj. právo na náhradu škody, by měla být vypuštěna.
6. Prostředky nápravy, které má kupující k dispozici
Zpravodajové pečlivě zvážili systém prostředků nápravy pro spotřebitele, který je navrhován v rámci CESL. Jedním z hlavních témat je otázka lepší vyváženosti, pokud jde o svobodnou volbu těchto prostředků, a to s ohledem na neexistenci náhradního plnění ze strany prodávajícího, neexistenci požadavku na oznámení o ukončení smlouvy v určité lhůtě a obecnou zásadu neposkytnutí platby za užívání. Zpravodajové by rádi připomněli vysokou úroveň ochrany spotřebitele, již CESL poskytuje a která jde nad rámec acquis a zejména směrnice o právech spotřebitelů. Tato úroveň se téměř úplně překrývá s vnitrostátním právem, nebo jde dokonce nad jeho rámec, což je důležité, neboť vyhnout se uplatňování čl. 6 odst. 2 nařízení Řím I je žádoucí pouze v tom případě, že je jeho cíl – tj. zaručit, aby byl spotřebitel chráněn obdobně, jako by tomu bylo, pokud by se uplatnila jeho právní úprava – zajištěn jiným způsobem. Na druhou stranu se zdá, že ustanovení čl. 174 odst. 1 písm. c) přílohy, které tím, že připouští odměnu za užívání v případě, že by bezplatné užívání bylo „nespravedlivé“, je zamýšleno jako nápravné opatření v případech zneužití týkajících se ukončení bez poskytnutí platby za užívání, je nejasné a mohlo by v konečném důsledku odradit spotřebitele od výkonu jejich práv. Také v zájmu spotřebitelů se jeví jako žádoucí mít jasná pravidla a zároveň v zásadě zachovat úroveň ochrany poskytované spotřebiteli.
Z těchto důvodů chtějí zpravodajové nabídnout k diskusi tři alternativy s cílem zajistit větší vyváženost mezi právem spotřebitele na ukončení smlouvy a právem prodávajícího na poskytnutí náhradního plnění, což je podloženo také zájmem na omezení popsaných případů nejistoty. Zpravodajové by rádi zdůraznili, že tyto možnosti jsou navrhovány ke zvážení alternativně, v žádném případě kumulativně.
- První možností je zavedení šestiměsíční lhůty od přechodu nebezpečí na kupujícího, po jejímž uplynutí by kupující musel přijmout náhradní plnění (viz variantu pozměňovacího návrhu k čl. 106 odst. 3 písm. a) bodu ii)). Zpravodajové jsou si vědomi skutečnosti, že směrnice o právech spotřebitelů v čl. 5 odst. 2 stanoví možnost členských států zavést požadavek na oznámení ve lhůtě dvou měsíců po zjištění rozporu a že tuto možnost nevyužily všechny členské státy. Na druhou stranu by bylo možné argumentovat ve prospěch výrazného upřednostnění prvních šesti měsíců od dodání, během nichž může kupující v každém případě využít obrácení důkazního břemene, pokud jde o nedostatek shody v době dodání. Lze se domnívat, že omezení svobodné volby prostředků nápravy pro období po uplynutí těchto šesti měsíců má omezený dopad, neboť je v každém případě pro kupujícího složitější prokázat nedostatek shody po uplynutí 6 měsíců.
- Druhou možností je zavést povinnost spotřebitele oznámit ukončení v přiměřené lhůtě poté, co se dozvěděl o neplnění. Po uplynutí této lhůty by právo na ukončení smlouvy zaniklo a spotřebitel by musel využít jiných, méně rozsáhlá práv, jako je výměna či oprava. Je pravdou, že to představuje omezení práva spotřebitele na ukončení smlouvy. Na druhou stranu by bylo možné argumentovat, že by bylo v každém případě v zájmu spotřebitele uplatnit jeho právo na ukončení smlouvy u nejbližší vhodné příležitosti poté, co se dozvěděl o neplnění, zejména proto, že jeho schopnost prokázat neplnění časem klesá.
- Konečně, jako třetí možnost by mohla být zavedena povinnost, aby spotřebitel zaplatil za užívání v případech, kdy ukončí smlouvu (na rozdíl od případů zrušení, kdy zřejmě důvod pro ukončení smlouvy nespočívá pouze v osobě jedné ze smluvních stran – viz pozměňovací návrh k čl. 174 odst. 1 až 1b). V rámci této možnosti by měl spotřebitel stále svobodnou volbu prostředků nápravy, avšak prodávající by mohl požadovat zaplacení využívání zboží, pokud se kupující rozhodne ukončit smlouvu a nevyužít svá méně rozsáhlá práva, tj. právo na výměnu či opravu. V praxi to znamená, že pokud od dodání zboží uplynula určitá doba, bude pro kupujícího ekonomicky výhodnější zvolit jiný z prostředků nápravy (např. opravu, výměnu či snížení ceny). Je však potřeba uznat, že stanovení ceny za využívání není vždy jednoduché.
Zpravodajové jsou přesvědčeni, že je zapotřebí provést jednu z těchto úprav. Pokusili se otevřeně shrnout výhody a nevýhody, jež spatřují v každé z těchto možností, a vyzývají k diskusi na tomto základě.
7. Navrácení plnění
Zpravodajové předložili návrh na nové znění a restrukturalizaci pravidel pro navrácení plnění. Cílem je najít řešení, které nastolí životaschopnou rovnováhu mezi oběma stranami, aby bylo pro spotřebitele jasné a předvídatelné, co mají platit či vracet, a měli tak jistotu při uplatňování svých práv.
8. Digitální obsah
Pokud jde o digitální obsah, navrhují zpravodajové řešení zejména v případech, kdy digitální obsah není placen penězi, ale např. osobními údaji. Ochrana kupujícího je v těchto případech rozšířena, neboť by měl mít k dispozici celou škálu prostředků nápravy (s výjimkou snížení ceny, neboť neplatil penězi). Kromě toho jsou pro tyto případy navrhována zvláštní ustanovení pro navracení plnění.
9. Promlčení
Zpravodajové si jsou vědomi skutečnosti, že desetiletá promlčecí lhůta vzbudila kritické reakce, ačkoli Komise a další subjekty vysvětlují, že její praktický dosah je omezený. Zpravodajové, ač souhlasí s omezenými praktickými dopady v dlouhodobém horizontu, navrhují v zájmu zmírnění obav šestiletou lhůtu, která bude podle jejich přesvědčení přiměřeným řešením s ohledem na stávající dlouhé promlčecí lhůty ve členských státech. Navrhli některá další vyjasnění kapitoly o promlčení.
10. Doprovodná opatření
Zpravodajové navrhli řadu dalších ustanovení s cílem zakotvit doprovodná opatření v normativní části textu: týká se to databáze rozsudků, propojení s alternativním řešením sporů a vypracovávání celounijních standardních modelů smluv.
C. Závěr
Zpravodajové se domnívají, že CESL má obrovské potenciální výhody pro spotřebitele a podniky na vnitřním trhu, zejména v digitálním věku, a nabízí příležitosti, jež by neměly zůstat nevyužity. Zpravodajové vyzývají své kolegy, aby předkládané pozměňovací návrhy důkladně zvážily, neboť by dle jejich názoru mohly zajistit úspěch tohoto nástroje. Těší se rovněž na další diskusi o těchto otázkách.