Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
2.3.2017
***I
NÁVRH ZPRÁVY
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany a o změně směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty
( COM(2016)0466 – C8-0324/2016 – 2016/0223(COD) )
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Tanja Fajon
PR_COD_1amCom
Vysvětlivky |
* Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení)
(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)
|
Pozměňovací návrhy k návrhu aktu |
Pozměňovacích návrhy Parlamentu předložené ve dvou sloupcích
Vypuštění textu je označeno tučnou kurzivou v levém sloupci. Nahrazení je označeno tučnou kurzivou v obou sloupcích. Nový text je označen tučnou kurzivou v pravém sloupci.
První a druhý řádek záhlaví každého pozměňovacího návrhu označují příslušnou část projednávaného návrhu aktu. Pokud se pozměňovací návrh týká existujícího aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je v záhlaví mimo to na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká.
Pozměňovací návrhy Parlamentu v podobě konsolidovaného textu
Nové části textu jsou označeny tučnou kurzivou. Vypuštěné části textu jsou označeny symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučnou kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. Výjimečně se neoznačují změny výlučně technické povahy, které provedly příslušné útvary za účelem vypracování konečného znění.
|
OBSAH
Strana
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU 5
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ 60
PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA VSTUPNÍ INFORMACE 63
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany a o změně směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty
( COM(2016)0466 – C8-0324/2016 – 2016/0223(COD) )
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( COM(2016)0466 ),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 78 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 79 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8 0324/2016),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016[1],
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2017[2],
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ( A8–0000/2017 ),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(1) Je třeba provést řadu podstatných změn ve směrnici 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany31 (přepracované znění). V zájmu harmonizace a většího sjednocení azylových rozhodnutí a obsahu mezinárodní ochrany, a aby se snížila motivace k pohybům v rámci Evropské unie a zajistilo se rovné zacházení osobám požívajícím mezinárodní ochrany, měla by být uvedená směrnice zrušena a nahrazena nařízením. | (1) Je třeba provést řadu podstatných změn ve směrnici 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany31 (přepracované znění). V zájmu harmonizace a většího sjednocení azylových rozhodnutí a obsahu mezinárodní ochrany a s cílem vybízet osoby požívající mezinárodní ochrany, aby zůstávaly v členském státě, který jim ochranu poskytuje, a zajistit rovné zacházení osobám požívajícím mezinárodní ochrany, měla by být uvedená směrnice zrušena a nahrazena nařízením. |
__________________ | __________________ |
31 Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9. | 31 Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka chce raději stanovit pozitivní pobídky pro osoby požívající mezinárodní ochrany, aby zůstávaly v členském státě, který jim ochranu poskytuje.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(2) Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, je založena na bezvýhradném a úplném uplatňování Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“) a je pro Evropskou unii nedílnou součástí cíle spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného lidem, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. Tato politika by se měla řídit zásadou solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i pokud jde o finanční aspekty. | (2) Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, je založena na bezvýhradném a úplném uplatňování Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“) a je pro Evropskou unii nedílnou součástí cíle spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného lidem, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii. Tato politika by se měla řídit zásadou solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. |
Or. en
Odůvodnění
Skutečná solidarita zahrnuje řádné rozdělení osob usilujících o mezinárodní ochranu mezi členské státy. Finanční solidarita by neměla být upřednostňovanou formou solidarity.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (3a) V současné době uznávají členské státy azylová rozhodnutí vydaná jinými členskými státy pouze v případě, kdy tato rozhodnutí udělení mezinárodní ochrany zamítají. Aby bylo zajištěno řádné provádění čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který vyžaduje jednotný azylový status platný po celé Unii, měly by členské státy začít vzájemně uznávat azylová rozhodnutí vydaná jinými členskými státy, která udělují mezinárodní ochranu osobám, které ji potřebují. |
Or. en
Odůvodnění
Úplné vzájemné uznávání rozhodnutí o mezinárodní ochraně přijatých členskými státy bude v konečném důsledku nezbytné k zavedení skutečného jednotného statusu mezinárodní ochrany v Unii. Zpravodajka se domnívá, že by to mělo být založeno na jednotném azylového statusu a statusu doplňkové ochrany platném po celé Unii; na společných postupech, kritériích a normách ohledně podmínek pro přijímání žadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(4) Ve sdělení ze dne 6. dubna 201632 vytyčila Komise své možnosti pro zlepšení společného evropského azylového systému, zejména vytvoření udržitelného a spravedlivého systému určování členského státu příslušného pro žadatele o azyl, posílení systému Eurodac, dosažení větší jednotnosti azylového systému EU, prevenci druhotných pohybů v rámci Evropské unie a nový mandát Agentury Evropské unie pro azyl. Uvedené sdělení je v souladu s výzvami ze zasedání Evropské rady ve dnech 18. až 19. února 201633, které vybízejí k pokroku při reformě stávajícího rámce EU s cílem zajistit humánní a účinnou azylovou politiku. Navrhovaný další postup odpovídá rovněž holistickému přístupu k migraci, který ve své zprávě z vlastního podnětu stanovil Evropský parlament dne 12. dubna 2016. | (4) Ve sdělení ze dne 6. dubna 201632 vytyčila Komise své možnosti pro zlepšení společného evropského azylového systému, zejména vytvoření udržitelného a spravedlivého systému určování členského státu příslušného pro žadatele o azyl, posílení systému Eurodac, dosažení větší jednotnosti azylového systému EU, prevenci druhotných pohybů v rámci Evropské unie a nový mandát Agentury Evropské unie pro azyl (dále jen „agentura“). Uvedené sdělení je v souladu s výzvami ze zasedání Evropské rady ve dnech 18. až 19. února 201633, které vybízejí k pokroku při reformě stávajícího rámce EU s cílem zajistit humánní a účinnou azylovou politiku. Nenavrhuje však další postup v souladu s holistickým přístupem k migraci, který stanovil Evropský parlament ve své zprávě z vlastního podnětu ze dne 12. dubna 2016. |
__________________ | __________________ |
32 COM(2016) 197 final. | 32 COM(2016) 197 final. |
33 EUCO 19.02.2016, SN 1/16. | 33 EUCO 19.02.2016, SN 1/16. |
Or. en
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(5) Aby společný evropský azylový systém, včetně dublinského systému, dobře fungoval, mělo by se výrazně pokročit se sbližováním vnitrostátních azylových systémů, a to se zvláštním zřetelem na rozdíly v míře uznávání a druh ochranného statusu udělovaného v členských státech. Rovněž je třeba zřetelněji formulovat pravidla o přezkumu statusu, aby bylo zajištěno, že ochrana bude udělena pouze osobám, které ji potřebují, a jen po dobu, kdy ji potřebují. Kromě toho nadále nelze postupovat rozdílně, pokud jde o dobu platnosti povolení k pobytu, a měla by se rovněž upřesnit a sjednotit práva udělovaná osobám požívajícím mezinárodní ochrany. | (5) Společná politika Unie v oblasti mezinárodní ochrany by měla být založena na jednotném statusu. S cílem přiblížit se k dobře fungujícímu společnému azylovému systému je třeba učinit pokrok při sbližování vnitrostátních azylových systémů, a to se zvláštním zřetelem na rozdíly v míře uznávání a druh ochranného statusu udělovaného v členských státech. Současně je důležité administrativně nepřetěžovat orgány členských států. Stejně tak by měla být posílena pravidla, aby bylo zajištěno, že ochrana budě udělena osobám, které ji potřebují. Dále by měla být stanovena harmonizovaná délka platnosti povolení k pobytu, která by měla plně zohledňovat stávající praxi v členských státech, a měla by se rovněž upřesnit a sjednotit práva udělovaná osobám požívajícím mezinárodní ochrany. |
Or. en
Odůvodnění
Harmonizovaná délka platnosti povolení k pobytu udělovaného osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, by měla plně zohledňovat stávající praxi v členských státech a neměla by být založena na snaze shodnout se na co nejkratším období.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Hlavním cílem tohoto nařízení je na jedné straně zajistit, aby členské státy používaly společná kritéria pro zjišťování totožnosti osob, které mezinárodní ochranu skutečně potřebují, a na druhé straně zajistit společný soubor práv udělovaných uvedeným osobám ve všech členských státech. | (7) Hlavním cílem tohoto nařízení je na jedné straně zajistit, aby členské státy používaly společná kritéria pro zjišťování totožnosti osob, které mezinárodní ochranu skutečně potřebují, a na druhé straně zajistit společný soubor práv udělovaných všem osobám ve všech členských státech, které potřebují mezinárodní ochranu. |
Or. en
Odůvodnění
Všechny osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, by měly mít tatáž práva po celé Unii.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Větší sblížení právních předpisů o uznávání a obsahu postavení uprchlíka a statusu doplňkové ochrany by navíc mělo pomoci omezit druhotný pohyb žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy v případech, kdy příčinou takového pohybu mohly být rozdíly ve vnitrostátních právních opatřeních, jež byla přijata k provedení kvalifikační směrnice, která se nahrazuje tímto nařízením. | (8) Větší sblížení právních předpisů o uznávání a obsahu postavení uprchlíka a statusu doplňkové ochrany by navíc mělo pomoci omezit druhotný pohyb žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy. |
Or. en
Odůvodnění
Není zřejmé, že by příčinou druhotného pohybu žadatelů byly rozdíly při provádění stávající kvalifikační směrnice.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Toto nařízení se nevztahuje na jiné vnitrostátní humanitární statusy udělené členskými státy podle vnitrostátního práva osobám, které nesplňují podmínky pro udělení postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany. Vydávají-li se tyto statusy, pak takovým způsobem, aby nehrozila záměna s mezinárodní ochranou. | (9) Toto nařízení se nevztahuje na jiné vnitrostátní humanitární statusy udělené členskými státy podle vnitrostátního práva osobám, které nesplňují podmínky pro udělení postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany. |
Or. en
Odůvodnění
Dokud budou existovat vnitrostátní statusy pro humanitární ochranu, je velmi složité pochopit, jak by mohlo neexistovat riziko záměny s postavením uprchlíka a statusem doplňkové ochrany.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Úspěšným kandidátům na znovuusídlení by měla být udělena mezinárodní ochrana. Odpovídajícím způsobem by se proto měla použít ustanovení tohoto nařízení o obsahu mezinárodní ochrany, včetně pravidel odrazujících od druhotného pohybu. | (10) Úspěšným kandidátům na znovuusídlení by měla být udělena mezinárodní ochrana. Odpovídajícím způsobem by se proto měla použít ustanovení tohoto nařízení o obsahu mezinárodní ochrany. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka chce raději stanovit pozitivní pobídky pro osoby požívající mezinárodní ochrany, aby zůstávaly v členském státě, který jim ochranu poskytuje.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Toto nařízení zejména usiluje o zajištění plného respektu k lidské důstojnosti a práva na azyl u žadatelů o azyl a rodinných příslušníků, kteří je doprovázejí, a prosazuje uplatňování článků listiny týkajících se lidské důstojnosti, respektování soukromého a rodinného života, svobody projevu a informací, práva na vzdělání, práva na svobodnou volbu povolání a práva pracovat, svobody podnikání, práva na azyl, nediskriminace, práva dětí, sociálního zabezpečení a sociální pomoci a zdravotní péče, a mělo by proto být odpovídajícím způsobem provedeno. | (11) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Toto nařízení zejména usiluje o zajištění plného respektu k lidské důstojnosti a práva na azyl u žadatelů o azyl a rodinných příslušníků, kteří je doprovázejí, a prosazuje uplatňování článků listiny týkajících se lidské důstojnosti, respektování soukromého a rodinného života, ochrany v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, svobody projevu a informací, práva na vzdělání, práva na svobodnou volbu povolání a práva pracovat, svobody podnikání, práva na azyl, nediskriminace, práva dětí, sociálního zabezpečení a sociální pomoci a zdravotní péče, a mělo by proto být odpovídajícím způsobem provedeno. |
Or. en
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Měly by být použity zdroje Evropského azylového, migračního a uprchlického fondu, aby bylo možné náležitě podpořit úsilí členských států při zavádění norem stanovených tímto nařízením, a to zejména těch členských států, jejichž azylové systémy jsou především z důvodu zeměpisné polohy a demografické situace vystaveny zvláštnímu a neúměrnému tlaku. | (13) Měly by být použity zdroje Evropského azylového, migračního a integračního fondu, aby bylo možné náležitě podpořit úsilí členských států při zavádění norem stanovených tímto nařízením, a to zejména těch členských států, jejichž azylové systémy jsou především z důvodu zeměpisné polohy a demografické situace vystaveny zvláštnímu a neúměrnému tlaku. Dále by členské státy měly na všech úrovních správy plně využívat možností, které nabízejí prostředky, jež mohou být použity k financování činností v oblasti migrace, jako jsou integrační opatření, ačkoli nemají na azylovou a migrační politiku přímou vazbu – příkladem jsou prostředky dostupné v rámci Evropského sociálního fondu, Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, programu Horizont 2020, Evropského fondu pro regionální rozvoj a programu Práva, rovnost a občanství. V případě činností, které spadají do jejich přímé působnosti, by měly mít místní a regionální orgány tyto finanční prostředky přímo k dispozici. |
Or. en
Odůvodnění
Správný název zní Azylový, migrační a integrační fond. Dále je třeba členské státy vybízet k tomu, aby maximalizovaly svou absorpční kapacitu, pokud jde o další fondy, které by mohly poskytnout financování integračních opatření pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(14) Vhodnou podporu by při provádění tohoto nařízení měla zajistit Agentura EU pro azyl, zejména poskytnutím odborníků, kteří orgánům členských států budou nápomocni při příjmu, evidenci a posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, dále poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu, a dalších důležitých pokynů a nástrojů. Při provádění tohoto nařízení by členské státy měly zohlednit provozní normy, indikativní pokyny a osvědčené postupy od Agentury EU pro azyl (dále jen „agentura“). Při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu by orgány členských států měly zejména brát v úvahu informace, zprávy, společnou analýzu a pokyny ohledně situace v zemích původu, které na úrovni Unie v souladu s články 8 a 10 tohoto nařízení připraví agentura a evropská síť pro informace o zemi původu34. | (14) Vhodnou podporu by při provádění tohoto nařízení měla zajistit agentura, zejména poskytnutím odborníků, kteří orgánům členských států budou nápomocni při příjmu, evidenci a posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, dále poskytováním aktualizovaných informací o třetích zemích, včetně informací o zemi původu, a dalších důležitých pokynů a nástrojů. Při provádění tohoto nařízení by orgány členských států měly zohlednit provozní normy, indikativní pokyny a osvědčené postupy od agentury. Při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu by orgány členských států měly brát v úvahu informace, zprávy, společnou analýzu a pokyny ohledně situace v zemích původu, které na úrovni Unie v souladu s články 8 a 10 tohoto nařízení připraví agentura a evropská síť pro informace o zemi původu34. A dále, při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu by členské státy měly zohledňovat všechny relevantní informace od úřadu UNHCR a organizací občanské společnosti činných na místě. |
__________________ | __________________ |
34 COM(2016)271 final. | 34 COM(2016)271 final. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka sice souhlasí s tím, že by členské státy při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu měly používat informace od Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, tento úřad by však neměl být jediným zdrojem informací. Úřad UNHCR a další relevantní aktéři na místě také poskytují podrobné informace o situaci ve třetích zemí.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) U pojmu „rodinní příslušníci“ by se mělo přihlížet k různým konkrétním okolnostem vztahu závislosti a věnovat zvláštní pozornost prosazování nejlepšího zájmu dítěte. Přihlížet by se v této souvislosti mělo rovněž k realitě současných migračních trendů, podle nichž se žadatelé často dostávají na území členských států po delší době tranzitu. Pojem by proto měl zahrnovat rodiny, které byly založeny mimo zemi původu, avšak ještě před příjezdem na území členského státu. | (16) U pojmu „rodinní příslušníci“ by se mělo přihlížet k různým typům rodin, konkrétním okolnostem vztahu závislosti a zvláštní pozornost by měla být věnována prosazování nejlepšího zájmu dítěte. Přihlížet by se v této souvislosti mělo rovněž k realitě současných migračních trendů, podle nichž se žadatelé často dostávají na území členských států po delší době tranzitu. Tento pojem by proto měl zahrnovat jak rodiny, které byly založeny mimo zemi původu, tak i rodiny vytvořené po příjezdu na území členského státu, avšak vždy s výjimkou nucených sňatků. Pojem manžel/manželka a partner/partnerka by neměl manžele nebo partnery rozlišovat na základě jejich pohlaví. |
Or. en
Odůvodnění
Definice rodinných příslušníků by měla zahrnovat i rodiny vzniklé po příchodu na území daného členského státu. Měly by však z ní být vyjmuty nucené sňatky, bez ohledu na místo, kde byly uzavřeny.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Zejména je nezbytné zavést společnou definici těchto pojmů: potřeba ochrany vznikající na místě; příčiny újmy a ochrany; vnitrostátní ochrana a pronásledování, včetně důvodů pronásledování. | (22) Zejména je nezbytné zavést společnou definici těchto pojmů: potřeba ochrany vznikající na místě; příčiny újmy a ochrany; a pronásledování, včetně důvodů pronásledování. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka se domnívá, že koncepce vnitrostátní ochrany není dostatečně propracovaná, jasná nebo bezpečná k tomu, aby mohla být jednotně uplatňována.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(23) Ochranu může poskytovat buď stát, nebo strany a organizace, včetně mezinárodních organizací, které jsou ochotny a schopny ochranu poskytnout a které splňují podmínky stanovené tímto nařízením a kontrolují region nebo větší oblast na území státu. Taková ochrana by měla být účinná a neměla by být pouze dočasná. | (23) Ochranu může poskytovat buď stát, nebo strany a organizace pověřené státem, včetně mezinárodních organizací, které splňují podmínky stanovené tímto nařízením a kontrolují region nebo větší oblast na území státu. Taková ochrana by měla být účinná a neměla by být pouze dočasná. |
Or. en
Odůvodnění
Článek 1D Ženevské úmluvy se vztahuje rovněž na osoby, jež požívají ochrany úřadu UNHCR, který potřebuje mandát daného státu k tomu, aby mohl působit na jeho území. Kromě toho by nestátní subjekty neměly být považovány za poskytovatele ochrany, pokud k tomu nebyly výslovně pověřeny daným státem, neboť se nemohou zodpovídat podle mezinárodního práva a mohou poskytovat pouze dočasnou ochranu, jejíž účinnost je omezená.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Žadateli by měla být dostupná účinná vnitrostátní ochrana před pronásledováním nebo vážnou újmou v části země původu, do které může bezpečně a legálně odcestovat, do níž je mu umožněn vstup, a lze-li důvodně předpokládat, že se v ní může usadit. Posouzení dostupnosti vnitrostátní ochrany by mělo být nedílnou součástí posouzení žádosti o mezinárodní ochranu a mělo by být provedeno poté, co rozhodující orgán stanovil, že by se jinak uplatnila kvalifikační kritéria. Důkazní břemeno při prokazování dostupnosti vnitrostátní ochrany by mělo být na straně rozhodujícího orgánu. | (24) Žadateli by mohla být dostupná účinná vnitrostátní ochrana před pronásledováním nebo vážnou újmou v části země původu, do které může bezpečně a legálně odcestovat a do níž je mu umožněn vstup, a lze-li důvodně předpokládat, že se v ní může usadit. Posouzení dostupnosti takové vnitrostátní ochrany by mohlo být nedílnou součástí posouzení žádosti o mezinárodní ochranu za předpokladu, že dotčený stát nebo státní subjekty nejsou původci pronásledování nebo vážné újmy. Důkazní břemeno při prokazování dostupnosti vnitrostátní ochrany by mělo být výlučně na straně rozhodujícího orgánu, avšak nemělo by to žadateli bránit v předložení důkazu vyvracejícího zjištění rozhodujícího orgánu, že vnitrostátní ochrana je dostupná. |
Or. en
Odůvodnění
Členské státy by měly být v rámci celkového zkoumání žádosti o mezinárodní ochranu oprávněny používat koncepci vnitrostátní ochrany. Tuto alternativu by však členské státy neměly zvažovat za situace, kdy původcem pronásledování nebo vážné újmy je stát nebo jeho subjekty.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Je-li původcem pronásledování nebo vážné újmy stát nebo státní subjekt, měla by se uplatnit domněnka, že účinná ochrana není žadateli dostupná. Je-li žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, měla by být dostupnost účinné ochrany posuzována mimo jiné podle dostupnosti náležité péče a opatrovnictví, které jsou v nejlepším zájmu této nezletilé osoby bez doprovodu. | (25) Je-li původcem pronásledování nebo vážné újmy stát nebo státní subjekt, měla by se uplatnit domněnka, že účinná ochrana není žadateli dostupná a ustanovení o vnitrostátní ochraně by se nemělo použít. Je-li žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, měla by být dostupnost účinné ochrany posuzována mimo jiné podle dostupnosti náležité péče a opatrovnictví, které jsou v nejlepším zájmu této nezletilé osoby bez doprovodu. |
Or. en
Odůvodnění
Alternativu vnitrostátní ochrany by členské státy neměly zvažovat za situace, kdy původcem pronásledování nebo vážné újmy je stát nebo jeho subjekty.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Při posuzování žádostí nezletilých osob o mezinárodní ochranu je nezbytné, aby rozhodující orgány přihlížely ke specifickým formám pronásledování dětí. | (26) Při posuzování žádostí nezletilých osob o mezinárodní ochranu je nezbytné, aby rozhodující orgány přihlížely ke specifickým formám pronásledování dětí nebo k absenci ochrany před takovým pronásledováním. |
Or. en
Odůvodnění
Při posuzování toho, zda je k dispozici ochrana, je jedním z faktorů, k nimž je třeba zejména v případě nezletilých přihlédnout, i neexistence ochrany před pronásledováním.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(28) Je rovněž nezbytné zavést společnou definici pojmu pronásledování z důvodu „příslušnosti k určitým společenským vrstvám“. Pro účely vymezení určité společenské vrstvy je třeba náležitě zvážit skutečnosti plynoucí z pohlaví žadatele, včetně jeho genderové identity a sexuální orientace, které se mohou týkat určitých právních tradic a zvyklostí, v jejichž důsledku dochází například k mrzačení pohlavních orgánů, nuceným sterilizacím či nuceným potratům, pokud mají souvislost s žadatelovou odůvodněnou obavou z pronásledování. | (28) Je rovněž nezbytné zavést společnou definici pojmu pronásledování z důvodu „příslušnosti k určitým společenským vrstvám“. Pro účely vymezení určité společenské vrstvy je třeba náležitě zvážit skutečnosti plynoucí z pohlaví žadatele, včetně jeho genderové identity, pohlavních znaků a sexuální orientace, které se mohou týkat určitých právních tradic a zvyklostí, v jejichž důsledku dochází například k mrzačení pohlavních orgánů, nuceným sterilizacím či nuceným potratům, pokud mají souvislost s žadatelovou odůvodněnou obavou z pronásledování. |
Or. en
Odůvodnění
Také pohlavní znaky žadatele by mohly být jedním z určujících faktorů toho, zda žadatel náleží k určité sociální skupině.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) Podle příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie by při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu měly příslušné orgány členských států používat metody pro posouzení věrohodnosti žadatele způsobem, který respektuje práva jednotlivců zaručená Listinou, zejména právo na lidskou důstojnost a respektování soukromého a rodinného života. Konkrétně v případě homosexuality by individuální posouzení věrohodnosti žadatele nemělo vycházet ze stereotypních představ o homosexualitě a žadatel by neměl být předmětem podrobného dotazování nebo zkoušek v souvislosti s jeho sexuálním chováním. | (29) Podle příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie by při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu měly příslušné orgány členských států používat metody pro posouzení věrohodnosti žadatele způsobem, který respektuje práva jednotlivců zaručená Listinou, zejména právo na lidskou důstojnost a respektování soukromého a rodinného života. Konkrétně v případě sexuální orientace a genderové identity by individuální posouzení věrohodnosti žadatele nemělo vycházet ze stereotypních představ o sexuální orientaci a genderové identitě a žadatel by neměl být podrobně dotazován na své sexuální chování, ani podroben žádným testům. Příslušné vnitrostátní orgány by nadto neměly dospět k závěru, že výroky žadatele jsou nedůvěryhodné jenom proto, že žadatel při poskytnutí prvních informací o svém pronásledování nepoukázal na svou sexuální orientaci, genderovou identitu a její vyjádření nebo pohlavní znaky. |
Or. en
Odůvodnění
Pozdní poskytnutí informací je jedním z parametrů uvedených v nedávném rozsudku Soudního dvora EU ve věci A, B a C vs. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie ze dne 2. prosince 2014, které však v textu Komise není uvedeno, a proto by do něj mělo být vloženo. Žadatelé, kteří náleží ke skupině LGBTI, často kvůli strachu a společenskému stigmatu o své sexuální orientaci, genderové identitě a jejímu vyjádření nebo pohlavních charakteristikách informují pozdě. Jejich žádosti by neměly být negativně posuzovány jenom kvůli tomu, že tyto informace neposkytli včas.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (31a) Přiznání statusu doplňkové ochrany je deklaratorním aktem. |
Or. en
Odůvodnění
Podle zpravodajky se status uprchlíka i status doplňkové ochrany pojí se stejnými právy v členském státě poskytujícím ochranu, a proto by měly být v tomto nařízení postaveny na stejnou úroveň.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(34) Pro účely posouzení vážné újmy, na jejímž základě mohou žadatelé splňovat nárok na doplňkovou ochranu, by měl pojem „svévolné násilí“ podle příslušné judikatury Evropského soudního dvora zahrnovat násilí, které může člověka zasáhnout bez ohledu na jeho osobní situaci. | (34) Pro účely posouzení vážné újmy, na jejímž základě mohou žadatelé splňovat nárok na doplňkovou ochranu, by měl pojem „svévolné násilí“ podle příslušné judikatury Evropského soudního dvora zahrnovat násilí, které může člověka zasáhnout bez ohledu na jeho osobní situaci. Při určování toho, zda došlo k naplnění svévolného násilí, by se mohly zohledňovat faktory, jako jsou vnější agrese, okupace, cizí nadvláda, vnitřní konflikty, hrubé porušování lidských práv nebo události, které vážně narušují veřejný pořádek v zemi původu nebo v některé její části. |
Or. en
Odůvodnění
Při posuzování toho, zda došlo ke svévolnému násilí, by se mělo přihlížet k určitým faktorům. Uvedený seznam není vyčerpávající.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (36a) K ochraně podle tohoto nařízení by měly být způsobilé taktéž osoby, která potřebují ochranu, neboť se do své země původu nemohou vrátit kvůli přírodní nebo člověkem způsobené katastrofě. |
Or. en
Odůvodnění
Osoby nebo skupiny osob, jež jsou kvůli vážným náhlým nebo postupným změnám životního prostředí, které negativně ovlivňují jejich životy nebo životní podmínky, nuceny opustit své obvyklé domovy a hledají a potřebují ochranu, by měly mít podle tohoto nařízení právo na mezinárodní ochranu v Evropské unii.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(37) Povolení k pobytu a cestovní doklady, které byly osobám požívajícím mezinárodní ochrany vydány poprvé, nebo jejichž platnost byla prodloužena po vstupu tohoto nařízení v platnost, by měly být v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 1030/2002, respektive nařízením Rady (ES) č. 2252/2004. | (37) Povolení k pobytu a cestovní doklady, které byly osobám požívajícím mezinárodní ochrany vydány po vstupu tohoto nařízení v platnost, by měly být v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 1030/2002, respektive nařízením Rady (ES) č. 2252/2004. |
Or. en
Odůvodnění
Není důležité, zda povolení k pobytu nebo cestovní doklad byly vydány poprvé nebo zda byla prodloužena jejich platnost, protože musejí vždy splňovat ustanovení příslušných nařízení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(39) Aby bylo možné zjistit, zda osoby požívající mezinárodní ochrany tuto ochranu nadále potřebují, měly by rozhodující orgány udělený status přezkoumat, když uprchlík poprvé žádá o prodloužení platnosti povolení k pobytu, v případě osob požívajících doplňkové ochrany pak při prvním a druhém prodloužení platnosti, a rovněž v případě, že v zemi původu těchto osob nastala výrazná a relevantní změna, která je zohledněna ve společné analýze a pokynech týkajících se situace v zemi původu, které na úrovni Unie v souladu s články 8 a 10 tohoto nařízení zpracovala agentura a evropská síť pro informace o zemích původu37. | (39) Aby bylo možné zjistit, zda osoby požívající mezinárodní ochrany tuto ochranu nadále potřebují, mohou rozhodující orgány udělený status přezkoumat, když v zemi původu těchto osob nastala výrazná a relevantní změna, která je zohledněna ve společné analýze a pokynech týkajících se situace v zemi původu, které na úrovni Unie v souladu s články 8 a 10 tohoto nařízení zpracovala agentura a evropská síť pro informace o zemích původu37 . |
__________________ | __________________ |
37 COM(2016) 271 final. | 37 COM(2016) 271 final. |
Or. en
Odůvodnění
Systematický přezkum toho, zda žadatele stále potřebuje ochranu, by byl pro rozhodující orgány členských států vysoce náročný na zdroje. Orgány příslušné k vydání rozhodnutí o mezinárodní ochraně žadatele nejsou vždy totožné s orgány, jež vydávají povolení k pobytu. Dále je důležité, aby vyhlídka pouze na dočasnou ochranu příliš neohrožovala perspektivu integrace.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(41) V případě zániku postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany se provedení rozhodnutí přijatého rozhodujícím orgánem členského státu o odnětí, ukončení nebo neprodloužení platnosti statusu na přiměřenou dobu od přijetí odloží, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu na základě jiných důvodů než těch, které byly důvodem k udělení mezinárodní ochrany – například z rodinných důvodů nebo důvodů souvisejících se zaměstnáním nebo vzděláváním. | (41) V případě zániku statusu osoby požívající mezinárodní ochrany se provedení rozhodnutí přijatého rozhodujícím orgánem členského státu o odnětí statusu na přiměřenou dobu od přijetí odloží, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu na základě jiných důvodů než těch, které byly důvodem k udělení mezinárodní ochrany – například z rodinných důvodů nebo důvodů souvisejících se zaměstnáním nebo vzděláváním. |
Or. en
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(42) Osoby požívající mezinárodní ochrany by měly pobývat v členském státě, který jim udělil ochranu. Osobám požívajícím mezinárodních ochrany, které jsou držiteli platného cestovního dokladu a povolení k pobytu vydaného členským státem, který v plném rozsahu uplatňuje schengenské acquis, by mělo být dovoleno vstoupit a volně se pohybovat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu, a to na dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů v souladu se Schengenským hraničním kodexem38 a článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody39. Osoby požívající mezinárodní ochrany mohou rovněž požádat o pobyt v jiném členském státě, než v tom, který jim udělil ochranu, podle příslušných předpisů EU, zejména o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti40, a vnitrostátních předpisů; neznamená to ovšem přenos mezinárodní ochrany a souvisejících práv. | (42) Osoby požívající mezinárodní ochrany by měly pobývat v členském státě, který jim udělil ochranu. Osobám požívajícím mezinárodních ochrany, které jsou držiteli platného cestovního dokladu a povolení k pobytu vydaného členským státem, který v plném rozsahu uplatňuje schengenské acquis, by mělo být dovoleno vstoupit a volně se pohybovat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu, a to na povolenou dobu pobytu v souladu se Schengenským hraničním kodexem38 a článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody39. Osoby požívající mezinárodní ochrany mohou rovněž požádat o pobyt v jiném členském státě, než v tom, který jim udělil ochranu, podle příslušných předpisů EU, zejména o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti40, a vnitrostátních předpisů; neznamená to ovšem přenos mezinárodní ochrany a souvisejících práv. |
__________________ | __________________ |
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob. | 38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob. |
39 Schengenská dohoda ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. | 39 Schengenská dohoda ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. |
40 COM (2016) 378 final. | 40 COM (2016) 378 final. |
Or. en
Odůvodnění
Není nutné, aby body odůvodnění obsahovaly takto podrobné prvky týkající se období, jež mohou být předmětem přezkumu a jež jsou součástí prováděcích ustanovení v jednotlivých článcích. Měly by spíše zdůvodňovat hlavní ustanovení právního aktu.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(43) Aby se předešlo druhotným pohybům v rámci EU, měly by být osoby požívající mezinárodní ochrany, budou-li zastiženy v jiném členském státě, než v tom, který jim udělil ochranu, aniž by v něm měly právo se zdržovat nebo pobývat, přijaty zpět členským státem pro ně příslušným podle postupu stanoveného nařízením41. | (43) Osoby požívající mezinárodní ochrany by měly být, budou-li zastiženy v jiném členském státě, než v tom, který jim udělil ochranu, aniž by v něm měly právo se zdržovat nebo pobývat, přijaty zpět členským státem pro ně příslušným podle postupu stanoveného nařízením41. |
__________________ | __________________ |
41 (EU) č. [xxx/xxxx nové dublinské nařízení]. | 41 (EU) č. [xxx/xxxx nové dublinské nařízení]. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s přístupem zpravodajky směřujícím k podpoře toho, aby osoby požívající ochrany zůstaly a integrovaly se v členském státě, který jim udělil ochranu, by předcházení druhotným přesunům mělo být vítaným vedlejším výsledkem takové politiky, nikoli však jejím hlavním cílem.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(44) Aby se omezila motivace k druhotným pohybům v rámci EU, měla by být změněna směrnice 2003/109/ES o dlouhodobě pobývajících rezidentech, aby bylo stanoveno, že se pětileté období, po jehož uplynutí jsou osoby požívající mezinárodní ochrany způsobilé k získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, začne počítat znovu pokaždé, když bude dotčená osoba zastižena v jiném členském státě než v tom, který jí udělil mezinárodní ochranu, aniž by v něm měla podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů právo se zdržovat nebo pobývat. | (44) Aby byly osoby požívající mezinárodní ochrany motivovány k tomu, aby zůstaly ve členském státě, jenž jim tuto ochranu udělil, měla by být délka povolení k pobytu, jež jim bylo uděleno, harmonizována na vhodné časové období. |
Or. en
Odůvodnění
Osoby, jimž byla udělena mezinárodní ochrana, by měly být od druhotných přesunů odrazovány nikoli podporou sankcí proti nim, ale tyto osoby by měli být povzbuzovány k tomu, aby zůstaly ve členském státě, který ochranu udělil, a aby se v tomto státě integrovaly. Jednou z forem pobídky je harmonizovat délku povolení k pobytu uděleného osobám požívajícím mezinárodní ochrany na dostatečně dlouhou dobu. Tato harmonizovaná doba by měla zohlednit současnou praxi v různých členských státech.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(45) Pojmy bezpečnosti státu a veřejného pořádku se vztahují rovněž na případy, kdy státní příslušník třetí země patří ke spolčení podporujícímu mezinárodní terorismus nebo podporuje takové spolčení. | (45) Pojmy bezpečnosti státu a veřejného pořádku se vztahují rovněž na případy, kdy státní příslušník třetí země patří ke spolčení podporujícímu mezinárodní terorismus. |
Or. en
Odůvodnění
Pojem podpory spolčení podporujícího terorismus je příliš mlhavý a právně nejasný.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (49a) S ohledem na to, že integrace je dvoustranný proces, by mělo být dodržování hodnot, na nichž je založena Unie, a dodržování základních práv příjemců mezinárodní ochrany nedílnou součástí procesu integrace. Integrace by měla podporovat začlenění spíše než izolaci a pro její úspěch je zásadní účast všech aktérů. Členské státy působící na vnitrostátní, regionální a místní úrovni by měly poskytovat osobám požívajícím mezinárodní ochrany podporu a příležitosti k tomu, aby se mohly integrovat a zařídit si život ve své nové společnosti, což by mělo zahrnovat ubytování, alfabetizační a jazykové kurzy, mezikulturní dialog, vzdělávání a odbornou přípravu i skutečný přístup k demokratickým strukturám ve společnosti. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodaj je přesvědčen, že integrace je jedním z klíčových prvků na posílení řádného fungování společného evropského azylového systému. Pokud budou osoby, které tento systém využívají, řádně integrovány do svých hostitelských společností, mělo by to podstatně snížit motivaci k druhotným přesunům.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(51) Především aby se předešlo vzniku nepříznivé sociální situace, je navíc vhodné nediskriminovat osoby požívající mezinárodní ochrany při poskytování sociální pomoci. Nicméně v případě osob požívajících doplňkové ochrany by členské státy měly mít určitou flexibilitu, pokud jde o možnost omezit tato práva na nárok na základní dávky, jimiž se rozumí alespoň podpora ve výši minimálního příjmu, pomoc v případě nemoci či v těhotenství a pomoc v rodičovství, jsou-li tyto dávky poskytovány vlastním státním příslušníkům podle vnitrostátních právních předpisů. V zájmu usnadnění začlenění uprchlíků i osob požívajících doplňkové ochrany do společnosti by členské státy měly mít možnost podmínit přístup k určitým druhům sociální pomoci stanovené vnitrostátními právními předpisy aktivní účastí těchto osob na integračních opatřeních. | (51) Především aby se předešlo vzniku nepříznivé sociální situace, je navíc vhodné nediskriminovat osoby požívající mezinárodní ochrany při poskytování sociální pomoci. V zájmu jejich snazšího začlenění do společnosti by členské státy měly mít možnost podmínit přístup k určitým druhům sociální pomoci stanovené vnitrostátními právními předpisy aktivní účastí těchto osob na integračních opatřeních. |
Or. en
Odůvodnění
Není jasné, proč by osoby potřebující ochranu a osoby, jimž byla poskytnuta doplňková ochrana, neměly obdržet sociální pomoc, kterou dostávají další osoby potřebující mezinárodní ochranu. Nemělo by docházet k nerovnému zacházení mezi osobami potřebujícími mezinárodní ochranu. Bylo by to právně pochybné i administrativně neužitečné. Jakmile bylo stanoveno, že tyto osoby potřebují mezinárodní ochranu, mají všechny tyto osoby v hostitelském členském státě stejné sociální potřeby.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (52a) Osoby požívající mezinárodní ochrany by měly mát přístup ke zboží a službám a k nabídce výrobků a služeb určených pro veřejnost včetně informací a poradenství úřadů práce. |
Or. en
Odůvodnění
Znění tohoto bodu odůvodnění je sladěno se zněním ustanovení o rovném zacházení v oblasti nástrojů legální migrace navrženém Evropskou komisí (zejména přezkum Modré karty). Body odůvodnění jsou vyjádřeny v článku 30 a 35.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(53) Pro snazší začlenění poživatelů mezinárodní ochrany do společnosti je třeba těmto osobám umožnit přístup k integračním opatřením za podmínek, které si stanoví členské státy. Členské státy mohou vyžadovat povinnou účast na těchto integračních opatřeních – jazykových kurzech, kurzech občanské integrace, odborné přípravě a dalších profesních školeních. | (53) Pro snazší začlenění poživatelů mezinárodní ochrany do společnosti je třeba těmto osobám umožnit přístup k integračním opatřením za podmínek, které si stanoví členské státy. Členské státy mohou vyžadovat povinnou účast na těchto integračních opatřeních – jazykových kurzech, kurzech občanské integrace, odborné přípravě a dalších profesních školení, pokud jsou tato integrační opatření snadno dostupná, k dispozici a bezplatná. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodaj vítá ustanovení o přístupu k integračním opatřením, ale domnívá se, že tato opatření musí být vždy bezplatná, snadno dostupná osobám požívajícím mezinárodní ochrany (například neomezující se na jedno či dvě velká města ve členském státě) a musí zohledňovat veškeré zvláštní potřeby daných osob požívajících mezinárodní ochrany. Je to ještě naléhavější, pokud členský stát hodlá zavést povinnou účast osob požívajících mezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) „rodinnými příslušníky“ tito členové rodiny osoby požívající mezinárodní ochrany, kteří se zdržují v souvislosti se žádostí o mezinárodní ochranu ve stejném členském státě, pokud tato rodina existovala již před příjezdem žadatele na území členských států: | (9) „rodinnými příslušníky“ tito členové rodiny osoby požívající mezinárodní ochrany, kteří se zdržují na území členských států: |
Or. en
Odůvodnění
Tato definice rodinných příslušníků by měla zahrnovat rodiny vzniklé po jejich příchodu na území daného členského státu. Měly by však z toho být vyjmuty nucené sňatky, bez ohledu na místo, kde k nim došlo.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) manžel nebo manželka osoby požívající mezinárodní ochrany anebo její nesezdaný partner či partnerka, s nímž (s níž) žije v trvalém vztahu, pokud se k nesezdaným párům v právních předpisech nebo praxi členského státu přistupuje podle jeho právních předpisů platných pro státní příslušníky třetích zemí podobně jako k párům sezdaným; | a) manžel nebo manželka osoby požívající mezinárodní ochrany anebo její nesezdaný partner či partnerka, s nímž (s níž) žije v trvalém vztahu, pokud se k nesezdaným párům v právních předpisech nebo praxi členského státu přistupuje podle jeho příslušného vnitrostátního práva podobně jako k párům sezdaným; |
Or. en
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) nezletilé děti párů uvedených v písm. a) nebo osoby požívající mezinárodní ochrany, pokud jsou svobodné, bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva; | b) nezletilé děti párů uvedených v písm. a) nebo osoby požívající mezinárodní ochrany, pokud jsou svobodné, bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo jak je stanoví nebo uznává jejich vnitrostátní právo; |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodaj se nedomnívá, že by skutečnost, zda jsou děti ženaté či vdané, anebo svobodné, měl hrát roli při stanovení rodinných příslušníků.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) otec, matka nebo jiný dospělý, jenž podle práva nebo praxe dotyčného členského státu odpovídá za osobu požívající mezinárodní ochrany, pokud je tato osoba nezletilá a svobodná; | c) je-li osobou požívající mezinárodní ochrany nezletilá osoba, její otec, matka nebo jiná dospělá osoba, která je za ni zodpovědná podle práva nebo praxe dotyčného členského státu, |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodaj se nedomnívá, že by skutečnost, zda jsou děti ženaté či vdané, anebo svobodné, měl hrát roli při stanovení toho, kdo jsou rodinnými příslušníky.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 – písm. c a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| ca) Sourozenec nebo sourozenci osoby požívající mezinárodní ochrany; |
Or. en
Odůvodnění
Toto písmeno je převzato z definice „rodinných příslušníků“ navržené v novém přepracovaném Dublinském nařízení.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
19) „opatrovníkem“ osoba nebo organizace jmenovaná příslušnými orgány, aby pomáhala nezletilé osobě bez doprovodu a zastupovala ji v řízeních stanovených tímto nařízením, tak aby byl zajištěn nejlepší zájem dítěte a aby mohla v případě potřeby za nezletilou osobu bez doprovodu činit právní úkony. | 19) „opatrovníkem“ osoba nebo organizace jmenovaná příslušnými orgány, aby pomáhala nezletilé osobě bez doprovodu a zastupovala ji v řízeních stanovených tímto nařízením, tak aby byl zajištěn nejlepší zájem a dobré životní podmínky dítěte a aby mohla v případě potřeby za nezletilou osobu bez doprovodu činit právní úkony. |
Or. en
Odůvodnění
Harmonizace definice a odkaz na článek 3 UNCRC.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Žadatel předloží veškeré náležitosti, jimiž je schopen doložit svou žádost o mezinárodní ochranu. Musí spolupracovat s rozhodujícím orgánem a po celou dobu řízení musí být přítomen a k dispozici. | 1. Žadatel předloží veškeré náležitosti, jimiž je schopen doložit svou žádost o mezinárodní ochranu. Rozhodující orgán a žadatel po celou dobu řízení vzájemně spolupracují. Žadatel po celou dobu řízení zůstává přítomný a k dispozici. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie mají rozhodující orgány spolupracovat se žadatelem při stanovení podstatných prvků dané věci. Jde rovněž o znění použité v čl. 4 odst. 1 stávající směrnice.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Rozhodující orgán významné náležitosti žádosti posoudí podle článku 33 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o postupu]. | 3. Rozhodující orgán významné náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu posoudí podle článku 33 nařízení (EU) XXX/XXX [nařízení o postupu]. |
Or. en
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) žadatel vynaložil skutečné úsilí, aby svou žádost odůvodnil; | a) žadatel vynaložil skutečné úsilí, aby svou žádost o mezinárodní ochranu odůvodnil; |
Or. en
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(d) žadatel požádal o mezinárodní ochranu v nejkratší možné době, ledaže může prokázat dobrý důvod, proč tak neučinil; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Existuje mnoho důvodů, proč žadatel nepožádá o mezinárodní ochranu okamžitě. To, zda žadatel požádal o mezinárodní ochranu co nejdříve, by nemělo určovat váhu přiznávanou tvrzením žadatele.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Aniž je dotčena Ženevská úmluva a Evropská úmluva o lidských právech, se žadateli, který podává následnou žádost podle článku 42 nařízení (EU) XX/XXX [nařízení o postupu], postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany obvykle neudělí, je-li nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy založeno na okolnostech, které vyvolal sám žadatel po opuštění země původu. | 3. Bude-li jakékoli přijaté rozhodnutí plně v souladu s Ženevskou úmluvou a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a s Listinou základních práv Evropské unie, pak se žadateli, který podává následnou žádost podle článku 42 nařízení (EU) XX/XXX [nařízení o postupu], postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany nemusí udělit, je-li nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy založeno na okolnostech, které vyvolal sám žadatel po opuštění země původu. |
Or. en
Odůvodnění
Judikatura Soudního dvora Evropské unie objasňuje, že se po žadateli nepožaduje, aby jednal diskrétně a zdržel se náboženských praktik nebo utajoval svoji sexuální orientaci, aby měl nárok na udělení mezinárodní ochrany. Pokud má být mezinárodní ochrana zamítnuta, musí být takové zamítnutí plně v souladu s Ženevskou úmluvou a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, ovládající stát nebo podstatnou část území státu, | b) strany nebo organizace pověřené státem, včetně mezinárodních organizací, ovládající stát nebo podstatnou část území státu, |
Or. en
Odůvodnění
Článek 1D Ženevské úmluvy se vztahuje rovněž na osoby, je požívají ochrany podle UNHCR, jež byly zmocněny určitým státem, aby byly přítomny na území tohoto státu. Kromě toho by nestátní aktéři neměli být považováni za aktéry ochrany, pokud nejsou vyslány státem konkrétně za tímto účelem, neboť nemohou být podle mezinárodního práva činěni odpovědnými a mohou poskytovat ochranu, která je pouze dočasná a jejíž účinnost je omezená.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
pokud jsou ochotny a schopny zajistit ochranu v souladu s odstavcem 2. | dokud jsou ochotny a schopny zajistit ochranu v souladu s odstavcem 2. |
Or. en
Odůvodnění
Ochrana žadatele musí být projevena v praxi a konkrétně, a ne pouze v zásadě či obecně. Příslušný orgán by měl prokázat, že ochrana není pouze dočasná a s omezenou účinností.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. V rámci posuzování žádosti o mezinárodní ochranu rozhodující orgán stanoví, že žadatel mezinárodní ochranu nepotřebuje, může-li bezpečně a legálně odcestovat do jiné části země původu, je mu do ní umožněn vstup a lze důvodně předpokládat, že se v ní může usadit, a pokud v této části země: | 1. V rámci posuzování žádosti o mezinárodní ochranu a za předpokladu, že stát nebo jeho zaměstnanci nejsou původci pronásledování nebo vážné újmy, rozhodující orgán stanoví, že žadatel mezinárodní ochranu nepotřebuje, může-li bezpečně a legálně odcestovat do jiné části země původu, je mu do ní umožněn vstup a lze důvodně předpokládat, že se v ní může usadit, a pokud v této části země: |
Or. en
Odůvodnění
Alternativa vnitrostátní ochrany by se neměla vázat na členské státy za situace, kdy původcem pronásledování nebo vážné újmy je stát nebo zaměstnanci s ním spojení. Dále, protože se uplatňování pojetí vnitrostátní ochrany mezi členskými státy velmi liší a nepoužívá se jednotně, mělo by pro členské státy zůstat nepovinné.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Posouzení dostupnosti vnitrostátní ochrany musí být provedeno poté, co rozhodující orgán stanovil, že by se jinak uplatnila kvalifikační kritéria. Důkazní břemeno při prokazování dostupnosti vnitrostátní ochrany je na straně rozhodujícího orgánu. Od žadatele se nepožaduje, aby prokázal, že před snahou o získání mezinárodní ochrany vyčerpal veškeré možnosti získání ochrany v zemi původu. | 2. Důkazní břemeno při prokazování dostupnosti vnitrostátní ochrany je na straně rozhodujícího orgánu. To nebrání žadateli předložit důkazy popírající zjištění rozhodujícího orgánu o dostupnosti vnitrostátní ochrany Od žadatele se nepožaduje, aby prokázal, že před snahou o získání mezinárodní ochrany vyčerpal veškeré možnosti získání ochrany v zemi původu. |
Or. en
Odůvodnění
Neexistují žádné dobré důvody, proč by rozhodnutí o vnitrostátní ochraně mělo přijít až poté, co rozhodující orgán již rozhodl o tom, že žadatel potřebuje ochranu z jiných důvodů. Mělo by být součástí celkového posouzení, zda žadatel potřebuje ochranu. Kromě toho, i když zpravodaj vítá, že důkazní břemeno bylo jasně vloženo na rozhodující orgán, nemělo by to bránit žadateli, aby odmítl jakékoli zjištění o dostupnosti vnitrostátní ochrany.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – písm. d – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) pojem určité společenské vrstvy zahrnuje zejména vrstvu: | d) pojem příslušnosti k určité společenské vrstvě zahrnuje zejména vrstvu: |
Or. en
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – písm. d – odrážka 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
– jejíž příslušníci sdílejí vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, kterou nelze změnit, nebo sdílejí charakteristiku nebo přesvědčení, které jsou natolik zásadní pro totožnost nebo svědomí, že daná osoba nemá být nucena, aby se jí zřekla, a dále | – jejíž příslušníci sdílejí vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, kterou nelze změnit, nebo sdílejí charakteristiku nebo přesvědčení, které jsou natolik zásadní pro totožnost nebo svědomí, že daná osoba nemá být nucena, aby se jí zřekla, nebo |
Or. en
Odůvodnění
Obě odrážky popisují dva způsoby existence zvláštní sociální skupiny. Odrážky by tedy měly představovat dvě možnosti, a nikoli platit současně.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – písm. d – pododstavec 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
v závislosti na okolnostech panujících v zemi původu může tento pojem zahrnovat vrstvu charakterizovanou společným rysem sexuální orientace (tento termín nelze chápat tak, že zahrnuje jednání považované za trestné podle vnitrostátních právních předpisů členských států); pro účely určení příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo vymezení rysu takové vrstvy musí být náležitě uvážena hlediska spojená s pohlavím, včetně genderové identity; | v závislosti na okolnostech panujících v zemi původu tento pojem zahrnuje vrstvu charakterizovanou společným rysem sexuální orientace a hledisek spojených s pohlavím, včetně genderové identity, vyjádření genderové identity a sexuálních charakteristik. Pro účely určení příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo vymezení rysu takové skupiny musí být tato hlediska náležitě uvážena. |
Or. en
Odůvodnění
Spojování sexuální orientace s jednáním považovaným za trestné je nemístné a mělo by být vypuštěno. Pod sexuální orientací nemůže být v právních předpisech nikdy míněno jednání povařované za trestné a nemá žádnou přidanou hodnotu z právního hlediska, protože pojem sexuální orientace je jasně vymezen v evropských smlouvách a v právu EU, a jako takový rovněž uznáván ve vnitrostátním právu.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Při posuzování otázky, zda má žadatel odůvodněnou obavu z pronásledování, nemůže rozhodující orgán podle příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie rozumně očekávat, že se žadatel o azyl bude chovat diskrétně nebo že se zdrží určitého jednání, aby se v zemi původu vyhnul riziku pronásledování, je-li toto chování nebo jednání nedílnou součástí jeho totožnosti. | 3. Při posuzování otázky, zda má žadatel odůvodněnou obavu z pronásledování, nemůže rozhodující orgán podle příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie rozumně očekávat, že se žadatel o azyl bude chovat diskrétně nebo že se zdrží určitého jednání, aby se v zemi původu vyhnul riziku pronásledování, je-li toto chování nebo jednání nedílnou součástí jeho totožnosti nebo svědomí. |
Or. en
Odůvodnění
Termín „identita“ je poněkud omezující. Odůvodněná obava z pronásledování může být vyvolána jednáním na základě svědomí.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti jsou z postavení uprchlíka vyloučeni, jestliže: | 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti jsou z působnosti tohoto nařízení vyloučeni, jestliže: |
Or. en
Odůvodnění
Článek 1 (D) Ženevské úmluvy neupírá určitým kategoriím osob status uprchlíka. Pouze jim nepřiznává práva a výhody z úmluvy plynoucí. Protože se tento článek rovněž inspiruje článkem 1 (D) Ženevské úmluvy, měl by být v tomto nařízení přijat stejný přístup.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Pro účely odst. 2 písm. b) a c) se za vážné nepolitické zločiny považují: | vypouští se |
a) zvlášť kruté činy, u nichž je dotčené jednání v nepoměru k údajným politickým cílům; |
|
b) teroristické činy vyznačující se násilím vůči civilnímu obyvatelstvu, i pokud byly spáchány s údajně politickým cílem. |
|
Or. en
Odůvodnění
Judikatura Soudního dvora EU, na níž se okazuje bod odůvodnění 31, vykládá ustanovení stávajícího čl. 12 odst. 2 písm. b) a c). Dodáním dalšího odstavce k tomuto článku by se pouze zvýšil zmatek. Výklad Soudního dvora EU je uveden v článku 31 a je to jasné a postačující pro výklad čl. 12 odst. 2 písm. b) a c) s ohledem na terorismus a zvláště kruté činy. Odstavec 5 by tedy měl být vypuštěn.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6. Vyloučení z postavení uprchlíka závisí výlučně na tom, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 až 5, a nepodléhá žádnému dalšímu posouzení přiměřenosti u konkrétních případů. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
The Commission's proposed text in Article 12(6) is terribly confusing insofar as it refers to case law. The principle of proportionality is a general principle of Union law. The CJEU, in its case-law, has stated that whether someone is refused refugee status on the grounds laid down in Article 12 depends on an assessment of the “seriousness of the acts committed”, which in turn requires taking account of “all the circumstances surrounding the acts in question and the situation of that person”. This inevitably requires a proportionality test. The Commission proposal is misleading in that regard and should be deleted.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 14 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Odnětí, ukončení platnosti nebo zamítnutí prodloužení platnosti postavení uprchlíka | Odnětí postavení uprchlíka |
| (Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.) |
Or. en
Odůvodnění
Čl. 2 odst. 14 tohoto navrhovaného nařízení přináší definici „odnětí mezinárodní ochrany“, čímž by se mělo rozumět „rozhodnutí příslušného orgánu odejmout, ukončit platnost nebo zamítnout prodloužení platnosti postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany“. S ohledem na tuto definici je vhodné používat výraz „odnětí mezinárodní ochrany“ ve všech článcích a neopakovat neustále odejmout, ukončit platnost nebo zamítnout prodloužení platnosti postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany“.
.Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Rozhodující orgán odejme, ukončí nebo zamítne prodloužit platnost postavení uprchlíka státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jestliže: | 1. Rozhodující orgán odejme postavení uprchlíka státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jestliže: |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) existují dostatečné důvody považovat dotyčnou osobu za nebezpečí pro bezpečnost členského státu, v němž se nachází; | d) existují dostatečné důvody považovat dotyčnou osobu za nebezpečí pro bezpečnost členského státu, v němž se nachází;, poté co byla odsouzena pravomocným rozsudkem za zvlášť závažný trestný čin“; |
Or. en
Odůvodnění
V Ženevské úmluvě neexistují žádné důvody, jež by odpovídaly důvodům pro odnětí stanoveným v čl. 14 odst. 1 písm. d) a e). Zpravodaj je přesvědčen, že by tyto důvody měly být sloučeny, protože skutečnost, že daná osoba byla odsouzena pravomocným rozsudkem za závažný trestný čin, představuje rozumný důvod pro to se domnívat, že uprchlík představuje riziko pro bezpečnost daného členského státu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. e
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
e) jako osoba odsouzená pravomocným rozsudkem za zvlášť závažný trestný čin představuje nebezpečí pro společnost členského státu, v němž se nachází; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
V Ženevské úmluvě neexistují žádné důvody, jež by odpovídaly důvodům pro odnětí stanoveným v čl. 14 odst. 1 písm. d) a e). Zpravodaj je přesvědčen, že by tyto důvody měly být sloučeny, protože skutečnost, že daná osoba byla odsouzena pravomocným rozsudkem za závažný trestný čin, představuje rozumný důvod pro to se domnívat, že uprchlík představuje riziko pro bezpečnost daného členského státu.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. f
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
f) se použije čl. 23 odst. 2. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Podle Listiny základní práv Evropské unie a příslušné judikatury Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva je zásada nenavracení absolutní. Nikdo proto nesmí být vrácen, pokud by mohl být mučen nebo podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Tento dodatečný odstavec je proto irrelevantní a měl by být vypuštěn.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. V situacích uvedených v odst. 1 písm. d) až f) se rozhodující orgán může rozhodnout postavení uprchlíka neudělit, jestliže toto rozhodnutí ještě nebylo přijato. | 2. V situacích uvedených v odst. 1 písm. d) se rozhodující orgán může rozhodnout postavení uprchlíka neudělit, jestliže toto rozhodnutí ještě nebylo přijato. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Osoby, na které se vztahují ustanovení odst. 1 písm. d) až f) nebo odstavce 2, jsou způsobilé k právům uvedeným v článcích 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Ženevské úmluvy nebo podobným právům, pokud se nacházejí v dotyčném členském státě. | 3. Osoby, na které se vztahují ustanovení odst. 1 písm. d) nebo odstavce 2, jsou způsobilé k právům uvedeným v článcích 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Ženevské úmluvy nebo podobným právům, pokud se nacházejí v dotyčném členském státě. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Rozhodnutí rozhodujícího orgánu odejmout, ukončit platnost nebo zamítnout prodloužení platnosti postavení uprchlíka podle odst. 1 písm. a) nabývá účinku tři měsíce po přijetí rozhodnutí, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu v členském státě na základě jiných důvodů. | 5. Rozhodnutí rozhodujícího orgánu odejmout postavení uprchlíka podle odst. 1 písm. a) nabývá účinku tři měsíce po přijetí rozhodnutí, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu v členském státě na základě jiných důvodů. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Za účelem provedení čl. 14 odst. 1 rozhodující orgán přezkoumá postavení uprchlíka zejména: | Při uplatňování čl. 14 odst. 1 může rozhodující orgán přezkoumat postavení uprchlíka, zejména v případě, že informace Unie o zemích původu uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl] a společná analýza informací o zemích původu uvedená v článku 10 uvedeného nařízení hovoří o výrazné změně situace v zemi původu, která je relevantní z hlediska potřeb žadatele v souvislosti s ochranou; |
Or. en
Odůvodnění
Systematický přezkum potřeb žadatele v souvislosti s ochranou by byl pro rozhodující orgány členských států vysoce náročný na zdroje. Orgány příslušné k vydání rozhodnutí o potřebách žadatele z hlediska mezinárodní ochrany nejsou ve všech případech totožné s orgány, jež vydávají povolení k pobytu. Je tedy důležité, aby nebyly perspektivy integrace nenáležitě ohrožovány vnímáním toho, že ochrana může být pouze dočasná.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) v případě, že informace Unie o zemi původu a společná analýza informací o zemích původu uvedené v článcích 8 a 10 nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl] hovoří o výrazné změně situace v zemi původu, která je relevantní z hlediska potřeb žadatele v souvislosti s ochranou; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Tento bod se slučuje s úvodní částí odstavce 1.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) při prvním prodloužení platnosti povolení k pobytu, jež bylo uprchlíkovi vydáno. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Systematický přezkum potřeb žadatele v souvislosti s ochranou by byl pro rozhodující orgány členských států vysoce náročný na zdroje. Orgány příslušné k vydání rozhodnutí o potřebách žadatele z hlediska mezinárodní ochrany nejsou ve všech případech totožné s orgány, jež vydávají povolení k pobytu. Je tedy důležité, aby nebyly perspektivy integrace nenáležitě ohrožovány vnímáním toho, že ochrana může být pouze dočasná. Proto je nutné toto písmeno vypustit.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. | c) vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu; or |
Or. en
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 16 – bod 1 – písm. c a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| ca) vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. |
Or. en
Odůvodnění
Osoby nebo skupiny osob, které jsou nuceny z nutných důvodu náhlých nebo postupných změn životního prostředí negativně ovlivňujících jejich životy nebo životní podmínky opustit své obvyklé domovy a potřebují ochranu, by měly spadat do působnosti tohoto nařízení o mezinárodní ochraně v Evropské unii.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 20 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Odnětí, ukončení nebo zamítnutí prodloužení platnosti statusu doplňkové ochrany | Odnětí statusu doplňkové ochrany |
| (Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.) |
Or. en
Odůvodnění
Čl. 2 odst. 14 tohoto navrhovaného nařízení přináší definici „odnětí mezinárodní ochrany“, čímž by se mělo rozumět „rozhodnutí příslušného orgánu odejmout, ukončit platnost nebo zamítnout prodloužení platnosti postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany“. S ohledem na tuto definici je vhodné používat výraz „odnětí mezinárodní ochrany“ ve všech článcích a neopakovat neustále odejmout, ukončit platnost nebo zamítnout prodloužení platnosti postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany“.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Rozhodující orgán odejme, ukončí nebo zamítne prodloužit platnost statusu doplňkové ochrany státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jestliže: | 1. Rozhodující orgán odejme status doplňkové ochrany státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jestliže: |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1 – písm. d
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
d) se použije čl. 23 odst. 2. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Podle Listiny základní práv Evropské unie a příslušné judikatury Soudního dvora EU a Evropskou soudu pro lidská práva je zásada nenavracení absolutní. Nikdo proto nesmí být vrácen, pokud by mohl být mučen ani podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Tento dodatečný odstavec je proto irrelevantní a měl by být vypuštěn.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Rozhodnutí rozhodujícího orgánu odejmout, ukončit nebo zamítnout prodloužení platnosti statusu doplňkové ochrany podle odst. 1 písm. a) nabývá účinku tři měsíce po přijetí rozhodnutí, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu v členském státě na základě jiných důvodů. | 3. Rozhodnutí rozhodujícího orgánu odejmout status doplňkové ochrany podle odst. 1 písm. a) nabývá účinku tři měsíce po přijetí rozhodnutí, aby státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mohla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy požádat o povolení k pobytu v členském státě na základě jiných důvodů. |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Za účelem provedení čl. 20 odst. 1 rozhodující orgán přezkoumá status doplňkové ochrany zejména: | Při uplatňování čl. 20 odst. 1 může rozhodující orgán přezkoumat postavení uprchlíka, zejména v případě, že informace Unie o zemích původu uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl] a společná analýza informací o zemích původu uvedená v článku 10 uvedeného nařízení hovoří o výrazné změně situace v zemi původu, která je relevantní z hlediska potřeb žadatele v souvislosti s ochranou. |
Or. en
Odůvodnění
Systematický přezkum potřeb žadatele v souvislosti s ochranou by byl pro rozhodující orgány členských států vysoce náročný na zdroje. Orgány příslušné k vydání rozhodnutí o potřebách žadatele z hlediska mezinárodní ochrany nejsou ve všech případech totožné s orgány, jež vydávají povolení k pobytu. Je tedy důležité, aby nebyly perspektivy integrace nenáležitě ohrožovány vnímáním toho, že ochrana může být pouze dočasná.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) v případě, že informace Unie o zemích původu a společná analýza informací o zemích původu uvedené v článcích 8 a 10 nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře EU pro azyl] hovoří o výrazné změně situace v zemi původu, která je relevantní z hlediska potřeb žadatele v souvislosti s ochranou; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Tento bod se slučuje s úvodní částí odstavce 1.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) při prvním a druhém prodloužení platnosti povolení k pobytu, jež bylo osobě požívající doplňkové ochrany vydáno. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Systematický přezkum potřeb žadatele v souvislosti s ochranou by byl pro rozhodující orgány členských států vysoce náročný na zdroje. Orgány příslušné k vydání rozhodnutí o potřebách žadatele z hlediska mezinárodní ochrany nejsou ve všech případech totožné s orgány, jež vydávají povolení k pobytu. Je tedy důležité, aby nebyly perspektivy integrace nenáležitě ohrožovány vnímáním toho, že ochrana může být pouze dočasná. Proto je nutné toto písmeno vypustit.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Uprchlíci a osoby, jimž byl udělen status doplňkové ochrany, mají práva a povinnosti stanovené v této kapitole. Touto kapitolou nejsou dotčena práva a povinnosti stanovené v Ženevské úmluvě. | 1. Aniž by byly dotčeny práva a povinnosti stanovené v Ženevské úmluvě, mají osoby požívající mezinárodní ochrany práva a povinnosti stanovené v této kapitole. |
Or. en
Odůvodnění
Jazyková úprava.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Při provádění ustanovení této kapitoly týkajících se nezletilých osob dbají příslušné orgány především na nejlepší zájem dítěte. | 5. Při provádění tohoto nařízení dbají členské státy především na nejlepší zájem dítěte. |
Or. en
Odůvodnění
Odkaz především na nejlepší zájem dítěte by se měl týkat celého nařízení, nejen ustanovení kapitoly VII, jak je uvedeno v tomto článku.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Nevylučují-li to mezinárodní závazky uvedené v odstavci 1, lze uprchlíka nebo osobu požívající doplňkové ochrany navrátit bez ohledu na to, zda jsou formálně uznáni, jestliže: | vypouští se |
a) existují závažné důvody považovat je za nebezpečí pro bezpečnost členského státu, v němž se nachází; |
|
b) jako osoby odsouzené pravomocným rozsudkem za zvlášť závažný trestný čin představují nebezpečí pro společnost dotyčného členského státu. |
|
V takových případech se právní postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany zruší podle článku 14 nebo článku 20. |
|
Or. en
Odůvodnění
Podle Listiny základní práv Evropské unie a příslušné judikatury Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva je zásada nenavracení absolutní, a proto není navrácena žádná osoba, pokud by mohla být vy\stavena mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Tento odstavec je proto irrelevantní a měl by být vypuštěn.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6. Členské státy mohou rozhodnout, že tento článek se vztahuje rovněž na jiné blízké příbuzné, kteří žili společně jako součást dané rodiny v době, kdy opouštěli zemi původu nebo před příjezdem žadatele na území členských států, a kteří byli v té době plně nebo z velké části závislí na osobě požívající mezinárodní ochrany. | 6. Členské státy mohou rozhodnout, že tento článek se vztahuje rovněž na jiné blízké příbuzné, kteří žili společně jako součást dané rodiny v době, kdy opouštěli zemi původu nebo před příjezdem žadatele na území členských států. |
Or. en
Odůvodnění
Pokud se členské státy rozhodnou posílit tento článek pro účely zachování celistvosti rodiny, jeho platnost by neměla být omezena na blízké příbuzné, kteří jsou zcela nebo zčásti závislí na příjemci. Odpovídající rozhodnutí by v tomto ohledu mělo být přenecháno členským státům.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) U osob, kterým bylo uděleno postavení uprchlíka, má povolení k pobytu platnost tři roky a lze je následně prodloužit o další období tří let. | a) U osob, kterým bylo uděleno postavení uprchlíka, má povolení k pobytu platnost pět roky a lze je následně prodloužit o další období pěti let. |
Or. en
Odůvodnění
In the interests of encouraging integration in the host Member State, and in offering a positive incentive for beneficiaries of international protection not to engage in secondary movements, the standard period of validity of residence permits should be extended and harmonised. It is important not to unduly undermine integration prospects via the perception that protection may only be temporary. The harmonised duration of residence permits granted to those in need of international protection should take full account of current practice across the Member States and should not be based on a 'race to the bottom' principle.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) U osob, kterým byl udělen status doplňkové ochrany, má povolení k pobytu platnost jeden rok a lze je následně prodloužit o další období dvou let. | b) U osob, kterým byl udělen status doplňkové ochrany, má povolení k pobytu platnost pět let a lze je následně prodloužit o další období pěti let. |
Or. en
Odůvodnění
In the interests of encouraging integration in the host Member State, and in offering a positive incentive for beneficiaries of international protection not to engage in secondary movements, the standard period of validity of residence permits should be extended and harmonised. It is important not to unduly undermine integration prospects via the perception that protection may only be temporary. The harmonised duration of residence permits granted to those in need of international protection should take full account of current practice across the Member States and should not be based on a 'race to the bottom' principle.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) pokud příslušné orgány státnímu příslušníkovi třetí země odejmou, ukončí platnost nebo zamítnou prodloužení platnosti postavení uprchlíka podle článku 14 a statusu doplňkové ochrany podle článku 20; | a) pokud příslušné orgány odeberou státnímu příslušníkovi třetí země postavení uprchlíka podle článku 14 nebo statusu doplňkové ochrany podle článku 20; |
Or. en
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s předchozími pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) pokud se použijí ustanovení čl. 23 odst. 2; | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Podle Listiny základní práv Evropské unie a příslušné judikatury Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva je zásada nenavracení absolutní, nikdo proto nesmí být navrácen, pokud by mohl být mučen či podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Tento odstavec je proto irrelevantní a měl by být vypuštěn.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) pokud si to vyžadují důvody ochrany národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku; | c) pokud si to vyžadují pádné důvody ochrany národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku. |
Or. en
Odůvodnění
Komise navrhuje vypustit slovo „pádné“, které se vyskytuje ve stávající směrnici, aniž by pro toto vynětí poskytla dobrý důvod. Vzhledem k tomu, že tento odstavec se zabývá odejmutím povolení k pobytu osoby, u níž bylo shledáno, že prokazatelně potřebuje mezinárodní ochranu, je zřejmé, že důvody pro to by měly být „pádné“.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Osobám, kterým bylo uděleno postavení uprchlíka, příslušné orgány vystaví cestovní doklady ve formě uvedené v příloze Ženevské úmluvy a s minimálními bezpečnostními a biometrickými prvky stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 2252/200445. Uvedené cestovní doklady jsou platné po dobu nejméně jednoho roku. | 1. Osobám, kterým bylo uděleno postavení uprchlíka, příslušné orgány vystaví cestovní doklady ve formě uvedené v příloze Ženevské úmluvy a s minimálními bezpečnostními a biometrickými prvky stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 2252/200445. Uvedené cestovní doklady jsou platné po dobu nejméně pěti let. |
__________________ | __________________ |
45 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1) | 45 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1) |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s pozměňovacími návrhy k délce povolení k pobytu uděleného osobám požívajícím mezinárodní ochrany by rovněž měla být prodloužena platnost cestovních dokladů vydávaných osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Doba platnosti těchto dokumentů by měla zohlednit standardní období platnosti cestovních dokladů vydávaných členskými státy.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Osobám, kterým byl udělen status doplňkové ochrany, které nemohou získat cestovní pas daného státu, příslušné orgány vystaví cestovní doklady s minimálními bezpečnostními a biometrickými prvky stanovenými v nařízení (ES) č. 2252/2004. Uvedené doklady jsou platné po dobu nejméně jednoho roku. | 2. Osobám, kterým byl udělen status doplňkové ochrany, které nemohou získat cestovní pas daného státu, příslušné orgány vystaví cestovní doklady s minimálními bezpečnostními a biometrickými prvky stanovenými v nařízení (ES) č. 2252/2004. Uvedené doklady jsou platné po dobu nejméně pěti let. |
Or. en
Odůvodnění
V souladu s pozměňovacími návrhy k délce povolení k pobytu uděleného osobám požívajícím mezinárodní ochrany by rovněž měla být prodloužena platnost cestovních dokladů vydávaných osobám požívajícím mezinárodní ochrany. Doba platnosti těchto dokumentů by měla zohlednit standardní období platnosti cestovních dokladů vydávaných členskými státy.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Osobám požívajícím doplňkové ochrany mohou členské státy sociální pomoc omezit na základní dávky. | vypouští se |
Or. en
Odůvodnění
Není jasné, proč by osoby potřebující ochranu a osoby, jimž byla poskytnuta doplňková ochrana, neměly obdržet sociální pomoc, kterou dostávají další osoby potřebující mezinárodní ochranu. Nemělo by docházet k nerovnému zacházení mezi osobami potřebujícími mezinárodní ochranu. Bylo by to právně pochybné i administrativně neužitečné. Jakmile bylo stanoveno, že tyto osoby potřebují mezinárodní ochranu, mají všechny tyto osoby v hostitelském členském státě stejné potřeby.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Pokud je přiznána mezinárodní ochrana nezletilé osobě bez doprovodu a dosud nebylo zahájeno vyhledávání rodinných příslušníků, zahájí příslušné orgány – s ohledem na nejlepší zájem nezletilých osob – vyhledávání co nejrychleji po udělení mezinárodní ochrany. Pokud již vyhledávání bylo zahájeno, podle potřeby se v něm pokračuje. Při riziku ohrožení života nebo fyzické nedotknutelnosti nezletilé osoby nebo jejích blízkých příbuzných, zejména pokud tito příbuzní zůstali v zemi původu, se musí dbát na to, aby byla zaručena důvěrnost shromažďování, zpracování a předávání informací o těchto osobách. | 5. Pokud je přiznána mezinárodní ochrana nezletilé osobě bez doprovodu a dosud nebylo zahájeno vyhledávání rodinných příslušníků, zahájí příslušné orgány – s ohledem na nejlepší zájem nezletilých osob – vyhledávání co nejrychleji po udělení mezinárodní ochrany. Pokud již vyhledávání bylo zahájeno, podle potřeby se v něm pokračuje. V případech ohrožení života nebo fyzické integrity nezletilé osoby nebo jejích blízkých příbuzných, zejména pokud tito příbuzní zůstali v zemi původu, musí být při shromažďování, zpracování a předávání informací o těchto osobách dbáno na důvěrnost těchto informací, aby nebyla ohrožena bezpečnost těchto osob s cílem zabránit ohrožení jejich bezpečnosti. |
Or. en
Odůvodnění
Pozměňovací návrh s cílem vyjasnit, proč je třeba považovat informace za důvěrné.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Aby se usnadnilo začlenění osob požívajících mezinárodní ochrany do společnosti, poskytnou členské státy těmto osobám přístup ke svým integračním opatřením, zejména jazykovým kurzům, programům občanské orientace a integrace a odborné přípravě, při nichž se přihlíží k zvláštním potřebám těchto osob. | 1. Aby se usnadnilo začlenění osob požívajících mezinárodní ochrany do společnosti, poskytnou členské státy těmto osobám přístup ke svým integračním opatřením, zejména jazykovým kurzům, programům občanské orientace a integrace a odborné přípravě, které budou bezplatné a snadno přístupné, a při nichž se přihlíží k zvláštním potřebám těchto osob. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka vítá ustanovení o přístupu k integračním opatřením, ale domnívá se, že tato opatření musejí být vždy bezplatná, snadno dostupná osobám požívajícím mezinárodní ochrany (například neomezující se na jedno či dvě velká města ve členském státě) a zohledňovat veškeré zvláštní potřeby daných osob požívajících mezinárodní ochrany. To je ještě naléhavější, pokud členský stát hodlá zavést povinnou účast osob požívajících mezinárodní ochrany. Ustanovení týkající se jazykových kurzů v následujícím odstavci.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. Členské státy poskytují osobám požívajícím mezinárodní ochrany účinný přístup k jazykovým kurzům, které jsou bezplatné, a to ode dne, kdy jim byla udělena mezinárodní ochrana. |
Or. en
Odůvodnění
Jazykové znalosti jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné zajistit, že osoby požívající mezinárodní ochrany budou mít přiměřenou životní úroveň, realistické pracovní šance a lepší vyhlídky na integraci. Osvojení si úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dotčeného členského státu zvyšuje soběstačnost a šanci na začlenění do hostitelské společnosti a představuje faktor odrazující od druhotného pohybu. Účinný přístup k jazykovým kurzům by proto měl být umožněn všem žadatelům od data podání jejich žádosti o mezinárodní ochranu.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Členské státy mohou vyžadovat povinnou účast na integračních opatřeních. | 2. Členské státy mohou vyžadovat povinnou účast na integračních opatřeních za předpokladu, že integrační opatření jsou snadno přístupná, bezplatná a zohledňují zvláštní potřeby dotčených osob požívajících mezinárodní ochrany. |
Or. en
Odůvodnění
Zpravodajka vítá ustanovení o přístupu k integračním opatřením, ale domnívá se, že tato opatření musejí být vždy bezplatná, snadno dostupná osobám požívajícím mezinárodní ochrany (například neomezující se na jedno či dvě velká města v členském státě) a zohledňovat veškeré zvláštní potřeby daných osob požívajících mezinárodní ochrany. Toto je ještě naléhavější, pokud členský stát hodlá zavést povinnou účast osob požívajících mezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Členské státy nesmějí používat represivní opatření vůči osobám požívajícím mezinárodní ochrany, pokud se tyto osoby nejsou schopny účastnit integračních opatření v důsledku okolností, které nemohly ovlivnit nebo s ohledem na nevhodný charakter příslušných integračních opatření. |
Or. en
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. -1 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| -1. V čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/109/ES se třetí pododstavec nahrazuje tímto: |
| „Pokud jde o osoby, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana, období mezi dnem podání žádosti o mezinárodní ochranu, na základě které byla tato mezinárodní ochrana poskytnuta, a dnem udělení povolení k pobytu podle článku 26 nařízení (EU).../... [Kvalifikační nařízení] se zohlední při výpočtu doby uvedené v odstavci 1“. |
Or. en
Odůvodnění
Komise navrhuje, aby osoby, jimž byla udělena mezinárodní ochrana, obdržely dlouhodobý pobyt, avšak období dlouhodobého pobytu by mělo začít až v okamžiku, kdy je jim status udělen. Zpravodajka je toho názoru, že potřeba ochrany a okolnosti žadatele o mezinárodní ochranu, jemuž je ochrana udělena v pozdější fázi, odpovídají přesně situaci osob, jež požívají mezinárodní ochrany. Období dlouhodobého pobytu by proto mělo započít ode dne, kdy byla podána žádost. Směrnice 2003/109/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Toto nařízení se použije od [šest měsíců od vstupu nařízení v platnost]. | Toto nařízení se použije od [tři měsíce od vstupu nařízení v platnost]. |
Or. en
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Navrhovaná revize společného evropského azylového systému (CEAS) se snaží reagovat na migrační trendy za posledních několik let a na příliv velkého počtu státních příslušníků třetích zemí do Evropské unie, z nichž mnozí potřebují mezinárodní ochranu. Navrhovat opětovné přezkoumání společného evropského azylového systému tak brzy po přijetí poslední reformy není tím nejlepším způsobem jak zajistit, aby tento systém plně fungoval a vycházel z vnitrostátních politik a postupů. Nicméně příležitost k reformě společného evropského azylového systému by měla být využita za účelem zdokonalení společné azylové politiky Unie, která by měla být založena na skutečné solidaritě a spravedlivém sdílení odpovědnosti, a postupně se vyvíjí v jednotný status mezinárodní ochrany platný v celé Unii, jak je stanoveno v čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Zpravodajka proto považuje návrh na změnu kvalifikační směrnice v nařízení jako příležitost k dalšímu posunu směrem k postupné, pozitivní a dokonalejší harmonizaci norem pro určování toho, které osoby potřebují mezinárodní ochranu, jakož i definici práv, které by tyto osoby měly požívat. Vzhledem k tomu, že se tento systém nachází pod tlakem, je podstatné znovu zdůraznit evropskou azylovou tradici vycházející ze Ženevské úmluvy a posílit dodatečnou ochranu, kterou Unie postupně rozvíjí na základě společných hodnot.
Vzhledem k tomu, že zpravodajka věnuje zejména pozornost zajištění toho, aby judikatura obou evropských soudů jak v Lucemburku, tak i ve Štrasburku, byla řádně začleněna do revidovaného právního předpisu, např. s ohledem na základní práva a právní předpisy zaměřené proti diskriminaci. Zpravodajka zohlednila tyto politiky a postupy, které členské státy dosud vyvinuly na základě kvalifikační směrnice, a pokusila se o jejich zlepšení.
Zpravodaje se v této zprávě nechala vést logikou sbližování obou statusů ochrany a další harmonizací. Současná praxe v členských státech a samotný pojem „účinná ochrana“ nenabízejí účinné důvody pro rozlišování mezi oběma statusy. Realita zejména ukazuje, že status doplňkové ochrany je založen na neodůvodněném předpokladu, že ochrana je dočasného charakteru a že je omezena ve své účinnosti.
Kromě toho by ochrana měla být propojena s integrací, spíše než s represivními opatřeními, aby tak byla zajištěna dlouhodobá sociální soudržnost a bezpečnost pro všechny, přičemž by odrazovala od druhotného pohybu. Důležitou myšlenkou, která činí základ těchto pozměňovacích návrhů, je všeobecná obava, aby toto nařízení i v budoucnosti rovněž fungovalo dobře v praxi a aby správní orgány členských států nebyly při jejím provádění příliš přetíženy.
V této souvislosti by chtěla zpravodajka změnit navrhovaný povinný přezkum statusu osob, jimž byla udělena mezinárodní ochrana, a to jak v případě změny okolností v jejich zemi původu, tak i v době prodloužení doby platnosti. I když zpravodajka souhlasí s tím, že vývoj v zemi původu posuzovaný harmonizovaným způsobem Agenturou EU pro azyl, může ovlivnit potřebu ochrany, systematický přezkum by se pro rozhodovací orgány v členských státech ukázal jako velmi náročný na zdroje. Navíc by skutečnost, že je osoba, jíž byla udělena mezinárodní ochrana, neustále a potenciálně předmětem takového přezkumu, mohla ohrozit vyhlídky na integraci této osoby v její hostitelské společnosti. Proto spíše než jej zavádět jako automatickou a povinnou součást azylového statusu, navrhuje zpravodajka ponechat možnost přezkumu na zvážení členských států ve formě opce.
Stejně tak málo si přeje zpravodajka, aby revidované právní předpisy EU vedly k tomu, že bude krácena stávající doba trvání povolení k pobytu udělené členskými státy osobám, kterým byla udělena mezinárodní ochrana a které pobývají na jejich území. Zpravodajka proto navrhuje změnit novou standardní dobu platnosti povolení k pobytu pro uprchlíky i osoby požívající doplňkové ochrany v EU tak, aby lépe odrážela současnou praxi na vnitrostátní úrovni a poskytovala těmto osobám větší právní jistotu. Tím by osoby, jimž byla udělena mezinárodní ochrana, byly motivovány k tomu, aby investovaly do svého života, a tím tak přispívaly svému hostitelskému společenství.
Tyto pozměňovací návrhy mají mimo jiné slaďovat délku povolení k pobytu pro uprchlíky a osoby, jimž byl přiznán status podpůrné ochrany. Potřeba ochrany nemá pro posledně zmíněné přechodný charakter, nýbrž pouze odlišný, ve smyslu, že nespadají pod právní definici příp. status uprchlíka. I když nejsou „uprchlíky“ v užším slova smyslu, čelí tyto osoby rovněž velkému nebezpečí ve své zemi původu a nemohou se bezpečně navrátit a musejí začít znovu budovat nový život v zemi, která jim poskytuje „útočiště“. Je tedy nezbytné pokusit se jak pro ně, tak pro uprchlíky vytvořit právní rámec, který podpoří jejich integraci. Tato logika sblížení dvou statusů ochrany vedla zpravodajku k vypracování řady pozměňovacích návrhů, které se zabývají nejen dobou platnosti povolení k pobytu.
V současné době dosažený stupeň harmonizace je důvodem k hrdosti, avšak tento trend je třeba zachovat. Zpravodajka by ráda pokračovala v evropské humanistické tradici azylového práva, která existuje již po staletí a již postupně zakotvila na celém území EU. To znamená, že je třeba sladit stávající právní předpisy a že je i nadále třeba další harmonizace v členských státech. To vyžaduje rovněž předvídavost a zaměření se na budoucnost. V tomto ohledu zpravodajka navrhuje inovativní pozměňovací návrh týkající se změny životního prostředí. Přírodou nebo člověkem způsobený vývoj naší planety již nyní vytváří prekérní situaci a pravděpodobně bude lidské bytosti více a více ovlivňovat. To může být důvodem proč některé osoby budou muset opustit svá bydliště a dokonce i své země s cílem nalézt útočiště v zahraničí. Podle právních předpisů EU poskytovaná mezinárodní ochrana by se měla vztahovat i na tyto nové potřeby ochrany.
Ochrana proti pronásledování neznamená vždy automaticky, že daná osoba opustí vlastní zemi. Zpravodajka si uvědomuje, že v jednotlivých případech by „útočiště“ mohlo být nalezeno v zemi původu osoby, pokud pronásledování nebo způsobování vážné újmy vychází ze strany státu nebo zástupců státu. Ukládání povinnosti členským státům, aby přezkoumávaly alternativu vnitrostátní ochrany poté, co rozhodující orgán již učinil rozhodnutí, že žadatel by jinak potřeboval ochranu, zachází již příliš daleko. Alternativa vnitrostátní ochrany by měla být ponechána členským státům pouze v omezeném počtu případů jako možnost, kterou mají k dispozici, nikoli však jako povinnost.
Závěrem lze říci, že pozměňovací návrhy navržené zpravodajkou odpovídají všeobecnému cíli, jímž je zajistit, aby byla udělena ochrana těm, kteří ji potřebují, aby byla těmto osobám přiznána a aby tyto osoby mohly požívat práv, které umožní jejich integraci, bez ohledu na jejich místo pobytu v Unii. Zpravodajka by ráda zdůraznila, že reforma společného evropského azylového systému má zlepšit ochranu státních příslušníků třetích zemí, kteří se nacházejí v nouzi, a to v souladu s tradicí a hodnotami EU. EU se musí postarat o svou vlastní bezpečnosti, ale obě záležitosti jsou navzájem provázané – EU musí být bezpečným místem, pokud má být i nadále útočištěm pro ty, kteří prchají před konflikty a barbarstvím a hledají ochranu. Kladení důrazu na sankce a na možné zneužívání tohoto systému je pouze způsobem, který pravděpodobně posílí všeobecný pocit nejistoty, a to jak na straně osob, jež potřebují ochranu, tak i u občanů EU. V obou směrech by měla být vysílána pozitivní sdělení, aby se státní příslušníci třetích zemí, kteří si ne vždy dobrovolně zvolili cestu do EU, rychle cítili součástí společnosti, v níž jsou ochrana a bezpečnost v souladu. A to je to, čeho se zpravodajka ve svých návrzích snaží dosáhnout.
PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA VSTUPNÍ INFORMACE
Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodajky. Při sestavování tohoto návrhu zprávy obdržela zpravodajka podněty od těchto subjektů či osob:
Subjekt nebo osoba |
Zachraňte děti |
Evropská rada pro uprchlíky a osoby žijící v exilu |
Vysoký komisař Organizace spojených národů |
Meijersův výbor |
EUROCITIES, síť evropských velkoměst |
ILGA-Europe (mezinárodní asociace lesbiček, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů) |
Skupina k otázce migrační politiky |
Jezuitská služba uprchlíkům v Evropě |
Ajda Mihelčič, Brusel |