Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) chrání základní právo každého jedince na respektování jeho soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Respektování soukromí komunikace je základním rozměrem tohoto práva. Důvěrný charakter elektronických komunikací zajišťuje, že informace, které si strany mezi sebou vymění, a vnější prvky této komunikace, včetně údajů o tom, kdy byla informace zaslána, odkud a komu, nesmí být vyzrazeny nikomu jinému než stranám, které se komunikace účastní. Zásada důvěrnosti by se měla vztahovat na stávající a budoucí komunikační prostředky, včetně volání, přístupu k internetu, aplikací pro výměnu rychlých zpráv, elektronické pošty, internetových telefonních volání a zasílání osobních zpráv prostřednictvím sociálních médií.

(1)  Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) chrání základní právo každého jedince na respektování jeho soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Respektování soukromí komunikace je základním rozměrem tohoto práva. Důvěrný charakter elektronických komunikací zajišťuje, že informace, které si strany mezi sebou vymění, a vnější prvky této komunikace, včetně údajů o tom, kdy byla informace zaslána, odkud a komu, nesmí být vyzrazeny nikomu jinému než stranám, které se komunikace účastní. Zásada důvěrnosti by se měla vztahovat na stávající a budoucí komunikační prostředky, včetně volání, přístupu k internetu, aplikací pro výměnu rychlých zpráv, elektronické pošty, internetových telefonních volání a zasílání zpráv prostřednictvím sociálních médií.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Obsah elektronických komunikací může odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní, od osobních zkušeností a emocí až po zdravotní stav, sexuální orientaci a politické názory; zveřejnění těchto informací by mohlo mít za následek osobní či společenskou újmu, hospodářskou ztrátu nebo zahanbení. Podobně i metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat přesné závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace, například jejich sociální vztahy, zvyky a každodenní činnosti, zájmy, vkus atd.

(2)  Elektronické komunikace mohou odhalit vysoce citlivé informace o fyzických osobách, které se komunikace účastní, od osobních zkušeností a emocí až po zdravotní stav, sexuální orientaci a politické názory; zveřejnění těchto informací by mohlo mít za následek osobní či společenskou újmu, hospodářskou ztrátu nebo zahanbení. Metadata odvozená z elektronických komunikací mohou odhalit velmi citlivé a osobní informace. Mezi tato metadata patří volaná čísla, navštívené internetové stránky, zeměpisná poloha, čas a datum, kdy daná osoba uskutečnila volání, a jeho doba trvání atd., což umožňuje vyvozovat přesné závěry týkající se osobního života osob účastnících se elektronické komunikace, například jejich sociální vztahy, zvyky a každodenní činnosti, zájmy, vkus atd. Ochrana důvěrného charakteru komunikací je rovněž jednou z hlavních podmínek respektování jiných souvisejících práv a svobod, jako je například právo na ochranu svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a svobody projevu a informací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Podle čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie má každý právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. Nařízení (EU) 2016/679 stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů. Data elektronických komunikací mohou obsahovat osobní údaje, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2016/679.

(4)  Podle čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie má každý právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. Nařízení (EU) 2016/679 stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů. Data elektronických komunikací tvoří obvykle osobní údaje, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují obecná pravidla o ochraně osobních údajů, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o data elektronických komunikací, která lze považovat za osobní údaje. Toto nařízení tedy nesnižuje úroveň ochrany, kterou požívají fyzické osoby podle nařízení (EU) 2016/679. Zpracování dat elektronických komunikací poskytovateli služeb elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze v souladu s tímto nařízením.

(5)  Ustanovení tohoto nařízení upřesňují a doplňují obecná pravidla o ochraně osobních údajů, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o data elektronických komunikací, která lze považovat za osobní údaje. Toto nařízení by tedy nemělo snižovat úroveň ochrany, kterou požívají fyzické osoby podle nařízení (EU) 2016/679. Jeho cílem je naopak poskytnout další a doplňující ochranná opatření, která budou reagovat na potřebu dodatečné ochrany, pokud jde o důvěrný charakter komunikací. Zpracování dat elektronických komunikací poskytovateli služeb elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze v souladu s tímto nařízením a z právních důvodů konkrétně stanovených tímto nařízením.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES5 zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nekonzistentní nebo nedostatečnou účinnou ochranu soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronickým komunikacím. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací, které mohou z hlediska spotřebitele nahradit tradiční služby, ale které nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování koncových uživatelů na internetu, na které se směrnice 2002/58/ES nevztahuje. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením.

(6)  Ačkoli zásady a hlavní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES5 zůstávají nadále obecně platné, tato směrnice nedokázala držet plně krok s vývojem technologické a tržní reality, což má za následek nekonzistentní nebo nedostatečnou účinnou ochranu soukromí a důvěrnosti ve vztahu k elektronickým komunikacím. Uvedený vývoj zahrnuje to, že na trh vstoupily služby elektronických komunikací, které mohou z hlediska spotřebitele nahradit tradiční služby, ale které nemusí dodržovat stejný soubor pravidel. Další vývoj se týká nových technik umožňujících sledovat chování uživatelů. Směrnice 2002/58/ES by tudíž měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením.

__________________

__________________

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Členské státy by měly mít možnost v mezích tohoto nařízení zachovat nebo zavést vnitrostátní ustanovení, která by dále upřesnila a vyjasnila uplatňování pravidel tohoto nařízení, aby se zajistilo jejich účinné uplatňování a výklad. Prostor pro uvážení, který členské státy v tomto ohledu mají, by tudíž měl zachovávat rovnováhu mezi ochranou soukromého života a osobních údajů a volným pohybem dat elektronických komunikací.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Toto nařízení by se mělo vztahovat na poskytovatele služeb elektronických komunikací, na poskytovatele veřejně dostupných seznamů a na poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na fyzické a právnické osoby, které služby elektronických komunikací používají k zasílání přímých marketingových obchodních sdělení nebo ke shromažďování informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo uložených v těchto zařízeních.

(8)  Toto nařízení by se mělo vztahovat na poskytovatele služeb elektronických komunikací, na poskytovatele veřejně dostupných seznamů a na poskytovatele softwaru umožňujícího elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na fyzické a právnické osoby, které služby elektronických komunikací používají k zasílání přímých marketingových sdělení, obchodních sdělení nebo ke shromažďování informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo zpracovávaných těmito zařízeními nebo uložených v těchto zařízeních.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Toto nařízení by se mělo vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním a používáním služeb elektronických komunikací v Unii, bez ohledu na to, zda ke zpracování dochází v Unii, či nikoli. Mimo to, aby nebyli koncoví uživatelé v Unii zbaveni účinné ochrany, mělo by se toto nařízení rovněž vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii ze zemí mimo Unii.

(9)  Toto nařízení by se mělo vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním a používáním služeb elektronických komunikací v Unii, bez ohledu na to, zda ke zpracování dochází v Unii, či nikoli. Mimo to, aby nebyli koncoví uživatelé v Unii zbaveni účinné ochrany, mělo by se toto nařízení rovněž vztahovat na data elektronických komunikací zpracovávaná v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii ze zemí mimo Unii. Toto pravidlo by se mělo uplatňovat bez ohledu na to, zda jsou elektronické komunikace vázány na platbu, či nikoli.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Toto nařízení za účelem zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb používá definici služeb elektronických komunikací stanovenou ve [směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace7]. Tato definice zahrnuje nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci.

(11)  Služby používané pro komunikační účely a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé stále více nahrazují tradiční hlasová telefonní volání, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými internetovými službami, jako jsou VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Záměrem tohoto nařízení je zajištění účinné a rovné ochrany koncových uživatelů při využívání funkčně rovnocenných služeb, aby byla zajištěna ochrana důvěrnosti bez ohledu na zvolené technologické prostředky. Služby elektronických komunikací zahrnují nejen služby přístupu k internetu a služby, které spočívají zcela nebo částečně v přenosu signálů, ale také interpersonální komunikační služby, které mohou, ale nemusí být založeny na číslech, jako například VoIP, služby výměny zpráv a webové e-mailové služby. Ochrana důvěrného charakteru sdělení je zásadní, i pokud jde o interpersonální komunikační služby, které jsou doplňkem jiných služeb; toto nařízení by se proto mělo vztahovat i na tento typ služeb, mají-li také komunikační funkci.

__________________

__________________

7 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).

7 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM/2016/0590 final – 2016/0288 (COD) ).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat na přenos komunikace mezi stroji. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU.

(12)  Propojená zařízení a stroje mezi sebou navzájem stále více komunikují prostřednictvím sítí elektronických komunikací (internet věcí). Přenos komunikace mezi stroji zahrnuje přenos signálů po síti, a obvykle tedy představuje službu elektronických komunikací. Aby se zajistila plná ochrana práv na soukromí a důvěrný charakter sdělení a aby se podpořil důvěryhodný a bezpečný internet věcí na jednotném digitálním trhu, je třeba vyjasnit, že toto nařízení by se mělo vztahovat také na komunikace mezi stroji, pokud se vztahují k uživatelům. Zásada důvěrnosti zakotvená v tomto nařízení by se proto měla vztahovat rovněž na přenos komunikace mezi stroji. Mohla by být rovněž přijata zvláštní ochranná opatření v rámci odvětvových právních předpisů, jako například směrnice 2014/53/EU.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například „hotspoty“ umístěné na různých místech ve městě, v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány nedefinované skupině koncových uživatelů, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní sítě, u kterých je přístup omezen na členy dané korporace.

(13)  Vývoj rychlých a účinných bezdrátových technologií podpořil vzrůstající veřejnou dostupnost přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátových sítí, k nimž může získat přístup kdokoli ve veřejných a polosoukromých prostorech, jako jsou například přístupová místa bezdrátové místní sítě umístěná na různých místech ve městě, např. v obchodních domech, nákupních centrech a nemocnicích, stejně jako na letištích, v hotelech a v restauracích. Tato přístupová místa bezdrátové místní sítě mohou vyžadovat přihlašovací údaje nebo být opatřena heslem a mohou být rovněž poskytována veřejnou správou. Pokud jsou tyto komunikační sítě poskytovány uživatelům, měl by být chráněn důvěrný charakter sdělení přenášených prostřednictvím těchto sítí. Skutečnost, že bezdrátové služby elektronických komunikací mohou být doplňkem jiných služeb, by neměla být na překážku ochraně důvěrného charakteru dat komunikací a uplatňování tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na data elektronických komunikací přenášená službami elektronických komunikací a veřejnými komunikačními sítěmi. Kromě toho by se toto nařízení mělo vztahovat na uzavřené profily a skupiny sociálních médií, které uživatel omezil nebo definoval jako soukromé. Toto nařízení by se naopak nemělo vztahovat na uzavřené skupiny koncových uživatelů, jako například korporátní intranetové sítě, u kterých je přístup omezen na členy určité organizace.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.

(14)  Data elektronických komunikací by měla být definována dostatečně širokým a technologicky neutrálním způsobem, aby zahrnovala veškeré informace týkající se přenášeného nebo vyměňovaného obsahu (obsah elektronických komunikací) a informace týkající se koncového uživatele služeb elektronických komunikací, které jsou zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo umožnění výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících ke sledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, zeměpisné polohy a data, času, doby trvání a typu komunikace. Rovněž by měla zahrnovat konkrétní lokalizační údaje, například umístění koncového zařízení, ze kterého nebo do kterého bylo uskutečněno telefonní spojení nebo připojení k internetu, nebo přístupové body bezdrátové místní sítě, ke kterým je zařízení připojeno, stejně jako údaje potřebné k identifikaci koncových zařízení uživatelů. Bez ohledu na to, zda jsou tyto signály a související údaje přenášeny po vedení, rádiovými, optickými nebo elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, kabelových sítí, pevných sítí (s komutací okruhů nebo paketů, včetně internetu), mobilních zemských sítí a sítí pro rozvod elektrické energie, měly by být údaje související s těmito signály považovány za metadata elektronických komunikací, a tudíž by se na ně měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení. Metadata elektronických komunikací mohou zahrnovat informace, které jsou součástí přihlášení se k užívání služby, jsou-li tyto informace zpracovávány pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Data elektronických komunikací by měla být považována za důvěrná. To znamená, že by mělo být zakázáno jakkoli zasahovat do přenosu dat elektronických komunikací, ať už přímo lidským zásahem nebo zprostředkovaně automatizovaným strojovým zpracováním, bez souhlasu všech komunikujících stran. Během přenosu, tj. do doby, než obsah elektronické komunikace obdrží zamýšlený adresát, by měl platit zákaz zachycování dat komunikací. K zachycování dat elektronických komunikací může dojít například tehdy, když někdo jiný než komunikující strany poslouchá hovory nebo čte, skenuje či ukládá obsah elektronických komunikací nebo související metadata pro jiné účely, než je výměna komunikace. K zachycování rovněž dochází tehdy, když třetí strany monitorují navštívené internetové stránky, načasování návštěv, interakci s ostatními atd. bez souhlasu dotčeného koncového uživatele. S tím, jak se technologie vyvíjí, došlo také k nárůstu technických možností, jak zachycování uskutečňovat. Tyto možnosti mohou sahat od instalace zařízení, která shromažďují údaje z koncových zařízení v cílových oblastech, jako jsou například zachytávače IMSI, po programy a techniky, které například tajně sledují návyky při prohlížení internetu za účelem vytváření profilů koncových uživatelů. Další příklady zachycování zahrnují zachycování přenášených dat nebo dat obsahu z nešifrovaných bezdrátových sítí a routerů, včetně návyků při prohlížení internetu, bez souhlasu koncových uživatelů.

(15)  Elektronické komunikace by měly být považovány za důvěrné. To znamená, že by mělo být zakázáno jakkoli zasahovat do přenosu elektronických komunikací, ať už přímo lidským zásahem nebo zprostředkovaně automatizovaným strojovým zpracováním, bez souhlasu všech komunikujících stran. Pokud je zpracování povoleno na základě některé výjimky ze zákazů podle tohoto nařízení, jakékoli jiné zpracování na základě článku 6 nařízení (EU) 2016/679 by mělo být považováno za zakázané, včetně zpracování pro jiný účel na základě čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení. Tím by neměla být dotčena možnost požádat o další souhlas s novým zpracováním. Zákaz zachycování dat komunikací by měl platit také během přenosu, tj. do doby, než obsah elektronické komunikace obdrží zamýšlený adresát, a měl by se vztahovat na všechny dočasné soubory v síti po přijetí. K zachycování elektronických komunikací může dojít například tehdy, když někdo jiný než komunikující strany poslouchá hovory nebo čte, skenuje či ukládá obsah elektronických komunikací nebo související metadata pro jiné účely, než je výměna komunikace. K zachycování rovněž dochází tehdy, když další strany monitorují navštívené internetové stránky, načasování návštěv, interakci s ostatními atd. bez souhlasu dotčeného uživatele. S tím, jak se technologie vyvíjí, došlo také k nárůstu technických možností, jak zachycování uskutečňovat. Tyto možnosti mohou sahat od instalace zařízení, která shromažďují údaje z koncových zařízení v cílových oblastech, jako jsou například zachytávače IMSI, po programy a techniky, které například tajně sledují návyky při prohlížení internetu za účelem vytváření profilů uživatelů. Další příklady zachycování zahrnují zachycování přenášených dat nebo dat obsahu z nešifrovaných bezdrátových sítí a routerů a analýza provozních údajů zákazníků, včetně návyků při prohlížení internetu, bez souhlasu uživatelů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu v síti elektronických komunikací. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd.

(16)  Zákaz uchovávání komunikace neznamená zákaz jakéhokoli automatického, přechodného a dočasného uchovávání takových informací, pokud k němu dochází výlučně z důvodu uskutečnění přenosu. Nemělo by být zakázáno ani zpracování dat elektronických komunikací za účelem zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb elektronických komunikací, včetně kontroly z hlediska bezpečnostních hrozeb, jako je například přítomnost malwaru, spam nebo distribuované útoky „odepření služby“ (denial-of-service) nebo zpracování metadat za účelem zajištění nezbytných požadavků na kvalitu služby, jako je například latence, kolísání atd.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)  Mělo by být možné požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zajistili určitou kvalitu služeb, například tím, že zajistí, že služba nebude mít výpadky nebo že provoz nebude příliš zpomalován. V tomto ohledu může být nutné v některých konkrétních případech analyzovat metadata v reálném čase a reagovat na kolísání provozu. Některá metadata elektronických komunikací jsou nezbytná k tomu, aby poskytovatelům umožnila správně vyúčtovat služby koncovým uživatelům a koncovým uživatelům ověřit, zda vzniklé náklady odpovídají jejich skutečnému využití. Zpracování a uchovávání těchto údajů pro tyto účely by proto mělo být povoleno, aniž by byl vyžadován souhlas koncového uživatele. Toto zpracování zahrnuje případné zpracování za účelem poskytování služeb zákazníkům. Metadata mohou být rovněž zpracovávána k odhalování podvodného využívání nebo zneužívání podle směrnice (EU) 2013/0309. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho by strany, které se podílejí na zpracování lokalizačních údajů a dalších metadat, měly zveřejňovat své metody anonymizace a další agregace údajů, aniž by tím byla dotčena povinnost mlčenlivosti zaručená zákonem. Metoda anonymizace by měla technicky zabránit všem stranám v tom, aby – jakmile budou splněny stanovené účely zpracování – odhalily uživatele v rámci souboru dat nebo aby spojily nová data shromážděná ze zařízení uživatelů se stávajícími soubory dat.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Ve srovnání se směrnicí 2002/58/ES toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě souhlasu koncových uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Koncoví uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas koncových uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Za metadata by neměly být považovány lokalizační údaje, které jsou generovány v jiném kontextu, než je poskytování služeb elektronických komunikací. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací komerčně využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob. Pokud by měly být použity anonymní údaje, tento identifikátor by chyběl a daný pohyb by nemohl být zobrazen. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování metadat elektronických komunikací, zejména za použití nových technologií a s ohledem na povahu, rozsah, kontext a účel zpracování, bude mít za následek velké riziko pro práva a svobody fyzických osob, mělo by být před zpracováním provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a případně konzultován dozorový úřad v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.

(17)  Zpracování dat elektronických komunikací může být užitečné pro podniky, spotřebitele a pro společnost jako celek. Mezi příklady, jak mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací takto využít metadata elektronických komunikací, patří poskytování teplotních map, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob, tj. grafické znázornění údajů za použití barev k naznačení přítomnosti osob. K zobrazení dopravních pohybů v určitých směrech během určitého časového období je nezbytný identifikátor, aby bylo možné v určitých časových intervalech spojit pozice osob za předpokladu, že údaje jsou okamžitě anonymizovány nebo jsou použity anonymizační techniky, takže uživatel je promíchán s ostatními. Tato využití metadat elektronických komunikací by mohla přinést prospěch například veřejným orgánům a provozovatelům veřejné dopravy, kteří by mohli na základě využití stávající struktury a tlaku na ni určit, kde rozvíjet novou infrastrukturu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)  Toto nařízení rozšiřuje možnosti, kdy mohou poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě informovaného souhlasu uživatelů zpracovávat metadata elektronických komunikací. Uživatelé nicméně důvěrnému charakteru svých sdělení, včetně svých on-line aktivit, přikládají velký význam a nad používáním dat svých elektronických komunikací pro jiné účely, než je přenos komunikace, chtějí mít kontrolu. Toto nařízení by proto mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací získali souhlas uživatelů se zpracováním metadat elektronických komunikací, a ta by měla zahrnovat údaje o poloze zařízení generovaná pro účely udělení a udržení přístupu a připojení ke službě. Pro účely tohoto nařízení by souhlas koncového uživatele, bez ohledu na to, zda je tímto uživatelem fyzická či právnická osoba, měl mít stejný význam a podléhat stejným podmínkám jako souhlas subjektu údajů podle nařízení (EU) 2016/679. Koncoví uživatelé by měli mít právo odvolat svůj souhlas s dodatečnou službou, aniž by tím došlo k porušení smlouvy na základní službu. Souhlas se zpracováním údajů z použití internetové nebo hlasové komunikace by neměl být platný, pokud uživatel nemá skutečnou a svobodnou volbu nebo nemůže souhlas odmítnout či odvolat, aniž by byl poškozen.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Koncoví uživatelé mohou souhlasit se zpracováním svých metadat, aby obdrželi konkrétní služby, jako například služby chránící proti podvodným jednáním (prostřednictvím analyzování údajů o používání, poloze a zákaznickém účtu v reálném čase). V digitální ekonomice jsou služby často poskytovány za jiné protiplnění než peníze, například za to, že jsou koncoví uživatelé vystaveni reklamám. Pro účely tohoto nařízení by souhlas koncového uživatele, bez ohledu na to, zda je tímto uživatelem fyzická či právnická osoba, měl mít stejný význam a podléhat stejným podmínkám jako souhlas subjektu údajů podle nařízení (EU) 2016/679. Základní širokopásmový přístup k internetu a hlasové komunikační služby se mají považovat za základní služby, aby jednotlivci mohli komunikovat a podílet se na přínosech digitální ekonomiky. Souhlas se zpracováním údajů z použití internetové nebo hlasové komunikace nebude platný, pokud subjekt údajů nemá skutečnou a svobodnou volbu nebo nemůže souhlas odmítnout či odvolat, aniž by byl poškozen.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Jakékoli zasahování do obsahu elektronických komunikací by mělo být povoleno pouze za velmi jasně definovaných podmínek a pro konkrétní účely a měly by se na něj vztahovat přiměřené záruky proti zneužití. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených koncových uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Vzhledem k citlivosti obsahu komunikací toto nařízení stanoví předpoklad, že zpracování těchto dat obsahu bude mít za následek vysoká rizika pro práva a svobody fyzických osob. Při zpracovávání tohoto typu údajů by měl poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedený předpoklad nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované koncovým uživatelem, pokud koncový uživatel s tímto zpracováním souhlasil a pokud je toto zpracování prováděno pro účely a po dobu, které jsou nezbytně nutné a přiměřené pro takovou službu. Poté, co byl obsah elektronických komunikací koncovým uživatelem odeslán a zamýšlený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen koncovým uživatelem, koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(19)  Obsah elektronických komunikací se týká podstaty základního práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace chráněného podle článku 7 Listiny. Toto nařízení umožňuje, aby poskytovatelé služeb elektronických komunikací zpracovávali data elektronických komunikací během nečinnosti či tranzitu, a to s informovaným souhlasem všech dotčených uživatelů. Poskytovatelé například mohou nabídnout služby, které zahrnují skenování elektronické pošty za účelem odstranění určitého předem definovaného materiálu. Vzhledem k citlivosti obsahu komunikací toto nařízení stanoví předpoklad, že zpracování těchto dat obsahu bude mít za následek vysoká rizika pro práva a svobody fyzických osob. Při zpracovávání tohoto typu údajů by měl poskytovatel služby elektronických komunikací před zpracováním vždy konzultovat s dozorovým úřadem. Tato konzultace by měla být v souladu s čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Uvedený předpoklad nezahrnuje zpracování dat obsahu za účelem poskytnutí služby požadované uživatelem, pokud uživatel s tímto zpracováním souhlasil a pokud je toto zpracování prováděno pro účely a po dobu, které jsou nezbytně nutné a přiměřené pro takovou službu. Poté, co byl obsah elektronických komunikací uživatelem odeslán a zamýšlený uživatel nebo uživatelé ho obdrželi, může být zaznamenán nebo uložen uživatelem, uživateli nebo další stranou, která jimi byla k zaznamenání nebo uložení těchto údajů pověřena. Jakékoli zpracování těchto údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19a)  Mělo by být možné zpracovávat data elektronických komunikací za účelem poskytování služeb výslovně požadovaných uživatelem pro osobní účely nebo účely individuální práce, jako jsou funkce vyhledávání nebo indexování klíčových slov, virtuální asistenti, nástroje pro převod textu na mluvenou řeč a překladatelské služby, včetně převodu obrazu na hlas nebo jiného automatického zpracování obsahu, jež slouží jako nástroje pro usnadnění přístupu osobám se zdravotním postižením. Toto zpracování by mělo být možné bez souhlasu všech uživatelů, ale mělo by se uskutečnit pouze se souhlasem uživatele, který službu požadoval. Tento konkrétní souhlas také vylučuje, aby poskytovatel mohl tyto údaje zpracovávat pro jiné účely.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Koncová zařízení koncových uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí koncových uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají informace, které mohou odhalit podrobnosti o citových, politických a společenských stránkách dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Kromě toho tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory, sledovací cookies a jiné podobné nežádoucí nástroje pro sledování mohou pronikat do koncového zařízení koncového uživatele bez jeho vědomí s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace nebo sledovat činnost. Informace související se zařízením koncového uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí koncového uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto koncových uživatelů. Techniky, které skrytě sledují činnosti koncových uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení koncových uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí koncových uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení koncového uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem koncového uživatele a za konkrétním a transparentním účelem.

(20)  Koncová zařízení uživatelů sítí elektronických komunikací a veškeré informace týkající se využívání těchto koncových zařízení, ať už jsou uchovávané v takových zařízeních, vysílané takovými zařízeními, požadované od těchto zařízení nebo zpracovávané za účelem umožnění připojení těchto zařízení k jinému zařízení a/nebo k síťovému zařízení, tvoří součást soukromí uživatelů, které vyžaduje ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu, že taková zařízení obsahují nebo zpracovávají velmi citlivé údaje, které mohou odhalit podrobnosti o rysech chování, psychologických rysech, o citovém stavu a politických a společenských preferencích dané osoby, včetně obsahu komunikace, obrázků, polohy získané přístupem k funkcím GPS v jejím zařízení, seznamů kontaktů a dalších informací již uchovávaných v zařízení, vyžadují informace související s takovými zařízeními zvýšenou ochranu soukromí. Informace související se zařízením uživatele mohou být rovněž shromažďovány dálkově, a to za účelem identifikace a sledování a za použití technik, jako je vytváření digitálních otisků konkrétního zařízení („device fingerprinting“), často bez vědomí uživatele, a mohou vážně zasahovat do soukromí těchto uživatelů. Kromě toho tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory a nevyžádané nástroje pro sledování mohou pronikat do koncového zařízení uživatele bez jeho vědomí s cílem získat přístup k informacím nebo uchovávat skryté informace. Techniky, které skrytě sledují činnosti uživatelů, například prostřednictvím sledování jejich činností on-line nebo polohy jejich koncových zařízení, nebo které přebírají kontrolu nad fungováním koncových zařízení uživatelů, představují vážnou hrozbu pro soukromí uživatelů. Jakékoli takové zasahování do koncového zařízení uživatele by proto mělo být povoleno pouze se souhlasem uživatele a za konkrétním a transparentním účelem. Uživatelé by měli obdržet veškeré potřebné informace o zamýšleném zpracování sdělené jasným a srozumitelným jazykem. Tyto informace by měly být poskytovány odděleně od podmínek služby.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím uloženým v koncovém zařízení by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře. Souhlas by například neměl být vyžadován pro technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití konkrétní služby výslovně požadované koncovým uživatelem. To může zahrnovat uchovávání cookies po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných koncovým uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. Cookies mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky. Za přístup k zařízení koncového uživatele nebo využití jeho funkcí pro zpracování by se neměla považovat kontrola konfigurace ze strany poskytovatelů služeb informační společnosti za účelem poskytnutí služby v souladu s nastavením koncového uživatele a pouhé zaznamenání skutečnosti, že zařízení koncového uživatele není schopno přijmout obsah požadovaný koncovým uživatelem.

(21)  Výjimky z povinnosti získat souhlas s využitím funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání nebo s přístupem k informacím uloženým v koncovém zařízení by měly být omezeny na situace, při nichž nedochází k narušení soukromí, nebo se tak děje jen ve velmi omezené míře. Souhlas by například neměl být vyžadován pro technické uchovávání nebo přístup, které jsou nezbytně nutné a přiměřené legitimnímu účelu, kterým je umožnit využití konkrétní služby výslovně požadované uživatelem. To může zahrnovat uchovávání informací, jako např. cookies a identifikátorů, po dobu trvání jedné navázané relace s internetovou stránkou, aby bylo možné udržovat přehled o informacích zadaných uživatelem při vyplňování internetových formulářů o více stránkách. Sledovací techniky, pokud jsou provázeny odpovídajícími opatřeními na ochranu soukromí, mohou být také legitimním a užitečným nástrojem například při měření návštěvnosti internetové stránky. Poskytovatelé služeb informační společnosti mohou za účelem poskytnutí služby v souladu s nastavením uživatele provést kontrolu konfigurace a pouhé zaznamenání skutečnosti, že zařízení uživatele není schopno přijmout obsah požadovaný uživatelem, se nepovažuje za neoprávněný přístup.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od koncových uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Koncoví uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo umožnit vyjádření souhlasu prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Volby provedené koncovými uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi koncovým uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání koncovým uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče mohou zejména sloužit jako „strážci“, a pomoci tak koncovým uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány.

(22)  Metody používané pro poskytování informací a získání souhlasu koncového uživatele by měly být vůči uživateli co možná nejvstřícnější. Vzhledem k všudypřítomnému využívání sledovacích cookies a dalších sledovacích technik se od uživatelů stále častěji požaduje, aby poskytli souhlas s uchováváním těchto sledovacích cookies ve svém koncovém zařízení. Uživatelé jsou v důsledku toho přetíženi žádostmi o poskytnutí souhlasu. Tento problém může vyřešit použití technických prostředků k poskytnutí souhlasu, například prostřednictvím transparentního a k uživatelům vstřícného nastavení. Toto nařízení by proto mělo bránit v používání takzvaných „cookie walls“ a „cookie bannerů“, které nepomáhají uživatelům, aby si udrželi kontrolu nad svými osobními údaji a soukromím nebo byli informováni o svých právech. Toto nařízení by mělo umožnit vyjádření souhlasu s technickými specifikacemi např. prostřednictvím vhodného nastavení prohlížeče nebo jiné aplikace. Tato nastavení by měla nabízet volby týkající se ukládání informací v koncových zařízeních uživatele, stejně jako signál odeslaný prohlížečem nebo jinou aplikací, který informuje o předvolbách uživatele jiné strany. Volby provedené uživateli v rámci obecného nastavení ochrany soukromí v prohlížeči nebo jiné aplikaci by měly být pro jakékoli třetí strany závazné a vůči nim vynutitelné. Internetové prohlížeče jsou druhem softwarové aplikace, která umožňuje získávání a prezentování informací na internetu. Tyto funkce mají i další druhy aplikací, jako například aplikace, které umožňují volání a přenos zpráv nebo poskytují navigaci na cestách. Internetové prohlížeče zprostředkovávají většinu toho, k čemu dochází mezi uživatelem a internetovou stránkou. Z tohoto hlediska se nacházejí v privilegovaném postavení, aby hrály aktivní úlohu při pomáhání uživatelům kontrolovat tok informací do koncového zařízení a z něj. Internetové prohlížeče, aplikace nebo mobilní operační systémy mohou zejména sloužit jako „vykonavatel“ voleb uživatele, a pomoci tak uživatelům zabránit tomu, aby k informacím z jejich koncových zařízení (například z chytrého telefonu, tabletu nebo počítače) bylo přistupováno nebo aby tyto informace byly ukládány.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby nabízel možnost zabránit třetím stranám v ukládání informací v koncovém zařízení; toto je často prezentováno jako „odmítnout přijímání cookies třetích stran“. Koncovým uživatelům by měl být nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání cookies třetích stran“ nebo „přijímat pouze cookies prvních stran“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat cookies“). Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným a srozumitelným způsobem.

(23)  Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů byly kodifikovány v článku 25 nařízení (EU) 2016/679. V současné době je standardní nastavení pro cookies ve většině stávajících prohlížečů nastaveno na „přijímat všechna cookies“. Poskytovatelé softwaru umožňujícího získávání a prezentování informací na internetu by proto měli mít povinnost konfigurovat software tak, aby standardně nabízel možnost zabránit ve sledování mezi doménami a v ukládání informací v koncovém zařízení dalšími stranami; toto je často prezentováno jako „odmítnout přijímání sledovačů a cookies třetích stran“. Uživatelům by měl být standardně nabídnut soubor možností nastavení ochrany soukromí, sahající od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat sledovače a cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání sledovačů a cookies, které nejsou nezbytně nutné k poskytování služby výslovně požadované uživatelem“ nebo „odmítnout veškeré sledování mezi doménami“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat sledovače a cookies“ ). Tyto možnosti mohou být rovněž dále rozvinuty. Nastavení ochrany soukromí by mělo rovněž umožňovat uživateli například nastavit, zda se má spouštět Flash, JavaScript nebo podobný software, zda mohou webové stránky shromažďovat údaje o zeměpisné poloze uživatele, nebo zda mohou přistupovat ke konkrétnímu hardwaru, například webové kameře nebo mikrofonu. Toto nastavení ochrany soukromí by mělo být prezentováno snadno viditelným, objektivním a srozumitelným způsobem.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Aby mohly internetové prohlížeče získat souhlas koncových uživatelů, jak jej definuje nařízení (EU) 2016/679, například s ukládáním sledovacích cookies třetích stran, měly by mimo jiné vyžadovat od koncového uživatele koncového zařízení jasnou potvrzující akci, která by stvrzovala jeho svobodně poskytnutý, konkrétně informovaný a jednoznačný souhlas s uchováváním těchto cookies v jeho koncovém zařízení a s přístupem k nim. Taková akce může být považována za potvrzující, pokud je například vyžadováno, aby koncoví uživatelé pro potvrzení svého souhlasu aktivně zvolili možnost „přijímat cookies třetích stran“, a jsou jim poskytnuty informace nezbytné k učinění volby. Za tímto účelem je nezbytné vyžadovat, aby poskytovatelé softwaru umožňujícího přístup k internetu zajistili, že koncoví uživatelé jsou při instalaci informováni, že si mohou vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a aby je požádali o učinění volby. Poskytnuté informace by neměly koncové uživatele odrazovat od výběru nastavení vyšší ochrany soukromí a měly by zahrnovat relevantní informace o rizicích souvisejících s povolením toho, aby byly v počítači uchovávány cookies třetích stran, včetně sestavování dlouhodobých záznamů o historii prohlížení internetu danou osobou a využívání těchto záznamů k zasílání cílené reklamy. Internetové prohlížeče se vyzývají k tomu, aby koncovým uživatelů poskytly snadné způsoby, jak kdykoli během používání změnit nastavení ochrany soukromí, a aby uživateli umožnily dělat výjimky pro určité internetové stránky, přidávat takové stránky na seznam povolených stránek nebo upřesnit, pro které internetové stránky jsou cookies (třetích) stran povoleny vždy, nebo nikdy.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami koncovým uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by koncové uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679.

(25)  Přístup k sítím elektronických komunikací vyžaduje pravidelné vysílání určitých datových paketů za účelem navázání nebo udržování spojení se sítí nebo jinými zařízeními v síti. Zařízení dále musí mít přidělenu jedinečnou adresu, aby bylo v dané síti identifikovatelné. Obdobně normy pro bezdrátové komunikace a mobilní telefony zahrnují vysílání aktivních signálů obsahujících jedinečné identifikátory, jako jsou adresa MAC, identifikátory IMEI a IMSI atd. Každá bezdrátová základnová stanice (tj. vysílač a přijímač), jako např. bezdrátový přístupový bod, má konkrétní dosah, v rámci kterého mohou být tyto informace zachyceny. Objevili se poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby sledování, jež jsou založeny na skenování informací souvisejících se zařízením a poskytují různé funkce, včetně počítání osob, poskytování údajů o počtu osob čekajících ve frontě, zjišťování počtu osob v konkrétní oblasti atd. Tyto informace mohou být použity k více obtěžujícím účelům, jako je zasílání komerčních sdělení s personalizovanými nabídkami uživatelům, například při vstupu do prodejny. Zatímco některé z těchto funkcí nepředstavují vysoká rizika pro soukromí, jiné funkce, například ty, jejichž součástí je sledování osob v průběhu času, včetně opakovaných návštěv určených míst, tato rizika zahrnují. Poskytovatelé provozující tyto praktiky by měli zobrazovat nápadná oznámení umístěná na okraji oblasti pokrytí, která by uživatele před vstupem do vymezené oblasti informovala o tom, že v této oblasti je v provozu tato technologie, o účelu sledování, o odpovědné osobě a o existenci případných opatření, která může uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování informací minimalizoval nebo zastavil. Jsou-li shromažďovány osobní údaje, měly by být poskytnuty dodatečné informace podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679. Tito poskytovatelé by kromě toho měli získat souhlas uživatele nebo ihned anonymizovat data a přitom omezit účel na pouhé statistické započítání v omezeném čase a prostoru a měli by nabízet účinné možnosti odmítnutí souhlasu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení Unii nebo členským státům umožnit, aby za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a dalších důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, nebo představuje-li monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli stanovit vhodné postupy usnadňující oprávněné žádosti příslušných orgánů, případně se zohledněním úlohy zástupce určeného podle čl. 3 odst. 3.

(26)  Spadá-li zpracování dat elektronických komunikací ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací do oblasti působnosti tohoto nařízení, tímto nařízením není dotčena možnost, aby Unie nebo členské státy za určitých podmínek právním předpisem omezily některé povinnosti a práva stanovená v tomto nařízení, jestliže se takové omezení zaměřuje na osoby podezřelé ze spáchání trestného činu a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních veřejných zájmů, včetně národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Toto nařízení by proto nemělo ovlivnit možnost členských států provádět zákonné zachycování elektronických komunikací nebo přijímat jiná opatření, je-li to nezbytné a přiměřené pro ochranu výše uvedených veřejných zájmů a je-li to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je vykládána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Existuje technologie, která poskytovatelům služeb elektronických komunikací umožňuje různými způsoby omezit přijímání nežádoucích volání koncovými uživateli, včetně blokování tichých volání a jiných podvodných a obtěžujících volání. Poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech by tuto technologii měli nasadit a zdarma chránit koncové uživatele před obtěžujícími voláními. Poskytovatelé by měli zajistit, aby koncoví uživatelé byli o existenci těchto funkcí informováni, a to zveřejněním této skutečnosti na svých internetových stránkách.

(29)  Existuje technologie, která poskytovatelům služeb elektronických komunikací umožňuje různými způsoby omezit přijímání nežádoucích volání koncovými uživateli, včetně blokování tichých volání a jiných podvodných a obtěžujících volání nebo marketingových volání s konkrétním kódem nebo předčíslím. Poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech by tuto technologii měli nasadit a zdarma chránit koncové uživatele před obtěžujícími voláními. Poskytovatelé by měli zajistit, aby koncoví uživatelé byli o existenci těchto funkcí informováni, a to zveřejněním této skutečnosti na svých internetových stránkách.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo fyzické osoby na soukromí a na ochranu osobních údajů vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, byli předtím, než jsou jejich osobní údaje zahrnuty do seznamu, požádáni o souhlas. Oprávněný zájem právnických osob vyžaduje, aby koncoví uživatelé, kteří jsou právnickými osobami, měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají.

(30)  Veřejně dostupné seznamy koncových uživatelů služeb elektronických komunikací jsou značně rozšířeny. Veřejně dostupným seznamem se rozumí jakýkoli seznam nebo služba, které obsahují informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů) a kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy, včetně informačních služeb o účastnických číslech. Právo fyzické osoby na soukromí a na ochranu osobních údajů vyžaduje, aby uživatelé byli předtím, než jsou jejich osobní údaje zahrnuty do seznamu, požádáni o souhlas. Oprávněný zájem právnických osob vyžaduje, aby koncoví uživatelé měli právo vznést námitku proti tomu, aby byly do seznamu zahrnuty údaje, které se jich týkají.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Pokud koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, udělí souhlas s tím, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost na základě souhlasu určit, které kategorie jejich osobních údajů budou v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by poskytovatelé veřejně dostupných seznamů měli koncové uživatele před tím, než je zahrnou do seznamu, informovat o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. Koncoví uživatelé by měli mít možnost prostřednictvím souhlasu určit, na základě kterých kategorií osobních údajů lze v jejich kontaktních údajích vyhledávat. Kategorie osobních údajů zahrnutých do seznamu a kategorie osobních údajů, na jejichž základě lze vyhledávat v kontaktních údajích koncového uživatele, by neměly být nutně totožné.

(31)  Pokud uživatelé udělí souhlas s tím, aby byly jejich údaje zahrnuty do těchto seznamů, měli by mít možnost na základě souhlasu určit, které kategorie jejich osobních údajů budou v seznamu zahrnuty (například jméno, e-mailová adresa, adresa bydliště, uživatelské jméno, telefonní číslo). Mimo to by poskytovatelé veřejně dostupných seznamů nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací měli koncové uživatele před tím, než je zahrnou do seznamu, informovat o účelech seznamu a o vyhledávacích funkcích. Uživatelé by měli mít možnost prostřednictvím souhlasu určit, na základě kterých kategorií osobních údajů lze v jejich kontaktních údajích vyhledávat. Kategorie osobních údajů zahrnutých do seznamu a kategorie osobních údajů, na jejichž základě lze vyhledávat v kontaktních údajích uživatele, by neměly být nutně totožné.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Jako přímý marketing se v tomto nařízení označuje jakákoli forma reklamy, prostřednictvím které fyzická nebo právnická osoba zasílá přímá marketingová sdělení přímo jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům využívajícím služby elektronických komunikací. Kromě nabízení produktů a služeb pro obchodní účely by měl tento pojem zahrnovat také sdělení zasílaná politickými stranami, které kontaktují fyzické osoby prostřednictvím služeb elektronických komunikací za účelem podpory svých stran. Totéž by se mělo vztahovat na sdělení zasílaná jinými neziskovými organizacemi za účelem podpory účelů dané organizace.

(32)  Jako přímý marketing se v tomto nařízení označuje jakákoli forma reklamy, prostřednictvím které fyzická nebo právnická osoba zasílá přímá marketingová sdělení přímo jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům využívajícím služby elektronických komunikací, a to bez ohledu na použitou formu. Kromě nabízení produktů a služeb pro obchodní účely by měl tento pojem zahrnovat také sdělení zasílaná politickými stranami, které kontaktují fyzické osoby prostřednictvím služeb elektronických komunikací za účelem podpory svých stran. Totéž by se mělo vztahovat na sdělení zasílaná jinými neziskovými organizacemi za účelem podpory účelů dané organizace.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními pro účely přímého marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí rovnocennou úroveň ochrany pro všechny občany v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení podobných produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(33)  Měla by být poskytnuta ochranná opatření na ochranu koncových uživatelů před nevyžádanými sděleními nebo přímému marketingu, která zasahují do soukromého života koncových uživatelů. Míra narušení soukromí a obtěžování je považována za relativně podobnou nezávisle na široké škále technologií a kanálů používaných k uskutečňování této elektronické komunikace, ať už se používají automatické volací a komunikační systémy, aplikace pro výměnu rychlých zpráv, elektronická pošta, SMS, MMS, Bluetooth atd. Je tedy odůvodněné požadovat, aby před tím, než je koncovým uživatelům zasláno elektronické obchodní sdělení pro účely přímého marketingu, byl získán souhlas koncového uživatele, aby byli jednotlivci účinně chráněni před narušováním svého soukromého života, jakož i aby byly chráněny oprávněné zájmy právnických osob. Právní jistota a potřeba zajistit, že pravidla chránící před nevyžádanými elektronickými sděleními budou nadále použitelná i v budoucnosti, odůvodňují potřebu definovat jednotný soubor pravidel, která se neliší v závislosti na technologii použité k přenosu těchto nevyžádaných sdělení a která zároveň zaručí stejně vysokou úroveň ochrany pro všechny jednotlivce v celé Unii. Je však rozumné umožnit používání kontaktních údajů pro elektronickou poštu v kontextu existujícího zákaznického vztahu pro nabízení podobných produktů nebo služeb. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na tutéž společnost, která získala elektronické kontaktní údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Pokud koncoví uživatelé poskytli svůj souhlas s přijímáním nevyžádaných sdělení pro účely přímého marketingu, měli by mít nadále možnost svůj souhlas jednoduchým způsobem kdykoli odvolat. V zájmu usnadnění účinného prosazování pravidel Unie, která se týkají nevyžádaných zpráv pro účely přímého marketingu, je nezbytné zakázat maskování totožnosti a používání falešných totožností a falešných zpátečních adres nebo čísel při zasílání nevyžádaných obchodních sdělení pro účely přímého marketingu. Nevyžádaná marketingová sdělení by proto měla být jako taková snadno rozpoznatelná a měla by uvádět totožnost právnické nebo fyzické osoby, která sdělení přenáší nebo jejímž jménem je přenášeno, jakož i poskytovat informace nezbytné pro to, aby příjemci mohli uplatnit své právo nesouhlasit s přijímáním dalších písemných a/nebo ústních marketingových zpráv.

(34)  Pokud koncoví uživatelé poskytli svůj souhlas s přijímáním nevyžádaných sdělení pro účely přímého marketingu, měli by mít nadále možnost svůj souhlas jednoduchým způsobem kdykoli odvolat. V zájmu usnadnění účinného prosazování pravidel Unie, která se týkají nevyžádaných zpráv pro účely přímého marketingu, je nezbytné zakázat maskování totožnosti a používání falešných totožností a falešných zpátečních adres nebo čísel při zasílání nevyžádaných obchodních sdělení pro účely přímého marketingu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Aby bylo možné snadno odvolat souhlas, měly by právnické nebo fyzické osoby zasílající přímá marketingová sdělení prostřednictvím elektronické pošty uvést odkaz nebo platnou adresu elektronické pošty, které mohou koncoví uživatelé snadno použít k odvolání souhlasu. Právnické nebo fyzické osoby sdělující přímá marketingová sdělení formou hlasových volání a formou volání prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů by měly zobrazit identitu linky, na kterou lze společnosti zavolat, nebo uvést zvláštní kód označující skutečnost, že se jedná o marketingové volání.

(35)  (Netýká se českého znění.)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Hlasová volání pro účely přímého marketingu, která nezahrnují používání automatických volacích a komunikačních systémů, jsou nákladnější pro odesílatele a koncovým uživatelům žádné finanční náklady nezpůsobují. Členské státy by proto měly mít možnost zavést nebo zachovat vnitrostátní systémy, které umožňují uskutečňovat taková volání pouze koncovým uživatelům, kteří nevznesli námitky.

(36)  Hlasová volání pro účely přímého marketingu, která nezahrnují používání automatických volacích a komunikačních systémů, jsou nákladnější pro odesílatele a koncovým uživatelům žádné finanční náklady nezpůsobují, odůvodňují možnost, aby členské státy mohly zavést nebo zachovat vnitrostátní systémy, které umožňují uskutečňovat taková volání pouze koncovým uživatelům, kteří nevznesli námitky.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli koncové uživatele informovat o opatřeních, která mohou učinit na ochranu bezpečnosti svých komunikací, například tím, že použijí konkrétní druhy softwaru nebo šifrovací technologie. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679.

(37)  Poskytovatelé služeb, kteří nabízejí služby elektronických komunikací, by měli zpracovávat údaje elektronických komunikací takovým způsobem, aby se zabránilo neoprávněnému přístupu, vyzrazení nebo pozměnění, měli by zajistit, že takový neoprávněný přístup, vyzrazení nebo pozměnění bude možné zjistit a rovněž by měli zajistit ochranu těchto údajů elektronických komunikací tím, že použijí konkrétní druhy softwaru a šifrovacích technologií. Požadavek informovat koncové uživatele o konkrétních bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele služeb povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění jakéhokoli nového nepředvídaného bezpečnostního rizika a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Informace o bezpečnostních rizicích by měly být účastníkovi poskytovány zdarma. Bezpečnost je posuzována s ohledem na článek 32 nařízení (EU) 2016/679. Povinnosti podle článku 40 [Evropský kodex pro elektronické komunikace] by se měly vztahovat na všechny služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud jde o bezpečnost sítí a služeb a s nimi související bezpečnostní závazky.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Aby byl zajištěn plný soulad s nařízením (EU) 2016/679, mělo by být prosazování ustanovení tohoto nařízení svěřeno stejným orgánům, které odpovídají za prosazování ustanovení nařízení (EU) 2016/679, a toto nařízení se opírá a mechanismus jednotnosti podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy by měly mít možnost mít více než jeden dozorový úřad, aby zohlednily své ústavní, organizační a správní uspořádání. Dozorové úřady by měly být rovněž odpovědné za monitorování uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o data elektronických komunikací a právnické osoby. Tyto dodatečné úkoly by neměly ohrozit schopnost dozorových úřadů provádět své úkoly týkající se ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a tohoto nařízení. Každému dozorovému úřadu by měly být poskytnuty dodatečné finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura potřebné pro účinné plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

(38)  Aby byl zajištěn plný soulad s nařízením (EU) 2016/679, mělo by být prosazování ustanovení tohoto nařízení svěřeno stejným orgánům, které odpovídají za prosazování ustanovení nařízení (EU) 2016/679, a toto nařízení se opírá a mechanismus jednotnosti podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy by měly mít možnost mít více než jeden dozorový úřad, aby zohlednily své ústavní, organizační a správní uspořádání. Dozorové úřady by měly být rovněž odpovědné za monitorování uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o data elektronických komunikací a právnické osoby. Pokud je v některém členském státě stanoven více než jeden dozorový úřad, tyto úřady by měly navzájem spolupracovat. Měly by rovněž spolupracovat s orgány určenými k vymáhání evropského kodexu pro elektronickou komunikaci a dalšími příslušnými orgány pro vymáhání, jako např. s orgány pověřenými ochranou spotřebitele. Tyto dodatečné úkoly by neměly ohrozit schopnost dozorových úřadů provádět své úkoly týkající se ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a tohoto nařízení. Každému dozorovému úřadu by měly být poskytnuty dodatečné finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura potřebné pro účinné plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38a)  Vymáhání ustanovení tohoto nařízení často vyžaduje spolupráci mezi vnitrostátními dozorovými úřady dvou nebo více členských států, například v boji proti porušení důvěrného charakteru koncového zařízení. V zájmu zajištění hladké a rychlé spolupráce v takových případech by se na postupy mechanismu spolupráce a jednotnosti stanovené v nařízení 2016/679/EU měla vztahovat ustanovení kapitoly II tohoto nařízení. Evropská rada pro ochranu údajů by proto měla přispívat k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, konkrétně vydáváním stanovisek v rámci mechanismů jednotnosti nebo přijímáním závazných rozhodnutí v rámci řešení sporů ve smyslu článku 65 nařízení 2016/679/EU, pokud jde o kapitolu II tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  Každý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů stanovených v tomto nařízení. Aby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Členské státy a jejich dozorové úřady jsou vyzývány k tomu, aby při uplatňování tohoto nařízení zohlednily zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.

(39)  Každý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů stanovených v tomto nařízení, včetně přijímání závazných rozhodnutí. Aby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, včetně pravomocí provádět šetření, ukládat nápravná opatření a sankce, vydávat povolení a poskytovat poradenství, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Členské státy a jejich dozorové úřady jsou vyzývány k tomu, aby při uplatňování tohoto nařízení zohlednily zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(41)  Aby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob, a především jejich právo na ochranu osobních údajů, a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména s ohledem na informace, které mají být poskytovány mimo jiné pomocí standardizovaných ikon, aby byl poskytnut snadno viditelný a srozumitelný přehled o shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením, o účelu tohoto shromažďování, odpovědné osobě a o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval. Akty v přenesené pravomoci jsou rovněž nezbytné pro určení kódu k identifikaci přímých marketingových volání, včetně volání uskutečněných prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 20168. V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je dále třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(41)  Aby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob při poskytování a využívání služeb elektronických komunikací, a především jejich právo na respektování soukromého života a komunikací v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména s ohledem na informace, které mají být poskytovány mimo jiné pomocí standardizovaných ikon, aby byl poskytnut snadno viditelný a srozumitelný přehled o shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením, o účelu tohoto shromažďování, odpovědné osobě a o případných opatřeních, která může uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 20168. V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je dále třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Například prováděcí opatření jsou nezbytná pro určení kódu k identifikaci přímých marketingových volání, včetně volání uskutečněných prostřednictvím automatických volacích a komunikačních systémů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

__________________

__________________

8 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

8 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů.

1.  Toto nařízení se vztahuje na zpracování dat elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo zpracovávané těmito zařízeními.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  ochranu informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nacházejících se v Unii.

c)  ochranu informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů v Unii nebo zpracovávaných těmito zařízeními.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii.

2.  Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací, poskytovatel veřejně dostupných seznamů, poskytovatel softwaru umožňujícího elektronické komunikace nebo osoba zasílající přímá marketingová obchodní sdělení nebo shromažďující (jiné) informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů nebo uložené v těchto zařízeních není usazen/usazena v Unii, určí písemně zástupce v Unii.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Zástupce má pravomoc vedle nebo namísto poskytovatele, kterého zastupuje, zodpovídat dotazy a poskytovat informace, zejména dozorovým úřadům a koncovým uživatelům, ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním dat elektronických komunikací za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

4.  Zástupce má pravomoc vedle nebo namísto poskytovatele, kterého zastupuje, zodpovídat dotazy a poskytovat informace, zejména dozorovým úřadům, soudům a koncovým uživatelům, ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním dat elektronických komunikací za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a.  Zástupcem může být stejná osoba jako osoba uvedená v článku 27 nařízení (EU) č. 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  definice „sítě elektronických komunikací“, „služby elektronických komunikací“, „interpersonální komunikační služby“, „interpersonální komunikační služby založené na číslech“, „interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech“, „koncového uživatele“ a „volání“ v čl. 2 bodu 1, 4, 5, 6, 7, 14 a 21 [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace];

b)  definice „volání“ v čl. 2 bodu 21 [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace];

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pro účely odst. 1 písm. b) definice „interpersonální komunikační služby“ zahrnuje služby, které umožňují interpersonální a interaktivní komunikaci pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-a)  „sítí elektronických komunikací“ se rozumí přenosový systém, ať už založený na trvalé infrastruktuře nebo kapacitě centralizované správy, a případně spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, sítí pro rozvod elektrické energie, pokud jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-aa)  „službou elektronických komunikací“ se rozumí služba poskytovaná prostřednictvím sítí elektronických komunikací, ať už za úplatu nebo bezplatně, která zahrnuje jednu nebo více z následujících služeb: „službu přístupu k internetu“ ve smyslu definice nařízení (EU) č. 2015/2120; interpersonální komunikační službu; službu spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, jako např. službu přenosu používanou pro poskytování komunikace mezi stroji a pro vysílání, která však nezahrnuje informace přenášené jako součást vysílání pro veřejnost prostřednictvím sítě elektronických komunikací s výjimkou případů, kdy lze informace přiřadit k identifikovatelnému účastníku nebo uživateli, který tyto informace přijímá;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-ab)  „interpersonální komunikační službou“ se rozumí služba poskytovaná buď za úplatu, či bezplatně, která umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi omezeným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují příjemce; zahrnuje služby, které umožňují interpersonální a interaktivní komunikaci pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-ac)  „interpersonální komunikační službou založenou na číslech“ se rozumí interpersonální komunikační služba, která je spojena s veřejnou komutovanou telefonní sítí buď prostřednictvím přidělených číslovacích zdrojů, tj. čísla nebo čísel v národních či mezinárodních telefonních číslovacích plánech, nebo tím, že umožní komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních telefonních číslovacích plánech;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-ad)  „interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ se rozumí interpersonální komunikační služba, která není spojena s veřejnou komutovanou telefonní sítí, a to ani prostřednictvím přidělených číslovacích zdrojů, tj. čísla nebo čísel v národních či mezinárodních telefonních číslovacích plánech, ani tím, že umožní komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních telefonních číslovacích plánech;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-ae)  „koncovým uživatelem“ se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která používá nebo požaduje veřejně přístupnou službu elektronických komunikací;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-af)  „uživatelem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba používající veřejně dostupnou službu elektronické komunikace pro soukromé či obchodní účely, přičemž není nezbytně nutné, aby byla účastníkem této služby;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „metadaty elektronických komunikací“ se rozumí údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací, a to včetně údajů sloužících k vysledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace, údajů o poloze zařízení generovaných v kontextu poskytování služeb elektronických komunikací a data, času, době trvání a typu komunikace;

c)  „metadaty elektronických komunikací“ se rozumí údaje související s uživatelem nebo službou elektronických komunikací zpracovávané pro účely přenášení, šíření nebo výměny obsahu elektronických komunikací nebo jakékoli jiné údaje související s komunikacemi zpracované pro účely poskytování služeb, které nejsou považovány za obsah, a to včetně údajů sloužících k vysledování a identifikaci zdroje a cíle komunikace a data, času, doby trvání a typu komunikace; zahrnuje údaje vysílané nebo odesílané koncovým zařízením za účelem identifikace komunikací uživatelů a/nebo koncového zařízení či jeho umístění a umožňující připojení k síti nebo k jinému zařízení;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma reklamy, ať už písemná nebo ústní, která je zaslána jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;

f)  „přímým marketingovým sdělením“ se rozumí jakákoli forma reklamy, ať už v podobě písemné, ústní či ve formátu videa, která je zaslána, předkládána nebo poskytována jednomu nebo více identifikovaným nebo identifikovatelným koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, a to včetně využití automatických volacích a komunikačních systémů se zásahem člověka nebo bez něj, elektronické pošty, SMS atd.;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Důvěrný charakter dat elektronických komunikací

Důvěrný charakter elektronických komunikací

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Data elektronických komunikací jsou důvěrná. Jakékoli zasahování do dat elektronických komunikací, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či zpracování dat elektronických komunikací, osobami jinými než koncovými uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.

Elektronické komunikace jsou důvěrné. Jakékoli zasahování do elektronických komunikací ať už během nečinnosti, či tranzitu, jako například příposlech, odposlech, uchovávání, monitorování, skenování nebo jiné druhy zachycování, sledování či jakékoli zpracování elektronických komunikací, osobami jinými než uživateli se zakazuje, s výjimkou případů povolených tímto nařízením.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Důvěrný charakter elektronických komunikací by se měl vztahovat i na koncové zařízení a komunikace mezi stroji, pokud mají souvislost s uživatelem.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povolené zpracování dat elektronických komunikací

Zákonné zpracování dat elektronických komunikací

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Poskytovatelé služeb a sítí elektronických komunikací mohou zpracovávat data elektronických komunikací, pokud:

1.  Poskytovatelé služeb a sítí elektronických komunikací mohou zpracovávat data elektronických komunikací, pouze pokud:

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  je to nezbytné pro přenos komunikace, po dobu nutnou pro tento účel, nebo

a)  je to z technického hlediska zcela nezbytné pro přenos komunikace, po dobu nutnou pro tento účel, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  je to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací, po dobu nutnou pro tento účel.

b)  je to z technického hlediska zcela nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo pro odhalení technických závad a/nebo chyb v přenosu elektronických komunikací, po dobu z technického hlediska nutnou pro tento účel.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat metadata elektronických komunikací, pokud:

2.  Poskytovatelé služeb elektronických komunikací mohou zpracovávat metadata elektronických komunikací, pouze pokud:

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  je to nezbytné pro splnění povinných požadavků na kvalitu služby podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] nebo nařízení (EU) 2015/212011, po dobu nutnou pro tento účel, nebo

a)  je to zcela nezbytné pro splnění povinných požadavků na kvalitu služby podle [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace] nebo nařízení (EU) 2015/212011, po dobu z technického hlediska nutnou pro tento účel, nebo

__________________

__________________

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  je to nezbytné pro vyúčtování, výpočet plateb za propojení, odhalení podvodného užívání nebo zneužívání služeb elektronických komunikací, zamezení takovému podvodnému užívání nebo zneužívání nebo pro přihlášení se k užívání těchto služeb, nebo

b)  je to zcela nezbytné pro vyúčtování, výpočet plateb za propojení, odhalení podvodného užívání nebo zneužívání služeb elektronických komunikací, zamezení takovému podvodnému užívání nebo zneužívání těchto služeb, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  dotčený koncový uživatel udělil svůj souhlas se zpracováním metadat svých komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, včetně poskytování konkrétních služeb těmto koncovým uživatelům, za předpokladu, že tento účel nebo účely nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací.

c)  po obdržení všech příslušných informací o zamýšleném zpracování poskytnutých jasným a srozumitelným jazykem odděleně od podmínek poskytovatele, dotčený uživatel nebo uživatelé vyslovil/vyslovili konkrétní souhlas se zpracováním metadat svých komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, včetně poskytování konkrétních služeb těmto uživatelům, za předpokladu, že tento účel nebo účely nelze splnit bez zpracování těchto metadat.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.  Pro účely bodu 2 písm. c) se v případech, kdy je pravděpodobné, že určitý typ zpracování metadat elektronických komunikací, zejména zpracování pomocí nových technologií, i s přihlédnutím k rozsahu, kontextu a účelu zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, použijí články 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  za účelem poskytování konkrétní služby koncovému uživateli, pokud dotčený koncový uživatel nebo koncoví uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací a danou službu nelze bez zpracování tohoto obsahu poskytnout, nebo

a)  za účelem poskytování konkrétní služby požadované uživatelem, pokud dotčení uživatelé udělili svůj konkrétní souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací a danou konkrétní službu nelze bez zpracování tohoto obsahu poskytnout, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  pokud všichni dotčení koncoví uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, které nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací, a poskytovatel konzultoval dozorový úřad. Pro konzultaci dozorového úřadu se použije čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679.

b)  pokud všichni dotčení uživatelé udělili svůj souhlas se zpracováním svého obsahu elektronických komunikací pro jeden nebo více konkrétních účelů, které nelze splnit zpracováním anonymizovaných informací, a poskytovatel konzultoval dozorový úřad. Pro konzultaci dozorového úřadu se použije čl. 36 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a.  V rámci poskytování služby výslovně požadované uživatelem služby elektronických komunikací pro ryze individuální využití nebo využití v rámci individuální práce může poskytovatel služeb elektronických komunikací zpracovávat data elektronických komunikací výhradně pro účely poskytování výslovně požadované služby a bez souhlasu všech uživatelů pouze v případě, že má toto požadované zpracování dopad pouze na uživatele, který požaduje službu, a neovlivní nepříznivě základní práva jiného uživatele nebo uživatelů. Tento konkrétní souhlas uživatele vylučuje, aby poskytovatel tyto údaje zpracovával pro jiné účely.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3b.  Poskytovatelé služeb elektronických komunikací ani žádná jiná strana dále nezpracovávají data elektronických komunikací shromážděná podle tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací nebo tato data anonymizuje. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána koncovými uživateli nebo třetí stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

1.  Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), poskytovatel služeb elektronických komunikací po obdržení obsahu elektronických komunikací zamýšleným příjemcem nebo příjemci vymaže obsah elektronických komunikací. Tato data mohou být zaznamenána nebo uchovávána uživateli nebo některou konkrétní jinou stranou, která jimi byla k zaznamenání, uchovávání nebo jinému zpracování těchto dat pověřena.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být příslušná metadata uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.

3.  Pokud ke zpracování metadat elektronických komunikací dochází za účelem vyúčtování v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), mohou být zcela nezbytná metadata uchovávána do konce období, v němž lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyúčtování právně napadnout nebo uplatňovat nárok na platbu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních koncových uživatelů a souvisejících s těmito zařízeními

Ochrana informací uchovávaných v koncových zařízeních uživatelů a souvisejících s těmito zařízeními

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení koncových uživatelů, včetně informací o softwaru a hardwaru, jinými subjekty, než jsou dotčení koncoví uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:

1.  Využití funkcí koncového zařízení pro zpracování a uchovávání, jakož i shromažďování informací z koncových zařízení uživatelů nebo zpřístupňování informací prostřednictvím koncových zařízení, včetně informací o softwaru a hardwaru nebo informací vytvářených tímto softwarem a hardwarem, jinými subjekty, než jsou dotčení uživatelé, se zakazuje, s výjimkou těchto důvodů:

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pokud je to nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo

a)  pokud je to z technického hlediska zcela nezbytné výhradně za účelem uskutečnění přenosu elektronické komunikace prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  pokud koncový uživatel udělil svůj souhlas, nebo

b)  pokud uživatel udělil svůj konkrétní souhlas, kterým nesmí být přístup ke službě podmíněn, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  je to nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem, nebo

c)  je to z technického hlediska zcela nezbytné pro poskytování služby informační společnosti požadované uživatelem, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  je to nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem služby informační společnosti požadované koncovým uživatelem.

d)  je to z technického hlediska nezbytné pro měření návštěvnosti internetových stránek služby informační společnosti požadované uživatelem, za předpokladu, že toto měření je prováděno poskytovatelem nebo jménem poskytovatele nebo nezávislou agenturou provádějící analýzu internetu působící ve veřejném zájmu nebo pro vědecké účely, a dále za předpokladu, že nedojde ke zpřístupnění osobních údajů žádné jiné straně a že toto měření návštěvnosti internetových stránek neovlivní nepříznivě základní práva uživatele;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)  je to nezbytné pro aktualizaci zabezpečení, za předpokladu, že:

i)   aktualizace zabezpečení jsou diskrétně sbaleny a nijak nemění nastavení ochrany soukromí zvolené uživatelem;

ii)   před každou instalací aktualizace je uživatel předem informován a

iii)   uživatel má možnost vypnout automatickou instalaci těchto aktualizací;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

db)  je to nezbytné v rámci pracovněprávních vztahů, jestliže:

i)   zaměstnavatel poskytuje určité zařízení;

ii)   zaměstnanec je uživatelem tohoto zařízení a

iii)   zásah je zcela nezbytný pro fungování zaměstnancem využívaného zařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a.  Žádnému uživateli není odepřen přístup k žádné službě informační společnosti nebo funkci bez ohledu na to, zda je tato služba placená, či nikoli, z důvodu, že neudělil svůj souhlas podle čl. 8 odst. 1 písm. b) se zpracováním osobních údajů a/nebo k použití koncového zařízení uživatele pro účely uchovávání dat, jež není nezbytné pro poskytování dané služby nebo funkce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  je tak činěno výhradně pro účely navázání spojení a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo

a)  je tak činěno výhradně a čistě pro účely navázání spojení požadovaného uživatelem a po dobu, která je k tomu nezbytná, nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)  je uživatel informován a vyslovil souhlas; nebo

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ab)  jsou data anonymizována a rizika jsou odpovídajícím způsobem snížena.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  je zobrazeno jasné a nápadné oznámení informující alespoň o způsobech shromažďování, jeho účelu a osobě, která je za ně odpovědná, a podávající další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679, pokud jsou shromažďovány osobní údaje, jakož i o případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval nebo zastavil.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Shromažďování těchto informací je podmíněno použitím vhodných technických a organizačních opatření, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.  Pro účely odst. 2 písm. ab) jsou pro zmírnění rizik prováděny kontroly následujících skutečností:

a)   sběr dat z koncového zařízení se provádí výhradně za účelem statistického započítání a

b)   sledování je časově i prostorově omezeno na rozsah zcela nezbytný pro tento účel a

c)   data jsou vymazána nebo anonymizována okamžitě po splnění tohoto cíle a

d)   uživateli je dána účinná možnost odmítnout souhlas se sledováním.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b.  Informace uvedené v odst. 2 písm. aa) a ab) se zobrazí ve formě jednoznačného a dobře patrného oznámení, v němž jsou uvedeny alespoň podrobné údaje o tom, jak budou informace shromažďovány, o účelu jejich sběru, o odpovědné osobě a další informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679 v případě, že jsou shromažďovány osobní údaje. Shromažďování těchto informací je podmíněno vhodnými technickými a organizačními opatřeními, aby byla zajištěna úroveň zabezpečení odpovídající rizikům, jak stanoví článek 32 nařízení (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. b) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování.

3.  Informace poskytnuté podle odst. 2 písm. aa) a ab) mohou být doplněny standardizovanými ikonami, aby byl snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem poskytnut smysluplný přehled o shromažďování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití odpovídajícího technického nastavení softwarové aplikace umožňující přístup k internetu.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, je-li to technicky možné a proveditelné, může být souhlas pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) vyjádřen za použití technických specifikací služeb elektronických komunikací. Pokud uživatel používá těchto technických specifikací, jsou závazné vůči jakékoli jiné straně a jsou vůči ní i vymahatelné.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Koncoví uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje.

3.  Uživatelé, kteří souhlasili se zpracováním dat elektronických komunikací, jak stanoví čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 3 písm. a) a b), čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 2 písm. aa), mají možnost svůj souhlas kdykoli odvolat, jak stanoví čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a tato možnost je jim v pravidelném intervalu 6 měsíců připomínána, dokud zpracování pokračuje.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu, musí nabízet možnost zabránit třetím stranám v uchovávání informací v koncovém zařízení koncového uživatele nebo ve zpracovávání informací, které jsou v tomto zařízení již uchovávané.

1.   Software uváděný na trh, který umožňuje elektronické komunikace včetně získávání a prezentování informací na internetu:

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  standardně nabízí nastavení ochrany soukromí, aby zabránila jiným stranám v ukládání informací na koncovém zařízení uživatele a zpracování informací již uložených v tomto zařízení;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  během instalace informuje uživatele a nabízí mu možnost změnit nebo potvrdit možnosti nastavení ochrany soukromí uvedené v písmeně a) tím, že požaduje souhlas uživatele s nastavením;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  činí nastavení uvedené v písmenech a) a b) snadno přístupné během používání softwaru a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  nabízí uživateli možnost vyjádřit konkrétní souhlas prostřednictvím nastavení po instalaci softwaru.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a.  Pro účely odst. 1 písm. a) a b) zahrnuje nastavení signál, který je zaslán ostatním stranám, informující o nastavení ochrany soukromí uživatele. Tato nastavení jsou právně závazná a jsou vůči všem ostatním stranám vymahatelná.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Software při instalaci informuje koncového uživatele o možnostech nastavení ochrany soukromí a k tomu, aby mohla instalace pokračovat, vyžaduje souhlas koncového uživatele s nastavením.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

vypouští se

Omezení

1.  Právo Unie nebo členského státu může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 5 až 8, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem chránit jeden nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2016/679, nebo monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci pro účely těchto zájmů.

2.  Poskytovatelé služeb elektronických komunikací na základě legislativního opatření přijatého podle odstavce 1 stanoví vnitřní postupy pro odpovídání na žádosti o přístup k datům elektronických komunikací koncových uživatelů. Příslušnému dozorovému úřadu na vyžádání poskytnou informace o těchto postupech, počet obdržených žádostí, uplatněný právní důvod a svou odpověď.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11a

Omezení práv uživatele

1.   Právo Unie nebo právo členského státu, kterému poskytovatel podléhá, může formou legislativního opatření omezit rozsah povinností a zásad týkajících se zpracování údajů elektronických komunikací stanovených v článcích 6, 7 a 8 tohoto nařízení, pokud jsou jejich ustanovení v souladu s právy a povinnostmi stanovenými v článcích 12 až 22 nařízení (EU) 2016/679, jestliže tato omezení respektují podstatu základních práv a svobod a představují nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti sloužící k ochraně jednoho nebo více obecných veřejných zájmů uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2016/679.

2.   Každé legislativní opatření uvedené v odstavci 1 obsahuje alespoň zvláštní ustanovení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11b

Omezení důvěrného charakteru komunikací

1.   Právo Unie nebo právo členských států může formou legislativního opatření omezit rozsah práv uvedených v článku 5, jestliže tato omezení respektují podstatu základních práv a svobod a představují nezbytné, vhodné a přiměřené opatření v demokratické společnosti sloužící k ochraně jednoho nebo více z těchto obecných veřejných zájmů:

a)   národní bezpečnosti,

b)   obrany,

c)   veřejné bezpečnosti,

d)   prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání závažných trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud jde o volání záchranných služeb, poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech bez ohledu na to, zda volající koncový uživatel zabránil uvedení identifikace volající linky, pro účely odpovídání na tuto komunikaci nedbají na potlačení identifikace volající linky a na odepření či neexistenci souhlasu koncového uživatele se zpracováním metadat, a to pro jednotlivé linky v případě organizací zabývajících se tísňovými komunikacemi, včetně center tísňového volání.

1.  Pokud jde o volání záchranných služeb, poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech bez ohledu na to, zda volající koncový uživatel zabránil uvedení identifikace volající linky, pro účely odpovídání na tuto komunikaci nedbají na potlačení identifikace volající linky a na odepření či neexistenci souhlasu uživatele se zpracováním metadat, a to pro jednotlivé linky v případě organizací zabývajících se tísňovými komunikacemi, včetně center tísňového volání.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  blokovat příchozí volání z konkrétních čísel nebo z anonymních zdrojů;

a)  blokovat příchozí volání z konkrétních čísel nebo čísel s konkrétním kódem nebo předčíslím identifikujícím skutečnost, že se jedná o marketingové volání ve smyslu čl. 16 odst. 3 písm. b) nebo z anonymních zdrojů;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou na koncové zařízení daného koncového uživatele.

b)  zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou na koncové zařízení daného uživatele.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů musí získat souhlas koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu stanovené poskytovatelem seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.

1.  Poskytovatelé veřejně dostupných seznamů nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí získat souhlas uživatelů se zahrnutím jejich osobních údajů do seznamu a následně musí získat souhlas těchto koncových uživatelů se zahrnutím údajů pro jednotlivé kategorie osobních údajů, a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto údaje významné pro účely seznamu. Poskytovatelé koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, dají možnost ověřit, opravit či odstranit tyto údaje.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Fyzické nebo právnické osoby mohou používat služby elektronických komunikací pro účely zasílání přímých marketingových sdělení koncovým uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami a udělili svůj souhlas.

1.  Používání služeb elektronických komunikací fyzickými nebo právnickými osobami, včetně hlasových volání, automatických volacích a komunikačních systémů, včetně poloautomatických systémů, které spojují volající osobu s osobou, faxem, e-mailem, nebo jiné použití služeb elektronických komunikací pro účely používání nevyžádaných přímých marketingových sdělení koncovým uživatelům je dovoleno, pouze pokud koncoví uživatelé udělili svůj předchozí souhlas.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, nebo

a)  uvést identitu linky, na které je lze kontaktovat, a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a.  Nevyžádaná marketingová sdělení jsou jako taková snadno rozpoznatelná a uvádí totožnost fyzické nebo právnické osoby, která sdělení přenáší nebo jejímž jménem je přenášeno. Tato sdělení uvádí informace nezbytné pro to, aby příjemce mohl uplatnit své právo odmítnout přijímání dalších písemných nebo ústních marketingových zpráv.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu koncovým uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, je povoleno, pouze pokud jde o koncové uživatele, kteří jsou fyzickými osobami a kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení.

4.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy právním předpisem stanovit, že uskutečňování hlasových volání pro účely přímého marketingu uživatelům je povoleno, pouze pokud jde o uživatele, kteří nevznesli námitku proti přijímání těchto sdělení. Členské státy stanoví, že uživatelé budou moci vyslovit nesouhlas s přijímáním nevyžádaných sdělení prostřednictvím vnitrostátních rejstříků kontaktů, jejichž uživatelé si nepřejí přijímat nevyžádaná sdělení (Do Not Call Register), a tím také zajistí, že uživatelé budou nuceni odhlásit se z odebírání pouze jednou.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli jednoduchým způsobem uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení.

6.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba používající služby elektronických komunikací k přenášení přímých marketingových sdělení informuje koncové uživatele o marketingovém charakteru sdělení a o totožnosti právnické nebo fyzické osoby, jejímž jménem je sdělení přenášeno, a poskytne příjemcům informace nezbytné pro to, aby mohli způsobem, který je stejně jednoduchý jako udělení souhlasu a bezplatný, uplatnit své právo odvolat svůj souhlas s přijímáním dalších marketingových sdělení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření v souladu s čl. 26 odst. 2, která upřesňují kód nebo předčíslí identifikující marketingová volání podle odst. 3 písm. b).

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření v souladu s čl. 26 odst. 1, která upřesňují kód nebo předčíslí identifikující marketingová volání podle odst. 3 písm. b).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Informace o zjištěných bezpečnostních rizicích

Integrita komunikací a informací o bezpečnostních rizicích

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě konkrétního rizika, které by mohlo ohrozit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně, včetně uvedení pravděpodobných souvisejících nákladů.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Poskytovatelé služeb elektronických komunikací zajistí dostatečnou ochranu proti neoprávněnému přístupu nebo změnám dat elektronických komunikací a zajistí také, aby zachování důvěrného charakteru a bezpečnost přenosu byla zaručena buď povahou použitého přenosu, nebo nejmodernějším šifrováním dat elektronických komunikací v celém systému. Navíc v případě, že jsou data elektronických komunikací šifrována, je dešifrování, reverzní inženýrství nebo sledování těchto komunikací zakázáno. Členské státy neukládají žádné povinnosti poskytovatelům služeb elektronických komunikací, jež by vedly k oslabení bezpečnosti a šifrování jejich sítí a služeb.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě konkrétního rizika oslabení bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací příslušný poskytovatel služeb elektronických komunikací informuje o těchto rizicích koncové uživatele a v případě, že riziko nespadá do oblasti působnosti opatření, která může poskytovatel služby přijmout, informuje koncové uživatele o veškeré možné právní ochraně.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jde o zabezpečení sítí a služeb a související povinnosti v oblasti bezpečnosti, použijí se obdobně povinnosti podle článku 40 [evropského kodexu pro elektronické komunikace] na veškeré služby, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)  vypracovává pokyny pro dozorový úřad v oblasti uplatňování čl. 9 odst. 1 a upravuje konkrétní povinnosti vyjádření souhlasu právnickými osobami;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb)  vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy podle písmene b) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro typy služeb, které mohou být požadovány pro čistě individuální nebo pracovní využití, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3a;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bc)  vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy podle písmene b) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro:

i)  měření návštěvnosti internetových stránek podle čl. 8 odst. 1 písm. d);

ii)   aktualizace zabezpečení uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. e);

iii)  zásahy do pracovněprávních vztahů podle čl. 8 odst. 1 písm. f);

iv)  sběr informací vysílaných koncovým zařízením podle čl. 8 odst. 2a a 2b; a

v)  nastavení softwaru podle čl. 10 odst. 1 a 2.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací stejnou právní ochranu stanovenou v článcích 77, 78 a 79 nařízení (EU) 2016/679.

1.  Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací právo podat stížnost u některého dozorového úřadu, zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení, pokud se domnívá, že došlo k porušení jeho práv podle tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a.  Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí dozorového úřadu, které se jej týká. Koncoví uživatelé mají toto právo rovněž v případě, že dozorový úřad neprověří stížnost nebo neinformuje koncového uživatele do tří měsíců o průběhu nebo výsledku podané stížnosti. Řízení proti dozorovému úřadu se zahajuje u soudu toho členského státu, v němž je daný dozorový úřad zřízen.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1b.  Každý koncový uživatel služeb elektronických komunikací má právo na účinnou soudní ochranu, jestliže se domnívá, že došlo k porušení jeho práv vyplývajících z tohoto nařízení. Tato soudní řízení proti poskytovateli služeb elektronických komunikací, poskytovateli veřejně dostupných seznamů, poskytovateli softwaru umožňujícího elektronické komunikace nebo osobám zasílajícím přímá marketingová obchodní sdělení nebo shromažďujícím informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů se zahajují u soudu toho členského státu, kde jsou tyto subjekty usazeny. Tato řízení mohou být případně zahájena i u soudu členského státu, ve kterém má koncový uživatel obvyklé bydliště.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.  Koncoví uživatelé mají právo pověřit některý neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, aby podaly stížnost jejich jménem, aby vykonávaly práva uvedená v odstavcích 1, 1a a 1b tohoto článku jejich jménem a uplatňovaly právo na náhradu škody podle článku 22 jejich jménem, jestliže je tak stanoveno v právu členského státu. Tyto subjekty, organizace nebo sdružení jsou řádně zřízeny v souladu s právem dotyčného členského státu, mají statutární cíle, které jsou ve veřejném zájmu, a jsou činné v oblasti ochrany práv a svobod subjektů údajů s ohledem na ochranu jejich osobních údajů a ochranu soukromí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b.  Členské státy mohou stanovit, že nezávisle na pověření koncového uživatele má subjekt, organizace nebo sdružení právo podat v daném členském státě stížnost u dozorového úřadu, který je příslušný podle odstavce 1, a uplatnit právo podle odstavců 1a a 1b, pokud má za to, že došlo k porušení práv koncového uživatele podle tohoto nařízení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Jakýkoli koncový uživatel služeb elektronických komunikací, který v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má v souladu s článkem 82 nařízení (EU) 2016/679 právo obdržet od porušitele náhradu utrpěné újmy, pokud porušitel neprokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.

Jakýkoli koncový uživatel služeb elektronických komunikací, který v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od porušitele náhradu utrpěné újmy, pokud porušitel neprokáže, že nenese žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  povinnosti jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která zpracovává data elektronických komunikací, podle článku 8;

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)  povinnosti poskytovatelů veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech podle článků 12, 13 a 14;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)  povinnosti poskytovatele služeb elektronických komunikací podle článku 17.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Za porušení zásady důvěrného charakteru sdělení, povoleného zpracování dat elektronických komunikací a lhůt pro výmaz podle článků 5, 6 a 7 lze v souladu s odstavcem 1 tohoto nařízení uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší.

3.  Za porušení zásady důvěrného charakteru sdělení, povoleného zpracování dat elektronických komunikací a lhůt pro výmaz podle článků 5 až 8 lze v souladu s odstavcem 1 tohoto nařízení uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení článků 12, 13, 14 a 17.

vypouští se

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výbor

Postup projednávání ve výboru

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komisi je nápomocen Komunikační výbor zřízený podle článku 110 [směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/201112.

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 93 nařízení (EU) č. 2016/679. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/201112.

__________________

__________________

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).