Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o UNHRC,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o diskusích ohledně případů porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v letech 2015 a 2016 si připomínáme významná výročí spojená s lidskými právy, mírem a bezpečností: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 30. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986), 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a Rozvojových cílů tisíciletí (2000);

B.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, náboženství, sociální či společenské postavení, pohlaví, sexuální orientaci či barvu pleti je povinností všech států, vzhledem k tomu, že Parlament opět stvrzuje, že se hlásí k zásadě nedělitelnosti lidských práv (ať se jedná o práva občanská, politická, hospodářská, sociální či kulturní), která jsou spolu provázána a vzájemně na sobě závislá, a vzhledem k tomu, že je-li člověk zbaven kteréhokoli z těchto práv, má to přímý negativní dopad na práva ostatní; vzhledem k tomu, že všechny státy jsou povinny dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a rovněž spolupracovat na mezinárodní úrovni na odstranění překážek, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzálnosti lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity; vzhledem k tomu, že soudržnost vnitřní a vnější politiky v oblasti lidských práv má zásadní význam pro důvěryhodnost zahraniční politiky EU v této oblasti;

D.  vzhledem k tomu, že vztahy Unie se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Smlouvy o Evropské unii, který stvrzuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví, že EU v rámci své činnosti na mezinárodní scéně musí respektovat lidskou důstojnost a dodržovat zásady rovnosti a solidarity a také zásady Charty OSN a mezinárodního práva;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být standardně součástí všech politických oblastí, které se týkají míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu, migrace a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;

F.  vzhledem k tomu, že členské státy OSN přijaly Agendu 2030 a zavázaly se k jejímu uplatňování a že tato agenda předpokládá vybudování světa, v němž budou všeobecně dodržována lidská práva, a respektována lidská důstojnost a zásady právního státu, spravedlnosti, rovnosti a nediskriminace;

G.  vzhledem k tomu, že k mezinárodnímu úsilí o prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zvláštní procedury pro specifické situace v jednotlivých zemí nebo pro určitá témata;

H.  vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou známi jako jedni z největších porušovatelů lidských práv a mají nechvalnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a povinné podávání zpráv smluvním orgánům OSN pro lidská práva;

Rada OSN pro lidská práva

1.  vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHRC na rok 2016;

2.  vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;

3.  znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva a zásady právního státu a demokracie, a naléhá na členské země OSN, aby mimo jiné prosazovaly princip, podle něhož má být na každý stát, jenž má být zvolen členem UNHRC, uplatňována kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; vyjadřuje znepokojení ohledně porušování lidských práv v některých nově zvolených členských státech UNHRC; domnívá se, že členské státy EU by neměly podpořit zvolení žádné země, která nedodržuje lidská práva, do UNHRC;

4.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat nezávislost a zásadovost Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby mohl i nadále účinně a nestranně plnit svůj mandát; v této souvislosti žádá, aby byla úřadu poskytnuta náležitá podpora a dostatečné finanční prostředky; znovu potvrzuje, že podporuje zvláštní procedury a nezávislý status držitelů mandátů, např. zvláštních zpravodajů, který jim umožňuje vykonávat úkoly zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s těmito procedurami spolupracovaly; vyjadřuje politování nad nedostatečnou vůlí ke spolupráci ze strany některých členských států;

5.  znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (VPP), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se konkrétně zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která dotčené státy nepřijaly v první fázi, byla v dalších fázích těchto přezkumů přehodnocena;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se do všech aspektů práce UNHRC plně zapojilo široké spektrum zúčastněných stran, zejména z řad občanské společnosti, a je znepokojen tím, že účasti občanské společnosti na procesu VPP brání vážné překážky a omezení; vyzývá členské země OSN, včetně členských států EU, aby VPP použily k posouzení vlastního stavu lidských práv a aby v tomto ohledu vydaly doporučení;

7.  vyzývá EU, aby se doporučeními VPP řídila v rámci politického dialogu EU s dotčenými zeměmi a aby tak hledala způsoby a prostředky, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;

8.  vítá iniciativu pro změnu, kterou navrhl vysoký komisař OSN pro lidská práva a jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláří OSN pro lidská práva vytvořením osmi regionálních center, která by chránila lidská práva a prosazovala jejich dodržování a v přímé spolupráci s partnery by v daném místě usilovala o skutečnou realizaci doporučení lidskoprávních mechanismů; žádá, aby u příležitosti 10. výročí UNHRC bylo posouzeno, jaký má rada skutečně vliv, včetně jejího mandátu a toho, jak jsou plněny její rezoluce a další rozhodnutí;

Občanská a politická práva

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v době voleb; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je ukazatelem demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;

10.  znovu opakuje, že svobodné a řádné volby pravidelně pořádané na základě všeobecného a rovného volebního práva jsou jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané; opakuje, že svoboda projevu a dynamické prostředí příznivé pro rozvoj nezávislé a pluralitní občanské společnosti jsou základními podmínkami pro podporu dodržování lidských práv;

11.  zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí, pro uplatňování svobody projevu na internetu po celém světě a pro bezpečnost, neboť tyto technologie mohou sloužit jako prostředek extremistické a teroristické propagandy a kanálům pro nábor stoupenců; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob on-line i off-line;

12.  vyzývá členské země OSN, včetně členských států EU, aby se doporučeními zvláštního zpravodaje OSN ohledně soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a z ní vyplývající nesnášenlivosti řídily v boji proti šíření rasové a etnické nesnášenlivosti a xenofobie a proti podněcování k nenávisti prostřednictvím internetu a sociálních sítí a aby za tímto účelem přijaly vhodná legislativní opatření, která budou plně v souladu se svobodou projevu a přesvědčení;

Obránci lidských práv

13.  odsuzuje, že v řadě třetích zemí neustále dochází k šikanování a věznění obránců lidských práv a představitelů opozice ze strany státní moci; vyjadřuje znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování, což vede k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizace občanské společnosti a aktivity obránců lidských práv a aby jim umožnily vykonávat jejich činnost beze strachu, represí a zastrašování;

14.  domnívá se, že pronásledování a věznění obránců lidských práv a představitelů opozice, k němuž stále dochází v řadě členských zemí UNHRC, oslabuje důvěryhodnost tohoto úřadu; naléhá na EU a její členské státy, aby na úrovni OSN podpořily iniciativu na vypracování soudržné a komplexní reakce na hlavní problémy, jimž po celém světě čelí obránci lidských práv zasazující se o práva žen, ochranu environmentálních práv původního obyvatelstva a jejich práva na půdu, dále aktivisté bojující proti korupci a beztrestnosti, obránci svobody náboženského vyznání, novináři a další obránci lidských práv používající sdělovací prostředky, včetně internetových a sociálních médií, a aby systematicky odsuzovaly jejich zabíjení;

15.  je mimořádně znepokojen útoky na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení; připomíná, že veškeré takové útoky jsou podle mezinárodního humanitárního práva jednoznačně zakázány, a vyzývá strany konfliktu, aby jeho ustanovení dodržovaly; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit bezpečnost humanitárních pracovníků a účinněji reagovat na útoky;

Trest smrti

16.  připomíná, že EU vůči trestu smrti zaujímá postoj nulové tolerance, a opakuje, že se ve všech případech a za všech okolností dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání; upozorňuje na to, že je důležité, aby EU nadále prosazovala moratorium na trest smrti, a opětovně zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispěje k posílení lidské důstojnosti; opakovaně zdůrazňuje, že předpokladem pro poskytování podpory třetím zemím při prosazování protidrogové politiky, např. formou finanční a technické pomoci či budování kapacit, by mělo být zrušení trestu smrti za drogové trestné činy; podporuje jmenování zvláštního zpravodaje pro lidská práva a protidrogovou politiku;

17.  oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí výkon trestu smrti pozastavilo a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo na jeho výkon uvalily dlouhodobé moratorium, aby dodržely svůj závazek a trest smrti neobnovily;

Svoboda náboženského vyznání

18.  připomíná, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení patří mezi základní lidská práva a že tyto svobody jsou uznány ve Všeobecné deklaraci lidských práv a zaručeny článkem 18 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech; připomíná rovněž, že tyto svobody úzce souvisejí s jinými lidskými právy a základními svobodami, k nimž patří právo být věřící či nevěřící, svobodně se rozhodnout pro teistické, neteistické či ateistické přesvědčení a vykonávat související obřady a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby; je znepokojen skutečností, že některé země nadále nedodržují normy OSN a používají státní represi, jejíž součástí mohou být i tělesné tresty, odnětí svobody, horentní pokuty či dokonce trest smrti, což je v rozporu se svobodou náboženského vyznání či přesvědčení; je znepokojen rostoucím pronásledováním menšin kvůli jejich vyznání či přesvědčení i nezákonným poškozováním míst, kde se tyto menšiny setkávají; podporuje zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení o násilím páchaném „ve jménu náboženství“; vyzývá EU, aby uplatňovala doporučení uvedená v této zprávě, která se týkají iniciativ spjatých s mezináboženským dialogem;

19.  vítá závazek EU, že bude na mezinárodních fórech prosazovat svobodu náboženského vyznání či přesvědčení, a to i podporou mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; plně podporuje, aby se EU ujímala iniciativy při projednávání rezolucí na toto téma v UNHRC a na Valném shromáždění OSN; žádá konkrétní opatření na ochranu náboženských menšin, nevěřících, odpadlíků od víry a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů proti rouhání; domnívá se, že na mezinárodních i regionálních fórech by měla být přijata opatření, která by měla podobu otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s náboženskými sdruženími a společenstvími v souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování Evropské unie;

Sociální a hospodářská práva

20.  oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a aby byl na ně kladen stejný důraz, čehož se UNHRC snaží dosáhnout zřízením zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva; v této souvislosti upozorňuje na význam ratifikace opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a vyšetřování;

21.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze všechna lidská práva plně požívat; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy ohledně odstranění extrémní chudoby; domnívá se, že v zájmu boje proti všeobecné chudobě je důležité řešit narůstající rozdíly a podporovat sociální a hospodářská práva, zejména tím, že se zajistí snazší přístup k potravinám, vodě, vzdělání, zdravotní péči a bydlení;

22.  zastává názor, že korupce, daňové úniky, špatná správa veřejných statků a nedostatek odpovědnosti ohrožují rovnocenné požívání lidských práv a poškozují demokratické procesy, právní stát, spravedlivý výkon spravedlnosti a fungování veřejných služeb, např. vzdělávání a základních zdravotnických služeb; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření, která zajistí dodržování lidských práv, zejména práva na informace, svobodu projevu a shromažďování a práva na nezávislou justici a demokratickou účast na věcech veřejných;

23.  zdůrazňuje, že národnostní menšiny ve třetích zemích mají zvláštní potřeby a že je třeba podporovat jejich rovnocenné postavení ve všech oblastech hospodářského, sociálního, politického a kulturního života;

24.  naléhá na členské země OSN, včetně členských států EU, aby požadovaly, aby všichni držitelé mandátu zvláštních procedur věnovaly zvláštní pozornost otázkám týkajícím se domorodých žen, mladých lidí a osob se zdravotním postižením a aby o těchto otázkách systematicky informovaly UNHCR; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy EU, aby podporovaly účast původního obyvatelstva na všech zasedáních UNHRC; naléhavě žádá ESVČ a členské státy EU, aby aktivně podpořily vypracování celosystémového akčního plánu pro původní obyvatelstvo, zejména co se týče pravidelných konzultací s původním obyvatelstvem;

Podnikání a lidská práva

25.  podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhá na členské země OSN, včetně členských států EU, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány; zastává názor, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že podnikatelské kruhy mohou hrát významnou úlohu při podpoře lidských práv a demokracie; opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby EU a nadnárodní společnosti hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv;

26.  vyzývá OSN a EU, aby s nadnárodními a evropskými podniky otevřely otázku zabírání půdy a obránců pozemkových práv, kteří jsou obětmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd;

27.  vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je posílit projekt zodpovědnosti a opatření právní nápravy tak, aby přispíval ke spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby splnily své povinnosti a zajistily dodržování lidských práv a přístup ke spravedlnosti obětem, které v oblasti přístupu k prostředkům právní nápravy na vnitrostátní a mezinárodní úrovni čelí jak praktickým, tak právním problémům v případech porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním;

28.  konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina pro vypracování právně závazného mezinárodního nástroje týkajícího se lidských práv určeného nadnárodním společnostem a jiným podnikům, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU k tomu, aby podpořila snahu o harmonizaci své politiky s pokyny OECD, které se týkají nadnárodních podniků, a doporučuje, aby se EU a její členské státy konstruktivně zapojily do diskuse o právně závazném mezinárodním nástroji pro oblast obchodu a lidských práv v rámci systému OSN;

Migrace a uprchlíci

29.  je mimořádně znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů, široce rozšířeného násilí a změny klimatu a které se ve snaze získat ochranu a nalézt lepší život vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy; vyzývá k účinnějším a koordinovanějším krokům mezinárodního společenství, které by řešily základní příčiny migrace; dále vyzývá k tomu, aby se s cílem řešit stávající a budoucí náročné úkoly spjaté s migrací vyvíjelo více úsilí na úrovni OSN, a to zajištěním patřičného financování pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světový potravinový program (WFP) a další složky OSN, které se podílejí na zajištění základních služeb pro uprchlíky v oblastech konfliktu i mimo ně; podtrhuje význam činnosti zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů a jeho doporučení;

30.  vyzývá všechny země, aby k migraci přistupovaly na základě lidských práv, aby tak svým přístupem chránily práva migrantů a uprchlíků v rámci politiky migrace a jejího řízení a aby se zvláštní pozornost věnovala situaci marginalizovaných a znevýhodněných skupin migrantů a uprchlíků, jakými jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí vůči ženám a dívkám páchané na základě pohlaví, a zdůrazňuje, že je zapotřebí navrhovat migrační politiku z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala konkrétním potřebám žen a dívek;

31.  připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práva všech osob na svém území, a sice bez ohledu na jejich státní příslušnost, původ a přistěhovalecký status; připomíná, že globální strategie v oblasti migrace úzce souvisí s rozvojovou a humanitární politikou, včetně vytváření humanitárních koridorů a udělování víz z humanitárních důvodů; opakovaně vyzývá k tomu, aby veškeré dohody o spolupráci v oblasti migrace a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, byly v souladu s mezinárodním právem; připomíná, že navracení migrantů by mělo probíhat pouze za dodržování všech jejich práv, na základě informovaného rozhodnutí a výlučně tehdy, je-li v jejich zemi zaručena ochrana práv těchto migrantů; vyzývá vlády, aby ukončily svévolné zatýkání a zadržování migrantů; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací migrantů a uprchlíků a  nad porušováním jejich práv; vyzývá v tomto ohledu členské státy OSN, včetně členských států EU, aby respektovaly právo žádat o azyl a požívat azylu;

Změna klimatu a lidská práva

32.  vítá pařížskou dohodu, které bylo dosaženo na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a která se týká přizpůsobení se této změně, jejího zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; vyzývá všechny signatářské státy, aby plnily své závazky; lituje skutečnosti, že v žádném bodě výše uvedené rámcové úmluvy není zmíněna Všeobecná deklarace lidských práv, a žádá, aby všechny politiky a kroky vycházející z této rámcové úmluvy zohledňovaly lidská práva;

33.  opětovně připomíná, že negativní dopady změny klimatu představují bezprostřední a potenciálně nezvratnou celosvětovou hrozbu pro plné požívání lidských práv a že změna klimatu má zvláště závažné důsledky pro zranitelné skupiny, jejichž situace z hlediska lidských práv je již tak tíživá; se znepokojením konstatuje, že se v důsledku doprovodných jevů změny klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů a extrémní povětrnostní změny způsobující sucha či povodně, očekává, že bude docházet k větším ztrátám na lidských životech a stěhování obyvatelstva a nebude se dostávat potravin a vody;

34.  vyzývá mezinárodní společenství, aby řešilo nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“ a případně vypracovalo jeho mezinárodní definici;

Práva žen

35.  vítá nedávno přijatou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; oceňuje závěry celosvětové studie OSN o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru a že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému završení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesů budování míru, a to zvýšením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, mj. v rámci celostátních, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;

36.  vyjadřuje své hluboké rozhořčení nad skutečností, že od samotného počátku vzniku násilných extremistických skupin, jako je např. Dá'iš v Sýrii a Boko Haram v západní Africe, nabylo násilí páchané vůči ženám nového rozměru, neboť nedílnou součástí cílů, ideologie a zdrojem příjmů těchto extremistických skupin se stalo sexuální násilí, což mezinárodní společenství postavilo před nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto děsivým zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlivého zadostiučinění, odškodnění a měla by jim být poskytnuta příslušná podpora;

37.  má za to, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti extremismu, je zajistit ženám nezávislé postavení, kterého lze dosáhnout vyřešením základní příčiny, tedy nerovného postavení žen a mužů, v jehož důsledku se ženy a dívky ocitají během konfliktů ve zranitelném postavení; zdůrazňuje, že je třeba zaručit kontinuální vzdělávání dívek v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu postižených extrémní chudobou a extrémními výkyvy počasí, jako jsou sucha a záplavy;

38.  zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělávání a zdraví jakožto k základnímu lidskému právu; zdůrazňuje, že všeobecný přístup ke službám spojeným se sexuálním a reprodukčním zdravím přispívá ke snižování kojenecké a mateřské úmrtnosti; zdůrazňuje, že plánované rodičovství, zdraví matek a snadný přístup k antikoncepci a ke kompletní škále zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jsou důležitými součástmi strategie, která má chránit životy žen a pomoci jim začít nový život, pokud se staly oběťmi znásilnění; zdůrazňuje, že je třeba, aby se politika v této oblasti stala středem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi;

39.  zdůrazňuje, že je důležité zavést opatření, která by posílila vedoucí postavení žen a jejich účast na všech úrovních rozhodovacího procesu; vyzývá státy, aby zajistily rovné zastoupení žen ve veřejných institucích a veřejném životě, při čemž zvláštní pozornost je třeba věnovat především zapojení žen z menšinových skupin;

40.  vyzývá Komisi, ESVČ a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby nadále usilovaly o posílení politického a hospodářského postavení žen a dívek začleněním hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých vnějších politik a programů, a to i prostřednictvím strukturovaných dialogů s třetími zeměmi, veřejným upozorňováním na genderové otázky a zajištěním dostatečných prostředků pro tento účel;

Práva dětí

41.  podporuje úsilí EU o prosazování práv dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, hygienickým zařízením, zdravotní péči a vzdělání, dále tím, že zajistí rehabilitaci a znovuzačleňování dětí, které byly členy ozbrojených skupin, do společnosti, přispěje k odstranění dětské práce, mučení dětí, obviňování dětí z čarodějnictví, obchodu s dětmi, sňatků dětí a jejich sexuálního vykořisťování, poskytne pomoc dětem v ozbrojených konfliktech a zajistí přístup ke vzdělání dětem, které se nacházejí v oblastech zasažených konfliktem nebo v uprchlických táborech;

42.  připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte, která byla přijata v roce 1989 a která je nejrozsáhleji ratifikovanou mezinárodní úmluvou o lidských právech, stanovuje řadu práv dítěte, včetně práva na život, zdraví, vzdělávání a hru, jakož i právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;

43.  vítá fakt, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím kontrolní a hodnoticí analýzy poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit své politiky a svá řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;

44.  se znepokojením konstatuje, že v roce 2015 byla na celém světě k trestu smrti odsouzena řada osob za zločiny spáchané před dosažením věku 18 let a že řada z těchto osob byla popravena, přestože Úmluva OSN o právech dítěte zakazuje výkon trestu smrti na mladistvých osobách;

Práva lesbických žen, homosexuálů a bisexuálních, transgenderových a intersexuálních osob (LGBTI)

45.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se v řadě zemí stále uplatňují diskriminační zákony a postupy a dochází v nich k násilí vůči jednotlivcům z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity; vybízí k bedlivému monitorování situace osob LGBTI v zemích, kde byly nedávno zavedeny zákony namířené proti těmto osobám; vyjadřuje hluboké znepokojení nad takzvanými zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, a to i v zemích na evropském kontinentu;

46.  opětovně potvrzuje svou podporu vysokému komisaři pro lidská práva, který soustavně usiluje o to, aby osoby LGBTI mohly požívat všech lidských práv, a to zejména prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Free & Equal“ (Svobodní a rovní); vybízí vysokého komisaře, aby pokračoval v boji proti diskriminačním zákonům a praktikám; je znepokojen omezením základních svobod obránců lidských práv osob LGBTI a vyzývá EU, aby je více podporovala; konstatuje, že základní práva osob LGBTI budou pravděpodobně více dodržována, budou-li mít tyto osoby přístup ke všem právním institutům;

Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU a soudržnost postupů EU v této oblasti

47.  vyzývá EU, aby v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a s obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;

48.  znovu vyzývá EU, aby uplatňovala přístup založený na právech a začlenila otázku dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investiční politiky, veřejných služeb, rozvojové spolupráce a do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv musí zajišťovat, aby vnitřní a vnější politiky EU byly ve vzájemném souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy o EU;

49.  mimoto znovu poukazuje na to, že je důležité, aby se EU aktivně a důsledně zapojovala do mechanismů OSN na podporu lidských práv, zejména v rámci Třetího výboru, Valného shromáždění a Rady OSN pro lidská práva (UNHRC); oceňuje snahu ESVČ, delegací EU v New Yorku a Ženevě a členských států o důslednější postup v otázkách dodržování lidských práv na úrovni OSN, kterého lze dosáhnout na základě včasných a věcných konzultací a zaujetí jednotného stanoviska; vybízí EU k tomu, aby zvýšila své snahy o prosazení svých názorů mj. prostřednictvím intenzivnějšího uplatňování meziregionálních iniciativ a praxe spolusponzorování a iniciování rezolucí; znovu vyzývá k většímu zviditelnění činnosti EU na všech multilaterálních fórech;

50.  žádá, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva pracoval i nadále na posílení účinnosti, soudržnosti a zviditelnění politiky EU v oblasti lidských práv v kontextu UNHRC a aby dále rozvíjel těsnou spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a se zvláštními procedurami;

51.  jednoznačně zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přípravu a koordinaci postojů EU předkládaných na zasedáních UNHRC a zabývat se problematikou konzistentnosti mezi vnější a vnitřní politikou EU v oblasti lidských práv;

52.  připomíná, že je důležité zachovat institucionalizovaný postup vysílání parlamentních delegací na zasedání UNHRC a Valného shromáždění OSN;

53.  žádá členské státy EU, aby se při svém jednání v UNHRC více řídily podle zakotvených zásad a upustily od oportunistického přístupu;

Bezpilotní letouny (drony) a autonomní zbraně

54.  opakovaně vyzývá Radu EU, aby vypracovala společný postoj EU k používání dronů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení takových otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, zodpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského řízení; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;

Boj proti terorismu

55.  bere s uspokojením na vědomí pokyny týkající se boje proti terorismu vypracované ESVČ a Komisí, jejichž cílem je zajistit dodržování lidských práv při plánování a provádění projektů pomoci v boji proti terorismu ve třetích zemích; v této souvislosti připomíná, že dodržování základních práv a svobod je nezbytným předpokladem úspěšnosti protiteroristických politik, což se týká i využívání digitálních technologií v oblasti sledování; zdůrazňuje, že v boji proti teroristické a extremistické propagandě a metodám náboru bojovníků, zejména metodám využívajícím internet, je třeba rozvíjet účinné komunikační strategie;

Demokratizace

56.  doporučuje EU, aby v zájmu přispění k posílení demokratických institucí více usilovala o rozvoj komplexnějšího přístupu k procesům demokratizace s vědomím toho, že svobodné a spravedlivé volby jsou pouze jedním z jejich rozměrů; domnívá se, že sdílení osvědčených postupů v oblasti transformace by mělo být v rámci politik rozšiřování a sousedství využito k podpoře a konsolidaci dalších demokratizačních procesů po celém světě;

Rozvoj a lidská práva

57.  zdůrazňuje význam 16. cíle udržitelného rozvoje Agendy 2030, který se týká míru a spravedlnosti a jenž by měl představovat jednu z hlavních priorit všech vnitřních i vnějších činností, zejména pokud jde o financování rozvojové spolupráce;

Sport a lidská práva

58.  je značně znepokojen skutečností, že některé důležité sportovní akce se konají v autoritářských státech, v nichž dochází k porušování lidských práv; vyzývá OSN a členské státy EU, aby na tento fakt poukázaly a jednaly s národními sportovními svazy, podnikovými subjekty a organizacemi občanské společnosti o podmínkách účasti na těchto akcích, včetně mistrovství světa ve fotbale, které pořádá FIFA v Rusku v roce 2018 a v Kataru v roce 2022, a olympijských her v Pekingu v témže roce;

Mezinárodní trestní soud

59.  potvrzuje svou plnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu při jeho činnosti zaměřené na ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a na zjednání spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý, pokud jde o jakékoli pokusy o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu; žádá EU a její členské státy, aby se soudem spolupracovaly a výrazně jej diplomaticky, politicky a finančně podporovaly, a to i v OSN; vyzývá EU, její členské státy a její zvláštní zástupce, aby aktivně propagovaly činnost tohoto soudu, prosazovaly jeho rozhodnutí a bojovaly proti beztrestnosti pachatelů trestných činů, na něž se vztahuje Římský statut, mimo jiné tím, že upevní a rozšíří své vztahy s Radou bezpečnosti a podpoří urychlenou ratifikaci Římského statutu a kampalských změn;

Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu

Gruzie

60.  vítá členství Gruzie v UNHRC a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se Gruzie; bere na vědomí legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a některým zlepšením mimo jiné v oblasti justice, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob;

61.  konstatuje nicméně, že je zapotřebí zvýšit úsilí, pokud jde o dosažení plné nezávislosti soudnictví, o špatné zacházení, zejména ve vyšetřovací vazbě, o rehabilitaci obětí, odpovědnost za porušování předpisů ze strany donucovacích orgánů, vyšetřování porušování lidských práv, jehož se v minulosti dopustili státní činitelé, a o práva menšin a žen; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv nese vláda odpovědnost za ochranu všech dětí před násilím, a žádá o kontrolu všech charitativních organizací pracujících s dětmi; žádá o zavedení opatření, která zajistí rehabilitaci obětí; je i nadále znepokojen stavem svobody projevu a situací týkající se sdělovacích prostředků a tím, že pozorovatelé nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a do Cchinvali / regionu Jižní Osetie, v nichž jsou stále často porušována lidská práva; vyzývá gruzínskou vládu, aby v návaznosti na doporučení učiněná v procesu všeobecného pravidelného přezkumu přijala vhodná opatření;

Libanon

62.  vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po řadu let, zdůrazňuje, že tato země, v níž každý čtvrtý obyvatel je uprchlík, má celosvětově nejvyšší koncentraci uprchlíků na počet obyvatel, a vyzývá Evropskou unii k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení nad údajně vysokým počtem případů dětských či nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu zákona na regulaci vstupu do Libanonu, pobytu v této zemi a odchodu z ní;

63.  podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z úmluvy CEDAW, jíž je Libanon smluvní stranou; zdůrazňuje zejména, že je třeba odstranit „systém kafála“ a zajistit migrantkám pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, včetně zaručení jejich bezpečnosti a práva k pobytu během právních a administrativních postupů týkajících se jejich statusu;

Mauritánie

64.  zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření k boji proti všem formám otroctví a otrockých praktik, ovšem skutečnost, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá orgány, aby přijaly protiotrokářský zákon, aby na celostátní úrovni zahájily systematické a pravidelné shromažďování údajů o všech formách otroctví a aby vypracovaly důkladnou studii, založenou na důkazech, o historii a povaze otrokářství s cílem tyto praktiky vymýtit;

65.  naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a svobody shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilala Ramdaneho a Djibyho Sowa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otrokářství beze strachu z obtěžování nebo zastrašování;

Myanmar

66.  vítá skutečnost, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby s více kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; pozitivně vnímá, že myanmarští voliči vyjádřili podporu pokračující demokratizaci země; je však znepokojen ústavním rámcem pro tyto volby, podle něhož je 25 % parlamentních křesel vyhrazeno pro armádu; oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;

67.  odsuzuje závažnou a široce rozšířenou diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje jak skutečnost, že toto etnikum nemá žádný právní status, tak i šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než buddhismu; vyzývá k úplnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech zpráv o porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony na „ochranu rasy a náboženství“, které parlament přijal v roce 2015, zahrnují diskriminační prvky v oblasti genderu; opakuje svou žádost a vyjadřuje své obavy v souvislosti s tím, že Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva nebylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; zdůrazňuje, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem/Barmou, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;

Nepál

68.  vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla položit základ budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou odstraněny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a že budou řešeny problémy spojené se zákony o státním občanství;

69.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory přijetí Aktu o pravdě, usmíření a zmizelých osobách v květnu 2014 nedošlo k potrestání osob, které se za občanské války na obou stranách dopustily porušování lidských práv; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před násilným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a uvrhuje více než jeden milion Nepálců do chudoby;

Omán

70.  vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě proběhla v září 2014 průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;

71.  vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN označil jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi; vyjadřuje nadále obavy týkající se zákazu všech politických stran a vyzývá vládu, aby zvážila jeho zrušení; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc při vytváření bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;

Rwanda

72.  vyjadřuje své znepokojení nad stavem lidských práv ve Rwandě, kde dochází mimo jiné k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožnilo vznik nezávislé justice; vyzývá rwandskou vládu, aby vytvořila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;

73.  je znepokojen nedávnými změnami ústavy, jejichž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat ve třetím funkčním období; vybízí vládu Rwandy, aby dodržovala Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných;

Jižní Súdán

74.  vítá mírovou dohodu podepsanou válčícími stranami dne 28. srpna 2015 o ukončení občanské války, která zahrnuje přechodné sdílení moci, bezpečnostní opatření a vytvoření smíšeného soudu pro projednávání všech zločinů spáchaných od počátku konfliktu; připomíná, že tento konflikt si vyžádal tisíce životů a v jeho důsledku byly vysídleny nebo uprchly stovky tisíc osob a uprchlíků;

75.  vyzývá všechny strany, aby přestaly porušovat lidská práva a mezinárodní humanitární právo, ani se nedopouštěly mezinárodních trestných činů, jako jsou mimosoudní popravy, násilí namířené proti etnickým skupinám, sexuální násilí spojené s konfliktem, včetně znásilnění, jakož i násilí na základě pohlaví, nábor a zneužívání dětí, násilná zmizení, svévolné zatýkání a zadržování osob;

76.  vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva z června 2015 a vyslání mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, která má sledovat situaci v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu a podávat o ní zprávy; vyzývá Radu pro lidská práva, aby podpořila jmenování zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán, který by byl pověřen monitorováním a zveřejňováním zpráv o porušování lidských práv, poskytoval vládě pomoc při provádění doporučení vydaných misí Úřadu vysokého komisaře OSN a předkládal doporučení pro dosažení skutečné odpovědnosti;

Venezuela

77.  vyjadřuje znepokojení nad tíživou situací v oblasti lidských práv v této zemi, jež vyplývá z toho, že se v posledních letech zhoršují hospodářské, politické i sociální podmínky; znovu opakuje, že svoboda projevu, nezávislé soudnictví a právní stát jsou klíčovými složkami každé demokratické společnosti; vyzývá venezuelské úřady, aby neprodleně propustily opoziční předáky a všechny pokojné demonstranty, kteří byli svévolně zadrženi za to, že uplatňovali své právo na svobodný projev a svá základní práva;

78.  vítá konání voleb, které proběhly dne 6. prosince 2015, a ustavení nového Národního shromáždění; odsuzuje veškeré snahy o narušení úplného uvedení volebních výsledků, které byly projevem vůle venezuelského lidu, do praxe, například vyloučení některých demokraticky zvolených poslanců; připomíná, že nová vláda bude muset v oblasti lidských práv řešit řadu otázek, jako je beztrestnost, odpovědnost za mimosoudní popravy, svévolné zatýkání a zadržování, spravedlivé soudní řízení, nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování a sdružování a svoboda sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že členství Venezuely v Radě OSN pro lidská práva, které bude trvat tři roky a začalo 1. ledna 2016, je spojeno s mimořádnou zodpovědností dodržovat lidská práva;

Sýrie

79.  je znepokojen velmi závažnou bezpečnostní a humanitární situací v Sýrii; zdůrazňuje význam činnosti Mezinárodní nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Sýrii; odsuzuje záměrné cílení na civilisty, nahodilé a nepřiměřené útoky, útoky na civilní obyvatelstvo a chráněné objekty kulturního dědictví a odvetné obléhání a blokády; zdůrazňuje, že je nutné zvláštní pozornost věnovat ženám, které se staly oběťmi násilí, a ženským organizacím a také jejich účasti na poskytování humanitární pomoci a řešení konfliktů, a podporovat je; vyzývá EU a členské státy, aby pomohly zajistit dostatečné financování vyšetřovací komise, tak aby byla schopna dostát svému mandátu, který spočívá ve zjištění faktické podstaty a okolností všech případů závažného porušování lidských práv a případně ve zjištění, kdo za ně odpovídá, s cílem zajistit, aby byly osoby, které se dopustily těchto případů, včetně případů, jež mohou představovat trestné činy proti lidskosti, pohnány k odpovědnosti, a to včetně postoupení případů Mezinárodnímu trestnímu soudu;

80.  znovu opakuje své přesvědčení, že udržitelného řešení konfliktu v Sýrii lze dosáhnout pouze pomocí inkluzivního politického řešení, které by přineslo skutečnou politickou transformaci, jež zohlední legitimní tužby syrského lidu a umožní mu, aby nezávisle a demokraticky určoval svoji vlastní budoucnost; vítá závěrečné prohlášení ze dne 30. října 2015 o výsledcích jednání o Sýrii, která proběhla ve Vídni; vítá přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015) ze dne 18. prosince 2015;

81.  je velmi znepokojen pronásledováním příslušníků náboženských a etnických menšin v Sýrii, kteří jsou nuceni konvertovat a platit náboženskou daň a jsou napadáni, zraňováni, prodáváni do otroctví a jsou jim odebírány orgány z ryze z náboženských důvodů;

Burundi

82.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad cílenými útoky na obránce lidských práv, novináře a jejich rodinné příslušníky; jednoznačně odsuzuje politické násilí, mimosoudní popravy a další porušení lidských práv; vyzývá burundské orgány, aby ukončení porušování práv a šikany stanovily za klíčovou a bezprostřední prioritu a aby provedly důkladné, nestranné a nezávislé vyšetřování s cílem postavit osoby zodpovědné za tyto činy před soud a odškodnit oběti;

83.  je i nadále hluboce znepokojen humanitárním dopadem krize na civilní obyvatelstvo v této zemi a v celém příslušném regionu; vyzývá EU, aby nadále vyvíjela činnost s cílem dosáhnout dohody mezi vládou a opozicí, na jejímž základě by byl znovu vybudován inkluzivní a demokratický politický systém;  

84.  vítá uspořádání zvláštního zasedání Rady pro lidská práva dne 17. prosince 2015, které bylo věnováno tomu, jak zabránit dalšímu zhoršení situace v oblasti lidských práv v Burundi, vyjadřuje však politování nad tím, že toto zasedání bylo tak dlouho odkládáno; vyzývá, aby byla urychleně vyslána mise nezávislých odborníků, a naléhavě vyzývá, aby burundské orgány s touto misí plně spolupracovaly;

Saúdská Arábie

85.  je nadále hluboce znepokojen systematickým porušováním lidských práv v této zemi; je vážně znepokojen vysokou frekvencí, s jakou byl v roce 2015 udělován a vykonáván trest smrti v Saúdské Arábii na základě soudního rozhodnutí; ostře nesouhlasí s masovými popravami, k nimž došlo v posledních týdnech; vyzývá Saúdskou Arábii, aby vyhlásila moratorium na trest smrti;

86.  vyzývá saúdské orgány, aby propustily všechny vězně svědomí, včetně držitele Sacharovovy ceny za rok 2015 Ráifa Badawího; vyzývá EU, aby tento konkrétní případ pečlivě sledovala;

87.  znovu opakuje, že členové Rady OSN pro lidská práva by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, zásady právního státu a demokracie, což v současnosti neplatí o Saúdské Arábii; vyzývá saúdské orgány, aby plně spolupracovaly se zvláštními procedurami Rady OSN pro lidská práva a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

Bělorusko

88.  vítá propuštění zbývajících politických vězňů v srpnu 2015 a vyzývá běloruské orgány, aby propuštěné politické vězně rehabilitovaly a v plném rozsahu jim navrátily jejich občanská a politická práva; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad neustálým omezováním svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování; odsuzuje útoky na nezávislé a opoziční novináře a zastrašování a zadržování lidskoprávních aktivistů; naléhavě žádá Bělorusko, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na výkon trestu smrti, a to jako první krok na cestě k jeho trvalému zrušení; vyzývá vládu, aby v plném rozsahu spolupracovala se zvláštním zpravodajem a zavázala se k provedení reforem zaměřených na ochranu lidských práv, včetně provádění doporučení vydaných zvláštním zpravodajem a dalšími mechanismy v oblasti lidských práv;

Mírový proces na Blízkém východě

89.  bere na vědomí závěry místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a Rady o mírovém procesu na Blízkém východě přijaté dne 18. ledna 2016; naprosto souhlasí s Radou v tom, že dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva týkajícího se lidských práv všemi stranami, včetně zodpovědnosti, představuje základní kámen míru a bezpečnosti a že izraelské osady jsou podle mezinárodního práva nezákonné a podkopávají proveditelnost řešení spočívajícího v existenci dvou států; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci lidských práv na palestinských územích Makarim Wibisono rezignoval na svou funkci;

o

o  o

90.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.