Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci v Iráku

Přijaté texty, P8_TA(2014)0011.

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN „odpovědnost za ochranu“ (R2P)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0180.

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák jakož i o hrozbě, kterou představuje ISIS/Dá'iš, ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku související s ISIS/Dá'iš, ze dne 30. srpna 2014 o Iráku a Sýrii, ze dne 14. dubna 2014 a 12. října 2015 o Sýrii a ze dne 15. srpna 2014 o Iráku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů

Úř. věst. L 118, 14.5.2003, s. 12.

–  s ohledem na: pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva; obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen a dívek; obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání; obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů; obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte; a obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline i na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými ženami, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály (LGBTI),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, o Iráku a Sýrii,

–  s ohledem na usnesení č. 2091 (2016) o zahraničních bojovnících v Sýrii a Iráku, jež přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy dne 27. ledna 2016,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 25. srpna 2014, v němž se uvádí, že „iráčtí civilisté trpí „strašlivou“ rozšířenou a systematickou perzekucí“,

–  s ohledem na nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku a Sýrii, zejména na rezoluci č. 2249 (2015), která odsuzuje nedávné teroristické útoky ISIS, a na rezoluci č. 2254 (2015) podporující mírový proces v Sýrii a stanovující harmonogram rozhovorů,

–  s ohledem na rezoluci S-22/1 ze dne 3. září 2014 o „situaci v oblasti lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin“, kterou přijala Rada pro lidská práva OSN,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  o ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z 9. prosince 1948,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu, zejména na jeho články 5 až 8,

–  s ohledem na analytický rámec, který vytvořil Úřad zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě (OSAPG),

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN ze dne 12. srpna 2014 o předcházení genocidě a prohlášení zvláštního poradce OSN o odpovědnosti za zabezpečení situace v Iráku,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. března 2015 o stavu lidských práv v Iráku s ohledem na porušování lidských práv, jehož se dopouští takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě a s ním spřízněné skupiny, zejména na bod 16 této zprávy „Porušování lidských práv, jehož se dopouští ISIL – útoky na náboženské a etnické skupiny“,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN ze dne 13. října 2015 o předcházení genocidě a prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN o odpovědnosti za ochranu před eskalací podněcování k násilí v Sýrii z náboženských důvodů,

–  s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla předložena Radě pro lidská práva dne 13. srpna 2015, zejména na body 165 až 173 této zprávy,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) zakládá násilná extremistická ideologie takzvané organizace ISIS/Dá'iš, její teroristické činy, trvalé systematické a rozsáhlé útoky proti civilnímu obyvatelstvu, zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně skutků spáchaných z náboženských či etnických důvodů, a ničení kulturního dědictví a nezákonného obchodování s kulturními statky, celosvětové ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že se tzv. ISIS/Dá´iš zaměřuje na náboženské a etnické menšiny, jako jsou křesťanské (chaldejské, syrské, asyrské, melkitské a arménské), jezídské, turkmenské, šabacké, kakaiské, sabejsko-mandeanské, kurdské a šíitské komunity, i na řadu Arabů a sunnitských muslimů; vzhledem k tomu, že dochází k zabíjení, vraždění, bití, vydírání, únosům a mučení mnohých lidí; vzhledem k tomu, že dochází k jejich uvržení do otroctví (zejména v případě žen a dívek, které jsou terčem dalších forem sexuálního násilí), k jejich násilnému konvertování a jsou oběťmi nucených sňatků a nedovoleného obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že násilné nábory se týkají i dětí; vzhledem k tomu, že jsou vandalsky ničeny mešity, pamětihodnosti, chrámy, kostely a další místa určená pro náboženské obřady a hrobky a hřbitovy;

C.  vzhledem k tomu, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány bez ohledu na okamžik a místo jejich spáchání, a vzhledem k tomu, že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce a prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu a mezinárodní trestní justice;

D.  vzhledem k tomu, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny jsou problémem, který se týká všech členských států EU, které jsou podle společného postoje Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 odhodlány spolupracovat, aby těmto trestným činům předcházely a ukončily beztrestnost jejich pachatelů;

E.  vzhledem k tomu že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) povoluje členským státům, které k tomu mají kapacity, aby v souladu s mezinárodním právem, zejména s Chartou Organizace spojených národů, a s mezinárodními právními předpisy týkajícími se lidských práv, uprchlíků a humanitárních otázek přijaly všechna opatření nutná k tomu, aby zintenzivnily a koordinovaly své snahy o zabránění teroristickým útokům a skoncování s těmito útoky na území, která jsou pod kontrolou tzv. ISIS/Dá'iš;

F.  vzhledem k tomu, že mezinárodní právní definice genocidy v souladu s článkem II Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 obsahuje slova: „kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: a) usmrcení příslušníků takové skupiny; b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení; d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; a e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“; vzhledem k tomu, že článek III této úmluvy považuje za trestnou nejen genocidu, ale také spolčení k spáchání genocidy, přímé a veřejné podněcování ke spáchání genocidy a účastenství na genocidě;

G.  vzhledem k tomu, že od roku 2014 bylo podle odhadů zabito 5 000 jezídů, zatímco mnoho jiných bylo mučeno nebo násilně přinuceno konvertoval k islámu; vzhledem k tomu, že nejméně 2 000 jezídských žen bylo zotročeno a stalo se obětí nucených manželství a obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že již šestiletá děvčátka byla znásilněna a jezídské děti byly násilně přinuceny stát se vojáky tzv. ISIS/Dá´išu; vzhledem k tomu, že existuje jasný důkaz o hromadných hrobech jezídů, které unesl tzv. ISIS/Dá´iš;

H.  vzhledem k tomu, že v noci dne 6. srpna 2014 uprchlo před postupem sil organizace tzv. „ISIS/Dá'iš“ na Mosul, Qaraqosh a další vesnice na pláních Ninive přes 150 000 křesťanů, kteří přišli o veškerý svůj majetek, a vzhledem k tomu, že tito křesťané jsou až do dnešního dne rozptýleni po severním Iráku, kde přežívají v nuzných podmínkách; vzhledem k tomu, že ty, kteří nebyli schopni z Mosulu a plání Ninive uprchnout, tzv. „ISIS/Dá'iš“ zajal, a vzhledem k tomu, že nemuslimské ženy a děti byly zotročeny, některé z nich prodány a jiné surově zabity a nafilmovány pachateli;

I.  vzhledem k tomu, že v únoru 2015 tzv. „ISIS/Dá'iš“ po obsazení několika zemědělských osad na jižním břehu řeky Chábúr v severovýchodní provincii Hasaka unesl více než 220 asyrských křesťanů, a vzhledem k tomu, že únosci dosud propustili jen několik z nich, zatímco osud ostatních zadržovaných není znám;

J.  vzhledem k tomu, že v několika zprávách orgánů OSN, včetně zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě, zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, se uvádí, že činy, které páchá tzv. ISIS/Dá´iš, mohou být kvalifikovány jako válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida;

K.  vzhledem k tomu, že nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise zaznamenala a hlásí, že osoby náležející k etnickým a náboženským menšinám, které se stavějí proti tzv. ISIS/Dá´iš a dalším teroristickým skupinám, milicím a nestátním ozbrojeným skupinám ovládajícím de facto území, na kterém menšiny žijí, jsou nadále pronásledovány;

L.  vzhledem k tomu, že podle přístupu „odpovědnost za ochranu“ (R2P) má v souladu s Chartou OSN v případě, že určitý stát (nebo nestátní aktér) zjevně selhává v ochraně svého obyvatelstva nebo je dokonce pachatelem takových zločinů, odpovědnost za přijetí kolektivních opatření na ochranu tohoto obyvatelstva mezinárodní společenství;

M.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva mají všichni lidé právo žít podle svého svědomí a svobodně si zvolit a měnit své náboženské a jiné přesvědčení; vzhledem k tomu, že političtí a náboženští vůdci na všech úrovních mají povinnost bojovat proti extremismu a podporovat vzájemnou úctu mezi jednotlivci i náboženskými společenstvími;

1.  připomíná, že důrazně odsuzuje tzv. ISIS/Dá´iš a mimořádně závažné porušování lidských práv, jehož se dopouští a které se ve smyslu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu rovná zločinům proti lidskosti a válečným zločinům, a že by měla být přijata opatření k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN uznala tyto zločiny jako genocidu; je mimořádně znepokojen tím, že se tato teroristická skupina záměrně zaměřuje na křesťany (Chaldejce, Syřany, Asyřany, Melchity, Armény), Jezídy, Turkmeny, šíity, Šabaky, Sabejce, Kakaje a sunnity, kteří nesouhlasí s jejím výkladem islámu, což je součást jejích snah o vyhlazení veškerých náboženských a etnických menšin v oblastech, které má pod kontrolou;

2.  zastává názor, že pronásledování, ukrutnosti a mezinárodní zločiny představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti; zdůrazňuje, že tzv. ISIS/Dá´iš páchá genocidu proti křesťanům a Jezídům a dalším náboženským a etnickým menšinám, které nesouhlasí s tím, jak tzv. ISIS/Dá´iš vykládá islám, a že to proto vyžaduje opatření v rámci Úmluvy OSN z roku 1948 o zabránění a trestání zločinu genocidia; zdůrazňuje, že osoby, které úmyslně, z etnických nebo náboženských důvodů, konspirují, plánují, podněcují, páchají nebo se pokoušejí páchat ukrutnosti nebo se na takových činech spolupodílejí či je podporují, by měly být předány spravedlnosti a stíhány za porušování mezinárodní práva, a to za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu;

3.  naléhavě žádá všechny smluvní strany Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia, podepsané v Paříži dne 9. prosince 1948, a dalších příslušných mezinárodních dohod, zejména členské státy EU, aby na svém území zamezily páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě; naléhavě vyzývá Sýrii a Irák, aby akceptovaly jurisdikci Mezinárodního trestního soudu;

4.  naléhavě vyzývá členy Rady bezpečnosti OSN, aby podporovali, aby Rada bezpečnosti postoupila tyto záležitosti Mezinárodnímu trestnímu soudu s cílem prošetřit násilí, které v Iráku a Sýrii páchá tzv. ISIS/Dá´iš proti křesťanům, Jezídům a náboženským a etnickým menšinám;

5.  naléhavě vyzývá každou ze smluvních stran Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 a jiných mezinárodních dohod o prevenci a trestání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, zejména příslušné orgány zemí a jejich státní příslušníky, kteří jakýmkoli způsobem podporují či financují tyto zločiny, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědní, aby v plném rozsahu splnili své zákonné povinnosti vyplývající ze zmíněné úmluvy a dalších mezinárodních dohod;

6.  naléhavě vyzývá příslušné orgány zemí, které přímo či nepřímo podporují či financují tyto válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědné, aby v plném rozsahu splnily své zákonné povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a aby ukončily toto nepřijatelné jednání, které působí obrovské škody irácké a syrské společnosti a které vážně destabilizuje sousední země a mezinárodní mír a bezpečnost;

7.  připomíná, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2253 ukládá členským státům OSN zákonnou povinnost zakázat jakoukoli pomoc organizaci tzv. ISIS/Dá´iš a jiným teroristickým organizacím, zejména dodávky zbraní a finanční podporu, včetně nezákonného obchodování s ropou, a naléhavě je vyzývá k přijetí vnitrostátních právních předpisů považujících takovou pomoc za trestný čin; připomíná, že pokud některé členské státy nebudou jednat odpovídajícím způsobem, bude to znamenat porušení mezinárodního práva a ostatním členským státům tak vznikne zákonná povinnost uplatnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, tj. přijmout taková opatření, která by odpovědné jednotlivce a subjekty postavila před soud;

8.  co nejdůrazněji odsuzuje ničení náboženských a kulturních památek a artefaktů ze strany tzv. Dá´iš, což představuje útok na kulturní dědictví všech obyvatel Iráku a Sýrie a obecně celého lidstva; vyzývá všechny státy, aby posílily vyšetřování a soudní spolupráci, na jejichž základě by bylo možné určit všechny skupiny zodpovědné za nezákonné obchodování s kulturními statky a za poškozování a ničení kulturního dědictví, které náleží celému lidstvu, v Sýrii, Iráku a širším regionu Blízkého východu a severní Afriky;

9.  naléhavě žádá všechny země mezinárodního společenství včetně členských států EU, aby aktivně usilovaly o potírání radikalizace a zlepšovaly své právní a soudní systémy s cílem zabránit tomu, aby jejich státní příslušníci a občané mohli odjíždět s cílem se připojit k tzv. ISIS/Dá´iš a podílet se na porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a aby zajistily, že pokud se tak stane, budou tyto osoby co nejdříve trestně stíhány, a to i za podněcování k páchání těchto trestných činů a jejich podporu na internetu;

10.  vyzývá EU, aby zavedla funkci stálého zvláštního zástupce pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

11.  uznává a podporuje nezcizitelné právo všech náboženských, etnických a dalších menšin žijících v Iráku a Sýrii i nadále žít důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve svých historických a tradičních mateřských zemích a svobodně vyznávat své náboženství a přesvědčení, bez jakéhokoli nátlaku, násilí nebo diskriminace, a požaduje dodržování tohoto práva ze strany všech osob; je přesvědčen, že v zájmu ukončení utrpení a masového exodu křesťanů, Jezídů a dalších společenství tohoto regionu je nezbytně nutné, aby se všichni regionální političtí a náboženští představitelé jasně a jednoznačně postavili za podporu setrvání těchto obyvatel a za podporu jejich plných a rovných práv jakožto občanů svých domovských zemí;

12.  požaduje, aby mezinárodní společenství a jeho členské státy, včetně EU a jejích členských států, pro všechny osoby, které byly nuceny opustit svou zemi nebo byly násilně vysídleny, zajistilo nezbytné bezpečnostní podmínky a vyhlídky, jež jim umožní co nejdříve uplatnit právo na návrat do vlasti, na ochranu jejich domovů, půdy, majetku a osobních věcí, ale i jejich kostelů a náboženských a kulturních center, a na důstojný život a důstojnou budoucnost;

13.  uznává, že probíhající pronásledování náboženských a etnických skupin na Blízkém východě je faktorem, který napomáhá masové migraci a vnitřnímu vysídlování;

14.  zdůrazňuje, že je důležité, aby mezinárodní společenství poskytovalo ochranu a podporu, včetně vojenské ochrany a podpory v souladu s mezinárodním právem, všem, na něž míří útoky tzv. ISIS/Dá´iš a jiných teroristických organizací na Blízkém východě, jako jsou etnické a náboženské menšiny, a aby se tyto osoby v budoucnu podílely na trvalých politických řešeních; vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly všeobecná lidská práva a umožnily poskytování humanitární pomoci všemi možnými cestami; vyzývá k vytvoření humanitárních koridorů; domnívá se, že bezpečná útočiště chráněná silami s mandátem OSN by mohla být součástí odpovědi na obrovskou výzvu, jíž je poskytnutí dočasné ochrany milionům uprchlíků před konfliktem v Sýrii a Iráku;

15.  opakuje, že plně a aktivně podporuje mezinárodní diplomatické snahy a činnost zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury zaměřené na zahájení mírových jednání v Ženevě mezi všemi syrskými stranami a za účasti všech příslušných celosvětových a regionálních aktérů, k němuž má dojít v nejbližších dnech, a také jeho návrhy na uzavírání místního příměří; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby podněcovaly všechny dárce k splnění slibů, které dali, a k tomu, aby se zavázali, že budou poskytovat finanční pomoc hostitelským zemím, zejména v souvislosti s nadcházející dárcovskou konferencí zaměřenou na Sýrii, která se bude konat dne 4. února 2016 v Londýně;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Sýrie, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, orgánům Organizace islámské spolupráce (OIC), Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (Rada pro spolupráci v Zálivu, GCC), generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Valnému shromáždění OSN, Radě bezpečnosti OSN a Radě OSN pro lidská práva.