Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Eritreji, zejména usnesení ze dne 7. února 2002

Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 359.

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 751 (1992), 1882 (2009), 1907 (2009), 2023 (2011) a č. 2244 (2015), kterými bylo prodlouženo embargo na dovoz zbraní Eritreje do 15. listopadu 2016, a na zprávu Monitorovací skupiny pro Somálsko a Eritreu ze dne 19. října 2015,

–  s ohledem na zprávu předloženou Radě pro lidská práva dne 19. června 2015 zvláštní zpravodajkou pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji Sheilou B. Keetharuthovou,

–  s ohledem na dohodu o partnerství AKT-EU ve znění z roku 2005 a 2010 (dohoda z Cotonou), jejímž signatářem je i Eritrea,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/127/SZBP ze dne 1. března 2010 o omezujících opatřeních vůči Eritreji

Úř. věst. L 51, 2.3.2010, s. 19.

–  s ohledem na závěry pracovní skupiny pro kontrolu Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 18. září 2014 o politických vězních v Eritreji,

–  s ohledem na zprávu ESVČ o partnerství Eritreji a Evropské unie za rok 2015,

–  s ohledem na zprávu agentury UN Women o vládě Státu Eritrea z června 2014,

–  s ohledem na národní orientační program pro Eritreu v rámci 11. Evropského rozvojového fondu ze dne 3. února 2016,

–  s ohledem na prohlášení pro sdělovací prostředky o lidských právech v Eritreji, které dne 8. června 2015 vydala vyšetřovací komise OSN,

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na prohlášení, které ve dnech 23. listopadu 2011 a 25. června 2013 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, o situaci v oblasti lidských práv v Eritreji,

–  s ohledem na svou rozpravu ze dne 27. května 2015 o rozvojové pomoci EU Eritreji s ohledem na prokázané porušování lidských práv,

–  s ohledem na ústavu Eritreje přijatou v roce 1997, která zaručuje občanské svobody, včetně svobody náboženství,

–  s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené práci, č. 105 o odstranění nucené práce a č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU podporuje Eritreu od jejího vyhlášení nezávislosti na Etiopii v roce 1993; vzhledem k tomu, že vláda Eritreje nenaplnila původní příslib demokracie a právního státu po vyhlášení nezávislosti pod záminkou národní obrany a vojenské služby; vzhledem k tomu, že prezidentské volby naplánované na rok 1997 se nikdy nekonaly, a vzhledem k tomu, že ústava ratifikovaná ve stejném roce nebyla nikdy provedena; vzhledem k tomu, že se dosud nekonaly regionální volby 2009; vzhledem k tomu, že ještě než bylo v roce 2002 rozpuštěno Národní shromáždění, byly vládním dekretem přijaty zákony;

B.  vzhledem k tomu, že vyhlášení nezávislosti Eritreje na Etiopii v roce 1993 vzbudilo u mezinárodního společenství a mezi obyvateli Eritreje očekávání, že by mohlo pomoci Eritrejcům vybudovat zemi, která respektuje lidská práva a v níž nedochází k útisku; vzhledem k tomu, že se tak nestalo a místo toho se útisk a porušování lidských práv ještě zvýšily;

C.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN konstatovala, že v Eritreji je jedna z nejhorších situací v oblasti lidských práv ve světě, neboť zde každodenně běžně dochází k porušování lidských práv a v posledních letech nebylo zaznamenáno žádné zlepšení; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí ze země uprchlo, aby unikli před represivní vládou a povinnou brannou povinností, která je často zahájena ve velmi mladém věku, vzhledem k tomu, že ustanovení 18ti měsíční služby je často ignorováno a že většina Eritrejců slouží po neurčitou dobu, a vzhledem k tomu, že takto dlouhá povinná branná povinnost brání zemi v jejím potenciálním ekonomickém růstu; vzhledem k tomu, že jakékoli navýšení platu za výkon vojenské služby je bezvýznamné, neboť nedávná devalvace měny nakfa a bankovní restrikce vedly k současnému státnímu deficitu; vzhledem k tomu, že mnoho branců je využíváno jako nucená pracovní síla a jsou jim svěřovány civilní úkoly; vzhledem k tomu, že většina osob vykonávajících základní vojenskou službu zůstává v situaci otroctví, kdy jejich pracovní činnost, žádosti o práci a možnosti vést rodinný život podléhají kontrole; vzhledem k tomu, že není zaručena svoboda vyznání a svědomí, svoboda sdělovacích prostředků ani svoboda vyjadřování;

D.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise OSN o lidských právech v Eritreji dospěla k závěru, že porušování práva v podobě mimosoudních poprav, mučení (včetně sexuálního týrání a sexuálního otroctví), zneužívání vojenské služby jako formy otroctví, nucených prací a politiky střelby na hranici, může představovat zločiny proti lidskosti;

E.  vzhledem k tomu, že organizace Human Rights Watch zdůrazňuje, že v Eritreji neexistuje svoboda náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že vláda závažným způsobem pronásleduje občany, kteří praktikují jiná náboženství, než jsou čtyři náboženství, která uznává; vzhledem k tomu, že i v případě uznaných náboženství vláda zasahuje do jejich praktikování občany;

F.  vzhledem k tomu, že jsou v Eritreji zakázány projevy homosexuality a vláda odmítá provést protidiskriminační právní předpisy na ochranu lesbických, gay, bisexuálních, transgenderových a intersexuálních (LGBTI) osob;

G.  vzhledem k tomu, že diskriminace žen a násilí vůči nim jsou přítomné ve všech vrstvách eritrejské společnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou nejen v extrémní míře vystaveny sexuálnímu násilí v rámci vojenské služby a ve vojenských výcvikových táborech, ale i ve společnosti obecně, neboť k násilí na ženách dochází v prostředí beztrestnosti; vzhledem k tomu, že u odhadem 89 % eritrejských dívek došlo k mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že vláda vydala v březnu 2007 prohlášení, v němž tuto praxi označila za trestný čin, zakázala ji a v daném roce financovala vzdělávací programy, které mají od této praxe zrazovat; vzhledem k tomu, že ženy mohou přijít o svůj nárok na potravinové lístky a přístup k půdě;

H.  vzhledem k tomu, že obrovský počet eritrejských občanů je zatýkán z různých neopodstatněných důvodů, jako je vyjadřování nezávislých názorů, nebo bez jasného odůvodnění, a to na neurčitou dobu; vzhledem k tomu, že zadržené osoby, včetně dětí, jsou drženy v nesmírně krutých podmínkách, které se v některých případech rovnají mučení a neumožňují lékařskou péči; vzhledem k tomu, že zadržované ženy jsou často střeženy strážníky mužského pohlaví, což zvyšuje riziko sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že podle indexu Freedom House (zpráva z roku 2015) je Eritrea i nadále hodnocena jako země s nejrepresivnějším prostředím vůči sdělovacím prostředkům a získala nejnižší možné hodnocení, které ji ohodnotilo jako „nejhorší z nejhorších“, a má jednu z nejnižších hodnot na světě za přístup k internetu – pouhé 1 %;

I.  vzhledem k tomu, že stanovisko, které vydal v Bruselu dne 18. září 2014 mluvčí ESVČ, vyjadřovalo obavy ohledně zadržování skupiny 11 poslanců parlamentu a významných členů Lidové fronty za demokracii a spravedlnost od 18. září 2001, aniž by byli obviněni, odsouzeni nebo měli možnost konzultace s právníkem, a ohledně zadržování 10 nezávislých novinářů, včetně Dawita Isaaka, švédského státního příslušníka a jediného evropského vězně svědomí, od 23. září 2001; vzhledem k tomu, že patriarcha Abune Antonios zůstává od ledna 2006 v izolaci a v domácím vězení;

J.  vzhledem k tomu, že zde neexistuje svoboda tisku, neboť nezávislé sdělovací prostředky jsou v Eritreji zakázány, a že Index světové svobody tisku (World Press Freedom Index), který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, umísťuje Eritreu v posledních osmi po sobě jdoucích letech na poslední místo ze 170–180 hodnocených zemí;

K.  vzhledem k tomu, že podle zprávy o lidských právech v rámci rozvojového programu OSN z roku 2015 Eritrea zaujímá na indexu lidského rozvoje 186. místo ze 188 zemí;

L.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji existují tři hlavní oblasti vzbuzující znepokojení, konkrétně je to: požívání hospodářských, sociálních a kulturních práv, včetně práva na odpovídající bydlení; převaděčství a obchodování s lidmi; a rostoucí počet nezletilých bez doprovodu, kteří tvoří část více než 5 000 lidí prchajících každý měsíc ze země;

M.  vzhledem k tomu, že dne 26. června 2015 stovky eritrejských uprchlíků demonstrovaly před ústředím Africké unie a požadovaly, aby regionální organizace prosazovala demokratické reformy v jejich vlasti; vzhledem k tomu, že protestující obvinili dlouhodobého eritrejského prezidenta Isaiase Afewerkiho z diktátorského způsobu vládnutí a naléhavě vyzvali Africkou unii, aby jednala;

N.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2015 upozornila OSN na závažné sucho v oblasti Afrického rohu v důsledku působení jevu El Niňo; vzhledem k tomu, že OSN v prosinci 2015 konstatovala, že toto sucho je největší, jaké kdy bylo v regionu zaznamenáno, a vedlo k poklesu úrody o 50 až 90 %; vzhledem k tomu, že Eritrea se tak dostala mezi země, které budou čelit značnému problému, jak zabezpečit potraviny pro své obyvatelstvo;

O.  vzhledem k tomu, že v naprostém rozporu s realitou, jíž sucho je, eritrejský prezident rozptyluje obavy z potravinové krize a tvrdí, že „navzdory snížené zemědělské produkci země nebude čelit žádné krizi“;

P.  vzhledem k tomu, že EU je pro Eritreu významným dárcem z hlediska rozvojové pomoci a podpory;

Q.  vzhledem k tomu, že eritrejská vláda v roce 2011 jednostranně pozastavila pomoc a neuznává veřejně svoji spolupráci a partnerství s EU; vzhledem k tomu, že Eritrea neumožňuje poslancům EP navštívit Eritreu svobodně a bez jakýchkoli kontrol;

R.  vzhledem k tomu, že ztráta obživy dodává ženám a dětem odvahu ze země uprchnout; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byli Eritrejci, kteří uprchli ze své země, čtvrtou nejpočetnější skupinou lidí riskujících nebezpečnou cestu do Evropy (po občanech Sýrie, Iráku a Afghánistánu), kteří se vydávají do rukou nelítostných převaděčů, aby absolvovali nebezpečnou plavbu přes Středozemní moře; vzhledem k tomu, že situace v Eritreji se tak přímo dotýká Evropy, neboť pokud by v této zemi byla dodržována a prosazována lidská práva a lidé by v Eritreji mohli žít bez obav, mohli by se do své vlasti vrátit;

S.  vzhledem k tomu, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo zemi více než 400 000 Eritrejců neboli 9 % z celkového počtu obyvatel; vzhledem k tomu, že Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že každý měsíc opouští zemi přibližně 5 000 eritrejských občanů, což se do značné míry připisuje přetrvávajícím případům vážného porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že v roce 2015 splňovalo 69 % eritrejských žádostí o azyl kritéria pro přiznání postavení uprchlíka, přičemž dalších 27 % žadatelů získalo doplňkovou ochranu, což dokládá závažnost pronásledování v Eritreji;

T.  vzhledem k tomu, že důvodem četných vražd a zmizení eritrejských uprchlíků, kteří se stali obětmi únosu, je obchodování s lidmi za výkupné spojené s těžkým mučením, k němuž dochází na Sinajském poloostrově, přičemž přeživším poznamenaným vážným traumatem se nedostává žádné péče ani podpory; vzhledem k tomu že přetrvává úplná beztrestnost a odpovědné osoby nejsou souzeny; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem bez doprovodu, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, jelikož jsou ve své situaci obzvláště zranitelné, a potřebují proto zvláštní pomoc a podporu;

U.  vzhledem k tomu, že v rámci programu odvětví bezpečnosti (SSP) Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) byla dne 22. února 2016 v Addis Abebě v Etiopii oficiálně představena studijní zpráva nazvaná „Převaděčství a obchodování s lidmi na trase mezi oblastí Afrického rohu a centrálním Středomořím“;

V.  vzhledem k tomu, že Eritrea podporuje chartúmský proces (iniciativu EU a Africké unie zahájenou dne 28. listopadu 2014 s cílem řešit problematiku migrace a obchodování s lidmi), jehož součástí jsou konkrétní projekty, včetně budování kapacit soudnictví a zvyšování informovanosti;

W.  vzhledem k tomu, že EU původně uvalila sankce na Eritreu v březnu 2010 s cílem provést rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1907 (2009), a vzhledem k tomu, že tyto sankce zahrnovaly zbrojní embargo, omezení cestování a zmrazení majetku týkající se osob, které ohrožují mír a vnitrostátní usmíření;

X.  vzhledem k tomu, že EU má zvláštní zájem na tom, aby se Eritreu podařilo stabilizovat, neboť stávající situace nutí značnou část obyvatelstva k útěku a tisíce lidí přichází o život v důsledku zločineckých aktivit, včetně převádění migrantů a obchodování s lidmi;

Y.  vzhledem k tomu, že režim rozšiřuje svou totalitární kontrolou i na příslušníky eritrejské komunity v zahraničí, vymáhá od nich finanční prostředky prostřednictvím 2% daně z příjmu krajanů, tajně je sleduje a útočí na jejich rodinné příslušníky, kteří zůstali v Eritreji, pod záminkou údajného protiprávního jednání; vzhledem k tomu, že dne 28. ledna 2016 eritrejský ministr pro vnitrostátní rozvoj a vedoucí delegace EU podepsali národní orientační program v rámci 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) v Asmaře, který má hodnotu 200 milionů EUR na příštích pět let; vzhledem k tomu, že opatření by se měla zaměřovat zejména na energii z obnovitelných zdrojů a správu a řízení veřejných finančních prostředků v odvětví energetiky;

Z.  vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2015 parlamentní Výbor pro rozvoj požádal Komisi a ESVČ, aby zohlednily závěry zaslané Výboru Evropského rozvojového fondu k návrhu národního orientačního programu pro Eritreu, které zmiňují rozsah a závažnost porušování lidských práv ze strany eritrejského režimu, nedostatečnou spolehlivost tohoto režimu jako partnera v oblasti rozvojové spolupráce, všudypřítomnou korupci a prakticky úplnou absenci transparentnosti při řízení veřejných finančních prostředků v zemi a riziko zneužití prostředků ERF na řízení migrace; vzhledem k tomu, že Výbor pro rozvoj vyzval Výbor Evropského rozvojového fondu, aby nepřijímal národní orientační program až do jeho dalšího projednání; vzhledem k tomu, že postoj Parlamentu nebyl zohledněn;

AA.  vzhledem k tomu, že strana PFDJ zavedla kontrolu uprchlických komunit a komunit žijících v diaspoře a dohled nad nimi, a to prostřednictvím svých velvyslanectví, která se podílejí na vymáhání daní a „dobrovolných“ příspěvků od diaspory výměnou za takové služby, jako je vydávání dokladů totožnosti, pasů, rodných listů a základních dokumentů, na nichž mohou být uprchlíci závislí; vzhledem k tomu, že tyto postupy jsou v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích; vzhledem k tomu, že vedoucí činitelé mládežnické organizace strany PFDJ v Nizozemsku zahájili s podporou politického vedení v Asmaře právní kroky proti nizozemským akademickým pracovníkům, sdělovacím prostředkům a vládním orgánům, pravděpodobně s cílem umlčet kritiky režimu; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji také čelí hrozbám;

1.  s velkým znepokojením bere na vědomí katastrofální situací v oblasti lidských práv a naprostou absenci právního státu a svobody sdělovacích prostředků v Eritreji;

2.  zdůrazňuje, že je třeba se přednostně zaměřit na řešení nedostatečné spravedlnosti a demokratické správy a na obnovu právního státu, a to prostřednictvím ukončení diktátorské vlády využívající strachu ze svévolného věznění a detence v izolaci, mučení a dalších porušování lidských práv, z nichž některá představují zločiny proti lidskosti;

3.  apeluje na eritrejskou vládu, aby ukončila systém neomezeně dlouhé vojenské služby a propustila do civilu odvedence, kteří splnili 18měsíční povinnou vojenskou službu, a aby fakticky skončila se zapojováním odvedenců do nucených prací po uplynutí této lhůty, zajistila možnost odpírání vojenské služby z důvodů svědomí a ukončila praxi, kdy všichni studenti tráví poslední ročník školní docházky ve vojenském výcvikovém táboře; vyzývá eritrejskou vládu, aby zajistila, že nikdo nebude absolvovat vojenský výcvik před dosažením 18 let věku a že nebudou odváděni žádní občané, kteří přesáhli běžný věk pro odvod; konstatuje, že eritrejské orgány v únoru 2016 připomněly, že dohoda s EU nepovede k žádné reformě eritrejské politiky v oblasti vojenské služby;

4.  je přesvědčen, že Výbor ERF měl vzít v úvahu doporučení Výboru pro rozvoj nepřijímat národní orientační program a zahájit další diskusi; domnívá se, že rozhodnutí přijmout národní orientační program pro Eritreu navzdory odporu Parlamentu ukazuje na demokratický deficit a vážně oslabuje úlohu Parlamentu při zajišťování účinného provádění rozvojových cílů EU; požaduje v této souvislosti, aby Parlamentu byly uděleny kontrolní pravomoci nad ERF prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody podle článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie; zdůrazňuje, že závěry Výboru pro rozvoj ohledně návrhu programových dokumentů by Komise měla automaticky zasílat stálému zastoupení členských států;

5.  bere na vědomí skutečnost, že v průběhu následujících pěti let bylo na národní orientační program v rámci 11. evropského rozvojového fondu přiděleno 200 milionů EUR s cílem podpořit snížení chudoby a společenský a hospodářský rozvoj, řešit hlavní hospodářské a politické příčiny migrace a financovat projekty týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a správy ekonomických záležitostí; připomíná, že tato položka doplňuje jiné oblasti spolupráce, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR);

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že přidělené finanční prostředky nebude využívat eritrejská vláda, nýbrž že budou určeny výhradně na potřeby eritrejských občanů v oblasti rozvoje, demokracie, lidských práv, řádné správy a bezpečnosti a svobody projevu, tisku a shromažďování; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila podmíněnost nedávno odsouhlasené pomoci a aby rovněž zajistila, že národní orientační program podpoří Eritreu při provádění důležitého posunu v energetické politice s cílem zajistit přístupnost energie pro všechny, zejména ve venkovských oblastech, které jsou v současnosti stále bez elektřiny; dále se domnívá, že správní prvek národního orientačního programu by měl být silně zaměřen na provádění doporučení všeobecného pravidelného přezkumu v oblasti lidských práv vedeného OSN;

7.  připomíná, že nezletilá osoba bez doprovodu je především dítětem, které může být v nebezpečí, a že vůdčí zásadou ve vztahu členských států a EU k nezletilým osobám bez doprovodu musí být nikoli imigrační politika, nýbrž ochrana dětí, a tím pádem dodržování klíčové zásady nejlepšího zájmu dítěte; připomíná, že každá osoba mladší 18 let musí být bez výjimky považována za dítě, tedy za nezletilou osobu; zdůrazňuje, že nezletilé osoby bez doprovodu, a zejména dívky, jsou dvakrát náchylnější k problémům a obtížím než ostatní nezletilí;

8.  vyzývá mezinárodní společenství a rozvojové partnery Eritreje, aby v této situaci zasáhli a vyvinuli tlak na eritrejskou vládu, aby zahraniční pomoc mohla podpořit zranitelné komunity dříve, než se krize ještě zhorší; naléhavě vyzývá EU, aby přijala urychlená a účinná opatření na pomoc eritrejským občanům při posilování jejich odolnosti vůči jevu El Niño s cílem zabezpečit jim dostatek potravin, přístup k vodě a hygieně;

9.  je i nadále hluboce znepokojen stavem lidských práv v této zemi; opakovaně vyzývá eritrejské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily poslance, novináře (včetně švédského občana Dawita Isaaka, o kterém není od roku 2005 nic známo), politické vězně a vězně svědomí;

10.  vyzývá Komisi, aby od eritrejské vlády požadovala jasné záruky, že zavede demokratické reformy a zajistí dodržování lidských práv, včetně provádění doporučení z 18. zasedání pracovní skupiny pro všeobecný pravidelný přezkum, která přijala dne 7. února 2014; vyzývá vládu, aby Organizaci spojených národů a nezávislým odborníkům Africké unie, včetně zvláštního zpravodaje OSN, umožnila přístup do země a aby vyšetřovací komisi pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji umožnila plně vykonávat její mandát a spolupracovala s ní, také pokud jde o otázky veřejných financí;

11.  připomíná, že svoboda náboženského vyznání je základním právem, a důrazně odsuzuje jakékoli násilí či diskriminaci na základě náboženského vyznání;

12.  vítá opatření přijatá eritrejskou vládou za účelem boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá vládu, aby obecně zlepšila podporu a ochranu práv žen, včetně přijetí dalších opatření v oblasti boje se škodlivou praxí, jako jsou sňatky dětí či předčasné a nucené sňatky, a aby ukončila beztrestnost v případech sexuálního násilí; vyzývá eritrejskou vládu, aby respektovala domácnosti vedené samotnými ženami a zajistila jejich podporu a ochranu;

13.   odsuzuje skutečnost, že eritrejská vláda uplatňuje „daň z diaspory“, kterou vybírá pomocí vydírání a dalších nezákonných prostředků od Eritrejců pobývajících mimo Eritreu a používá ji v rozporu s rezolucemi OSN na financování ozbrojených skupin v sousedních zemích, čímž destabilizuje region; naléhavě vyzývá vládu, aby přestala uplatňovat politiku viny na základě příbuzenství, která se zaměřuje na rodinné příslušníky osob, jež se vyhýbají vojenské službě, chtějí z Eritreje uprchnout nebo neplatí 2% daň z příjmu uvalenou eritrejskou vládou na Eritrejce žijící v zahraničí;

14.  žádá Eritreu, aby podepsala, ratifikovala a bezodkladně uzákonila Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a aby v plném rozsahu dodržovala své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Africké charty lidských práv a práv národů, přičemž oba tyto dokumenty zakazují mučení; se znepokojením konstatuje, že veřejné i soukromé subjekty, včetně obchodních společností, jsou výrazně omezovány vládní kontrolou; konstatuje, že neexistence jakékoliv správy veřejných financí, včetně neexistence vnitrostátního rozpočtu, znemožňuje jakoukoliv rozpočtovou kontrolu, a že zastupitelnost finančních zdrojů může z důvodu vládních kontrol centrální banky podporovat nákupy vojenského určení, a přispívat tak k terorismu a destabilizaci regionu;

15.  naléhavě vyzývá všechny mezinárodní společnosti, které v Eritreji investují, aby tak činily za plného dodržování lidských práv a nepůsobily žádné škody;

16.  naléhavě vybízí členské státy EU, aby prošetřily úlohu politické strany PFDJ a jejích různých frakcí, včetně mládežnické, a aby zakázaly veškeré formy spolků a činností, které přímo podporují výkon kontroly a dohledu v Evropě, podrývají demokratické zásady a právní stát a vytvářejí vzorce zastrašování a vydírání; naléhavě žádá členské státy, aby se zasadily o ukončení tzv. daně z diaspory a aby prošetřily finanční transakce související s jakýmikoliv dalšími „příspěvky“, které vybírají spolky spojené s eritrejskou vládou v zahraničí, a aby plně chránily právo na azyl všech eritrejských uprchlíků v Evropě;

17.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, Radě Africké unie, Východoafrickému společenství, generálnímu tajemníkovi OSN, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a eritrejským orgánům.