Evropský parlament,

–  s ohledem na několik svých předchozích starších i nedávných usnesení o situaci ve Venezuele, především usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele

Přijaté texty, P7_TA(2014)0176.

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je Venezuela smluvní stranou,

–  s ohledem na Meziamerickou demokratickou chartu přijatou dne 11. září 2001,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu a zejména na články 72 a 233 této ústavy,

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 20. října 2014 týkající se zadržování účastníků protestů a politiků ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 7. prosince 2015 o volbách ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 5. ledna 2016 o slavnostním zahájení činnosti nového venezuelského Národního shromáždění,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Raviny Shamdasaniové ze dne 12. dubna 2016,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 10. května 2016 o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na dopis organizace Human Rights Watch ze dne 16. května 2016 zaslaný generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států Luisi Almagrovi týkající se Venezuely

https://www.hrw.org/news/2016/05/16/letter-human-rights-watch-secretary-general-almagro-about-venezuela

–  s ohledem na prohlášení Stálé rady Organizace amerických států ze dne 18. května 2016,

–  s ohledem na oficiální sdělení generálního tajemníka Unie jihoamerických národů (UNASUR) ze dne 23. května

http://www.unasursg.org/es/node/719

–  s ohledem na prohlášení summitu vedoucích představitelů skupiny G7 ze dne 26.–27. května 2016 konaného v Ise-Šimě

http://www.mofa.go.jp/files/000160266.pdf

–  s ohledem na prohlášení ministra zahraničních věcí USA Johna Kerryho ze dne 27. května 2016 týkající se jeho rozhovoru s bývalým španělským předsedou vlády Josém Luisem Rodríguezem Zapaterem

http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2016/05/257789.htm

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že opoziční koalice ve Venezuele, tzv. MUD, získala 112 ze 167 křesel jednokomorového Národního shromáždění, tedy dvoutřetinovou většinu oproti 55 křeslům PSUV; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud poté čtyřem nově zvoleným zástupcům v Národním shromáždění, z nichž 3 byli z MUD, znemožnil převzít funkci, takže opozice dvoutřetinové většiny nedosáhla;

B.  vzhledem k tomu, že v průběhu pěti měsíců, kdy nové Národní shromáždění, v němž má většinu demokratická opozice, vyvíjí legislativní činnost, vydal Nejvyšší soud třináct politicky motivovaných rozsudků ve prospěch exekutivy, z nichž všechny ohrožují rovnováhu moci, která je jedním z předpokladů právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že mnohá rozhodnutí – mj. rozhodnutí o vydání a o potvrzení dekretu o výjimečném stavu a o stavu hospodářské nouze, rozhodnutí o odnětí pravomoci Národnímu shromáždění kontrolovat výkonnou moc, o odmítnutí uznat pravomoc Národního shromáždění rušit jmenování soudců Nejvyššího soudu, ačkoli je tato pravomoc zakotvena v ústavě, rozhodnutí o prohlášení reformy zákona o Centrální bance Venezuely za neústavní a rozhodnutí o pozastavení platnosti některých ustanovení jednacího řádu Národního shromáždění – byla přijata v rozporu s legislativními pravomocemi Národního shromáždění a bez ohledu na rovnováhu moci, která je nezbytným předpokladem právního státu;

D.  vzhledem k tomu, že přibližně 2 000 osob je z politických důvodů ve vězení, v domácím vězení nebo pod probačním dohledem, a to včetně významných politických představitelů, jako je Leopoldo López, Antonio Ledezma a Daniel Ceballos; vzhledem k tomu, že dne 30. března 2016 venezuelské Národní shromáždění schválilo zákon, kterým se výše uvedeným vězňům uděluje amnestie, což otevírá cestu pro dialog směřující k národnímu usmíření; vzhledem k tomu, že tento zákon je v souladu s článkem 29 venezuelské ústavy, navzdory prohlášení o neústavnosti, jež vydal Nejvyšší soud; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Zajd al-Husajn veřejně prohlásil, že zákon o amnestii a národním usmíření je v souladu s mezinárodním právem, a vyjádřil své zklamání nad jeho zamítnutím; 

E.  vzhledem k tomu, že ve Venezuele není řádně dodržován právní stát a zásada oddělení pravomocí; vzhledem k tomu, že fakta v současnosti poukazují na to, že vláda ovlivňuje a kontroluje soudní moc a Národní volební radu, což má negativní dopad na zákonodárnou moc a opoziční síly, které jsou základními kameny jakéhokoli demokratického systému, což je jednoznačně v rozporu se zásadou nezávislosti a oddělení pravomocí, která je jedním z hlavních rysů demokratických států řídících se principy právního státu;

F.  vzhledem k tomu, že demokratická opozice zahájila ústavou uznaný proces, který umožňuje odvolat prostřednictvím odvolacího referenda z funkce státní úředníky po uplynutí poloviny jejich funkčního období; vzhledem k tomu, že Národní volební rada obdržela od koalice MUD 1,8 milionu podpisů venezuelských občanů na podporu tohoto procesu, což je mnohem více než 198 000 podpisů původně potřebných k tomu, aby byl tento proces přijat v souladu s právními předpisy a s ústavou;

G.  vzhledem k tomu, že Venezuela čelí závažné humanitární krizi, kterou způsobil nedostatek potravin a léků; vzhledem k tomu, že Národní shromáždění vyhlásilo s ohledem na všeobecný nedostatek léků, zdravotních pomůcek a potřeb „humanitární zdravotní a potravinovou krizi“ a požádalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o humanitární pomoc a technickou návštěvu, která by potvrdila výše uvedené okolnosti;

H.  vzhledem k tomu, že přestože nejsou k dispozici oficiální údaje, podle průzkumu ENCOVI (Encuesta de Condiciones de Vida – Průzkum životních podmínek) se míra chudoby ve Venezuele zdvojnásobila z 30 % v roce 2013 na 60 % v roce 2016; vzhledem k tomu, že ve Venezuele není dostupných 75 % léčiv, která Světová zdravotnická organizace považuje za nezbytná;

I.  vzhledem k tomu, že vláda brání vstupu humanitární pomoci do země a bojkotuje různé mezinárodní iniciativy, například Caritas a jiné nevládní organizace, jejichž cílem je poskytnout pomoc občanské společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) venezuelská ekonomika v roce 2016 poklesne o 8 %, přičemž již v roce 2015 zaznamenala pokles o 5,7 %; vzhledem k tomu, že navzdory nárůstu minimální mzdy o 30 % nedává míra inflace, která činí 180,9 %, jakoukoli naději na to, že by se základní zboží mohlo stát pro Venezuelany dostupným; vzhledem k tomu, že MMF předpokládá, že do konce roku 2016 vzroste průměrná míra inflace na 700 % a v roce 2017 dosáhne 2 200 %;

K.  vzhledem k tomu, že nedostatečná předvídavost, pokud jde o základní infrastrukturu, a neúčinné řízení přivodily hlubokou hospodářskou a sociální krizi, kterou charakterizuje dlouhodobý nedostatek zdrojů, surovin, vstupů, základních potravin a nezbytných léčiv a nulová produkce, a vzhledem k tomu, že země se ocitla na pokraji rozsáhlých sociálních nepokojů a humanitární krize s nepředvídatelnými důsledky;

L.  vzhledem k tomu, že ve Venezuele panuje velmi vysoká kriminalita a naprostá beztrestnost, což z ní činí jednu z nejnebezpečnějších zemí světa, přičemž Caracas vykazuje nejvyšší míru násilné trestné činnosti na světě s počtem 119,87 vražd na 100 000 obyvatel;

M.  vzhledem k tomu, že v oblasti s velkým nerostným bohatstvím v blízkosti hranic s Guyanou a Brazílií dochází často k bojům o ovládnutí nezákonných dolů; vzhledem k tomu, že dne 4. března 2016 došlo ve venezuelském Tumeremu ke krveprolití, kdy zmizelo a později bylo zavražděno 28 horníků; vzhledem k tomu, že oficiální orgány v této věci stále nepodaly uspokojivé vysvětlení, a vzhledem k tomu, že dne 28. dubna 2016 byla ve svém domě v Tumeremu zastřelena novinářka Lucía Suárezová, která tuto událost předtím prošetřovala;

N.  vzhledem k tomu, že země G7 vydaly dne 27. května 2016 prohlášení, v němž Venezuelu naléhavě vyzývají, aby „vytvořila podmínky pro dialog mezi vládou a občany s cílem vyřešit stále závažnější hospodářskou a politickou krizi“, a vzhledem k tomu, že dne 1. června vydala stálá rada Organizace amerických států prohlášení o situaci ve Venezuele;

O.  vzhledem k tomu, že v rámci Unie jihoamerických národů se v Dominikánské republice nedávno odehrály průzkumné schůzky, které vedl bývalý španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, bývalý prezident Dominikánské republiky Leonel Fernández a bývalý prezident Panamy Martín Torrijos, s cílem zahájit národní dialog se zástupci vlády Bolívarovské republiky Venezuela a opozičními stranami, které zastupuje koalice MUD;

P.   vzhledem k tomu, že řešení krize lze nalézt pouze prostřednictvím dialogu všech úrovní státní správy, demokratické opozice a společnosti;

1.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad vážně se zhoršující situací ve Venezuele, pokud jde o demokracii, lidská práva a sociálně ekonomickou situaci, a nad ovzduším narůstající politické a sociální nestability;

2.  vyjadřuje znepokojení nad stávající institucionální patovou situací a nad tím, že exekutiva využívá státní moci ke kontrole Nejvyššího soudu a Národní volební rady s cílem zamezit tomu, aby byly uplatňovány zákony a iniciativy přijaté Národním shromážděním; vyzývá venezuelskou vládu, aby dodržovala principy právního státu a zásadu rozdělení moci; připomíná, že rozdělení pravomocí, které jsou stejně legitimní, a jejich vzájemné nevměšování patří k zásadním principům demokratických států, jež jsou postaveny na zásadách právního státu;

3.  vyzývá venezuelskou vládu k zaujetí konstruktivního postoje v zájmu toho, aby Venezuela překonala stávající kritickou situaci prostřednictvím ústavního, pokojného a demokratického řešení založeného na dialogu;

4.  vítá, že se UNASUR snaží působit jako zprostředkovatel a vyzývá k zahájení procesu národního dialogu mezi výkonnou mocí a opozicí reprezentovanou většinovou částí MUD;

5.  bere na vědomí prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 týkající se Venezuely; požaduje, aby bylo na červnovém zasedání Evropské rady přijato politické prohlášení o situaci v této zemi a aby bylo podpořeno zprostředkovatelské úsilí, které bylo zahájeno v nedávné době s cílem umožnit dohodu o demokratickém a politickém řešení pro Venezuelu;

6.  naléhavě vyzývá venezuelskou vládu, aby propustila všechny politické vězně; připomíná, že propuštění politických vězňů je podmínkou, kterou si stanovila opozice pro zahájení rozhovorů, a vyzývá obě strany, aby se dohodly na kompromisním řešení v zájmu podpoření aktuálního zprostředkovatelského úsilí; vyzývá EU a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby naléhaly na propuštění politických vězňů a osob, které jsou svévolně zadržovány, v souladu s žádostmi několika orgánů OSN a mezinárodních organizací a se zákonem o amnestii a národním usmíření;

7.  žádá státní orgány, aby dodržovaly a zaručily ústavní právo na pokojné demonstrace; žádá rovněž čelní představitele opozice, aby své pravomoci vykonávali odpovědně; vyzývá venezuelské orgány, aby všem občanům zaručily bezpečnost a umožnily jim svobodně uplatňovat svá práva, což se týká zejména obránců lidských práv, novinářů, politických aktivistů a členů nezávislých nevládních organizací;

8.  vyzývá prezidenta Nicolase Madura a jeho vládu, aby zavedli naléhavé hospodářské reformy ve spolupráci s Národním shromážděním s cílem nalézt konstruktivní řešení hospodářské a energetické krize, zejména nedostatku potravin a léků;

9.  vyjadřuje vážné znepokojení nad stále sílícím sociálním napětím, které je způsobeno nedostatkem základního zboží, jako jsou potraviny a léky; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navrhla plán na pomoc Venezuele a aby naléhavě vyzvala venezuelské orgány, aby umožnily vstup mezinárodním organizacím, které chtějí pomoci nejvíce dotčeným částem společnosti a řešit nejpalčivější a základní potřeby obyvatelstva;

10.  naléhavě žádá venezuelskou vládu a veřejné orgány, aby dodržovaly ústavu, včetně zákonných a uznávaných mechanismů a postupů pro aktivaci procesu, zakotveného ve venezuelské ústavě, odvolání prezidenta před koncem roku 2016;

11.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby spolupracovala se zeměmi Latinské Ameriky a regionálními a mezinárodními organizacemi, aby zajistily, aby byly ve Venezuele zapojeny mechanismy dialogu, národního usmíření a mediace s cílem podpořit pokojné, demokratické a ústavní řešení krize, kterou tato země nyní prochází;

12.  domnívá se, že naprostou prioritou musí být snížení současné vysoké míry beztrestnosti, která způsobuje růst násilí a zhoršování bezpečnostní situace v zemi, a respektování platného právního řádu, který požaduje spravedlnost pro oběti únosů, vražd a dalších zločinů, které jsou na denním pořádku, a jejich rodiny;

13.  vyzývá venezuelské orgány, aby prošetřily krveprolití v Tumeremu, při němž bylo zavražděno 28 horníků, s cílem postavit pachatele a strůjce tohoto zločinu před soud, včetně těch, kteří jsou zodpovědní za nedávnou vraždu novinářky Lucíe Suárezové, k níž došlo ve stejné oblasti a kdy existuje podezření, že spolu oba zločiny souvisejí;

14.  opakuje svou žádost, aby byla do Venezuely co nejrychleji vyslána delegace Evropského parlamentu, která by vedla dialog se všemi skupinami, jichž se konflikt týká;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.