Evropský parlament,

–  s ohledem na politické směry pro Evropskou komisi „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“, které dne 15. července 2014 představil Jean-Claude Juncker;

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2015 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (COM(2015)0610) a přílohy 1 až 6 tohoto pracovního programu,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů, která přináší doplňující informace k tomuto usnesení z hlediska parlamentních výborů a již by Komise měla řádně zohlednit při přípravě a přijímání svého pracovního programu na rok 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. června 2016 o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království

Přijaté texty, P8_TA(2016)0294.

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 28.–29. června 2016,

–  s ohledem na příspěvek Výboru regionů k pracovnímu programu Komise na rok 2017,

–  s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

Úvod

A.  vzhledem k tomu, že evropský integrační proces Evropě po desetiletí přináší mír a přispívá k její bezpečnosti a prosperitě;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa nyní čelí mnoha společným a celosvětovým problémům, ale také rostoucí frustraci a obavám mnoha občanů, pokud jde o nejisté životní vyhlídky a nedostatek příležitostí, u nichž občané očekávají, že je osoby s rozhodovací pravomocí vyřeší; vzhledem k tomu, že má-li být Evropská unie úspěšná, nelze ji zredukovat na pouhý ekonomický projekt; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné získat opět srdce Evropanů pro evropský projekt a posílit ekonomickou, sociální a územní soudržnost;

C.  vzhledem k tomu, že překrývající se krize EU vyžadují skutečně evropská řešení pevně zakotvená v demokratičtějším procesu prostřednictvím metody Společenství, jehož se bude plně účastnit Evropský parlament spolu s vnitrostátními parlamenty a jenž bude probíhat v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v němž se hovoří o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality;

D.  vzhledem k tomu, že EU je naším společným domovem a musí svým občanům poskytovat bezpečné útočiště a stabilní hospodářské prostředí; vzhledem k tomu, že udržitelnost a hospodářský růst jsou slučitelné a mohou se navzájem podporovat; vzhledem k tomu, že je důležité vyvést EU z vleklé hospodářské krize zvyšováním udržitelných investic, omezováním rozdílů a uplatňováním schválených politických strategií a rozvíjením strategií lepších, zejména prohlubováním vnitřního trhu a dokončením hospodářské a měnové unie;

E.  vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli budovat společnou budoucnost jako společenství založené na sdílených hodnotách a vážící si bohatství a rozmanitosti našich tradic a historie; vzhledem k tomu, že si přejeme, aby Evropa plnila svou úlohu a převzala odpovědnost na světové scéně, aby se zavázala k podpoře solidarity, multilateralismu, našich vnějších partnerství a ke směřování k vyšším standardům; vzhledem k tomu, že chceme zachovat náš společný projekt sdílení míru, prosperity a demokracie s cílem vytvořit pro budoucí generace lákavou budoucnost;

Zlepšování pracovních a životních podmínek evropských občanů

1.  připomíná, že hospodářské oživení Evropy není příliš velké a je nevyvážené a mnoho regionů Unie nadále čelí nepřijatelné míře nezaměstnanosti, chudoby, nerovnosti a vážnému nedostatku vyhlídek pro mladší generace; EU musí proto usilovat o vytvoření dynamického a inkluzivního pracovního trhu, který by byl součástí evropského modelu sociálně tržní ekonomiky, zlepšoval by životní podmínky občanů a umožňoval spravedlivou mobilitu; je přesvědčen, že všichni občané EU musí mít zajištěn základní soubor spravedlivých pracovních podmínek a přístup ke kvalitnímu vzdělání, sociální ochraně a základním službám, které umožní sladění pracovního a soukromého života a plnění potřeb moderního trhu práce v EU; uznává, že ústředním prvkem konkurenceschopné a inkluzivní ekonomiky je schopnost využít talentu žen i můžu při všech typech činností;

2.  vyzývá proto Komisi, aby navázala na probíhající veřejné konzultace a nadcházející zprávu Parlamentu a v souladu se zásadou subsidiarity a s cíli Smlouvy prosazovala návrh evropského pilíře sociálních práv, které je třeba realizovat formou konkrétních iniciativ, zejména je nutné:

–  podporovat dostupnost a kvalitu vzdělávání v raném věku, péče o děti a zdravotní péče, které jsou klíčové pro zajištění toho, aby žádné dítě nebylo opomenuto; Komise by proto měla uvažovat o dalších krocích za účelem rozvoje sociálních investic a zejména snížení chudoby dětí;

–  odstranit nedostatky v oblasti dovedností a zajistit všem přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání;

–  snížit sociální nerovnosti a podporovat kvalitní pracovní místa, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané v zájmu stimulace hospodářského růstu;

–  řešit problémy související s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a genderové rozdíly v platech a důchodech;

3.  zdůrazňuje, že Komise by měla monitorovat, povzbuzovat a podporovat účinné a účelné vynakládání finančních prostředků členskými státy na posílení zaměstnanosti mladých lidí a vytváření kvalitních pracovních míst, zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, a to využitím programů podporujících pracovní místa a růst, jako jsou programy financované z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, z evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského fondu pro strategické investice a Evropskou investiční bankou;

4.  zdůrazňuje, že Komise by měla spolupracovat s členskými státy a sociálními partnery na posílení evropského sociálního dialogu s cílem lépe sladit pracovní trhy a nároky na sociální zabezpečení s cílem vyřešit sociální nerovnosti a nové náročné úkoly týkající se konkurenceschopnosti;

Posílení hospodářského oživení a dlouhodobé konkurenceschopnosti s cílem vytvářet pracovní místa a prosperitu

5.  je přesvědčen, že EU se může stát vedoucí silou ve světě díky plnému využití potenciálu svého jednotného trhu a podpoře podnikání, spravedlivé hospodářské soutěže a investic do inovací;

6.  je toho názoru, že EU musí podporovat silnou a diversifikovanou evropskou podnikatelskou sféru; poukazuje na to, že klíčem k fungování sociálně tržní ekonomiky je unijní politika hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že z evropského průmyslu se musí stát průmysl udržitelný a musí pokročit v digitalizaci, má-li být i nadále konkurenceschopný, plnit svůj účel a obstát v budoucnosti; ztotožňuje se s filozofií Komise, podle níž Evropa musí být velká ve velkých věcech a malá v malých;

7.  vyzývá k opětovnému nastartování strategie udržitelného růstu a zaměstnanosti Evropa 2020 s reálnými cíli pro budoucnost, zejména s cílem zlepšit náš model sociálně tržní ekonomiky, provést strukturální reformy za účelem modernizace ekonomik členských států a dosáhnout široce sdílené prosperity; je přesvědčen, že posílení zaměstnanosti a produktivity zůstává hlavní prioritou a že EU potřebuje cílené investice za účelem urychlení přechodu k inovativní, zdrojově účinné, digitální ekonomice, aby bylo možné reindustrializovat Evropu a relokalizovat pracovní místa zpět do Evropy;

8.  žádá Komisi, aby navrhla novou ambiciózní průmyslovou strategii, která bude vycházet ze souboru opatření týkajících se oběhového hospodářství a bude jej doplňovat; poukazuje na to, že jsou potřebné další soukromé i veřejné investice do transformace energetiky, ekologicky inovativních malých a středních podniků, výzkumu a vzdělávání;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla více opatření, která by posílila výzkum a vývoj, inovace, kulturní rozmanitost a kreativitu, jež jsou klíčovými hybateli při vytváření pracovních míst, aby však zohlednila to, že přístup podniků, zejména malých a středních podniků, ke kapitálu má zásadní význam pro podporu rozvoje a výroby nových produktů a služeb jak v tradičních, tak ve vznikajících odvětvích, jakož i pro účinnou ochranu práv duševního vlastnictví;

10.  domnívá se, že jednotný trh se musí dále integrovat zejména v digitální oblasti, aby vzniklo spravedlivé prostředí pro spotřebitele a malé a střední podniky a odstranily se neodůvodněné překážky; je hluboce přesvědčen, že globálně konkurenceschopný a inovativní digitální trh orientovaný na občana může být způsobem, jak reagovat na problémy 21. století;

11.  očekává, že Komise využije všech svých pravomocí a kompetencí k podpoře přechodu k lepšímu modelu růstu v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, který zahrnuje ekonomickou, sociální a ekologickou dimenzi;

Reakce na změnu klimatu a zajištění dodávek energie

12.  připomíná, že je třeba zvýšit úsilí o dobudování energetické unie, která zaručí bezpečnost dodávek a cenově dostupnou a udržitelnou energii pro všechny občany a podniky;

13.  bere na vědomí humanitární a ekonomické důsledky klimatických katastrof v Evropě; zdůrazňuje, že je důležité nadále řešit hlavní příčiny změny klimatu a zároveň zajišťovat konkurenceschopnost našeho průmyslu prostřednictvím ambiciózní klimatické strategie, která zahrnuje energetickou účinnost;

14.  vyzývá k vytyčení cílů na úrovni EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti na období po roce 2020, které musí být ambiciózní a v souladu s pařížskou dohodou COP 21;

15.  žádá Komsi, aby rozvíjela společnou strategii pro energetickou a klimatickou diplomacii, jež bude řešit tyto globální výzvy;

16.  žádá Komisi, aby vymezila úsilí o postupné odstraňování dotací na fosilní paliva a současně zmírňovala případné ekonomické a sociální dopady;

Zajištění jednotné reakce na rostoucí příliv uprchlíků

17.  je toho názoru, že Evropská unie musí vypracovat konkrétní řešení, aby mohla reagovat na uprchlickou krizi, zejména řešením jejích hlubších příčin, posílením spolupráce s tranzitními zeměmi a zeměmi původu migračních toků a využitím všech dostupných politik a nástrojů ke stabilizaci, obnově a rozvoji těchto zemí;

18.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy i nadále poskytovala nezbytnou humanitární pomoc, zajišťovala důstojné životní podmínky v uprchlických táborech a zároveň prováděla i dlouhodobější rozvojové programy, zejména na poli vzdělávání;

19.  poukazuje na to, že politika EU v oblasti azylu a migrace neodpovídá svému účelu a je třeba ji zásadně přehodnotit na základě článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se, že žádná reforma společného evropského azylového systému by neměla vést ke snížení stávající úrovně ochrany v evropském azylovém právu;

20.  vyzývá k zavedení systematických a závazných programů pro přímé přesídlení a přemístění žadatelů o azyl;

21.  vyzývá k tomu, aby v EU byly vytvořeny podmínky pro dobře organizované přijímání žadatelů o azyl, které by zajistily jejich bezpečnost a humánní zacházení se zvláštním ohledem na potřeby zranitelných skupin; zároveň podtrhuje, že bude nutné zaručit dostatečné prostředky na vzdělávání, má-li být zajištěna integrace na trhu práce a začleňování uprchlíků do společnosti;

22.  žádá Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření náležité politiky EU pro ekonomickou a zákonem povolenou migraci, která by vycházela ze stávajících nástrojů pro studenty, výzkumné pracovníky a vysoce kvalifikované pracovníky, a v dlouhodobějším horizontu pro vytvoření obecnějších pravidel založených na rovném zacházení, pokud jde o vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí hledajících zaměstnání v Unii s cílem vyplnit mezery na trzích práce v EU;

23.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že mezinárodní migrace je celosvětovým jevem, jehož rozsah, složitost a dopad stále roste, musí EU a zbytek mezinárodního společenství převzít svou zodpovědnost v této oblasti;

Řešení bezpečnostních obav občanů

24.  zdůrazňuje, že vnitřní bezpečnost je stále více propojena s bezpečností vnější;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby po přijetí návrhu na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže zajistila rychlé zahájení její činnosti a poskytnutí nezbytných personálních a logistických kapacit;

26.  vyzývá Komisi, aby s cílem řešit hrozby terorismu a násilného extremismu důkladně monitorovala provádění a uplatňování protiteroristických opatření EU, včetně účinné policejní a justiční spolupráce, včasného sdílení informací mezi vnitrostátními orgány a prostřednictvím Europolu a Eurojustu, a opatření k řešení nových trendů ve financování terorismu;

27.  vyzývá Komisi, aby využívala odborných znalostí a technických a finančních zdrojů k zajištění koordinace a výměny osvědčených postupů na úrovni EU, pokud jde o boj proti násilnému extremismu a teroristické propagandě, radikálním sítím a náboru teroristických organizací prostřednictvím internetu i jiných nástrojů, přičemž by měla klást důraz na strategie prevence, integrace a reintegrace;

28.  naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily plnohodnotné provádění právních předpisů v bezpečnostní oblasti, které již byly přijaty; opět vyzývá k důkladnému vyhodnocení strategie EU pro boj proti terorismu, které by posoudilo jak uplatňování přijatých opatření, tak jejich účinnost; očekává, že Komise bude aktualizovat bezpečnostní agendu podle nutnosti v návaznosti na vývoj teroristické hrozby;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila již oznámené návrhy na řádný právní základ Evropského centra pro boj proti terorismu v rámci Europolu, návrhy na zdokonalení a rozvoj stávajících informačních systémů, vyřešení mezer v informacích a pokrok směrem k interoperabilitě a také návrhy na závazné sdílení informací na úrovni EU doprovázené nezbytnými zárukami v oblasti ochrany údajů;

Přijetí ambiciózní agendy pro vnější činnost: o sousedství a globálním systému

30.  žádá ambiciózní globální strategii EU, která Unii získá postavení geopolitického hráče v rychle se měnícím světě, a očekává, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost mobilizují konzistentním způsobem všechny nástroje vnější činnosti s cílem dosáhnout lepší globální správy, širší konvergence k lepším standardům, posílené bezpečnosti a lepší situace, pokud jde o dodržování lidských práv ve světě; zdůrazňuje, že za tímto účelem by se měly vrcholnými prioritami agendy EU pro vnější otázky stát následující klíčové prvky:

  –  podpora stability a prosperity v sousedství EU prostřednictvím iniciativ podporujících rozvoj, demokracii, řádnou správu a právní stát díky podpoře civilního předcházení konfliktům a podpoře opatření k usmíření a aktivit v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně vhodného zapojení NATO, které pro státy, které jsou jeho členy, i nadále zůstává základem jejich kolektivní obrany a fórem pro její uplatňování;

  –  oživení (za podpory místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) společné bezpečnostní a obranné politiky, která již dále nemůže být nejslabším článkem v procesu integrace EU; současná bezpečnostní situace vyžaduje, aby se evropská obrana stala plnohodnotnou politikou, která bude zajišťovat stejnou úroveň bezpečnosti pro všechny členské státy a bude stejnou měrou přihlížet k hlavním bezpečnostním zájmům každého z nich; již existující struktury, mechanismy nebo nástroje se musí stát operační realitou;

  –  dosažení pokroku v procesu přístupových jednání pomocí posilování sociální, politické a ekonomické stability a demokracie v kandidátských zemích, aniž by byly přiznávány výjimky z kodaňských přístupových kritérií;

  –  zvýšení efektivity politiky rozvojové spolupráce a zlepšení její koordinace a zajištění toho, aby byla v souladu s ostatními unijními nástroji vnější činnosti; zajištění souladu mezi rozvojovou a bezpečnostní politikou, neboť tyto politiky jsou spolu úzce provázány, jsou na sobě vzájemně závislé a navzájem se posilují;

  –  začlenění Agendy udržitelného rozvoje 2030 a programu pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje do vnějších a vnitřních politik EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala o svém plánu provádění, monitorování, zajišťování návazných opatření a začleňování agendy do roku 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

  –  podpora obchodu jakožto důležitého nástroje na podporu růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti a prosazování standardů EU v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje; nástroje EU na ochranu obchodu musí být modernizovány a v případě potřeby musí být také důsledně uplatňovány, případně společně s nestandardními metodami;

  –  přijímání opatření na ochranu před hybridními hrozbami a na zvyšování odolnosti EU a členských států i partnerů Unie, zejména v sousedství EU;

Spravedlivé daňové politiky pro přiměřené zdroje

31.  zdůrazňuje, že dosud nikdy nebylo tak naléhavě nutné zintenzívnit boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, které představují potenciální příjem pro vnitrostátní rozpočty ve výši až 1 bilionu EUR; domnívá se, že tyto zdroje mohly být vynaloženy na investice pro budoucnost, zvyšování zaměstnanosti a snižování nerovnosti;

32.  zdůrazňuje, že Komise musí i nadále urychleně jednat s cílem zajistit, aby byly zisky daněny v těch evropských zemích, v nichž daná ekonomická činnost skutečně probíhá a v nichž byla příslušná hodnota vytvořena; EU by měla usilovat o zavedení závazného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, zvýšit své úsilí o vyšetření případů porušení pravidel pro státní podporu spojených s daňovými otázkami, uplatňovat společná pravidla na využívání a transparentnost daňových rozhodnutí a uplatňovat důsledný společný přístup usilující o uzavření daňových rájů;

33.  vyzývá Komisi, aby do svého boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnula vnější rozměr, i pokud jde o zisky, které z EU odcházejí nezdaněné;

Posílení rozpočtových a finančních nástrojů EU

34.  je toho názoru, že k tomu, aby byl její postup účinný, potřebuje EU novou finanční a daňovou strategii; domnívá se, že by za tímto účelem měla Komise navrhnout opatření založená na následujících zásadách a prvcích:

  –  rychle mobilizovat přiměřené zdroje; je nezbytně nutné reformovat systém financování Unie posílením skutečných vlastních zdrojů nebo zavedením zdrojů nových, aby byl rozpočet Unie stabilnější, udržitelnější a předvídatelnější; současně je také důležité dodržovat zásadu univerzality a zvýšit transparentnost;

  –  pro dosažení nejlepších možných výsledků musí být při řízení rozpočtových nástrojů EU věnována velká pozornost výkonnosti a nákladové účinnosti a musí se dbát na dodržování předpisů a na ochranu finančních zájmů EU;

  –  EU by měla usilovat o získání zdrojů, které jsou nutné k řešení problémů vysoké nezaměstnanosti a k reakci na vnitřní a vnější aspekty uprchlické krize;

  –  již po dvou letech uplatňování dosáhl víceletý finanční rámec (VFR) svého limitu; bez komplexní revize VFR v polovině období navíc nebude rozpočet EU schopen čelit dodatečným finančním potřebám a naplňovat nové politické priority a nebude ani možné vyhnout se opakování platební krize; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila přezkum fungování VFR, učinila rozhodné kroky ve věci revize stropů VFR směrem vzhůru a rozšířila jeho flexibilitu, aby mu umožnila reagovat na okolnosti, s nimiž se v roce 2013 nepočítalo;

  –  Evropský fond pro strategické investice (EFSI) musí být spravován takovým způsobem, aby bylo všem členským státům umožněno vynakládat vysoké objemy prostředků na strategické investice v souladu s nařízením o fondu EFSI a bylo zajištěno, aby financování investic podporovalo přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti; návrh Komise na příští fázi EFSI by se měl zakládat na těchto cílech;

  –  účinné provádění politiky soudržnosti v období 2014–2020 by měla provázet příprava na její období po roce 2020, přičemž musí být respektována její skutečná povaha, jak ji stanoví Smlouvy, její význam pro rozvoj vnitřního trhu a její potenciál investičního nástroje dostupného pro všechny regiony v EU; měly by být posíleny synergie mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, fondem EFSI a dalšími nástroji EU k financování s cílem urychlit inteligentní a ekologický růst podporující začlenění, s důvěryhodnou rovnováhou mezi granty a vytvářenými finančními nástroji a bez jakéhokoli snižování rozpočtu na politiku soudržnosti;

  –  Komise by měla předložit návrhy na snížení byrokratické komplikovanosti SZP pro zemědělce; Komise by dále měla koncipovat zdokonalené nástroje umožňující bojovat s extrémními krizemi na zemědělských trzích; je přesvědčen, že nekalé obchodní praktiky lze omezit pouze tehdy, bude-li zaveden právní rámec na úrovni EU, který evropským zemědělcům a spotřebitelům poskytne možnost využívat spravedlivých podmínek při prodeji a nákupu;

Dokončení hospodářské a měnové unie

35.  trvá na dodržování požadavků evropských právních předpisů, které se týkají demokratické kontroly rozhodnutí, která jsou přijímána v rámci evropské správy hospodářských záležitostí;

36.  zastává názor, že EU by měla usilovat o stále větší míru hospodářské a sociální konvergence plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a rámcem správy, který představuje evropský semestr;

37.  domnívá se, že Komise by měla neustále zlepšovat svůj způsob monitorování výše dluhů, schodků a makroekonomické nerovnováhy tak, aby respektovala Pakt o stabilitě a růstů a podněcovala hospodářský růst a vytváření pracovních míst, se zvýšenou pozorností k celkové orientaci fiskální politiky eurozóny;

38.  je přesvědčen, že EU musí zvýšit důvěryhodnost, konzistentnost, vnitrostátní přijetí a demokratickou legitimitu evropského semestru, aby bylo zajištěno, že členské státy budou naplňovat doporučení pro jednotlivé země strukturálními reformami a investicemi s cílem modernizovat své ekonomiky a zvýšit konkurenceschopnost, budou se chovat fiskálně zodpovědně a napravovat nerovnosti a nerovnováhu;

39.  vyzývá k užší koordinaci hospodářské politiky s cílem zaplnit investiční mezery v eurozóně a posílit reformní úsilí, aby byla posílena konkurenceschopnost a udržena poptávka;

40.  domnívá se, že je třeba dokončit bankovní unii, v níž půjdou opatření ke snižování rizika ruku v ruce se sdílením rizik;

41.  podotýká, že by měly být vzaty v potaz výsledky pokračujících úvah o vytvoření fiskální kapacity hospodářské a měnové unie;

42.  žádá Komisi, aby předložila konzistentní a řádně odůvodněný soubor návrhů ohledně dokončení hospodářské a měnové unie odpovídající zprávě pěti předsedů;

Posílení základních práv a demokracie

43.  je znepokojen tím, že stále přetrvávající krize nejen poškodily soudržnost evropských společností, ale otřásly také důvěrou evropských občanů v demokratické instituce na úrovni EU a v některých případech i úrovni vnitrostátní; je proto přesvědčen, že posílení demokratické legitimity EU a obnovení důvěry v její schopnost sloužit zájmům občanů musí být nejvyšší prioritou Evropy;

44.  připomíná, že mnohé z dnešních výzev, od změny klimatu až po azyl a migraci, od finančních trhů až po dodavatelské řetězce korporací a od teroristických sítí až po zhroucené či „darebácké“ státy, jsou nadnárodní povahy a vyžadují si evropská řešení vymezená metodou Společenství a s plným zapojením Komise a Parlamentu;

45.  připomíná, že jakožto strážkyně Smluv Komise odpovídá za podporování obecného zájmu Unie (článek 17 SEU), konkrétně míru, hodnot Unie a blahobytu jejích obyvatel (článek 3 SEU); upozorňuje, že Parlament má také zvláštní politickou odpovědnost při podpoře úsilí o překonání rozporů mezi členskými státy, ochránění obecného zájmu Evropanů a zaručení demokratické legitimity rozhodnutí přijímaných na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny iniciativy, včetně iniciativ Evropské rady, byly v souladu s ustanoveními Smluv;

46.  žádá Komisi, aby vypracovala podněty s cílem posílit evropské orgány a podněcovat občany EU k tomu, aby se více zapojovali do evropského politického života; žádá všechny orgány EU, aby se snažily lépe oslovit mladší generace a uplatnit se na jejich diskusních platformách; je přesvědčen, že je možné přijmout důraznější opatření s cílem informovat občany EU o jejich právech, využít potenciál evropské občanské iniciativy a posílit úlohu evropského veřejného ochránce práv;

47.  zdůrazňuje, že Komise by měla předložit návrhy týkající se demokracie, právního státu a základních práv, a to se zohledněním nadcházející zprávy Parlamentu; je přesvědčen, že by rovněž měla i nadále pracovat na přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech s ohledem na stanovisko Soudního dvora v této věci a vyřešit zbývající právní problémy;

48.  vyzývá všechny orgány EU, aby usilovaly o zavedení nejvyššího možného standardu transparentnosti, zodpovědnosti a integrity a bojovaly proti střetům zájmů;

49.  je odhodlán použít všechny své nástroje a zdroje s cílem být hnací silou obnoveného demokratického procesu směřujícího k reformě Evropské unie;

°

°  °

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.