Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Tibetu, zejména na usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o Tibetu: plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 118.

–  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o Číně – práva menšin a uplatňování trestu smrti

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou

Přijaté texty, P8_TA(2015)0458.

–  s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlámou; s ohledem na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015; s ohledem na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlámy;

–  s ohledem na článek 36 ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4, který chrání práva „menšinových národností“;

–  s ohledem na výroky, které vyslovil předseda Evropské rady Donald Tusk dne 29. června 2015 na společné tiskové konferenci s čínským premiérem Li Kche-čchiangem po 17. summitu EU a Číny, na níž vyjádřil „znepokojení EU nad svobodou projevu a sdružování v Číně, včetně situace příslušníků menšin, jako jsou Tibeťané a Ujgurové“, a kde „vybídl Čínu k obnovení smysluplného dialogu se zástupci dalajlámy“;

–  s ohledem na „Šesté pracovní fórum o Tibetu“, které uspořádal ústřední výbor Čínské komunistické strany (CCP) a které se konalo v srpnu 2015;

–  s ohledem na prohlášení ze dne 23. září 2014, v němž mluvčí ESVČ odsoudila rozsudek doživotního vězení pro ujgurského profesora ekonomie Ilhama Tohtiho a vyzvala k jeho okamžitému a bezpodmínečnému propuštění;

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 34. kolo, které se konalo v Pekingu ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 2015,

–  s ohledem na to, že dne 11. října 2016 byl Ilham Tohti za to, jak hájí lidská práva, vyznamenán Cenou Martina Ennalse a že v září roku 2016 byl navržen na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení,

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003 a na společné sdělení Evropské komise a ESVČ Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Prvky pro novou strategii EU o Číně“ ze dne 22. června 2016;

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že prosazování a respektování lidských práv, demokracie a právního státu by mělo zůstat těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty ve své vnější činnosti a se zájmem sledovat při svém vlastním rozvoji a mezinárodní spolupráci tytéž hodnoty, který vyjádřila Čína;

B.  vzhledem k tomu, že u cílů svého rozvoje uvedla čínská vláda, že usiluje o to, aby hrála větší roli při řešení globálních problémů, jako je mezinárodní mír a bezpečnost a změna klimatu, a aby měla větší vliv na globální správu politických i ekonomických záležitostí, a zavázala se, že posílí právní stát;

C.  vzhledem k tomu, že 17. summit EU a Číny konaný dne 29. června 2015 pozvedl bilaterální vztahy na novou úroveň a že ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii vyslovuje EU příslib, že učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství; vzhledem k tomu, že 18. summit EU–Čína, který probíhal ve dnech 12.–13. července 2016, byl uzavřen s tím, že další kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou se uskuteční ještě v roce 2016 ;

D.  vzhledem k tomu, že Čína v posledních desetiletích učinila pokrok při zavádění ekonomických a sociálních práv, a naplnila tak vytyčené priority, pokud jde o právo lidí na podporu na živobytí a osobní rozvoj, v oblasti politických a občanských práv spolu s prosazováním lidských práv však dosáhla pouze malého pokroku;

E.  vzhledem k tomu, že na 34. dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, který se konal dne 2. prosince 2015, vyslovila EU své znepokojení, pokud jde o respektování práv příslušníků menšin, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, a o respektování svobody náboženství nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že se na 34. dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech hovořilo i o případu Ilhama Tohtiho;

F.  vzhledem k tomu, že v institutu v Larung Gar, největším tibetském buddhistickém centru na světě založeném v roce 1980, v současné době probíhají rozsáhlé demolice, neboť si čínská vláda vytkla za cíl zmenšit akademii o padesát procent, násilně z ní vystěhovat 4 600 stálých obyvatel a zlikvidovat kolem 1 500 příbytků; vzhledem k tomu, že podle čínských orgánů jsou tyto demolice nutné k tomu, aby bylo možno provést „opravu a nápravu“ akademie;

G.  vzhledem k tomu, že lidé vystěhovaní z akademie se musí nuceně zapsat do kurzů tzv. „výchovy k vlastenectví“; vzhledem k tomu, že na protest proti rozsáhlým demolicím probíhajícím v Larung Gar spáchaly tři mnišky v akademii sebevraždu;

H.  vzhledem k tomu, že podle zpráv došlo od roku 2009 k mimořádně vysokému počtu případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se zapálili na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, a na podporu návratu dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny;

I.  vzhledem k tomu, že vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy oslovili vládu Čínské lidové republiky ve snaze najít oboustranně prospěšné řešení tibetské otázky; vzhledem k tomu, že v posledních několika letech nedošlo při řešení tibetské krize k sebemenšímu pokroku, poslední kolo rozhovorů proběhlo v roce 2010 a jednání v současné sobě zamrzla na mrtvém bodě;

J.  vzhledem k tomu, že ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti byl dne 23. září 2014 odsouzen k trestu doživotního vězení na základě obvinění z údajného separatismu, zatčen byl již v lednu téhož roku; vzhledem k tomu, že bylo vzato do vazby rovněž sedm jeho bývalých studentů a všem byly za údajnou spolupráci s panem Tohtim uloženy tresty odnětí svobody od tří do sedmi let;

K.  vzhledem k tomu, že v těchto případech údajně neproběhl řádný soudní proces, zejména nebylo dodrženo právo obviněných na řádnou obhajobu;

L.  vzhledem k tomu, že v regionu Sin-ťiang, ve kterém především sídlí muslimská menšina etnických Ujgurů, opakovaně propukly etnické nepokoje a násilí; vzhledem k tomu, že Ilham Tohti vždy zavrhoval separatistické snahy a násilí a usiloval o usmíření na základě respektování kultury Ujgurů;

1.  naléhavě vyzývá čínské orgány, aby zastavily demolice v Larung Gar a vystěhovávání obyvatel akademie a respektovaly tak v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv svobodu náboženského vyznání;

2.  vyzývá čínské orgány, aby iniciovaly dialog a konstruktivně spolupracovaly při změnách v Larung Gar s místní komunitou a jejími duchovními vůdci a aby řešily znepokojivý problém přeplněných náboženských výukových center tím, že umožní Tibeťanům založit více takových center a vybudovat více zázemí pro ně; žádá odpovídající kompenzaci a poskytnutí nových obydlí těm Tibeťanům, kteří byli vystěhováni při demolicích v Larung Gar, a to na místě, které si sami zvolí, aby mohli pokračovat ve svých náboženských činnostech;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že lidový soud střední instance v Barkhamu odsoudil deset Tibeťanů k trestům odnětí svobody v různé délce od 5 do 14 let za to, že se zúčastnili oslav 80. narozenin Jeho Svatosti dalajlámy v okrese Ngaba;

4.  je hluboce znepokojen zhoršením situace v oblasti lidských práv v Tibetu, které vedlo ke zvýšení počtu případů sebeobětování; kritizuje skutečnost, že se množí případy manifestace vojenské síly na Tibetské náhorní plošině, které povedou pouze k eskalaci napětí v regionu; odsuzuje stále častější používání systémů sledování v tibetských soukromých domech;

5.  je znepokojen tím, že různé menšiny, zejména Tibeťané a Ujguři, čelí stále represivnějšímu režimu, dalšími a dalšími kroky jsou omezovány ústavní záruky jejich práva na svobodu kulturních projevů a náboženského vyznání a na svobodu projevu a vyjadřování, poklidného shromažďování a sdružování, což zpochybňuje prohlášení Číny, že bude neochvějně dbát na fungování právního státu a bude dodržovat své mezinárodní závazky; žádá orgány, aby dodržovaly tyto základní svobody;

6.  je znepokojen přijetím souboru právních předpisů v oblasti bezpečnosti a jeho dopadem na menšiny v Číně, zejména pak zákonem o boji proti terorismu, který by mohl vést ke trestání poklidných projevů tibetské kultury a náboženství, a zákonem o řízení mezinárodních nevládních organizací, který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2017 a podřídí uskupení hájící lidská práva přísné kontrole ze strany vlády, protože razí striktní přístup shora dolů namísto toho, aby podněcoval k partnerství mezi místní a centrální vládou a občanskou společností;

7.  naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby novelizovala ustanovení souboru právních předpisů v oblasti bezpečnosti, který zužuje prostor pro organizace občanské společnosti a upevňuje kontrolu vlády nad praktikováním náboženství; vyzývá čínskou vládu, aby vytvořila a zaručila spravedlivé a bezpečné prostředí umožňující všem nevládním organizacím a obhájcům lidských práv volně v zemi působit, což by výrazným způsobem doplňovalo státem poskytované sociální služby přístupem zdola nahoru a přispělo by to k postupnému posilování sociálních a ekonomických a politických a občanských práv;

8.  vyzývá čínskou vládu, aby obnovila dialog s tibetskými představiteli, který Čína ukončila v roce 2010, s cílem nalézt inkluzivní politické řešení krize v Tibetu; vyzývá k dodržování svobody projevu, sdružování a náboženského vyznání tibetského lidu, jak stanoví ústava; domnívá se, že dodržování práv menšin je klíčem k demokracii a právnímu státu, které mají zásadní význam pro politickou stabilitu;

9.  důrazně odsuzuje uvěznění Ilhama Tohtiho, který byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody na základě obvinění z údajného separatismu; vyjadřuje politování nad tím, že v jeho případu neproběhl řádný soudní proces ani nebylo dodrženo jeho právo na řádnou obhajobu; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly normu, která rodinným příslušníkům přiznává nárok na návštěvu odsouzeného jednou za měsíc;

10.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ilhama Tohtiho a jeho stoupenců zadržených v souvislosti s jeho případem; dále vyzývá k tomu, aby Ilham Tohti opět získal povolení k výuce a byl mu zaručen volný pohyb po celé Číně i mimo ni;

11.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU v souladu se svým závazkem hovořit silným, jasným a jednotným hlasem také při každoročních dialozích o lidských právech, pokud jde o přístup EU k Číně, nadnesla otázku porušování lidských práv v této zemi, zejména otázky týkající se menšin v Tibetu a Sin-ťiangu, a to v rámci všech politických dialogů a dialogů o lidských právech vedených s čínskými orgány; dále zdůrazňuje, že v rámci probíhajícího reformního procesu a rostoucí globální angažovanosti se Čína rozhodla začlenit se do mezinárodního rámce pro lidská práva podpisem široké škály smluv v oblasti lidských práv, a proto vyzývá k posílení dialogu s Čínou, aby bylo možné dostát těmto závazkům;

12.  s politováním konstatuje, že se 35. kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou pravděpodobně neuskuteční do konce roku 2016, jak bylo dohodnuto; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby přistoupila na dialog na vysoké úrovni, který by se konal v prvních týdnech roku 2017;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.