Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o mírovém procesu na Blízkém východě,

–  s ohledem na dosavadní rezoluce OSN,

–  s ohledem na úmluvy OSN o lidských právech, jichž jsou státy Izrael a Palestina smluvními stranami,

–  s ohledem na zprávu Kvartetu pro Blízký východ ze dne 1. července 2016 a na jeho prohlášení ze dne 23. září 2016,

–  s ohledem na závěry Rady ohledně mírového procesu na Blízkém východě, zejména na závěry ze dne 18. ledna 2016 a 20. června 2016,

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dosažení míru na Blízkém východě zůstává hlavní prioritou mezinárodního společenství a nezbytným prvkem regionální a globální stability a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku („vysoká představitelka“) vyjádřila při několika příležitostech své odhodlání obnovit a posílit úlohu Unie v mírovém procesu; vzhledem k tomu, že v dubnu 2015 jmenovala vysoká představitelka nového zvláštního zástupce Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě („zvláštní zástupce EU“); vzhledem k tomu, že výsledky práce zvláštního zástupce se ještě musí ukázat;

C.  vzhledem k tomu, že při hledání řešení arabsko-izraelského konfliktu hrají důležitou úlohu Kvartet a regionální partneři, jako je Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie;

D.  vzhledem k tomu, že pokračující násilí, teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu a podněcování k násilí vedou k významnému prohloubení nedůvěry a zásadně se neslučují s mírovým vyřešením konfliktu;

E.  vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci č. 2334 (2016):

  a)  znovu potvrdila, že budování izraelských osad na palestinském území okupovaném od roku 1967, včetně východního Jeruzaléma, nemá žádnou právní platnost a představuje zjevné porušení mezinárodního práva a zásadní překážku pro dosažení řešení v podobě existence dvou států;

  b)  vyzvala strany, aby při svých příslušných jednáních rozlišovaly mezi územím Státu Izrael a územími okupovanými od roku 1967;

  c)  připomněla povinnost bezpečnostních sil palestinské samosprávy, která vplývá z plánu Kvartetu, účinně zasahovat proti všem, kteří se zapojují do terorismu, a oslabovat teroristické kapacity, včetně zabavování ilegálních zbraní;

F.  vzhledem k tomu, že podle kanceláře zástupce EU v Palestině docházelo v průběhu uplynulých měsíců ve vysoké míře k demolicím palestinských budov;

G.  vzhledem k tomu, že jsou hlášeny četné případy porušování lidských práv v Pásmu Gazy;

H.  vzhledem k tomu, že panuje znepokojení nad situací uvězněných osob na obou stranách, zejména pokud jde o stále pokračující hladovku palestinských vězňů; vzhledem k tomu, že obě strany by měly dodržovat práva vězňů v souladu s mezinárodními závazky;

I.  vzhledem k tomu, že všechny strany by měly podporovat dialog a praktickou spolupráci, zejména v oblasti bezpečnosti, přístupu k vodě, hygieně a zdrojům energie, a napomáhat růstu palestinské ekonomiky s cílem nabídnout perspektivu naděje, míru a usmíření, jež tento region tolik potřebuje;

J.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a oběma stranami by se měly zakládat na dodržování lidských práv a demokratických zásad, jimiž se řídí jejich vnitřní a mezinárodní politika a jež jsou nedílnou součástí těchto vztahů;

1.  potvrzuje svou jednoznačnou podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě existence dvou států na základě hranic z roku 1967, kdy by hlavním městem obou států byl Jeruzalém a kdy by vedle sebe v míru a bezpečí existoval bezpečný Stát Izrael a nezávislý, demokratický, ucelený a životaschopný Palestinský stát, a to na základě práva na sebeurčení a plného dodržování mezinárodního práva;

2.  poukazuje na to, že je důležité, aby strany s cílem dosáhnout spravedlivého, trvalého a komplexního míru pokračovaly co nejdříve ve věcných jednáních; vyzývá obě strany, aby se zdržely kroků, které by mohly vést k další eskalaci násilí, včetně jednostranných opatření, jež by mohla mít nepříznivý dopad na výsledek jednání, ohrozit životaschopnost řešení v podobě existence dvou států a vyvolat další nedůvěru; vyzývá obě strany, aby znovu potvrdily své odhodlání dosáhnout řešení v podobě existence dvou států a distancovaly se od hlasů, které toto řešení odmítají;

3.  vyjadřuje důrazný nesouhlas s veškerým jednáním, které ohrožuje životaschopnost tohoto řešení, a naléhavě vyzývá obě strany, aby s cílem obnovit důvěru prokázaly prostřednictvím politiky a opatření skutečné odhodlání k takovému řešení; vítá odhodlání předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse ke společnému úsilí o mír, které vyjádřili během svých nedávných návštěv ve Spojených státech;

4.  zdůrazňuje, že ochrana a zachování životaschopnosti řešení v podobě existence dvou států musí být bezodkladnou prioritou politiky a činnosti Evropské unie, pokud jde o izraelsko-palestinský konflikt a mírový proces na Blízkém východě;

5.  odsuzuje všechny násilné akty, teroristické činy vůči Izraelcům a podněcování k násilí, jež se zásadně neslučují se snahou o dosažení mírového řešení v podobě existence dvou států; podotýká, že aby bylo možné znovu nastolit důvěru a zabránit eskalaci, která by dále mařila vyhlídky na dosažení míru, musí všechny strany účinně bojovat proti násilí, terorismu, verbálním projevům nenávisti a podněcování k nenávisti;

6.  připomíná, že osady jsou podle mezinárodního práva nezákonné, a zdůrazňuje, že nedávné rozhodnutí založit novou osadu hlouběji na území Západního břehu Jordánu, vypsat výběrové řízení na výstavbu téměř 2 000 bytových jednotek a prohlásit další pozemky na tomto území za „státní“ jen dále podrývá vyhlídky na realizovatelné řešení v podobě existence dvou států; odsuzuje pokračující politiku osidlování a vyzývá izraelské úřady, aby ji neprodleně zastavily a zásadně změnily; lituje zejména, že Kneset dne 6. února 2017 schválil „regularizační zákon“, který umožňuje retroaktivně legalizovat osady postavené na palestinských pozemcích bez souhlasu jejich legitimních soukromých vlastníků; očekává rozhodnutí nejvyššího soudu týkající se tohoto nového zákona;

7.  s uspokojením bere na vědomí bod 8 závěrů Rady ze dne 18. ledna 2016, v němž se uvádí, že EU a její členské státy jsou odhodlány zajistit plné provádění stávajících právních předpisů EU a dvoustranných ujednání mezi EU a Izraelem;

8.  žádá ukončení demolic palestinských domů a staveb a projektů financovaných z prostředků EU, nuceného vysídlování palestinských rodin a konfiskací majetku Palestinců na území Západního břehu Jordánu, v souladu se zprávou Kvartetu; zdůrazňuje, že příslušné orgány EU jsou nadále odpovědné za to, aby žádné finanční prostředky EU nemohly být přímo či nepřímo zneužity pro účely teroristických organizací nebo na činnosti, které k tomuto jednání podněcují;

9.  připomíná, že základním předpokladem míru a bezpečnosti v regionu je dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv státními i nestátními aktéry, včetně zodpovídání se za své jednání;

10.  zdůrazňuje, že důležitým prvkem dosažení řešení v podobě existence dvou států je usmíření mezi samotnými Palestinci, a s politováním konstatuje, že mezi nimi stále existuje nejednotnost; podporuje výzvu EU adresovanou palestinským skupinám, aby se jednou z hlavních priorit stalo usmíření a návrat palestinské samosprávy do Pásma Gazy; naléhavě vyzývá palestinské síly, aby urychleně opět začaly usilovat o usmíření, zejména tím, že uspořádají prezidentské a legislativní volby, které měly proběhnout již dávno; zdůrazňuje, že se palestinská samospráva musí ujmout vládních funkcí v Pásmu Gazy, mimo jiné v oblasti bezpečnosti a civilní správy a také prostřednictvím své přítomnosti na hraničních přechodech;

11.  zdůrazňuje, že militantní činnost a nedovolené vyzbrojování přispívají k nestabilitě a v konečném důsledku brání úsilí dosáhnout řešení na základě jednání; vyzývá bezpečnostní složky palestinské samosprávy, aby prováděly plně účinné a včasné operace, a bránily tak těmto militantním skupinám v jejich činnosti, jako je např. odpalování raket na Izrael; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit vyzbrojování teroristických skupin a jejich činnosti spočívající v pašování zbraní, vyrábění raket a budování tunelů;

12.  znovu vyzývá k ukončení blokády Pásma Gazy a k bezodkladné rekonstrukci a obnově této oblasti;

13.  připomíná členským státům benátské prohlášení z června 1980, v rámci něhož členské státy EU převzaly odpovědnost za mírový proces; vyzývá k tomu, aby bylo v červnu tohoto roku přijato nové prohlášení EU; žádá vysokou představitelku, aby v návaznosti na toto nové prohlášení zahájila práci na vytvoření ambiciózní a komplexní evropské mírové iniciativy pro tento region;

14.  požaduje, aby se tato mírová iniciativa Evropské unie zaměřila na řešení izraelsko-palestinského konfliktu a aby jejím cílem bylo dosáhnout hmatatelných výsledků ve stanoveném harmonogramu, v rámci řešení v podobě existence dvou států a s mezinárodním mechanismem monitorování a plnění dohod; zdůrazňuje, že je důležité v tomto ohledu spolupracovat s dalšími mezinárodními aktéry, zejména v rámci Kvartetu pro Blízký východ a se zřetelem na arabskou mírovou iniciativu; vyzývá k tomu, aby se při jednáních s oběma stranami účinně využívalo existujícího vlivu Evropské unie a jejích stávajících nástrojů s cílem ulehčit mírové snahy, neboť koordinovaná činnost na úrovni EU může přinést výsledky;

15.  zdůrazňuje, že pokud se má podpořit skutečná evropská mírová iniciativa, je prvotním úkolem členských států aktivně přispět k utváření jednotného evropského stanoviska a zdržet se jednostranných kroků, které podrývají evropskou činnost; zdůrazňuje, že hlavy evropských států a vlád nemohou požadovat po Unii, aby byla v tomto regionu aktivní, pokud jejich rozdílné postoje brání Unii, aby prostřednictvím vysoké představitelky vystupovala jednotně;

16.  konstatuje, že palestinská arabská komunita v Izraeli má potenciál sehrát důležitou úlohu při dosažení trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci a že je důležité, aby byla zapojena do mírového procesu a podílela se na něm; žádá, aby měli všichni občané Izraele stejná práva, což je základním předpokladem k tomu, aby mohli tuto roli plnit;

17.  žádá, aby Evropská unie poskytovala podporu a ochranu aktérům z řad občanské společnosti, včetně organizací pro lidská práva, kteří na obou stranách přispívají k úsilí o mír a k budování důvěry mezi Izraelci a Palestinci, a vítá příspěvek občanské společnosti k mírovému procesu novými inovativními náměty a iniciativami;

18.  navrhuje, aby byla zahájena iniciativa „Poslanci za mír“, jejímž cílem bude sjednotit evropské, izraelské a palestinské poslance v úsilí o dosažení pokroku v mírovém programu, které bude doplňovat diplomatické úsilí EU;

19.  zdůrazňuje, že EU musí podporovat iniciativy, které by mohly přispět k opětovnému vybudování důvěry mezi politickými, nestátními a hospodářskými subjekty a k vytvoření modelu spolupráce na konkrétních otázkách; v této souvislosti poukazuje na důležitost těch oblastí politiky, ve kterých má spolupráce naprosto zásadní význam pro každodenní život občanů a jakými jsou zejména bezpečnost, přístup k vodě, hygiena, zdroje energie a růst palestinské ekonomiky;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, zástupci Kvartetu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, Knesetu a vládě Izraele, prezidentovi palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě.