Dokument ze zasedání

B8‑0450/2017 } RC1

4.7.2017

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ

v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

PPE ( B8‑0434/2017 )

ALDE ( B8‑0435/2017 )

ECR ( B8‑0450/2017 )

o pracovním programu Komise na rok 2018

( 2017/2699(RSP) )

József Szájer

za skupinu PPE

Anthea McIntyre

za skupinu ECR

Sophia in 't Veld

za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2018

( 2017/2699(RSP) )

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise „Pracovní program Komise na rok 2017 – Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání“ ( COM(2016)0710 ) a na jeho přílohy 1 až 5;

– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí[1],

– s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro administrativní zátěž ze dne 24. července 2014 nazvanou „Omezování byrokracie v Evropě – odkaz a výhled“,

– s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů ze dne 13. června 2017,

– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pro politické priority musí být k dispozici odpovídající finanční zdroje;

B. vzhledem k tomu, že udržitelnost a hospodářský růst jsou slučitelné a mohou se navzájem podporovat;

C. vzhledem k tomu, že tváří v tvář tvrdé celosvětové konkurenci musí EU usilovat o obnovení své konkurenceschopnosti, aby si dokázala zachovat svůj model sociálně-tržní ekonomiky a dosáhla udržitelného růstu se zvyšující se úrovní produktivity a inovací, a předala tak příští generaci mladých občanů pracovní příležitosti místo dluhů;

D. vzhledem k tomu, že nejlepší hospodářskou a sociální podporou, kterou členské státy mohou svým občanům nabídnout ke zlepšení kvality života, je vzkvétající ekonomika s nízkou inflací, vysokou mírou zaměstnanosti a růstem mezd, která produkuje zdroje potřebné k financování investic do budoucnosti, do lepší infrastruktury a veřejných služeb;

E. vzhledem k tomu, že EU čelí různým, velmi složitým formám hrozeb, které vytvářejí nestabilitu a způsobují, že evropští občané postrádají pocit bezpečí;

F. vzhledem k tomu, že Komise je povinna dohlížet na dodržování Smluv a vymáhat právní předpisy EU; vzhledem k tomu, že nezbývá, než s velkou lítostí konstatovat, že se jak pokud jde o provádění politik EU, tak pokud jde o vymáhání právních předpisů a pravidel EU, objevují nedostatky, jak se ukázalo v různých oblastech; vzhledem k tomu, že Komise by společně s členskými státy měla z provádění politik a vymáhání právních předpisů učinit jednu z hlavních priorit;

ČÁST 1

1. konstatuje, že stávající krize, včetně jejich finančních, hospodářských, sociálních a migračních důsledků, vedly k narůstající nespokojenosti evropských občanů odrážející se ve vzestupu extremismu; zdůrazňuje, že důležité výzvy vyžadují společnou reakci EU a jejích členských států; domnívá se, že k řešení těchto krizí jsou zapotřebí seriózní politické iniciativy a že by měly být provedeny realistické reformy, které by obnovily důvěru a bojovaly by proti zneužívání těchto obav k vyvolávání pocitu strachu a nejistoty; zdůrazňuje, že demagogické a nerealistické politické kampaně vytvářejí ve velmi krátkém horizontu falešné naděje, avšak mají škodlivé následky, protože prohlubují v Evropě rozdělení společnosti, zvyšují nestabilitu a zostřují konflikty;

2. podtrhuje, že je důležité, aby EU byla otevřená a udržovala a rozvíjela těsné hospodářské, obchodní a strategické vztahy se svými blízkými sousedy; domnívá se, že budoucí vztah EU s nečlenskými zeměmi v jejím sousedství vyžaduje jasný rámec;

3. domnívá se, že úhelným kamenem evropské společnosti je vysoce konkurenceschopná sociálně-tržní ekonomika, na níž byly založeny evropské politiky, jež přinášejí přímý prospěch občanům v jejich každodenním životě; podporuje iniciativy na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

4. vyzývá Komisi, aby určila hlavní prioritní opatření, která mají posílit konkurenceschopnost průmyslu EU tím, že umožní podnikům konkurovat na domácích i celosvětových trzích a posílí schopnost EU a jejích členských států podporovat rozvoj podniků a věnovat při tom zvláštní pozornost malým a středním podnikům (MSP); domnívá se, že modernizace evropského průmyslu musí být rozsáhlá a měla by zahrnovat marketing inovativních produktů a služeb, technologií a obchodních modelů založených na investicích do výzkumu a inovací, které se promítnou do lepšího zboží, služeb a procesů pro potřeby trhu;

5. zdůrazňuje, že k tomu, aby se dosáhlo výhod a řešily se zbývající nedostatky jednotné měny, aby současně byla zajištěna udržitelnost a odolnost HMU, došlo k dokončení HMU a byly splněny cíle růstu a plné zaměstnanosti, je nutný komplexní přístup; domnívá se, že základem a výchozím bodem dalšího rozvoje HMU musí být současná právní úprava a její uplatňování a že součástí tohoto vývoje musí být opatření, která povedou ke zvýšení legitimity a demokratické odpovědnosti institucionální struktury této unie;

6. naléhavě žádá Komisi, aby urychlila svou práci na dokončení unie kapitálových trhů, a pomohla tak stimulovat investice v EU s cílem vytvářet růst a pracovní příležitosti; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zlepšení podnikatelského prostředí v EU s cílem přilákat více přímých zahraničních investic a vrátit zpět do Evropy pracovní místa;

7. zdůrazňuje, že pokud má být evropská migrační politika úspěšná, je nutné dohodnout se na mechanismu spravedlivého a účinného rozdělování žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že v řešení migrační krize je nutné pokročit způsobem, který bude mnohem citlivější k obavám z nekontrolované migrace, jež se v členských státech rozšířily; vítá nedávné úspěchy, jichž bylo dosaženo při posilování řízení a účinné kontroly vnějších hranic Unie, což je základní předpoklad k tomu, aby členské státy opět získaly potřebnou míru vzájemné důvěry;

8. zdůrazňuje, je třeba zlepšit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a pomoci tak při hledání důvěryhodných odpovědí na nové bezpečnostní hrozby a výzvy, při boji s terorismem a zajišťování míru, stability a pořádku v sousedství; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v zájmu plnění těchto cílů s členskými státy i nadále úzce spolupracovaly na rozvoji praktických politických postupů a metod spolupráce;

9. zdůrazňuje, že volný obchod výrazně zlepšil životní podmínky a snížil chudobu v EU a ve světě, vytvořil hospodářský růst a zaměstnanost a vedl k posílení politických a hospodářských vztahů s třetími zeměmi; domnívá se, že EU musí pokračovat ve své snaze bránit protekcionistickým tendencím na celém světě, a žádá proto Komisi, aby rychle pokročila v plánovaných i probíhajících jednáních a dokončila je a aby soustavně zkoumala možnosti nových dohod o volném obchodu;

10. naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s ostatními orgány zahájila širokou veřejnou debatu o budoucnosti Unie;

11. zdůrazňuje, že Evropa bude stát i nadále v čele boje proti změně klimatu a že EU je plně odhodlána uplatňovat Pařížskou dohodu; poukazuje na to, že progresivní politika v oblasti změny klimatu má zásadní význam pro modernizaci evropského průmyslu a hospodářství;

12. zdůrazňuje, že je důležité zhodnotit vynakládané prostředky a v případech špatného hospodaření a podvodů uplatňovat politiku nulové tolerance;

13. zdůrazňuje, že EU se při provádění schválených nebo přijatých právní předpisů stále setkává se značnými problémy, a vyzývá proto Komisi, aby se zaměřila na prosazování práva EU ve všech členských státech; zdůrazňuje význam prosazování politiky hospodářské soutěže vytvářením rovných podmínek, které podporují inovace, produktivitu, vznik pracovních míst a investice všech hráčů napříč jednotným trhem a všemi podnikatelskými modely, včetně malých a středních podniků;

14. opětovně vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh o správním právu EU, který zajistí otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu, a aby řádně zohlednila návrh Parlamentu na příslušné nařízení EU;

ČÁST 2

1. Mládež a celoživotní učení

15. vyzývá Komisi, aby:

– za podpory členských států investovala do inkluzivních a efektivních vzdělávacích systémů;

– zajistila konzultace s odborníky a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací rodičů, při přípravách politiky;

– zajistila prostředky na program Erasmus+ potřebné ke splnění cílů tohoto programu a zajistila, aby tyto prostředky byly využívány na primární cíle programu (mobilita, vzdělávání a odborná příprava, politiky v oblasti mládeže a sport);

– podporovala členské státy, zejména pokud jde o vzdělávací aktivity určené všem věkovým a profesním skupinám; investovala do rámce celoživotního učení se zvláštním zaměřením na digitální a podnikatelské dovednosti a kvalifikace a na mediální gramotnost, včetně zvláštních programů, které mají motivovat obzvláště ženy;

– analyzovala trhy práce s cílem nastolit náležitou rovnováhu mezi odborným a univerzitním vzděláváním, a zlepšit tak vazbu mezi nabídkou a nabídkou na trhu práce;

– podporovala podnikání a dále rozvíjela a podporovala příznivé právní prostředí pro MSP v souladu se zásadou „think small“;

– předložila doporučení a návrhy, jak pomoci stárnoucím pracovníkům zůstat na trhu práce delší dobu, čímž by se rovněž napomohlo předávání zkušeností mladým generacím a podpořila praxe mentorství na pracovišti;

– přijala spolu s členskými státy opatření ke zvýšení atraktivity a hodnoty dovedností v přírodních vědách, technice, inženýrství a matematice (obory STEM) a podněcovala více žen a dívek k tomu, aby se věnovaly těmto oborům, v jejichž rámci jsou to zejména informační a komunikační technologie, které jim mohou otevírat nové příležitosti;

16. domnívá se, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) je zásadní pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí, která je v EU i nadále nepřijatelně vysoká; vyzývá Komisi, aby hledala náležité finanční zdroje na řešení nezaměstnanosti mladých lidí a na pokračování iniciativy YEI a aby zároveň zlepšila fungování a provádění této iniciativy s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017;

17. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla veškeré vhodné mechanismy pro větší mobilitu mladých lidí, včetně učňů, které by řešily nesoulad mezi dovednostmi a potřebami pracovního trhu a zlepšily by přístup k pracovním příležitostem;

2. Modrý růst a oběhové hospodářství

18. žádá Komisi, aby předložila tyto návrhy:

– návrh v oblasti „modrého růstu“ na podporu udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví jako celku;

– návrh na zacelení mezery plynoucí z toho, že v rámci nové společné rybářské politiky (SRP) neexistují víceleté plány k řízení všech důležitých rybích populací a rybolovných činností ve vodách EU;

19. naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila iniciativy uvedené v akčním plánu pro oběhové hospodářství a monitorovala pokrok směrem k oběhovému hospodářství;

3. Finanční rámec po roce 2020

20. vyzývá Komisi, aby zajistila, že provádění všech programů EU dosáhne v příštím roce optimální rychlosti, aby bylo možné kompenzovat značná zpoždění, která byla zaznamenána na počátku současného programového období; je obzvláště znepokojen tím, že tato zpoždění by mohla mít za následek nahromadění žádostí o platby na konci tohoto VFR; domnívá se, že je třeba maximálně se zasadit o to, aby nedošlo k další platební krizi, mimo jiné je nutné přijmout v příštích ročních rozpočtech rozhodnutí o přiměřené výši plateb;

21. naléhavě vyzývá Komisi, aby své legislativní návrhy k VFR po roce 2020 předložila nejpozději do června 2018, aby mohla být okamžitě zahájena rozsáhlá interinstitucionální jednání; vytyčuje cíl úspěšně dokončit tato jednání do konce současného volebního období;

22. vyzývá Komisi, aby vzala řádně na vědomí postoj Parlamentu k budoucímu VFR, který bude přijat předtím, než Komise předloží své legislativní návrhy; zdůrazňuje, že je třeba zahájit strukturovaný dialog o celkové výši budoucího VFR, jeho politických a rozpočtových prioritách, architektuře a ustanovení o flexibilitě, včetně formulace postoje k trvání finančního rámce; domnívá se, že příští VFR musí vydláždit cestu k modernímu rozpočtu EU; je toho názoru, že v rámci jeho příprav by Komise měla komplexně přezkoumat výdaje;

23. naléhavě žádá Komisi, aby předložila podrobné plány na řešení otázek týkajících se příjmové strany rozpočtu v budoucnosti a vlastních zdrojů; zdůrazňuje, že Komise by měla tyto legislativní návrhy předložit společně s návrhy na VFR po roce 2020, aby bylo možné o obou těchto záležitostech jednat současně v rámci týchž jednání; zdůrazňuje, že Parlament přijme svůj postoj dříve, než Komise předloží své legislativní návrhy, a žádá Komisi, aby postoj Parlamentu vzala v potaz;

24. vyzývá Komisi, aby předložila:

– co nejdříve v roce 2018 návrhy nařízení týkajících se politiky soudržnosti EU po roce 2020, které jsou nutné vzhledem k chystanému předložení příštího VFR;

– návrh celkového přezkumu finančního nařízení, který by měl vstoupit v platnost na počátku roku 2018, společně s návrhy na přezkum odvětvových předpisů, včetně platného nařízení o společných ustanoveních a ustanovení zjednodušujících politiku soudržnosti a lépe spojujících strukturální a investiční fondy EU (ESI fondy) s Evropským fondem pro strategické investice;

25. žádá Komisi, aby v rámci diskuse o bílé knize objasnila v roce 2018 své cíle pro rámcový program (9. RP) dostatečně brzy, aby mohl Parlament k tomuto programu a rovněž k programům Galileo, Copernicus a COSME včas zaujmout postoj a všechna opatření mohla být funkční od roku 2021; očekává, že návrh 9. rámcového programu bude vycházet z průběžného hodnocení programu Horizont 2020 (H 2020) a ze zprávy Parlamentu o jeho provádění;

26. zdůrazňuje nutnost aplikovaného výzkumu, zejména výzkumu, jehož výsledkem jsou lepší znalosti, dovednosti a postupy, který zajistí, že nové technologie budou využívány co nejlepším možným způsobem; vyzývá Komisi, aby lépe vyvažovala potřeby základního, aplikovaného a translačního výzkumu a vývoje a zajistila tak účinnou a rychlou translaci nových objevů do stávajících technologií a produktů;

27. naléhavě žádá Komisi, aby i nadále usilovala o zjednodušení a současně odstraňovala překážky bránící účasti na programu a zajistila co nejvyšší návratnost všech částí programu, a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, a pracovala na ambiciózním návrhu příštího rámcového programu; zdůrazňuje, že za účelem rozvoje příležitostí k inovacím v EU je třeba posilovat stávající synergie s ESI fondy;

28. zdůrazňuje, že je třeba zřídit výkonnostní rámec, a domnívá se, že by Komise měla vytvořit lepší systém rozpočtové kontroly, který bude přiměřený přínosům, jichž je dosahováno prostřednictvím financování EU; domnívá se, že nedílnou součástí tohoto systému by mělo být podávání zpráv, které by měly být dostatečně transparentní a podrobné a měly by zahrnovat informace o příjemcích fondů EU a o tom, zda byly platby provedeny včas; domnívá se, že výkonnost, nákladovou účinnost i výsledky dosahované prostřednictvím financování EU je vždy třeba kontrolovat, aby se zajistily udržitelné a dlouhodobé účinky nákladů EU; vyzývá k přípravě návrhů na reformu Účetního dvora, aby se posílila jeho funkce v oblasti auditů výkonnosti a aby mohl sloužit jako auditní a zároveň i hodnotící orgán;

4. Strategie pro jednotný digitální trh

29. je znepokojen prodlevami zaznamenanými v souvislosti s některými legislativními návrhy obsaženými ve strategii pro jednotný digitální trh; domnívá se, že orgány EU by měly využít současného potenciálu strategie a vyvíjet maximální úsilí o předložení a přijetí příslušných návrhů; žádá všechny tři orgány, aby se v rámci přezkumu v polovině období zavázaly na nejvyšší úrovni k tomu, že se tyto návrhy budou v rámci legislativního procesu projednávat přednostně, aby mohli mít občané i podniky prospěch z dosažených výsledků;

30. žádá Komisi, aby:

– dosáhla pokroku ve věci dokončení jednotného digitálního trhu a vytvoření prostředí podporujícího malé a střední podniky;

– předkládala návrhy na zajištění obecné zásady volného pohybu údajů a aby v celé EU odstranila omezení lokalizace dat;

– dále podporovala digitalizaci evropského odvětví dopravy prostřednictvím iniciativ, jako jsou C-ITS, E-CRM a další digitální systémy;

– předložila plánovanou iniciativu / plánované iniciativy v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i v souvislosti s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA); cílem těchto iniciativ by mělo být zvýšení kybernetické bezpečnosti pro průmyslové i jiné civilní účely a měly by obsahovat účinné prostředky nápravy;

– ve spolupráci s členskými státy bezodkladně identifikovala systémové příčiny rostoucích rozdílů mezi ženami a muži v míře používání elektronických médií a aby přijala globální opatření za účelem odstranění digitálního vyloučení žen;

5. Strategie energetické unie

31. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na přijeti různých legislativních návrhů a sdělení souvisejících s energetickou unií, energetickou účinností, uspořádáním trhu a energií z obnovitelných zdrojů i jiných návrhů a sdělení v oblasti energetiky zaměřila svou pozornost na zajištění toho, aby členské státy tyto návrhy v plném rozsahu provedly, a to s cílem vybudovat skutečnou energetickou unii;

32. očekává, že Komise bude nadále úzce spolupracovat na probíhajících velmi důležitých legislativních postupech v rámci balíčku předpisů v oblasti čisté energie, a to i během třístranných jednání, aby bylo zajištěno úspěšné uzavření jednání co nejdříve v průběhu roku 2018;

33. vyzývá Komisi, aby monitorovala hospodářské důsledky nového uspořádání trhu s elektrickou energií, zejména v regionu střední a východní Evropy, pro nějž z transformace energetiky pravděpodobně vyplynou vysoké náklady;

6. Strategie pro jednotný trh

34. vyzývá Komisi, aby:

– ve spolupráci s členskými státy zlepšila provádění směrnice o službách, včetně odstranění zbývajících regulatorních a administrativních překážek v odvětví služeb a odstranění praxe tzv. gold-platingu;

– vymáhala dodržování stávajících právních předpisů, v první řadě uplatňováním platných pravidel, s cílem zajistit rovné podmínky a umožnit plné využití výhod jednotného trhu;

35. vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevyslechla opakované výzvy k vytvoření pevného pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru, který by zahrnoval systém pravidelného monitorování a zjišťování překážek bránících jednotnému trhu v jednotlivých zemích;

36. za politické priority považuje:

– rozvíjení potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví na základě ucelené politiky EU s vědomím toho, že v těchto odvětvích působí hlavně mikropodniky a malé a střední podniky, jež jsou pro udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost klíčové;

– zdokonalování a podporu opatření a činností, jež napomohou kulturnímu cestovnímu ruchu, za plné účasti regionů a místních orgánů;

– návrh přezkumu směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví (IPRED) do konce roku;

– revizi nařízení o obecné bezpečnosti, která byla znovu odložena, přičemž vyjadřuje politování nad tím, že není dodržen časový harmonogram stanovený ve směrnici (EU) 2015/719 ze dne 29. dubna 2015[2], a připomíná Komisi, že ve věci této revize a silniční bezpečnosti obecně je nutné učinit jasné a rozhodné kroky;

– včasné přijetí opatření, na základě konkrétních návrhů a v návaznosti na zjištění a doporučení, jež budou obsažena v nadcházející strategické zprávě z vlastního podnětu o podvodech s počitadly ujetých kilometrů, přičemž připomíná, že se jedná o téma, jemuž evropští občané přikládají velký význam, a že v některých členských státech již byla zavedena funkční řešení;

7. Zdraví

37. zdůrazňuje, že je naléhavé a důležité přijmout kroky proti hrozbě zvyšující se antimikrobiální rezistence, která může mít obrovský dopad na zdraví a produktivitu občanů i na rozpočty členských států na zdravotnictví; vyzývá proto Komisi, aby předložila iniciativu akčního plánu EU na provedení celosvětového akčního plánu v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby také posílila opatření, která se v současném akčním plánu boje proti antimikrobiální rezistenci již uplatňují, a zajistila jejich soudržné provádění všemi příslušnými stranami;

38. vyzývá Komisi, aby:

– předložila legislativní návrh zaměřený na zlepšení srozumitelnosti a použitelnosti příbalových informací u farmaceutických výrobků („faktických údajů o přípravcích“) pro uživatele;

– bezodkladně provedla přezkum směrnice 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování lidských tkání a buněk (směrnice o tkáních a buňkách)[3] s cílem uvést ji v soulad se zásadou neplaceného dárcovství a s nařízením č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o přípravcích pro moderní terapii (nařízení o moderní terapii)[4], které se mimoto musí více vztahovat na malé a střední podniky;

8. Rybolov a zemědělství

39. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hraje udržitelné zemědělství, rybolov a lesnictví při zabezpečování potravin v EU, vytváření pracovních míst a zlepšování environmentálních norem, a dále zdůrazňuje potenciál evropského zemědělství přispívat k politikám v oblasti boje proti změně klimatu prostřednictvím inovace a přijímání politik na podporu potenciálu pohlcování uhlíku v evropském zemědělství;

40. naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala dvoustrannými dohodami o rybolovu se zeměmi mimo EU, u nichž se blíží konec platnosti;

41. opakuje, že aby bylo zajištěno včasné a řádné provádění společné rybářské politiky přijaté v roce 2013, musí Komise i nadále předkládat legislativní návrhy pro přijetí obnovených víceletých plánů řízení rybích populací;

42. vyzývá Komisi, aby:

– zajistila, že společná rybářská politika a povinnost vykládky budou uplatňovány rozumným způsobem;

– pokračovala v úzké spolupráci s rybáři a vědeckými pracovníky při zjišťování a předvídání toho, kde se mohou objevit „blokační druhy ryb“, a rozvíjela výzkumná řešení jako např. inovativní způsoby rybolovu;

– revidovala nařízení (ES) č. 1967/2006 (nařízení o Středomoří) a zejména tu část, která se týká zákazu používání určitých tradičních zařízení, a ustanovení ohledně konkrétních vlastností rybolovných zařízení;

– nalezla pragmatické řešení, pokud jde o průmyslový rybolov, s cílem regulovat a omezit praxi využívání cenných rybolovných zdrojů na rybí moučku, zejména v případě zranitelných ekosystémů v Baltském moři;

43. zavazuje se zahájit konstruktivní dialog s Komisí o jejím sdělení o budoucnosti SZP po roce 2020, které se očekává do konce roku 2017;

44. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby:

– zjednodušila provádění SZP;

– omezila byrokracii s cílem zvýšit její účinnost;

– snížila administrativní zátěž pro podnikatele v zemědělství;

– vytvořila prostor pro inovace, které jsou nezbytné pro konkurenceschopné evropské zemědělství zaměřené na budoucnost;

– zajistila, aby do návrhu nadcházející reformy SZP byla zahrnuta zásada zdokonalení tvorby právních předpisů, která by měla poskytnout větší prostor a finanční pobídky pro inovaci v zemědělství zaměřené na zajištění dlouhodobého zabezpečení potravin v EU, snížení dopadu zemědělství na biologickou rozmanitost a zvýšení její odolnosti vůči změně klimatu;

– bezodkladně předložila návrh na legislativní rámec na úrovni EU k boji proti nespravedlivým obchodním praktikám v potravinovém řetězci;

45. vyzývá Komisi, aby zajistila, že daňoví poplatníci obdrží za investice do zemědělství odpovídající hodnotu, a zároveň usilovala o vyrovnávání přímých plateb ve všech členských státech a o zajišťování toho, aby EU byla schopna udržet a navýšit svůj potenciál v oblasti produkce potravin;

9. Spravedlivější zdanění

46. žádá Komisi, aby:

– předložila návrhy definitivního systému DPH a sazeb DPH;

– předložila jasné pokyny týkající se státní daňové podpory v členských státech;

– vyhodnotila podmínky pro přístup ke kulturním statkům a službám a navrhla možnosti jejich zlepšení, včetně posouzení problému rozdílných sazeb DPH u tištěných a elektronických knih;

47. vítá úsilí Komise a členských států při aktivní podpoře boje proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a využívání daňových rájů, a to s využitím odborných znalostí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) při podpoře řádné správy v oblasti daní;

10. Finanční služby a unie kapitálových trhů

48. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na zefektivnění přístupu EU a řešení otázek týkajících se třetích zemí v oblasti právních předpisů o finančních službách;

49. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila konkrétní návrhy v oblasti maloobchodních finančních služeb, neboť tyto služby by v EU měly fungovat ve prospěch občanů a poskytovat lepší produkty a širší výběr na trhu;

50. zdůrazňuje význam dokončení unie kapitálových trhů; zdůrazňuje však, že veškeré další legislativní návrhy je třeba předkládat pouze tehdy, nelze-li zamýšlených účinků dosáhnout nelegislativními prostředky;

11. Digitalizace a automatizace: výzvy a příležitosti

51. zdůrazňuje, že je nutné se vyrovnat s měnícími se způsoby práce a nalézt cesty k vytváření pracovních míst spojených s důstojným sociálním zabezpečením pro pracovníky a dále prověřovat možnosti flexibilních pracovních podmínek, jež umožní vyvážení pracovního a soukromého života;

52. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy navrhla strategii EU pro automatizaci na pracovním trhu a aby ji doplnila iniciativami v oblasti organizace interakce mezi odborníky a roboty, v oblasti maximalizace výhod automatizace pro zaměstnavatele a zaměstnance a v oblasti zvyšování produktivity, dopadů na vyváženost pracovního a soukromého života a zajišťování ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;

12. Oblast spravedlnosti a základních práv založená na vzájemné důvěře

53. vyzývá Komisi, aby neprodleně přijala navazující opatření a předložila legislativní návrh o společných minimálních standardech pro občanskoprávní řízení;

54. vítá podpis Rady, kterým Unie přistupuje k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí;

55. připomíná Komisi mimořádný význam plného provádění směrnice 2012/29/EU ze dne 25. října 2015[5] (směrnice o právech obětí) a směrnice 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011[6] (směrnice o evropském ochranném příkazu);

13. Pokrok na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii

56. domnívá se, že práce na nových nebo modernizovaných databázích by měla představovat prioritu, a to včetně systému vstupu/výstupu (EES), evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), balíčku SIS II, Eurodac, evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) a evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), a že by měly být uvolněny dostatečné finanční prostředky na jejich zavedení;

57. vyzývá Komisi, aby provedla nezbytné legislativní změny na základě závěrů dialogu o interoperabilitě týkajících se způsobu, jak mohou stávající a budoucí informační systémy zlepšit správu vnějších hranic a současně vnitřní bezpečnost EU;

58. vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní iniciativy k řešení problémů týkajících se boje proti přeshraniční kybernetické trestné činnosti, jež by měly být identifikovány v rámci přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti, která má být předložena na podzim 2017, aby přezkoumala stávající právní předpisy v oblasti kybernetické kriminality a předložila návrh, kterým stanoví jasný právní rámec upravující vztah soukromých společností a donucovacích orgánů v boji proti organizované trestné činnosti a radikalizaci na internetu, přičemž je třeba brát v úvahu bezpečnost zpracování osobních údajů a riziko porušení ochrany údajů;

59. vyzývá Komisi, aby zajistila účinné a koordinované provádění Evropského programu pro bezpečnost na období 2015–2020 a jeho priorit v oblasti boje proti terorismu, přeshraniční organizované trestné činnosti a kyberkriminality a kladla přitom důraz na efektivitu výsledků v oblasti bezpečnosti; opět vyzývá k hloubkovému posouzení zaměřenému na provozní účinnost příslušných platných nástrojů EU a zbývajících nedořešených otázek v této oblasti;

60. za politickou prioritu pokládá boj proti korupci;

61. vyzývá Komisi, aby usilovala o přijetí legislativních návrhů pozměňujících nebo nahrazujících akty Unie v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, které byly přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, zejména pokud jde o rozhodnutí Rady 2005/671/SVV a rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o výměně operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány, včetně informací o teroristických trestných činech, a to tím, že předloží návrh legislativního nástroje pro zlepšení výměny informací o vymáhání právních předpisů a pro posílení operativní spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU, který zajistí výměnu informací za účelem potírání závažné mezinárodní trestné činnosti a terorismu;

62. vyzývá Komisi k zajištění včasného a řádného vstupu v platnost, pokud jde o balíček předpisů na ochranu údajů;

14. Evropský program pro migraci

63. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na dialog o interoperabilitě provedla nezbytný přezkum nařízení (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 (nařízení o vízovém informačním systému – VIS)[7];

64. uznává významné kroky v legislativní oblasti, které učinila Komise v zájmu dosažení společné imigrační a azylové politiky na úrovni EU, a zdůrazňuje, že EU zahájila důležitý proces formulování imigrační a azylové politiky v době, kdy skutečná krize vyžadující naléhavou pozornost vystavila hranice Evropy značné zátěži;

65. zdůrazňuje, že je důležité řešit prvotní příčiny migrace tím, že se změní politika EU v oblasti rozvoje a spolupráce s Afrikou, ale také úloha EU v řešení konfliktů v sousedních zemích;

66. připomíná Komisi, že by měl být předložen konkrétní mechanismus podávání zpráv za účelem pravidelného vyhodnocování účinnosti současného úsilí o odstranění prvotních příčin migrace a že by mělo být pečlivě sledováno vynakládání prostředků ze svěřenského fondu EU pro Afriku a z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj;

67. znovu vyjadřuje podporu inovativním způsobům financování opatření na řešení současné migrační krize, a zejména vítá posílené partnerství se soukromým sektorem, jež přinášejí; je přesvědčen, že spolupráce se soukromým sektorem má zásadní význam pro naplňování rozvojových cílů a že na odstraňování prvotních příčin nelegální migrace je nezbytné získat soukromé prostředky; trvá na tom, že parlamentní dohled nad svěřenskými fondy a dalšími kombinovanými mechanismy by měl být zaručen za všech okolností;

15. Změna klimatu

68. vyzývá Komisi, aby s ohledem na facilitativní dialog podle Pařížské dohody předložila návrh doplňkových opatření pro boj proti změně klimatu platných pro celou Unii; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vyhodnotila soulad stávajících politik EU s cíli Pařížské dohody;

16. Cíle udržitelného rozvoje

69. zdůrazňuje skutečnost, že cíle udržitelného rozvoje platí všeobecně pro všechny země, a zdůrazňuje nezbytnost začlenění těchto cílů do všech politik EU; vyzývá Komisi, aby jako první krok provedla komplexní posouzení stávajících politik EU a případných nedostatků v těchto politikách; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými subjekty vypracovala souhrnnou rámcovou strategii EU pro provádění všech 17 cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že úspěšné dosažení cílů udržitelného rozvoje vyžaduje lepší využívání stávajících nástrojů, jako je program zlepšování právní úpravy nebo akční program pro životní prostředí, a účinné uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

70. vyzývá Komisi, aby:

– pečlivě sledovala institucionální změny a změny politik, jež jsou nutné k účinnému naplňování agendy 2030;

– souběžně prováděla nový Evropský konsensus o rozvoji, který má být podepsán v červnu 2017;

71. vyzývá Komisi, aby vytvořila jasný, strukturovaný a transparentní rámec s jasnou zodpovědností upravující partnerství a aliance se soukromým sektorem v rozvojových zemích; dále požaduje, aby byly na úrovni EU zřízeny odvětvové mnohostranné platformy, které by sdružovaly soukromý sektor, organizace občanské společnosti, nevládní organizace, expertní skupiny, partnerské vlády, poskytovatele finanční pomoci a další zainteresované strany;

72. zdůrazňuje, že prosazování a dodržování lidských práv, mezinárodního práva a základních svobod musí být ústředním společným jmenovatelem všech politik EU; vyzývá Komisi, aby v rámci protiteroristických opatření neopomíjela důležitost ochrany lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně pokračovala v prosazování lidských práv, která by měla být účinně prosazována prostřednictvím všech dohod, které EU podepisuje, zejména pokud jde o tzv. „doložku o demokracii“ a článek 8 Dohody z Cotonou; vyzývá Komisi, aby jasně monitorovala situaci v oblasti lidských práv v zemích, s nimiž má EU uzavřeny dohody;

17. Provázanost bezpečnosti a rozvoje

73. žádá vytvoření nových, inovativních finančních nástrojů pro mír a spravedlnost, které by zohledňovaly revidovaná kritéria způsobilosti oficiální rozvojové pomoci (ODA) v oblasti míru a bezpečnosti, aby byly zohledněny stále těsnější vazby mezi opatřeními v oblasti rozvoje a bezpečnosti, zejména pokud jde o podporu demokracie, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv;

18. Obchod

74. domnívá se, že v zájmu EU je vyvážená obchodní a investiční dohoda se Spojenými státy, a proto Komisi vyzývá, aby pokračovala v jednáních s cílem dosáhnout hmatatelných výsledků;

75. zdůrazňuje svou podporu ambiciózní a na hodnotách založené obchodní agendě, která posílí globální systém založený na pravidlech a přispěje k pracovním místům a růstu v Evropě; vítá v této souvislosti úsilí Komise o uzavření jednání s Japonskem a rychle dospět k uzavření ostatních probíhajících jednání, například s Mexikem, Chile a Mercosurem, a také zahájit jednání nová, například s Austrálií a Novým Zélandem, a snahu odblokovat jiná jednání, jako v případě jednání s Indií;

76. vyzývá Komisi, aby oživila diskuse ve WTO po schůzce v Nairobi, protože multilaterální obchodní jednání jsou pro EU zásadně důležitá, jakkoli se ukazují jako obtížná; domnívá se, že by bylo také přínosné se zabývat novými oblastmi a otázkami v rámci WTO, jako je digitální obchod, a vítá mezinárodní iniciativy Komise zaměřené na ochranu investic;

77. zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité a naléhavé modernizovat a posílit nástroje Unie na ochranu obchodu, aby byly kompatibilní s pravidly WTO;

78. vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající obchodní rámec mezi AKT a EU, který se řídí Dohodou z Cotonou, jejíž platnost vyprší v roce 2020; je přesvědčen, že cílem nové koncepce by měla být podpora hospodářského růstu v afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemích a jejich integrace do globální ekonomiky; žádá proto Komisi, aby vytvořila jasnou a silnou obchodní politiku, která bude zahrnovat mj. rozvoj soukromého sektoru, usnadnění obchodu a vzájemná liberalizační opatření; vyzývá Komisi, aby tak činila v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

19. Vnější politika: priority

79. žádá Komisi, aby:

– předložila návrh na přezkum Služby nástrojů zahraniční politiky (FPI) v polovině období;

– rozvíjela transatlantické vazby;

– potvrdila závazek Unie na Balkáně a v rámci východního a jižního sousedství;

– podporovala občanskou společnost a přístup k důvěryhodným informacím navzdory zmenšujícím se právním rámcům a překážkám v zemích východního a jižního sousedství i v dalších zemích;

– připravila návrhy na prohloubení spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako jsou zejména OSN, NATO, Africká unie, Liga arabských států, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC), Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Společenství národů, a to v oblastech společného zájmu;

– posílila obecné zásady EU o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení;

– prosazovala klíčové celosvětové priority v oblasti lidských práv, mj. náboženskou svobodu, svobodu projevu, politickou svobodu, práva žen a dětí, práva osob se zdravotním postižením a práva menšin včetně osob LGBTI;

– rozvíjela mezinárodní spolupráci mezi veřejnými ochránci práv a partnerství pro lidská práva;

80. pokládá NATO za základ struktury evropské obrany a poznamenává, že ochrana Evropy se stane vzájemně se posilující odpovědností NATO a EU, jak bylo uvedeno ve společném prohlášení učiněném ve Varšavě v červenci 2016, a zejména v evropském obranném akčním plánu;

81. podporuje zachování rámcové dohody opírající se o tři pilíře (posílený politický dialog, rozvojová spolupráce a obchod); je přesvědčen, že by měla být zvážena další regionalizace s cílem přistupovat ke každému regionu v souladu s jeho potřebami a specifiky, a zdůrazňuje, že je nutné konat ve věci nové strategie Afrika-EU na období 2018–2020;

82. vyzývá Komisi, aby pokročila ve věci zřízení Evropského obranného fondu, což by s sebou přineslo v případě, že to bude prokazatelně praktické, výhodné a nákladově účinné, odpovídající financování jak výzkumu založeného na spolupráci v oblasti obranných technologiích, tak i zakoupení věcí, které budou ve společném jmění členských států; vybízí Komisi, aby zintenzivnila vymáhání obou směrnic, které tvoří rámec jednotného trhu pro obranu, a aby předložila iniciativu týkající se rozvoje sdílených průmyslových standardů pro vybavení a aktiva;

83. naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost rostoucímu napětí v oblasti západního Balkánu a aby hledala způsoby, jak posílit zapojení EU ve prospěch usmíření a reforem ve všech dotčených zemích;

84. oceňuje Komisi za její důraz na politiku sousedství, a to jak východního, tak jižního, zdůrazňuje však, že tato politika musí být posílena, zejména kombinací zvýšené finanční pomocí, zesílené podpory demokracie, přístupu na trh a lepší mobility; zdůrazňuje, že je pro politiku důležité jasně určit oblasti působení s cílem lépe řešit výzvy, jimž čelí sousední země;

20. Strategičtější přístup k prosazování práva EU

85. žádá Komisi, aby zlepšila systémy kontroly, zejména pokud jde o míru chyb;

86. naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu svých odpovědí Petičnímu výboru Parlamentu z hlediska jejich věcnosti a hloubky a věnovala tak větší pozornost podnětům občanů;

87. vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na to, aby se v Radě dospělo k dohodě o ratifikaci Marrákešské smlouvy a mohl tak být bez zbytečných prodlev naplněn její potenciál;

88. poukazuje na stále větší úsilí, jež vynakládají třetí země a nestátní subjekty s cílem zpochybnit za pomocí prostředků hybridní války, včetně dezinformací, legitimitu demokratických institucí v rámci EU, a naléhavě žádá Komisi, aby posílila svou odolnost vůči hybridním hrozbám a zlepšila svou schopnost reagovat přiměřeně na falešné zprávy a dezinformace;

21. Zdokonalení tvorby právních předpisů

89. vyzývá Komisi, aby zajistila, že:

– všechny legislativní návrhy budou podléhat důkladnému posouzení dopadu a analýze nákladů a přínosů;

– všechna GŘ zavedou testování dopadů na malé a střední podniky a že bude probíhat systematická spolupráce s Výborem pro kontrolu regulace, aby bylo dosaženo strukturovanějšího uplatňování testování dopadů na malé a střední podniky;

– bude Parlamentu předloženo hodnocení nezávislosti Výboru pro kontrolu regulace při plnění jeho úlohy dohledu a poskytování objektivního poradenství v otázkách posouzení dopadu;

– bude vypracován ročního průzkum zátěže, který je zcela zásadním nástrojem sloužícím k jasné a transparentní identifikaci a monitorování výsledků úsilí Unie o zamezení nadměrné regulaci a snížení administrativní zátěže ze strany jak Unie, tak členských států při provádění a výkladu právních předpisů (tzv. gold-plating);

– budou Parlamentu předloženy návrhy na stanovení cílů pro snížení zátěže v klíčových odvětvích, přičemž výsledkem by mělo být, aby se ekonomické náklady spojené s regulační zátěží podniků snížily do roku 2020 o 25 % a do roku 2030 o 50 %;

o o

90. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.