Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 a článek 173 této smlouvy,

–  s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména čl. 5 odst. 3 SEU a protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost

Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89.

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera nazvané „Nový začátek pro Evropu: moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom

Přijaté texty, P8_TA(2016)0377.

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016 a ze dne 23. června 2017,

–  s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace

Úř. věst. C 199E, 7.7.2012, s. 131.

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu: dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM/2016/0180),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu

Přijaté texty, P8_TA (2017)0240.

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, která byla ratifikována Evropským parlamentem dne 4. října 2016,

–  s ohledem na otázku Komisi na téma „Vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategická priorita pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě“ (O-000047/2017 – B8-0319/2017),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl zastává v řadě průmyslových odvětví v celosvětovém měřítku vedoucí postavení, tvoří více než polovinu evropského vývozu a přibližně 65 % investic do výzkumu a vývoje a poskytuje více než 50 milionů pracovních míst (prostřednictvím přímých a nepřímých pracovních míst), tj. 20 % pracovních míst v Evropě);

B.  vzhledem k tomu, že příspěvek evropského zpracovatelského průmyslu k HDP Evropské unie se za posledních dvacet let snížil z 19 % na méně než 15,5 % a jeho přínos, pokud se jedná o pracovní místa a investice do výzkumu a vývoje, se v tomto období rovněž snížil;

C.   vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je tudíž zásadní pro zachování odborných znalostí a know-how v EU;

D.  vzhledem k tomu, že politika EU musí evropskému průmyslu umožnit zachovat si konkurenceschopnost a schopnost investovat v Evropě a řešit sociální a environmentální výzvy, včetně změny klimatu, a musí mu umožnit zachovat si své vedoucí postavení z hlediska společenské a environmentální odpovědnosti;

E.  vzhledem k tomu, že oběhové hospodářství může mít velmi příznivý dopad na reindustrializaci Evropy a snižování spotřeby energie a závislosti na surovinách ze třetích zemí a že významnou pobídkou směřující k průmyslové obnově, která může vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

F.  vzhledem k tomu, že ctižádostivá inovační politika podporující výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující udržitelné postupy umožní EU posílit svou celosvětovou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že inovace a investice do výzkumu a vývoje, pracovních míst a obnovy dovedností jsou zásadní pro udržitelný růst; vzhledem k tomu, že inovativní průmysl silně závisí zejména na kapacitě EU v oblasti výzkumu a na pokroku ve výzkumu a spolupráci v něm;

G.  vzhledem k tomu, že velký i malý evropský průmysl čelí celosvětové konkurenci a že pro průmysl EU má zásadní význam integrovaný a fungující vnitřní trh a volný a spravedlivý obchod se třetími zeměmi, přičemž spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat normy EU;

H.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které tvoří velkou většinu evropských podniků, a představují tak páteř průmyslu EU, čelí vážným výzvám v důsledku globálních změn v ekonomice a finančních a administrativních překážek;

I.  vzhledem k tomu, že podnikatelky představují jen 31 % osob samostatně výdělečně činných v EU a 30 % začínajících inovativních podnikatelů a že jsou v současnosti nedostatečně zastoupeny v průmyslu, zejména na vědeckých, inženýrských a manažerských postech;

J.  vzhledem k tomu, že rodinné podniky v současnosti tvoří více než 60 % všech podniků, které vytvářejí až 50 % všech pracovních míst v soukromém sektoru v Evropské unii;

K.  vzhledem k tomu, že pro konkurenceschopnost evropského hospodářství je klíčová podpůrná strategie digitalizace průmyslu;

L.  vzhledem k tomu, že finanční nástroje a programy EU hrají strategickou úlohu v posilování konkurenceschopnosti, přilákání investic do EU a předcházení jejich úniku;

1.  zdůrazňuje klíčovou úlohu průmyslu jakožto hybné síly růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě;

2.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat a modernizovat průmyslovou základnu v Evropě, přičemž připomíná cíl EU zajistit, aby do roku 2020 pocházelo 20 % HDP Unie z průmyslové výroby;

3.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy vypracovala do počátku roku 2018 strategii a akční plán Unie pro soudržnou a komplexní průmyslovou politiku zaměřenou na reindustrializaci Evropy, která bude zahrnovat cíle, ukazatele, opatření a harmonogramy; vyzývá Komisi, aby tuto strategii založila na vyhodnocení dopadu systematického zohledňování průmyslové politiky ve strategických politických iniciativách EU a intenzivním dialogu s relevantními zúčastněnými stranami a aby ve všech svých důležitých politických iniciativách zohledňovala průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelnost; zdůrazňuje skutečnost, že tato unijní strategie se musí zakládat mj. na digitalizaci, ekonomice účinně využívající energii a zdroje a přístupu vycházejícím z životního cyklu a oběhového hospodářství;

4.  je přesvědčen, že by evropský regulační rámec a veřejné a soukromé investice měly průmyslu umožnit přizpůsobit se těmto změnám a podniknout předjímající kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst a růstu, k regionálnímu sbližování a k územní soudržnosti;

5.  zdůrazňuje úlohu MSP jakožto „páteře“ průmyslu v EU a vyzdvihuje potřebu dále posílit silné hodnotové řetězce mezi MSP, malými společnostmi se střední tržní kapitalizací a většími podniky a provádět průmyslovou politiku EU způsobem, který je s malými a středními podniky slučitelný a řeší problémy, s nimiž se tyto podniky potýkají; zdůrazňuje, že je třeba podporovat vytváření prostředí příznivého pro podnikání díky zavedení rovných podmínek pro všechny MSP, začínající inovativní podniky a rychle se rozvíjejí podniky, mladé podnikatele (zejména v nejinovativnějších oblastech) a podniky sociální ekonomiky v EU;

6.  zdůrazňuje, že klastry pro konkurenceschopnost, sítě podniků a centra zaměřená na digitální inovace představují velmi užitečné řešení umožňující zapojení všech relevantních zúčastněných stran; vyzývá EU, aby podporovala veřejné investice do inovací, neboť je to v této oblasti strategicky důležité; žádá Komisi, aby podporovala tyto klastry a jejich spolupráci na evropské úrovni a zajistila zapojení MSP, výzkumných středisek a univerzit na regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby vytvořila platformy pro inteligentní specializaci a povzbuzovala mezioborová a interdisciplinární propojení; zdůrazňuje potřebu posilovat meziregionální spolupráci s cílem rozvíjet nadnárodní příležitosti a průřezové inovační aliance;

7.  vyzývá Komisi, aby stanovila výčet problémů a překážek, které ženám zabraňují stát se podnikatelkami, a aby prosazovala a podporovala ženy na vedoucích pozicích a způsoby, jak řešit nerovnosti v platovém ohodnocení a v přístupu k pracovním pozicím;

8.  je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje skutečnost, že pouze silný a odolný průmysl a průmyslová politika zaměřená na budoucnost umožní EU čelit různým budoucím výzvám, včetně její udržitelné reindustrializace, celosvětové konkurence, rychlého technologického pokroku a vytváření kvalitních pracovních míst;

9.  zdůrazňuje význam energetické unie, jednotného digitálního trhu, Digitální agendy a propojenosti Evropy prostřednictvím vhodné a účinné infrastruktury schopné obstát i do budoucna;

10.  zdůrazňuje, že pro EU je důležité, aby prostřednictvím reindustrializačních procesů, a zejména pak prostřednictvím výzkumu a digitalizace, podporovala zvyšování kvality evropských výrobků s cílem posílit konkurenceschopnost v Evropě;

11.  zdůrazňuje, že aby bylo možné podporovat unijní průmysl tak, aby byl v dnešním globalizovaném světě schopen čelit výzvám spojeným s rychlými změnami v hospodářství a regulaci, je nezbytné posílit přitažlivost evropského průmyslu pro evropské i zahraniční přímé investice;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla včas přijata průmyslová strategie EU, a v této souvislosti připomíná, že je třeba, aby v příštím víceletém finančním rámci zůstal dostatek finančních zdrojů pro průmysl, zejména prostřednictvím konkrétních nástrojů a fondů (jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020, Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a program COSME);

13.  připomíná závazky EU v rámci Pařížské dohody; žádá, aby byly do průmyslové strategie EU začleněny účinné finanční nástroje a opatření napomáhající snižovat „riziko z hlediska uhlíku“ a řešit rizika úniku uhlíku;

14.  upozorňuje na nutnost plně využít potenciál průmyslu, zejména v oblasti environmentálních technologií a zajistit, aby se průmyslová odvětví soustavně rozvíjela a šířila nejlepší dostupné techniky a nové inovace;

15.  zdůrazňuje, že je třeba snižovat administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro podniky, včetně podniků rodinných, a současně zajistit účinnost právních předpisů EU na ochranu spotřebitelů, zdraví, bezpečnosti a životního prostředí;

16.  zdůrazňuje význam otevřených trhů a svobodného a spravedlivého mezinárodního obchodu založeného na společných pravidlech a rovných podmínkách pro průmysl z EU; vyzývá k posílení soudržnosti mezi obchodní a průmyslovou politikou s cílem předcházet nesouladu, který by mohl vést k přesídlování a dalšímu omezování průmyslové výroby v EU;

17.  zdůrazňuje, že je třeba předcházet tomu, aby obchodní politika EU podporovala praktiky narušující hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že EU potřebuje soudržnou a účinnou strategii boje proti dumpingu a dotacím, která by byla slučitelná s pravidly WTO;

18.  zdůrazňuje, že evropský průmysl čelí celosvětové konkurenci, a vyzývá tudíž Komisi, aby vyhodnotila přiměřenost definice trhu a současný soubor pravidel hospodářské soutěže EU tak, aby přihlížel k vývoji příslušných globálních trhů a vzniku specifické úlohy klíčových národních subjektů ve třetích zemích;

19.  vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost úloze státem vlastněných podniků sídlících v zahraničí, které jejich vlády podporují a dotují způsobem, který pro subjekty z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU;

20.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vyhodnocovala přímé zahraniční investice ze třetích zemí do strategických průmyslových odvětví, infrastruktury a klíčových technologií budoucnosti nebo do jiných aktiv, která jsou důležitá z hlediska bezpečnosti a zajištění toho, aby byla přístupná, přičemž si bude vědoma toho, že Evropa do značné míry závisí na přímých zahraničních investicích;

21.  zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet na úrovni EU a v konzultaci se všemi relevantními partnery (včetně sociálních partnerů a univerzit) koordinované úsilí na podporu nových dovedností i rekvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotního učení, jak se o to Komise zasazuje ve své agendě pro nové dovednosti a pracovní místa;

22.  připomíná důležitou úlohu, kterou sehrává normalizace EU, a zastává názor, že je třeba klást silný důraz na vedoucí postavení EU v mezinárodních organizacích pro normalizaci;

23.  bere na vědomí potřebu koordinace úsilí EU o snížení závislosti na zdrojích ze třetích zemí zaměřením na tyto čtyři oblasti:

a.  spravedlivý přístup ke zdrojům na mezinárodním trhu,

b.  udržitelná těžba,

c.  inovace v oblasti účinných technologií,

d.  oběhové hospodářství;

24.  zdůrazňuje, že nová strategie průmyslové politiky musí zajišťovat soulad mezi různými oblastmi politiky a průmyslovou politikou – především oblastmi obchodu, životního prostředí, výzkumu, zdraví, investic, hospodářské soutěže, energetiky a klimatu – aby společně tvořily jeden soudržný přístup;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.