Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 18. května 2017 o strategii EU pro Sýrii

P8_TA(2017)0227.

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na další úmluvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Sýrii, zejména na prohlášení ze dne 9. července 2017 o příměří v Sýrii, 25. listopadu 2017 o konferenci syrské opozice v Rijádu a 23. února 2018 o masakru ve východním předměstí Ghúta, a na její vyjádření při příjezdu na zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 26. února 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové a komisaře Stylianidese ze dne 3. října 2017 o nedávných útocích v Sýrii a na jejich prohlášení ze dne 20. února 2018 o humanitární situaci ve východní Ghútě a v syrské provincii Idlib a ze dne 6. března 2018 o situaci ve východní Ghútě a v jiných částech Sýrie,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové, které učinila na plenárním zasedání EP dne 6. února 2018, o stavu lidských práv v Turecku a o situaci v syrském Afrínu,

–  ohledem na rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních EU proti Sýrii

Úř. věst. L 121, 10.5.2011, s. 11.

–  s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. března 2017 s názvem „Základní prvky strategie EU pro Sýrii“ (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady o Sýrii ze dne 3. dubna 2017, které společně vytvářejí novou strategii EU pro Sýrii,

–  s ohledem na prohlášení, které dne 5. dubna 2017 vydali spolupředsedové konference konané pod názvem „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“ ve dnech 4.–5. dubna 2017 v Bruselu, a na předchozí konference věnované situaci v Sýrii, které byly uspořádány v Londýně, Kuvajtu, Berlíně a v Helsinkách,

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna o situaci v Sýrii adresovaná Radě pro lidská práva v Ženevě, zejména na prohlášení z 26. února 2018 a 2. března 2018, a na jeho informace o aktuální činnosti jeho úřadu a nejnovějším vývoji stavu lidských práv, které osobně poskytl dne 7. března 2018,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN z 20. a 24. února 2018 o východní Ghútě v Syrské arabské republice,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na všechny úmluvy OSN, jichž je Sýrie smluvní stranou,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii, zejména na rezoluci č. 2254 (2015) ze dne 18. prosince 2015, rezoluci č. 2393 (2017) ze dne 19. prosince 2017 o povolení přepravy humanitární pomoci do Sýrie přes státní hranice a frontové linie a na rezoluci č. 2401 (2018) ze dne 24. února 2018 o třicetidenním příměří v Sýrii pro účely poskytování humanitární pomoci,

–  s ohledem na zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla zřízena Radou OSN pro lidská práva, a na rezoluce Rady OSN pro lidská práva týkající se Syrské arabské republiky, zejména na zprávu ze dne 5. března 2018 o zhoršování stavu lidských práv ve východní Ghútě,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A-71/248 ze dne 21. prosince 2016 o mezinárodním, nestranném a nezávislém mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011,

–  s ohledem na Římský statut a zakládající dokumenty Mezinárodního soudního dvora a na tribunály ad hoc, včetně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a Zvláštního tribunálu pro Libanon,

–  s ohledem na Memorandum o vytvoření zón deeskalace v Syrské arabské republice, které dne 6. května 2017 podepsaly Írán, Rusko a Turecko,

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN „Hlasy ze Sýrie 2018 – Závěry posuzování humanitárních potřeb“ z roku 2017,

–  s ohledem na prohlášení Carnegie Middle East Center ze dne 5. března 2018 o údajné schůzce vedoucího syrského úřadu národní bezpečnosti Aliho Mamlúka, kterého Unie vede na svém seznamu osob podléhajících sankcím, s italským ministrem vnitra a ředitelem Agentury pro informace a vnější bezpečnost v Římě, což je hrubým porušením rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii;

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že sedmiletý konflikt v Sýrii navzdory několika mezinárodním pokusům dosáhnout příměří a položit základ pro diplomatické řešení dále pokračuje; vzhledem k tomu, že humanitární situace v zemi proto zůstává katastrofální; vzhledem k tomu, že 13 milionů lidí, z toho 6 milionů dětí, podle evidence potřebuje nějakou formu humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že 6,1 milionu osob je vnitřně vysídleno, 3 miliony civilistů žijí v obležených oblastech a více než 5 milionů je v sousedních zemích evidováno jako syrští uprchlíci; vzhledem k tomu, že v konfliktu již zahynulo nejméně 400 000 obyvatel Sýrie;

B.  vzhledem k tomu, že Idlib, východní Ghúta, Jarmúk, Fú'a Kafrája a další oblasti a města již dlouho čelí blokádám, které mají vážné dopady na civilní obyvatelstvo, a vojenská ofenzíva a bombardování, jimiž syrský režim za pomoci Ruska a Íránu útočí proti vlastnímu obyvatelstvu, znemožňují, aby byla těmto oblastem soustavně poskytována humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly syrského režimu a jeho spojenců již pět let obléhají východní Ghútu, kde jsou civilisté včetně dětí stejně jako školy a lékařská zařízení terčem leteckého bombardování, ostřelování a chemických útoků, jež mají v této oblasti na svědomí stovky obětí; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny ve východní Ghútě jsou obviňovány z ostřelování civilních oblastí Damašku;

C.  vzhledem k tomu, že situace ve východní Ghútě je natolik kritická, že ji generální tajemník OSN António Guterres označil za „peklo na zemi“; vzhledem k tomu, že obyvatelům východní Ghúty odříznutým blokádou nemohla být dopravena žádná pomoc již od 14. února 2018, kdy se do oblasti dostal jediný konvoj, který přivezl pomoc pouhým 7 200 osobám z celkových 400 000 obyvatel; vzhledem k tomu, že dne 5. března se do Dumy konečně dostal humanitární konvoj OSN s pomocí pro 27 500 lidí, kteří potřebovali potraviny, léky a zdravotnický materiál; vzhledem k tomu, že syrský režim odebral z tohoto konvoje životně důležité zdravotnické potřeby;

D.  vzhledem k tomu, že dne 24. února 2018 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2401, v níž vyzvala všechny strany konfliktu, aby okamžitě zastavily boje nejméně na souvislé období 30 dnů, aby bylo možné v souladu s příslušným mezinárodním právem bezpečně a bez překážek doručovat humanitární pomoc a provádět evakuaci nemocných v kritickém stavu a raněných; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly syrského režimu ani íránské jednotky rezoluci Rady bezpečnosti č. 2401 neuplatňují, ačkoli je k tomu mezinárodní společenství opakovaně vyzvalo; vzhledem k tomu, že armáda používá výraz „osvobození“ regionu jako záminku k dalším útokům na civilní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že Rusko v uplynulých letech vetovalo jedenáct rezolucí Rady bezpečnosti OSN, mezi nimiž byla i rezoluce usilující o obnovení společného vyšetřovacího mechanismu OPCW–OSN z listopadu 2017, a aktivně se snaží omezit obsah rezolucí;

E.  zdůrazňuje, že tyto útoky a válečná taktika spočívající v obléhání obydlených oblastí s cílem vyhladovět civilní obyvatelstvo, stejně jako násilné vyhánění obyvatelstva za účelem demografických změn jsou jednoznačně v rozporu s mezinárodním humanitárním právem; vzhledem k tomu, že bránění evakuaci a poskytování humanitární pomoci a lékařské péče je v příkrém rozporu s mezinárodním humanitárním právem a s řadou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

F.  vzhledem k tomu, že svou operací „Olivová ratolest“ v provincii Afrín, ovládané kurdskými jednotkami, vneslo Turecko do syrského konfliktu novou dimenzi, která vyvolává další obavy ohledně zhoršování humanitární situace a negativního vlivu na křehkou vnitřní rovnováhu v Sýrii a na snahy o vyřešení konfliktu diplomatickou cestou; zdůrazňuje, že již byly zveřejněny zprávy o velkém počtu civilních obětí a že v ohrožení života jsou i další stovky civilistů; vzhledem k tomu, že tyto obavy jednoznačně vyjádřila místopředsedkyně, vysoká představitelka ve svém prohlášení vydaném jménem EU, v němž vyzvala tureckou vládu, aby tuto ofenzivu zastavila, a poukázala zejména na to, že je nutné se soustředit na zneškodnění teroristických organizací uvedených na seznamu OSN;

G.  vzhledem k tomu, že násilnosti páchané během syrského konfliktu Assadovým režimem, jeho spojenci a teroristickými skupinami zahrnují cílené a plošné útoky na civilisty, mimo jiné i chemickými zbraněmi, mimosoudní zabíjení, mučení a špatné zacházení, násilná zmizení, hromadné a svévolné zatýkání, kolektivní tresty, útoky na zdravotnické pracovníky a bránění v přístupu k potravinám, vodě a lékařské pomoci; vzhledem k tomu, že tyto zločiny zůstávají nepotrestány;

H  vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a jiné džihádistické skupiny páchají obrovská zvěrstva, včetně brutálních poprav a sexuálního násilí, únosů, mučení, nucených konverzí a zotročování žen a dívek, a vážně porušují mezinárodní právo; vzhledem k tomu, že pro teroristické útoky jsou verbovány a využívány děti; vzhledem k vážným obavám, že v oblastech ovládaných teroristy jsou civilisté používáni jako lidské štíty; vzhledem k tomu, že tyto zločiny představují válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny genocidy; 

I.  vzhledem k tomu, že v současné situaci je demokratická opozice oslabená a civilisté jsou v bezvýchodné situaci, sevřeni mezi džihádistickými teroristy a islámskými fundamentalisty na jedné straně a stoupenci Assadova režimu na straně druhé;

J.  vzhledem k tomu, dne 26. února 2018 Rada s ohledem na závažnost situace v zemi rozšířila seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření EU, o ministra průmyslu a ministra informací syrské vlády;

K.  vzhledem k tomu, že je povinností mezinárodního společenství a jednotlivých států stíhat osoby odpovědné za porušování mezinárodních lidskoprávních norem a humanitárního práva, ke kterému došlo v průběhu syrského konfliktu, mimo jiné tím, že vedle vnitrostátního práva uplatní princip univerzální jurisdikce; vzhledem k tomu, že to lze učinit buď na základě stávajících vnitrostátních a mezinárodních prostředků, včetně vnitrostátních soudů a mezinárodních tribunálů, nebo v rámci mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, které budou případně zřízeny; vzhledem k tomu, že kromě této osobní trestní odpovědnosti mohou být za určitých podmínek stíhány rovněž státy, které porušují své závazky plynoucí z mezinárodních smluv a úmluv v jurisdikci Mezinárodního soudního dvora včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nepřestává usilovat o úspěšné uzavření jednání probíhajících pod záštitou zvláštního vyslance OSN pro Sýrii, označovaných jako ženevský proces; vzhledem k tomu, že EU nadále tento proces podporuje, mimo jiné i pořádáním druhé bruselské konference o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu, která má proběhnout ve dnech 24. a 25. dubna 2018;

M.  vzhledem k tomu, že ženevský proces nepřinesl při hledání mírového řešení krize v Sýrii ani po 9. kole jednání, které proběhlo ve dnech 25. a 26. ledna 2018 ve Vídni, konkrétní pokrok; vzhledem k tomu, že dne 4. května 2017 uzavřely Rusko, Írán a Turecko v Kazachstánu dohodu o zřízení čtyř „deeskalačních“ zón, jež jejich garanti nerespektují ani nechrání; vzhledem k tomu, že na kongresu syrského národního dialogu, který se konal dne 30. ledna 2018 v Soči, bylo oznámeno zřízení ústavního výboru, který ovšem nebyl přijat všemi stranami;

N.  vzhledem k tomu, že plnému provedení strategie EU pro Sýrii a poskytování značného objemu pomoci, kterou Unie může na obnovu země vyčlenit, nadále brání situace v zemi a reálná neexistence všeobecného a inkluzivního procesu politické změny;

O.  vzhledem k tomu, že EU se svými členskými státy poskytla od vypuknutí války na humanitární pomoc v souvislosti se syrskou krizí jak v Sýrii, tak i interně a externě v sousedním regionu více než 10,4 miliardy EUR, a stala se tak největším dárcem; vzhledem k tomu, že EU také významným způsobem podporuje sousední země, které uprchlíkům poskytují útočiště, a vyslovuje jim za to hluboké uznání;

1.  znovu a co nejostřeji odsuzuje všechna zvěrstva a rozsáhlé porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva spáchané během konfliktu, zejména činy, jichž se dopustily jednotky Assadova režimu – a to i s podporou jeho spojenců Ruska a Íránu – a teroristické organizace uvedené na seznamu OSN; vyjadřuje lítost nad tím, že při bombardování, ostřelování a dalších vojenských zásazích bylo v Sýrii během sedmi let konfliktu zabito nejméně 400 000 lidí a tisíce dalších byly zraněny a miliony vysídleny a civilistům bylo v důsledku dlouhých obléhání hustě obydlených oblastí bráněno v přístupu k potravinám, vodě, hygienickým zařízením a zdravotní péči; vyjadřuje vážné obavy ze spirály násilí, jež se roztočila v mnohých částech země, např. ve východní Ghútě, Afrínu a Idlibu;

2.  hluboce lituje neúspěchu opakovaných regionálních a mezinárodních pokusů ukončit válku a naléhavě vyzývá k obnově intenzivní celosvětové spolupráce s cílem nalézt udržitelné mírové řešení konfliktu; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství neposkytovalo dostatečnou podporu demokratické opozici; opětovně zdůrazňuje nadřazenost ženevského procesu vedeného OSN a podporuje úsilí, jež vyvíjí zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve snaze o dosažení skutečného a inkluzivního politického přechodu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254, jenž bude vyjednán všemi syrskými stranami za podpory hlavních mezinárodních a regionálních aktérů; zdůrazňuje, že je důležité najít politické řešení konfliktu; je i nadále přesvědčen, že Sýrie musí zůstat jednotná a svrchovaná a musí být zaručena její územní celistvost a nezávislost;

3.  co nejostřeji odsuzuje násilí, které pokračuje ve východní Ghútě navzdory jednomyslnému přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2401, a naléhavě žádá všechny strany, a zejména Assadův režim, Rusko a Írán, aby tuto rezoluci plně a okamžitě uplatňovaly a respektovaly a aby zajistily okamžité, bezpečné, nerušené a trvalé poskytování humanitární pomoci, evakuaci nemocných v kritickém stavu a raněných a zmírnění utrpení syrského lidu; plně podporuje výzvu učiněnou vůči všem stranám konfliktu, aby bezodkladně zastavily boje nejméně na souvislé období 30 dnů; znovu vyzývá všechny strany, zejména syrské orgány, aby splnily svou povinnost chránit syrské obyvatelstvo, a okamžitě v Sýrii zastavily všechny útoky na civilisty; vyzývá garanty příměří v deeskalačních zónách, aby splnili své úkoly a zajistili ukončení páchání násilí a trestných činů a umožnili a zaručili neomezený přístup do těchto zón; bere na vědomí rozhodnutí tří zemí astanského procesu uspořádat v dubnu nový summit, na kterém se bude jednat o Sýrii a možných opatřeních v regionu; zdůrazňuje, že vzešlá opatření by v žádném případě neměla být v rozporu s rozhovory pod záštitou OSN / ženevským procesem, ani by je neměla ohrožovat;

4.  připomíná členům režimů vládnoucích v Sýrii, Rusku a Íránu, že podle mezinárodního práva nesou odpovědnost za ohavné zločiny, kterých se v Sýrii nepřestávají dopouštět, a že pachatelé těchto zločinů, ať už jsou to státy, či jednotlivci, budou pohnáni k odpovědnosti;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rusko v Radě bezpečnosti opakovaně uplatnilo právo veta a že nebylo možné dosáhnout dohody o obnovení mandátu společného vyšetřovacího mechanismu OPCW–OSN před jeho vypršením dne 17. listopadu 2017; tento postoj, zaujímaný stálým členem Rady bezpečnosti, který nese zvláštní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, považuje za ostudný; zdůrazňuje, že v očích světa je bránění mezinárodnímu vyšetřování mnohem spíše známkou viny než čímkoli jiným;

6.  nepřestává být vážně znepokojen zhoršující se situací v Afrínu, mj. možným střetnutím mezi tureckými jednotkami a Assadovými a ruskými silami a rostoucím napětím ve vztahu ke Spojeným státům; vyzývá tureckou vládu, aby stáhla své jednotky a hrála v syrském konfliktu konstruktivní roli, což je i v tureckém národním zájmu; souhlasí s postojem místopředsedkyně, vysoké představitelky, že otevření nových front v Sýrii není v zájmu turecké bezpečnosti, a varuje před dalším zhoršením humanitární krize v zemi; požaduje plné dodržování humanitárního práva, včetně ochrany civilního obyvatelstva, a žádá vyhlášení příměří v celé Sýrii, tj. i v Afrínu;

7.  znovu vyjadřuje podporu celosvětové koalici proti Islámskému státu; zdůrazňuje, že tato koalice a její syrské partnerské jednotky dosáhly v boji proti Islámskému státu v Sýrii značného pokroku; připomíná, že veškerá opatření přijatá v rámci boje proti Islámskému státu a dalším teroristickým skupinám uvedeným na seznamu Rady bezpečnosti OSN musí striktně dodržovat mezinárodní právo; žádá členské státy a jejich spojence, aby zajistily transparentnost, odpovědnost a plné dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;

8.  znovu důrazně žádá, aby byl zajištěn bezpečný, včasný a neomezený přístup humanitární pomoci na celé území Sýrie, a vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2393, která prodloužila povolení pro přístup humanitární pomoci do Sýrie bez ohledu na to, o jakou stranu konfliktu a hranic se jedná, o dalších 12 měsíců (do 10. ledna 2019); vybízí OSN a její prováděcí partnery, aby nadále přijímali opatření zaměřená na posílení humanitárních dodávek do těžko dosažitelných a obléhaných oblastí, mj. tím, že budou co nejefektivněji využívat hraničních přechodů podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2165; připojuje se k naléhavé humanitární výzvě k urychlení odstraňování nášlapných min a jejich následků (tzv. „mine action“) v celé Sýrii a připomíná všem stranám konfliktu, že nemocnice a zdravotnický personál jsou výslovně chráněny mezinárodním humanitárním právem; odsuzuje případy sexuálního zneužívání a pochybení, k nimž došlo, jak se zjistilo, v mezinárodních organizacích zabývajících se poskytováním pomoci, včetně sexuálního vykořisťování syrských uprchlíků osobami poskytujícími pomoc jménem OSN a dobře známých mezinárodních organizací; důrazně prohlašuje, že tyto činy nesmí být nijak tolerovány; naléhavě požaduje jejich důkladné vyšetření a zdůrazňuje, že všechny osoby odpovědné za tyto činy musí být potrestány;

9.  zdůrazňuje, že pokud jde o hrůzné zločiny spáchané v Sýrii, včetně zločinů spáchaných proti náboženským, etnickým a dalším skupinám a menšinám, nemělo by dojít k toleranci ani beztrestnosti; opět vyzývá k nezávislému, nestrannému, důkladnému a důvěryhodnému vyšetřování a stíhání odpovědných osob a podporuje činnost Mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu (IIIM) pro vyšetření zločinů spáchaných v Syrské arabské republice od března 2012; s uspokojením bere na vědomí rozhodnutí EU poskytnout 1,5 milionu EUR na finanční podporu tohoto mechanismu prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; zdůrazňuje však, že podpora bude zapotřebí i po 18měsíční době provádění programu; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy splnily své sliby, a očekává, že otázka financování IIIM bude vznesena a řešena na druhé bruselské konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu; dále vyzývá k podpoře organizací občanské společnosti a nevládních organizací, které shromažďují a pomáhají uchovávat důkazy o porušování lidských práv a humanitárního práva;

10.  je i nadále přesvědčen, že konflikt v Sýrii nelze účinně vyřešit a udržitelný mír nelze nastolit, pokud nebude určena odpovědnost za spáchané zločiny, a požaduje, aby EU přijala strategii pro určení odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva, jež byly v Sýrii spáchány; opět vyjadřuje podporu zásadě univerzální jurisdikce v boji proti beztrestnosti a vítá kroky, které za tímto účelem provedlo několik členských států EU; vítá i iniciativy členských států, podle nichž se mají závažná porušení mezinárodního práva stát trestnými činy podle jejich vnitrostátních právních předpisů; opět vyzývá EU a členské státy, aby v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi prozkoumaly možnost vytvoření tribunálu pro válečné zločiny spáchané v Sýrii, dokud nedojde k úspěšnému předání věci Mezinárodnímu trestnímu soudu; bere na vědomí důležitou činnost evropské sítě kontaktních míst, pokud jde o osoby odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, a žádá místopředsedkyni, vysokou představitelku a generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, aby začlenilo tuto síť do budoucích snah o určení odpovědnosti za zločiny spáchané v Sýrii;

11.  požaduje všeobecné dodržování práva etnických a náboženských menšin v Sýrii, včetně křesťanů a všech vysídlených osob, žít i nadále důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve své historické a tradiční vlasti nebo se do ní vrátit a neomezeně a svobodně vyznávat své náboženství a přesvědčení, aniž by byly vystaveny útlaku, násilí či diskriminaci; podporuje mezináboženský dialog s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a bojovat proti fundamentalismu;

12.  je stále znepokojen tím, že obránkyně lidských práv a držitelka Sacharovovy ceny Razán Zajtúnaová, kterou podle dostupných zpráv unesla v prosinci 2013 v Dumě ozbrojená skupina Džajš al-Islám, zůstává stále nezvěstná; požaduje zřízení zvláštní skupiny EU, jejímž úkolem by bylo koordinovat a zlepšit úsilí o odhalení místa, kde se Razán Zajtúnaová nachází, a dosáhnout jejího propuštění;

13. vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem oživit mírové rozhovory zprostředkované OSN a aby požadovala aktivnější roli v těchto jednáních a využila přitom finanční kapacity EU a ochotu vynaložit na obnovu Sýrie značné zdroje; naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby počínaje druhou bruselskou konferencí, jež se bude konat ve dnech 24. a 25. dubna 2018 v Bruselu, do svého úsilí o zajištění budoucnosti syrského lidu více zapojovala syrskou občanskou společnost a všechny, kdo chtějí demokratickou, pluralitní a inkluzivní Sýrii, a aby tyto strany aktivně podporovala; vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby se syrským lidem spolupracovala na rozvoji lokalizovaných strategií obnovy pro jednotlivé regiony v Sýrii; zdůrazňuje, že by EU měla ve spolupráci se svými mezinárodními partnery zvažovat všechny dostupné možnosti, včetně shazování pomoci z letadel a zřízení bezletových zón v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

14.  vítá druhou bruselskou konferenci, kterou bude hostit EU s cílem dosáhnout toho, aby mezinárodní společenství vyjádřilo plnou politickou a hospodářskou podporu ženevskému procesu ve prospěch Syřanů v nouzi a zemí, v nichž pobývají syrští uprchlíci, a tuto podporu uskutečnilo v praxi; oceňuje obdivuhodnou solidaritu, kterou vůči uprchlíkům projevily Jordánsko, Libanon a Turecko, a žádá EU a členské státy, aby zvýšily finanční pomoc zaměřenou na řešení naléhavých potřeb uprchlíků a komunit, které je přijímají; varuje před zahájením jakýchkoli pokusů o obnovu před uzavřením politické dohody, kterou vyjedná OSN a na níž se budou podílet všechny strany; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby do této konference více zapojila organizace občanské společnosti; žádá v této souvislosti o zvýšení podpory mírumilovným a demokratickým syrským organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv, mj. prostřednictvím fondu Madad, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá mezinárodní společenství, aby dostálo svým dosud nesplněným slibům týkajícím se humanitární podpory v Sýrii a sousedních zemích;

15.  zdůrazňuje, že úsilí EU o poskytování humanitární pomoci a plánování budoucnosti Sýrie je chvályhodné; připomíná, že se EU v souladu se svou strategií zavázala neposkytovat pomoc na obnovu Sýrie bez podmínek, ale pouze až bude spolehlivě zahájen komplexní, opravdový a inkluzivní politický přechod, sjednaný syrskými stranami konfliktu na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevského komuniké; zdůrazňuje, že Assadův režim, Putinovo Rusko a Írán nesou hlavní odpovědnost za ekonomické následky svých vojenských intervencí; konstatuje, že veškeré závazky k obnově – založené na přístupu zdola nahoru a úspěšném posilování postavení místních aktérů, a tím vylučující známé teroristické skupiny – musí maximálně usilovat o dosažení míru a odpovědnosti;

16.  důrazně odsuzuje nasazování dětí v boji nebo k teroristickým útokům; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité chránit děti a upřednostňovat jejich přístup ke vzdělání, a to i v případě dětských uprchlíků žijících v sousedních zemích, a podporovat psychologickou rehabilitaci těchto traumatizovaných dětí;

17.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o navrácení 66 000 uprchlíků do Sýrie v roce 2017 a zdůrazňuje, že je třeba plně respektovat zásadu nenavracení; zdůrazňuje, že Sýrie není pro návrat uprchlíků bezpečnou zemí a že EU nesmí takové navracení podporovat; znovu vyzývá členské státy, aby splnily své závazky, včetně těch, které jsou obsaženy v Newyorské deklaraci, a zajistily sdílení odpovědnosti a umožnily lidem prchajícím z válečných zón v Sýrii nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, mj. prostřednictvím programů přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů;

18.  vítá rozšíření seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření EU namířená proti syrskému režimu, k němuž došlo dne 26. února 2018, o dva syrské ministry, kteří byli jmenováni v lednu 2018 a jsou odpovědní za represe proti syrskému obyvatelstvu; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zajistily plné dodržování rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, zejména zmrazení majetku osob uvedených v tomto rozhodnutí a omezení přijímání osob, které mají prospěch ze syrského režimu nebo jej podporují; odsuzuje nedávné zprávy o porušování tohoto rozhodnutí a připomíná členským státům jejich povinnost vyplývající z mezinárodního práva přistoupit k zatčení a zadržování osob podezřelých ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva, které se nacházejí na jejich území; požaduje, aby byly proti ruským a íránským představitelům v návaznosti na jejich cílené a úmyslné zásahy proti civilnímu obyvatelstvu ve východní Ghútě a ve zbytku Sýrie zavedeny cílené sankce;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, členům mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a všem stranám zapojeným do konfliktu a aby zajistil překlad tohoto textu do arabštiny.