<Motion xmlns="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0#" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0# iPlRe_v2-0.xsd" lg="CS" type="RC"><Cover><Ref-List><Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0195" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0195">B8-0195/2019</a></Ref>} <Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0198" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0198">B8-0198/2019</a></Ref>} <Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0199" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0199">B8-0199/2019</a></Ref>} <Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0200" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0200">B8-0200/2019</a></Ref>} <Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0202" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0202">B8-0202/2019</a></Ref>} <Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0203" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0203">B8-0203/2019</a></Ref>} RC1</Ref-List><Date>12.3.2019</Date><Blk-Title-Cover><Title-Type>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</Title-Type><Title-Recueil><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu</p></Title-Recueil><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">a nahrazující tyto návrhy usnesení:</p><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="1" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0195"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0195" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0195">B8-0195/2019</a></anchor> (EFDD)</p><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="2" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0198"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0198" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0198">B8-0198/2019</a></anchor> (Verts/ALE)</p><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="3" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0199"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0199" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0199">B8-0199/2019</a></anchor> (S&amp;D)</p><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="4" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0200"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0200" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0200">B8-0200/2019</a></anchor> (ALDE)</p><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="5" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0202"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0202" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0202">B8-0202/2019</a></anchor> (PPE)</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><anchor id="6" family="DOC-B" type="B8" year="2019" number="0203"><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0203" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0203">B8-0203/2019</a></anchor> (GUE/NGL)</p><Title><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou</p></Title><Doc-Ref><p margin-bottom="24pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">(<a href="#reds:DirContProc/RSP-2019-2582" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:DirContProc/RSP-2019-2582">2019/2582(RSP)</a>)</p></Doc-Ref><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="1927">Peter Liese</Author>, <Author id="28226">Christian Ehler</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4269"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu PPE</p></Body><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="5729">Kathleen Van Brempt</Author>, <Author id="124991">Jytte Guteland</Author>, <Author id="124970">Miriam Dalli</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4280"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu S&amp;D</p></Body><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="114268">Nils Torvalds</Author>, <Author id="124989">Fredrick Federley</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4279"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu ALDE</p></Body><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="96725">Bas Eickhout</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4281"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu Verts/ALE</p></Body><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="124984">Lynn Boylan</Author>, <Author id="96858">Marie-Christine Vergiat</Author>, <Author id="96735">Patrick Le Hyaric</Author>, <Author id="124810">Barbara Spinelli</Author>, <Author id="125023">Anja Hazekamp</Author>, <Author id="188721">Marie-Pierre Vieu</Author>, <Author id="124863">Stefan Eck</Author>, <Author id="125193">Eleonora Forenza</Author>, <Author id="124985">Luke Ming Flanagan</Author>, <Author id="122885">Rina Ronja Kari</Author>, <Author id="96820">Marisa Matias</Author>, <Author id="120478">Martina Michels</Author>, <Author id="130833">Stelios Kouloglou</Author>, <Author id="96852">Cornelia Ernst</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4277"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu GUE/NGL</p></Body><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="124779">Eleonora Evi</Author>, <Author id="124813">Dario Tamburrano</Author>, Rosa D’Amato, <Author id="124844">Piernicola Pedicini</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4276"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu EFDD</p></Body></Blk-Title-Cover><Num-PE-List><Num-PE>PE635.455v01-00</Num-PE>}<Num-PE>PE635.458v01-00</Num-PE>}<Num-PE>PE635.459v01-00</Num-PE>}<Num-PE>PE635.460v01-00</Num-PE>}<Num-PE>PE635.462v01-00</Num-PE>}<Num-PE>PE635.463v01-00</Num-PE>} RC1</Num-PE-List></Cover><Section><Title-Section><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold">Usnesení Evropského parlamentu o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou</span></p><p margin-bottom="24pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold">(<anchor-proc id="7" family="PROC" type="RSP" year="2019" number="2582"><a href="#reds:DirContProc/RSP-2019-2582" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:DirContProc/RSP-2019-2582">2019/2582(RSP)</a></anchor-proc>)</span></p></Title-Section><p margin-bottom="12pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-style="italic">Evropský parlament</span>,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (<anchor-com id="8" family="COM" type="COM" year="2018" number="0773"><a href="#reds:iEcCom/COM-2018-0773" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iEcCom/COM-2018-0773">COM(2018)0773</a></anchor-com>,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na podrobnou analýzu na podporu sdělení Komise<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"> https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf</p></footnote>,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o&#xa0;změně klimatu (UNFCCC) a&#xa0;na Kjótský protokol k&#xa0;této úmluvě,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21.&#xa0;konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a&#xa0;na 11.&#xa0;konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a&#xa0;konala se ve dnech 30.&#xa0;listopadu až 11. prosince 2015 v&#xa0;Paříži ve Francii,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na 24. zasedání konference smluvních stran (COP24) UNFCCC, na 14. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP14) a na třetí část prvního zasedání konference smluvních stran, která byla rovněž zasedáním smluvních stran Pařížské dohody (CMA1.3) a konala se v polských Katovicích ve dnech 2. až 14. prosince 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v&#xa0;oblasti udržitelného rozvoje,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o&#xa0;změně klimatu konané v&#xa0;roce 2018 v&#xa0;polských Katovicích (COP24)<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Přijaté texty, <anchor id="9" family="TA" type="P8-TA" year="2018" number="0430"><a href="#reds:iPlTa_Itm/TA-8-2018-0430" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlTa_Itm/TA-8-2018-0430/red:cycle_FNL" data-family="reds:iPlTa" data-version="FNL">P8_TA(2018)0430</a></anchor>.</p></footnote>,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na závěry Rady ze dne 22. března 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5°C“, jeho pátou hodnotící zprávu a jeho souhrnnou zprávu,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na deváté vydání zprávy OSN Environment Emissions Gap Report, která byla přijata dne 27. listopadu 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">1.&#xa0;&#xa0;vítá sdělení Komise „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, které klade důraz příležitosti a výzvy, jež transformace v ekonomiku s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů přináší evropským občanům a evropské ekonomice, a stanoví základ pro širokou diskusi za účasti orgánů EU, vnitrostátních parlamentů, podnikového sektoru, nevládních organizací, měst a obcí i řadových občanů; schvaluje cíl usilovat do roku 2050 o nulové čisté emise skleníkových plynů a žádá členské státy, aby tak rovněž učinily v rámci diskusí o budoucnosti Evropy na&#xa0;zvláštním summitu EU v&#xa0;Sibiu v&#xa0;květnu 2019 ; vyzývá členské státy, aby se zavázaly, že vynaloží úsilí nutné k dosažení tohoto cíle;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">2.&#xa0;&#xa0;bere na vědomí, že závažná rizika spojená se změnou klimatu patří k záležitostem, kterým občané přikládají největší význam; vítá, že lidé v celé Evropě, zejména mladá generace, stále aktivněji demonstrují s požadavky na klimatickou spravedlnost; vítá výzvy těchto aktivistů ke zvýšení ambicí a rychlé akci s cílem předejít překročení limitu 1,5 °C; je přesvědčen, že celostátní, regionální a místní orgány a EU by měly na základě těchto výzev jednat;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">3.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;evropští občané čelí již nyní přímým dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že podle Evropské agentury pro životní prostředí činily průměrné roční ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy a extrémními doprovodnými jevy změny klimatu v Unii v letech 2010 až 2016 přibližně 12,8 miliardy EUR, a že nedojde-li k přijetí dalších opatření, mohly by škody způsobené změnou klimatu vystoupat do roku 2080 v EU přinejmenším na 190 miliard EUR, což představuje čistou ztrátu rovnající se 1,8&#xa0;% jejího současného HDP; zdůrazňuje, že podle scénáře s vysokými emisemi by roční náklady způsobené záplavami mohly v EU do roku 2100 dosáhnout až 1 bilionu EUR a že katastrofy související s povětrnostními jevy by do roku 2100 mohly mít dopad na přibližně dvě třetiny evropských občanů v porovnání s 5&#xa0;% obyvatel v dnešní době; dále zdůrazňuje, že podle Evropské agentury pro životní prostředí bude 50&#xa0;% obydlených oblastí v EU do roku 2030 trpět vážným nedostatkem vody;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">4.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že zvláštní zpráva IPCC o oteplování o 1,5°C  představuje nejucelenější a nejaktuálnější vědecké hodnocení scénářů zmírňování změny klimatu v&#xa0;souladu s&#xa0;Pařížskou dohodou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">5.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že z této zprávy vyplývá, že omezit globální oteplování na 1,5°C, a to bez jakéhokoli nebo jen s mírným překročením, by znamenalo dosáhnout celosvětově nulových čistých emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2067 a každoročně emise skleníkových plynů do roku 2030 snižovat na nejvýše 27,4 GtCO2eq; zdůrazňuje, že s ohledem na tato zjištění musí Unie jako globální lídr usilovat o to, aby bylo nulových čistých emisí skleníkových plynů dosaženo co nejdříve, nejpozději však do roku 2050, abychom mohli s určitou jistotou doufat, že nárůst globální teploty nepřekročí 1,5&#xa0;°C do roku 2100,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">6.&#xa0;&#xa0;vyjadřuje znepokojení nad zprávou OSN „Environment Emissions Gap Report“, v níž se uvádí, že stávající nepodmíněné vnitrostátně stanovené příspěvky (Nationally Determined Contributions, NDCs) zdaleka překračují limit oteplování, který Pařížská dohoda stanovuje na úrovni výrazně pod 2&#xa0;°C, neboť tyto příspěvky vedou podle odhadů naopak k oteplování o 3,2°C do roku 2100<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Program OSN pro životní prostředí, „The Emissions Gap Report 2014“, s. 10.</p></footnote>; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby všechny strany UNFCCC do roku 2020 aktualizovaly své klimatické cíle;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Scénáře evropské strategie nulových emisí do poloviny století</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">7.&#xa0;&#xa0;je přesvědčen, že Evropa by mohla stát v čele úsilí o dosažení klimatické neutrality tím, že bude investovat do inovativních technologických řešení, více zapojovat občany a harmonizovat kroky v klíčových oblastech, jako je energetika, průmyslová politika a výzkum, a současně dbát na to, aby transformace proběhla sociálně spravedlivým způsobem;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">8.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že evropská strategie nulových čistých emisí představuje osm scénářů, jak dosáhnout ekonomické, technologické a sociální transformace, kterou Unie potřebuje, aby splnila dlouhodobý teplotní cíl vytyčený Pařížskou dohodou; konstatuje, že pouze dva z těchto scénářů umožní Unii dosáhnout nejpozději do roku 2050 čistých nulových emisí; zdůrazňuje, že to vyžaduje rychlou akci a značné úsilí na místní, regionální, státní i unijní úrovni, a to rovněž se zapojením všech nestátních aktérů; připomíná, že členské státy mají nařízení o správě energetické unie povinnost přijímat dlouhodobé vnitrostátní strategie; vyzývá proto členské státy, aby stanovily jednoznačné krátkodobé i dlouhodobé cíle a programy, které budou v souladu s cíli Pařížské dohody, a aby poskytovaly investiční  podporu scénářům spočívajícím v dosažení nulových čistých emisí;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">9.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že cílem první kategorie scénářů, jak je popsána ve strategii, je snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 pouze o cca 80&#xa0;% oproti emisím úrovni roku 1990; se znepokojením konstatuje, že tento cíl se nachází v dolní části rozpětí snah o udržení globálního oteplení pod 2&#xa0;°C, a není tedy v souladu s pařížským cílem udržet oteplení výrazně pod 2&#xa0;°C ani dále usilovat o jeho udržení pod hranicí 1,5&#xa0;°C;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">10.&#xa0;&#xa0;poukazuje na to, že, podle odhadů Komise vykazují scénáře s nulovými emisemi vyšší růst HDP Unie než scénáře s mírnějším snižováním emisí, přičemž účinky by měly být v obou případech rozloženy na území Unie nerovnoměrně, což je způsobeno rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, mimo jiné pokud jde o HDP na obyvatele a uhlíkovou náročnost energetického mixu; domnívá se, že zdaleka nejnákladnějším scénářem by byla nečinnost, která by vedla nejen k výraznému snížení HDP v Evropě, nýbrž také k dalšímu prohlubování ekonomických rozdílů mezi členskými státy a regiony i v rámci nich, protože se očekává, že na některé členské státy by měla nečinnost tvrdší dopad než na jiné;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">11.&#xa0;&#xa0;se znepokojením konstatuje, že závislost EU na dovozech energie činí v současnosti přibližně 55&#xa0;%; zdůrazňuje, že ve scénáři nulových čistých emisí by tento podíl klesl na 20&#xa0;% do roku 2050, což by pozitivně ovlivnilo obchodní bilanci a geopolitické postavení EU; konstatuje, že kumulativní úspory nákladů na dovoz fosilních paliv v období 2031–2050 by dosáhly 2–3 bilionů EUR a tyto prostředky by mohly být vydávány v jiných oblastech, které evropští občané považují za prioritní;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">12.&#xa0;&#xa0;oceňuje, že do strategie byly začleněny dva scénáře dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 a že Komise tyto scénáře podporuje, a soudí, že tento cíl, jehož má být dosaženo do poloviny století, je jediným cílem, který odpovídá závazkům Unie podle Pařížské dohody; lituje nicméně, že strategie se nezabývá žádnými scénáři dosažení nulových čistých emisí dříve než v roce 2050;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">13.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že scénáře navržené ve strategii počítají s využitím řady technologií odstraňování uhlíku, jako je zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nebo zachycování a využívání uhlíku (CCU) a zachycování CO<span vertical-align="sub">2</span> přímo ze vzduchu, které dosud nebyly uplatněny ve velkém rozsahu; domnívá se nicméně, že strategie nulových čistých emisí by měla prioritně usilovat o přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku v EU; domnívá se, že do&#xa0;roku 2030 bude třeba přijmout opatření, pokud se má Unie vyhnout tomu, aby se opírala o&#xa0;technologie odstraňování uhlíku, které by byly spojeny se značnými riziky pro ekosystémy, biologickou rozmanitost a&#xa0;potravinové zabezpečení, jak rovněž potvrzuje zpráva IPCC o omezení oteplení na 1,5°C;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Sociální aspekty změny klimatu a spravedlivý přechod</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">14.&#xa0;&#xa0;vítá, že podle hodnocení Komise je možné dosáhnout nulových čistých emisí bez čistého úbytku pracovních míst, a s uspokojením bere na vědomí podrobné hodnocení transformace v&#xa0;energeticky náročných odvětvích; zdůrazňuje, že pokud bude spravedlivý přechod na ekonomiku s nulovými čistými emisemi proveden dobře a bude spojen s vhodnou podporou nejzranitelnějších regionů, odvětví a občanů, bude mít potenciál vytvořit čisté zisky v oblasti zaměstnanosti v Unii – ve scénáři čistých nulových emisí se totiž zaměstnanost v celé ekonomice zvýší o 2,1 milionu nových míst do roku 2050, ve srovnání se zvýšením zaměstnanosti o 1,3 milionu nových míst ve scénáři, podle kterého se emise sníží o 80&#xa0;%; domnívá se proto, že by Komise měla vyvinout nový audit dovedností v rámci Přehledu dovedností EU s regionálními údaji o dovednostech, které jsou zapotřebí k tomu, aby klimaticky neutrální Evropa dokázala podporovat nejzranitelnější regiony, odvětví a občany při nabývání nových dovedností pro kvalitní pracovní místa v týchž regionech, která obstojí i v budoucnosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">15.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že klimaticky neutrální společnost bude mít pozitivní vliv také na veřejné zdraví, mimo jiné kvůli snížení nákladů na zdravotní péči a menšímu tlaku na systémy zdravotního pojištění a veřejného zdravotnictví, a na celkovou kvalitu života evropských občanů díky zvýšení biologické rozmanitosti, zlepšení kvality ovzduší a zmírnění expozice škodlivým látkám; konstatuje, že podle tohoto scénáře by se náklady spojené se škodami na zdraví snížily přibližně o 200 miliard EUR ročně;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">16.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je důležité vytvořit „fond pro spravedlivý přechod“, zejména pro oblasti nejvíce postižené dekarbonizací, jako jsou uhelné regiony, a to v kombinaci s celkovým posouzením sociálních dopadů stávajících systémů financování klimatických opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby byla dlouhodobá strategie přijata širokou veřejností, protože v některých odvětvích bude muset proběhnout rozsáhlá transformace;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">17.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je zapotřebí anticipační přístup, aby bylo možné zajistit spravedlivý přechod pro občany EU a podporovat regiony, které budou dekarbonizaci zasaženy nejvíce; je přesvědčen, že klimatická transformace Evropy musí být ekologicky, ekonomicky a&#xa0;sociálně udržitelná; zdůrazňuje, že chceme-li zajistit politické přijetí nové strategie všemi občany, je důležité vzít v potaz distribuční účinky klimatických a dekarbonizačních opatření, zejména vůči osobám s nízkými příjmy; domnívá se proto, že pokud má v Evropě proběhnout sociální a ekologická transformace, je nutné ve všech unijních i vnitrostátních klimatických opatřeních plně zohledňovat sociální dopady; v této souvislosti zdůrazňuje, že&#xa0;na základě inkluzivního procesu a v&#xa0;úzké spolupráci s&#xa0;místními a&#xa0;regionálními orgány veřejné správy, odbory, vzdělávacími institucemi, organizacemi občanské společnosti a&#xa0;soukromým sektorem bude třeba na všech úrovních vypracovat a dostatečně financovat strategie uzpůsobené místním podmínkám, jejichž cílem bude nabídnout všem evropským občanům v rámci tohoto transformačního procesu spravedlivé a rovné příležitosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">18.&#xa0;&#xa0;připomíná, že přibližně 50 až 125 milionů evropských občanů je v současnosti ohroženo energetickou chudobou<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/563472/IPOL_STU(2015)563472_EN.pdf</p></footnote>; zdůrazňuje, že energetická transformace může disproporčně postihnout osoby s nízkými příjmy a dále prohloubit energetickou chudobu; vyzývá členské státy, aby ve svých integrovaných národních plánech pro energetiku a klima uváděly odhady počtu domácností, které trpí energetickou chudobou, a aby v případě nutnosti přijímaly další opatření podle požadavků nařízení o správě energetické unie; vyzývá členské státy, aby činily progresivní kroky s cílem zajistit, že transformace energetiky proběhne sociálně spravedlivým způsobem a přístup k energii budou mít všichni občané EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Průběžné cíle</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">19.&#xa0;&#xa0;uvědomuje si, že desetiletí 2020–2030 bude mít rozhodující význam pro to, zda EU dosáhne do roku 2050 nulových čistých emisí; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily ambiciózní střednědobý cíl pro rok 2030, což je důležité pro zajištění dostatečné investiční stability na trhu, plné využití potenciálu technologických inovací a rozšíření příležitostí pro evropské podniky, které se chtějí stát globální tržními lídry ve výrobě s nízkými emisemi;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">20.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že má-li být do roku 2050 dosaženo nulových čistých emisí co nejúspornějším způsobem, bude nutné, aby byly cíle do roku 2030 navýšeny a uvedeny v soulad se scénáři dosažení nulových čistých emisí do roku 2050; je přesvědčen, že&#xa0;je nanejvýš důležité, aby Unie vyslala nejpozději na summitu OSN o&#xa0;změně klimatu, který se bude konat v&#xa0;září 2019 v&#xa0;New Yorku, jasný signál, že je připravena přehodnotit svůj přínos k plnění Pařížské dohody;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">21.&#xa0;&#xa0;podporuje aktualizaci vnitrostátně stanovených příspěvků Unie; vyzývá proto vedoucí představitele EU, aby s&#xa0;ohledem na&#xa0;summit OSN o&#xa0;klimatu plánovaný na září 2019 podpořili na&#xa0;zvláštním summitu EU v&#xa0;Sibiu v&#xa0;květnu 2019 zvýšení cílů vnitrostátně stanoveného příspěvku Unie; </p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">22.&#xa0;&#xa0;domnívá se proto, že&#xa0;Komise by měla nejpozději při přezkumech klimatického balíčku a dalších příslušných předpisů v letech 2022–2024 předložit legislativní návrhy, jimiž zvýší cíle v souladu s aktualizovanými vnitrostátně stanovenými příspěvky a cílem nulových čistých emisí; domnívá se, že pokud by cíle pro rok 2030 nebyly dostatečně náročné, omezily by se budoucí možnosti a možná i dostupnost některých metod nákladově efektivní dekarbonizace; domnívá se, že tento přezkum je důležitým milníkem na cestě k plnění klimatických závazků EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">23.&#xa0;&#xa0;je toho názoru, že v zájmu vyšší stability trhů by bylo prospěšné, kdyby EU stanovila také další střednědobý cíl pro snížení emisí do roku 2040, který by dále zvýšil stabilitu a zajistil dosažení dlouhodobého cíle stanoveného pro rok 2050;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">24.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že unijní strategie nulových čistých emisí by se měla opírat o pětiletá globální hodnocení prováděná podle Pařížské dohody a měla by přihlížet k technickému a společenskému vývoji a k příspěvkům nestátních aktérů a Evropského parlamentu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Příspěvky jednotlivých odvětví</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">25.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že čisté emise budou muset být sníženy téměř na nulu ve všech odvětvích hospodářství, jež by měla všechna společně přispívat ke snižování emisí; vyzývá proto Komisi, aby definovala scénáře klimatické neutrality pro všechna odvětví; v této souvislosti poukazuje na význam zásady „znečišťovatel platí“;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">26.&#xa0;&#xa0;poukazuje na význam opatření a právních předpisů v oblasti klimatu přijatých v různých politických oblastech, avšak varuje, že roztříštěný přístup může způsobit nejednotnost a nepovede k dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů v EU do roku 2050; domnívá se, že je třeba přijmout zastřešující přístup;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">27.&#xa0;&#xa0;žádá Komisi, aby zvážila možnost harmonizace cen uhlíku a energií v EU s cílem podpořit přechod na ekonomiku s nulovými čistými emisemi, zejména v odvětvích, které nejsou zahrnuty do unijního systému obchodování s emisemi; žádá Komisi, aby posoudila, jak nejlépe zamezit tomu, aby se někteří lidé ocitli v těžké sociální situaci, a trvá na tom, že celkové zatížení občanů by se nemělo zvyšovat;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">28.&#xa0;&#xa0;uvědomuje si, že zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplení o 1,5&#xa0;°C přisuzuje ve většině scénářů, podle nichž se oteplení omezuje na 1,5&#xa0;°C, významnou úlohu technologii zachycování a skladování uhlíku; zdůrazňuje, že EU si musí v této oblasti stanovit náročnější cíle; dále konstatuje, že členské státy v rámci Strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) stanovily cíle pro komerční využití CCS v evropském odvětví energeticky a průmyslové výroby do 20. let 21. století; považuje na nezbytné, aby se zvýšila míra využívání ekologicky bezpečných technologií zachycování, skladování a využívání uhlíku  (CCU a CCS) v průmyslových procesech, díky čemuž by bylo dosaženo čistého snížení emisí díky jejich eliminaci a trvalému skladování CO<span vertical-align="sub">2</span>;<span vertical-align="sub"></span>se znepokojením konstatuje, že mnohé technologie pro zachycování a využívání uhlíku nevedou v současnosti k trvalému snižování emisí; žádá proto Komisi, aby vypracovala technická kritéria, která zajistí, že budou podporovány pouze ty technologie, které přinášejí ověřitelné výsledky;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">29.&#xa0;&#xa0;poukazuje na to, že tato strategie potvrzuje, že&#xa0;emise skleníkových plynů z dopravy stále rostou a&#xa0;že současná opatření nebudou stačit k tomu, aby bylo odvětví dopravy do roku 2050 dekarbonizováno; poukazuje na to, že je důležité, aby proběhl odklon od letecké dopravy, která by měla být nahrazena železniční dopravou, mimo jiné díky rychlému vybudování interoperabilní vnitrounijní železniční sítě a mobilizací dalších investic, a veřejnou dopravou a sdílenou mobilitou; konstatuje, že silniční doprava se na celkových emisí CO<span vertical-align="sub">2</span> v EU podílí z jedné pětiny; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby přijaly rozhodné kroky, které spotřebitelům ve všech členských státech poskytnou přístup k vozidlům s nulovými a nízkými emisemi a současně budou bránit tomu, že by se v členských státech s nižšími příjmy více používala stará, vysoce znečišťující vozidla; dále poukazuje na úlohu inteligentních technologií, např. inteligentní dobíjecí infrastruktury, pro vytváření součinnosti mezi elektrifikací dopravy a rozvojem obnovitelných zdrojů energie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">30.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že k dosažení klimatické neutrality unijní ekonomiky jako celku musí přispívat všechna odvětví, včetně odvětví mezinárodní letecké a lodní dopravy; konstatuje, že z analýzy Komise vyplývá, že současné globální cíle a plánovaná opatření Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví, i kdyby byla plně realizována, nestačí k dosažení nezbytného snížení emisí a že je zapotřebí dalších rozsáhlých akcí s cílem bude dosáhnout nulových čistých emisí v celé ekonomice; poukazuje na to, že  v těchto odvětvích jsou zapotřebí investice do bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií a paliv; vyzývá Komisi, aby v těchto odvětvích uvedla do praxe zásadu „znečišťovatel platí“; připomíná, že podle odhadů se emise skleníkových plynů z mezinárodní lodní dopravy zvýší do roku 2050 až o 250&#xa0;%; vítá, že odvětví mezinárodní lodní dopravy si samo stanovilo absolutní cíl snížení emisí skleníkových plynů; se znepokojením konstatuje, že nedochází k žádnému pokroku, pokud jde o převedení tohoto cíle do krátkodobých a střednědobých opatření a dalších konkrétních kroků; poukazuje na to, že jednotlivé druhy dopravy nesou nestejný díl tohoto břemene; žádá, aby rostoucí příjmy ETS byly využívány k podpoře druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, např. autobusové či železniční dopravy;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">31.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že přibližně 60&#xa0;% celosvětového objemu metanu pochází ze zemědělství, skládek a odpadní vody, produkce fosilních paliv a jejich potrubní přepravy a z dalších podobných zdrojů; připomíná, že metan velmi silný skleníkový plyn, jehož potenciál oteplování je ve stoletém výhledu 28krát vyšší než potenciál CO<span vertical-align="sub">2</span><footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Van Dingenen, R., Crippa, M., Maenhout, G., Guizzardi, D., Dentener, F., Global trends of methane emissions and their impacts on ozone concentrations (Světový vývoj emisí metanu a jejich dopady na koncentrace ozonu), EUR 29394 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018, ISBN 978-92-79-96550-0, doi:10.2760/820175, JRC113210.</p></footnote>;<span vertical-align="sub"></span>opět vyzývá Komisi, aby v&#xa0;rámci strategického plánu Unie pro metan co nejdříve prozkoumala politiky, jež by bylo možné přijmout, a rychle tak začít řešit problém emisí metanu, a aby za tímto účelem předložila Evropskému parlamentu a&#xa0;Radě legislativní návrhy;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">32.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;v&#xa0;roce 2050 bude jedním z&#xa0;hlavních zbývajících zdrojů emisí skleníkových plynů v&#xa0;EU zemědělství, a to zejména v důsledku emisí metanu a&#xa0;oxidů dusíku;<span font-style="italic"></span>poukazuje na to, že zemědělství má velký potenciál pro řešení problémů spojených se změnou klimatu, např. díky ekologickým a technologickým inovacím a zachycování uhlíku v půdě; požaduje takovou společnou zemědělskou politiku, která bude přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů v souladu s přechodem na klimaticky neutrální hospodářství; vyzývá Komisi, aby zajistila soulad zemědělských politik, především unijních a vnitrostátních fondů, s cíli Pařížské dohody;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">33.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že klimatické cíle je nutné zohledňovat ve všech politikách EU, včetně obchodní politiky; žádá Komisi, aby zajistila plný soulad všech obchodních dohod, které Evropská unie uzavírá, s Pařížskou dohodou, neboť tím se nejen podpoří celosvětové úsilí v oblasti změny klimatu, ale také budou zaručeny rovné podmínky pro daná odvětví;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">34.&#xa0;&#xa0;podporuje aktivní a udržitelné lesní hospodářství na vnitrostátní úrovni společně s&#xa0;konkrétními prostředky ke stimulaci účinného a udržitelného biohospodářství v EU, protože lesy mají velký potenciál přispět k evropskému úsilí v oblasti klimatu (prostřednictvím pohlcování a ukládání uhlíku a substitučních účinků) a k dosažení cíle nulových emisí do roku 2050; poukazuje na nutnost přizpůsobit se změně klimatu a&#xa0;zastavit úbytek biologické rozmanitosti a&#xa0;zhoršování ekosystémových služeb v EU do roku 2020 a nutnost vyvíjet politiky na základě fakt s cílem přispívat k provádění a financování opatření EU v oblasti zachování biologické rozmanitosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Energetická politika</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">35.&#xa0;&#xa0;vyzdvihuje příspěvek energetické účinnosti k zabezpečení dodávek, hospodářské konkurenceschopnosti, ochraně životního prostředí, snižování nákladů na energie a zvyšování kvality bydlení; potvrzuje významnou úlohu energetické účinnosti při vytváření obchodních a pracovních příležitostí a její globální a regionální přínos; v této souvislosti připomíná, že nařízení o správě energetické unie uvádí do praxe zásadu „energetická účinnost na prvním místě“ a že tato zásada by měla být nákladově účinným způsobem plně uplatňována v celém energetickém řetězci a měla by být považována za základ pro veškeré scénáře k dosažení cíle nulových emisí do roku 2050;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">36.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje ústřední úlohu energetiky při přechodu k hospodářství s nulovými čistými emisemi; připomíná, že Unii se podařilo v uplynulých desetiletích dostatečně oddělit emise skleníkových plynů a hospodářský růst a snížit emise, zejména díky energetické účinnosti a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že přechod k čisté energii by měl nadále vytvářet pobídky k modernizaci evropské ekonomiky, podporovat udržitelný ekonomický růst a přinášet sociální a environmentální prospěch evropským občanům;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">37.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že vedoucí úloha EU v obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti ukazuje ostatním částem světa, že přechod k čisté energii je možný a prospěšný i nad rámec boje proti změně klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">38.&#xa0;&#xa0;poukazuje na to, že dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů si vyžádá značné další investice do energetického systému EU a s ním spojené infrastruktury, a to v rozsahu 175 až 290 miliard EUR ročně;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">39.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že s ohledem na různou startovní pozici při přechodu na jiné zdroje energie může být úsilí o snížení emisí skleníkových plynů pro dosažení klimatické neutrality na úrovni EU vyvíjeno nestejně v různých částech Unie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">40.&#xa0;&#xa0;vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly balíček opatření pro čistou energii; připomíná, že členské státy mají pravomoc rozhodovat o svém energetickém mixu v klimatickém a energetickém rámci EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">41.&#xa0;&#xa0;vyzývá k vytvoření energeticky vysoce účinného energetického systému založeného na obnovitelných zdrojích energie a&#xa0;žádá Komisi a&#xa0;členské státy, aby v&#xa0;tomto ohledu přijaly veškerá nezbytná opatření, neboť ta budou mít účinky i na všechna ostatní ekonomická odvětví; zdůrazňuje, že všechny cesty, které popisuje Komise, počítají s dramatickým snížením využívání fosilních paliv a výrazným rozvojem obnovitelných zdrojů energie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">42.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že k naplňování cílů EU v oblasti klimatu významně přispěla směrnice o ekodesignu<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"> Směrnice Evropského parlamentu a&#xa0;Rady 2009/125/ES ze dne 21.&#xa0;října&#xa0;2009 o&#xa0;stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L&#xa0;285, 31.10.2009, s.&#xa0;10).</p></footnote>, která každoročně snižuje emise skleníkových plynů o 320 milionů tun ekvivalentu CO<span vertical-align="sub">2</span>, a že se odhaduje, že díky této směrnici spotřebitelé v EU uspoří do roku 2020 až 112 miliard EUR, tj. 490 EUR ročně na domácnost; požaduje, aby se směrnice o ekodesignu vztahovala i na jiné produkty, mimo jiné tablety a chytré telefony, a aby byly stávající normy aktualizovány s ohledem na technologický vývoj;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">43.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je nutné zajistit další integraci evropského trhu s energií, aby bylo možné co nejúčinněji dekarbonizovat odvětví energetiky, usnadnit investice tam, kde lze dosáhnout největšího podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, a pobízet občany k aktivní účasti, aby se urychlila transformace v uhlíkově neutrální udržitelné hospodářství; považuje za velmi důležité zvýšit míru propojenosti mezi členskými státy a vybízí k tomu, aby vznikalo více režimů přeshraničních podpor;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">44.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že 40&#xa0;% konečné spotřeby energie a 36&#xa0;% emisí CO<span vertical-align="sub">2</span> v Evropě připadá na odvětví stavebnictví<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings</p></footnote>; využívá k využití potenciálu tohoto odvětví pro energetické úspory a snížení uhlíkové stopy v souladu s cílem směrnice o energetické náročnosti budov<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"> Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).</p></footnote>, který spočívá ve vytvoření vysoce energeticky účinného fondu budov bez emisí uhlíku do roku 2050; zdůrazňuje, že zvyšování energetické účinnost budov má značný potenciál pro další snižování emisí skleníkových plynů v Evropě; dále se domnívá, že nízká energetická náročnost budov zásobovaných výhradně energií z obnovitelných zdrojů je nutnou podmínkou naplnění Pařížské dohody a programu EU pro růst, místní pracovní místa a lepší životní podmínky občanů v celé Evropě;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">45.&#xa0;&#xa0;vyzývá všechny orgány státní správy na národní, regionální i místní úrovni, aby zaváděly opatření na podporu účasti občanů na energetické transformaci a na podporu výměny osvědčených postupů; v&#xa0;této souvislosti zdůrazňuje, že při přechodu na systém s nulovými čistými emisemi bude mít rozhodující význam zapojení občanů do energetického systému prostřednictvím decentralizované výroby energie z&#xa0;obnovitelných zdrojů, skladování elektrické energie a jejich&#xa0;účasti na&#xa0;odezvě na&#xa0;straně poptávky a&#xa0;na systémech energetické účinnosti; vyzývá proto k tomu, aby se součástí těchto scénářů stala aktivní účast občanů, a to zejména na straně poptávky;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Průmyslová politika</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">46.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že se hospodářská prosperita, globální průmyslová konkurenceschopnost a klimatická politika navzájem posilují; znovu opakuje, že přechod k ekonomice s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů představuje pro EU výzvy a příležitosti a že je zapotřebí investic do průmyslových inovací včetně digitálních a čistých technologií, aby se podpořil růst a posílila konkurenceschopnost, rozvíjely budoucí dovednosti a vznikaly miliony nových pracovních příležitostí, například v rostoucím oběhovém hospodářství a biohospodářství;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">47.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že k získání tolik potřebné důvěry investorů a k tomu, aby evropská odvětví mohla přijímat dlouhodobá investiční rozhodnutí, je klíčový stabilní a předvídatelný rámec energetické a klimatické politiky, protože životní cyklus většiny průmyslových zařízení přesahuje dvacet let;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">48.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje úlohu energeticky náročných odvětví pro dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů v EU; domnívá se, že pokud Unie chce zůstat lídrem v průmyslu s nízkými emisemi a zachovat průmyslovou výrobu v EU, udržet konkurenceschopnost evropských odvětví, minimalizovat závislost na fosilních palivech a zranitelnost vůči nestabilním a rostoucím cenám dovážených fosilních paliv a předejít riziku úniku uhlíku, je nezbytné definovat inteligentní a cílené politické rámce; vyzývá Komisi, aby představila novou integrovanou průmyslovou strategii EU v oblasti klimatu pro energeticky náročná odvětví na podporu přechodu ke konkurenceschopnému těžkému průmyslu s nulovými čistými emisemi;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">49.&#xa0;&#xa0;vyzývá Komisi, aby vypracovala průmyslovou strategií obsahující opatření, která zajistí konkurenceschopnost evropského průmyslu na celosvětové úrovni za rovných podmínek; domnívá se, že v rámci této politiky by Komise měla posuzovat, zda jsou dodatečná opatření na ochranu průmyslových odvětví před únikem uhlíku s ohledem na dovoz produktů, která nahradí, pozmění nebo doplní stávající opatření v této oblasti, účinná a slučitelná s pravidly WTO;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">50.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že řada rozvíjejících se trhů se sama staví do situace, v níž hrají významnou úlohu v pokrytí potřeb světového trhu během přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi, například pokud jde o dopravu s nulovými emisemi a obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje, že EU musí zůstat vedoucí ekonomikou v oblasti ekologických inovací a investic do ekologických technologií;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">51.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že Evropská komise ve své zprávě z roku 2018 o cenách energií a energetických nákladech v Evropě<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1548155579433&amp;uri=CELEX%3A52019DC0001</p></footnote> zdůrazňuje, že EU je stále velmi vystavena nestabilním a rostoucím cenám fosilních paliv a že v budoucnosti se očekává růst nákladů na výrobu elektřiny z fosilních paliv a současně snižování nákladů na výrobu z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že náklady na dovoz energií do EU vzrostly v roce 2017 o 26 % na 266 miliard EUR, zejména z důvodu rostoucích cen ropy; dále konstatuje, že ve zprávě se odhaduje, že nárůst cen ropy má negativní dopad na růst EU (–0,4&#xa0;% HDP v roce 2017) a inflaci (+0,6);</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Výzkum a inovace</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">52.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že pro podporu vedoucí úlohy Evropské unie v boji proti změně klimatu mají klíčový význam unijní a vnitrostátní programy výzkumu a inovací, a domnívá se, že do přípravy a provádění výzkumných a inovačních programů by měla být vhodným způsobem začleňována otázka klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">53.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že v příštích dvou desetiletích bude nutné vyvinout značné úsilí v oblasti výzkumu a inovací, aby se nízkouhlíková a bezuhlíková řešení stala všeobecně dostupnými a byla sociálně a ekonomicky udržitelná a aby byla nalezena nová řešení pro dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">54.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje svůj postoj, že nejméně 35&#xa0;% výdajů programu Horizont Evropa musí přispívat k dosažení cílů v oblasti klimatu a musí být součástí obecného cíle Unie začleňovat klimatické hledisko do všech oblastí činnosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Financování</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">55.&#xa0;&#xa0;požaduje, aby byl rychle zřízen „Inovační fond EU pro ETS“, pro nějž by první výzvy k&#xa0;předkládání návrhů měly být zveřejněny v roce 2019, s cílem podpořit investice do demonstrací přelomových nízkouhlíkových technologií v širokém spektru odvětví, nejen v odvětví výroby elektrické energie, nýbrž také v dálkovém vytápění a&#xa0;průmyslových procesech; žádá, aby byl víceletý finanční rámec 2021–2027 a jeho programy plně v souladu s Pařížskou dohodou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">56.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že má-li Unie dosáhnout nejpozději do&#xa0;roku 2050 nulových čistých emisí, budou zapotřebí rozsáhlé investice ze soukromých zdrojů; domnívá se, že tyto investice budou vyžadovat dlouhodobé plánování,&#xa0;regulační stabilitu a&#xa0;předvídatelnost pro investory a budou muset být řádně zohledněny v budoucích předpisech EU; zdůrazňuje proto, že provádění akčního plánu udržitelných financí, který byl přijat v březnu 2018, by mělo být na seznamu priorit, včetně kalibrace kapitálových požadavků bank a obezřetného nakládání s aktivy s vysokým podílem uhlíku, obezřetnostních pravidel pro pojišťovny a modernizace povinností institucionálních investorů a správců aktiv;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">57.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že víceletý finanční rámec na&#xa0;období 2021–2027 by měl být před svým přijetím posouzen s ohledem na cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrálního hospodářství a že musí být zavedena standardní zkouška klimatické odolnosti výdajů z rozpočtu EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">58.&#xa0;&#xa0;lituje, že dotace na fosilní paliva stále narůstají a dosahují roční výše kolem 55 miliard EUR<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Ceny energií a náklady na energie v Evropě, <a href="#reds:iEcCom/COM-2019-0001" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iEcCom/COM-2019-0001">COM(2019)&#xa0;0001</a> final, s. 10–11.</p></footnote>; vyzývá EU a členské státy, aby okamžitě přestaly poskytovat veškeré evropské a&#xa0;vnitrostátní dotace na&#xa0;fosilní paliva;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">59.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje význam spravedlivého přechodu na&#xa0;uhlíkově neutrální ekonomiku a&#xa0;vyzývá členské státy, aby v&#xa0;tomto ohledu zavedly vhodné politiky a&#xa0;financování; zdůrazňuje, že&#xa0;spravedlivý přechod by měly ve vhodných případech rovněž podporovat výdaje EU z&#xa0;příslušných fondů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Úloha spotřebitelů a oběhové hospodářství</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">60.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že na snižování emisí skleníkových plynů mají významný vliv změny v&#xa0;chování spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby se co nejdříve zabývala možnými opatření, které by vybízely ke změnám chování, včetně ekologických daní; zdůrazňuje, že při podpoře změny chování mají velký význam iniciativy vycházející zdola, jako je například Pakt starostů a&#xa0;primátorů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">61.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;velká část spotřeby energie, a&#xa0;tedy i&#xa0;emisí skleníkových plynů, má přímou vazbu na&#xa0;získávání, zpracování, přepravu, přeměnu, použití a&#xa0;likvidaci zdrojů; zdůrazňuje, že&#xa0;v&#xa0;každé z fází řetězce řízení zdrojů je možné dosahovat velmi rozsáhlých úspor; zdůrazňuje proto, že&#xa0;zvyšování produktivity zdrojů díky vyšší účinnosti a&#xa0;omezování plýtvání zdroji prostřednictvím opatření, jako je opětovné využití, recyklace a&#xa0;repasování, může výrazně snížit jak spotřebu zdrojů, tak i&#xa0;emise skleníkových plynů a současně zvýšit konkurenceschopnost a vytvářet obchodní a pracovní příležitosti; poukazuje na nákladovou efektivitu opatření oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že vyšší účinnost zdrojů a přístup oběhového hospodářství a design výrobků v jeho rámci přispějí k&#xa0;změně ve vzorcích výroby a&#xa0;spotřeby a&#xa0;sníží množství odpadu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">62.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje význam produktové politiky, jako jsou ekologické veřejné zakázky a ekodesign, která může významně přispět k&#xa0;úsporám energie a&#xa0;ke&#xa0;snížení uhlíkové stopy výrobků a&#xa0;materiálů v nich použitých a zmírnit celkový dopad výrobků na&#xa0;životní prostředí; zdůrazňuje, že jako součást norem EU v&#xa0;oblasti ekodesignu je třeba zavést požadavky na oběhové hospodářství a&#xa0;rozšířit stávající metodiku ekodesignu na&#xa0;další kategorie výrobků vedle výrobků spojených se spotřebou energie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">63.&#xa0;&#xa0;je toho názoru, že by se mělo pokračovat v práci na spolehlivém měření vlivu klimatu na základě spotřeby; bere na vědomí závěr, k němuž Komise dospěla ve svém podrobném hodnocení a podle něhož je úsilí EU o snižování emisí z výroby poněkud znehodnocováno dovozem zboží s vysokou uhlíkovou stopou, avšak EU přesto významně přispívá ke snižování emisí v jiných zemích díky zvýšeným obchodním tokům a vyšší uhlíkové účinnosti svých exportů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">EU a globální činnost v oblasti klimatu</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">64.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje význam rostoucího počtu iniciativ a soustavného dialogu na příslušných mezinárodních fórech a význam účinné klimatické diplomacie, jejímž cílem je podnítit další regiony a třetí země, aby přijímaly obdobná politická rozhodnutí o zvýšení cílů v oblasti klimatu; vyzývá EU, aby navýšila finanční prostředky, které přiděluje na vlastní činnost v oblasti klimatu, a aktivně se snažila podněcovat členské státy k tomu, aby zvyšovaly finanční pomoc třetím zemím v souvislosti s klimatem (ve formě rozvojové pomoci spíše než půjček), což by mělo doplňovat&#xa0;zahraniční rozvojovou pomoc a&#xa0;nemělo by se započítávat dvakrát jako rozvojová pomoc a&#xa0;finanční podpora v&#xa0;oblasti klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">65.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že summit OSN o klimatu&#xa0;v září 2019 bude vhodným okamžikem k tomu, aby hlavní představitelé států oznámili zvýšené ambice vnitrostátně stanovených příspěvků; domnívá se, že EU by měla zaujmout stanovisko k&#xa0;aktualizaci svých vnitrostátně stanovených příspěvků v dostatečném časovém předstihu, aby přišla na summit dobře připravena, a měla by rozvíjet úzkou spolupráci s mezinárodní koalicí stran na podporu posílených ambicí v oblasti klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">66.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že důležité je posílit interoperabilitu mezi politickými nástroji EU a jejich ekvivalenty ve třetích zemích, zejména mechanismů stanovování cen uhlíku; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci a podpoře rozvoje mechanismů cen uhlíku mimo EU a aby dále tuto spolupráci a podporu prohlubovala v zájmu rozsáhlejšího snižování emisí a zajištění rovnějších podmínek v globálním měřítku; zdůrazňuje, že&#xa0;je důležité stanovit environmentální záruky, aby se zajistilo, že snížení emisí skleníkových plynů bude reálné a dodatečné; vyzývá proto Komisi, aby se zasazovala o přísná a&#xa0;dobře koncipovaná mezinárodní pravidla, která nebudou obsahovat mezery, pokud jde o vykazování či dvojí vykazování snižování emisí;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-align="center" text-indent="-28.35pt">°</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-align="center" text-indent="-28.35pt">°&#xa0;&#xa0;°</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">67.&#xa0;&#xa0;pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a&#xa0;vládám a&#xa0;parlamentům členských států.</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">&#xa0;</p></Section></Motion>