EVROPSKÝ PARLAMENT

Dokument ze zasedání

24. 1. 2006   B6‑0074/2006

NÁVRH USNESENÍ,

který na základě otázky k ústnímu zodpovězení B6‑0347/2005

v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu

předkládá Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o prohlášení státních řídících orgánů

B6‑0074/2006

Usnesení Evropského parlamentu o prohlášení státních řídících orgánů

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 274 Smlouvy,

–  s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 (T6 – 0092/2005, přijatém naprostou většinou dne 12. dubna 2005) navrhl, aby každý členský stát předložil předem prohlášení o využití finančních prostředků EU, a poté i roční prohlášení o věrohodnosti týkající se využití těchto prostředků,

 

B.   vzhledem k tomu, že Evropská komise tuto iniciativu uvítala a zahrnula ji do svého sdělení o plánu postupu k integrovanému rámci vnitřní kontroly,

 

C.   vzhledem k tomu, že zjištění Evropského účetního dvora jasně ukazují, že hlavními problémy, pokud jde o zákonnost a správnost uskutečněných operací, dochází především na úrovni členských států,

 

D.   vzhledem k tomu, že na zasedání Rady ECOFIN dne 8. listopadu 2005 nebyl návrh Parlamentu o prohlášeních řídících orgánů jednotlivých členských států přijat,

1.  vítá skutečnost, že Komise vyjadřuje podporu nově navrženým nástrojům a bere na vědomí, že Komise stanovila otázku bezvýhradné věrohodnosti jednou ze strategických bodů nejvyššího významu pro období do roku 2009;

 

2.   je pevně přesvědčen, že to, co je potřeba, není více kontrol, ale lepší kontroly, a že ujištění musí poskytnout zejména členské státy a ne kontrola Komise prováděná na místě;

 

3.   je přesvědčen, že bez výrazného pokroku k účinnému uplatňování systémů dohledu a kontroly členskými státy a bez pevného závazku řešit zjištěné nedostatky těchto systémů nebude Komise schopná získat náležité informace o řádnosti operací;

 

4.   vyjadřuje hluboké zklamání nad tím, že Rada nebyla zastoupena na diskusi Parlamentu s Účetním dvorem o výroční zprávě za rok 2004, což svědčí o tom, že Rada má na postupu udělení absolutoria malý zájem;

 

5.   vyzývá úřadující předsednictví Rady a zástupce členských států, aby v budoucnu přikládali postupu udělení absolutoria větší význam;

 

6.   domnívá se, že prohlášení řídících orgánů jednotlivých členských států jsou významným a jednoduchým nástrojem zdokonalení uplatňování systémů dohledu a kontroly a že jsou nezbytná ke zvýšení jejich odpovědnosti;

 

7.   dále se domnívá, že tato prohlášení jsou plně v souladu s článkem 274 Smlouvy[1]

 

8.   bere na vědomí, že v některých případech se tato národní prohlášení mohou ve skutečnosti skládat ne z jednoho, ale z několika prohlášení v rámci jednoho státu, z důvodu uznání politických systémů, které jsou v některých členských státech federální nebo decentralizované;

 

9.   zdůrazňuje, že prvořadou zásadou, kterou Parlament zastává, je aby příslušné politické orgány převzaly v rámci členských států plnou odpovědnost za finanční prostředky, které jsou jim dány k dispozici;

 

10. upozorňuje na skutečnost, že je naprosto důležité, aby systémy dohledu a kontroly byly uplatňovány účinně, zejména v kontextu Evropské unie, kde velká část rozpočtu sestává z vysoce riskantních výdajů, neboť závisí na informacích poskytovaných příjemci;

 

11. domnívá se, že bez významného zlepšení uplatňování systémů kontroly a dohledu v členských státech není možné jednoznačného prohlášení o věrohodnosti dosáhnout a vyjadřuje politování nad tím, že kritika rozpočtu Evropské unie a způsobu, jakým „Brusel“ používá peníze, bude za současných okolností trvat i nadále;

 

12. připomíná, že dne 8. června ( P6_TA(2005)0224 uvedl, že pro něho bude v případě absence požadovaných národních prohlášení obtížné přijmout novou interinstitucionální dohodu o nových finančních výhledech pro období 2007–2013;

 

13. vyzývá Radu, aby přehodnotila své závěry ze zasedání, které proběhlo dne 8. listopadu 2005, v zájmu připravení půdy pro konstruktivní dialog s Parlamentem o nových finančních výhledech a v zájmu vytvoření a uplatňování účinných systémů dohledu a kontroly nad výdaji Evropské unie v členských státech, což je to, co evropští daňoví poplatníci očekávají;

14.  pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropské investiční bance a celostátním a regionálním kontrolním orgánům členských států.

[1] „Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“