EVROPSKÝ PARLAMENT

Dokument ze zasedání

23. 10. 2006   B6‑0544/2006

NÁVRH USNESENÍ,

který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6‑0438/2006 a B6‑0439/2006

v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu

předložili Karl-Heinz Florenz a Ria Oomen-Ruijten

za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o následných opatřeních vyplývajících ze stanoviska Parlamentu k ochraně životního prostředí: boj proti zločinu, trestné činy a tresty

B6‑0544/2006

Usnesení Evropského parlamentu o následných opatřeních vyplývajících ze stanoviska Parlamentu k ochraně životního prostředí: boj proti zločinu, trestné činy a tresty

Evropský parlament,

 

  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí[1],

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a spotřebitelskou politiku o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí[2],

–  s ohledem na legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje rámcový program na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech ( KOM(2001) 646 – C5-0694/2001 – 2001/0262(CNS) [3],

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 13. září 2005 (rozsudek ve věci C-176/03, Komise v. Rada[4] )

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 (rozsudek ve věci C-176/03, Komise v. Rada) (KOM 2005)0583)[5],

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 (C-176/03, Komise/Rada), ( 2006/2007(INI) )[6],

 

  s ohledem na článek 108 jednacího řádu,

 

 

A.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 13. září 2005 rozhodl, že Evropské společenství je oprávněno přijímat opatření vztahující se k trestnímu právu členských států, považuje-li to za nutné v zájmu zajištění plné účinnosti pravidel, jež stanoví na ochranu životního prostředí,

B.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr se domnívá, že ustanovení článku 132C a čl. 280 odst. 4 Smlouvy o ES nebrání harmonizaci trestního práva za účelem provádění politiky v oblasti životního prostředí,

C.   vzhledem k tomu, že se Soudní dvůr domnívá, že „Za těchto podmínek rámcové rozhodnutí tím, že zasahuje do pravomocí, které článek 175 ES svěřuje Společenství, porušuje ve svém celku z důvodu své nedělitelnosti článek 47 EU”,

D.  vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém sdělení o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 uvedla, že ustanovení trestního práva nutná pro účinné provádění práva Společenství jsou záležitostí Smlouvy o ES,

E.  vzhledem k tomu, že postoj Soudního dvora v podobě opětovného výkladu Komise je třeba přivítat, jelikož podporuje postoj, který již přijal Evropský parlament ve svém usnesení o právním základu a souladu s právními předpisy (Koukiadisova zpráva – Usnesení Evropského parlamentu o právních základech a souladu s právními předpisy Společenství ( 2001/2151(INI) )[7],

1.  vítá rozsudek Soudního dvora, kterým bylo zrušeno rámcové rozhodnutí o ochraně životního prostředí, které bylo chybně přijato v rámci třetího pilíře namísto pilíře prvního;

2.   bere na vědomí, že v důsledku rozhodnutí Soudního dvora vzniká právní vakuum, pokud jde trestněprávní ochranu životního prostředí;

3.  domnívá se, že přijetí rámcového rozhodnutí Radou je odrazem toho, že členské státy uznávají nutnost trestněprávních nástrojů pro posílení právních předpisů na ochranu životního prostředí;

4.  domnívá se, že přijetí rámcového rozhodnutí Radou ukazuje, že členské státy uznávají potřebu určité harmonizace v oblasti trestněprávní ochrany životního prostředí;

5.  bere na vědomí, že Soudní dvůr jasně uvedl, že články 1 až 7 rámcového rozhodnutí by bylo možno řádně přijmout podle článku 175 Smlouvy o ES;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že se Evropská komise ve svém sdělení o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 nevyjadřuje výslovněji o krocích, které hodlá učinit v souvislosti s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí;

7.  vyzývá Radu, aby přezkoumala původní návrh Komise s cílem jej upravit nebo poskytnout pokyny, pokud jde o nový návrh právního předpisu o trestněprávní ochraně životního prostředí na základě článku 175 Smlouvy o ES;

8.  pokud Rada není rozhodnuta pokročit v přijímání společného postoje k původnímu návrhu Komise, požaduje, aby Evropská komise vypracovala nový návrh o trestněprávní ochraně životního prostředí na základě článku 175 Smlouvy a přitom zohlednila rozsudek Soudního dvora a zapracovala výsledek hlasování Evropského parlamentu v prvním čtení o původním návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 180 E, 26.2.2001, s. 0238
[2] Úř. věst. C 127 E, 29.5.2003, s. 27-119.
[3] Úř. věst. C 051 E, 26. 2.2002, s. 345.
[4] Úř.věst. C 315 E 10.12.2005, s. 2.
[5] Dosud nezveřejněno v Úř. věst. 
[6] Text přijatý dne 14.6.2006, P6_TA-PROV(2006)0260
[7] Úř.věst. C 76 E 25.3.2004, s. 2.