EVROPSKÝ PARLAMENT
Dokument ze zasedání
6. 7. 2007 B6‑0277/2007
NÁVRH USNESENÍ,
který na základě otázky k ústnímu zodpovězení B6‑0134/2007
v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu
předkládají Miroslav Ouzký, Georgs Andrejevs a John Bowis
za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
o činnosti zaměřené na řešení problematiky kardiovaskulárních chorob
Usnesení Evropského parlamentu o činnosti zaměřené na řešení problematiky kardiovaskulárních chorob
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 152 Smlouvy o ES,
– s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky, které se konalo ve dnech 1.–2. června 2004[1],
– s ohledem na návrh Komise týkající se akčního programu pro veřejné zdraví na období 2007–2013[2],
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o legislativním a pracovním programu Rady na rok 2006, v něm Parlament žádá Komisi, aby „zajistila, že budou podniknuty vhodné kroky v návaznosti na její sdělení o boji proti obezitě, kardiovaskulárním chorobám, cukrovce, rakovině, mentálním poruchám a HIV/AIDS“[3],
– s ohledem na „Evropskou strategii prevence a léčby neinfekčních chorob“ Světové zdravotní organizace (WHO)[4],
– s ohledem na závěry a strategické cíle Pekingské deklarace a akční platformy 4. světové konference OSN o ženách, pokud jde o ženy a zdraví,
– s ohledem na evropské metodické pokyny k prevenci kardiovaskulárních chorob[5],
– s ohledem na konferenci na téma kardiovaskulárního zdraví, která se konala v červnu 2005 v Lucemburku[6],
– s ohledem na konferenci o prevenci kardiovaskulárních chorob „Women’s Health at Heart“, která se konala v březnu 2006[7],
– s ohledem na iniciativu finského předsednictví „Zdraví ve všech politikách“[8],
– s ohledem na sedmý rámcový program pro výzkum[9],
– s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že na základě evropských statistických údajů o kardiovaskulárních chorobách z roku 2005 jsou kardiovaskulárních choroby, které způsobují 1,9 milionu úmrtí, hlavní příčinou úmrtí mužů a žen v Evropské unii; vzhledem k tomu, že muže a ženy postihují kardiovaskulární choroby odlišným způsobem; vzhledem k tomu, že u žen je vyšší pravděpodobnost úmrtí na mrtvici nebo srdeční příhodu; vzhledem k tomu, že u žen často nejsou kardiovaskulární choroby řádně diagnostikovány a léčeny[10],
B. vzhledem k tomu, že kardiovaskulární choroby způsobují 42 %, tj. téměř polovinu všech úmrtí v EU[11],
C. vzhledem k tomu, že kardiovaskulární choroby jsou druhou hlavní příčinou tzv. „disease burden“ (společné hodnocení nemocnosti a úmrtnosti) v EU, kdy tvoří 18 % tohoto parametru[12],
D. vzhledem k tomu, že celkové náklady na kardiovaskulární choroby v EU dosahují 169 mld. EUR, z čehož 105 mld. EUR tvoří náklady na léčbu těchto chorob v EU a 64 mld. EUR jsou náklady vznikající v důsledku ztráty produktivity a náklady na péči poskytovanou mimo zdravotnická zařízení[13],
E. vzhledem k tomu, že zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo postižení,
F. vzhledem k tomu, že měnící se demografická struktura EU vyžaduje, aby lidé pracovali déle, zatímco oslabení organismu v důsledku vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob má nepříznivý vliv na pracovní sílu[14],
G. vzhledem k tomu, že podle ukazatelů OECD[15] na rok 2005 „výdaje na prevenci a programy veřejného zdraví tvoří pouze kolem tří procent výdajů na zdravotnictví“,
H. vzhledem k tomu, že hlavní rizikové faktory rozvoje kardiovaskulární choroby jsou podstatně spojeny s konzumací tabákových výrobků a alkoholu a s nadbytkem útrobního tuku, což může vést k poruchám metabolismu, k vysoké hladině glukózy, lipidů a cholesterolu v krvi a k vysokému krevnímu tlaku,
I. vzhledem k tomu, že většině kardiovaskulárních chorob lze předejít změnou životního stylu, včasným vyhledáním osob s vysokým rizikem výskytu těchto chorob a stanovením správné diagnózy,
J. vzhledem k tomu, že WHO uznává, že „nejrentabilnějšími způsoby snižování rizika v celé populaci jsou opatření zaměřená na celou populaci, v nichž se kombinují účinné politiky s obecnými politikami zaměřenými na podporu zdraví“[16],
K. vzhledem k tomu, že v EU neexistuje konkrétní strategie zaměřená na řešení problematiky kardiovaskulárních chorob,
L. vzhledem k tomu, že závěry konference „Women’s Health at Heart“, která se konala v březnu 2006, požadují, aby členské státy přijaly doporučení EU ohledně konkrétní celounijní strategie pro kardiovaskulární zdraví, která by se zakládala na návrhu Komise zahrnujícím podporu kardiovaskulárního zdraví, mechanismy na podporu strategií a činnosti členských států, metodické pokyny ohledně hodnocení rizik, optimální preventivní metody, léčbu, rehabilitaci a screening a vzdělávání lékařů lékaři,
M. vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují závažné rozdíly v prevalenci, prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob, a vzhledem k tomu, že úkolem EU je bojovat proti takovýmto rozdílům a odstranit je,
N. vzhledem k tomu, že pohlaví je rozhodujícím faktorem pro rozvoj, diagnózu, léčbu a prevenci kardiovaskulárních chorob; vzhledem k tomu, že v oblasti zdraví se nevěnuje dostatečná pozornost hledisku pohlaví, což má negativní dopad na léčbu kardiovaskulárních chorob u žen,
O. vzhledem k tomu, že léčba jiných závažných chorob získala od Evropského parlamentu v roce 2006 jednoznačnou podporu ve formě písemného prohlášení o diabetu[17] a návrhu usnesení o rakovině prsu v rozšířené Evropské unii[18], zatímco v oblasti kardiovaskulárních chorob, které mezi příčinami úmrtí zaujímají první místo, v současné době žádná podpora neexistuje,
1. vyzývá Komisi, aby navrhla doporučení o kardiovaskulárních chorobách, včetně vysokého krevního tlaku, o včasném vyhledávání rizikových osob a o preventivních strategiích v Evropě, v němž by zohlednila rozdíly mezi pohlavími tak, aby byla v oblasti zdraví zajištěna rovnost pohlaví;
2. vyzývá členské státy, aby rozvíjely a zdokonalovaly své systémy sledování rizikových faktorů;
3. vyzývá členské státy, aby přijaly či přehodnotily své národní strategie veřejného zdraví a zahrnuly do nich problematiku podpory zdraví, strategie kardiovaskulárního zdraví zaměřené na populaci a včasné vyhledávání a léčbu rizikových osob a aby vypracovaly posouzení dopadu, na jejichž základě by se měřila zátěž, kterou tyto choroby představují pro systémy zdravotnictví v jednotlivých zemích, přičemž by se zohlednily rozdíly mezi pohlavími tak, aby byla v oblasti zdraví zajištěna rovnost pohlaví;
4. vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní metodické pokyny k prevenci kardiovaskulárních chorob, včetně standardních pokynů ohledně nejvhodnějších postupů při vyhledávání rizikových osob;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily dosáhnout konsensu ohledně stanovení cílů v oblasti řízení screeningu a kontroly vysokého krevního tlaku;
6. vyzývá členské státy, aby vypracovaly a realizovaly programy podpory kardiovaskulárního zdraví, včasného vyhledávání rizikových skupin a preventivní strategie, což jsou nejrentabilnější metody boje proti kardiovaskulárním chorobám;
7. naléhavě žádá členské státy, aby na základě konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými stranami schválily mezioborový přístup k podpoře kardiovaskulárního zdraví a k preventivním strategiím;
8. vyzývá členské státy, aby za účelem podpory zdravého životního stylu dále propracovávaly své akční plány zaměřené na faktory ovlivňující zdraví, které souvisejí se životním stylem;
9. vyzývá k trvalé finanční podpoře dalšího výzkumu zaměřeného na prevenci kardiovaskulárních chorob a podporu kardiovaskulárního zdraví na místní, národní i evropské úrovni, včetně výzkumu zabývajícího se rizikovými faktory kardiovaskulárních chorob, prevalencí a genetickými faktory;
10. vyzývá členské státy, aby realizovaly veřejné vzdělávací programy s cílem zvýšit informovanost o rizikových faktorech, které jsou spojeny s kardiovaskulárními chorobami, a odborné programy dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků;
11. vyzývá členské státy, aby v rámci své populace zjišťovaly prevalenci kardiovaskulárních chorob a hodnotily své národní programy zaměřené na stanovení srovnatelných číselných údajů, které by zdravotním úřadům v jednotlivých členských státech umožnily stanovit konkrétní cíle při provádění iniciativ zaměřených na danou problematiku;
12. žádá členské státy a Komisi, aby podpořily plnění nejnovějších evropských pokynů ohledně prevence kardiovaskulárních chorob, které vypracovala společná evropská pracovní skupina;
13. žádá Komisi, aby podporovala iniciativy a spolupráci se zainteresovanými stranami, jejichž cílem je podpora lepšího kardiovaskulárního zdraví pomocí takových opatření, jako je další regulace spotřeby tabákových výrobků a alkoholu, lepší výživa a tělesný pohyb, což jsou prostředky k prevenci obezity, vysokého krevního tlaku a s nimi spojených komplikací;
14. naléhavě žádá Komisi, aby sledovala vývoj svých předchozích iniciativ zaměřených na výměnu osvědčených postupů při prevenci kardiovaskulárních chorob mezi členskými státy;
15. vyzývá Komisi, aby podporovala pravidelnou výměnu zkušeností, informací a údajů o kardiovaskulárním zdraví mezi všemi stranami účastnícími se prevence výskytu kardiovaskulárních chorob;
16. vyzývá Komisi, aby zlepšila srovnatelnost údajů tím, že podpoří vytvoření databáze, jejíž pomocí by se ve všech členských státech monitorovala prevalence kardiovaskulárních chorob a s nimi související úmrtnost, nemocnost a rizikové faktory;
17. naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu, jenž by ve všech členských státech hodnotila zátěž, kterou pro evropskou hospodářskou produktivitu představují kardiovaskulární choroby a vysoký krevní tlak, a to v návaznosti na závěry Rady o začlenění zdraví do všech politik EU;
18. vítá nedávno vyhlášený plán Komise vypracovat zdravotní strategii a naléhavě žádá Komisi, aby se při této práci zaměřila na to, že je nutné zajistit rovný přístup všech Evropanů k prevenci, léčbě a diagnostice chorob, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost;
19. žádá Komisi, aby členské státy upozornila na možnosti financování metod screeningu a prevence výskytu kardiovaskulárních chorob a vysokého krevního tlaku i možnosti financování dalšího výzkumu kardiovaskulárních chorob, například prostřednictvím 7. rámcového programu, strukturálních fondů či Evropského rozvojového fondu;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.