EVROPSKÝ PARLAMENT
Dokument ze zasedání
22. 1. 2009 B6‑0106/0000
NÁVRH USNESENÍ,
který na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládá Erik Meijer
za Výbor pro zahraniční věci,
o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008
o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, na němž bylo všem zemím západního Balkánu přislíbeno, že budou moci přistoupit k Evropské unii,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 817 a 845 z roku 1993,
– s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 udělit Bývalé jugoslávské republice Makedonii status kandidátské země pro členství v EU a na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 15.–16. června 2006 a 14.–15. prosince 2006,
– s ohledem na prozatímní dohodu mezi Řeckou republikou a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií z roku 1995,
– s ohledem na prohlášení EU a zemí západního Balkánu, které bylo jednomyslně přijato ministry zahraničí všech členských států EU a ministry zahraničí států západního Balkánu v Salcburku dne 11. března 2006,
– s ohledem na závěry čtvrtého zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU – Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 24. července 2007,
– s ohledem na dohody mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 18. září 2007 o zjednodušení vízové povinnosti a zpětném přebírání osob,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/212/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií[1],
– s ohledem na prohlášení z Brda: Nové zaměření na země západního Balkánu, které učinilo předsednictví EU dne 29. března 2008 a které zdůraznilo potřebu nového impulzu Soluňské agendě a prohlášení ze Salcburku,
– s ohledem na zprávu Komise o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008 ( SEK(2008)2695 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o dokumentu Komise o strategii rozšíření 2007[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2008 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007[3],
– s ohledem na doporučení smíšeného parlamentního výboru EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie přijatá ve dnech 29.–30. ledna 2007 a 26.–27. listopadu 2007,
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o zjednodušení vydávání krátkodobých víz[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o předávání a zpětném přebírání osob[5],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/824/ES ze dne 8. listopadu 2007 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o usnadnění udělování víz – Výměna dopisů[6],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/817/ES ze dne 8. listopadu 2007 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob – Výměna dopisů[7],
– s ohledem na závěrečné prohlášení pátého smíšeného parlamentního výboru EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie přijatá dne 28. listopadu 2008,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2008 s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2008–2009“ a na závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy konaného dne 9. prosince 2008,
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dokument Komise o strategii rozšíření z roku 2007 přikládá už od počátku existence této strategie velký význam právnímu státu a řádné správě věcí veřejných, zejména pokud jde o boj proti korupci a organizovanému zločinu, reformy správy a soudnictví a rozvoj občanské společnosti,
B. vzhledem k tomu, že EU přijala opatření ke zlepšení kvality procesu rozšiřování,
C. vzhledem k tomu, že zejména Řecko, které je členským státem EU, a Bývalá jugoslávská republika Makedonie se nacházejí uprostřed vyjednávacího procesu, který probíhá pod záštitou OSN s cílem dosáhnout oboustranně přijatelného řešení v otázce názvu kandidátské země; vzhledem k tomu, že v souladu s prohlášením ze Salcburku ze dne 11. března 2006 zůstává klíčovým úkolem zajištění dobrých sousedských vztahů a nalezení oboustranně přijatelných řešení přetrvávajících sousedských problémů,
1. vítá, že se vládní i opoziční strany v Bývalé jugoslávské republice Makedonii za široké podpory občanské společnosti a veřejného mínění sjednotily ve svém úsilí o splnění kodaňských kritérií pro členství v EU a o co nejrychlejší přistoupení k EU; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že nejde ani tak o to vyhovět požadavkům zvenčí, ale především o zlepšení vlastní budoucnosti kandidátské země;
2. znovu opakuje svou plnou podporu evropské perspektivě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a všech zemí západního Balkánu, která je nezbytná pro stabilitu, usmíření a mírovou budoucnost regionu;
3. vítá, že sedm let po uzavření dohody z Ochridu přijal makedonský parlament zákon o používání jazyků ve státní správě a školství; vítá zejména širší možnosti vysokoškolského vzdělávání díky otevření nových fakult v různých městech, včetně fakult se studijním plánem v různých jazycích; konstatuje zlepšení v otázce spravedlivého zastoupení členů menšinových společenství, zejména ve veřejné správě, v policii a ve vojenských složkách;
4. chválí pokrok, jehož země dosáhla v dialogu o uvolnění vízového režimu, zejména vysoký počet vystavených cestovních pasů a dokladů totožnosti s biometrickými prvky, provádění systému integrované správy hranic a vytvoření celostátního vízového informačního systému; s uspokojením konstatuje pokrok v boji proti obchodování s lidmi, nelegálnímu přistěhovalectví a korupci a vyzývá vládu, aby pokračovala ve svém úsilí v této oblasti; vítá provádění dohody s EU o zpětném přebírání osob a vyzývá k užší spolupráci s agenturou Frontex, Europolem a Eurojustem; bere na vědomí problémy, s nimiž se občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie potýkají v důsledku neuznávání jejích cestovních pasů jedním z členských států EU; a vyzývá Komisi, aby vzhledem k dosaženému pokroku doporučila Radě, aby co nejdříve uvolnila vízový režim pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zrušila vízové povinnosti;
5. chválí vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za úsilí vynaložené v hospodářské oblasti, které vedlo k výraznému pokroku v plnění hospodářských kritérií, a přiblížilo tak zemi k fungující tržní ekonomice; vítá zejména zjednodušení postupů platby daní, reformu centrálního kontaktního místa pro registraci, zjednodušení zahraničního obchodu a omezení byrokracie; vybízí vládu, aby pokračovala ve své politice zaměřené na stabilní růst HDP, nízkou míru inflace, rozpočtovou kázeň a posílení celkového podnikatelského prostředí;
6. konstatuje, že po několika pokusech narušit parlamentní volby, které se konaly dne 1. června 2008, k nimž došlo zejména na severozápadě země, přijala vláda účinná opatření k tomu, aby prostřednictvím částečného opakovaní voleb a efektivního dohledu nad jejich průběhem dospěla ke správnému výsledku voleb; vítá zahájení soudního řízení s cílem potrestat pachatele volebních nepravostí; chválí přijetí změn volebního zákona, které jsou ve velké míře v souladu s doporučeními Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Kanceláře pro demokratické instituce a lidská práva, a spoléhá na to, že budou učiněny veškeré kroky, které zabrání případným dalším snahám o narušení budoucích voleb, např. prezidentských voleb a voleb do místních zastupitelstev, jež se uskuteční v březnu 2009;
7. vítá pokrok dosažený při vytváření nezbytných struktur pro decentralizované řízení nástroje předvstupní pomoci (NPP); podporuje úsilí vlády o vybudování správních kapacit, které umožní provést rozhodnutí Komise svěřit řízení NPP vnitrostátním orgánům;
8. konstatuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie následovala většinu členských států EU a po rozhodnutí svého parlamentu, které mělo širokou podporu, uznala současně s Černou Horou nezávislost sousedního Kosova, přestože to z krátkodobého hlediska mohlo zkomplikovat žádoucí zachování dobrých vztahů se sousedním Srbskem; vítá dohodu uzavřenou s kosovskými orgány o vymezení hranice;
9. poznamenává, že zvýšený zájem o Srbsko, v jehož důsledku by mu v roce 2009 mohl být přiznán status kandidátské země pro členství v EU, nesmí vést k poklesu zájmu o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v EU ani k dalšímu zpomalování pokroku v procesu přistoupení;
10. poznamenává, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie činí kroky ke splnění kritérií pro členství v EU, a bere na vědomí pokrok dosažený při provádění dohody o stabilizaci a přidružení podepsané v roce 2001 a při provádění rámcové dohody z Ochridu i pokrok, jehož bylo v poslední době dosaženo při plnění kritérií Komise; vyjadřuje však politování nad tím, že ačkoli Makedonie získala status kandidátské země na členství v EU již před třemi lety, dosud nebyla zahájena přístupová jednání, což je neudržitelný a pro tuto zemi demotivující stav, který může vést k destabilizaci celého regionu; považuje za žádoucí ukončení této výjimečné situace; naléhavě žádá, aby byl celý proces urychlen, a připomíná, že dne 23. dubna 2008 Parlament vyjádřil naději, že bude rozhodnutí o zahájení přístupových jednání přijato v roce 2008, přičemž si je vědom toho, že všechny přetrvávající překážky, které brání brzkému přistoupení, budou muset být odstraněny před ukončením přístupových jednání; naléhavě vyzývá Radu, aby tento proces urychlila tím, že rozhodnutí o termínu zahájení přístupových jednání přijme ještě v tomto roce, třebaže dosud nebyly plně uskutečněny klíčové priority přístupového partnerství;
11. v souladu se závěry přijatými na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. června 2008, a v souladu se závěry přijatými na zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy, jež proběhlo ve dnech 8. a 9. prosince 2008, znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie jako kandidátská země i nadále rozvíjela na základě svých mezinárodních závazků a dvoustranných i mnohostranných povinností dobré sousedské vztahy a zasadila se o vyřešení problémů, které mezi ní a jejími sousedy dosud přetrvávají, včetně vzájemně přijatelného řešení otázky názvu, jehož musí být dosaženo na základě jednání;
12. podporuje zprostředkovatelské úsilí Matthewa Nimetze v rámci OSN, které vychází z rezolucí Rady bezpečnosti OSN 817 a 845 z roku 1993 a jež má přispět ke sblížení rozdílných postojů, které panují v otázce ústavního názvu státu, aby bylo mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem co nejdříve dosaženo konečné dohody na základě návrhu, jak na mezinárodní úrovni rozlišit jednotlivé oblasti, jež patří různým státům, avšak mají shodný název – Makedonie, který Matthew Nimetz předložil dne 6. října 2008; uvědomuje si, že obě strany sporu se k tomuto návrhu staví váhavě; bere na vědomí jmenování nového vyjednavače za Makedonii; vyzývá obě strany, aby pokračovaly v rozhovorech pod záštitou OSN a nalezly kompromisní řešení, aby tato otázka již nebyla překážkou členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v mezinárodních organizacích, jak stanoví prozatímní dohoda z roku 1995, která je stále v platnosti; upozorňuje, že pokud oba státy nedospějí urychleně k dohodě, mohlo by to výrazně oddálit přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k EU; zastává názor, že nevyřešené dvoustranné otázky tohoto typu na Balkáně by neměly bránit přistoupení ani narušit proces evropské integrace;
13. bere na vědomí žádost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou předložila Mezinárodnímu soudnímu dvoru ohledně článku 11 prozatímní dohody; vyjadřuje naději, že navzdory zahájení řízení u Mezinárodního soudního dvora ve věci uplatňování prozatímní dohody se Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Řecko zasadí o pokračování vzájemných jednání; s ohledem na nové kolo jednání ohlášené v rámci „procesu Nimetz“ vyjadřuje naději, že řecká vláda již nebude vůči Bývalé jugoslávské republice Makedonii uplatňovat právo veta a bude podporovat začlenění této země do EU a NATO, což přispěje ke stabilitě a prosperitě celého regionu;
14. oceňuje úsilí úřadů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o spolupráci se sousedními členskými státy EU s cílem přehodnotit možné nesrovnalosti a nesprávný výklad historie, jež by mohly vyvolat neshody, a naléhavě vyzývá k podpoře oslavy společného kulturního a historického dědictví země spolu s jejími sousedy; je znepokojen nedostatečným pokrokem v potírání znovu se objevivších nenávistných projevů vůči sousedním státům, zejména ve sdělovacích prostředcích a vzdělávacím systému, a opakovaně naléhá na vládu, aby zajistila dodržování příslušných norem EU a Rady Evropy ze strany veřejnosti;
15. podotýká, že v demokracii se střetává vláda a opozice, což vždy vytváří prostor pro názorové rozpory, je věnována pozornost alternativním řešením a je možné vytvářet většinu v zájmu politické změny a že je důležité zajistit, aby se určité vrstvy obyvatelstva nezačaly obávat, že tato tolerance utrpí, pokud jedna politická strana získá parlamentní většinu, k čemuž došlo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii v posledních parlamentních volbách;
16. naléhavě žádá, aby zástupci veřejnosti, kteří podají stížnost pro zneužití pravomoci a/nebo korupci, obdrželi jednoznačné písemné potvrzení, že tak učinili; vítá, že jsou občané informováni o průběhu vyřizování a výsledku své stížnosti, a skutečnost, že jsou všechny stížnosti přehledně a jednotně evidovány policejními a soudními orgány;
17. vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby zintenzivnila boj proti propojení organizovaného zločinu v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé hoře, Kosovu a Albánii;
18. vyjadřuje politování nad tím, že nový zákon o právním postavení církví, náboženských komunit a náboženských skupin ze dne 20. září 2007 zatím nevedl k tomu, že by stoupenci různé víry v praxi zaznamenali, že mají stejné příležitosti k vyznávání a šíření své víry a k vlastnění, využívání a zakládání budov pro tyto účely jako dvě tradičně největší náboženství v zemi – makedonská pravoslavná církev a islám; připomíná, že orgány veřejné správy mají povinnost zajistit toleranci vůči občanům jiného náboženského vyznání a právo na náboženskou rozmanitost;
19. vyjadřuje politování nad tím, že vládní síly vyvíjejí stále větší tlak na sdělovací prostředky, zejména během předvolební kampaně; naléhavě žádá, aby byly i nadále poskytovány nezávislé a všestranné informace v rozhlase a televizi, které by zřetelně odrážely existenci různých názorů ve společnosti, a to tak, že bude zaručena redakční svoboda při poskytování informací a zamezí se tomu, aby komerční stanice navazovaly úzké vztahy s určitými stranami nebo politiky; vyjadřuje rovněž znepokojení nad silnou finanční závislostí novin a televizních stanic na státních reklamách a z toho vyplývajících příjmech, které mohou odrazovat od kritického novinářského přístupu;
20. poznamenává, že od přijetí novely k zákonu o zaměstnanosti z roku 2005 stále není jasné, jakým způsobem mohou různé odborové organizace, které vedle sebe působí, uzavírat právoplatné smlouvy s vládou a podnikateli, zejména s ohledem na stávající pravidlo, že odborová organizace, aby se mohla stát smluvním partnerem, musí zastupovat 33 % příslušných zaměstnanců, což omezuje rozmanitost a vede zainteresované strany k tomu, aby soustavně zpochybňovaly počet členů těchto odborových organizací;
21. vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby urychleně vybudovala nové skládky odpadů, uzavřela a sanovala skládky staré a zároveň prováděla praktické kroky k modernizaci integrovaného systému nakládání s odpady, včetně sběru tříděného odpadu, mimo jiné sdruženími, a výstavby spaloven odpadu a zařízení na výrobu paliva z odpadu;
22. žádá, aby byla zvýšena a zachována kvalita a úroveň hladiny vody v příhraničních jezerech Ochrid, Prespa a Dorjan a aby byly v této záležitosti uzavřeny účinné dohody se sousední Albánií a Řeckem; vítá rovněž návrh zákona o vodním hospodářství a naléhavě vyzývá Parlament, aby jej bezodkladně projednal;
23. se značným znepokojením se obeznámil s negativními vlivy naftové rafinerie OKTA, která je provozována v obci Ilinden u Skopje a je považována za největšího znečišťovatele v zemi, na člověka a životní prostředí;
24. upozorňuje na to, že bez nových investic do skladování, úpravy a přepravy vody může být ohroženo plynulé zásobování měst pitnou vodou;
25. žádá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby obnovila proces liberalizace a privatizace místních veřejných služeb a zvláštní pozornost přitom věnovala odvětví výroby, přenosu a rozvodu elektrické energie;
26. vyjadřuje politování nad tím, že se v posledních letech zhoršilo fungování železniční sítě; konstatuje zejména, že četnost vnitrostátních osobních spojů i spojů do sousedních států byla snížena na minimum a že používaný vozový park není příliš vhodný pro provozování osobní přepravy na relativně krátké vzdálenosti, a proto bude zapotřebí nových investic, má-li být osobní železniční doprava v budoucnosti zachována; vyjadřuje politování nad tím, že nepostupuje výstavba železničního spojení mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Bulharskem, které by přispělo k hospodářskému rozvoji a ke stabilitě celého regionu;
27. vybízí vládu, aby urychlila plánování a výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o solární a větrnou energii; vyzývá v této souvislosti příslušné orgány ve Skopji, aby vynaložily veškeré úsilí na rozvoj energetické politiky v souladu s cíli EU a aby na nadcházející kodaňské konferenci o dohodě navazující na Kjótský protokol podporovaly stanovisko EU;
28. vyjadřuje znepokojení nad nárůstem již tak vysokého počtu hlášených obětí domácího násilí a naléhavě žádá, aby byl vedle stávajícího zákona o rodině přijat zvláštní zákon proti domácímu násilí, který státnímu zástupci umožní pachatele domácího násilí obžalovat;
29. vyjadřuje znepokojení nad znevýhodněným postavením romské menšiny v zemi, mimo jiné s ohledem na poslední zprávu organizace Amnesty International, podle které se 39 % romských žen nedostalo žádného nebo téměř žádného vzdělání, 83 % z nich ještě nikdy oficiálně nevykonávalo placené zaměstnání a 31 % trpí chronickými chorobami, přičemž tato čísla jsou strukturálně vyšší než průměry u neromských žen;
30. vítá pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v politickém zastoupení Romů; zároveň naléhavě žádá vládu, aby urychlila provádění stávajících romských politik a vyčlenila na ně odpovídající prostředky;
31. spolu s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky vítá, že doposud nebyla žádná z menšin, jež uprchly z Kosova a jejichž příslušníci nezískali povolení k trvalému pobytu, donucena k odchodu, a věří, že vláda a Vysoký komisař OSN pro uprchlíky brzy dosáhnou shody ohledně odpovědnosti za finanční podporu této skupiny;
32. vzhledem k tomu, že Evropu zasáhla mezinárodní finanční krize, která by mohla mít nepřímý dopad na obchod a zahraniční investice na západním Balkáně, vyzývá Komisi, aby byla ostražitá a v případě potřeby přijala odpovídající opatření s cílem zabezpečit plynulé pokračování procesu stabilizace a přidružení ve vztahu k Bývalé jugoslávské republice Makedonii i k ostatním zemím západního Balkánu, neboť pokračování tohoto procesu je důležitým předpokladem stability regionu a ve vyšším zájmu samotné EU;
33. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.