EVROPSKÝ PARLAMENT
Dokument ze zasedání
19. 2. 2009 B6‑0133/2009
NÁVRH USNESENÍ,
který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládá Jan Andersson
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států v letech 2008–2010
Usnesení Evropského parlamentu o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států 2008–2010
Evropský parlament,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 20. května 2008 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti 2008–2010,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 o Plánu evropské hospodářské obnovy ( KOM(2008)0800 ),
– s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 15. července 2008 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států,
– s ohledem na návrh Komise na směrnici Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států ze dne 28. ledna 2009 ( COM(2008)0869 ),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 11. a 12. prosince 2008, které stanoví rámec opatření EU, která mají zabránit recesi a podpořit hospodářskou činnost a zaměstnanost,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji s chudobou, včetně dětské chudoby, v EU,
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že hospodářský růst, zaměstnanost, boj proti chudobě a sociální začlenění jsou navzájem velmi provázány;
B. vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize přináší nebývalé problémy v souvislosti se stoupající nezaměstnaností a sociálním vyloučením a že podle prognóz se hospodářská situace v EU bude ještě dále zhoršovat, což v roce 2009 povede v EU k pomalejšímu nebo dokonce záporného růstu zaměstnanosti a vyšší míře nezaměstnanosti,
C. vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry zaměstnanosti jsou hlavními nástroji v rámci Lisabonské strategie, jejichž cílem je řešit naléhavé problémy v oblasti pracovního trhu,
D. vzhledem k tomu, že Evropská unie a členské státy nesou společnou odpovědnost za to, jak budou řešit výzvy, možnosti a nejistoty občanů v souvislosti s globalizací,
E. vzhledem k tomu, že celosvětová finanční a hospodářská krize vyžaduje rozhodnou a koordinovanou reakci EU s cílem zabránit ztrátám pracovních míst, podpořit odpovídající příjmy občanů, zabránit recesi a proměnit současné hospodářské výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti v nové příležitosti,
F. vzhledem k tomu, že je proto naléhavě potřeba vystupňovat úsilí na všech úrovních správy a zapojit sociální partnery a ostatní příslušné subjekty s cílem investovat do lidí a modernizovat evropské pracovní trhy, zejména používáním přístupu „flexicurity“,
Obecně: hospodářská obnova a hlavní směry politiky zaměstnanosti
1. vítá sdělení Komise o Plánu evropské hospodářské obnovy a důraz, který Komise klade na spojení krátkodobých finančních pobídek a dlouhodobé Lisabonské strategie a integrovaných hlavních směrů; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu zajistit, aby všechna krátkodobá opatření členských států k oživení hospodářství přispěla k dosažení společně stanovených cílů;
2. konstatuje, že hlavní dilema ve stávající krizi představuje skutečnost, že nástroje evropské hospodářské politiky dosud nejsou dostatečně rozvinuté, aby úspěšně plnily náročné úkoly; požaduje proto přezkum a aktualizaci základních nástrojů politiky, zejména integrovaných hlavních směrů politiky pro růst a zaměstnanost, Paktu stability a růstu a strategie pro udržitelný rozvoj s cílem začlenit je do Nového údělu pro dobře nastavený hospodářský růst v Evropské unii;
3. zdůrazňuje že je vzhledem k hospodářskému poklesu potřeba změnit orientaci integrovaných hlavních směrů politiky a naléhavě Radu vyzývá, aby schválila krátkodobá opatření pro zachování stejné míry zaměstnanosti jako v roce 2008 a pro investice v oblasti boje proti změně klimatu a aby vyzvala členské státy a sociální partnery, aby v souladu s vnitrostátními zvyklostmi zajistily dostatečný příjem, a to zejména s ohledem na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva; očekává, že Komise v souvislosti s těmito cíli včas před následujícím jarním zasedáním Evropské rady vypracuje a předloží příslušné iniciativy;
4. znovu připomíná, že vzdělání, kvalifikace a odborná příprava jsou nejlepšími opatřeními v oblasti politiky zaměstnanosti a že infrastrukturu pro péči o děti je nutno považovat za jeden z předpokladů pro zvýšení účasti na trhu práce, a to zejména v případě žen; podněcuje členské státy, aby tyto společné zásady zahrnuly do konzultací se sociálními partnery o svých národních programech reforem;
Hlavní směry zaměstnanosti na období 2008–2010:naléhavá potřeba jejich přísného provádění
5. znovu připomíná, že přístup flexicurity podle pokynu č. 20 je nutno využít k vytvoření spojení mezi jednotlivými zaměstnáními a zdůrazňuje, že to vyžaduje vysoký stupeň ochrany v systémech sociálního zabezpečení a také aktivní politiky týkající se trhu práce;
6. vítá v této souvislosti prohlášení Komise, podle něhož je mimořádně důležité posílit aktivizační opatření, především u pracovníků s nízkou kvalifikací, zvýšit dotace na pracovní místa a krátké školící kurzy pro zranitelné skupiny a osoby, které jsou nejvíce ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností, nabídnout (pře)školení a rekvalifikace potřebné v odvětvích méně zasažených krizí; zajistit přiměřenou sociální ochranu, jež nabízí jistotu příjmu, a také se bezvýhradně zasazovat o sociální dialog a zapojení sociálních partnerů;
7. zdůrazňuje význam cílených opatření zaměřených v období vysoké nezaměstnanosti pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva, zejména na dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně postižené osoby a skupiny přistěhovalců;
8. je toho názoru, že Komise musí být vzhledem k rozsahu krize připravena přijmout mimořádná opatření, včetně rozšíření přístupu k Fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který musí být schopen podporovat pracovníky v širší škále situací, včetně pracovníků se smlouvami na dobu určitou, kteří ztratili zaměstnání, a také přechodného zpřístupnění Evropského sociálního fondu pro podporu opatření na zachování pracovních míst prostřednictvím vzdělávacích programů;
9. je toho názoru, že hospodářská krize vyžaduje posílení opatření EU v oblasti restrukturalizace, zejména posílení práv na informování a projednávání;
10. domnívá se, že příští reforma strukturálních fondů EU by měla více zaměřit jejich cíle na vytvoření udržitelných, vysoce kvalitních pracovních míst;
11. zdůrazňuje navíc význam vzdělání, a to nejen pro zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků, ale také pro zlepšení jejich mobility, což je důležité pro fungování vnitřního trhu; klade proto důraz na potřebu uznávání formálně nebo neformálně získané kvalifikace;
12. zdůrazňuje důležitost pokynu č. 23 a zásadních investic do celoživotního vzdělávání pro snížení nezaměstnanosti a pro splnění cíle vytvořit v Evropě lepší pracovní místa; zdůrazňuje v této souvislosti, že všichni občané musí mít stejný přístup a stejné možnosti účastnit se programů celoživotního vzdělávání, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ohroženým skupinám obyvatelstva; zdůrazňuje, že pro financování těchto opatření je třeba okamžitě poskytnout prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);
13. vyjadřuje politování nad tím, že ve všech zemích je nejmenší pravděpodobnost účasti na vzdělávacích programech a programech odborné přípravy a na programech celoživotního vzdělávání u osob s nejnižší úrovní základního vzdělání, starších lidí, lidí z venkovských oblastí a osob se zdravotním postižením;
14. zdůrazňuje, že zkvalitnění vzdělávání dospělých je rozhodujícím faktorem pro zvýšení účasti v něm a že opatření na podporu vyšší efektivity výuky zahrnují dostupnost vhodných prostor a možnost péče o děti v místě; nabídky otevřeného a distančního vzdělávání pro občany v odlehlých oblastech; informační a poradenské služby; programy vytvořené podle individuálních potřeb a pružné uspořádání výuky;
15. připomíná skutečnost, že míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v Evropě je stále velmi vysoká; připomíná rovněž, že zkušenosti z dřívějších hospodářských krizí ukazují, že dospělí mladí lidé, kteří se po ukončení svého vzdělání zařadí mezi nezaměstnané, mají podstatně nižší schopnost se zapojit do pracovního procesu; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby každý členský stát splnil cíl pokynu č. 18, aby každému mladému člověku, který ukončil vzdělání, bylo do 4 měsíců nabídnuto zaměstnání, učební poměr, další odborná příprava nebo jiné opatření zaměstnanosti;
16. požaduje rozhodná opatření k boji proti problému nízkého podílu žen na pracovním trhu; připomíná, že míra zaměstnanosti žen je obecně nižší a ženy mnohem častěji než muži vykonávají zaměstnání na částečný úvazek; zdůrazňuje proto význam politiky, v níž muži i ženy mají stejné povinnosti; aby toho bylo dosaženo, vyzývá členské státy k neodkladnému splnění svých povinností vyplývajících z barcelonských cílů;
17. se znepokojením konstatuje, že se ukazuje, že zaměstnání na částečný úvazek, v němž většinu tvoří ženy, se obzvláště dotýká ekonomická krize;
18. domnívá se, že v dobách vysoké nezaměstnanosti existuje velké nebezpečí, že utrpí regionální a sociální soudržnost, a proto zdůrazňuje význam pokynu č. 17, který se týká uplatňování sociální a územní soudržnosti, aby se zabránilo nedostatkům v této oblasti;
19. zdůrazňuje význam investic do oblasti veřejné sociální péče; domnívá se, že jde o oblast, která na místní úrovni poskytuje širokou škálu důležitých veřejných sociálních služeb a zaměstnává také velkou část obyvatelstva; zdůrazňuje, že je třeba sektor veřejných sociálních služeb udržovat, aby se zabránilo poklesu kvality veřejných sociálních služeb a růstu nezaměstnanosti;
20. s politováním konstatuje, že je možné, že se v některých podnicích může v této době hospodářské krize objevit určitý tlak na mzdy jako dobrovolná alternativa k selektivnímu propouštění; zdůrazňuje však, že je důležité nedovolit, aby krize obecně netlačila mzdy směrem dolů; považuje za důležité, aby:
- každý členský stát vypracoval s souladu se svými národními tradicemi a zvyklostmi politiku, která vytlačí z pracovního trhu hospodářskou soutěž na základě co nejnižších mezd,
- dohody na základě kolektivního vyjednávání měly širokou platnost,
- byla dodržována hierarchie kolektivních smluv,
- byly dodržovány a uplatňovány v praxi mzdy a pracovní podmínky stanovené v kolektivních smlouvách a/nebo pracovněprávních předpisech;
Potřeba koordinované akce v reakci na hospodářskou krizi
21. zdůrazňuje význam aktivních a koordinovaných investic ve všech členských státech, a to zejména do výrobní infrastruktury, vzdělávání a klimatických změn, aby byl splněn cíl zvýšit úroveň zaměstnanosti, přispět k vytvoření kvalitních pracovních míst a zajistit sociální soudržnost; zdůrazňuje v této souvislosti význam podpory EU rozvoji moderního a udržitelného průmyslu;
22. zdůrazňuje, že je důležité nejen vytvářet další pracovní místa, ale také zachovat a zlepšovat kvalitu stávajících pracovních míst;
23. vyzývá členské státy, aby nadále prosazovaly odpovědnost a zlepšovaly zapojování všech zúčastněných subjektů, včetně sociálních partnerů a ostatních zainteresovaných stran tam, kde je to vhodné, v zájmu účinného provádění hlavních směrů zaměstnanosti;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.