Dokument ze zasedání
18. 11. 2009 B7‑0142/2009
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o označování původu zboží
Carl Schlyter
za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o označování původu zboží
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí[1],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu[2],
– s ohledem na článek IX a článek XXIV:5 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994),
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství[3] a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993[4], kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství stanovující systém nepreferenčních pravidel Evropského společenství týkající se původu zboží,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 918/1983 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla[5],
– s ohledem na usnesení ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodě,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o označování původu zboží,
– s ohledem na své písemné prohlášení ze dne 11. prosince 2007 označování původu zboží určitých výrobků dovážených ze třetích zemí,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že pokud jde oblasti označování původu zboží v EU nemá EU v současné době žádná harmonizovaná ustanovení ani jednotné postupy; vzhledem k tomu, že nesrovnalosti mezi nařízeními platnými v členských státech, jakož i nedostatek jasných pravidel Společenství v této oblasti, mají za následek roztříštěnost rámce právních předpisů,
B. vzhledem k tomu, že vnitrostátní opatření, jež vyžadují povinné označování země původu zboží dováženého z jiných členských států, jsou zakázána, a přičemž zároveň žádné takové omezení na povinné označování původu zboží dováženého ze třetích zemí neexistuje,
C. vzhledem k tomu, že řada významných obchodních partnerů EU, jako jsou Spojené státy americké, Čína, Japonsko a Kanada, uzákonily požadavky na povinné označování původu zboží,
D. vzhledem k tomu, že si EU v lisabonské agendě stanovila za cíl posílit evropské hospodářství mimo jiné tím, že se zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU v rámci světového hospodářství; vzhledem k tomu, že konkurenční globalizované tržní hospodářství lze považovat za spravedlivé pouze tehdy, pokud je postaveno na společných sociálních a environmentálních předpokladech a hodnotách a pokud funguje na základě jasných pravidel pro výrobce, vývozce i dovozce;
E. vzhledem k tomu, že by si systém označování původu zboží kladl za cíl umožnit spotřebitelům EU, aby si byli plně vědomi země původu u výrobků, jež kupují; vzhledem k tomu, že v situaci, kdy neexistují závazné standardy dohodnuté v rámci mezinárodních obchodních pravidel, by si spotřebitelé mohli tyto výrobky ztotožnit se sociálními, environmentálními a bezpečnostními normami, které jsou s touto zemí obecně spojovány,
F. vzhledem k tomu, že návrh zavést systém povinného označování země původu se v EU týká omezeného počtu dovážených výrobků, jako jsou textilie, klenoty, oblečení, obuv, kožené výrobky, lampy a svítidla, skleněné zboží, keramika a kabelky, u nichž požadavek označení „vyrobeno v“ představuje nezbytnou a cennou informaci pro zákazníkův konečný výběr,
G. vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zajistit rovnocenné podmínky, jaké mají výrobci našich významných obchodních partnerů, kteří povinnost označovat původ plní,
H. vzhledem k tomu, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 postaví Evropský parlament v tomto ohledu na roveň Rady; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 207 Lisabonské smlouvy bude použit řádný legislativní postup,
1. znovu opakuje, že ochrana spotřebitelů vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla včetně označování země původu;
2. vyzývá Komisi a Radu, aby podnikly veškeré nezbytné kroky pro to, aby zajistily rovnocenné podmínky, jako mají obchodní partneři, kteří již povinnost označovat původ plní;
3. vyzývá Komisi a Radu, aby zřídily náležitý celní dohled a donucovací mechanismy;
4. naléhá na členské státy, aby si k této otázce zachovaly jednotný přístup Společenství, který spotřebitelům EU umožní získat ucelenější a přesnější informace; domnívá se, že povinnost označovat původ je důležitým krokem směrem k dokonalejší informovanosti o sociální a environmentální výrobě a výrobních standardech;
5. vybízí důrazně Komisi, aby se spolu s členskými státy zasazovala o ochranu práv a plnění očekávání spotřebitelů, kdykoli ze strany výrobců a dovozců ze zemí mimo EU průkazně dojde k užívání podvodného nebo zavádějícího označování původu;
6. považuje návrh nařízení Rady, kterým se zavádí povinné o označování země původu určitých výrobků dovážených ze třetích zemí do Evropské unie („označování původu zboží“) za základní předpoklad pro dosažení cíle, jímž je transparentnost a náležitá informovanost spotřebitele, jakož i důslednost v rámci mezinárodních obchodních pravidel; považuje za důležité, aby jako druhý krok následovalo rozšíření seznamu výrobků spadajících do tohoto nařízení na všechno hlavní dovážené spotřebitelské zboží;
7. domnívá se, že od 1. prosince 2009 by měly v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v Lisabonské smlouvě formálně začít konzultace a výměny názorů mezi Evropským parlamentem a Radou a že neexistuje žádný důvod pro další zdržení;
8. vyzývá Komisi, aby svůj návrh ponechala v nezměněné podobě a znovu jej předložila Parlamentu podle článku 207 Lisabonské smlouvy, a to ihned po vstupu této smlouvy v platnost;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.