Dokument ze zasedání
9. 12. 2009 B7‑0191/2009
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7‑0230/2009 a B7‑0231/2009
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
o potřebném zdokonalení právního rámce, pokud jde o přístup k dokumentům v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost, nařízení (ES) 1049/2001
Heidi Hautala
za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o potřebném zdokonalení právního rámce, pokud jde o přístup k dokumentům v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost, nařízení (ES) 1049/2001
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o fungování Evropské unie, Listinu základních práv Evropské unie a její články, které vstoupily v platnost dne 1. prosince 2009,
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené dne 9. listopadu 2009 Komisi a Radě ohledně potřebného zdokonalení právního rámce, pokud jde o přístup k dokumentům v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost, nařízení (ES) 1049/2001( O-0123/2009 – B7‑0231/2009 , O-0122/2009 – B7‑0230/2009 ) a s ohledem na diskusi, která proběhla na plenárním zasedání,
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Unie „do středu své činnosti staví jednotlivce tím, že zavádí občanství Unie a vytváří prostor svobody, bezpečnosti a práva“ (preambule Listiny základních práv) a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a subjektů Unie bez ohledu na použitý nosič“ (článek 42 Listiny základních práv),
B. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva mění nejen právní základ nařízení, kterým se řídí přístup k dokumentům, ale i právní rámec, v němž má toto nařízení fungovat, zejména pokud jde o vztah mezi orgány Unie a občanem[1],
C. vzhledem k tomu, že tento vztah by měl být napříště formován demokratickými zásadami stanovenými v nové hlavě II Smlouvy o EU, podle které „dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti“ (článek 9 ), a „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“. (čl.10 odst.3 Smlouvy o EU),
D. vzhledem k tomu, že hybnou silou úplné integrace Evropského společenství do EU i zrušení mezivládního systému, který stále platil pro soudní a policejní spolupráci v trestních věcech, byla vůle členských států dále „posílit demokratickou povahu a efektivní fungování orgánů“,
E. vzhledem k tomu, že v souladu s tímto novým právním rámcem jednají nyní co nejotevřeněji všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU (čl.15 odst.1 Smlouvy o fungování EU), a nikoli pouze Evropský parlament, Rada a Komise (kterým tuto povinnost ukládal již článek 255 bývalé Smlouvy o ES),
F. vzhledem k tomu, že podle nové Smlouvy o EU a judikatury Soudního dvora[2] jsou průhlednost a účast občanské společnosti základními podmínkami pro podporování řádné správy věcí veřejných orgánů EU, a tím i „účinnost rozhodovacího procesu“,
G. vzhledem k tomu, že v souladu se základními principy demokracie mají občané právo znát a sledovat rozhodovací proces, a orgány EU a zástupci členských států, pokud jednají jako členové Rady, by před legislativním i nelegislativním rozhodovacím procesem, v jeho průběhu i po jeho skončení měli zajistit větší transparentnost, aby občané EU a národní parlamenty mohli plně chápat, co kdo dělá a proč, a sledovat činnost svých zástupců,
H. vzhledem k tomu, že orgány EU „dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie“ a „udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“ (čl.11 odst.1 a 2 Smlouvy o EU),
I. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva vyzývá k dalšímu zlepšení, pokud jde o transparentnost a přístup k dokumentům, a vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora již velmi napomohla při vysvětlování některých ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001, takže musí být nyní vykládána tak, jak je chápal Parlament v průběhu přijímání tohoto nařízení, tedy ve prospěch přístupu k dokumentům; vzhledem k tomu, že Parlament nebude tolerovat jakékoli legislativní pokusy Komise nebo Rady omezit přístup veřejnosti k dokumentům nebo narušit právo občanů na informace,
J. vzhledem k tomu, že zásady otevřenosti a transparentnosti by měly tvořit rámec nejen rozhodovacího procesu, ale i způsobu, jakým se text navrhuje a jak ho doprovázejí všechny informace potřebné ke splnění kritéria proporcionality a subsidiarity v zájmu občanů EU a národních parlamentů; a vzhledem k tomu, že by tyto zásady měly platit i pro soudnictví; vzhledem k tomu, že transparentnost a přístup k dokumentům by měl být zaručen také ve spojení s tím, jak jsou prováděny politiky EU na všech úrovních a jak jsou využívány finanční prostředky EU,
K. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr potvrdil, že transparentnost a přístup k informacím „přispívá k větší legitimitě orgánů v očích evropských občanů a posiluje důvěru občanů v tyto orgány, neboť umožňují otevřenou diskusi nad rozdílnými názory. Ve skutečnosti je to spíše nedostatek informací a diskuse, které mohou vyvolat u občanů pochybnosti, nejen pokud jde o zákonnost jednotlivého aktu, nýbrž také pokud jde o legitimitu celého rozhodovacího procesu.“ (spojené věci C-39/05 P a C-52/05, bod 59),
L. vzhledem k tomu, že by měla být přijata dlouho očekávaná finanční a organizační opatření, aby byly jednoznačně a včas zpřístupněny všechny důležité dokumenty týkající se konkrétního legislativního postupu, ať už pochází od vnitřních útvarů nebo od zájmových skupin zvnějšku, a tyto informace by měly být k dispozici na nějaké interinstitucionální internetové stránce propojující interní databáze orgánů (jako např. nově zdokonalená internetová stránka EUR-LEX, která patří OPOCE); vzhledem k tomu, že vnitřní pravidla by měla být pozměněna odpovídajícím způsobem a že závazné interinstitucionální dohody by měly být brzy uzavřeny na základě článku 295 Smlouvy o fungování EU;
M. vzhledem k tomu, že nové povinnosti Evropské unie, a zejména Evropského parlamentu v oblastech, jako jsou mezinárodní dohody týkající se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, vyžadují revidovaný právní rámec, pokud jde o články 4 a 9 nařízení (ES) č.1049/2001, včetně plného dohledu Evropského parlamentu jakožto zástupce evropských občanů,
1. domnívá se, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by nařízení (ES) č.1049/2001 mělo být bezodkladně aktualizováno, aby se stalo evropským zákonem o svobodném přístupu k informacím, a to zejména tím, že:
a) bude rozšířena jeho oblast působnosti tak, aby se vztahovalo na všechny orgány, instituce, úřady a agentury EU, na které se v současné době nevztahuje, jako je např. Evropská rada, ECB, ESD, Europol a Eurojust;
b) budou na základě nových definic obsažených ve Smlouvách pozměněna ustanovení upravující legislativní a nelegislativní postupy;
c) budou na základě nedávné judikatury ESD aktualizována pravidla vztahující se zejména k zacházení s interními dokumenty, informacemi a údaji, aby se zajistil širší přístup ke stanoviskům právní služby, která byla navržena v rámci rozhodovacího procesu, k dokumentům a informacím týkajícím se členských států vykonávajících funkci členů Rady (včetně právních aktů, návrhů a předložených pozměňovacích návrhů, zápisů ze schůzí Rady, stanovisek členů Rady a odevzdaných hlasů v Radě, včetně hlasů v jejích pracovních skupinách a skupinách odborníků), k ochraně osobních údajů a obchodních zájmů, obsahu databází orgánů atd.;
d) bude zaručen dostatečný přístup k informacím, jež jsou k dispozici v orgánech EU, což umožní objektivní hodnocení provádění předpisů EU, zákonů, opatření a programů v členských státech; bude zajištěna větší finanční transparentnost, pokud jde o podrobné informace týkající se rozpočtu EU, jeho plnění a uživatelů finančních prostředků a dotací EU;
e) budou transparentním postupem a v plném souladu se zásadami demokracie a právního státu stanoveny obecné zásady a omezení z důvodů veřejného nebo soukromého zájmu, které budou omezovat přístup k dokumentům zařazeným do kategorie „přísně tajné“, „tajné“ nebo „důvěrné“ s cílem chránit základní zájmy EU (zejména veřejnou bezpečnost, obranu a vojenské záležitosti);
f) budou definovány zásady, které by mohly být rozvíjeny interinstitucionálními dohodami podle článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem provádět koordinovaně nové nařízení o zdokonalení tvorby právních předpisů;
2. odsuzuje skutečnost, že navzdory jednoznačným požadavkům Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009:
– Komise nevypracovala pozměněnou verzi svého legislativního návrhu ( KOM(2008)0090 ) a dne 2. prosince 2009 poté, co Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, schválila sdělení ( KOM(2009)0665 ), které aktualizovalo pouze právní základ původního návrhu, a vyhnula se jakýmkoli změnám jeho obsahu;
– Rada neuspořádala žádnou politickou diskusi ani neučinila žádná konkrétní opatření, aby vyhověla návrhům EP (některé z nich se nacházejí i v ustanoveních nové Smlouvy), a omezila se na velmi malou úpravu svých vlastních vnitřních pravidel;
3. vyzývá stávající a nadcházející předsednictví Rady, aby zahájila bezprostřední interinstitucionální dialog na politické úrovni, jehož cílem bude co nejdříve navrhnout nové nařízení o přístupu k dokumentům;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům členských států.