Dokument ze zasedání
13. 1. 2010 B7-0029/2010
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0341/2009 a B7-0342/2009
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
o prevenci obchodování s lidmi
Anna Hedh, Silvia Costa
za skupinu S&D
Nadja Hirsch, Antonyia Parvanova, Elizabeth Lynne
za skupinu ALDE
Judith Sargentini, Raül Romeva i Rueda, Barbara Lochbihler
za skupinu Verts/ALE
Cornelia Ernst, Eva-Britt Svensson
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o prevenci obchodování s lidmi
Evropský parlament,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 1, 3, 4, 5 a 6,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, zvláště na její články 4 a 5, které potvrzují, že obchod s otroky se zakazuje ve všech jeho podobách,
– s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989, zvláště na její články 1, 7, 32, 34 a 35, a na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte z roku 2000 týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie, zvláště na jeho článek 3,
– s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, zvláště na její články 5 a 6,
– s ohledem na Palermský protokol OSN z roku 2000 o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o nadnárodním organizovaném zločinu,
– s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené nebo povinné práci (z roku 1930) a č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (z roku 1999), kterou přijala generální konference této organizace na svém 87. zasedání,
– s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září roku 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking + 5 a Peking + 10, které se týkají dalších akcí a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace přijaté dne 9. června 2000 a akční platformy, jež byla přijata dne 11. března 2005,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a biomedicíně z roku 1997 a na článek 22 jejího Dodatkového protokolu o transplantaci orgánů a tkání lidského původu z roku 2002,
– s ohledem na pokyny organizace UNICEF k ochraně práv dětí, které jsou oběťmi obchodování s lidmi (z roku 2003), a na referenční dokument o ochraně práv dětí, které jsou oběťmi obchodování s lidmi v Evropě (z roku 2006),
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi přijatou v roce 2005,
– s ohledem na zprávu Rady Evropy o situaci v oblasti organizovaného zločinu z roku 2005,
– s ohledem na doporučení Rady Evropy 1611/2003 o obchodování s orgány v Evropě,
– s ohledem na Bruselskou deklaraci o předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu přijatou dne 20. září 2002,
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi,
– s ohledem na směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány[1],
– s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu vycházející z článku 10 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi ( KOM(2006)0187 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2005 nazvaného „Boj proti obchodování s lidmi – integrovaný přístup a návrhy na akční plán“ ( KOM(2005)0514 ),
– s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Hodnocení a sledování provádění plánu EU týkajícího se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení ( KOM(2008)657 v konečném znění),
– s ohledem na návrh rámcového rozhodnutí Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV ( KOM(2009)0136 v konečném znění), jenž předložila Komise,
– s ohledem na Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů: 2006–2010 ( KOM(2006)0092 ), zejména na prioritní akce zaměřené na odstraňování násilí založeného na pohlaví a obchodování s lidmi,
– s ohledem na stockholmský program týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům,
– s ohledem na bruselskou deklaraci o obchodování s lidmi z října 2009,
– s ohledem na zprávy Europolu o obchodování s lidmi z roku 2009,
– s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva o obchodování s dětmi v Evropské unii z roku 2009,
– s ohledem na globální zprávu Úřadu OSN pro problematiku drog a trestné činnosti o obchodování s lidmi z února 2009,
– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky lidských práv obětí obchodování s lidmi, zvláště žen a dětí, ze dne 6. února 2009 a na doporučení obsažená v této zprávě,
– s ohledem na zprávu ministerstva zahraničí USA o obchodování s lidmi z června 2009,
– s ohledem na svá usnesení o této problematice[2],
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení týkající se prevence obchodování s lidmi, boje s ním a ochrany obětí ( O-0148/09 – B7‑0341/2009 , O-0149/09 – B7‑0342/2009 ) položené Komisi,
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je moderní formou otroctví, závažným zločinem a hrubým porušováním základních lidských práv a přivádí osoby do stavu závislosti prostřednictvím výhružek, násilí a ponižování,
B. vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je pro organizovaný zločin mimořádně výhodným podnikáním, který přináší vysoké zisky s minimálním rizikem;
C. vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi má celou řadu podob souvisejících např. se sexuálním vykořisťováním, nucenou prácí, s nezákonným obchodováním s lidskými orgány, žebráním, nelegální adopcí a s prací v domácnosti;
D. vzhledem k tomu, že podle odhadů Europolu se v roce 2009 obchodování s ženami za účelem sexuálního vykořisťování nesnížilo, zatímco obchodování za účelem nucené práce se zvyšuje,
E. vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro problematiku drog a trestné činnosti ve své globální zprávě o obchodování s lidmi uvádí, že sexuální vykořisťování je nejčastější formou obchodování s lidmi, po níž následuje nucená práce, a upozorňuje, že 79 % zjištěných obětí obchodování s lidmi tvoří ženy a dívky,
F. vzhledem k tomu, že nevěsty na objednávku se mohou dostat do prostředí otroctví a stát se oběťmi sexuálního vykořisťování, nucené práce, práce v domácnosti či jiných forem obchodování s lidmi,
G. vzhledem k tomu, že děti jsou obzvláště ohroženou skupinou, která je vystavena většímu riziku, že se stanou obětí obchodování s lidmi,
H. vzhledem k tomu, že vzhledem k finanční a hospodářské krizi může docházet ke zvýšenému obchodování s lidmi v důsledku využívání toho, že potenciální oběti potřebují najít slušnou práci a uniknout chudobě,
I. vzhledem k alarmující míře a závažnosti tohoto problému:
• podle zprávy Europolu o obchodování s lidmi v Evropské unii za rok 2009 se jedná o obchod ve výši mnoha milionů eur / dolarů ročně,
• na základě dostupných údajů se lze důvodně domnívat, že každý rok je několik set tisíc lidí takto dopraveno do EU, příp. že se s nimi obchoduje uvnitř EU,
• v roce 2008 Eurojust zahájil vyšetřování 83 případů obchodování s lidmi, což ve srovnání s rokem 2007 (71 případů) představuje nárůst o více než 10 %,
J. vzhledem k tomu, že právní rámec EU týkající se obchodování s lidmi se v současnosti opírá především o
• rámcové rozhodnutí 2002/629/SSV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi, jehož cílem je zajistit minimální míru harmonizace právních předpisů jednotlivých členských států,
• směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány,
K. vzhledem k tomu, že na základě zkušeností lze říci, že tento právní rámec není ani dostatečně účinný, ani se řádné neuplatňuje a že EU musí důsledně podniknout účinnější kroky,
L. vzhledem k tomu, že v březnu 2009 Komise předložila návrh na rámcové rozhodnutí o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV ( KOM(2009)0136 v konečném znění), s cílem zpřísnit stávající rámcové rozhodnutí na základě přísnějších sankcí, lepší ochrany obětí a aktivních preventivních opatření,
M. vzhledem k tomu, že navzdory úsilí švédského předsednictví návrh tohoto rámcového rozhodnutí nebyl schválen, a vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti bude pravděpodobně v souladu s právním rámcem uvedeným v Lisabonské smlouvě předložen návrh nového právního nástroje,
N. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva upevní činnost EU v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, mj. v boji proti obchodování s lidmi, a Parlament se zde ve své funkci spolutvůrce právních předpisů bude moci plně uplatnit,
O. vzhledem k tomu, že opatření proti obchodování s lidmi se nemohou omezovat pouze na legislativní nástroje, ale musejí zahrnovat i nelegislativní činnost, zejména vyhodnocování realizace schválených opatření, shromažďování a výměnu informací, spolupráci a budování partnerských vztahů a výměnu osvědčených postupů,
P. vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zapojit organizace občanské společnosti fungující v této oblasti od samého počátku a v každé fázi – od vyhledávání obětí, přes poskytování pomoci těmto obětem až po legislativní proces,
Q. vzhledem k tomu, že v současnosti neexistují přesné údaje o tomto jevu, přičemž se zdá, že dostupná čísla podceňují jeho skutečný rozsah, jelikož se jedná o dobře skrývanou trestnou činnost, která je málokdy odhalena či nesprávně vyhodnocena; vzhledem k tomu, že je nutné získat další informace o tom, jakým způsobem se obchod s lidmi provádí, kdo jej provádí, jaký vliv má na poptávka na nabídku služeb poskytovaných oběťmi, kdo a proč se stává obětí a jak by bylo možné snížit tuto poptávku; vzhledem k tomu, že je potřeba prohloubit spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy a třetími zeměmi,
R. vzhledem k tomu, že další činnost se musí odvíjet od integrovaného přístupu, který by zahrnoval prevenci a represi, ale také ochranu, podporu a pomoc obětem a opíral by se o prohloubenou spolupráci všech zúčastněných stran,
S. vzhledem k tomu, že pokud se podaří snížit poptávku potenciálních zájemců o služby a produkty poskytované oběťmi obchodování s lidmi, což povede také k poklesu zisků z této činnosti, dojde i ke snížení nabídky těchto služeb a zboží ze strany obětí,
T. vzhledem k tomu, že sociální začleňování potenciálních obětí má nepřímý preventivní účinek, který brání tomu, aby se z nich znovu stávaly oběti či dokonce aby samy začaly obchodovat s lidmi,
U. vzhledem k tomu, že spolupráce a partnerství mezi EU, Radou Evropy, OSN a třetími zeměmi – zejména se zeměmi, odkud osoby, které jsou předmětem obchodování, pocházejí, a se Spojenými státy, což je nejčastější země, kam se tyto osoby dostávají, – jsou z hlediska ochrany základních práv a účinného boje s obchodováním s lidmi naprosto nezbytné,
V. vzhledem k tomu, že při vytváření a následném uplatňování koncepce a opatření zaměřených na obchodování s lidmi je nutné se zaměřit na to, abychom těchto cílů dosáhli, aniž by docházelo k diskriminaci z jakýchkoli důvodů, jako je národnost, rasa, barva pleti, pohlaví, náboženství, politické či jiné názory, sociální původ či jiné společenské postavení,
Obecně
1. vyzývá Radu a Komisi, aby:
• navrhly opatření proti obchodování s lidmi na základě celkového přístupu zaměřeného na dodržování lidských práv, boj proti obchodování s lidmi, prevenci a ochranu obětí;
• schválily přístup zaměřený na oběti, což znamená, že je nutné stanovit všechny možné kategorie obětí, zaměřit se na ně a chránit je, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem a dalším ohroženým skupinám;
• pod dohledem komisaře pro spravedlnost, základní práva a občanství vytvořily místo koordinátora EU pro otázky boje proti obchodování s lidmi, který by koordinoval činnost EU a politiky v této oblasti, včetně činnosti sítí zpravodajů jednotlivých členských států, a zodpovídal se Evropské parlamentu i stálému výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI);
• zajistily, že boj proti obchodování s lidmi i nadále zůstane na předním místě jejich pracovního programu, a to i v čase hospodářské a finanční krize, např. při vytváření plánů na obnovu hospodářství;
• zajistily, že politiky v oblasti boje proti obchodování s lidmi budou zahrnovat i aspekty se vztahem k sociálním věcem a sociálnímu začleňování, a trvaly na vhodných programech a účinných metodách zajišťujících opětovné začlenění obětí do společnosti, včetně opatření souvisejících s pracovním trhem a systémem sociálního zabezpečení;
• svou pozornost v souvislosti s problematikou obchodování s lidmi zaměřily zejména na otázku vnějších vztahů, imigrace, azylu a reintegrační politiky;
• v zemích původu, tranzitu a destinace obětí obchodování s lidmi realizovaly prostřednictvím vzdělávacích a školních systémů informační kampaně;
• zajistily, že v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 budou v centru veškeré činnosti zaměřené proti obchodování s lidmi skutečné zájmy dětí;
• přistupovaly ke všem politikám, strategiím a opatřením proti obchodování s lidmi z hlediska rovného zacházení s muži a ženami;
• prohloubily koordinaci a spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva a Evropským institutem pro rovnost mužů a žen;
• navázaly a prohloubily stávající spolupráci s nevládními organizacemi fungujícími v této oblasti;
• na úrovni EU vybudovaly trvalou platformu, která by sdružovala činnost institucí, agentur a ústavů EU, policie, celních orgánů, úřadů pro zadávání veřejných zakázek, orgánů na prosazování práva na regionální úrovni i na úrovni členských států, a činnost mezinárodních a nevládních organizací;
2. vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby ratifikovaly a uplatňovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi z roku 2005;
Shromažďování informací
3. žádá Radu a Komisi, aby s cílem získat co nejvíce informací podnikly kroky zaměřené na následující oblasti:
• každoroční zveřejňování společné zprávy Eurojustu, Europolu a Frontexu, která má být předložena Evropskému parlamentu a národním parlamentům a dále Komisi a Radě. Tato společná zpráva, po jejímž zveřejnění by mělo následovat veřejné projednávání této problematiky s nevládními organizacemi a zástupci občanské společnosti, kteří by tak mohli přispět svými odbornými znalostmi, by měla být základem činnosti zaměřené na lepší pochopení:
▪ hlavních příčin;
▪ faktorů v zemích původu a destinace obětí, které napomáhají obchodování s lidmi;
▪ současného vývoje, pokud jde o oběti, lidi zapojené do obchodu s lidmi, osoby využívající služeb obětí, zločinecké skupiny a jejich způsob provádění této trestné činnosti;
▪ cestovních tras, místních okolností v cílových zemích, které vedou k využívání služeb poskytovaných oběťmi obchodu s lidmi, a různých forem zneužívání (sexuálního vykořisťování, vykořisťování pracovní síly, obchodování s orgány, obchodování s dětmi i za účelem jejich zneužívání ze strany cestujících sexuálních delikventů a výroby obrazových materiálů zobrazujících zneužívané děti, a dalších forem vykořisťování, které jsou blízké obchodování s lidmi, nespadají však výslovně do definice tohoto pojmu, jako je žebrání a drobná kriminalita);
▪ vypracování jednotného unijního způsobu shromažďování a porovnávání údajů souvisejících se všemi aspekty obchodování s lidmi, včetně věku a pohlaví, které se mají používat jak v členských státech, tak i ve třetích zemích, a to za dodržování příslušných právních předpisů na ochranu údajů a práv osob, jejichž údaje jsou shromažďovány;
▪ vytvoření objektivního a nestranného systému každoročního vyhodnocování situace v této oblasti (v souladu s článkem 70 Smlouvy o fungování Evropské unie), se zvláštním zřetelem na uplatňování politik EU v oblasti obchodování s lidmi, přičemž je nutné řádně informovat EP a národní parlamenty;
▪ vyhodnocení informačních kampaní, které mají být připraveny a prováděny v členských státech i ve třetích zemích;
Předcházení obchodování s lidmi
4. vítá návrh ustanovení o předcházení obchodování s lidmi, které je součástí návrhu Komise, a žádá, aby byla přijata další opatření;
5. zdůrazňuje, že za účelem omezení poptávky po službách poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi je nutné, aby členské státy schválily a prohloubily další legislativní i jiná opatření, včetně vzdělávacích, sociální, kulturních a administrativních opatření a informačních kampaní zaměřeních na širokou veřejnost;
6. žádá, aby jak v členských státech, tak i ve třetích zemích, o nichž je známo, že jsou výchozím či přestupním místem obchodování s lidmi, byly vypracovány a uskutečněny rozsáhlé informační kampaně, které by byly určeny na potenciální oběti obchodování s lidmi i na případné zájemce o služby, které poskytují oběti tohoto obchodu;
7. vyzývá členské státy, aby vypracovaly informační vzdělávací programy zaměřené na určité skupiny osob, které by děti upozorňovaly na léčky, jež mohou snadno vést k obchodování s lidmi;
Stíhání
8. vyzývá k co nejrychlejšímu vytvoření rozsáhlého a uceleného právního rámce, který by zahrnoval opatření na boj proti počítačové kriminalitě související s obchodováním s lidmi;
9. žádá, aby Komise a členské státy při vypracovávání veškerých příštích návrhů legislativních nástrojů v této oblasti přihlédly k následujícím okolnostem:
a) úroveň postihů a sankcí v případě osob – včetně právnických osob –, které těží z obchodování s lidmi by měla odrážet závažnost této trestné činnosti a mít odstrašující účinek, přičemž obchodování s dětmi by mělo být trestáno obzvlášť přísně;
b) další opatření by se měla zaměřovat na ochranu obětí, s řádným přihlédnutím k situaci dětí a žen, tím že by se zajistilo, že pomoc obětem nebude vázána na žádné podmínky, že je vždy naprosto nepodstatné, zda oběť dala ke svému vykořisťování souhlas, a že oběti mají právo na pomoc nehledě na to, zda jsou ochotny spolupracovat při trestném řízení;
c) další prevence a opatření by se mohla zaměřit také na osoby využívající služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi;
d) zvláštní pozornost by se měla zaměřit na nutnost extrateritoriální jurisdikce v případě trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi, a to s ohledem na občany EU i osoby s trvalým pobytem v EU;
e) jakékoli ustanovení o jurisdikci by mělo být koordinováno s návrhem rámcového rozhodnutí o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení;
10. vzhledem k tomu, že pokud nejsou správně uplatňovány, nemají právní předpisy žádný účinek, vyzývá členské státy a národní parlamenty, aby v rámci svých států plně realizovaly opatření EU v oblasti obchodování s lidmi a co nejdříve ratifikovaly a uplatnily další právní nástroje v této oblasti;
11. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na koordinaci operační činnosti mezi orgány EU, jako je Eurojust a Europol;
12. poukazuje na pozitivní výsledky, kterých dosáhly společné vyšetřovací týmy, a vyzývá členské státy, aby této možnosti co nejvíce využívaly;
13. zdůrazňuje význam poskytování pomoci a podpory obětem obchodování s lidmi, které již dosáhly vnější hranice EU, a vyzývá agenturu Frontex a orgány hraniční kontroly v jednotlivých členských státech, aby je odlišovaly od ilegálních přistěhovalců a aby své úředníky a zaměstnance podrobněji informovaly o problematice obchodování s lidmi;
14. vzhledem k tomu, že represi nelze omezit na vnější hranice EU, vyzývá, aby byly se třetími zeměmi uzavřeny komplexní dohody, které by mj. obsahovaly i ustanovení týkající se dodržování základních práv, a aby byla s těmito zeměmi navázána spolupráce, a to za dodržování striktních pravidel;
Ochrana, podpora a pomoc obětem
15. vyzývá, aby se ochrana a podpora poskytovaná obětem stala prioritou všech opatření EU v této oblasti a aby se obětem od chvíle, kdy jsou považovány za oběti obchodování s lidmi, dostalo veškeré pomoci, včetně:
• toho, že jim bude uděleno povolení k pobytu nehledě na jejich ochotu spolupracovat v trestním řízení;
• jednoduššího přístupu na pracovní trh, přičemž jim bude poskytnuto školení a další formy zvyšování kvalifikace;
• zjednodušeného postupu při sjednocování rodin;
16. poukazuje na obzvlášť ohrožené oběti, jako jsou děti a ženy, a vyzývá k vytvoření specifických programů zaměřených na poskytování pomoci a ochrany těmto osobám;
17. zdůrazňuje, že obětem obchodování s lidmi by se mělo dostat co nejširší ochrany, podpory a pomoci, včetně případů, kdy se staly oběťmi obchodu mimo území EU, nikoli jen v případech, kdy byly zavlečeny do EU nebo kdy se s nimi obchodovalo na území Unie;
18. vyzývá, že by se obětem mělo dostat profesionální pomoci, včetně bezplatné právní pomoci (která je z hlediska jejich schopnosti uniknout z prostředí násilí a nátlaku, v němž se nacházejí, zásadní), vzhledem k tomu, že nemají finanční prostředky, a proto nemohou za tuto pomoc platit;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.