<Motion lg="CS" type="RE" xmlns="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0#" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0# iPlRe_v2-0.xsd"><Cover><Date>2. 2. 2010</Date><Ref>B7-0067/2010</Ref><Blk-Title-Cover><Title-Type>NÁVRH USNESENÍ</Title-Type><Title-NextTo><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">předložený na základě prohlášení Rady a Komise</p>
</Title-NextTo><Title-Recueil><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu</p>
</Title-Recueil><Title><p margin-bottom="24pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2009 </p>
</Title><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="2295">Hannes Swoboda</Author></span></p>
</Blk-Author><Body type="COMMITEE" id="2856"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za Výbor pro zahraniční věci</p>
</Body>
</Blk-Title-Cover><Num-PE>PE432.917v01-00</Num-PE></Cover><Section><Ref>B7&#8209;0067/2010</Ref><Title-Section><p margin-bottom="36pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold">Usnesení Evropského parlamentu o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2009 </span></p>
</Title-Section><p margin-bottom="12pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-style="italic">Evropský parlament</span>,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskem,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2009 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2008<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"> Texty přijaté tohoto dne, P6_T6(2009)0133.</p>
</footnote>,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">–   s ohledem na zprávu o pokroku Chorvatska za rok 2009, kterou Komise zveřejnila dne 14. října 2009 (<ANCHOR href="#reds:iEcCom/SEC-2009-1333" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iEcCom/SEC-2009-1333">SEK(2009)1333</ANCHOR>),</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">–   s ohledem na doporučení 10. Parlamentního výboru přidružení EU-Chorvatsko přijaté dne 26. listopadu 2009 ve Štrasburku,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">A. vzhledem k tomu, že nově zvolený Evropský parlament je odhodlán prosazovat přistoupení Chorvatska k Evropské unii,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">B.  vzhledem k tomu, že úspěšné přistoupení Chorvatska by bylo pozitivním podnětem procesu evropské integrace v ostatních zemích západního Balkánu a že vyhlídka na členství v EU je silným motivačním faktorem pro politické a hospodářské reformy a upevňování míru a stability,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">C. vzhledem k tomu, že Chorvatsko i nadále dosahovalo pokroku prakticky ve všech oblastech, a to i přes devítiměsíční stagnaci přístupových jednání a v situaci celosvětové hospodářské krize,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">D. vzhledem k tomu, že v přístupových jednáních nastalo z důvodu sporu o hranici se Slovinskem zpoždění oproti plánovanému průběhu a že orientační plán Komise směřující k uzavření jednání o technických otázkách do konce roku 2009 se nepodařilo splnit,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">E.  vzhledem k tomu, že dohoda předsedů vlád Slovinska a Chorvatska ze dne 11. září 2009 o způsobu řešení sporu obou zemí o hranice se stala impulzem k otevření všech zbývajících kapitol a k rychlému pokroku v přístupových jednáních,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">F.  vzhledem k tomu, že slovinsko-chorvatská dohoda vzešlá z arbitrážního řízení, která byla podepsána za přítomnosti předsednictví EU dne 4. listopadu 2009, položila základy pro úplné vyřešení sporu obou zemí o hranici v ovzduší vzájemné důvěry poté, co bude ukončen proces ratifikace dohody v parlamentech obou zemí,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">G.  vzhledem k tomu, že jednání s Chorvatskem mohou být ukončena v roce 2010, pokud Chorvatsko prokáže mimo jiné své úsilí, tj. mimo jiné posílí veřejnou správu, bude rozhodněji pokračovat v reformě soudnictví, bude důrazně bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti, zajistí trvalou možnost navracení uprchlíků a poskytne Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) veškerou spolupráci pro přístup k dokumentům, o které požádal pro účely soudního stíhání válečných zločinů,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">H. vzhledem k tomu, že dne 7. července 2009 byla jmenována nová předsedkyně vlády, která je pevně rozhodnuta pokračovat v odhodlaném úsilí Chorvatska o přistoupení k EU a v programu reforem, včetně hospodářské reformy a boje proti organizované trestné činnosti a korupci; vzhledem k tomu, že místopředseda vlády pro hospodářskou politiku odstoupil; vzhledem k tomu, že byl rovněž zbaven imunity bývalý ministr obrany na znamení polického odhodlání vlády postupovat v případě veškerých obvinění z korupce transparentním způsobem,</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-align="justify"><span font-style="italic" font-weight="bold">Obecné připomínky</span></p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">1.  oceňuje Chorvatsko za jeho trvalé pokroky při plnění kritérií, kterými se řídí přistoupení k Unii, a povinností spojených s členstvím v Unii; všímá si jednotného úsilí Chorvatska při přijímání potřebných právních předpisů, při provádění <span font-style="italic">acquis</span> a uskutečňování reforem;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">2.  vítá obnovu jednání mezi EU a Chorvatskem, která byla déle než devět měsíců blokována, k níž došlo dne 2. října 2009; domnívá se, že jednání musí probíhat hladce, se záměrem je ukončit v roce 2010, jestliže Chorvatsko splní všechna kritéria pro zahájení a ukončení jednání;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">3.  věří, že Chorvatsko splní a zvládne značné úkoly, které zbývají, pokud jde o kritéria vytyčená v jednotlivých kapitolách jednání; poukazuje na to, že země nadále pokračuje ve svém reformním úsilí, zejména pokud jde o soudnictví a veřejnou správu, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, prosazování práv menšin včetně navracení uprchlíků, musí nadále pokračovat v soudním stíhání válečných zločinů a poskytovat ICTY přístup k dokumentům; domnívá se, že Chorvatsko musí také vyvinout značné další úsilí při dokončování restrukturalizace loděnic;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">4.  je znepokojen tím, že i přes širokou podporu, kterou má přistoupení k EU mezi politickými stranami, snižuje se podpora, kterou členství v EU vyjadřuje veřejnost; poznamenává, že průzkumy naznačují, že chorvatská veřejnost i nadále nejeví žádné velké nadšení z EU, podle jejich údajů je pouze třetina obyvatel toho názoru, že Chorvatsko bude mít z přistoupení k EU prospěch; vybízí chorvatské orgány a občanskou společnost, aby podněcovaly více veřejných diskusí o členství v EU a o důsledcích přistoupení k Unii; vyzývá vládu a občanskou společnost, aby spojily své síly za účelem zlepšení sociálních reforem a urychlení provádění reforem v oblasti soudnictví, veřejné správy, životního prostředí a hospodářské politiky;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Politická kritéria</span></p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">5.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v plnění programu reforem veřejné správy na období 2008–2011 a při pokračování v této činnosti s jednoznačným odhodláním ze strany vlády;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">6.  vítá účast Chorvatska v operacích a misích Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) a také jeho připojení k prohlášením, společným postojům a stanoviskům týkajícím se společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) pokaždé, když je k tomu vyzváno;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">7.  zdůrazňuje však, že přetrvávají závažné nedostatky ve správních postupech a v řízení a v administrativních kapacitách příslušných institucí; domnívá se, že by měla být věnována obecnější politická pozornost posilování státní služby; poznamenává, že proces odpolitizování veřejné správy je stále teprve v raném stadiu a že dosud není dokončen právní rámec pro vytvoření profesionální a efektivní státní služby; poukazuje na to, že je zapotřebí nový platový systém a je třeba ve větší míře delegovat rozhodovací pravomoci z manažerské úrovně na úroveň státního úředníka;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">8.  poznamenává, že i když je politická vůle bojovat proti korupci na všech úrovních a existují příslušné právní předpisy pro boj s korupcí, je korupce i nadále velmi rozšířená a administrativní kapacity státních orgánů, včetně policie a orgánů činných v trestním řízení, jsou stále nedostatečné; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby důsledně řešily případy korupce, neboť se týkají téměř všech složek společnosti, ekonomiky a vládních struktur, včetně souboru institucí působících primárně v oblastech zdravotnictví, soudnictví, místní samosprávy a podnikání; je zvláště znepokojen případy nemístného politického ovlivňování v oblasti soudnictví; těší jej zjištění, že se zvýšilo úsilí předsedkyně vlády a vlády samotné ve věci boje s korupcí ve společnostech ve vlastnictví státu, domnívá se však, že je nutné více pěstovat kulturu politické odpovědnosti, pokud jde o korupci, do níž jsou zapleteni politikové;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">9.  vítá výrazné legislativní a institucionální změny provedené s cílem bojovat proti organizované trestné činnosti a je potěšen novými opatřeními proti mafii, která zintenzivňují spolupráci mezi orgány odpovídajícími za bezpečnost; je zejména spokojen s velmi dobrou spoluprací s bosenskými a srbskými orgány činnými v trestním řízení;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">10. je potěšen legislativními kroky a kroky směřujícími k budování institucí v klíčové oblasti reformy soudnictví a s uspokojením konstatuje, že se v soudnictví zlepšuje účinnost a transparentnost a snižuje se zahlcenost množstvím případů;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">11. upozorňuje však, že i přes dosažený pokrok je třeba rozhodnějších kroků při reformování soudnictví, které i nadále trpí mj. obrovskou zahlceností případy a neúměrnou délkou soudních řízení; poukazuje na to, že je třeba výrazně zapracovat na posilování nezávislosti soudní moci, na vytvoření transparentnějšího postupu výběru soudců a státních zástupců a účinnějším vymáhání soudních rozsudků; domnívá se, že ke splnění těchto úkolů je třeba dalšího úsilí, také proto, aby občané neztratili důvěru ve fungování soudnictví a v právní stát; podporuje legislativní iniciativy ministerstva spravedlnosti, které mají za cíl zdokonalit postup nominace, výběru a kariérního postupu soudců na základě profesních předpokladů a zásluh;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">12. bere na vědomí prohlášení žalobce ICTY v Radě bezpečnosti OSN dne 3. prosince 2009 a vybízí Chorvatsko, aby s ICTY plně spolupracovalo; zdůrazňuje, že žalobce, ačkoli ve svém prohlášení ocenil, že Chorvatsko nadále odpovídajícím způsobem reaguje na většinu žádostí o pomoc ze strany ICTY, zopakoval, že jedna věc zůstala nevyřešena, a to pokrok v hledání chybějících klíčových vojenských dokumentů souvisejících s operací Bouře v roce 1995, které mají být použity při soudu s některými generály; přeje si úspěch nově vytvořené meziagenturní pracovní skupiny, již tvoří představitelé různých státních orgánů a agentur, při provádění tohoto vyšetřování; domnívá se, že pokud to bude třeba, může vyšetřování dodat další podnět třetí strana; vyzývá Radu, aby co nejdříve rozhodla o otevření kapitoly 23 týkající se soudnictví a základních práv; vybízí Chorvatsko, aby potlačovalo beztrestnost pachatelů válečných zločinů a aby učinilo další pokrok pro zajištění nestrannosti při souzení válečných zločinů v příslušných státech;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">13. s potěšením konstatuje, že Chorvatsko nadále zlepšuje svou bilanci, pokud jde o vyvážené a spravedlivé stíhání válečných zločinů, a že v průběhu tohoto roku bylo obžalováno a postaveno před soud několik Chorvatů obviněných z válečných zločinů; vítá pokyny týkající se válečných zločinů, které vydal nejvyšší státní zástupce všem svým úřadům a které mají zajistit jednotný postup bez ohledu na státní příslušnost obviněného; poznamenává však, že mnoho obžalovaných souzených během tohoto roku za válečné zločiny bylo souzeno v nepřítomnosti a že stále přetrvávají určité obavy, mj. pokud jde o průběh řízení v jednotlivých případech; zdůrazňuje případ, při němž vysoce postavený odsouzený válečný zločinec a zároveň poslanec chorvatského parlamentu dokázal uprchnout a najít útočiště v sousední zemi;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">14. konstatuje, že problémem i nadále zůstává navracení majetku zabraného za 2. světové války a za komunistického režimu, je ovšem třeba uznat, že bylo dosaženo pokroku ve snaze o navrácení zabraného soukromého majetku jeho právoplatným vlastníkům, zejména pokud jde o zabranou zemědělskou půdu;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">15. je spokojen se stavem svobody sdělovacích prostředků, ale poznamenává také, že i nadále se ve sdělovacích prostředcích v určité míře uplatňuje politický a obchodní vliv; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby důrazně zakročily proti výhrůžkám na adresu reportérů zabývajících se válečnými zločiny a případy korupce a organizované trestné činnosti, protože se již vyskytly případy zastrašování novinářů;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">16. je potěšen, že frekvence a závažnost násilných incidentů směřujících proti etnickým Srbům se snížila, policejní vyšetřování se zdokonalilo a proces usmiřování mezi etnickými Chorvaty a etnickými Srby je úspěšný; vítá skutečnost, že navrhované změny v ústavě mají uznat všechny skupiny menšin v Chorvatsku a že se zlepšila práva menšin v oblasti vzdělávání; zejména je potěšen zjištěním, jaký pokrok nastal v inkluzívním vzdělávání Romů; vyzývá však chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí o potírání diskriminace Romů a etnických Srbů, především v soudním systému, při přístupu k zaměstnání a k bydlení; nadále vybízí Chorvatsko, aby stále jednalo v duchu tolerance a přijalo vhodná opatření na ochranu těch, kteří mohou stále ještě být obětí výhrůžek nebo zastrašování;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">17. vybízí Chorvatsko, aby pokračovalo ve svém úsilí o podporu kulturní rozmanitosti;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">18. vítá celkový pokrok dosažený v oblasti navracení uprchlíků a zdůrazňuje vrcholný význam návratu a opětovného začlenění uprchlíků, včetně rekonstrukce a opětovného získání bydlení, náročného provádění programů bydlení pro bývalé držitele nájemních práv a kroků, které musí být učiněny pro řešení problému uznání nároků na důchod; bere na vědomí, že provádění programu bydlení z roku 2009 je ze strany Chorvatska stále v časném stadiu vzhledem k vlivu světové hospodářské krize a k rozpočtovým restrikcím a že v programu bude třeba pokračovat v roce 2010 a možná i nadále, což vyžaduje trvalý závazek ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité vytvořit podmínky pro udržitelnost v oblastech návratu; vyzývá chorvatskou vládu, aby svou imigrační a azylovou politiku harmonizovala se standardy EU; </p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">19. vyzývá vládu, aby poskytla školení v oblasti soudnictví týkající se provádění předpisů o rovnosti žen a mužů a předpisů proti diskriminaci; bere na vědomí, že dosud žádné soudní rozhodnutí nebylo založeno na některém z těchto předpisů; ačkoli vítá jmenování ženy do funkce předsedkyně vlády, vyzývá k aktivnějšímu prosazování účasti žen v politice, neboť zaznamenává, že podíl žen ve všech místních vládních orgánech se v letošních místních volbách snížil (např. počet žen ve funkci „županů“ poklesl ze tří na jednu); zdůrazňuje potřebu zvýšit úsilí za účelem podpory obětí rodinného násilí; zaznamenává pokrok, jehož Chorvatsko dosáhlo v oblasti předpisů týkajících se zločinů z nenávisti a vybízí vládu, aby vyvinula další úsilí s cílem zajistit vhodný právní rámec a aby také předcházela diskriminaci sexuálních menšin, včetně vyšetřování zločinů z nenávisti a vyhrožování;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">20. upozorňuje na potřebu řešit nedostatky, pokud jde o osoby se zdravotním postižením, zejména zacelením stávajících mezer v právních předpisech, ve tvorbě politiky a v poskytování služeb pro zdravotně postižené, zejména pro mentálně postižené;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Hospodářská kritéria</span></p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">21. je potěšen zjištěním, že se Chorvatsko postupně vzpamatovává z hospodářské krize a že ekonomické vyhlídky jsou poměrně pozitivní, a to i přes rostoucí nezaměstnanost; konstatuje, že byla zachována makroekonomická stabilita, nynější prognózy očekávají menší schodek běžného účtu, zmenšila se vnější nerovnováha a bankovnictví zůstalo v dobrém stavu; také konstatuje, že vyhlídka na přistoupení k EU pomohla investorům uchovat si důvěru k chorvatské ekonomice a zajistila zakotvení hospodářských politik v nedávném bouřlivém období;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">22. vyzývá však vládu, aby řešila existující strukturální slabiny ekonomiky, které vyžadují hlubší a rychlejší strukturální reformy jako předpoklad pro trvalý hospodářský růst; naléhavě vyzývá stát, aby snížil svou silnou přerozdělovací roli a dále omezil zásahy státu do ekonomiky, aby stimuloval zaměstnanost oživením poněkud strnulého trhu práce, aby odstraňoval administrativní překážky pro podniky a přestal dotovat ztrátová odvětví;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Převzetí povinností spojených</span><span font-style="italic" font-weight="bold"> s </span><span font-style="italic" font-weight="bold">členstvím</span><span font-style="italic" font-weight="bold"> v </span><span font-style="italic" font-weight="bold">EU</span></p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">23. s potěšením konstatuje, že Chorvatsko zlepšilo svou schopnost vzít na sebe povinnosti spojené s členstvím v EU a ve většině oblastí dosáhlo uspokojivého stupně sladění s <span font-style="italic">acquis communautaire</span>; vybízí však chorvatské orgány, aby dále posilovaly administrativní struktury a institucionální kapacity potřebné pro řádné uplatňování <span font-style="italic">acquis</span>, aby mohla země po přistoupení v maximální míře těžit z výhod členství v EU;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">24. vybízí Chorvatsko, aby pokročilo s privatizací, dokončilo program drobné privatizace, mj. v odvětví cestovního ruchu, aby pokročilo v restrukturalizaci citlivých odvětví, jako je zemědělství, a podporovalo zapojení soukromého sektoru do budování infrastruktury na celostátní, regionální a místní úrovni;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">25. bere na vědomí pokrok dosažený mj. v nabídkových řízeních na prodej loděnic, které jsou v obtížné situaci, vyzývá však chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí nutném k dokončení restrukturalizace loďařského průmyslu;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">26. je spokojen s tím, že bylo vytvořeno potřebné institucionální zázemí v oblasti veřejných zakázek, a díky tomu bude řízení politiky zadávání veřejných zakázek jednotnější a koordinovanější; naléhavě však vyzývá chorvatské orgány, aby dále zvyšovaly kapacity subjektů zadávajících veřejné zakázky, aby byly právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek uplatňovány účinně a transparentně a aby se výrazně snížilo riziko nesrovnalostí, včetně podvodů, vzhledem k tomu, že postupy zadávání veřejných zakázek jsou i nadále významným zdrojem korupce; vyzývá chorvatské orgány, aby učinily kroky ke zlepšení kontroly příprav a vlastního plnění zakázek;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">27. s uspokojením konstatuje, že dobrého celkového pokroku bylo dosaženo v oblasti finanční kontroly, zejména pokud jde o právní předpisy upravující vnitřní finanční kontrolu, přičemž upozorňuje na nutnost dosáhnout většího pokroku v oblasti externího auditu mj. posílením právního rámce zajišťujícího nezávislost nejvyššího kontrolního úřadu; poukazuje na to, že transparentnost veřejných financí má klíčovou důležitost v boji proti korupci a při zlepšování účinnosti veřejných služeb, neboť usnadňuje kontrolu nad orgány veřejné moci, což má zase pozitivní dopad na jejich odpovědnost vůči občanům;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">28. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění jednotlivých složek předvstupního nástroje (IPA), které připravují zemi na čerpání strukturálních fondů; vyzývá nicméně chorvatské orgány, aby výrazně zvýšily administrativní kapacity existujících struktur IPA, aby se podařilo splnit regulační a provozní požadavky politiky soudržnosti EU a byla zaručena absorpční kapacita těchto struktur, zejména prostřednictvím plánování národního strategického referenčního rámce a operačních programů pro strukturální fondy;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">29. vyzývá chorvatské orgány, aby rozvíjely přeshraniční projekty spolupráce, jejichž cílem je dosáhnout sociální, hospodářské a územní soudržnosti a zvýšit životní úroveň obyvatelstva, které sídlí v příhraničních oblastech;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">30. je spokojen s úspěchy a pokrokem dosaženým v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o kvalitu ovzduší, změnu klimatu, kontrolu v oblasti průmyslového znečišťování a řízení rizik; naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby posílilo své administrativní kapacity na celostátní a místní úrovni; vyzývá nejen k formálnímu provedení ve vnitrostátním právu, ale též k řádnému uplatňování <span font-style="italic">acquis</span> EU v oblasti ochrany přírody a vodohospodářství;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">31. poukazuje na nutnost podporovat investice do energetické infrastruktury za účelem zvýšení bezpečnosti a rozmanitosti dodávek energie a energetické účinnosti; zdůrazňuje velký potenciál této země, pokud jde o obnovitelnou a zejména sluneční energii, a v tomto ohledu vyzývá chorvatské orgány, aby zavedly právní předpisy, které usnadní rozvoj trhu s obnovitelnou energií;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Regionální spolupráce</span></p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">32. vybízí Chorvatsko, aby pokračovalo v úsilí o nastolení a udržování dobrých sousedských vztahů, aby i nadále bylo důležitým a proaktivním podporovatelem regionální spolupráce na všech úrovních a aby hrálo v regionu pozitivní úlohu; vyzývá nicméně naléhavě chorvatskou vládu a vlády sousedních zemí, aby zintenzívnily vzájemný dialog s cílem nalézt definitivní řešení řady dosud neuzavřených dvoustranných otázek, zejména pokud jde o přesné vymezení hranic, pohřešované osoby, navracení majetku a návrat uprchlíků a vydávání občanů v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">33. připomíná dohodu, které v rámci arbitráže dosáhli slovinský předseda vlády a chorvatská předsedkyně vlády jako řešení jejich sporu o hranici; vítá ratifikaci dohody chorvatským parlamentem a doufá, že totéž učiní ve velmi blízké době také slovinský parlament; v tomto ohledu žádá Komisi, aby sestavila seznam členů rozhodčího soudu, v němž budou pouze vysoce kvalifikovaní profesionálové s právnickým vzděláním a pokud možno se zkušenostmi s arbitrážním řízením;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">34. vyzývá chorvatskou vládu a všechny chorvatské politické síly, aby jednaly konstruktivně s cílem posílit bosenskou suverenitu a usnadnit probíhající proces ústavní reformy;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">35. vyzývá chorvatskou vládu, aby přezkoumala svou politiku týkající se dvojího občanství, zejména s ohledem na chorvatské občany se stálým bydlištěm v Bosně a Hercegovině; vyzývá chorvatskou vládu a Evropskou komisi, aby pro tyto občany nalezly spravedlivé a trvalé řešení;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">36. zdůrazňuje, že v souladu s klíčovou prioritou přístupového partnerství je třeba zvýšit úsilí o vyřešení všech přetrvávajících sporů o hranice, které má Chorvatsko se sousedními zeměmi; vítá v této souvislosti pokrok dosažený při jednání s Černou Horou a vybízí vlády Chorvatska, Srbska a Bosny a Hercegoviny, aby pokračovaly ve dvoustranných rozhovorech o vymezení hranic;</p>
<p margin-bottom="12pt" margin-left="17.85pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-17.85pt">37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Chorvatska.</p>
</Section></Motion>