Dokument ze zasedání

 

27. 9. 2010                                                                                                              B7‑0536/2010

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7‑0467/2010 a  B7‑0468/2010

v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat ve dnech 18. až 29. října 2010 v japonské Nagoji

Esther de Lange, Karin Kadenbach, Gerben-Jan Gerbrandy, Sandrine Bélier, Miroslav Ouzký, Kartika Tamara Liotard, Anna Rosbach

za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

 

B7‑0536/2010

Usnesení Evropského parlamentu o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat ve dnech 18. až 29. října 2010 v japonské Nagoji

Evropský parlament,

–   s ohledem na 10. zasedání konference smluvních stran (COP 10) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, které se bude konat ve dnech 18. až 29. října 2010 v japonské Nagoji,

–   s ohledem na otázku … 2010 položenou Komisi a Radě o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat ve dnech 18. až 29. října 2010 v japonské Nagoji ( O-0000/2010 – B7-0000/2010 ),

–   s ohledem na evropský summit v Göteborgu v roce 2001, kde byl v rámci strategie EU pro udržitelný rozvoj přijat cíl zastavit do roku 2010 ztrátu biologické rozmanitosti,

–   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 25. až 26. března 2010, a to zejména na bod 14,

–   s ohledem na zprávu ad hoc otevřené pracovní skupiny pro přezkum provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti týkající se činnosti na jejím třetím zasedání, které se konalo ve dnech 24. až 28. května 2010, a na návrh strategického plánu pro období po roce 2010,

–   s ohledem na zprávy z devátého zasedání ad hoc otevřené pracovní skupiny pro přístup a sdílení přínosů a na návrh protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů (přílohy z Cali a Montrealu),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Úmluva o biologické rozmanitosti je nejvýznamnější celosvětovou dohodou o ochraně biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že ji podepsalo 193 smluvních stran, včetně 27 členských států EU a Evropské unie,

B.  vzhledem k tomu, že Rok biologické rozmanitosti vyhlášený OSN by měl dát politický impulz ke zlepšení provádění všech tří cílů úmluvy: ochrany biologické rozmanitosti, jejího udržitelného využívání a spravedlivého a rovnoměrného sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů,

C. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zaplnit značné mezery v provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti,

Nutnost jednat

1.  je nesmírně znepokojen skutečností, že nebyl naplněn celosvětový cíl snížit do roku 2010 podstatnou měrou rychlost ztráty biologické rozmanitosti ani cíl EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti;

2.  je hluboce znepokojen tím, že zastavení ztráty biologické rozmanitosti není v rámci mezinárodní politické agendy považováno za naléhavou záležitost;

3.  je velmi zneklidněn neustálým nárůstem nezákonného využívání genetických zdrojů a celosvětově rozšířeného biopirátství;

4.  zdůrazňuje, že jsou k dispozici nástroje, pomocí nichž lze v širším měřítku omezit pokles biologické rozmanitosti, avšak je zapotřebí dostatek finančních prostředků a politické vůle; je přesvědčen o tom, že mezi ochranou klimatu, plněním rozvojových cílů tisíciletí a zastavením ztráty biologické rozmanitosti existuje mnoho synergií;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na 10. zasedání konference smluvních stran hrály vedoucí úlohu a přesvědčily všechny smluvní strany, že je nutné okamžitě jednat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby svá stanoviska zveřejnily s co největším předstihem před konáním 10. zasedání konference smluvních stran;

6.  za tímto účelem naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vystupovaly jednotně, urychlily svůj vnitřní rozhodovací postup a zlepšily jeho účinnost, a byly tak schopny dohodnout se rychle na postoji, který EU zaujme na 10. zasedání konference smluvních stran, a aby věnovaly více sil a času diplomatickému úsilí vůči třetím zemím;

7.  za nedůsledné a politováníhodné považuje skutečnost, že hostitelská země Japonsko v rámci jiných fór, jako je např. Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Mezinárodní velrybářská komise (IWC), zabránila dosažení výrazného pokroku v ochraně ohrožených mořských druhů, jako jsou tuňák obecný a velryby;

Hospodářská oblast

8.  zdůrazňuje, že podle probíhajících studií, jako je například studie „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“, se ztráta blahobytu v důsledku ztráty biologické rozmanitosti v současné době odhaduje na 50 miliard EUR ročně (necelé 1 % HDP), přičemž do roku 2050 by se měla zvýšit na 14 bilionů EUR ročně, což představuje 7 % odhadované výše HDP; zdůrazňuje, že podle studie „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“ je návratnost investic do zachování biologické rozmanitosti až stokrát vyšší;

9.  zastává názor, že rozhodnutí, která mají být přijata na 10. zasedání konference smluvních stran, musí zejména odrážet poznatky vyplývající ze studie „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“ a vycházet z doporučení, která obsahuje, tj. že náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti a hodnota biologické rozmanitosti se musí odrážet v národních účtech; zdůrazňuje, že v opačném případě nebude možné sledovat finanční a hospodářské důsledky, které bude mít současná krize v oblasti biologické rozmanitosti na hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti prozkoumání a schválení tržních nástrojů, jako je banka stanovišť a platby za ekosystémové služby, které by pomohly zajistit odpovídající finanční prostředky pro zachování biologické rozmanitosti;

10. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvářet a zdokonalovat metody, které by umožnily přesné posouzení finanční hodnoty ekologických služeb, a určit tak náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti; domnívá se, že to by poskytlo cenné údaje, které by zvýšily informovanost politických představitelů o problému, umožnily vést kampaně na zvýšení povědomí o problematice a přispěly k širší veřejné diskusi;

Strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosti

Celkové poslání do roku 2020 a vize pro rok 2050

11. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podpořily ambiciózní celkové poslání Úmluvy pro biologickou rozmanitost do roku 2020: zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a rovnoměrně sdílet hodnoty a přínosy biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k plnění vize pro rok 2050 a zajistily ochranu, oceňování a obnovu ekosystémů;

Strategické cíle a hlavní cíle pro rok 2020

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily měřitelné, ambiciózní, realistické a časově vymezené dílčí cíle, a zajistily tak zejména, že do roku 2020:

* si každý uvědomí hodnotu biologické rozmanitosti a kroky, které může provést na její ochranu,

* se hodnoty biologické rozmanitosti a příležitosti vyplývající z její ochrany a udržitelného využívání stanou součástí národních účtů a politik a strategií v oblasti rozvoje a snižování chudoby,

* se zruší dotace poškozující biologickou rozmanitost,

* smluvní strany zformulují a provedou plány za účelem vyšší efektivity využívání zdrojů, snížení množství odpadu a neměnného využívání zdrojů v rámci ekologických limitů,

* se ukončí čisté odlesňování a zastaví ztráta a degradace přírodních stanovišť a rozvojové země budou podporovány v udržitelné správě svých lesů,

* se odstraní tlak na mořské ekosystémy v důsledku nadměrného rybolovu a ukončí destruktivní metody rybolovu,

* se vyřeší problém zavlečení a šíření invazivních druhů,

* bude chráněno nejméně 20 % půdy, sladké vody a mořských oblastí,

* biologická rozmanitost a suchozemské, sladkovodní a pobřežní ekosystémy budou výrazněji přispívat k sekvestraci a zadržování skleníkových plynů,

* se zabrání vyhynutí známých ohrožených druhů,

* bude obnoveno 15 % poškozených ekosystémů,

* budou sdíleny přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů a bude fungovat fond přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů,

* budou uplatňovány plánovací postupy, prováděno řízení znalostí a budování kapacit za účasti různých subjektů a zavedeny systémy na ochranu tradičních znalostí, postupů původních obyvatel a zvyklostí týkajících se udržitelného využívání biologické rozmanitosti,

* se zvýší kapacita (lidské zdroje a financování) pro provádění úmluvy,

* se zastaví ztráta genetické rozmanitosti pěstovaných rostlin a domácích hospodářských zvířat v zemědělských ekosystémech a jejich volně žijících a rostoucích příbuzných druhů;

Ukazatele

13. zdůrazňuje, že je nutné přijmout konkrétní ukazatele vycházející z vědecky ověřených údajů, aby bylo možné měřit pokrok na cestě k dosažení strategických cílů;

14. vítá skutečnost, že v EU jsou uplatňovány nástroje, jako je portál Evropského informačního systému pro biologickou rozmanitost (BISE) a podklady pro oblast biologické rozmanitosti, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí; je toho názoru, že se jedná o srovnatelné nástroje, které by mohly zvýšit účinnost mezinárodních dohod a opatření učiněných v rámci úmluvy;

Přístup ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů

15. konstatuje, že pokud na 10. zasedání konference smluvních stran nebudou úspěšně ukončena jednání o mezinárodním režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů, a to vypracováním protokolu k Úmluvě o biologické rozmanitosti, jenž bude obsahovat právně závazná i nezávazná ustanovení, je možné, že nebude dosaženo širší shody ohledně strategického plánu úmluvy pro období po roce 2010;

16. znovu potvrzuje zásadu, že formy života a životní procesy nesmějí být předmětem patentů;

17. zdůrazňuje, že protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů musí zajistit transparentnost, právní jistotu a předvídatelnost, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům, a spravedlivé a rovnoměrné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, jejich derivátů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji;

18. vyzývá Komisi a členské státy k podpoře toho, aby do protokolu byla zahrnuta zásada, že na přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji se uplatňuje postup svobodně a předem uděleného, informovaného souhlasu původních a místních komunit;

19. uznává, že tradiční znalosti související s genetickými zdroji jsou důležité pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, jakož i pro spravedlivé a rovnoměrné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, a protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů by je tedy měl patřičně zohledňovat, v souladu s prohlášením OSN o právech původního obyvatelstva;

20. vyzývá proto Komisi a Radu, aby přijaly navržené znění z Cali o sdílení přínosů plynoucích z veřejně přístupných tradičních znalostí, o sdílení přínosů plynoucích z využívání derivátů genetických zdrojů, o monitorování, sledování a využívání genetických zdrojů a jejich dokumentaci, jakož i ustanovení o vzájemně smluvených podmínkách mezi uživateli a poskytovateli genetických zdrojů;

21. uznává vzájemnou závislost zemí, pokud jde o genetické zdroje pro potraviny a zemědělství a jejich význam pro zajištění potravin na celém světě, a tedy potřebu zohlednit tyto genetické zdroje v jednáních o mezinárodním režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů;

22. uznává rozdílné postoje, pokud jde o uplatňování budoucího protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů se zpětným účinkem, a naléhavě vyzývá smluvní strany, aby nalezly proveditelné a spravedlivé východisko, a zažehnaly tak oprávněné obavy;

Tematický pracovní program – biologická rozmanitost moří a pobřeží

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby zdůrazňovaly význam dosažení dalšího pokroku při stanovování a ochraně mořských oblastí a druhů, které jsou důležité z ekologického a biologického hlediska, a to oblastí spadajících pod vnitrostátní jurisdikci i mimo ni;

Tematický pracovní program – chráněné oblasti

24. uznává, že v provádění pracovního programu zaměřeného na chráněné oblasti bylo dosaženo značného pokroku; přesto zdůrazňuje, že zbývá ještě mnoho práce, má-li být tento program plně proveden;

25. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že prioritou 10. zasedání konference smluvních stran bude posílení příslušné podpory a správy chráněných oblastí a informování klíčových rozhodovacích orgánů o výhodách chráněných oblastí a aby případně vyzvaly ke zvýšení finančních prostředků;

26. zdůrazňuje, že jako zásadu zakotvenou ve Všeobecné deklaraci lidských práv by Evropská komise, OSN a státy účastnící se právních protokolů o ustanovení národních parků a chráněných oblastí měly přijmout právní ustanovení, které zaručí soudní a právní ochranu pozemkových práv původního obyvatelstva coby tradičních vlastníků půdy a ochranu jejich společenské činnosti a tradičního využívání jejich půdy a formálně uzná jejich práva v rámci stávajících modelů řízení;

27. zdůrazňuje, že v rámci prohlášení o chráněných oblastech a strategií na zachování biologické rozmanitosti je nezbytné vypracovat protokol, který bude zahrnovat definici integrálních tropických systémů, včetně vody;

Biologická rozmanitost a změna klimatu

28. zdůrazňuje, že do politik v oblasti klimatu je nutné zahrnout záruky biologické rozmanitosti a že je nezbytné dosáhnout co největších vzájemných přínosů uvedených dvou cílů; dále zdůrazňuje, že finanční příspěvky na zachování biologické rozmanitosti mají de facto kladný vliv na strategie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, zejména vzhledem k tomu, že většina národních plánů na přizpůsobení předložených v souvislosti s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, a to především plánů, které předložily rozvojové země, klade důraz na odolnost ekosystémů; vyzývá proto k dalšímu úsilí o posílení součinnosti a provázanosti mezi politikou v oblasti biologické rozmanitosti a politikou v oblasti klimatu, zejména mezi Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a Úmluvou pro biologickou rozmanitost; v této souvislosti žádá, aby sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti byl dán mandát přispívat k činnosti prováděné v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu;

29. potvrzuje stěžejní význam biologické rozmanitosti a odolných ekosystémů pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů vzhledem k tomu, že pozemní a mořské ekosystémy v současnosti pohlcují přibližně polovinu emisí CO2 produkovaných člověkem;

30. zdůrazňuje, že je třeba chránit odolnost ekosystémů přijetím opatření, která plně zohlední ustanovení Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti a zabrání masivnímu pronikání geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí;

Biopaliva

31. zdůrazňuje, že je třeba, aby na 10. zasedání konference smluvních stran bylo přijato doporučení týkající se biopaliv; připomíná, že je nesmírně důležité posoudit přímé i nepřímé dopady biopaliv na biologickou rozmanitost; dále zdůrazňuje, že je třeba stanovit kritéria pro certifikaci a udržitelnost biopaliv;

Invazní nepůvodní druhy

32. v souvislosti s naléhavými opatřeními upozorňuje na to, že je třeba se prioritně zabývat postupy zaměřenými proti invazním druhům, které již v současnosti vážně narušují ekosystémy a mají výrazně negativní dopad na celkovou biologickou rozmanitost;

Financování

33. zdůrazňuje nutnost zásadně zvýšit v celosvětovém měřítku finanční prostředky investované do biologické rozmanitosti, zvláště za využití stávajících finančních zdrojů i nových a inovativních zdrojů, včetně nových a inovativních tržních nástrojů;

34. vyzývá proto Komisi a členské státy, aby s dostatečným předstihem před konáním 10. zasedání konference smluvních stran veřejně oznámily své finanční závazky související s prováděním cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti;

35. je přesvědčen, že pouze veřejné výdaje nebudou k dosažení cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti postačovat, a podtrhuje význam odpovědnosti podniků za to, že zohlední i biologickou rozmanitost;

36. s ohledem na zjištění obsažená ve studii „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“ vyzývá, aby 10. zasedání konference smluvních stran bylo využito coby příležitost k tomu, aby se soukromý sektor seznámil s ekonomickými výhodami, které přináší účast na boji za ochranu biologické rozmanitosti;

 

37. zdůrazňuje nicméně, že rozhodnutí o zapojení podnikatelské sféry by mělo zahrnovat nejen dobrovolné závazky, ale i povinnosti, zejména pokud jde o poskytování informací a přístup k nim a o zapojení původního obyvatelstva a místních komunit do trvalého dialogu;

38. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vyvinuly inovativní systémy plateb za ekosystémové služby a získaly přitom soukromé zdroje financování a aby tyto systémy zavedly za současného zajištění co nejvyšší úrovně ochrany dotčených ekosystémů;

39. zdůrazňuje však, že tyto systémy by se měly poučit z nedávné finanční krize i z nedostatků systémů pro obchodování s emisemi uhlíku; dále zdůrazňuje, že zohlednění těchto omezujících faktorů by mělo být výslovně uvedeno v mandátu zvláštní pracovní skupiny pro finanční inovace;

40. domnívá se, že nástroje na financování ochrany klimatu, jako je REDD+, zrychlené financování, mechanismus čistého rozvoje a společná iniciativa, by měly být reformovány tak, aby obsahovaly záruky pro biologickou rozmanitost a lidská práva a práva domorodých obyvatel a popřípadě měly přínosy pro biologickou rozmanitost;

41. dále zdůrazňuje, že reformy musí zahrnovat nové definice lesů vymezené OSN na základě biomů, které budou odrážet výrazné rozdíly v biologické rozmanitosti i v hodnotách CO2 jednotlivých biomů a současně budou jasně rozlišovat mezi původními lesy a lesy, v nichž převládají monokultury a nepůvodní druhy; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvíjely činnost v tomto směru v rámci Pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství (SBSTA);

42. zdůrazňuje, že je nutné najít taková řešení, která umožní zahrnutí vnějších nákladů, jako jsou škody na biologické rozmanitosti či náklady vynaložené na podporu biologické rozmanitosti, do konečné ceny výrobků na trhu;

Součinnost mezi třemi úmluvami přijatými v Riu

43. zastává názor, že je třeba zlepšit součinnost mezi třemi úmluvami přijatými v Riu, a to o biologické rozmanitosti (CBD), o změně klimatu (UNFCCC) a o desertifikaci (UNCCD);

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily myšlenku uspořádat zasedání na vysoké úrovni k uvedeným třem úmluvám z Ria v rámci summitu Rio+20, který se bude konat v roce 2012;

Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a sdílení znalostí (IPBES)

45. vítá dohodu, kterou uzavřely vlády v červnu 2010 v Busanu s cílem vytvořit Mezivládní vědecko-politickou platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že tato platforma bude skutečně zřízena k co nejbližšímu datu v roce 2011; domnívá se, že příspěvek této platformy bude záviset na kvalitě výzkumu prováděného na úrovni EU i na mezinárodní úrovni; je nanejvýš důležité, aby EU a členské státy zaručily dostatečné zdroje pro výzkum v oblasti biologické rozmanitosti;

46. vyzývá ke zlepšení znalostí a technologií týkajících se biologické rozmanitosti, její hodnoty a fungování a k jejich intenzivnějšímu sdílení;

Koordinovaný přístup

47. trvá na tom, že klíčovým prvkem v mezinárodních obchodních dohodách je otázka trvalé udržitelnosti obchodovaných výrobků; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu začlenit neobchodní záležitosti včetně otázky výrobních postupů a úcty k biologické rozmanitosti do všech budoucích dohod WTO;

48. vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily environmentální prvek do svých vztahů se třetími zeměmi a aby dále rozvíjely koncepci zelené diplomacie;

49. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl aktualizovaný hlavní cíl pro rok 2010 strategického plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti, který má být přijat na 10. zasedání konference smluvních stran v Nagoji, dále veden jako aktualizovaný plán 7. rozvojového cíle tisíciletí a aby byl podporován, neboť je nedílnou součástí těchto klíčových cílů, které mají být splněny do roku 2015; zdůrazňuje, že je zásadní, aby Komise a členské státy uznaly, že mezi všemi rozvojovými cíli tisíciletí existuje množství synergií a vzájemná závislost, a aby k těmto cílům přistupovaly jako k jednomu balíčku;

*

* *

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti.