Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o svobodě vyznání,

–   s ohledem na článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,

–   s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství a víře z roku 1981,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že podpora demokracie a dodržování lidských práv a občanských svobod jsou základními zásadami a cíli Evropské unie a představují společný základ pro její vztahy se třetími zeměmi,

B.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodních předpisů v oblasti lidských práv a zejména podle článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech má každý člověk právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; vzhledem k tomu, že toto právo zahrnuje svobodu změnit náboženství nebo víru a svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou, zachováváním obřadů a vyučováním,

C.  vzhledem k tomu, že křesťanské komunity po celém světě čelí v rostoucí míře projevům náboženské nesnášenlivosti,

D. vzhledem k tomu, že v důsledku sebevražedného bombového útoku na koptské křesťany, k němuž došlo při novoroční mši v egyptské Alexandrii, zahynulo 21 příslušníků této komunity,

E. vzhledem k tomu, že Egypt, Pákistán, Palestina, Irák, Írán, Nigérie, Čína, Severní Korea, Vietnam, Malajsie, Barma a Nepál jsou neúplným výčtem zemí, v nichž v nedávné době došlo k opakovaným útokům na křesťany,

F.  vzhledem k tomu, že zastrašování křesťanských komunit a páchané násilí má zejména na Blízkém východě za cíl jejich vypuzení a že přítomnost křesťanů byla určitými teroristickými skupinami opakovaně označena za symbol západní kultury,

G.  vzhledem k tomu, že podle ministerstva zahraničí USA se původně prosperující komunita iráckých křesťanů, jejíž příslušníci v tomto regionu žijí téměř 2000 let, zmenšila z jednoho milionu na pouhých 400 000 osob;

H.  vzhledem k tomu, že v Libanonu, v němž od roku 1932 neproběhlo oficiální sčítání lidu, se počet křesťanského obyvatelstva snížil na 30 % a že mnoho libanonských křesťanů uprchlo během občanské války,

I.   vzhledem k tomu, že podíl křesťanů na Západním břehu Jordánu klesl na pouhá 2 % a že izraelská vláda odhaduje, že v Izraeli, na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy žije 210 000 křesťanů; vzhledem k tomu, že Betlém, rodiště Ježíše, byl kdysi z 80 % křesťanský, kdežto dnes křesťané netvoří ani třetinu místního obyvatelstva,

J.   vzhledem k tomu, že na konci 20. století křesťané představovali asi 20 % populace na Blízkém východě, kdežto dnes jich tam podle odhadů žije méně než 10 %,

K.  vzhledem k tomu, že křesťané ve světě čekají od převážně křesťanské Evropy podporu,

1.  zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem zaručeným v mezinárodním právu, a důrazně odsuzuje všechny formy násilí, diskriminace a nesnášenlivosti, kterým čelí křesťanské komunity na celém světě kvůli svému vyznání a přesvědčení;

2.  odsuzuje nedávné útoky na koptské křesťany v Egyptě a vyjadřuje svou solidaritu s rodinami obětí; znovu vyzývá egyptskou vládu, aby zajistila osobní bezpečnost a tělesnou integritu koptských křesťanů i příslušníků ostatních náboženských menšin v této zemi; vyzývá egyptskou vládu, aby zaručila, aby koptští křesťané a příslušníci ostatních náboženských komunit a menšin mohli v plném rozsahu požívat lidských práv a základních svobod – včetně práva svobodně zvolit a změnit náboženské vyznání – a aby zabránila jejich jakékoli diskriminaci;

3.  odsuzuje násilné přerušení vánoční mše, kterou na první svátek vánoční slavilo zbývajících 300 křesťanů v části Kypru obsazené tureckými orgány;

4.  vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v rámci vztahů a spolupráce EU se třetími zeměmi věnovaly zvláštní pozornost situaci náboženských menšin, zejména křesťanského vyznání;

5.  vybízí všechny náboženské autority, aby podporovaly toleranci a aby vystupovaly proti stupňování nenávisti, násilí a extremismu;

6.  vyzývá nově ustavenou Evropskou službu pro vnější činnost, aby vytvořila stálý systém pro sledování situace křesťanů, pokud jde o svobodu vyznání, a aby každoročně předkládala zprávu Evropskému parlamentu;

7.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Egypta a Lize arabských států.