Evropský parlament,

–   s ohledem na to, že v roce 1971 uznala Organizace spojených národů nejméně rozvinuté země za „nejchudší a nejslabší segment“ mezinárodního společenství,

–   s ohledem na kritéria pro určení nejméně rozvinutých zemí definovaná Výborem OSN pro plánování rozvoje (CDP),

–   s ohledem na výsledky zasedání OSN na vysoké úrovni o rozvojových cílech tisíciletí, které se konalo v září 2010,

–   s ohledem na bruselský akční program pro nejméně rozvinuté země přijatý na třetí konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích, jež se konala v Bruselu v květnu 2001,

–   s ohledem na to, že obecným cílem desetiletého programu je významnou měrou snížit extrémní chudobu a hlad pomocí cílených opatření v oblastech, jež jsou vzájemně propojeny,

–   s ohledem na rozhodnutí, které v roce 2008 přijalo Valné shromáždění OSN o svolání IV. konference OSN o nejméně rozvinutých zemích,

–   s ohledem na to, že čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích posoudí výsledky provádění bruselského akčního programu, neboť se blíží doba jeho završení, a navrhne nové kroky s cílem řešit nové problémy rozvoje, jimž tyto země čelí, a to včetně změny klimatu a potravinové, energetické, hospodářské a finanční krize,

–   s ohledem na to, že čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích poslouží k výměně osvědčených postupů a zkušeností, pojmenování překážek a omezení i ke stanovení nezbytných kroků, zjištění nových výzev, s nimiž se budou nejméně rozvinuté země potýkat, a k přípravě potřebných opatření; znovu potvrzuje globální závazek zaměřený na řešení zvláštních potřeb nejméně rozvinutých zemí; podněty k realizaci dalších podpůrných opatření na mezinárodní úrovni; formulování a přijetí obnoveného partnerství,

–   s ohledem na probíhající přípravu čtvrté konference OSN o nejméně rozvinutých zemích na národní, regionální a mezinárodní úrovni,

–   s ohledem na rezoluce A/RES/63/227, A/RES/64/213 a A/C.2/65/L.55, které o nejméně rozvinutých zemích přijalo Valné shromáždění OSN,

–   s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru o provádění akčního programu pro nejméně rozvinuté země na období 2001–2010 (E/2009/31),

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o provádění akčního programu pro nejméně rozvinuté země na desetiletí 2001–2010 (A/65/80),

–   s ohledem na činnost, kterou od roku 2002 vyvíjí Úřad vysokého zástupce OSN pro nejméně rozvinuté, vnitrozemské a malé ostrovní státy (UN-OHRLLS),

–   s ohledem na Almatský program pro vnitrozemské rozvojové země, Barbadoský program a Mauricijskou strategii pro malé ostrovní rozvojové státy,

–   s ohledem na zprávy Skupiny významných osobností OSN k přípravě čtvrté konference OSN o nejméně rozvinutých zemích,

–   s ohledem na iniciativu EU „Vše kromě zbraní“,

–   s ohledem na nová pravidla původu v rámci systému všeobecných preferencí EU ze dne 1. ledna 2011,

–   s ohledem na iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu,

–   s ohledem na program pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise ze dne 16. února 2011 o postoji EU ke čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích, která se bude konat ve dnech 9.–13. května 2011,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že 48 nejméně rozvinutých zemí patří v rámci mezinárodního společenství mezi nejchudší a nejzranitelnější země,

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství zřídilo od roku 1981 tři akční programy k mobilizaci celosvětové podpory socioekonomického rozvoje nejméně rozvinutých zemí,

C. vzhledem k tomu, že čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích, která má být uspořádána v tureckém Istanbulu ve dnech 9.–13. května 2011, provede komplexní vyhodnocení realizace bruselského akčního programu a přijme nový akční program, který přinese své výsledky v letech 2011–2020,

D. vzhledem k tomu, že čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích představí politiky a výzvy, s nimiž se budou nejméně rozvinuté země potýkat v příštím desetiletí, a znovu potvrdí globální závazek k řešení potřeb těchto zemí,

E.  vzhledem k tomu, že je třeba podnítit realizaci dalších opatření ve prospěch nejméně rozvinutých zemí a formulovat nové partnerství mezi nejméně rozvinutými zeměmi a rozvojovými partnery,

F.  vzhledem k tomu, že průměrná hodnota indexu lidského rozvoje vzrostla v letech 2000 a 2010 z 0,34 jen na 0,39 a že nejméně rozvinuté země jsou schopny splnit v průměru pouze 2 ze 7 ukazatelů rozvojových cílů tisíciletí, jimiž jsou boj proti chudobě, zajištění výživy, zajištění vzdělávání, snížení úmrtnosti dětí do pěti let a kojenecké úmrtnosti, zajištění přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením,

G. vzhledem k tomu, že přes značné zvýšení oficiální rozvojové pomoci zůstává i nadále hluboko pod cíli stanovenými bruselským akčním programem a většina nejméně rozvinutých zemí dosud čelí extrémní chudobě, nedostatku infrastruktury, nedostatku výrobní kapacity a rostoucí nezaměstnanosti,

H. vzhledem k tomu, že se vlivem finanční a hospodářské krize, krize v oblasti zabezpečování potravin, krize na trhu s komoditami a energetické krize potvrdila zranitelnost nejméně rozvinutých zemí vůči vnějším otřesům a odhalily se slabiny mezinárodních podpůrných opatření,

I.   vzhledem k tomu, že za poslední desetiletí postoupily z kategorie nejméně rozvinutých zemí pouze tři země – Botswana, Kapverdy a Maledivy,

J.   vzhledem k tomu, že do probíhajících příprav čtvrté konference OSN o nejméně rozvinutých zemích je zapojeno široké spektrum subjektů a konzultační mechanismus zahrnující konzultace na vnitrostátní a regionální úrovni, parlamenty, občanskou společnost a soukromý sektor,

K. vzhledem k tomu, že parlamentní účast na čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích vyvrcholí uspořádáním parlamentního fóra dne 8. května 2011 v Istanbulu,

L.  vzhledem k tomu, že EU jako největší dárce zvýšila oficiální rozvojovou pomoc o 78 %, a to z 8,3 miliardy EUR v roce 2000 na 14,7 miliardy EUR v roce 2009,

M. vzhledem k tomu, že EU musí zmobilizovat zdroje a poskytnout pomoc při provádění nového akčního programu,

N. vzhledem k tomu, že EU musí na čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích vycházet z účinného společného postoje,

O. vzhledem k tomu, že EU by neměla dovolit, aby pokračující hospodářská a finanční krize ohrozila rozvoj partnerství s nejméně rozvinutými zeměmi,

1.  zdůrazňuje, že pomoc, kterou EU poskytuje nejméně rozvinutým zemím, by měla být zaměřena především na vytváření bohatství a rozvoj tržní ekonomiky, neboť ty jsou základním předpokladem pro vymýcení chudoby;

2.  naléhavě žádá EU, aby i nadále zůstala hlavním podporovatelem nejméně rozvinutých zemí a plnila své závazky, pokud jde o přístup na trh a liberalizaci obchodu, snižování zadlužení, a znovu tak potvrdila význam dosažení cílů oficiální rozvojové pomoci pro nejméně rozvinuté země ve výši 0,15 až 0,20 % HND, a aby pro tento účel využívala domácí zdroje a zároveň výrazně zvýšila účinnost a transparentnost těchto prostředků;

3.  zdůrazňuje úlohu Evropského parlamentu a jeho rozhodující roli při schvalování rozvojového rozpočtu EU; je proto přesvědčen, že Evropský parlament by měl být více zapojován do přípravy rozvojové strategie EU; je také důležité, aby byl zaveden mechanismus zpětného podávání zpráv;

4.  vyzývá k tomu, aby byl upřednostňován zejména hospodářský růst jako klíčový prvek přispívající k rozvoji a snižování všeobecné chudoby v nejméně rozvinutých zemích;

5.  vyzývá k omezení překážek obchodu a dotací narušujících obchod s cílem zvýšit podíl nejméně rozvinutých zemí na světovém obchodu. Zrušení zemědělských vývozních dotací, k němuž se smluvní strany zavázaly v rámci jednání rozvojového kola WTO z Dohá, by mělo být provedeno v nejbližším možném termínu;

6.  domnívá se, že čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích by se měla zaměřit na dosažení výsledků, měla by mít jednoznačné cíle a ukazatele podpořené účinnými a transparentními monitorovacími a kontrolními mechanismy;

7.  naléhavě upozorňuje na nutnost klást důraz na postup z kategorie nejméně rozvinutých zemí a na využití závěrů summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí, který se konal v září 2010, jako rámce, s jehož pomocí se má urychlit vymýcení chudoby, vytváření podmínek pro udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, zavedení řádné veřejné správy a budování kapacit;

8.  vyzývá EU, aby uplatňovala koordinovanější přístup s cílem řešit základní příčiny konfliktů v nejméně rozvinutých zemích – a těmto konfliktům předcházet – a podporovat úsilí o získání kapacit k vybudování mírumilovných a demokratických států;

9.  naléhá na G20, aby se i nadále přednostně zabývala nestabilitou cen potravin a politikou zabezpečování potravin a aby se zasazovala o otevřenější přístup na trh pro nejméně rozvinuté země;

10. vyzývá k posílení schopnosti nejméně rozvinutých zemí čelit změně klimatu, a to podporou transferu technologií a rozšiřováním opatření, jež jsou v souladu s Cancúnským adaptačním rámcem, a environmentálně udržitelných politik podle Kodaňské dohody;

11. naléhá na EU a partnery z nejméně rozvinutých zemí, aby zdokonalili mechanismy spolupráce v oblasti řádné veřejné správy, demokracie, lidských práv a rovného postavení žen a mužů;

12. zdůrazňuje potřebu podporovat v rozvojových zemích vytváření účinnějších daňových systémů a řádnou správu v daňové oblasti; je toho názoru, že pomoc EU v oblasti daňových reforem by měla být zaměřena na hledání způsobů, jak by mohly nejméně rozvinuté země rozšířit svoji daňovou základnu a zdroje daňových příjmů;

13. zdůrazňuje, že v souladu s Pařížskou deklarací a akčním programem z Akkry je třeba zvýšit efektivitu rozvojové pomoci;

14. s ohledem na ustanovení Lisabonské smlouvy a na rozhodnutí schválené Radou v květnu 2005 volá po nezbytnosti uplatňování konzistentní politiky, jež by zahrnovala oblast obchodní a rozvojové spolupráce, změny klimatu, dopravy, energetiky, zabezpečení potravin, migrace i společnou zemědělskou a rybářskou politiku;

15. vyzývá svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.