Dokument ze zasedání

 

6. 6. 2011                                                                                                                B7‑0347/2011

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

o summitu EU–Rusko, který proběhne v Nižním Novgorodu ve dnech 9.–10. června 2011

Hannes Swoboda, Véronique De Keyser, Knut Fleckenstein, Kristian Vigenin, Pino Arlacchi

za skupinu S&D

 

B7‑0347/2011

Usnesení Evropského parlamentu o summitu EU–Rusko, který proběhne v Nižním Novgorodu ve dnech 9.–10. června 2011

Evropský parlament,

–   s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací, která vstoupila v platnost v roce 1997 a jejíž platnost byla prodloužena do doby, než bude nahrazena dohodou novou,

–   s ohledem na probíhající jednání o nové dohodě, která by zajistila nový komplexní rámec pro vztahy mezi EU a Ruskem, a na „partnerství pro modernizaci“ zahájené v roce 2010,

–   s ohledem na cíle EU a Ruska, stanovené ve společném prohlášení vydaném po 11. summitu EU-Rusko v Petrohradě dne 31. května 2003, které se týkají vytvoření společného hospodářského prostoru, společného prostoru míru, bezpečnosti a spravedlnosti, společného prostoru spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a společného prostoru výzkumu a vzdělávání včetně kulturních aspektů,

–   s ohledem na předchozí zprávy a usnesení Evropského parlamentu o Rusku a vztahy mezi EU a Ruskem, zejména na usnesení týkající se summitu EU-Rusko v Rostově na Donu přijaté v červnu 2009,

–   s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech,

–   s ohledem na prohlášení vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové z dne 24. května 2011 o případu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva,

–   s ohledem na společné prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního výboru EU-Rusko přijaté dne 18. května 2011 v Soči,

–   s ohledem na pořad jednání summitu EU–Rusko, které se má konat v Nižním Novgorodu ve dnech 9.–10. června 2011,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ruskem se v posledních desetiletích neustále rozvíjí, a to i navzdory vážným dopadům hospodářské krize, a vedou k prohlubování a upevňování hospodářské integrace a vzájemné závislosti, které v budoucnu nevyhnutelně ještě více zesílí,

B.  vzhledem k tomu, že pro další rozvoj a posílení spolupráce mezi oběma partnery je nadále nanejvýš důležité uzavřít dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Ruskou federací,

C. vzhledem k tomu, že rok poté, kdy bylo v Rostově na Donu dne 1. června 2010 oficiálně zahájeno partnerství pro modernizaci mezi EU a Ruskem, je nezbytné toto partnerství zhodnotit za účelem zlepšení jeho efektivity,

D. vzhledem k tomu, že přistoupení Ruské federace k WTO by zásadně přispělo ke zlepšení hospodářských vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a stimulovalo by investice,

E.  vzhledem k tomu, že jednu z největších výzev a jednu z hlavních oblastí spolupráce s Ruskem představuje pro Evropu zajištění energetických dodávek; vzhledem k tomu, že je třeba vyvíjet společné úsilí o plné a účinné využití energie a systémů přenosu energie, a to jak systémů, které již existují, tak i těch, které budou dále vyvíjeny,

F.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU vystupovala ve vztazích s Ruskou federací jako jeden subjekt, aby vyjadřovala solidaritu a aby projevovala jednotu, a tyto vztahy založila na společných zájmech a hodnotách,

G. vzhledem k tomu, že panují vážné obavy z vývoje v Ruské federaci s ohledem na dodržování a ochranu lidských práv a dodržování společně dojednaných demokratických zásad, pravidel a postupů, vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a že se tudíž zavázala respektovat zásady demokracie a dodržovat lidská práva,

H. vzhledem k tomu, že EU a Rusko by mohly společně hrát aktivní úlohu při zajišťování míru a stability ve světě a na evropském kontinentu, zejména v zemích, s nimiž sousedí EU i Rusko, a mohly by společně v rámci mezinárodního práva usilovat o dosažení mírového urovnání dlouhotrvajících konfliktů v zemích a regionech, s nimiž sousedí obě země (na Jižním Kavkaze a v Moldavské republice),

1.  opakuje své přesvědčení, že Rusko zůstává nadále nejdůležitějším partnerem Evropské unie při budování strategické spolupráce, se kterým sdílí nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale také cíl úzké spolupráce ve společném sousedství a na celosvětové úrovni;

2.  poznamenává, že summit v Nižním Novgorodu se zaměří na společné výzvy, kterým čelí jak EU, tak i Rusko (jako jsou hospodářská a sociální krize, partnerství pro modernizaci, členství ve Světové obchodní organizaci, energie a otázky spojené se zajištěním energetických dodávek, mobilita a bezvízový styk mezi EU a Ruskem, mezinárodní a regionální otázky, spolupráce v oblasti řízení krizí, lidská práva a právní stát);

3.  vítá iniciativu, aby byla rok po zřízení partnerství pro modernizaci vypracována společná zpráva o pokroku v rámci summitu v Rostově na Donu, jejímž cílem bude identifikovat specifické projekty, které umožní zajistit, aby partnerství bylo skutečně funkční v klíčových oblastech; vyzývá Komisi a ruskou vládu, aby partnerství detailněji propracovaly s cílem založit modernizaci Ruska ve 21. století na demokratických hodnotách a principech právního státu tím, že se bude budovat moderní, diverzifikované a dynamické hospodářství a podpoří se aktivní zapojení občanské společnosti;

4   připomíná, že se EU v rámci strategie EU 2020 zavázala, že bude vyvíjet rozsáhlé úsilí v oblasti finanční konsolidace a konkurenceschopnosti a usilovat o posílení hospodářských struktur a růstu; se zájmem bere na vědomí, že celosvětová hospodářská obnova začíná fungovat čím dál více „sama o sobě“, přestože vyšší ceny komodit znemožňovaly další růst, jak vyplynulo ze závěrů setkání skupiny G8 v Deauville; zdůrazňuje, že věří, že partnerství pro modernizaci může podpořit reformu a dát nový impuls vztahům mezi EU a Ruskem, rozvíjet vzájemně přínosnou spolupráci v oblasti obchodu, hospodářství a zajištění energetických dodávek a zároveň přispívat k celosvětové hospodářské obnově;

5.  vyjadřuje svou podporu rozvoji budoucích vztahů s Ruskem pragmatičtějším způsobem, přičemž by se měl i nadále klást důraz na včasné uzavření nové dohody mezi EU a Ruskem a měla by se zaměřit pozornost na jasně definovanou, praktickou spolupráci, společné projekty a plnění doposud přijatých závazků a dohod; poukazuje na pokrok, kterého bylo dosaženo v předchozích kolech jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem, a vyzývá zúčastněné strany, aby zaujaly přístup, který bude založen na skutečně sdílených hodnotách a zájmech;

6.  vítá, že se EU a Rusko v prosinci 2010 shodly na konečném znění dvoustranné dohody, která Rusku umožní členství ve Světové obchodní organizaci, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na důležitost hospodářských vztahů mezi EU a Ruskem kandidaturu Ruska na členství ve WTO podporovala; vítá skutečnost, že země skupiny G8 oznámily, že hodlají úzce spolupracovat s ruskou vládou v zájmu prosazení členství Ruska ve Světové obchodní organizaci v roce 2011; vyzývá ruské orgány, aby přijaly stabilní a spravedlivý právní rámec, který bude řádně upravovat podnikatelskou činnost; zdůrazňuje význam rozvinutého soudnictví a potírání korupce, jež jsou klíčovými prvky modernizace státu;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že ohlášený harmonogram zavedení bezvízové cestovního styku mezi Ruskem a EU nebude předložen, jak bylo plánováno, na summitu EU-Rusko, neboť byl dokument sice dokončen začátkem května 2011, musí jej však schválit všech 27 členských států; připomíná závazek týkající se dlouhodobého cíle bezvízového cestovního styku mezi EU a Ruskem, který vychází z postupného přístupu soustředěného na podstatné prvky a na praktické pokroky; vítá rozhodnutí přijaté v rámci Smíšeného parlamentního výboru EU-Rusko požadovat zavedení systému bezvízového styku jako předběžný krok pro držitele pasu EU a Ruska, kteří se narodili v roce 1989 a později;

8.  zdůrazňuje význam, který má pro Rusko i EU spolupráce v energetické oblasti, jež představuje možnost další obchodní a hospodářské spolupráce mezi EU a Ruskem; zdůrazňuje, že základem takové spolupráce by se vedle rovného přístupu k trhům, infrastruktuře a investicím měly stát zásady vzájemné provázanosti a transparentnosti; znovu připomíná zájem EU o vyrovnané třístranné vyřešení budoucích dodávek plynu do EU mezi EU, Ruskem a Ukrajinou;

9.  vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že do nové dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem budou začleněny zásady Energetické charty a její Tranzitní protokol; vítá skutečnost, že únoru 2011 byla podepsána aktualizovaná verze mechanismu včasného varování s cílem dále zlepšit koordinaci v případě krizových situací s ohledem na poptávku a dodávku; vítá dohodu o zřízení poradního fóra pro zásobování plynem, které by mělo poskytovat podněty v oblasti rozvoje trhů s plynem v Rusku a EU, a to i z průmyslových odvětví;

10. vítá nedávné prohlášení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, v němž se kladně vyjádřil k myšlence usilovat o přistoupení své země k Evropské unii a zachovávat otevřené možnosti další, výrazně hlubší účasti na integrační procesu EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že Rusko se snaží využívat cen pohonných hmot jako prostředku k donucení Ukrajiny, aby uzavřela celní unii s Běloruskem a Kazachstánem, přestože bývalé země Sovětského svazu usilují o prohloubení hospodářských a politických vazeb s EU;

11. požaduje diskuzi o změně klimatu, jak konkrétně spolupracovat na opatřeních pro snížení skleníkových plynů, jak zlepšit energetickou účinnost a rozvoj udržitelné energie; zdůrazňuje, že je nezbytný konsensus v otázce, jak dále postupovat v mezinárodních jednáních o změně klimatu;

12. vítá snahu Komise dosáhnout toho, aby se partneři EU zavázali k dodržování nevyšších norem, ambiciózním zátěžovým testům jaderných elektráren a posílené mezinárodní spolupráci; v návaznosti na nebývalé zemětřesení a tsunami, které zasáhly Japonsko a způsobily současnou jadernou krizi v elektrárně Fukušima; očekává, že summit EU–Rusko dá nový impuls ke zpřísnění mezinárodních požadavků na jadernou bezpečnost;

13. zdůrazňuje význam pokračující výměny názorů v otázce lidských práv s Ruskem v rámci konzultací o lidských právech EU–Rusko jakožto formy upevnění vzájemné součinnosti ve všech oblastech spolupráce a požaduje lepší formu těchto schůzek s cílem zajistit jejich účinnost, a to se zvláštním zřetelem na společné akce zaměřené proti rasismu a xenofobii a na poskytnutí možnosti Evropskému parlamentu, Státní dumě a nevládním organizacím na ochranu lidských práv efektivně se do procesu zapojit, a to bez ohledu na to, zda se jednání konají v Rusku nebo v členských státech EU; vítá rozhodnutí ruského ministerstva pro zahraniční věci jmenovat čestného velvyslance pro dialog o lidských právech;

14. bere na vědomí rozhodnutí městského soudu v Moskvě potvrdit rozsudek v případu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva bez ohledu na mírné snížení dalšího trestu odnětí svobody v trvání 6 let na 5 let; vítá rozhodnutí prezidenta Medveděva zabývat se tímto případem v prezidentské radě pro lidská práva; opakuje své přesvědčení, že má-li proběhnout v Rusku skutečná modernizace politické, hospodářské a sociální oblasti, je třeba zde provést reformy, které povedou ke zřízení transparentního, nezávislého a spolehlivého soudního systému, který je důvěryhodný a nezávislý na politickém vlivu;

15. konstatuje, že Evropský soud pro lidská práva vynesl dne 31. května 2011 své rozhodnutí, v němž připustil, že případ Chodorkovský může vyvolávat určité pochybnosti, pokud jde o skutečný záměr orgánů, a přijal tvrzení Chodorkovského o nezákonném uvěznění a špatném zacházení ve věznici, avšak dospěl také k závěru, že Chodorkovský nepředložil důkazy, že soudní řízení na základě žaloby z podvodu a daňových úniků bylo politicky motivované;

16. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že moskevské městské orgány zakázaly pochod „Gay Pride“ již šestým rokem za sebou, a to i přes rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z dubna 2011, které klade Rusku povinnost podobná setkání v budoucnu povolit; vyjadřuje politování nad tím, že evropská služba pro vnější činnost nebyla schopna zajistit veřejnou podporu organizátorům pochodu, a vyzývá předsedu Evropské rady, vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise a předsedu Komise, aby otevřeně vyjádřili na nejvyšší úrovni během summitu EU–Rusko své znepokojení nad touto skutečností; očekává, že delegace a diplomaté EU budou aktivně uplatňovat Soubor nástrojů na prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickou, gay, bisexuální a transgender menšinou, včetně toho, že veřejně vyjádří svou podporu;

17. vyzývá ruské orgány, aby v souladu s normami, které se Rusko zavázalo jako člen Rady Evropy a OBSE dodržovat, zajistily, aby parlamentní volby, které proběhnou v prosinci 2001, byly svobodné a spravedlivé a aby opoziční strany měly možnost zúčastnit se těchto voleb a měly možnost uskutečnit konkurenční předvolební kampaň, a to vše při plném dodržování zásady svobody projevu; vyzývá Rusko, aby vytvořilo možnosti odpovídajícího a účinného sledování voleb v souladu se standardy OBSE/ODIHR a Rady Evropy;

18. vítá postoj, který nedávno přijal ruský prezident Medveděv s ohledem na chronickou krizi v Libyi, v němž se připojil k názoru, že Kaddáfí a jeho vláda nedokázali dostát své povinnosti chránit libyjský národ a ztratili tak svou legitimitu; se zájmem bere na vědomí skutečnost, že Rusko vyslalo do sídla povstalců Benghází své vyslance, a sdílí názor, že je nezbytné nalézt a uplatnit rychlé řešení tohoto konfliktu;

19. vyzývá předsednictví, Radu a Komisi, aby s ruskou vládou vyvíjely společné iniciativy zaměřené na posílení bezpečnosti a stability ve společných sousedstvích, zejména prostřednictvím společných akcí zaměřených na řešení konfliktu v Moldavské republice a výjimečné záležitosti na Jižním Kavkaze, přičemž musí pokračovat v plnění svých dřívějších závazků;

20. žádá, aby Ruská federace hrála v rámci OSN konstruktivní úlohu jako součást celosvětových snah o znemožnění iránských pokusů o obohacování uranu a dalších jaderných aktivit, jejichž cílem je výroba jaderných zbraní;

21. vítá ratifikaci nové Smlouvy o omezení strategických zbraní (START) mezi Ruskou federací a USA ze dne 22. prosince 2010; vyzývá k dalšímu obsáhlému dialogu mezi Ruskou federací a Spojenými státy v oblasti bezpečnosti, který by se týkal i vytvoření štítu protiraketové obrany;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, OBSE, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.