Dokument ze zasedání
29. 6. 2011 B7‑0379/2011
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0316/2011
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
o změně maďarské ústavy
Renate Weber, Sophia in 't Veld, Sarah Ludford, Sonia Alfano, Cecilia Wikström, Alexander Alvaro, Norica Nicolai, Nathalie Griesbeck, Gianni Vattimo
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o změně maďarské ústavy
Evropský parlament,
– s ohledem na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), která pojednává o dodržování, ochraně a prosazování základních práv,
– s ohledem na novou maďarskou ústavu, přijatou dne 18. dubna 2011 Národním shromážděním Maďarské republiky, kterou podepsal prezident Maďarska dne 25. dubna 2011 a která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „nová ústava“),
– s ohledem na stanovisko č. CDL(2011)001 a CDL(2011)016 Benátské komise pro demokracii prostřednictvím práva Rady Evropy, z nichž se první týká tří právních oblastí vyplývajících z procesu přípravy nové maďarské ústavy a druhé nové maďarské ústavy,
– s ohledem na návrh usnesení č. 12490 o závažných překážkách v oblasti právních předpisů a lidských práv v Maďarsku, který byl předložen dne 25. ledna 2011 v Parlamentním shromáždění Rady Evropy,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva č. 30141/04 (Schalk a Kopf vs. Rakousko), a zejména jeho obiter dicta,
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení, které předložil Evropský parlament k nové maďarské ústavě, a na prohlášení Rady a Komise o změně maďarské ústavy a s ohledem na diskuzi, která se konala dne 8. června,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, jednoznačném dodržování základních práv a svobod, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a vzhledem k uznávání právní síly uvedených práv, svobod a zásad, což dále dokazuje připravované přistoupení EU k ECHR,
B. vzhledem k tomu, že přestože příprava a schválení nové ústavy spadá do působnosti členských států, členské státy, ať už současné nebo ty, které se nacházejí v procesu přistoupení k EU, a EU mají povinnost zajistit, aby byl obsah ústavy a postup jejího schvalování v souladu s hodnotami EU, Listinou základních práv, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a aby text a duch přijaté ústavy nebyl s těmito hodnotami a nástroji v rozporu; vzhledem k tomu, že to zcela jasně dokládá skutečnost, že řada současných členských států EU musela přepracovat a pozměnit svou ústavu, aby si zajistily přistoupení k EU, nebo přizpůsobit svou ústavu požadavkům smluv EU vyplývajícím z přistoupení, především na žádost Komise EU,
C. vzhledem k tomu, že Benátská komise s politováním konstatovala, že „proces vytváření ústavy, včetně návrhu a konečného schválení nové ústavy, byl poznamenán nedostatečnou transparentností, nedostatky v dialogu mezi parlamentní většinou a opozicí, nedostatečnou možností vedení vhodné veřejné diskuze a velmi omezenou časovou lhůtou“[1] a že ústava je „všeobecně přijímaným rámcem obvyklých demokratických postupů ... (který je) základním předpokladem zcela úspěšného a legitimního procesu vytváření ústavy“[2], který „by se měl zakládat na co nejširším konsenzu v maďarské společnosti“[3],
D. vzhledem k tomu, že ústavu široce kritizovaly maďarské, evropské i mezinárodní nevládní a jiné organizace, včetně zástupců vlád členských států, a že tato ústava byla schválena pouze na základě hlasů poslanců vládnoucích stran, a proto v souvislosti s ní chyběl uvedený politický a společenský konsenzus,
E. vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí obavy ohledně omezeného systému kontrolních a vyvažujících mechanizmů, které vyjádřila Benátská komise, zejména ohledně ustanovení týkajících se pravomocí parlamentní většiny, podrývání vlivu Ústavního soudu a fungování soudů a soudců coby nezávislých garantů právního státu, což může ohrozit nezávislost maďarského soudnictví,
F. vzhledem k tomu, že v ústavě není jednoznačně uvedena řada práv a povinností, které je Maďarsko na základě svých mezinárodních závazků povinno dodržovat a prosazovat, jako je zákaz trestu smrti, zákaz diskriminace na základě sexuální orientace, ukládání celoživotního trestu odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění a pozastavení či omezení základních práv na základě zvláštních právních nařízení,
G. vzhledem k tomu, že hodnoty zakotvené v nové ústavě a nejasné formulace základních pojmů jako je „rodina“ a právo na život od okamžiku početí, vedou k riziku diskriminace určitých skupin společnosti, zejména národnostních, náboženských a sexuálních menšin, neúplných rodin, osob žijících v registrovaném partnerství a žen,
H. vzhledem k tomu, že nová ústava výslovně nezaručuje, že Maďarsko bude respektovat územní celistvost jiných států, a nedostatek takových záruk a zároveň nejasná formulace preambule, zejména částí týkajících se závazků maďarského státu vůči občanům maďarské národnosti žijícím v zahraničí, by mohla vytvořit legislativní základ pro aktivity, které by sousední země mohly vnímat jako vměšování se do svých vnitřních záležitostí, což by mohlo vést ke zvýšení napětí v regionu,
I. vzhledem k tomu, že ústava poskytuje preambuli právní význam, což by mohlo mít právní a politické důsledky a vést k právní nejistotě, a vzhledem k tomu, že začlenění Listiny základních práv Evropské Unie do nové ústavy by mohlo vést k překrývání kompetencí mezi maďarskými a mezinárodními soudy, jak se zdůrazňuje ve stanovisku vydaném Benátskou komisí,
J. vzhledem k tomu, že ústava požaduje schválení více než 30 tzv. základních zákonů, které je také nutné přijmout ústavní dvoutřetinovou většinou, což povede k celé řadě problémů, pokud jde o institucionální systém Maďarska, uplatňování základních práv a také kulturní, náboženské, sociálně-ekonomické a finanční politiky, což z jejich schválení činí v podstatě součást ústavního procesu, a vzhledem k tomu, že ústava poskytuje preambuli právní význam, což by mohlo mít právní a politické důsledky a vést k právní nejistotě,
K. vzhledem k tomu, že podle ústavy bude muset být řada otázek, jako např. konkrétní předpisy v rámci rodinného práva a základní předpisy týkajících se daňového a důchodového systému, které obvykle spadají do kompetence vlády či do běžného rozhodování zákonodárného orgánu, upravena prostřednictvím základních zákonů, což svazuje ruce jakékoli budoucí vládě, která nebude mít dvoutřetinovou většinu, a omezuje význam budoucích voleb a dalších možností dvoutřetinové většiny upevnit své politické preference, přičemž regulace konkrétních a podrobných pravidel prostřednictvím základních zákonů může ohrozit zásadu demokracie,
L. vzhledem k tomu, že kulturní, náboženská, socioekonomická a finanční politika by neměla být pevně stanovena prostřednictvím základního práva, jak zdůrazňuje Benátská komise,
M. vzhledem k tomu, že neparlamentní orgán, Rada pro rozpočet, která má omezenou demokratickou legitimitu, bude mít právo vetovat schválení všeobecného rozpočtu Národním shromážděním, což může vést k rozpuštění Národního shromáždění ze strany hlavy státu, a tím silně omezit prostor pro činnost demokraticky zvoleného zákonodárného sboru; vzhledem k tomu, že dobře fungující systém čtyř parlamentních komisařů bude změněn na systém sestávající z jednoho všeobecného ochránce lidských práv a dvou poslanců, jenž nemůže zaručit stejnou úroveň ochrany práv a který nebude zahrnovat pravomoci předchozího komisaře pro ochranu osobních údajů a svobodu informací; pravomoci tohoto komisaře budou převedeny na orgán, jehož fungování nebylo upřesněno,
N. vzhledem k tomu, že souběžně se schválením nové ústavy vláda Maďarska a vládní strany přistoupily k rozsáhlým změnám na klíčových postech, jako je nový nejvyšší státní zástupce, předseda Nejvyššího kontrolního úřadu, předseda Rady pro rozpočet; vzhledem k tomu, že podle nové ústavy bude stávající funkční období předsedy Nejvyššího soudu ukončeno a maďarský parlament, v němž mají vládní strany dvoutřetinovou většinu, bude volit Rady pro fiskální záležitosti přímo, a vzhledem k tomu, že vládní strany před nedávnem navrhly a zvolily pět členů Ústavního soudu,
O. vzhledem k tomu, že se Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo vypracovat zprávu o ústavě, která bude vycházet i ze stanoviska Benátské komise,
P. vzhledem k tomu, že volební program vládních stran nehovořil o navrhování a schvalování nové ústavy,
Q. vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že „by byl rád, kdyby se maďarská vláda snažila získat rady a doporučení v rámci své země i od Rady Evropy nebo OSN“, a že se domnívá, že Maďarsko jako členský stát Evropské unie by se mělo obrátit na evropské instituce a požádat je o radu a přehodnocení ústavy,
R. vzhledem k tomu, že ministerský předseda Maďarska Viktor Orbán prohlásil, že je ochoten ústavu k tomuto přehodnocení předložit,
1. vyzývá maďarské orgány, aby se zabývaly řadou závažných problémů, obav a doporučení, které ve svých stanoviscích uvedla Benátská komise, a aby tato doporučení přijaly buď formou novelizace ústavy, základních právních předpisů, běžných právních předpisů, nebo na základě výkladu ústavy, jak uvedla Komise; naprosto sdílí kritický pohled Benátské komise týkající se mlhavé formulace ústavy, pokud jde o klíčové oblasti, jako je soudnictví a základní práva občanů, a o vysoký počet kulturních, náboženských, sociálně-ekonomických a finančních strategií, které se budou schvalovat dvoutřetinovou většinou prostřednictvím základních zákonů, zatímco by se o nich mělo hlasovat na základě většinového hlasování zvolených zákonodárců; souhlasí s připomínkami Komise, které se týkají preambule ve vztahu k výkladu ústavy;
2. vyzývá maďarské orgány, aby se v rámci nadcházející přípravy návrhu a schvalování základních zákonů, jak je stanoveno v ústavě, aktivně snažily dosáhnout široké dohody, zajistit větší transparentnost, skutečné zapojení všech politických stran a celé společnosti a rozsáhlou veřejnou diskuzi;
3. vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, tak aby v souladu s mezinárodními závazky Maďarska jednoznačně chránila veškerá základní občanská a sociální práva, zakazovala trest smrti, ukládání celoživotního trestu odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění a diskriminaci na základě sexuální orientace a aby jasně stanovila, že občané Maďarska získávají základní práva při narození, aniž by byli vázáni jakýmikoli povinnostmi;
4. vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, zejména její preambuli, tak aby zajišťovala stejná práva všem občanům bez ohledu na to, k jaké náboženské, sexuální, národnostní či jiné společenské skupině patří, a odrážela tak článek 21 Listiny základních svobod, a aby obsahovala jednoznačnější prohlášení o odluce církve od státu a o svobodě tisku jakožto právu jednotlivců, nikoli jako povinnosti státu;
5. vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, včetně její preambule, tak aby jednoznačně zajišťovala, že Maďarsko bude respektovat územní celistvost jiných států, pokud jde o občany maďarské národnosti žijící v zahraničí;
6. vyzývá maďarské orgány, aby znovu potvrdily nezávislost soudnictví tím, že jasně zajistí nezávislosti vedoucích pracovníků v rámci systému soudnictví, bez výjimek obnoví právo Ústavního soudu na kontrolu právních předpisů vztahujících se k rozpočtu, jak požadují právní předpisy a judikatura vztahující se k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a přehodnotí ustanovení o nižším povinném důchodovém věku soudců;
7. vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby budoucí základní zákony upravovaly otázky, jako jsou potraty, rodinná politika, daňový a důchodový systém a další otázky v rámci obecné kulturní, náboženské, mravní, sociálně-ekonomické a finanční politiky, tak aby budoucí vlády a demokraticky zvolení zákonodárci mohli o těchto otázkách rozhodovat, aniž by tyto politiky byly zakotveny v ústavě a v příliš podrobných základních zákonech; vyzývá maďarskou vládu, aby přehodnotila stávající mandát Rady pro rozpočet;
8. vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby začlenění Listiny základních práv do ústavy nevedlo k problémům s jejím výkladem a k překrývání kompetencí mezi maďarskými soudy, Ústavním soudem a Evropským soudním dvorem;
9. vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby reorganizace systému parlamentních komisařů nevedla ke snížení stávající úrovně záruk, pokud jde o ochranu a prosazování práv v oblasti ochrany národnostních menšin, ochranu osobních informací, transparentnost informací významných pro veřejnost a nezávislost příslušných orgánů; vyzývá maďarské orgány, aby zajistily právní náhradu za zrušení možnosti podat u Ústavního soudu žalobu ve veřejném zájmu (tzv. „actio popularis“) např. tím, že zachovají možnost podání nepřímé žaloby pomocí prostředníka, jako je veřejný ochránce práv nebo jiné příslušné orgány;
10. vyzývá Evropskou komisi, aby na základě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Listiny základních práv, litery a ducha Smluv a právních přepisů Unie provedla důkladné a zevrubné hodnocení a analýzu maďarské ústavy a nadcházejícího schválení základních zákonů;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a parlamentům členských států, Agentuře pro základní práva, OBSE a Organizace spojených národů.