Evropský parlament,

–   s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, kterým bylo ustanoveno partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Středomoří,

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou Unií a jejími členskými státy na straně jedné a Marockým královstvím na straně druhé,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2005 o povolení zahájit jednání s Marokem o vzájemné liberalizaci týkající se zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. prosince 2011 o povolení zahájit jednání s Egyptem, Jordánskem, Marokem a Tuniskem s cílem vytvořit „prohloubené a komplexní“ zóny volného obchodu jako součást stávajících evropsko-středomořských dohod o přidružení s těmito zeměmi,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. března 2011 nazvané „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ COM(2011)200,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. května 2011 nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ COM(2011)0303,

–  s ohledem na postup souhlasu podle čl. 207 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0201/2011),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu 2201 (2009/2201(INI)),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že EU si v obchodu se zbožím s Marokem zachovává výrazně kladnou obchodní bilanci, přičemž přebytek v roce 2010 dosáhl výše 5,9 miliardy EUR;

B.  vzhledem k tomu, že pokud jde o obchod se zemědělskými produkty a s produkty rybolovu, má EU se zeměmi jižního Středomoří obecně výrazně kladnou obchodní bilanci (přebytek přesahující 4 miliardy EUR), avšak s Marokem má v bilaterálním obchodu se zemědělskými produkty a s produkty rybolovu obchodní deficit, který v roce 2010 činil 633 milionů EUR;

C. vzhledem k tomu, že v roce 2009 představovalo zemědělství 16,4 % marockého HDP a zaměstnávalo v této zemi více než 40 % pracovních sil; vzhledem k tomu, že ačkoli v roce 2006 představovalo zemědělství 2,1 % HDP EU a zaměstnávalo 5,2 % evropských pracovních sil, pro některé regiony EU má toto odvětví obrovský význam;

D. vzhledem k tomu, že dohoda okamžitě liberalizuje 55 % cel uplatňovaných na zemědělské produkty a produkty rybolovu EU (nárůst ze 33 %) a 70 % cel uplatňovaných na marocké zemědělské produkty a produkty rybolovu během 10 let (nárůst z 1 %);

E.  vzhledem k tomu, že kontrola citlivých produktů a přísné dodržování kvót jsou nezbytnými předpoklady vyváženého fungování dohody;

F.  vzhledem k tomu, že Maroko je jednou ze čtyř zemí jižního Středomoří, pro něž Rada schválila hlavní směry pro vyjednávání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA); vzhledem k tomu, že téma obchodu se zemědělskými produkty bude součástí těchto vyjednávání;

G. vzhledem k tomu, že více než 85 % marockých zemědělců vlastní méně než pět hektarů půdy a že Maroko provedlo významné reformy zaměřené na modernizaci tohoto odvětví;

1.  připomíná, že se EU v souvislosti s arabským jarem zavázala, že napomůže přechodu zemí jižního Středomoří k demokracii prostřednictvím obchodních a ekonomických nástrojů, aby tyto země získaly více svobody a hospodářských příležitostí; vítá tedy tuto dohodu jako pozitivní krok v rámci podpory politické stabilizace a vzájemného udržitelného hospodářského rozvoje;

2.  domnívá se, že liberalizace obchodu mezi EU a Marokem může přinést výhody pro obě strany v tom, že stimuluje hospodářský růst a prosperitu, vytvoří pracovní místa a omezí chudobu;

3.  zdůrazňuje obavy vyjádřené některými odvětvími EU ze zvýšených bezcelních kvót na citlivé dovozy ovoce a zeleniny; poukazuje na přetrvávající stížnosti ohledně uplatňování systému vstupních cen a žádá záruky toho, že nové celní kvóty stanovené dohodou budou ze strany EU i nadále řádně regulovány a že uplatňování mechanismu vstupních cen nebude špatně interpretováno; dále vyzývá Komisi, aby monitorovala dopad této dohody na evropské producenty, zejména na příjmy zemědělců, aby Parlament o výsledcích svého monitorování informovala a aby jakýkoliv negativní dopad na producenty EU kompenzovala;

4.  vítá dodatečná nesazební opatření zahrnutá do dohody, jako jsou zvláštní ochrana evropských geografických označení, posílené bezpečnostní mechanismy a hygienická a rostlinolékařská opatření; připomíná dále, že EU a Maroko se dohodly na účinném mechanismu řešení sporů, který oběma stranám umožňuje dosáhnout nápravy, pokud jedna z nich nedodrží podmínky dohody;

5.  zdůrazňuje, že přístup na vnitřní trh EU by měl být podmíněn splněním určitých hygienických a bezpečnostních norem, a vítá pozitivní zprávu Potravinového a veterinárního úřadu za rok 2011; vyzdvihuje význam důkladných a pravidelných hygienických kontrol; je potěšen tím, že dohoda klade důraz na hygienická a rostlinolékařská opatření, a požaduje, aby technická pomoc byla ústředním tématem jednání o DCFTA;

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí dohoda bude plně v souladu s mezinárodním právem a bude prospěšná pro všechny skupiny místního obyvatelstva, kterých se dotkne;

7.  je si vědom toho, že Maroko ratifikovalo většinu příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce a že nedávno přijalo právní předpisy zakazující dětskou práci; zdůrazňuje však, že pokud jde o svobodu sdružování a zákaz dětské práce, je stále co zlepšovat; očekává, že tato dohoda povede k výraznějšímu posunu v provádění úmluv Mezinárodní organizace práce ve spolupráci s EU a že Maroko bude pravidelně předkládat aktuální zprávy o pokroku, kterého v provádění těchto úmluv dosáhlo;

8.  vítá reformu marockého zemědělství, jmenovitě tzv. „Plan Vert“, jehož konkrétním cílem je podpořit drobné zemědělce tím, že jim umožní přístup k moderním technologiím a investicím; žádá, aby EU i nadále poskytovala Maroku podporu v oblasti výrobních metod, sdílela s ním osvědčené postupy a pomáhala mu v jeho činnosti zaměřené na ochranu vod;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegaci EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu, předsednictvu parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a parlamentu a vládě Maroka.