Evropský parlament,

–   s ohledem na 6. světové fórum o vodě, které se bude konat v Marseille ve dnech 12.–17. března 2012,

–   s ohledem na prohlášení prvních pěti Světových fór o vodě, která se konala postupně v Marrákeši (1997), Haagu (2000), Kjótu (2003), Mexiku (2006) a Istanbulu (2009),

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/292 ze dne 28. července 2010 o právu lidí na vodu a sanitární opatření a na rezoluci Rady pro lidská práva OSN č. 15/9 ze dne 30. září 2010 o právu lidí na nezávadnou pitnou vodu a sanitární opatření a na přístup k nim,

–   s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, která stanovila rozvojové cíle tisíciletí jako cíle, na nichž se společně dohodlo mezinárodní společenství za účelem vymýcení chudoby a podle nichž by se do roku 2015 měl snížit podíl populace bez trvalého přístupu k nezávadné pitné vodě a základním sanitárním opatřením na polovinu,

–   s ohledem na třetí zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodními zdroji nazvanou „Voda v měnícím se světě“,

–   s ohledem na usnesení o znečištění vody přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU v Budapešti ve dnech 16.–18. května 2011,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20)

P7_TA(2011)0430.

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2009 o vodě s ohledem na páté Světové fórum o vodě konané v Istanbulu ve dnech 16. až 22. března 2009

P6_TA(2009)0137.

–   s ohledem na otázku týkající se 6. světového fóra o vodě v Marseille, které se bude konat od 12. do 17. března 2012, (O-000013/2012 – B7-0101/2012) položenou dne 25. ledna 2012 Komisi,

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že téměř polovina obyvatelstva rozvojového světa nemá přístup k zařízením na čištění odpadních vod, více než 800 milionů lidí stále používá závadné zdroje pitné vody, a že kvůli nedostatečnému přístupu k nezávadné vodě a zařízením na čištění odpadních vod a nevhodným hygienickým návykům umírá každoročně více než 2,5 milionu dětí;

B.  vzhledem k tomu, že vodní hospodářství má přímé dopady na lidské zdraví, výrobu energie, zemědělství a zajištění potravin a že účinné vodní hospodářství je zásadní podmínkou pro omezení chudoby;

C. vzhledem k tomu, že odlesňování, urbanizace, růst počtu obyvatel, biologické a chemické znečištění a změna klimatu ohrožují dostupnost a kvalitu nezávadných a jistých zdrojů vody a vedou k většímu riziku vzniku extrémních jevů spojených s vodou, a vzhledem k tomu, že chudí obyvatelé jsou těmito trendy ohroženi nejvíce a nejhůře se jim přizpůsobují;

D. vzhledem k tomu, že geografické rozložení vodních zdrojů je velmi nerovnoměrné a že často se s těmito zdroji nejlépe hospodaří na základě „vícestupňové správy“, která posiluje úlohu regionálních a místních orgánů;

E.  vzhledem k tomu, že ve svých usneseních o 4. a 5. světovém fóru o vodě Parlament vyzval Komisi a Radu, aby vybídly orgány místní samosprávy v EU k tomu, aby věnovaly část poplatků vybraných od uživatelů za dodávky vody a čištění odpadních vod na opatření decentralizované spolupráce, a že tyto požadavky nevedly k žádným příslušným krokům, a to i navzdory tomu, že opatření v této oblasti by umožnila zajistit nejchudším obyvatelům širší přístup k vodě a sanitárním zařízením;

F.  vzhledem k tomu, že systémy vodohospodářské infrastruktury jsou v rozvojových zemích často nevhodné a v rozvinutých zemích zastaralé;

G. vzhledem k tomu, že díky technickému pokroku lze dosáhnout vyšší účinnosti a trvalejšího využívání vody, přičemž tohoto pokroku je možné využít zejména ku prospěchu rozvojových zemí;

H. vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě vytvořila rámec pro ochranu a obnovu čisté vody v EU a pro zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání;

I.   vzhledem k tomu, že uspokojivého stavu vod lze nejlépe dosáhnout omezením vypouštění, emisí a úniku znečišťujících látek do životního prostředí;

J.   vzhledem k tomu, že navrhovaný nový rámec EU pro společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění požaduje racionální přístup k problematice životního prostředí a klimatu;

K. vzhledem k tomu, že Světové fórum o vodě, které se koná každé tři roky, představuje jedinečnou platformu, kde se mohou setkávat a diskutovat odborníci v oblasti vodohospodářství, tvůrci politik a činitelé s rozhodovacími pravomocemi ze všech oblastí světa a kde se mohou snažit nalézt řešení zaměřená na zajištění dodávek vody;

L.  vzhledem k tomu, že 6. světové fórum o vodě, jehož tématem je „Čas pro hledání řešení“, stanovilo 12 hlavních priorit v rámci vodohospodářských opatření, které jsou seskupeny do tří strategických oblastí – zajistit všem lidem dobré životní podmínky, přispět k hospodářskému rozvoji a zachovat modrou barvu planety –, a 3 podmínky dosažení cílů;

Zajistit všem lidem dobré životní podmínky

1.  prohlašuje, že voda je společným bohatstvím celého lidstva, že by tudíž neměla být zdrojem zisku a že přístup k ní by měl být základním a všeobecně platným právem; vítá skutečnost, že Organizace spojených národů uznala právo na nezávadnou pitnou vodu a sanitární opatření jako právo, které se odvíjí od práva na přiměřenou životní úroveň; žádá, aby bylo vynaloženo nezbytné úsilí na zajištění přístupu nejchudšího obyvatelstva k pitné vodě do roku 2015;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, které OSN stanovila v oblasti vody a sanitárních opatření, a aby zohlednily příslušné výsledky konference o udržitelném rozvoji Rio+20; zdůrazňuje, že diskuse v rámci Světového fóra o vodě by se měla zaměřit na strategie a řešení v oblasti zemědělského a hospodářského rozvoje, které mohou zajistit vysokou úroveň dostupnosti a kvality vody;

3.  zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout konkrétní závazky směřující k rozšíření a ochraně vodních zdrojů, a to obzvláště v souvislosti s nadcházející konferencí Rio+20;

4.  domnívá se, že veřejné zdraví a ochrana životního prostředí jsou prioritou v rámci každé vodohospodářské politiky; zdůrazňuje zásadní význam ochrany zdrojů pitné vody pro lidské zdraví; vyzývá k přijetí plánovacích a prováděcích opatření na úrovni povodí, která by se vztahovala na celý koloběh vody; zdůrazňuje, že se znečištěním vody by se mělo bojovat u jeho zdroje, a to omezením množství nebezpečných látek, které se mohou dostat do životního prostředí a do zón, v nichž se vyskytují zdroje pitné vody; vyzývá k uplatňování zásady „znečišťovatel platí“;

5.  zdůrazňuje úlohu vody pro dosažení míru a spolupráce; vyzývá k uzavření a uplatňování mezinárodních dohod o společném hospodaření s přeshraničními zdroji povrchové a podzemní vody, které by spojily obyvatelstvo a správní orgány s cílem zajistit udržitelné hospodaření s vodními zdroji a které by fungovaly jako pojistka proti lokálním a mezinárodním konfliktům;

Přispět k hospodářskému rozvoji

6.  zdůrazňuje, že je nutné využívat vodu vyváženě, a zajistit tak zejména v rozvojových zemích odpovídající poptávku, dostupnost a kvalitu vody; vyzývá k přijetí jednotných plánů hospodaření s vodními zdroji, které by odpovídaly územnímu plánování na mezinárodní, statní i místní úrovni;

7.  vyzývá k veřejným i soukromým investicím do výzkumu a rozvoje inovativních vodohospodářských technologií ve všech oblastech; podporuje využívání nových vodohospodářských technologií, zařízení a nástrojů v zemědělství s cílem zajistit udržitelnou produkci dostatečného množství nezávadných potravin a využívat přitom hospodárněji a lépe nekonvenční vodní zdroje, včetně opětovného využívání vyčištěných odpadních vod k zavlažování a v průmyslu;

8.  vyzývá k odstranění překážek, které brání předávání znalostí a technologie v oblasti uchovávání a shromažďování vody, technik zavlažování, správy podzemních vod, čištění odpadních vod atd.;

9.  zdůrazňuje význam účinného hospodaření s vodou; vyzývá k účinnějšímu využívání vody, obzvláště v odvětvích, jako je zemědělství, která spotřebovávají nejvíce vody, neboť právě v těchto odvětvích lze zvýšením efektivity dosáhnout nejvyšších úspor; vyzývá dále k zavedení požadavků na minimální účinnost u produktů, které vstupují na trh EU a mají rozsáhlé dopady na spotřebu vody, přičemž by se měl také zohlednit odpovídající potenciál úspor energie;

10. zdůrazňuje, že dosáhnout udržitelného využívání vody je nezbytné jak pro hospodářství, tak pro životní prostředí; vyzývá ke zvýšení transparentnosti modelů tvorby cen vody;

Zachovat modrou barvu planety

11. zdůrazňuje, že voda je obzvlášť citlivá na účinek změny klimatu, což může vést ke snížení množství a zhoršení kvality dostupné vody, zejména vody pitné, a ke zvýšení četnosti a intenzity povodní a období sucha; vyzývá k tomu, aby se v rámci politiky přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování následků této změny řádně přihlíželo k dopadu změny klimatu na vodní zdroje; zdůrazňuje, že z hlediska prevence extrémních vodohospodářských jevů je důležité uplatňovat strategie, které by se zaměřovaly na předcházení rizikům, jejich zmírňování a reakci na ně;

12. vyzývá všechny země, aby si do roku 2015 stanovily kvantitativní cíle týkající se snižování chemického a biologického znečišťování, k němuž dochází působením městských odpadních vod a pozemních činností, aby bylo možné zachovat a obnovit kvalitu vody a podpořit udržitelné využívání vodních zdrojů a ekosystémů; připomíná členským státům jejich povinnost dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu vod, která vyplývá z rámcové směrnice o vodě; vyzývá členské státy, aby učinily veškerá nezbytná opatření a poskytly dostatečné finanční prostředky s cílem dosáhnout těchto cílů zaměřených na zlepšení kvality vody;

Podmínky pro dosažení cíle

13. vyzývá k vytvoření společného souboru poznatků v oblasti vodohospodářství, které by se využívaly jak v celosvětovém měřítku, tak v EU; vyzývá k vypracování hlavních globálních ukazatelů kvality, kvantity, dosažitelnosti a cenové dostupnosti vody a ukazatelů účinného využívání vodních zdrojů na úrovni povodí;

14. podporuje rozvoj jednotných plánů povodí na celosvětové úrovni; zdůrazňuje prvořadou úlohu plánů povodí při uplatňování politiky EU ve vodohospodářské oblasti v souladu s rámcovou směrnicí o vodě; zdůrazňuje základní úlohu regionálních a místních orgánů při hospodárném řešení celosvětových problémů s vodou a při prevenci úplatkářství;

15. vyzývá Komisi, aby jménem Evropské unie společně s členskými státy přistoupila ke Konvenci Organizace spojených národů o mezinárodních vodních tocích a aby podporovala vstup změn helsinské Úmluvy o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer z roku 1992 v platnost s cílem rozšířit působnost tohoto nástroje i na země, které nejsou členy EHK OSN, a podporovat rozsáhlejší ratifikaci Protokolu o vodě a zdraví k helsinské úmluvě z roku 1992 v zájmu koordinovaného a spravedlivého hospodaření s vodou ve vnitrostátních i mezinárodních povodích;

16. zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout tematického zaměření dostupných finančních prostředků na problematiku hospodaření s vodou a začlenit tuto problematiku do všech oblastí politiky, včetně všech finančních a právních nástrojů EU; zdůrazňuje, že řešení problematiky hospodaření s vodou je nedílnou součástí úspěšného přechodu na ekologické hospodářství a jeho fungování;

17. opakuje svůj požadavek adresovaný Radě a Komisi, aby vyzvaly orgány místní samosprávy v Unii k využití části poplatků vybraných od uživatelů za dodávky vody a čištění odpadních vod na přijetí opatření decentralizované spolupráce; upozorňuje na zásadu „1% solidarity pro vodu“, kterou přijaly některé členské státy, jakožto na model, jenž by bylo možné podpořit;

*

*        *

18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.