Dokument ze zasedání
7. 3. 2012 B7‑0131/2012
NÁVRH USNESENÍ
se žádostí o zařazení na pořad jednání rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a zásady právního státu
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o situaci v Nigérii ( 2012/2550(RSP) )
Charles Tannock, Peter van Dalen, Tomasz Piotr Poręba, Konrad Szymański, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Nigérii ( 2012/2550(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nigérii, zejména na usnesení ze dne 6. května 2010 o masových zvěrstvech v nigerijském městě Džos,
– s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové a jejích mluvčích, zejména ze dne 26. prosince 2011 a ze dne 22. ledna 2012,
– s ohledem na ústavu Nigerijské federativní republiky, a zejména na její ustanovení o ochraně svobody náboženského vyznání uvedená v kapitole IV – Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženské vyznání,
– s ohledem na revidovanou Dohodu z Cotonou, zejména na článek 8 této dohody,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v roce 1999 zavedla třetina z 36 států Nigérie islámský trestní zákoník, čímž učinily (islámské) právo šaríja nejvyšší právní autoritou a islám se tak fakticky stal státním náboženství – tím bylo porušena sekulární federální ústava; vzhledem k tomu, že ustanovení o vynesení rozsudku a uložení trestu podle práva šaríja zahrnují trest smrti za „sexuálně nepřístojné chování“, amputace a bičování; vzhledem k tomu, že řízení u těchto soudů neodpovídá uznávaným mezinárodním standardům řádného soudního procesu a je diskriminační vůči ženám;
B. vzhledem k tomu, že podle zpráv o dodržování lidských práv přišlo v roce 2012 v důsledků nábožensky motivovaných násilností v severní Nigérii o život kolem 1 000 lidí;
C. vzhledem k tomu, že příkladem násilností z poslední doby je bombový útok na sídlo OSN v Abudži dne 26. srpna 2011, útoky na kostely a náboženské symboly v celé Nigérii během vánočních svátků v loňském roce, vlna útoků, při nichž bylo dne 20. ledna zabito v severonigerijském Kanu více než 150 místních občanů a sebevražedný útok na kostel v Džosu dne 26. února 2012;
D. vzhledem k tomu, že odpovědnost za mnoho násilností, k nimž v posledních letech došlo, nese teroristická organizace Boko Haram, která i nadále stupňuje své útoky;
E. vzhledem k tomu, že militantní skupiny z jihu pohrozily odvetnými akcemi proti muslimům ze severu, kteří žijí na jihu, v případě, že na severu neustanou útoky proti křesťanům;
F. vzhledem k tomu, že hlavními příčinami jsou nejen etnický a náboženský rozkol, ale také všudypřítomná bída, nerovnost, systémy protekce a vnitřní politické sváry; vzhledem k tomu, že je Nigérie sice v celosvětovém měřítku osmým největším producentem ropy, většina jejích obyvatel však žije pod hranicí bídy;
G. vzhledem k tomu, že rok 2012 začal v Nigérii tím, že se po celé zemi stávkovalo a probíhaly masové demonstrace proti korupci ve vládě a prudce rostoucím cenám paliv poté, co byly sníženy dotace;
H. vzhledem k tomu, že EU je významným dárcem finanční pomoci Nigérii a že Evropská komise a federální vláda Nigérie podepsaly dne 12. listopadu 2009 strategický dokument Nigérie–ES a národní orientační program na období 2008–2013, podle něhož bude EU financovat projekty zaměřené mj. na mír a bezpečnost a lidská práva;
1. důrazně odsuzuje teroristické útoky na křesťanské komunity, jejich majetek a symboly a násilné srážky, jejichž důsledkem jsou tragické ztráty na životech; vyjadřuje svou solidaritu a soustrast obětem a jejich rodinám;
2. vyzývá federální vládu a vlády jednotlivých států, aby se více snažily chránit ohrožené komunity, zejména v severní a centrální části země, zejména ve státech Yobe a Bauchi, tím, že policejní síly budou konat více pravidelných obhlídek;
3. vítá úsilí vyvinuté na federální úrovni i na úrovni jednotlivých států, jehož výsledkem je zatčení osob, o nichž bylo známo nebo se zjistilo, že se účastnily násilných útoků; vyzývá nigerijské orgány, aby učinily přítrž beztrestnému páchání zločinů a zajistily, aby byli jejich pachatelé stíháni a aby občané nebrali zákon do svých rukou;
4. vyzývá nigerijské orgány, aby se nejen snažily předejít dalšímu násilí, ale také řešily hlavní příčiny, kterými jsou mj. systém „almajiri“, velmi rozšířená chudoba, ekonomické nerovnosti, nedostupnost úrodné zemědělské půdy a dalších zdrojů, korupce, policejní násilí a veřejné projevy nenávisti;
5. vyzývá nigerijskou vládu, aby zasáhla v jednotlivých případech osob souzených podle práva šaríja a odsouzených k smrti, k amputaci, k bičování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení, které porušuje nigerijskou ústavu a také mezinárodní právo v oblasti lidských práv;
6. naléhavě vyzývá EU, aby i nadále vedla politický dialog s Nigérií podle článku 8 revidované Dohody z Cotonou a v této souvislosti se věnovala otázkám souvisejícím se svobodou myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo víry, jak je zakotvena ve všeobecných, regionálních a národních nástrojích v oblasti lidských práv;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Nigérie.