Evropský parlament,

–   s ohledem na články 81 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, v nichž se stanovuje, že jsou řádným legislativním postupem přijímána opatření zaměřená na zajištění „podpory dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců“,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 1991 o zřízení Akademie Evropského práva

Úř. věst. C 267, 14.10.1991, s. 33.

–   s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu provádění Stockholmského programu

COM(2010)0171 v konečném znění.

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o Stockholmském programu

P7_TA-PROV(2009)0090.

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o soudním vzdělávání

P7_TA(2010)0242.

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2011 s názvem „Budování důvěry v celoevropskou justici – nový rozměr evropského soudního vzdělávání

COM(2011)0551 v konečném znění.

–   s ohledem na pilotní projekt o soudním vzdělávání, který navrhl Parlament v roce 2011,

–   s ohledem na srovnávací studii o soudním vzdělávání ve členských státech zadanou parlamentem ERA ve spolupráci s EJTN

http://www.europarl.europa.eu/committees/en/studiesdownload.html?languageDocument=EN&file=30168

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že výše uvedená studie čerpá z činností, jež v této oblasti provádějí soudní školy jednotlivých států, včetně druhů nabízené odborné přípravy, odpovídajících podmínek a rozpočtových zdrojů, s cílem rovněž stanovit potřeby a návrhy pro zlepšení a pro osvědčené postupy, a že zahrnuje výsledky hloubkového šetření více než 6 000 soudců a veřejných žalobců ve členských státech zaměřeného na jejich zkušenost s odbornou přípravou v oblasti práva EU a jejich návrhy na zlepšení;

B.  vzhledem k tomu, že soudní vzdělávání by se mělo správně nazývat „soudními studiemi“, aby odráželo specifickou povahu soustavného intelektuálního rozvoje, kterým musí procházet soudní profese, a skutečnost, že nejvhodnějšími osobami pro poskytování soudního vzdělávání jsou soudci sami;

C. vzhledem k tomu, že poskytování vzdělávání v současnosti ani zdaleka nesplňuje cíle Komise, zejména to, že by mělo být dostupné polovině pracovníků v oblasti práva v EU;

D. vzhledem k tomu, že podle této studie jazyková bariéra, nedostatek (včasných) informací o stávajících programech, skutečnost, že programy často neodpovídají potřebám soudců spolu s velkým pracovním vytížením soudců a nedostatkem odpovídajícího financování patří k důvodům, proč odbornou přípravu v oblasti práva EU získává relativně nízká míra respondentů (53 %, přičemž pouze třetina se odborně vzdělávala v posledních třech letech);

E.  vzhledem k tomu, že je rozumné z rozpočtového hlediska s ohledem na současnou napjatou finanční situaci těžit ze stávajících institucí, zejména vnitrostátních škol soudního vzdělávání, ale rovněž vysokých škol a profesních subjektů, protože se jedná o „vnitrostátně právní“ aspekty budování evropské soudní kultury; vzhledem k tomu, že tímto způsobem lze stanovit osvědčené postupy členských států a posílit a šířit tyto aspekty po celé EU; vzhledem k tomu, že protože se jedná o vzdělávání v oblasti práva EU, by měla svoji úlohu nadále hrát Akademie Evropského práva (ERA);

F.  vzhledem k tomu, že jak již Parlament zdůraznil, evropský soudní prostor musí být vybudován na základě sdílené soudní kultury právníků, soudců a žalobců, která je založena nejen na právu EU, ale je také rozvíjena prostřednictvím společných znalostí a pochopení vnitrostátních soudních systémů, prostřednictvím důkladného a systematického přezkoumání univerzitních osnov, výměnných a studijních pobytů a společných školení za aktivní podpory Akademie Evropského práva, Evropské sítě pro justiční vzdělávání a Institutu evropského práva;

G. vzhledem k tomu, že soudní vzdělávání by mělo být propojeno s debatou o tradiční úloze soudnictví a o jeho modernizaci, o tom, jak je více otevřít a rozšířit jeho obzory; vzhledem k tomu, že to rovněž zahrnuje jazykovou přípravu a podporu studia srovnávacího a mezinárodního práva;

H. vzhledem k tomu, že je rovněž třeba vytvořit společnou soudní kulturu pracovníků v soudnictví využívající Listinu základních práv, práci Benátské komise Rady Evropy, a tak podpořit klíčové hodnoty soudní profese prostřednictvím projednávání a šíření společné profesionální etiky, úlohy práva a zásad pro jmenování a výběr soudců, vyhnout se přitom politizaci soudnictví a zároveň podporovat vzájemnou důvěru nezbytnou k tomu, aby se společný prostor soudnictví stal skutečností;

I.   vzhledem k tomu, že je nebytné vytvořit sítě mezi soudci různých kultur a zlepšit koordinaci stávajících sítí s cílem vytvořit „okruhy koherence“; vzhledem k tomu, že pro tento účel je elektronická komunikace nedostatečná, a že tedy je třeba vytvořit fórum, na němž by mohli soudci vstoupit do kontaktu, a že je zásadní zapojit soudce ze soudních dvorů v Lucemburku a Štrasburku;

J.   vzhledem k tomu, že soudní vzdělání se nesmí omezovat na základní a procesní právo a že soudci potřebují vzdělání týkající se jejich soudní práce a profesní zručnosti;

1.  je přesvědčen, přestože uznává, že nejvhodnější je přímý kontakt, že kvůli rozpočtovým omezením a s ohledem na odpovědi soudců ve studii, je možné takovou odbornou přípravu a poradenství poskytovat rovněž přes internet (prostřednictvím videokonferencí, on-line kurzů, přenosů po internetu) i prostřednictvím výměn; konstatuje, že soudci požadují další posouzení vzdělávacích programů a úpravu těchto programů jejich potřebám, přičemž se zdá, že upřednostňují interaktivní přípravu, kdy si mohou vyměňovat zkušenosti a diskutovat případové studie, spíše než formy klasického školení (odshora dolů);

2.  domnívá se, že dalším cílem by měla být koordinace vzdělávání, jež poskytují stávající odborné školy soudnictví a usnadnění a podpora dialogu a profesních kontaktů;

3.  konstatuje důležitost vícejazyčného vzdělávání, protože studie ukazuje, že pouze relativně malý počet soudců hovoří cizím jazykem dostatečně na to, aby byli schopni se aktivně účastnit soudního vzdělávání v jiném členském státě;

4.  zastává názor, že jednou z cest, jak vyřešit problémy (náklady, jazykové vzdělávání, účinné vynakládání prostředků) spočívá ve využívání moderních technologií a financování tvorby on-line aplikací („apps“) na serveru Apple’s ITunes U; tyto aplikace připravené vnitrostátními školami, ERA, vysokými školami a dalšími školiteli, by sestávaly ze vzdělávacích kurzů spolu s videomateriálem včetně jazykové přípravy (se zvláštním důrazem na právní terminologii) a instrukcí ohledně vnitrostátních právních systémů, zvláštních právních postupů atd. a byly by pracovníkům v soudnictví poskytovány zdarma;

5.  domnívá se, že úspěšná účast na těchto kurzech by mohla poskytovat soudcům bránu k programu Erasmus a účasti na vzdělávacích kurzech v zahraničí;

6.  navrhuje, aby byly tyto aplikace rovněž levně zpřístupněny právníkům, profesním subjektům, akademické sféře a studentům práv a poukazuje na to, že jejich vývoj a produkce by byly rovněž určitým přínosem pro hospodářství a zaměstnanost s relativně nízkými náklady;

7.  domnívá se, že pilotní projekty, které přeložili Luigi Berlinguer a Erminia Mazzoni,a jež jsou naplánovány na rok 2012, by se měly nejprve zaměřit na stanovení a šíření osvědčených postupů při organizaci přístupu k právu EU a odpovídajícímu vzdělávání v rámci vnitrostátních soudních systémů a škol odborné přípravy; domnívá se například, že EU by měla podpořit členské státy v napodobování úspěšných institucí, jako jsou koordinátoři práva EU po způsobu, který existuje v Itálii a v Nizozemsku v rámci vnitrostátní soudní struktury, a podpořit přípravu takových koordinátorů i jinak usnadnit jejich činnost na úrovni EU;

8.  zastává názor, že pilotní projet by měl směřovat k vytvoření pracovní skupiny zahrnující poskytovatele soudního vzdělávání na vnitrostátní i evropské úrovni i mimosoudní aktéry, jejichž úkolem by bylo stanovit sady tématických problematik práva EU, což zdá se více odpovídá každodenní soudní práci, jež by se týkaly jak praktických otázek (jak předkládat žádost o předběžné právní posouzení, jak vstoupit do právních databází EU atd.), tak substacionálních otázek;

9.  navrhuje, aby tento pilotní program koordinoval a) výměnu poradenství a znalostí jednotlivých právních systémů mezi jednotlivými školami soudního vzdělávání založenou na stávajících sítích a zdrojích a b) formální vzdělávání a osvojování si zahraničních právních systémů;

10. navrhuje konečně, aby Komise pořádala každoročně fórum, na němž by soudci na všech úrovních vyspělosti v oblastech práva, v nichž se často objevují domácí a zahraniční témata, mohli pořádat diskuse o nedávných tématech nebo oblastech sporných či obtížných z hlediska práva, s cílem povzbudit k diskusím, navázání kontaktů, vytvoření komunikačních kanálů a budování vzájemné důvěry a porozumění; domnívá se, že takové fórum, by rovněž mělo příslušným orgánům, poskytovatelům práva a odborníkům, včetně vysokých škol a profesních subjektů, poskytnout příležitost k diskusím o politice v oblasti soudního vzdělávání a o budoucnosti právního vzdělávání v Evropě;

11. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi.