Evropský parlament,

–   s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové o vojenském puči v Mali,

–   s ohledem na prohlášení, které vydalo oddělení Evropské komise pro humanitární pomoc o prevenci humanitární krize v Mali,

–   s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN o vojenském puči,

–   s ohledem na Alžírskou dohodu z roku 2006 o rozvoji a míru v severním Mali,

–   s ohledem na rámcovou dohodu podepsanou dne 6. dubna 2012 mezi juntou a společenstvím ECOWAS,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Tuarežské národní hnutí za osvobození Azawadu vyhlásilo kontrolu nad třemi severomalijskými regiony – Gao, Kidal a Timbuktu – s úmyslem vytvořit nový stát;

B.  vzhledem k tomu, že islamistická skupina Ansar Dine, která je úzce napojena na Al-Káidu v islámském Maghrebu (AQIM), vyhlásila kontrolu nad Timbuktu a usiluje o to, aby bylo v Mali zavedeno právo šaría;

C. vzhledem k tomu, že v minulosti vláda Mali a Tuarežské hnutí za osvobození podepsaly několik mírových dohod zaměřených na hospodářský rozvoj severní oblasti, decentralizaci a začlenění Tuaregů do občanských a vojenských struktur; vzhledem k tomu, že navzdory řadě mírových iniciativ nedošlo k odstranění napětí mezi ústřední vládou a Tuarežským národní hnutím za osvobození Azawadu;

D. vzhledem k tomu, že vojenská skupina vyhlásila dne 22. března 2012 státní převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Amadou Toumani Tourého;

E.  vzhledem k tomu, že společenství ECOWAS zprostředkovalo dohodu o znovunastolení ústavního pořádku a v souladu s malijskou ústavou byl výkonným prezidentem stanoven předseda národního shromáždění;

F.  vzhledem k tomu, že humanitární situace v oblasti kontrolované povstalci se zhoršuje, jelikož nastal chaos, došlo k rabování, únosům, a obyvatelstvo je tudíž nuceno tuto oblast opustit;

G. vzhledem k tomu, že Burkina Faso, Mali, Mauritánie, Niger, Senegal, Čad, severní Kamerun a Nigérie jsou postiženy kombinací sucha, chudoby, vysokých cen obilí, zhoršování životního prostředí a chronického zaostávání ve vývoji a podle agentur OSN více než 10 milionů lidí jen obtížně získává dostatek jídla;

H. vzhledem k tomu, že série únosů, ke kterým se přihlásila teroristická skupina napojená na Al-Káidu v islámském Maghrebu (AQIM), stále pokračuje a dne 15. dubna byl v Timbuktu unesen švýcarský křesťanský misionář skupinou, která již zadržuje 13 rukojmí ze Západu;

I.   vzhledem k tomu, že šíření jaderných zbraní z Libye, obchod s drogami, vysoká nezaměstnanost a chudoba přispívají k destabilizaci celého regionu;

J.   vzhledem k tomu, že situace v Libyi vedla k nekontrolovanému toku arzenálu zbraní z Libye do sousedních zemí a návratu dobře vybavených žoldnéřů do Mali, což má nežádoucí dopady na bezpečnost a stabilitu všech zemí oblasti Sahelu a západoafrické oblasti;

K. vzhledem k tomu, že vzestupu politického islámu v západní Africe (např. skupina Boko Haram) by se mělo čelit prostřednictvím řešení strukturálních příčin chudoby v Mali i v západní Africe spojených s hospodářským a sociálním rozvojem, jakož i rozdělením bohatství;

L.  vzhledem k tomu, že příčinou těchto konfliktů je obecně nedodržování lidských práv, neexistence právního státu, napětí mezi etniky a náboženstvími, organizovaný zločin, nespravedlnost, nerovnost a nedostatečný hospodářský rozvoj;

M. vzhledem k tomu, že lidská práva jsou nedělitelná a dodržování občanských i socio-ekonomických práv je pro udržitelný rozvoj a mír zásadní;

1.  vítá rozhodnou činnost společenství ECOWAS, která vedla k obnovení ústavního pořádku v Mali;

2.  vyzývá malijské orgány a Tuarežské hnutí za osvobození, aby prostřednictvím konstruktivního dialogu usilovaly o dosažení mírového a trvalého řešení;

3.  domnívá se, že mírové řešení malijského konfliktu vyžaduje řešení jeho základních příčin, což předpokládá spravedlivý přístup ke zdrojům, zajištění udržitelného a spravedlivého rozvoje jednotlivých oblastí a přerozdělování bohatství a zaručení základních lidských práv včetně práv menšin;

4.  vyzývá k otevření humanitárního koridoru, kterým by mohla být poskytnuta pomoc desetitisícům lidí, kteří byli v důsledků bojů v Mali vysídleni ze svých domovů a z nichž mnozí uprchli do sousedních zemí, například do Nigeru, Mauritánie a Burkiny Faso; rovněž vyzývá ke komplexní a rychlé reakci na celkovou humanitární krizi v Sahelu;

5.  vyzývá západoafrické vlády, aby bojovaly proti šíření zbraní i obchodování s drogami tím, že těžištěm své rozvojové politiky učiní vyvážený a udržitelný rozvoj s cílem poskytnout celé populaci základní veřejné služby a mladým lidem v prvé řadě zaručit zaměstnání;

6.  vyzývá malijské orgány, západoafrické vlády a Tuarežské národní hnutí za osvobození Azawadu k vyvinutí veškerého úsilí s cílem dosáhnout toho, aby všichni rukojmí byli okamžitě propuštěni;

7.  je přesvědčen, že cílem trvalého řešení situace v tomto regionu by mělo být posílení státních institucí, aktivní podíl občanů na rozhodování a položení základu udržitelného a spravedlivého ekonomického rozvoje;

8.  vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly společně se společenstvím ECOWAS iniciativu s cílem zprostředkovat mírový dialog v regionu;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, Komisi, Radě bezpečnosti OSN, Africké unii a společenství ECOWAS.