Dokument ze zasedání

19. 11. 2012                                                                                                           B7‑0497/2012

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0367/2012

v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením osmi třetích zemí k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

( 2012/2791(RSP) )

Klaus-Heiner Lehne, Luigi Berlinguer, Eva Lichtenberger, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Tadeusz Zwiefka

za Výbor pro právní záležitosti

B7‑0497/2012

Usnesení Evropského parlamentu o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením osmi třetích zemí k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

( 2012/2791(RSP) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2 písm. j), čl. 81 odst. 3, čl. 216 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na případy 22/70[1] a C-467/98[2] a na stanovisko 1/03[3],

–   s ohledem na návrhy Komise týkající se rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Gabunu[4], Andorry[5], Seychel[6], Ruské federace[7], Albánie[8], Singapuru[9], Maroka[10] a Arménie[11] k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–   s ohledem na to, že Rada dosud nepožádala Parlament o souhlas s těmito rozhodnutími,

–   s ohledem na otázku Komise o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením osmi třetích zemí k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 ( O-000159/2012 – B7‑0367/2012),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Haagská úmluva ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí je nesmírně důležitá, protože vytváří systém, který zúčastněným státům umožňuje spolupracovat na hledání řešení případů mezinárodních únosů dětí, neboť stanoví, které soudy jsou příslušné a jaké právo se použije pro určení státu, v němž má dítě pobývat;

B.  vzhledem tedy k tomu, že tato úmluva umožňuje rychlý návrat unesených dětí do země, kde se nachází jejich řádné bydliště;

C. vzhledem k tomu, že Úmluva se vztahuje pouze na případy týkající se zemí, které ji ratifikovaly nebo k ní přistoupily;

D. vzhledem k tomu, že s přistoupením nových států musí souhlasit státy, které již jsou stranami úmluvy, aby se úmluva mohla uplatnit na případy týkající se těchto států;

E.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je velmi důležité, aby signatářské státy vyjádřily souhlas s přistoupením nových států;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie již na svém území vykonává pravomoc v oblasti mezinárodních únosů dětí, a to zejména na základě nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti[12] ;

G. vzhledem k tomu, že z výše uvedeného plyne, že Evropská unie získala výlučnou vnější pravomoc v oblasti mezinárodních únosů dětí;

H. vzhledem k tomu, že protože úmluva neumožňuje členství mezinárodních organizací, měla by Evropská unie zmocnit členské státy k tomu, aby při vyjadřování souhlasu s přistoupením uvedených států jednaly v jejím zájmu;

I.   vzhledem k tomu, že Rada by proto měla přijmout co nejrychleji kroky k přijetí rozhodnutí, jejichž návrhy předložila Komise, přičemž by měla neprodleně konzultovat s Parlamentem;

J.   vzhledem k tomu, že ačkoli je tato záležitost zjevně naléhavá a z právního hlediska jednoznačná, Rada se rozhodla konzultaci s Parlamentem a přijetí uvedených rozhodnutí odložit a napadnout podstatu těchto rozhodnutí z právních důvodů;

1.  předkládá Radě tato doporučení:

a)  Rada by měla okamžitě zahájit postup přijímání výše uvedených návrhů rozhodnutí;

b)  za tím účelem by měla Rada konzultovat těchto osm návrhů rozhodnutí s Parlamentem;

c)  v zájmu evropských občanů, kteří by měli prospěch z přijetí těchto rozhodnutí, by měla Rada přestat narušovat chod Evropské unie z nepodložených právních důvodů;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Rada a pro informaci Komisi a stálému úřadu Haagské konference mezinárodního práva soukromého.