Dokument ze zasedání
6. 3. 2013 B7‑0059/2013
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o evropském integračním procesu v případě Kosova*
( 2012/2867(RSP) )
Ulrike Lunacek
za Výbor pro zahraniční věci
Usnesení Evropského parlamentu o evropském integračním procesu v případě Kosova*[1]
( 2012/2867(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2012 o pomoci Evropské unie Kosovu v oblasti právního státu zveřejněnou dne 30. října 2012,
– s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. října 2012, kterým se Komise zmocňuje k zahájení jednání o rámcové dohodě s Kosovem týkající se jeho účasti na programech Unie,
– s ohledem na sdělení Komise o studii proveditelnosti, pokud jde o dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem ( COM(2012)0602 ) ze dne 10. října 2012,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o strategii rozšíření a hlavních výzvách v letech 2012–2013 ze dne 10. října 2012 ( COM(2012)0600 ),
– s ohledem na ukončení mandátu mezinárodního civilního zástupce v září 2012 a ukončení působení mezinárodního civilního úřadu ke konci roku 2012,
– s ohledem na zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů o probíhajících činnostech Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu a o vývoji v této oblasti, z nichž poslední (ze dne 8. listopadu 2012) se týká období od 16. července do 15. října 2012,
– s ohledem na ratifikaci dohody s EU o prodloužení mandátu mise Evropské unie na podporu právního státu EULEX do června 2014, kterou dne 7. září 2012 ratifikovalo Kosovské shromáždění,
– s ohledem na společnou akci Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o misi Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu EULEX KOSOVO pozměněnou společnou akcí Rady 2009/445/SZBP ze dne 9. června 2009, rozhodnutím Rady 2010/322/SZBP ze dne 8. června 2010 a rozhodnutím Rady 2012/291/SZBP ze dne 5. června 2012,
– s ohledem na závěry zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, v nichž Rada, aniž by byl dotčen postoj členských států ke statusu Kosova, zdůraznila a znovu připomněla, že z perspektivy případného uvolnění vízového režimu by po splnění všech podmínek mělo těžit i Kosovo, vítá zahájení dialogu o vízech v lednu 2012 a předložení plánu vízové liberalizace v červnu 2012,
– s ohledem na strukturovaný dialog o právním státu zahájený dne 30. května 2012,
– s ohledem na Národní radu pro evropskou integraci v rámci úřadu prezidenta, která slouží jako koordinační orgán na vysoké úrovni, jehož cílem je dosáhnout konsensu o evropské agendě prostřednictvím inkluzivního přístupu a přístupu napříč stranami, která zahájila činnost v březnu 2012,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 28. února 2012 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010[2], jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou,
– s ohledem na zprávu mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Kosovu s názvem „Právo na spravedlivý proces v případech souvisejících s volbami“ z října 2012,
– s ohledem na společná prohlášení přijatá na zasedáních meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009, 22.–23. června 2010 a dne 20. května 2011,
– s ohledem na svá předchozí usnesení,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ukončení nezávislosti pod dohledem je pro Kosovo důležitým krokem, který zvyšuje odpovědnost kosovských orgánů zavést a uskutečnit reformy na cestě k evropské integraci;
B. vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznává 98 z 193 členských států Organizace spojených národů, mezi nimi i 22 z 27 členských států EU;
C. vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU podporují evropskou perspektivu Kosova v souladu se závazky, jež EU učinila v souvislosti s celou oblastí západního Balkánu, a aniž by byl dotčen postoj členských států ke statusu Kosova;
D. vzhledem k tomu, že obnovení dialogu na vysoké úrovni mezi Bělehradem a Prištinou je významným krokem směrem k normalizaci vztahů mezi oběma stranami za předpokladu, že se účinně a konstruktivně zapojí do jednání zaměřených na výsledek;
E. vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění bezpečnosti a stability v dané oblasti jsou zásadní dobré sousedské vztahy;
F. vzhledem k tomu, že ve vztazích mezi EU a Kosovem došlo k významnému pokroku, mimo jiné ke zveřejnění studie Komise o proveditelnosti a zahájení dialogu o vízech a strukturovaného dialogu o právním státě;
G. vzhledem k tomu, že evropská perspektiva Kosova je silnou motivací k provádění nezbytných reforem;
H. vzhledem k tomu, že přetrvávající slabost právního státu vede k pomalejšímu budování demokracie a poškozuje hospodářství, což brzdí dlouhodobý rozvoj;
I. vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit mise EULEX je boj proti korupci a organizované trestné činnosti a vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů;
1. vítá závěry studie o proveditelnosti, ve které Komise zjistila, že dohodu o stabilizaci a přidružení lze uzavřít i v situaci, kdy členské státy nadále mají na status Kosova odlišné názory, za předpokladu, že Kosovo dodrží řadu základních podmínek; nabádá Kosovo, aby vyvinulo větší úsilí o splnění krátkodobých priorit, které z této studie vyplynuly;
2. zdůrazňuje, že podepsání dohody o stabilizaci a přidružení je důležitým krokem směrem k budoucí integraci Kosova do evropských struktur a v konečné fázi k jeho členství v Unii; je přesvědčen, že tato dohoda povede k vytvoření nových příležitostí, které posílí sousedskou spolupráci a regionální integraci Kosova;
3. nicméně vybízí zbývajících pět členských států, aby Kosovo uznaly, a vyzývá je, aby se všemožně vynasnažily usnadnit hospodářské, sociální a politické vztahy mezi svými občany a občany Kosova;
4. bere na vědomí ukončení nezávislosti pod dohledem, k němuž došlo dne 10. září 2012 na základě rozhodnutí mezinárodní řídící skupiny ze dne 2. července 2012 v tom smyslu, že komplexní návrh na řešení statusu Kosova byl do značné míry proveden; vítá ukončení mandátu mezinárodního civilního zástupce a dosavadní činnost zvláštního zástupce EU / vedoucího úřadu EU;
5. vítá nový dialog na vysoké úrovni mezi Bělehradem a Prištinou, který iniciovala a usnadnila místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová, neboť dodal dialogu mezi oběma stranami nový impuls; vyzývá k plnému provádění všech doposud dosažených dohod, zejména o integrované správě hranic, a k zavedení kontrolních bodů na společných hranicích mezi oběma stranami, jak je stanoveno v dohodě; za důležitý krok v tomto směru považuje a vítá jmenování styčného důstojníka z Kosova v Bělehradě;
6. zdůrazňuje, že je zapotřebí vysoké transparentnosti při sdělování výsledků dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a při zapojování příslušných parlamentů a občanské společnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že kosovští a srbští vyjednavači si musí získat důvěru veřejnosti a konzultovat s občany;
7. opakuje, že myšlenky na rozdělení Kosova nebo jakékoli jiné země západního Balkánu jsou v rozporu s duchem evropské integrace; opakuje, že podporuje územní celistvost Kosova a společně dohodnutá řešení nevyřešených sporů; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se konstruktivně zapojily do dialogu zprostředkovaného EU a aby se zdržely jakýchkoli akcí, které by mohly vyvolat napětí v dané oblasti;
8. zdůrazňuje, že místní orgány musí převzít odpovědnost v procesu usmíření; domnívá se, že kosovské orgány by měly přijmout další opatření zaměřená na srbskou menšinu, zejména na severu země, s cílem zajistit jejich širokou integraci do společnosti, a že by rovněž měly zajistit, aby byla plně uplatňována zásada, která podle ústavy zaručuje kosovským Srbům právo hovořit na všech úřadech svým jazykem; zároveň zastává názor, že je třeba posílit spolupráci mezi všemi kosovskými Srby a že by Komise měla podpořit související projekty a usnadnit kontakty mezi jednotlivci; nabádá všechny kosovské Srby a jejich politické zástupce, aby využili veškerých možností, které jim nabízí ústava Kosova k tomu, aby se konstruktivně zapojili do politiky a společnosti; domnívá se, že otevření správního úřadu v severní Mitrovici představuje pozitivní krok; nicméně konstatuje, že mnozí aktivisté z řad občanské společnosti v severní Mitrovici pociťují, že svou práci nevykonávají v úplné svobodě, neboť jsou vystaveni nacionalistickému cítění, které v zemi poslední rok stoupá;
9. vyzývá k tomu, aby v souladu s Ahtisaariho plánem byla dodržena plná transparentnost financování škol a nemocnic v severním Kosovu;
10. vyjadřuje hluboké rozhořčení nad vandalskými činy na dvou srbských hřbitovech a naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby pachatele těchto hanebných činů postavily před soud;
11. vyzývá kosovské orgány a misi EULEX, aby podnikly kroky k přípravě plánu a aby plně uskutečnily decentralizační proces také na severu s cílem zlepšit fungování místních orgánů v souladu s kosovskou ústavou;
12. vítá přezkum a prodloužení mandátu EULEX a jmenování Bernda Borchardta vedoucím mise; domnívá se, že zpráva Evropského účetního dvora o pomoci EU Kosovu v oblasti právního státu vyvolává velmi vážné obavy, zejména co se týče účinnosti této pomoci, korupce ve vyšších kruzích, organizované trestné činnosti a nedostatku jasně stanovených cílů; souhlasí s analýzou a s doporučeními uvedenými v této zprávě a vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby je prováděly, čímž se zvýší efektivnost pomoci EU;
13. zdůrazňuje, že úspěch mise EULEX je důležitý pro udržitelný rozvoj Kosova i pro konsolidaci jeho orgánů a stabilitu; dále zdůrazňuje, že je třeba, aby Kosovo posílilo svou úzkou spolupráci s misí EULEX a podpořilo její práci ve všech oblastech mandátu; zdůrazňuje, že mise EULEX by se měla okamžitě začít zabývat transparentností a odpovědností své činnosti, a vyzývá k vytvoření účinného a transparentního systému v rámci struktur EULEX s cílem zajistit, aby byly zohledňovány stížnosti občanů a zástupců občanské společnosti; vyzývá misi EULEX, aby občany Kosova lépe informovala o dosažených výsledcích a aby usilovala o získání větší důvěry a věnovala pozornost očekávání občanů;
14. zdůrazňuje nutnost účinného vnitřního řízení, koordinace a spolupráce v rámci mise EULEX; vyzývá misi EULEX, aby obnovila a posílila své úsilí o zlepšování právního státu v Kosovu a aby se při uplatňování svých výkonných pravomocí zaměřila na potlačování korupce ve vyšších kruzích a organizované trestné činnosti; zdůrazňuje odpovědnost mise EULEX, pokud jde o její výkonné pravomoci a její mandát pro sledování, instruování a poskytování poradenství; vyzývá členské státy, aby zejména zajistily, aby byla mise EULEX patřičně personálně vybavena, pokud jde o kvalitu, časové rozpětí a vyvážené zastoupení mužů a žen, a aby personální složení odráželo potřeby na místě;
15. podporuje práci zvláštní vyšetřovací komise zřízené na základě zprávy parlamentního shromáždění Rady Evropy z prosince 2010; domnívá se, že je v zájmu Kosova prošetřit veškerá tvrzení uvedená v této zprávě; vyzývá orgány Kosova a orgány sousedních zemí, aby plně spolupracovaly a podpořily zvláštní vyšetřovací komisi v její práci;
16. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy, orgány EU a ostatní mezinárodní dárci lépe spolupracovali a lépe koordinovali svou pomoc s cílem zabránit překrývání činnosti a zajistit účinné hospodaření se zdroji; vítá skutečnost, že se Kosovo v prosinci 2012 stalo členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD);
17. nabádá kosovské orgány, aby zvýšily své úsilí v boji s vysokou nezaměstnaností a s rozšířenou chudobou v zemi provedením dalších hospodářských reforem a zlepšením investičního prostředí;
18. vítá zahájení dialogu o vízech a předložení plánu v oblasti víz, k němuž došlo v červnu 2012; naléhavě vyzývá k urychlenému a důslednému provádění tohoto plánu; vyzývá Radu a Komisi, aby Parlament pravidelně informovaly o pokroku v této oblasti;
19. vyzývá kosovské orgány, aby splnily čtyři krátkodobé priority, které jsou kritérii pro zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení a které se týkají právního státu, menšin, administrativních kapacit a obchodu, a aby posilovaly administrativní kapacity pro jednání, zejména pomocí pokračující restrukturalizace ministerstva obchodu;
20. naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily své odhodlání a prokázaly svou politickou vůli posílit právní stát, zejména tím, že prokáží, že řeší problematiku organizované trestné činnosti a korupce; se zájmem bere na vědomí zahájení strukturovaného dialogu o právním státě jakožto fóra na vysoké úrovni za účelem monitorování pokroku v oblasti právního státu; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby přestaly udělovat milost vysokému počtu odsouzených pachatelů trestných činů u příležitosti oslav výročí vyhlášení nezávislosti Kosova a aby pro udělování milosti stanovily přísnější kritéria a vždy dodržovaly oddělení pravomocí;
21. naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby zlepšily nezávislost, účinnost, odpovědnost a nestrannost soudní moci a aby respektovaly její nezávislost v rámci její práce, ale i při vydávání veřejných prohlášení, a to i v souvislosti s vyšetřováním či zatýkáním významných osobností, a aby respektovaly mandát mise EULEX a uplatňování jejích výkonných pravomocí;
22. je znepokojen nedostatečným pokrokem v boji proti korupci a organizované trestné činnosti; vyzývá kosovské orgány, aby prokázaly skutečnou politickou vůli a odhodlání bojovat proti korupci ve vyšších kruzích a aby svou práci vykonávaly transparentněji a uplatňovaly lepší vládnutí mimo jiné prostřednictvím koordinace kosovských policejních a soudních orgánů; znovu vyjadřuje své znepokojení ohledně rozsáhlé organizované trestné činnosti v severním Kosovu, bere na vědomí, že vláda přijala protikorupční strategii, a domnívá se, že se Kosovo musí zavázat k tomu, že tuto strategii přijme a provede; vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že Kosovo není plně zapojeno do Europolu a Interpolu, a to vzhledem k tomu, že řada členských států neuznává jeho státnost, a vyzývá členské státy, aby usnadnily spolupráci mezi misí EULEX a Europolem a Interpolem a aby se snažily nalézt způsob, jakým by Kosovu zajistily účast v Europolu i Interpolu, alespoň jako pozorovateli;
23. v této souvislosti konstatuje, že zpráva Evropského účetního dvora uvádí řadu případů, kdy se kosovské orgány odmítly řídit radami a doporučeními orgánů a institucí EU a finančních odborníků EU v této oblasti, konkrétně pokud jde o boj proti korupci; konstatuje, že organizovaná trestná činnost představuje v Kosovu vážnou hrozbu a je usnadněna beztrestností, častým politickým zasahováním do orgánů soudnictví a donucovacích orgánů a korupcí ve vyšších kruzích;
24. konstatuje, že v regionu je rozšířena korupce a organizovaná trestná činnost, které představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský vývoj Kosova; v této souvislosti vyzývá, aby byla vyvinuta regionální strategie pro rozšířenou spolupráci mezi všemi zeměmi v regionu s cílem vypořádat se s těmito problémy účinněji, zejména bojovat proti obchodování se ženami a mladistvými a jejich zneužívání za účelem sexuálního vykořisťování nebo nucenému žebrání; vítá úspěšnou činnost v této oblasti v rámci spolupráce z Ochridu mezi vládami Prištiny, Skopje, Podgorice a Tirany;
25. vyjadřuje své znepokojení ohledně omezeného rámce v Kosovu, pokud jde o ochranu svědků, což je zvláště důležité ve velmi exponovaných případech; zdůrazňuje, že je plně funkční program ochrany svědků je důležitý; vyzývá orgány Kosova, aby zvýšily účinnost a důvěryhodnost systému ochrany svědků, a misi EULEX, aby zvýšila podporu tomuto úsilí; žádá členské státy, aby přijímaly více případů přemisťování svědků, a zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v hledání způsobů, jak uznat utrpení a respektovat právo na pravdu a spravedlnost pro všechny oběti válečných zločinů, včetně podpory ustavení regionální komise pravdy iniciativy RECOM;
26. považuje za politováníhodné, že v důsledku války v Kosovu v roce 1999 je stále pohřešováno 1 869 osob; konstatuje, že tato záležitost vyžaduje urychlenou reakci, jelikož zjistit pravdu a umožnit rodinám obětí, aby oplakaly své blízké, jsou důležitými předpoklady pro usmíření mezi společenstvími a pro mírovou budoucnost v regionu; zdůrazňuje potřebu užší spolupráce mezi komisemi pro hledání pohřešovaných osob a žádá orgány všech dotčených zemí, aby zpřístupnily archivy tajné policie a vojska;
27. nadále vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím trendem obchodování s lidmi přes území Kosova a pocházejícími z Kosova, zejména nad obchodem s dětmi za účelem pohlavního zneužívání; vyzývá Kosovo, aby zvýšilo své úsilí v boji proti obchodování s lidmi, včetně zvýšení kapacit svých donucovacích a soudních orgánů;
28. vyzývá všechny strany, aby dokončily volební reformu s cílem zabezpečit řádně fungující volební rámec v souladu s mezinárodními standardy, zejména standardy Rady Evropy, jehož cílem je zejména omezení možností volebních podvodů a posílení politické odpovědnosti zákonodárců; je znepokojen nedostatky ve vyšetřování a stíhání osob v souvislosti s volebními podvody spojenými s parlamentními volbami v prosinci 2010, jak je uvedeno ve zprávě OBSE týkající se této záležitosti; vyzývá příslušné orgány, aby zohlednily doporučení obsažená ve zprávě OBSE; vyzývá misi EULEX, aby zvážila provádění svých výkonných pravomocí v této oblasti, pokud dojde k závěru, že kosovský soudní systém není schopen takové nedostatky napravit;
29. vítá značná zlepšení v kosovském regulačním rámci, včetně progresivních právních předpisů a politik týkajících se návrhů a repatriace, práv jednotlivých komunit, užívání jazyků, antidiskriminace, rovnosti žena a mužů a mladých lidí;
30. zdůrazňuje, že bez ohledu na tato zlepšení přetrvávají výzvy v oblasti ochrany lidských práv a práv jednotlivých komunit, nediskriminace na základě sexuální orientace a podílu žen a mladých lidí na rozhodování; zdůrazňuje, že ženy, mladí lidé a některé komunity jsou nadále nedostatečně zastoupeni na ústřední a místní úrovni;
31. vyzývá ústřední i místní orgány, aby účinně prováděly právní předpisy týkající se lidských práv a přispívaly k dalšímu rozvoji multietnické společnosti;
32. vítá činnost veřejného ochránce práv a považuje rozpočtovou nezávislost jeho úřadu za naléhavou záležitost;
33. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Kosovské shromáždění posílilo svou nezávislost, odborné znalosti a kapacitu dohledu v oblasti rozpočtu, výkonné moci a bezpečnosti, a to zlepšením kontroly právních předpisů a monitorováním provádění a dopadu politik a zákonů;
34. zdůrazňuje význam provedení nezbytné reformy veřejné správy a zvýšení počtu žen a příslušníků menšin na všech úrovních správy;
35. vítá skutečnost, že kosovský právní rámec stanoví práva žen a že rovnost žen a mužů je v právním systému dobře zakotvena, a vítá pokrok, jehož bylo v této oblasti dosaženo; je však znepokojen vysokým procentem předčasných odchodů dívek ze školy a nedostatečným zastoupením žen na pracovním trhu, včetně klíčových odvětví společnosti; žádá vládu a parlament, aby aktivněji a účinněji prováděly příslušné právní předpisy, včetně předpisů upravujících domácí násilí a obchodování s lidmi, s cílem dosáhnout pokroku v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů v Kosovu; vyzývá orgány Kosova, aby aktivněji podněcovaly k politické a společenské účasti žen, podporovaly jejich účast na trhu práce a posilovaly jejich postavení na tomto trhu a také rovné příležitosti žen a mužů;
36. zdůrazňuje ústřední úlohu aktivních a nezávislých organizací občanské společnosti při posilování a upevňování demokratických politických procesů a budování integrované společnosti v zemi; uznává důležitou práci, kterou vykonávají organizace občanské společnosti a ženské organizace; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti;
37. zdůrazňuje ústřední úlohu organizací občanské společnosti při budování integrované společnosti, posilování a konsolidaci demokratických politických procesů v Kosovu a podpoře dialogu a dobrých sousedských vztahů v regionu, čímž přispívají k rozšíření regionální spolupráce v sociálních a politických aspektech; vítá zlepšení spolupráce vlády a organizacemi občanské společnosti, vyzývá však k tomu, aby s nimi byly ve větší míře vedeny konzultace při tvorbě politik a v souvislosti s monitorováním činností orgánů; dále vyzývá k tomu, aby byla rozšířena jejich úloha v procesu stabilizace a přidružení;
38. zdůrazňuje, že je třeba podporovat aktivní občanství, a to mimo jiné posílením občanské společnosti a skutečným zajištěním svobody projevu;
39. uznává, že ačkoli je svoboda vstupovat do odborových organizací zaručena zákonem, jsou stále nutná zlepšení v oblasti základních pracovních a odborových práv; vybízí Kosovo, aby posílilo sociální dialog v rámci rozhodovacího procesu a v oblasti utváření politik a budování kapacit sociálních partnerů;
40. zdůrazňuje, že mise EULEX by měla zintenzivnit svou pomoc kosovské policii, pokud jde o školení ve zmírňování kritických a citlivých situací před demonstracemi a během nich; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány vyvíjely s pomocí mise EULEX větší úsilí s cílem získat spravedlnost pro osoby, které se v souvislosti s konfliktem staly oběťmi sexuálního násilí v Kosovu či v jiných částech západního Balkánu;
41. je znepokojen tím, že diskriminace zůstává v zemi nadále vážným problémem; zdůrazňuje, že je nutné zaručit rovnost všech lidí bez ohledu na jejich etnický původ, pohlaví, věk, náboženské vyznání, sexuální orientaci nebo zdravotní postižení; zdůrazňuje potřebu komplexní antidiskriminační strategie, která bude řešit všechny druhy diskriminace, a plného provádění antidiskriminačních právních předpisů; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit povědomí o tom, co je diskriminace a jakými právními prostředky ji lze řešit;
42. vyzývá státní orgány, aby účinně uplatňovaly ústavní zásadu nediskriminace na základě sexuální orientace, aby zlepšily znalosti donucovacích orgánů o právech lesbických žen, gayů, bisexuálů a transgender osob a aby bojovaly proti homofobii a transfobii; v této souvislosti vyjadřuje hluboké politování nad násilným útokem skupiny osob, včetně radikálních islamistů, k němuž došlo v Prištině dne 14. prosince 2012 a jehož cílem byly prostory, kde mělo vydavatelství Kosovo 2.0 vydat svůj poslední časopis se sexuální tematikou, který se zabýval i otázkami týkajícími se lesbických žen, gayů, bisexuálů a transgender osob; vyzývá kosovskou policii a ministerstvo vnitra, aby vyšetřily tento násilný čin a hrozby, jimž byly vystaveny dotčené osoby, a aby pachatele postavily před soud; žádá státní orgány, aby vynaložily veškeré úsilí o zajištění dodržování lidských práv v plném rozsahu, včetně svobody myšlení, projevu a shromažďování;
43. zdůrazňuje význam nezávislých a svobodných sdělovacích prostředků; v této souvislosti vítá změny trestního zákona, pokud jde o trestněprávní odpovědnost šéfredaktorů, vydavatelů, tiskáren nebo výrobců a o ochranu novinářských zdrojů, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2013;
44. bere na vědomí 3. hodnotící zprávu OBSE o právech komunit z července 2012, která zdůrazňuje, že ačkoli existuje komplexní a propracovaný právní rámec, mnohého je třeba ještě dosáhnout s cílem zajistit skutečnou a smysluplnou ochranu práv jednotlivých komunit v Kosovu;
45. vítá přijetí příslušných právních předpisů za účelem ochrany a podpory jednotlivých komunit a náboženského a kulturního dědictví a úspěšné převzetí odpovědnosti za bezpečnost na většině kulturních a náboženských míst srbské pravoslavné církve ze strany Kosova; zejména v této souvislosti vítá vytvoření zvláštní jednotky v rámci kosovské policie, která se bude zabývat výlučně touto úlohou; vyzývá k dalšímu provádění příslušných právních předpisů, zejména zákona o menšinách; vyjadřuje politování nad tím, že kosovské orgány nepovolily srbskému prezidentovi Tomislavu Nikolicovi, aby navštívil Kosovo a zúčastnil se oslav pravoslavných vánoc v Gračanici; žádá nicméně pana Nikolice, aby přehodnotil své rozhodnutí odmítnout setkání s kosovskou prezidentkou Afitfete Jahjagovou, jak bylo již koncem roku 2012 plánováno;
46. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že srbské orgány odmítly umožnit místopředsedkyni kosovské vlády Mimoze Kusari-Lilové překročit hranice a navštívit Preševské údolí; vyjadřuje politování nad tím, že kosovští občané musí čekat dlouhé hodiny, než mohou překročit hranice Srbska;
47. zdůrazňuje význam zlepšení vztahů s Kosovem a jeho zastoupení v mezinárodních kulturních institucích a institucích pro ochranu kulturního dědictví s cílem zlepšit ochranu náboženských a kulturních míst a památek, a zlepšení zastoupení Kosova v evropských a mezinárodních sportovních organizacích s cílem umožnit kosovským atletům účast na všech mezinárodních sportovních událostech, včetně mistrovství Evropy a světa a olympijských hrách;
48. vítá zřízení obecních úřadů pro jednotlivé komunity a návraty ve většině obcí, považuje však za politováníhodné, že i přes dosažený pokrok je návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob stále problematický, zejména z důvodu bezpečnostních incidentů; vybízí kosovské orgány, aby pokračovaly v úsilí v této oblasti, a to jak na ústřední tak na místní rovni, se zvláštním zřetelem na srbské, romské, aškalské a egyptské navrátilce;
49. vítá konečné uzavření olovem zamořeného tábora Osterode v severní Mitrovici a přesídlení zbývajících rodin, mezi nimiž je mnoho romských, aškalských a egyptských rodin, do nově postavených domů a do bloku sociálních bytů, které jsou součástí projektu financovaného z prostředků EU; považuje to za významný krok směrem k plné reintegraci a začlenění uprchlíků a menšin do kosovské společnosti; žádá kosovské orgány, aby neprodleně zahájily sanační operace v kontaminovaných oblastech, a Komisi, aby poskytla potřebnou technickou a finanční pomoc; vyzývá Kosovo, aby poskytlo více prostředků na přijetí a provádění standardů EU v oblasti životního prostředí;
50. vítá zahájení přezkumu strategického a akčního plánu pro Romy, Aškaly a Egypťany v polovině období; vyzývá k účinnějšímu provádění a monitorování integrační strategie pro Romy, Aškaly a Egypťany pomocí dalšího budování kapacit a zlepšování interinstitucionální koordinace; zdůrazňuje potřebu plně provádět „čtyřicet opatření“ s cílem prosazovat sociální začleňování romských, aškalských a egyptských komunit na ústřední i městské úrovni v souladu s cíli Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů; vyzývá kosovské orgány, aby do integrační strategie a akčního plánu pro Romy, Aškaly a Egypťany zahrnuly také hledisko rovnosti žen a mužů;
51. je znepokojen tím, že romské, aškalské a egyptské děti zůstávají stále zranitelnou a okrajovou skupinou; vyzývá orgány, aby věnovaly patřičnou pozornost zlepšování životních podmínek těchto komunit, včetně jejich přístupu ke vzdělání;
52. je znepokojen vysokou mírou dětské chudoby a úmrtnosti, malým dosahem kosovského systému sociální ochrany a vysokými náklady jednotlivců na zdravotní péči, které vystavují zranitelné rodiny chronické chudobě;
53. zdůrazňuje, že děti se zdravotním postižením jsou nadále zbavovány možnosti získat alespoň základní vzdělání, neboť do základní školy je zapsáno pouze 10 % těchto dětí; vyzývá vládu k zajištění toho, aby lidé s postižením a jiné zranitelné skupiny měly přístup ke zdravotní péči, vzdělání a sociálním službám bez diskriminace; vítá skutečnost, že kosovské shromáždění přijalo doporučení týkající se rozvoje dítěte v raném dětství;
54. vítá zahájení komplexního mapování ochrany dětí v Kosovu a pokrok, jehož bylo dosaženo přijetím důsledného zákoníku o soudním systému pro mladistvé, čímž se Kosovo přizpůsobilo mezinárodním a evropským standardům; nicméně nadále vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem specializované institucionální infrastruktury pro mladé lidi, kteří se dostali do rozporu se zákonem (oběti a svědkové);
55. vítá končené výsledky kosovského sčítání obyvatelstva z roku 2011 jakožto první krok k poskytování včasných a přesných informací rozhodovacím orgánům pro tvorbu politik; uznává však přetrvávající výzvy, pokud jde o dostupnost statisticky průkazných a mezinárodně srovnatelných údajů, které jsou nezbytné pro tvorbu politiky na průkazném základě a pro sledování pokroku Kosova;
56. vyzývá Kosovo, aby zlepšilo podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky, a to snížením administrativní zátěže a souvisejících nákladů, zvýšením dostupnosti finančních prostředků a poskytnutím zvláštní podpory začínajícím podnikům;
57. zdůrazňuje význam přidělení vlastního mezinárodního telefonního kódu Kosovu jak z hospodářských, tak z politických důvodů; považuje stávající situaci za neudržitelnou a matoucí a vyzývá příslušné mezinárodní organizace, aby tuto otázku vyřešily v co nejkratší době, a Srbsko, aby v této souvislosti ukončilo své veto;
58. vyzývá Kosovo, aby pracovalo na vývoji obnovitelné energie a diversifikaci zdrojů energie s cílem uzavřít obě vysoce znečišťující uhelné elektrárny v souladu se závazky v rámci Smlouvy o energetickém společenství; zdůrazňuje, že je nutné věnovat více prostředků z finanční pomoci EU na projekty v oblasti obnovitelné energie;
59. bere na vědomí plány na novou silniční infrastrukturu s cílem zlepšit spojení mezí Prištinou a sousedními zeměmi; konstatuje, že postupy zadávání veřejných zakázek jsou v Kosovu nadále nedostačující, a zdůrazňuje potřebu zajistit, aby zadávání veřejných zakázek u takto velkých projektů bylo skutečně otevřené, konkurenční a transparentní; dále konstatuje, že tyto projekty v oblasti infrastruktury by měly být prováděny v souladu s kritérii stanovenými ve stávajícím programu Mezinárodního měnového fondu; zdůrazňuje význam rozvoje veřejné dopravy, zejména s ohledem na zlepšení železničních spojů a vytváření nových v rámci udržitelného dopravního systému; navrhuje vybudování přeshraničního systému vysokorychlostních železnic mezi všemi zeměmi západního Balkánu, který bude propojen s transevropskou sítí EU;
°
° °
60. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.