Dokument ze zasedání
4. 6. 2013 B7‑0255/2013
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0207/2013
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
o sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014– 2020“
(( 2013/2607(RSP) )
Pervenche Berès
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014– 2020“
(( 2013/2607(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 5, 6, 9, 14, 147, 148, 149, 151 a 153 této smlouvy, a na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 24, 25, 26, 29, 33, 34, 35 a 36,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ ( COM(2013)0083 ),
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (C(2013)0778),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Důkazy o demografických a sociálních tendencích: příspěvek sociálních politik, pokud jde o začleňování, zaměstnanost a hospodářství“ ( SWD(2013)0038 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Kontrola provádění doporučení Evropské komise z roku 2008 týkajícího se aktivního začleňování lidí vyloučených z pracovního trhu členskými státy – směrem k přístupu založenému na sociálních investicích“ ( SWD(2013)0039 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Třetí zpráva o sociálních službách obecného zájmu předkládaná každé dva roky“ ( SWD(2013)0040 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Dlouhodobá péče ve stárnoucích společnostech – výzvy a politické možnosti“ ( SWD(2013)0041 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Řešení problému bezdomovectví v Evropské unii“ ( SWD(2013)0042 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Investice do zdraví“ ( SWD(2013)0043 ),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Sociální investice prostřednictvím Evropského sociálního fondu“ ( SWD(2013)0044 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 ( COM(2012)0750 ) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2013[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ( COM(2010)2020 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ ( COM(2012)0173 ),
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi a připojené usnesení Parlamentu ze dne 14. června 2012 o sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ ( COM(2010)0682 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa[3],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2012 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ ( COM(2010)0758 ), na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4] a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. listopadu 2011[5],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem „Iniciativa „Příležitosti pro mladé““ ( COM(2011)0933 ),
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi a připojené usnesení Parlamentu ze dne 24. května 2012 o sdělení „Iniciativa „Příležitosti pro mladé““[6],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 nazvané „Zapojení mladých lidí do zaměstnání“ ( COM(2012)727 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství[7],
– s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 o doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce ( COM(2008)0639 ) a své usnesení na toto téma ze dne 6. května 2009[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ ( COM(2008)0412 ) a na své usnesení na toto téma ze dne 6. května 2009[10],
– s ohledem na sdělení Komise o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí pro hospodářské oživení ( COM(2009)0545 ) a na své usnesení na toto téma ze dne 20. května 2010[11],
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2012 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, který předložila Komise (COM/2011/0607 /2 - 2011/0268 (COD) ) a na svůj návrh legislativního usnesení na toto téma ze dne 20. srpna 2012[12],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 na téma „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací[13],
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 na téma „Sociální odpovědnost podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění“[14],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 na téma „Pakt o sociálních investicích jako reakce na krizi“[15],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2012 nazvané „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ ( COM(2012)055 ),
– s ohledem na Úmluvu MOP č. 117 o sociální politice (základní cíle a normy),
– s ohledem na Doporučení MOP č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany,
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení, která byla položena Komisi v souvislosti se sdělením nazvaným „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ ( O-000057/2013 – B7-0207/2013 ),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech vedla opatření přijatá za účelem fiskální konsolidace k upřednostňování výdajů zaměřených na krátkodobé cíle na úkor investic do dlouhodobého růstu, zaměstnanosti, sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti s cílem zajistit dosažení cílů strategie Evropa 2020;
B. vzhledem k tomu, že krize státního dluhu, která postihla Evropu, a zejména země eurozóny, vedla k závažnému hospodářskému poklesu s negativními sociálními důsledky pro většinu členských států, neboť roste nezaměstnanost, míra chudoby i sociální vyloučení;
C. vzhledem k tomu, že krize vrátila do popředí problematiku vzájemné hospodářské provázanosti členských států i značných rozdílů, co se týče schopnosti členských států reagovat na výzvy na pracovním trhu i v sociální oblasti;
D. vzhledem k tomu, že pro členské státy je vzhledem ke krizi ve spojení s demografickými změnami nezbytně nutné zvýšit efektivitu svých sociálních výdajů a připravit v souladu s tímto cílem návrhy případných reforem svých systémů sociální ochrany;
E. vzhledem k tomu, že sociální partneři na vnitrostátní úrovni mohou hrát významnou úlohu při financování a provozování systémů sociálního zabezpečení;
F. vzhledem k tomu, že dobře cílené a účinné sociální investice pomáhají stabilizovat hospodářství, podporují zaměstnanost a rozvíjejí dovednosti pracovní síly, čímž se posiluje konkurenceschopnost EU;
G. vzhledem k tomu, že rostoucí nároky na dovednosti v souvislosti s dostupnými pracovními místy a dovednosti potřebné pro odvětví, která v budoucnu budou poskytovat velké množství pracovních míst a budou přizpůsobena udržitelnému hospodářství a společnosti, vyžadují, aby byly provedeny přiměřené investice do vzdělávání a odborné přípravy;
H. vzhledem k tomu, že průměrné příjmy domácností v EU klesají a v mnoha členských státech roste dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení, a to včetně chudoby osob, které pracují, a také sociální polarizace;
I. vzhledem k tomu, že 10,5 % osob v produktivním věku je nyní nezaměstnaných;
J. s ohledem na prohlášení Evropské rady ze dne 30. ledna 2012, v němž se uvádí, že: „obnovení růstu a zvýšení zaměstnanosti bude dosaženo pouze v případě, že budeme uplatňovat soudržný a komplexní přístup, který v sobě bude spojovat inteligentní fiskální konsolidaci neomezující investice do budoucího růstu, zdravé makroekonomické politiky a strategii aktivní politiky zaměstnanosti, jež zachovává sociální soudržnost.“;
K. vzhledem k tomu, že dopady hospodářské stagnace a přetrvávající krize veřejného dluhu ve spojení s demografickou změnou přinášejí problémy pro stávající sociální systémy a modely sociálního zabezpečení, včetně povinných i dobrovolných systémů sociálního pojištění;
L. vzhledem k tomu, že 22,8 % mladých lidí v EU je v současnosti nezaměstnaných, přičemž v některých členských státech je nezaměstnanost mladých vyšší než 50 %;
M. vzhledem k tomu, že 8,3 milionu Evropanů mladších 25 let nepracuje ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEETs); vzhledem k tomu, že tyto hodnoty se nadále zvyšují a hrozí, že vyroste ztracená generace;
N. vzhledem k tomu, že mladí lidé z rodin migrantů čelí většímu riziku, že opustí systém vzdělávání a odborné přípravy, aniž by dosáhli vyššího sekundárního vzdělání;
O. vzhledem k tomu, že chudobou nebo sociálním vyloučením je ohroženo 27 % dětí, přičemž v případě celkové populace EU je to průměrně 24 %[16];
P. vzhledem k tomu, že 8 % občanů EU žije v podmínkách vážné materiální nouze a nemůže si dovolit řadu základních věcí, které jsou v Evropě považovány za naprosto zásadní pro důstojný život;
Q. vzhledem k tomu, že 15 % dětí ukončuje školní docházku, aniž by dosáhly sekundárního vzdělání, a vzhledem k tomu, že 10 % občanů EU žije v domácnostech bez zaměstnané osoby;
R. vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu varoval, že v mnoha členských státech tato čísla neustále rostou, částečně v důsledku dopadu opatření pro fiskální konsolidaci;
S. vzhledem k tomu, že nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením, byly nejvíce postiženy finanční, hospodářskou a sociální krizí;
T. vzhledem k tomu, že sociální politiky spadají v první řadě do oblasti působnosti členských států a EU jejich činnost podporuje, doplňuje a napomáhá v ní;
U. vzhledem k tomu, že skutečnou ochranou před chudobou je důstojné zaměstnání;
V. vzhledem k tomu, že v úsilí o pomoc nezaměstnaným najít důstojné zaměstnání jsou klíčové aktivní politiky v oblasti pracovního trhu a aktivační strategie;
W. vzhledem k tomu, že při hledání důstojného zaměstnání může šanci na úspěch zvýšit vhodné individuální poradenství;
X. vzhledem k tomu, že úsporná opatření včetně rozpočtových škrtů v oblasti veřejných služeb a sociální pomoci nesmí zhoršovat situaci nejvíce znevýhodněných skupin obyvatel ani populaci zbytečně vystavovat riziku nezaměstnanosti;
Y. vzhledem k tomu, že úsporná opatření nesmí ohrožovat disponibilitu, dostupnost ani finanční dosažitelnost zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, ani zhoršovat nerovnosti v oblasti zdravotního stavu populace;
Z. vzhledem k tomu, že hospodářská krize postihne pravděpodobně více ženy než muže; vzhledem k tomu, že existuje riziko, že nynější recese pozastaví rozvoj, či dokonce zvrátí pokrok, což bude mít dlouhodobé důsledky pro systémy sociální ochrany, sociální začlenění a demografii;
AA. vzhledem k tomu, že všechny úsporné politiky musí být inteligentní, odpovídat hospodářské výkonnosti a produktivitě a umožňovat proticyklické investice do hlavních politických priorit;
AB. vzhledem k tomu, že marginalizované skupiny žijí v žalostných socioekonomických podmínkách a jsou často vystaveny vážné diskriminaci a segregaci ve všech oblastech života;
AC. vzhledem k tomu, že náznaky toho, že mladý člověk pravděpodobně předčasně ukončí školní docházku, jsou prvním příznakem cyklického opakování chudoby,
AD. vzhledem k tomu, že bezdomovectví je nadále problémem všech členských států a patří k jedné z nejextrémnějších forem chudoby a nouze, která ničí lidskou důstojnost a ohrožuje základní lidské právo na přístup k bydlení;
AE. vzhledem k tomu, že zaručení práva na přístup k důstojnému bydlení je mezinárodní povinností všech členských států, v souvislosti s níž je sociální bydlení poskytováno paralelně s fungujícím trhem v oblasti bydlení;
AF. vzhledem k tomu, že je třeba přijmout zvláštní opatření, má-li se zajistit začleňování bezdomovců do společnosti a zabránit sociálnímu vyloučení;
AG. vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení jsou i nadále klíčovým sociálním činitelem, pokud jde o zdraví a životní podmínky, především s ohledem na dopad chudoby dětí na jejich zdraví a zabezpečení;
AH. vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví v zaměstnání, rozdíly v odměňování žen a mužů a následné rozdíly ve výši důchodu v Evropské unii stále přetrvávají;
AI. vzhledem k tomu, že v EU je zaměstnáno pouze 63 % žen ve srovnání s 76 % zaměstnaných mužů, což je zčásti způsobeno nedostatkem zařízení péče o děti a konkrétních opatření, která by napomohla k dosažení zdravé rovnováhy pracovního a osobního života;
AJ. vzhledem k tomu, že pro dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 je zásadní genderový rozměr, neboť ženy představují největší zdroj dosud nevyužité pracovní síly; vzhledem k tomu, že v rámci evropského semestru je proto třeba rozvíjet konkrétní opatření a specifické politiky zaměřené na rovnost žen a mužů;
AK. vzhledem k tomu, že většina domácností je vedena ženami, většina rodičů samoživitelů jsou ženy a většina pečovatelů jsou také ženy, vyžadují politiky aktivního začleňování komplexní soubory opatření, která by ženám umožnila zvýšit jejich zapojení na pracovním trhu;
1. vítá balíček Komise týkající se sociálních investicí, který vytváří nezbytnou vazbu mezi vnitrostátními sociálními politikami, procesem reforem evropského semestru a příslušnými příděly prostředků z Fondu soudržnosti EU;
2. konstatuje, že Komise ve svém sdělení přidává k původní funkci sociální ochrany systémů sociálního zabezpečení také funkci sociálních investic a stabilizace hospodářství; zdůrazňuje, že stávající hospodářská a sociální krize jasně ukazuje, že je zapotřebí, aby se tyto tři funkce vzájemně doplňovaly, nikoli si odporovaly;
3. opakuje, že je třeba zlepšit koordinaci sociálních a hospodářských politik na úrovni EU, a zabránit tak nesrovnalostem, vybudovat jejich vzájemnou synergii a umožnit jim, aby vzájemně posilovaly své cíle;
4. zdůrazňuje, že nejúčinnějším nástrojem v dlouhodobém boji s nezaměstnaností je hospodářský růst;
5. vyjadřuje politování nad skutečností, že sdělení je doplněno doporučením pouze v jediné oblasti, zatímco úsporná opatření mají značný dopad na několik oblastí sociální politiky;
6. je přesvědčen o tom, že reformy sociální politiky by se měly především řídit zásadami aktivního začlenění a aktivace, což by nezaměstnaným a nejvíce znevýhodněným osobám umožnilo vstoupit na pracovní trh a zapojit se do něj;
7. připomíná, že sociální investice vytvářejí sociální i hospodářské výnosy tím, že předcházejí sociálním rizikům a řeší je; zdůrazňuje, že sociální investice se zaměřují na veřejné politiky a strategie investic do lidského kapitálu, které usnadňují přechod na měnící se trhy práce a umožňující získání nových dovedností pro odvětví, která v budoucnu nabídnou velké množství pracovních míst a budou přizpůsobena udržitelnému hospodářství a společnosti;
8. zdůrazňuje, že sociální investice by měly být považovány za investice ze strany členských států, které mohou zajistit dvojí dividendu s dlouhodobými výnosy a proticyklickými účinky, čímž se také sníží riziko škod; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu s cílem určit, které části veřejných sociálních výdajů lze považovat za produktivní investice;
9. domnívá se v této souvislosti, že cílené sociální investice by měly být důležitou součástí hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a nedílnou součástí procesu evropského semestru, a to v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o zaměstnanost, sociální oblast a oblast vzdělávání;
10. vítá proto, že Komise vyzvala členské státy, aby více usilovaly o začlenění sociálních investic do svých střednědobých a dlouhodobých rozpočtových cílů i do svých programů vnitrostátních reforem;
11. znovu opakuje, že zdroje pro sociální politiky se nenacházejí výhradně ve veřejném sektoru;
12. zdůrazňuje proto, že členské státy by měly více využívat inovativní přístupy k financování, včetně účasti soukromého sektoru a finančního inženýrství prostřednictvím nástrojů, jako jsou dluhopisy se sociálním dopadem, partnerství veřejného a soukromého sektoru, mikrofinancování, pas pro sociální investice a záruky založené na jednotlivých politikách;
13. naléhavě proto vyzývá členské státy, aby do tohoto procesu zapojily rovněž sociální podniky, neboť mohou doplnit úsilí veřejného sektoru;
14. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření srovnávacího přehledu pro ukazatele společných sociálních investic, jenž by představoval mechanismus varování pro monitorování pokroku v členských státech;
15. opětovně vyzývá členské státy, aby zvážily podepsání „Paktu o sociálních investicích“, který by stanovil investiční cíle a vytvořil posílený kontrolní mechanismus zaměřený na zvýšení úsilí o splnění cílů strategie Evropa 2020;
16. vítá skutečnost, že Komise trvá na tom, aby nejméně 25 % prostředků pro politiku soudržnosti bylo vyčleněno na lidský kapitál a sociální investice prostřednictvím Evropského sociálního fondu;
17. vyzývá členské státy, aby zajistily účinné monitorování výdajů v oblasti sociálních politik, aby byly prostředky směřovány na cílená a účinná opatření a aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži;
Udržitelnost
18. naléhavě vyzývá členské státy, aby bezodkladně modernizovaly a v případě potřeby i restrukturalizovaly své politiky sociálních investic s cílem nabízet občanům ty nejlepší možné služby;
19. zdůrazňuje, že by se členské státy měly zasadit o to, aby jejich politiky sociálních investic byly udržitelné a obstály i v budoucnosti, a to prostřednictvím zlepšení účinnosti a účelnosti systému a dostupných prostředků;
20. zdůrazňuje, že pokud chtějí členské státy zlepšit udržitelnost politik sociálních investic, nemusí nutně „více utrácet“, ale měly by „utrácet účinněji a účelněji“;
21. vyzývá proto členské státy k zajištění toho, aby byla jejich politika sociálních investic orientována na cíle, a aby pravidelně monitorovaly dosažený pokrok;
Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení
22. opětovně připomíná svou výzvu Komisi, aby ve svých příštích doporučeních adresovaných jednotlivým zemím řešila chudobu pracujících osob, chudobu osob s omezenými či žádnými vazbami na pracovní trh a chudobu starších lidí; žádá Evropskou radu, aby tyto pokyny schválila jako prioritu;
23. zdůrazňuje důležité prvky evropské strategie pro aktivní začleňování osob vyloučených z pracovního trhu, konkrétně dostatečnou podporu příjmu, trhy práce podporující začleňování a přístup ke kvalitním službám; vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie aktivního začleňování se až příliš často omezují na aktivaci zaměstnanosti, což de facto vyřazuje osoby, které nejsou na trhu práce a nemohou se na něj vrátit, např. z důvodu svého věku nebo funkčního omezení;
24. připomíná členským státům, že politiky aktivního začleňování by měly:
– být v souladu s celoživotním přístupem ke vzdělávání a celoživotnímu učení, sociální politikou a politikou zaměstnanosti;
– být uzpůsobeny konkrétním podmínkám, cílené a orientované na potřeby, přičemž by se současně měly zakládat na univerzálním přístupu a nediskriminaci;
– být založeny na integrovaném přístupu a měly by mít participativní charakter;
– respektovat předpoklady, které jsou nezbytné k umožnění účasti bez vytváření podmínek, jež ohrožují minimální příjem nutný k životu; a
– řádně přihlížet k místním a regionálním okolnostem a potřebě zlepšovat územní soudržnost;
25. vyzývá členské státy, aby v rámci politik aktivního začleňování systematicky posuzovaly dopady úsporných opatření na zranitelné skupiny;
26. žádá členské státy, aby zajistily kvalitu sociálních služeb pro všechny, kdo na ně mají nárok, včetně jejich disponibility, dostupnosti a finanční dosažitelnosti, především v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče, vzdělávání, sociálního bydlení, energetiky, vodohospodářství, dopravy a komunikací;
27. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit produktivitu při poskytování péče, snížit četnost výskytu případů chatrného zdraví a zdravotního postižení a umožnit starším spoluobčanům, aby zvládali samostatný život i s funkčními omezeními;
28. žádá členské státy, aby zvážily zavedení zvláštních zvýhodněných sazeb pro zranitelné skupiny, např. v oblasti energií, vody a veřejné dopravy;
29. vyzývá k aktivnímu zapojení organizací reprezentujících marginalizované komunity při navrhování a provádění strategií pro integraci těchto komunit, jako například v případě vnitrostátních strategií pro integraci Romů do roku 2020;
30. vyjadřuje politování nad skutečností, že není v mnoha členských státech vyvíjeno dostatečné úsilí o integraci migrantů; zdůrazňuje, že je třeba investovat do vhodných programů a služeb a do efektivních systémů informujících o přístupu k těmto programům s cílem usnadnit integraci migrantů a snížit riziko jejich sociálního vyloučení;
31. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní a podrobný plán provádění strategií aktivního začleňování; zdůrazňuje, že tento plán by měl specifikovat harmonogram a realistické cíle vycházející ze zvláštních ukazatelů a zevrubného dialogu mezi zúčastněnými stranami, přičemž by měl být úzce monitorován prostřednictvím otevřené metody koordinace a disponovat příslušnými nástroji a postupy pro případ neplnění předpisů;
Boj proti chudobě dětí
32. vítá doporučení Komise týkající se chudoby dětí, jak bylo oznámeno v jejím sdělení nazvaném „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“; dále připomíná práva dětí zakotvená v Listině základních práv Evropské unie;
33. vítá komplexní přístup, který toto doporučení prosazuje a který spočívá na třech pilířích, a to dostupnosti odpovídajících zdrojů, vysoce kvalitních službách a zapojení do společnosti a rozhodovacích procesů, přičemž uznává děti jako držitele práv;
34. opětovně připomíná, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte mají všechny děti a mladí lidé právo na vzdělání, včetně dětí a mladých lidí bez povolení k pobytu v zemích, v nichž jsou usazeni;
35. zdůrazňuje, že boj proti chudobě dětí se více než na reakci musí zaměřit na prevenci a včasný zásah a měl by vycházet z hlavní zásady rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a službám péče o děti již v raném věku;
36. v této souvislosti vyzývá k tomu, aby se ve větší míře zřizovala zařízení pro děti, jako jsou například střediska činností otevřená jak během školního roku, tak během prázdnin, a střediska pro mimoškolní kulturní a sportovní činnosti, kde by bylo zajištěno i stravování;
37. zdůrazňuje, že je třeba, aby byly k dispozici dostatečné finanční prostředky na tyto služby, především v oblasti politik určených pro chudé a znevýhodněné rodiny, jako jsou rodiny s dětmi s postižením, rodiny samoživitelů a rodiny s velkým počtem dětí;
38. zdůrazňuje význam vztahu mezi rodiči a dětmi a nezbytné podpory pro rodiče, která by jim napomohla při plnění jejich rodičovských úkolů a díky níž by se předcházelo situacím, kdy jsou děti v důsledku vážné chudoby odloučeny od svých rodičů a předány do péče;
Řešení problému bezdomovectví
39. vítá pracovní dokument útvarů Komise týkající se řešení problému bezdomovectví;
40. připomíná žádost Parlamentu, aby byl vytvořen konkrétní a podrobný plán provádění strategie EU týkající se bezdomovectví;
41. zdůrazňuje, že kromě zásadní úlohy investicí do sociálního bydlení, která spočívá ve zmírňování dopadů chudoby, je třeba je chápat jako sociální investice, které v dlouhodobém měřítku vedou k vytváření pracovních míst a udržitelnému růstu;
42. vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž, která má dopad na žádosti o sociální bydlení, a veškerou diskriminaci vůči minoritám nebo zranitelným skupinám obyvatel s cílem zajistit rovný přístup všem;
43. připomíná, že náklady na energie tvoří obvykle velkou část výdajů domácností, a vyzývá proto členské státy, aby posílily své politiky zaměřené na podporu energetické účinnosti domácností;
44. žádá členské státy, aby připravily zvláštní programy pro lidi bez domova založené na posouzení místní situace a aby místo pouhého poskytování dočasného ubytování věnovaly zvláštní pozornost nalezení bydlení a poskytování dlouhodobé pomoci zranitelným osobám a marginalizovaným společenstvím;
Zaměstnanost mladých lidí
45. zdůrazňuje, že investice do zaměstnanosti mladých lidí musí tvořit klíčovou část vnitrostátních strategií týkajících se sociálních investicí;
46. naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí především prostřednictvím prevence předčasného ukončování školní docházky, odborné přípravy či učňovského vzdělávání (např. zavedení duálního vzdělávacího systému nebo stejně účinných rámců) a aby vytvořily komplexní strategie zaměřené na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou;
47. zdůrazňuje, že sociální investice ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou, by snížily stávající hospodářské ztráty vyplývající z toho, že mladí lidé nejsou zapojeni na trhu práce, které Eurofound odhaduje na 153 miliard EUR, respektive 1,2 % evropského HDP EU;
48. vyjadřuje politování nad tím, že stávající politika sociálních investicí neklade dostatečný důraz na potřebu zaměřit zdroje především na dlouhodobě nezaměstnané, na nezaměstnané mladé lidi a na starší zaměstnance, kteří jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností;
49. konstatuje, že sociální investice do mladých lidí mohou mít širokou řadu forem, včetně: rozvíjení partnerství mezi školami, vzdělávacími centry a místními nebo regionálními podniky; cíleného poskytování kvalitního vzdělávání a vysoce kvalitních programů stáží pro mladé lidi; programů odborného vzdělávání zajišťovaných ve spolupráci s podniky; programů zaměřených na přijímání a vzdělávání mladých osob a na usnadnění jejich přechodu ze systému vzdělávání do zaměstnání, v rámci nichž by zkušení pracovníci tyto mladé lidi zacvičovali přímo v pracovním prostředí; podpory mladých lidí při jejich zapojení do společnosti; podpory regionální, evropské a mezinárodní mobility dalším pokrokem směrem ke vzájemnému uznávání kvalifikace a dovedností; zdůrazňuje také, že sociální investice mohou doprovázet účinné pobídky, jako jsou dotace na nábor pracovníků nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které zajistí důstojné životní a pracovní podmínky, s cílem povzbudit zaměstnavatele ve veřejné i soukromé sféře, aby zaměstnávali mladé lidi, investovali do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do neustálého vzdělávání a zvyšování jejich dovedností v průběhu zaměstnání, a podporovat podnikání mladých lidí;
50. zdůrazňuje, že je potřeba posílit koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, zejména pokud jde o důchodové systémy, s cílem podpořit mobilitu;
51. zdůrazňuje, že je třeba, aby byly k dispozici statistické údaje o nezaměstnanosti mladých lidí a výdajích v oblasti pracovních trhu spojených s mladými lidmi podle jednotlivých členských států, na základě nichž by bylo možné provést srovnání;
Vytváření pracovních míst a pracovní trhy
52. varuje, že úsporná opatření mohou ohrozit kvalitu zaměstnanosti, sociální ochranu a zdravotní a bezpečnostní normy, a zdůrazňuje, že by je měla doprovázet opatření zaměřená na zachování adekvátních standardů;
53. zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání pro posilování schopnosti lidí zapojovat se do společnosti a na trh práce až do dosažení věku stanoveného zákonem pro odchod do důchodu, případně i déle, pokud si to přejí;
54. opětovně vyzývá členské státy, aby v rámci svých programů sociálních investicí přijaly opatření, jež budou příznivá pro tvorbu pracovních míst, například reformy zdanění práce, jež poskytnou pobídky pro zaměstnanost, budou stimulovat a podporovat samostatnou výdělečnou činnost a zakládání nových podniků, zlepší rámec pro podnikání, usnadní malým a středním podnikům přístup k financování, přemění neformální a nehlášenou práci na řádné zaměstnání, vytvoří pobídky pro zlepšení úrovně zaměstnanosti nejzranitelnějších sociálních skupin, zlepší trhy práce tak, aby byly adaptabilnější, dynamičtější, nediskriminační a inkluzivnější, a jež zavádějí flexikuritu a modernizují systémy stanovování platů, aby bylo dosaženo souladu mezi vývojem platů a produktivity;
55. zdůrazňuje, že je třeba v rámci programu Horizont 2020 využít potenciálu k tvorbě pracovních míst v inovativních odvětvích, jako je udržitelné bezuhlíkové hospodářství, zdravotní a sociální péče a digitální, kulturní a kreativní odvětví, která by měla být podporována patřičnými investicemi do nových dovedností a nástrojů sociálních investic;
56. poukazuje na to, že dodržování zásad flexikurity zajišťuje jak patřičnou sociální ochranu zaměstnanců, tak přístup k odborné přípravě a kariérnímu rozvoji umožňujícím nabývání nových dovedností;
Sociální podnikání
57. vítá zaměření na sociální podnikání a na přístup k mikrofinancování pro, kromě jiných, zranitelné skupiny; zdůrazňuje, že se v souvislosti se sociálními investicemi jedná o zásadní prvky, neboť nejen umožňují vytváření nových udržitelných pracovních míst a rozvoj sociálního a solidárního hospodářství, ale také sociálním podnikům umožňují vytvářet a znovu investovat zisky;
58. zdůrazňuje, že je třeba zajistit aktivní a zdravé stárnutí a celoživotní perspektivu, a klást důraz na prevenci a rehabilitaci, které snižují výskyt zdravotních problémů, oddalují jejich propuknutí a mohou zvrátit a zmírnit zhoršování zdraví, funkční omezení a zdravotní postižení;
59. vyjadřuje politování nad tím, že sdělení nezdůrazňuje důležitou úlohu programu Grundtvig při prevenci chudoby a sociálního vyloučení a při podpoře sociálních investicí; vyzývá Komisi, aby zvýšila informovanost o příležitostech v oblasti programů celoživotního vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání, a vyzývá členské státy, aby zlepšily jejich kvalitu a dostupnost;
60. zdůrazňuje důležitou úlohu finančních nástrojů EU a evropských fondů sociálního podnikání při zlepšování přístupu sociálních podniků na finanční trhy;
61. vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společného evropského rámce pro zveřejňování údajů, který by zajistil transparentní informace o investicích do sociálních podniků v členských státech a zvýšil tak vzájemný tlak;
62. vyzdvihuje zaměření sociální odpovědnosti podniků na environmentální a sociální standardy s cílem zajistit odpovědné chování společností;
Otázky týkající se rovnosti mužů a žen
63. vítá skutečnost, že je genderové hledisko zohledněno ve sdělení Komise o strategiích pro sociální investice;
64. zdůrazňuje, že poskytování kvalitní péče o děti a dalších služeb v oblasti péče má zásadní význam, protože umožňuje ženám zapojit se na trhu práce a pracovat na plný úvazek; vyzývá členské státy, aby zabezpečily dostatečnou péči o děti a jiné služby v oblasti péče s cílem umožnit oběma rodičům zapojit se na trhu práce, tím spíše, že v současné době se dostupnost míst v zařízeních péče o děti v jednotlivých členských státech velmi liší;
65. připojuje se ke Komisi a vyzývá členské státy, aby investovaly do služeb, jako jsou finančně dostupná a vysoce kvalitní zařízení péče o děti, která by fungovala na plný úvazek, školy s celodenním programem, zařízení péče o starší osoby a podpora pro neformální pečovatele, neboť tyto služby pomáhají při podpoře genderové rovnosti, zajišťují lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem pro muže i ženy (včetně rodičovské dovolené pro muže) a vytvářejí rámec, který umožňuje vstoupit nebo se vrátit na trh práce, přičemž současně zajišťuje stejný plat za stejnou práci pro muže i ženy;
66. připomíná význam vzdělávacích systémů zohledňujících genderové otázky, které dětem nabízejí možnosti objevit jejich talent a předejít tak v dlouhodobém měřítku genderové segregaci na trhu práce;
67. vyzývá členské státy, aby respektovaly a podporovaly zásadu rovnosti mužů a žen jakožto součást svých vnitrostátních politik a vnitrostátních programů reforem;
Fondy EU
68. zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou plní politika soudržnosti a strukturální fondy při podpoře sociálních investicí; v této souvislosti zdůrazňuje důležitý přínos Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, pokud jde o předcházení chudoby mezi pracujícími postiženými krizí, a evropského nástroje mikrofinancování Progress, pokud jde o podporu podnikání, prostřednictvím odborného vzdělávání, rekvalifikací a opatření týkajících se pracovníků s cílem zapojovat je zpět do pracovní činnosti;
69. zdůrazňuje, že strukturální fondy by se měly zaměřit na prioritní oblasti, které mají jednoznačný dopad na růst a pracovní místa a patří mezi navrhované cílové oblasti politiky soudržnosti;
70. zdůrazňuje, že Evropský sociální fond by se měl jasněji zaměřit na aktivní opatření, jako je vzdělávání a odborné vzdělávání skutečně odpovídající potřebám zaměstnavatelů;
71. vítá důraz, který Komise klade na Evropský sociální fond jakožto hlavní nástroj, jehož účelem je podpora sociálních investicí; jednoznačně v této souvislosti podporuje, aby bylo nejméně 25 % finančních prostředků vyčleněných pro politiku soudržnost přiděleno do ESF a aby bylo 20 % prostředků vyčleněných pro ESF určeno v jednotlivých členských státech na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě;
72. vyzývá členské státy, aby zajistily, že víceletý finanční rámec na období let 2014–2020 bude zahrnovat přiměřené rozpočtové zdroje pro stimulaci a podporu sociálních investicí v EU;
73. vyzývá k tomu, aby bylo bezodkladně v prvních letech víceletého finančního rámce předběžně vyčleněno 6 miliard EUR přidělených na novou iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže, jejímž cílem je řešit nezaměstnanost mladých a zavádět záruky pro mladé; zdůrazňuje, že náklady na provádění záruk pro mladé v celé eurozóně odhaduje MOP na 21 miliard EUR; vyzývá proto, aby byla při revizi víceletého finančního rámce provedena revize přidělených prostředků a aby byly tyto prostředky navýšeny; vítá rozšíření skupiny způsobilých příjemců záruk pro mladé na osoby mladší 30 let;
74. vítá záměr Komisi zvážit možnost použít v oblasti sociálních investicí nové finanční nástroje a především dluhopisy s cílem zvýšit pákový efekt veřejných sociálních investicí; vyzývá Komisi, aby v této věci předložila podrobnější návrh;
Sociální rozměr HMU
75. domnívá se, že rozpočtová disciplína v eurozóně by neměla být měřena pouze pomocí fiskálních a makroekonomických ukazatele, ale že tyto je třeba doplnit o stejně platné ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele a o zprávy o pokroku dosaženém při provádění strukturálních reforem, přičemž cílem je zajistit vhodnou a účinnou úroveň sociálních investicí a tudíž udržitelnost sociální Evropské unie v dlouhodobém výhledu;
76. naléhavě vyzývá Komisi, aby při zkoumání způsobů, jak posílit sociální dimenzi skutečné hospodářské a měnové unie, řešila potřeby členských států v oblasti veřejných investicí, zejména potřeby týkající se sociálních a vzdělávacích cílů v rámci strategie Evropa 2020;
77. opětovně připomíná, že sociální balíček pro Evropu by měl podporovat:
– zajištění toho, aby zavedení evropské správy ekonomických záležitostí bylo doplněno o zlepšenou správu sociálních záležitostí, přičemž základním východiskem je respektování autonomie sociálních partnerů a význam tripartitního sociálního dialogu;
– definici nástrojů pro rychlé zavedení Evropské záruky pro mladé lidi; rámec kvality v oblasti stáží a učňovského vzdělávání, potřebné a dostupné veřejné služby, mzdy umožňující důstojné životní podmínky s minimálními příjmy zabraňujícími chudobě pracujících, sociální ochranu a přenositelnost důchodových práv, přístup k cenově dostupnému a odpovídajícímu sociálnímu bydlení, minimální sociální ochranu, která zaručí všeobecný přístup k základním zdravotním službám bez ohledu na výši příjmu, provádění sociálního protokolu s cílem chránit základní sociální a pracovní práva, stejné odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci, obnovenou strategii bezpečnosti a ochrany zdraví;
– novou legislativní iniciativu týkající se práva vnitrostátních parlamentů požadovat legislativní iniciativu Komise jakožto „zelenou kartu“ na základě článku 352 SFEU;
– nová práva vnitrostátních parlamentů, která jim umožní požadovat po Komisi legislativní iniciativu jakožto „zelenou kartu“ prostřednictvím změny Smlouvy;
– zajištění dostatečných zdrojů pro sociální investice, včetně vyčlenění 25 % prostředků přidělených na politiku soudržnosti pro ESF.
78. vyzývá členské státy, aby v oblastech, v nichž neodůvodněné blokační menšiny znemožňují dosažení nezbytného pokroku, rozšířily uplatňování posílené spolupráce na sociální a zaměstnanecké politiky;
79. vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu o proveditelnosti a přidané hodnotě zavedení minimálního příspěvku v nezaměstnanosti;
80. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.