Dokument ze zasedání

 

10. 6. 2013                                                                                                              B7‑0271/2013

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

o posílení evropské demokracie v budoucí HMU

( 2013/2672(RSP) )

Elmar Brok

za skupinu PPE

Hannes Swoboda, Roberto Gualtieri

za skupinu S&D

Guy Verhofstadt

za skupinu ALDE

Daniel Cohn-Bendit

za skupinu Verts/ALE

 

B7‑0271/2013

Usnesení Evropského parlamentu o posílení evropské demokracie v budoucí HMU

( 2013/2672(RSP) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 23. května 2013 o budoucích legislativních návrzích týkajících se hospodářské a měnové unie: reakce na sdělení Komise[1] zastává Parlament názor, že formální koordinace ex ante týkající se reforem hospodářské politiky na úrovni EU by měla: i) být posílena na základě metody Společenství, ii) odpovídat nástrojům semestru EU pro koordinaci hospodářské politiky a iii) být koncipována v souladu s novými nástroji založenými na pobídkách, které se zaměřují na prohloubení solidarity;

B.  vzhledem k tomu, že mechanismy, které je nutné zavést pro účely koordinace ex ante, by se měly vztahovat na všechny členské státy eurozóny a možnost zapojit se do nich by měly mít všechny členské státy Unie;

C. vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném usnesení ze dne 23. května 2013 zastává Parlament názor, že každý nový navrhovaný nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost by měl být přijat řádným legislativním postupem, měl by být založen na metodě Společenství a umožnit řádný dohled ze strany Parlamentu; vzhledem k tomu, že Parlament poukazuje na to, že takovýto mechanismus by měl být financován pomocí nového nástroje, který by byl aktivován a spravován v rámci metody Společenství jako nedílná součást rozpočtu EU, ale nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR), aby bylo zajištěno plné zapojení Parlamentu; vzhledem k tomu, že souhlasí s Komisí, že nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost jsou prvními stavebními kameny skutečné fiskální kapacity, která podporuje solidaritu a provádění udržitelných strukturálních reforem zvyšujících růst;

D. vzhledem k tomu, že Komise by měla neprodleně a řádným legislativním postupem předložit návrhy, jimiž převede závazky hlav států a předsedů vlád ze dne 28. června 2012 ve vztahu k „Paktu pro růst a zaměstnanost“ do sekundárních právních předpisů;

E.  vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 23. května 2013 Parlament zdůrazňuje, že je třeba přijmout v rámci evropského semestru konvergenční kodex, který by byl založen na strategii EU 2020 a který by zahrnoval sociální pilíř;

1.  soudí, že zarážející celková neambicióznost, kterou jeví Rada v tom, jak reaguje na krizi, je velice zneklidňující; je dále znepokojen negativním vlivem, který mají volební cykly v členských státech na schopnost Unie činit svébytná rozhodnutí; vyslovuje politování nad dalším odkladem všech rozhodnutí o budoucí architektuře HMU; stejně tak vyslovuje politování i nad tím, že Evropská rada dvakrát odložila na později svá očekávaná rozhodnutí o budoucnosti HMU a že na příštím summitu tak možná učiní znovu;

2.  je hluboce znepokojen tím, že demokratickou odpovědností (tzv. čtvrtým stavebním kamenem) se Rada dosud při svých jednáních náležitě nezabývala; pokládá to za zcela politováníhodné;

3.  znovu opakuje, že jakákoli další iniciativa usilující o prohloubenou a skutečnou HMU založenou na stabilitě, udržitelném růstu, solidaritě a demokracii musí být zcela nutně koncipována v souladu s metodou Společenství; zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské instituce praktikovaly upřímnou vzájemnou spolupráci; připomíná Evropské radě, že nemá jakékoli o Smlouvu se opírající právo legislativního podnětu a že musí přestat nařizovat Komisi, jakou formu či obsah má mít jakýkoli další legislativní podnět, a přehlížet koordinační, výkonnou a řídící úlohu Komise, jak je stanovena ve Smlouvách;

4.  varuje v této souvislosti Evropskou radu, aby nepatřičně nezasahovala do procesu evropského semestru a aby zajistila, aby byly dodrženy schválené postupy;

5.  opakuje, že ve vztahu k HMU nemůže akceptovat jakékoli další mezivládní prvky a že v rámci svých pravomocí učiní veškeré nezbytné a patřičné kroky, nebude-li na toto varování brán zřetel; připomíná, že „fiskální pakt“ by měl být nejpozději do pěti let začleněn do práva EU, a to na základě vyhodnocení zkušeností s jeho uplatňováním, jak stanoví článek 15 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii;

6.  připomíná svůj zásadní postoj, že posílená HMU by neměla EU rozdělovat, nýbrž by naopak měla zajistit hlubší integraci a silnější správu a řízení, přičemž možnost dobrovolně se do toho procesu zapojit by měly mít všechny členské státy, které nejsou členy eurozóny;

7.  připomíná Komisi, že má výlučné právo legislativního podnětu; vůbec proto nechápe, z jakého důvodu Komise dosud nepředložila legislativní akty vycházející z návrhů obsažených v jejím sdělení s názvem „Návrh prohloubené a skutečné HMU“ ( COM(2012)0777 ) a v prohlášení Komise připojeném k nařízením v rámci „balíčku dvou předpisů“; je přesvědčen, že pokud Komise urgentně tento podnět nepředloží, zanedbá tím své politické odpovědnosti a odpovědnosti vyplývající ze Smlouvy;

8.  vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru předložila návrh na přijetí konvergenčního kodexu, který bude založen na strategii EU 2020 a vytvoří silný sociální pilíř; trvá na tom, že národní prováděcí programy musí zajistit, aby tento konvergenční kodex uplatňovaly všechny členské státy a aby byl podpořen mechanismy založenými na pobídkách;

9.  zdůrazňuje skutečnost, že měnou Unie je euro, že jejím parlamentem je Evropský parlament a že budoucí architektura HMU musí mít na zřeteli, že na úrovni Unie je právě Parlament místem, kde je třeba se zodpovídat; vzhledem k tomu, že dojde-li na úrovni Unie k předání či vytvoření pravomocí nebo ke vzniku nové instituce Unie, je nutné zajistit odpovídající legitimitu, demokratickou kontrolu ze strany Parlamentu a odpovědnost vůči němu;

10. znovu vyslovuje své opakované požadavky, aby se evropský mechanismus stability (EMS) stal součástí acquis Společenství, aby bylo možné jej řídit metodou Společenství, a aby podléhal povinnosti zodpovídat se Parlamentu; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila návrh; připomíná Euroskupině, že Parlament obdržel písemná ujištění, že EMS bude podléhat kontrole Parlamentu;

11. připomíná, že účast EU v systému „Trojky“ by měla podléhat demokratické kontrole ze strany Parlamentu a mělo by být povinností se z ní zodpovídat Parlamentu;

12. je krajně znepokojen zpožděním při vytváření bankovní unie a praktických pravidel přímé rekapitalizace bank z EMS; zejména je zděšen nadále postupující fragmentací bankovního systému EU; zdůrazňuje, že robustní a ambiciózní bankovní unie je klíčovou součástí prohloubené a skutečné HMU a klíčovou politikou, na níž Parlament trval více než tři roky, konkrétně od přijetí svých postojů k nařízení o evropském orgánu pro bankovnictví;

13. trvá na tom, aby na jarním zasedání Evropské rady přednesl předseda Parlamentu názory Parlamentu na roční analýzu růstu; zastává názor, že by měla být sjednána interinstitucionální dohoda, která by umožnila zapojení Evropského parlamentu do schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.

[1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0222