Dokument ze zasedání
26. 6. 2013 B7‑0314/2013
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách
( 2013/2583(RSP) )
Vital Moreira
za Výbor pro mezinárodní obchod
Usnesení Evropského parlamentu o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách
( 2013/2583(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svou předchozí zprávu o službách, zejména na usnesení ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami[1],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o stavu rozvojové agendy z Dauhá a o budoucnosti Světové obchodní organizace (WTO), zejména na své usnesení ze dne 16. prosince 2009 o vyhlídkách rozvojové agendy z Dauhá po sedmé ministerské konferenci WTO[2] a na usnesení ze dne 14. září 2011 o stavu jednání o rozvojové agendě z Dauhá[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic[4],
– s ohledem na Protokol (č. 26) o službách obecného zájmu ke Smlouvě o fungování Evropské unie a na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu se službami (GATS), která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1995; s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2003 o Všeobecné dohodě o obchodu se službami (GTS) v rámci WTO, včetně kulturní rozmanitosti[5],
– s ohledem na návrh směrnic pro jednání o mnohostranné dohodě o obchodu se službami, který předložila Komise dne 15. února 2013,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“[6],
– s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“[7] určenou Evropské radě,
– s ohledem na zprávu WTO ze dne 21. dubna 2011 o zvláštním kole jednání o obchodu se službami[8], kterou vypracoval předseda Rady WTO pro obchodování se službami, velvyslanec Fernando de Mateo pro Výbor pro jednání o obchodu WTO,
– s ohledem na prohlášení skupiny “Really Good Friends” vydané dne 5. července 2012,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že služby představují téměř tři čtvrtiny HDP a zaměstnanosti EU a jsou životně důležité pro udržení a posílení její konkurenceschopnosti;
B. vzhledem k tomu, že služby v roce 2011 představovaly 28 % vývozu EU a více než polovinu přímých zahraničních investic EU v třetích zemích;
C. vzhledem k tomu, že EU jakožto největší vývozce služeb ve světě – v roce 2011 se EU podílela na celkovém vývozu služeb ve světě 25,65 % – hraje při obchodování se službami důležitou úlohu;
D. vzhledem k tomu, že 129 členů WTO přijalo v rámci dohody GATS určité závazky, ale většina těchto zemí nepřijala závazky ve všech odvětvích;
E. vzhledem k tomu, že v průběhu 6. ministerské konference WTO, která se konala v roce 2005 v Hongkongu, předložilo nové nabídky týkající se služeb sotva 30 zemí, a vzhledem k tomu, že od července 2008 se mnohostranná jednání o službách téměř nepohnula vpřed;
F. vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské krize v letech 2008 až 2009 byla zavedena nová ochranářská opatření s cílem omezit obchodování se službami;
G. vzhledem k tomu, že mezi členy skupiny „Really Good Friends“ proběhly v roce 2012 předběžné rozhovory o formě a struktuře Dohody o obchodování se službami (TISA);
H. vzhledem k tomu, že 21 členů organizace WTO[9], kteří vyjednávají s EU, jsou převážně členy organizace OECD a představují 70 % světového přeshraničního obchodu se službami (nepočítaje obchod se službami v rámci EU) a 58 % obchodu s komerčními službami v EU; vzhledem k tomu, že mezi účastníky těchto jednání nejsou zatím žádné země BRICS, žádní členové Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ani žádné africké, karibské nebo tichomořské země;
I. vzhledem k tomu, že Komise předložila dne 15. února 2013 Radě návrh směrnic pro jednání a dne 18. března 2013 získala mandát k účasti na jednáních o dohodě TISA;
1. domnívá se, že mnohostranný obchodní systém, který ztělesňuje WTO, zůstává zdaleka nejúčinnějším rámcem k dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu v celosvětovém měřítku; souhlasí však s tím, že vzhledem k patové situaci, která vznikla v průběhu 8. ministerské konference WTO v prosinci 2011, bylo zapotřebí nových dvoustranných a mnohostranných iniciativ, které by obchodním jednáním v Ženevě daly nový impulz; zdůrazňuje nicméně, že je nezbytné, aby všechny nové iniciativy byly zakotveny v rámci WTO;
2. lituje, že od zahájení jednacího kola v Dauhá byla otázce obchodování se službami věnována jen malá pozornost; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že vznik hodnotových řetězců spoléhá na poskytování služeb, představuje tato oblast základ hospodářství a obchodu 21. století; vyzdvihuje význam služeb obecného zájmu při zajišťování základních sítí zabezpečení pro občany a při podpoře sociální soudržnosti na obecní, regionální a státní úrovni a na úrovni EU;
3. lituje, že listiny závazků přijatých podle dohody GATS členy WTO jsou již zastaralé a neodrážejí stávající míru překážek obchodu se službami v těchto zemích, zejména pak v zemích, které přikročily k významné autonomní liberalizaci, a lituje, že členství ve WTO je stále spojeno s velmi rozdílnou a nejasně vymezenou mírou liberalizace a dodržování závazků v oblasti obchodu se službami ze strany těchto zemí;
4. vítá zahájení jednání o dohodě TISA a skutečnost, že se EU do těchto jednání zapojila od samého začátku, aby mohla hájit své zájmy a bránit své názory na formu a strukturu dohody; domnívá se, že účast EU může podpořit soulad mezi dohodou TISA a mnohostranným systémem a může pomoci zachovat řádnou parlamentní kontrolu nad postupem jednání;
5. lituje, že Rada udělila mandát, aniž by vzala v úvahu postoj Parlamentu;
6. připomíná Komisi její povinnost informovat ve všech fázích jednání (před jednotlivými koly jednání i po nich) okamžitě a v plném rozsahu Parlament;
7. domnívá se, že ještě nebylo dosaženo nezbytných předpokladů, které by umožnily rozšířit výhody budoucí dohody TISA na všechny členy WTO, a že by se na dohodu TISA tudíž neměla vztahovat doložka nejvyšších výhod dohody GATS[10];
8. se znepokojením však bere na vědomí, že mezi jednajícími stranami chybí rychle se rozvíjející trhy (kromě Turecka), zejména země BRICS, které představují těžiště růstu obchodu se službami a k investicím do nich a které se vyznačují největšími překážkami, zejména pokud jde o zahraniční investice; vybízí proto Čínu a další rychle se rozvíjející ekonomiky, aby se k jednání připojily;
9. domnívá se, že pokud by další země, včetně rychle se rozvíjejících ekonomik, měly i nadále možnost účastnit se jednání, nemělo by to vést k nižší míře ambicí této dohody, jelikož k účasti na jednáních by mohla tyto země přimět pouze vysoká míra liberalizace a sbližování v souvislosti s dodržováním předpisů;
10. doporučuje, aby byla dohoda TISA v zájmu zachování možnosti jejího budoucího rozšíření o další strany koncipována tak, aby sledovala formu a strukturu dohody GATS, včetně institutu pozitivních seznamů závazků, a aby převzala základní definice a zásady dohody GATS a dále její pravidla, pokud jde o jednání s jednotlivými zeměmi, přístup na trhy a dodržování předpisů;
11. naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala zahajovací nabídku, která by se podobala její poslední nabídce týkající se harmonogramu dohody GATS, a aby při jednáních o závazcích v oblasti přístupu na trh sledovala tyto cíle:
– zajištění rovnějších podmínek na základě omezení nerovnováhy závazků v rámci dohody GATS mezi partnery, odvětvími a modalitami;
– propagace ambiciózní agendy ofenzivních cílů EU, zejména pokud jde o podnikové služby, služby v oblasti IKT, finanční a právní služby, elektronický obchod, námořní a letecké dopravní služby, environmentální služby, cestovní ruch a stavebnictví; obrana cílů EU na trzích třetích zemí a začlenění výjimky pro obezřetnostní opatření dohody GATS do dohody TISA, což umožní zúčastněným zemím provést domácí regulaci finančních trhů a produktů pro obezřetnostní účely; požadovat, aby výjimka pro obezřetnostní opatření dohody GATS u finančních služeb byla začleněna do dohody TISA ve snaze umožnit stranám dohody přijmout opatření z obezřetnostních důvodů bez ohledu na jiná ustanovení dohody TISA;
– obrana citlivých evropských témat v oblasti veřejných služeb a služeb obecného zájmu (jak jsou definovány ve smlouvách EU) v oblasti veřejného vzdělávání, veřejného zdraví, dodávek vody a nakládání s odpady a i nadále nepřijímání žádných závazků, podobně jako v případě dohody GATS a dvoustranných dohod o volném obchodu, ohledně kulturních a audiovizuálních služeb;
– zachování opatrného přístupu k předkládání návrhů týkajících se „modality 4“, s vyloučením vízových pravidel, která nejsou záležitostí WTO, z jednání;
– zachování neutrálního postoje, pokud jde o veřejnou nebo soukromou povahu vlastnictví hospodářských subjektů, jichž se závazky týkají;
– zajištění plného souladu jakékoli liberalizace datových toků s acquis communautaire v oblasti ochrany soukromí a ochrany údajů;
12. podotýká, že EU s některými partnery účastnícími se jednání o dohodě TISA (mj. s Japonskem a v dohledné době s USA) již uzavřela nebo právě dojednává dvoustranné obchodní dohody, které obsahují podrobné kapitoly o službách, v nichž jsou dvoustranné záležitostí týkající se jednotlivých zemí lépe ošetřeny; domnívá se, že pokud jde o přístup na trh, zájem EU v rámci těchto jednání se soustřeďuje na další partnery (např. Austrálie, Nový Zéland, Mexiko, Tchaj-wan a Turecko);
13. zdůrazňuje, že zahrnutí zásad východiska ze stávajícího stavu a nevratnosti do dodatků by mělo umožnit zachování stávající míry závazků stran a vést k jejich postupnému otevírání;
14. domnívá se, že dohoda TISA by měla obsahovat přísnější regulační opatření, pokud jde o transparentnost, hospodářskou soutěž, požadavky na vydávání licencí a právní předpisy v daném odvětví, a to bez ohledu na právo zemí přijímat právní předpisy, které jsou řádně odůvodněny na základě důvodů veřejné politiky[11];
15. domnívá se, že je zásadně důležité, aby si EU a její členské státy ponechaly možnost zachovat a rozvíjet v rámci svých stávajících zákonů, norem a dohod svou kulturní a audiovizuální politiku; vítá proto, že Rada vyřadila kulturní a audiovizuální služby z mandátu k jednání;
16. zdůrazňuje, že toto jednání představuje možnost zlepšení pravidel týkajících se zadávání veřejných zakázek[12] a poskytování veřejných dotací[13] v oblasti služeb, kde se zastavila jednání o dohodě GATS;
17. zastává názor, že dohoda TISA by měla obsahovat doložku o přistoupení k této dohodě, ustanovení, v nichž by byly stanoveny podmínky a postupy rozšíření platnosti dohody na všechny členy WTO, a specifický mechanismus urovnávání sporů, aniž by tím byla dotčena možnost využívat obecného mechanismu WTO pro urovnávání sporů;
18. konstatuje, že mandát EU k jednání navrhla Komise a přijala Rada, aniž by bylo provedeno posouzení dopadu; trvá na tom, aby Komise pracovala na uskutečnění svého záměru vypracovat posouzení dopadu na udržitelný rozvoj, a trvá na tom, že při tom musí Komise konzultovat s příslušnými zúčastněnými stranami, pokud jde o sociální, environmentální a další obavy; žádá, aby Komise posouzení dopadu na udržitelný rozvoj zveřejnila a jeho závěry zohlednila při jednáních;
19. domnívá se, že dvouletá časová hranice pro ukončení těchto jednání je velmi ambiciózní, sdílí však názor, že pokud bude dosaženo výše uvedených cílů, mělo by být této dohody dosaženo co nejrychleji;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.