Dokument ze zasedání

 

26. 6. 2013                                                                                                              B7‑0327/2013

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0210/2013

v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

o zvýšení norských cel na zemědělské produkty

( 2013/2547(RSP) )

Vital Moreira, Christofer Fjellner

za Výbor pro mezinárodní obchod

 

B7‑0327/2013

Usnesení Evropského parlamentu o zvýšení norských cel na zemědělské produkty

( 2013/2547(RSP) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 19 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP),

–   s ohledem na dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty na základě článku 19 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dvoustranná dohoda)[1],

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. září 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty na základě článku 19 Dohody o Evropském hospodářském prostoru[2],

–   s ohledem na dopis norského ministra obchodu a průmyslu komisaři pro vnitřní trh a služby týkající se Aktu o jednotném trhu ze dne 9. března 2011,

–   s ohledem na závěry, které byly formulovány na 38. zasedání Rady EHP dne 26. listopadu 2012,

–   s ohledem na otázku položenou Komisi na téma „Výrazné zvýšení norských cel na zemědělské produkty“ ( O-000048/2013 – B7-0210/2013 ),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že podle článku 19 Dohody o EHP se smluvní strany „zavazují, že budou pokračovat ve svém úsilí o dosažení postupné liberalizace zemědělského obchodu“;

B.  vzhledem k tomu, že Dohoda o EHP vytváří základ pro rovný přístup Norska na vnitřní trh, a vzhledem k tomu, že smluvní strany uvedené dohody považují tuto dohodu za oboustranně výhodnou;

C. vzhledem k tomu, že v obecné rovině jsou hospodářské a politické vztahy mezi EU a Norskem na výborné úrovni; vzhledem k tomu, že počínající názorová rozdílnost mezi partnery by měla být řešena formou dialogu;

D. vzhledem k tomu, že dvoustrannou dohodou, která je v platnosti od ledna 2012, byl obnoven preferenční, reciproční a vzájemně výhodný právní rámec stanovený pro obchodní preference pro zemědělské produkty, včetně masa a mléčných produktů;

E.  vzhledem k tomu, že touto dohodou EU a Norské království rozšířily vzájemnou liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty, jelikož pro širokou škálu těchto produktů poskytly bezcelní přístup na trh, zavedly celní kvóty a snížily dovozní cla;

F.  vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2013 jsou evropští vývozci nuceni při vývozu na norský trh hradit valorické clo, které činí 277 % u některých druhů sýrů, 429 % u jehněčího a 344 % u hovězího masa; vzhledem k tomu, že tomuto opatření předcházelo zavedení nového 72% dovozního cla na hortenzie;

G. vzhledem k tomu, že ačkoliv jsou tato opatření povolena Listinou koncesí a závazků stanovenou pro Norsko Světovou obchodní organizací, odporují duchu i liteře dvoustranné dohody, obzvláště článku 10 této dohody, v němž se uvádí, že „strany přijmou opatření, aby zajistily, že výhody, které si navzájem poskytují, nebudou ohroženy jinými omezujícími dovozními opatřeními“;

H. vzhledem k tomu, že podle ukazatelů ekonomického růstu, zaměstnanosti a inflace nemá globální ekonomická ani finanční krize žádný patrný nepříznivý dopad na norskou ekonomiku;

1.  vyslovuje politování nad těmito nedávnými opatřeními norské vlády, která považuje za protekcionistická, za překážku bránící obchodu a za jasné porušení ducha i litery dvoustranné dohody;

2.  zdůrazňuje, že norská vláda tato opatření navrhla bez jakýchkoli předchozích konzultací se svými protějšky z EU, které by vzhledem k tomu, že mezi EU a Norskem v současnosti panují pevné oboustranné vztahy, byly vhodné;

3.  má pochybnosti o ekonomické logice těchto opatření, která by mohla vést k omezení obchodu, poškodit všechny dotčené strany, zejména spotřebitele v Norsku a v dlouhodobém horizontu i norské zemědělce; vyzývá Komisi, aby posoudila potenciální negativní dopad uvedeného zvýšení cel na vývozce a zemědělce v EU;

4.  naléhavě vyzývá norskou vládu a norský parlament ke zrušení těchto opatření;

5.  vyzývá norskou vládu a Komisi, aby si povšimly nedávných ambiciózních kroků Islandu, jejichž účelem je větší liberalizace obchodu s Unií, pokud jde o zemědělské produkty; naléhavě žádá norskou vládu, aby jeho příklad následovala;

6.  vyzývá norskou vládu, aby souhlasila s přezkumem protokolu 3 dohody o EHP týkajícím se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty, jehož účelem by bylo posoudit, zda lze cla na uvedené produkty považovat za spravedlivá a oprávněná;

7.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně zahájila s norskými orgány jednání s cílem najít pro dovoz i vývoz zemědělských produktů vzájemně uspokojivé řešení;

8.  žádá Komisi, aby upřesnila opatření, která hodlá přijmout v případě, že Norsko odmítne odvolat své rozhodnutí, zejména s ohledem na ochranu pracovních míst a zemědělské produkce v Unii, pokud by taková potřeba nastala;

9.  vyzývá Komisi, aby v případě nedostatečné spolupráce zvážila možnost navrhnout další kroky s cílem dosáhnout zrušení zmíněných opatření;

10. připomíná, že Norsko se jednoznačně angažovalo ve prospěch vnitřního trhu, zejména v souvislosti s nedávnými iniciativami, jako je Akt o jednotném trhu I a II; vyzdvihuje, že norská vláda sama uznala, že účinný jednotný trh je základem pro budoucí růst a tvorbu pracovních míst a že by současná krize neměla být používána jako záminka k provádění protekcionistických kroků a opatření narušujících trh;

11. vyjadřuje naději, že Norsko bude i nadále nedílnou součástí vnitřního trhu a nepřistoupí k dalším dezintegračním jednostranným opatřením;

12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, norské vládě, norskému parlamentu a orgánům Evropského hospodářského prostoru.

 

[1] Úř. věst. L 327, 9.12.2011, s. 1.
[2] Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 168.