Dokument ze zasedání
16. 10. 2013 B7‑0466/2013
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0520/2013
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
k akčnímu plánu Podnikání 2020 – opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě
( 2013/2532(RSP) )
Paul Rübig
za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Usnesení Evropského parlamentu k akčnímu plánu Podnikání 2020 – opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě
( 2013/2532(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na otázku týkající se akčního Podnikání 2020 – opětovného probuzení podnikatelského ducha v Evropě položenou Komisi (O-000110 – B7‑0520/2013 ),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
I. Podnikatelský duch a vzdělávání a odborná příprava podnikatelů
1. očekává, že všechna navrhovaná opatření na podporu podnikání na vnitrostátní a evropské úrovni se budou týkat všech forem podnikání, jako jsou svobodná povolání, družstva, řemeslné podniky a sociální podniky;
2. zdůrazňuje, že obchodní a podnikatelské schopnosti a dovednosti představují klíčové kompetence v rámci celoživotního učení a že z důvodu nízkého hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti jsou zapotřebí rozhodnější krátkodobá a střednědobá opatření na podporu a pro zjednodušení podnikání, zejména mladých lidí;
3. uznává, že za vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti obchodu a podnikání a v sociální oblasti zodpovídají členské státy a že vzdělávací programy jsou často lépe zacílené a hospodárnější, jsou-li sestavovány na místní a státní úrovni; zastává názor, že iniciativy EU mohou a mají smysluplným způsobem doplňovat opatření členských států v této oblasti, zejména prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů;
4. zdůrazňuje, že je nutno poskytovat pobídky zaměstnavatelům, kteří nabízejí odbornou přípravu a příležitost získat praktické zkušenosti přímo na pracovišti lidem s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace (včetně Romů);
5. je znepokojen tím, že v současném klimatu hospodářské nejistoty klesá počet občanů EU, kteří zvažují samostatně výdělečnou činnost; domnívá se, že EU a členské státy by měly zvýšit koordinované úsilí o zlepšení podnikatelské kultury v Evropě a zvážit možnost přijetí konkrétních opatření a cílů, aby navrátily podnikání atraktivitu, mimo jiné ve vztahu ke kvalifikovaným pracovníkům s odbornými zkušenostmi, a to zejména v oborech, které mají pro Unii strategický význam; je například přesvědčen, že by měla být vytvořena úzká vazba mezi těmito iniciativami a činností Komise v oblasti průmyslové politiky; zastává názor, že tato opatření by měla zahrnovat kroky zaměřené na usnadnění zakládání podniků;
6. bere na vědomí opatření a iniciativy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání navržené Komisí a vyzývá členské státy k jejich rychlému provedení v souladu se zásadou subsidiarity; v této souvislosti upozorňuje na iniciativu EU „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“; vítá výzvu členským státům, aby vzdělávání a odbornou přípravu pro podnikání učinily klíčovou součástí vnitrostátních programů;
7. domnívá se, že mají-li noví potenciální podnikatelé získat podnikatelské dovednosti, které jim umožní zvyšovat přínos pro společnost a minimalizovat negativní dopad na lidi a životní prostředí, měly by být učiněny kroky, které zajistí, že ve vzdělávání pro podnikatelskou činnost bude přítomen silný prvek udržitelnosti a společenské odpovědnosti;
8. domnívá se, že síť zástupců malých a středních podniků je potenciální zásadní platformou pro výměnu osvědčených postupů a hodnocení pokroku při provádění opatření;
9. podporuje ambici, o níž se opírá plánované zavedení záruky pro mladé lidi, a ochotu vyčlenit na ni dostatečné finanční prostředky, neboť se jedná o důležité opatření, které má podpořit členské státy v jejich úsilí o zmírnění účinků vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v zemích těžce zasažených krizí; zdůrazňuje význam plánovaných opatření na podporu podnikání a vzdělávání a odborné přípravy pro podnikatelskou činnost, neboť tato opatření se zaměřují na zajištění udržitelné zaměstnanosti a prakticky nehrozí riziko, že by příjemci získávali pobídky tam, kde by danou činnost prováděli i bez pobídek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily další opatření, například daňové úlevy, s cílem motivovat malé a střední podniky k zaměstnávání mladých lidí;
10. žádá Komisi, aby ve spolupráci se zprostředkujícími organizacemi dále rozvíjela asistenci, poradenství a podporu pro podniky, zejména menší podniky, a vytvořila programy na podporu poradenství a pomoci ze strany starších podnikatelů, kteří jsou za využití svých odborných znalostí a zkušeností ochotni zaučit či vést mladé podnikatele plánující založit podnik nebo vyvést podniky z krize;
11. vyzývá Komisi, aby podporovala vytváření klastrů, tedy sítí a sdružení podniků, jež přispívají k tomu, aby podniky získaly konkurenční výhodu, měly prospěch ze společného řízení lidských zdrojů a posílily svou konkurenceschopnost;
12. poukazuje na to, že malé a střední podniky, které využívají informační a komunikační technologie, rostou dvakrát až třikrát rychleji; vyzývá proto Komisi, aby zjednodušila opatření, která umožní podnikatelům využívat všechny příležitosti digitálního jednotného trhu;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely program Erasmus pro mladé podnikatele a aby zvýšily počet vnitrostátních kontaktních míst, tam kde jsou ještě zapotřebí; navrhuje, aby byly více využívány stávající struktury Enterprise Europe Networks; domnívá se, že by měl být stanoven cíl deseti tisíc výměn za rok a nejméně 10% roční nárůst, dokud nebude tohoto cíle dosaženo;
14. vidí velký potenciál v dalším rozvoji výměnného programu Leonardo pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí takzvané zprostředkovatelské organizace, které malým a středním podnikům pomohou s organizačními záležitostmi (např. hledáním vhodných partnerů v zahraničí, hledáním provozoven atd.); vyzdvihuje podnikatelský potenciál absolventů duálního vzdělávání (učňovského vzdělávání);
15. navrhuje, aby členské státy mohly žádat o dodatečné prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Evropského sociálního fondu, použijí-li je na financování krátkodobých opatření, jako je například podpora a poradenství při zakládání a převodech podniků, namísto toho, aby omlouvaly další delokalizaci podniků;
16. navrhuje, aby byly stávající a budoucí nástroje na podporu podnikání více vzájemně koordinovány s cílem vytvářet pobídky a součinnost na státní, regionální a místní úrovni;
17. očekává, že příští Komise učiní v rámci své působnosti podporu podnikání a vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání jedním z klíčových témat a že vytvoří evropské partnerství, v němž bude možné hodnotit výsledky jednotlivých členských států mimo jiné na základě těchto kritérií:
a) zahrnutí vzdělávání pro podnikatelskou činnost do vnitrostátních učebních osnov, zejména prakticky orientovaných prvků, jako jsou projekty školních firem a povinná praxe před ukončením středoškolského vzdělání;
b) objem prostředků ze strukturálních fondů použitých na podporu vzdělávání a odbornou přípravu pro podnikání;
c) počet účastníků podnikatelských modulů v rámci programů záruky pro mladé lidi nebo programů mobility pro nové podnikatele, zejména mladé lidi;
d) počet osob, které chtějí po absolvování těchto iniciativ založit podnik;
18. vybízí členské státy, aby neprodleně přijaly celostátní, regionální a místní strategie pro začlenění vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání do učebních osnov (v rámci základního, středního, odborného a vysokého školství a vzdělávání dospělých); očekává, že tyto strategie budou zahrnovat všechny formy podnikání a rovněž jeho sociální a environmentální dopady; zdůrazňuje, že je důležité, aby vzdělávání a odborná příprava v sociální, obchodní a podnikatelské oblasti obsahovaly praktické a interaktivní prvky;
19. domnívá se, že odborné vzdělávání a příprava mohou poskytnout dovednosti, znalosti a schopnosti potřebné na pracovním trhu, zvláště ve vztahu k nezaměstnaným a v oblasti individualizované pomoci při hledání zaměstnání; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily poskytování odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě s cílem zlepšit transparentnost, uznávání a kvalitu dovedností a kvalifikací, což usnadní mobilitu studentů a pracovníků;
20. zdůrazňuje, že pro náležité vedení podniku jsou nezbytné znalosti o způsobu fungování trhů, hospodářství a finančních systémů, a proto by měla být tato témata zahrnuta ve vnitrostátních základních vzdělávacích systémech i ve vzdělávacích programech na úrovni EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily finanční vzdělávání;
21. zdůrazňuje význam učňovského vzdělávání pro mladé lidi v hospodářských odvětvích s dobrými vyhlídkami, jelikož představuje cenný krok při přechodu od vzdělávání k profesnímu životu;
22. vítá koncept znalostních a inovačních společenství, která jsou díky svému zaměření na podnikání při zapojení prvků znalostního trojúhelníku – výzkumu, vyššího vzdělávání a inovací – důležitým faktorem inovací, pokud jde o hlavní společenské výzvy, a tedy důležitým nástrojem pro vytváření bohatství a pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje tudíž, že podnikání by mělo být zakotveno ve struktuře a v přístupu k výzkumu, inovacím a odborné přípravě všech znalostních a inovačních společenství; trvá na tom, že znalostní a inovační společenství by měla využívat a sdílet osvědčené postupy v oblasti uplatňování inovativních koncepcí a technologií vzdělávání a odborné přípravy; dále doporučuje, aby bylo dlouhodoběji zváženo vytvoření znalostního a inovačního společenství věnovaného dalšímu rozvoji těchto inovativních koncepcí vzdělávání a odborné přípravy se zvláštním důrazem na vzdělávání pro podnikatelskou činnost;
II. Podnikatelské prostředí a rámcové podmínky
23. žádá, aby Komise a skupina EIB zintenzívnily úsilí v oblasti poskytování informací a ve spolupráci se sdruženími malých a středních podniků zajistily širší povědomí těchto podniků o možnostech financování;
24. zdůrazňuje, že pro zakládání nových podniků má zásadní význam vytvoření alternativních způsobů financování s vysokou flexibilitou; zdůrazňuje, že musí být odstraněno rozlišování mezi vlastním a cizím kapitálem pro daňové účely a že je třeba zavést daňové zvýhodnění investic; zdůrazňuje, že jednu z nejdůležitějších forem financování pro malé a střední podniky představují bankovní úvěry, že je nutné dbát na spolehlivé získávání úvěrů a že je rovněž nezbytné usilovat o větší míru financování vlastním kapitálem prostřednictvím lepších podmínek pro soukromý a rizikový kapitál včetně podpory fondů pro malé a střední podniky a kolektivního financování (crowdfunding) bez drahých prospektů; žádá, aby byl zaveden daňový odpočet podílů soukromých investorů ve výši 50 000 EUR;
25. připomíná, že jednou z největších překážek pro založení podniku nebo pokračování v podnikání je přetrvávající administrativní zátěž; trvá na tom, že odstranění zbytečných administrativních překážek je nadále jedním z hlavních bodů politické agendy, a očekává od příští Komise konkrétní návrhy politik a opatření na období do roku 2020 v rámci priorit iniciativy Small Business Act, jež mohou zahrnovat konkrétní, kvantitativní cíle (např. snížení administrativní zátěže prostřednictvím předpisů EU o 25 % do roku 2020);
26. vítá opatření, která pro tento pilíř navrhuje Komise, a připomíná příslušné body, které Parlament zařadil do svého usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti a ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování;
27. vítá, že Komise opětovně vyzvala členské státy, aby snížily dobu a náklady potřebné k založení podniku; poukazuje na omezený pokrok, jehož bylo dosaženo od zahájení iniciativy Small Business Act, a naléhá na členské státy, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;
28. zdůrazňuje, že při vytváření prostředí příznivého pro podnikání pomocí vhodných služeb na podporu podnikání by měly být zohledněny různé formy podnikání, jako např. rodinné podniky, družstevní podniky a jiné;
29. poukazuje na to, že opatření na podporu malých a středních podniků ze strany EU jsou stále nevyvážená a že řada členských států při vypracovávání právních předpisů stále ještě nezohledňuje zvláštní charakteristiky malých podniků;
30. zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům je nadále jednou z hlavních překážek pro rozvoj malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, zda nástroje financování zaměřené na malé a střední podniky, jako je například nástroj mikrofinancování PROGRESS, skutečně usnadňují přístup těchto podniků k finančním prostředkům, zejména s ohledem na to, že finanční instituce některých členských států stanovují pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům příliš přísné podmínky;
31. vítá úsilí Komise napomoci členským státům zlepšit jejich daňová a administrativní opatření pro převody podniků; považuje za nezbytné, aby se zdokonalil daňový režim pro inovativní formy financování, jako je skupinové financování, poskytování rizikového kapitálu nebo tzv. podnikatelští andělé; vyzývá členské státy, aby ve větší míře podporovaly převody podniků pomocí finančních nástrojů na vnitrostátní úrovni prostřednictvím úvěrových záruk, ale i jinými formami financování, jako je skupinové financování nebo tzv. podnikatelští andělé, a vítá, že Komise klade důraz na platformy kolektivního financování (crowdfunding); je přesvědčen, že převody podniků by rovněž měly být usnadněny prostřednictvím vhodných iniciativ odborného vzdělávání v oblasti manažerských dovedností, jako v případech převodu podniků na zaměstnance;
32. konstatuje, že komplikovaná pravidla týkající se DPH jsou pro podnikatele již dlouho jednou z největších překážek ve využívání potenciálu jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila plánované návrhy na sjednocení pravidel a snížení nákladů spojených s dodržováním předpisů o DPH pomocí jednotného přiznání, aby je bylo možné přijmout v současném volebním období;
33. považuje navrhovaná opatření ke snížení administrativní zátěže (např. zbytečné a nepřiměřené zátěže v důsledku regulace) a byrokratické zátěže za doplněk zásad iniciativy Small Business Act; vyjadřuje politováním nad skutečností, že v akčním plánu nejsou zmíněny některé důležité iniciativy, jako jsou například opatření zaměřená na provádění testů dopadů na malé a střední podniky na vnitrostátní úrovni, budoucí úloha skupiny na vysoké úrovni pro snížení administrativní zátěže nebo zavedení ročního hodnocení regulační zátěže v EU a členských státech; požaduje, aby Komise pod vedením svého zmocněnce pro malé a střední podniky vypracovala včasný plán pro přezkum a revizi deseti největších legislativních překážek EU za účelem omezení zbytečné a nadměrné zátěže; trvá na tom, že takové omezení v žádném případě nesmí narušit základní sociální a environmentální normy;
34. vyzývá členské státy, aby zavedly pro nově založené podniky dvouletou ochrannou lhůtu, pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení, a tříletou ochrannou lhůtu, pokud jde o veškeré daně „z účetních příjmů“, aby tak podniky v prvních třech letech platily daně pouze ze skutečně vytvořených zisků; trvá na tom, že tento systém musí být zcela transparentní, aby nemohl být zneužíván;
35. zdůrazňuje, že předávání znalostí mezi znalostními centry, jako jsou výzkumné ústavy a špičková střediska, a malými a středními podniky je důležité pro jejich úspěch; zdůrazňuje, že je nutné jasně definovat postup uvádění znalostí do praxe a jeho přínos pro úspěch podnikatelských seskupení;
36. podporuje záměr Komise dávat v případě čestných úpadců druhou šanci a snížit tíživou administrativní zátěž podnikatelů;
37. zdůrazňuje význam svobodných povolání pro podnikání v Evropě; vítá prohlášení Komise, že bude vytvořena pracovní skupina, která bude zkoumat zvláštnosti a potřeby svobodných povolání; vyzývá Komisi, aby při provádění hodnocení dopadu legislativních návrhů a při sledování opatření spojených s iniciativou Small Business Act zohlednila závěry této pracovní skupiny; navrhuje, aby tato činnost vedla k vytvoření evropské charty svobodných povolání;
38. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet inovační dovednosti obecně a rovněž podporovat inovace ze strany zaměstnanců v nových i již existujících podnicích; rovněž poukazuje na to, že nejúspěšnější nově založené podniky často vznikají osamostatněním od existujících podniků, kde mají pracovníci možnost dovést svůj nápad v bezpečném a materiálně zajištěném rámci do zdárného konce; dále zdůrazňuje, že mezi zakladateli podniků jsou jak odborní pracovníci, tak i nekvalifikovaní pracovníci, takže podnikatelská činnost není pouze pro absolventy vysokých škol; poukazuje na to, že důležitou roli při prosazování podnikání a inovací hraje i praktická odborná příprava;
39. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet pobídky pro zaměstnance, aby zakládali své vlastní podniky na částečný úvazek;
40. požaduje uplatňování ustanovení o pružnosti podle víceletého finančního rámce (VFR) na program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), a zejména na jeho finanční nástroje; požaduje, aby bylo ve VFR zajištěno pokračování programů mikrofinancování, jako jsou evropský nástroj mikrofinancování Progress a iniciativa JASMINE (společná akce na podporu mikrofinančních institucí);
41. zdůrazňuje, že pro zakládání nových podniků a malých a středních podniků má zásadní význam vytvoření alternativních způsobů financování s vysokou mírou flexibility s cílem usnadnit jim přístup k financování; uznává, že pro různé obchodní modely mohou být vhodné různé podíly dluhového, rizikového a hybridního kapitálu, a vyzývá členské státy, aby přestaly rozlišovat mezi vlastním a cizím kapitálem pro daňové účely a zvážily zavedení daňového zvýhodnění investic do reálné ekonomiky s cílem povzbudit udržitelný růst a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zhodnotila přínos sekuritizace mikroúvěrů;
42. vybízí členské státy, aby podpořily rozdělování veřejných zakázek na více částí s cílem usnadnit účast malých a středních podniků na veřejných soutěžích, například tím, že do svých vnitrostátních právních předpisů o veřejných zakázkách začlení zásadu „dodržuj nebo vysvětli“;
43. vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech se na založení podniku stále vztahují náročné požadavky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy zkrátí lhůtu pro vydání povolení a oprávnění potřebných k zahájení podnikatelské činnosti na jeden měsíc;
44. zdůrazňuje, že je důležité, aby absolventi, kteří se v průběhu svého vzdělávání zúčastnili speciálních kurzů pro začínající podnikatele, dostali zvláštní podporu pro založení podniku;
45. vyzývá členské státy, aby vytvořily jednotná kontaktní místa, v nichž budou soustředěny veškeré služby na podporu podnikání, mimo jiné v oblasti přístupu k finančním prostředkům z různých zdrojů, poradenství při zakládání podniků a informování o obchodních příležitostech v rámci EU i mimo ni;
46. vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech zajistily vyvážený přístup ohledně lhůty pro splnění závazků a vypořádání dluhů tak, aby čestní úpadci dostali „druhou šanci“ a aby byla minimalizována rizika pro věřitele;
III. Podnikatel jako vzor, zapojení specifických cílových skupin
47. podporuje zavedení celoevropského dne podnikání s cílem zdůraznit příklady podnikatelských úspěchů a především na ně upoutat pozornost sdělovacích prostředků; domnívá se, že zvláštní důraz by měl být kladen na příklady podnikatelů, kteří jsou schopni zajistit hospodářský přínos a dodržovat přitom hlavní zásady EU v oblasti udržitelnosti a sociální zodpovědnosti; doufá, že se tohoto projektu zúčastní školy a vzdělávací zařízení prostřednictvím setkání s podnikateli a návštěv v podnicích;
48. zdůrazňuje velký potenciál žen mezi podnikateli a vyzývá Komisi, aby předložila spolehlivé údaje, na jejichž základě by bylo možné lépe vyhodnotit současné právní předpisy a efektivněji odstranit potenciální překážky, kterým ženy jako podnikatelky čelí;
49. zdůrazňuje potenciál družstev a sociálních podniků jako nástrojů k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, neboť mají velký význam pro udržitelný místní rozvoj nejen z hospodářského, ale i ze sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti;
50. zdůrazňuje, že rozhodující význam pro podnikání mají informační a komunikační technologie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily a podporovaly programy pro zvyšování odbornosti v této oblasti, zejména pro mladé lidi a ženy;
51. pokládá za nezbytné věnovat zvláštní pozornost skupinám, které jsou v podnikání nedostatečně zastoupeny, jako jsou mladí lidé, starší lidé, lidé se zdravotním postižením a imigranti;
52. domnívá se, že demografické problémy vyžadují širší strategii, která spojí vytváření pracovních míst a naplňování nových a vznikajících potřeb na evropském trhu práce; je přesvědčen, že v tomto ohledu je třeba učinit další pokrok zlepšením mobility pracovníků v EU, včetně výzkumných pracovníků a dalších odborníků, s cílem dosáhnout v rámci vnitřního trhu EU Evropy bez bariér;
53. zdůrazňuje, že zásadním problémem, se kterým se při zakládání podniků setkávají imigranti, je neuznávání zahraničních diplomů a výučních listů; požaduje proto, aby bylo rychle dosaženo dohody o směrnici o uznávání odborných kvalifikací;
*
* *
54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.