Dokument ze zasedání
18. 11. 2013 B7‑0496/2013
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0524/2013
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
ke sdělení Komise nazvanému „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (HMU)“
( 2013/2841(RSP) )
Pervenche Berès
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Usnesení Evropského parlamentu ke sdělení Komise nazvanému „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (HMU)“
( 2013/2841(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ ( COM(2013)0690 ),
– s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye pro Evropskou radu ze dne 26. června 2012 nazvanou „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2012 nazvané „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ ( COM(2012)0777 ),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2012 o plánu pro dokončení hospodářské a měnové unie[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii: Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“ ( COM(2013)0165 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Na cestě k opravdové a hluboké hospodářské a měnové unie: Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky“ ( COM(2013)0166 ),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaných ve dnech 14. března 2013[3], 28. června 2013[4] a 25. října 2013[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“[6],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20.února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ ( COM(2013)0083 ) a své usnesení k němu ze dne 12. června 2013[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 30. září 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2013[8],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. října 2009 nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovností v oblasti zdraví v EU“ ( COM(2009)0567 ),
– s ohledem na veřejné slyšení, které uspořádal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci dne 9. července 2013 na téma „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie (HMU) – evropský systém dávek v nezaměstnanosti“,
– s ohledem na dokument pracovní skupiny Komise – GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění o automatických stabilizátorech ze dne 4. října 2013,
– s ohledem na dokument Centra pro evropskou politiku (EPC) ze dne 13. září 2013 nazvaný „Rozvíjení sociálního rozměru prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“,
– s ohledem na studii odborné skupiny Notre Europe nazvanou „Plán pojištění proti cyklickým šokům v eurozóně“ ze září 2013,
– s ohledem na diskusní dokument Mezinárodního měnového fondu nazvaný „Směrem k fiskální unii v eurozóně“ ze září 2013[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 nazvané „Dopad krize na přístup zranitelných skupin k péči“[10],
– s ohledem na Čtvrtletní přehled Komise o zaměstnanosti a sociální situaci v EU z října 2013,
– s ohledem na otázku Komisi týkající se sociálního rozměru hospodářské a měnové unie ( O-000122/2013 – B7-0524/2013 ),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU dosáhla alarmující úrovně 26,6 milionu osob[11];
B. vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí dosáhla nebývalé úrovně a v celé EU činila v průměru 23 %;
C. vzhledem k tomu, že se ve většině členských států zvýšila dlouhodobá nezaměstnanost a v EU jako celku dosáhla historicky nejvyšší úrovně;
D. vzhledem k tomu, že roste strukturální nezaměstnanost a nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní;
E. vzhledem k tomu, že od roku 2007 míra chudoby v EU roste, zatímco příjmy domácností klesají, což vede k tomu, že 24,2 % populace EU je v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;
F. vzhledem k tomu, že od počátku krize se neustále zvyšuje chudoba pracujících;
G. vzhledem k tomu, že zvyšování míry chudoby pracujících a počtu domácností nezaměstnaných vede k růstu chudoby dětí;
H. vzhledem k tomu, že se zvyšují nerovnosti v členských státech i mezi nimi, zejména v eurozóně;
I. vzhledem k tomu, že přetrvávají rozdíly mezi členskými státy, které vedou k rychlé polarizaci míry nezaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že se tyto rozdíly v některých zemích zvětšují rovněž mezi jednotlivými regiony a sociálními skupinami;
J. vzhledem k tomu, že sociální nerovnováha roste rychleji v eurozóně než v EU jako celku;
K. vzhledem k tomu, že v rámci monitoru výsledků v oblasti sociální ochrany byly stanoveny klíčové sociální trendy, jež mají být sledovány;
L. vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti na okraji eurozóny v průměru 17,3 % ve srovnání s 7,1 % v jádru eurozóny;
M. vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání, vzdělávání ani v profesní přípravě (NEET), na okraji eurozóny v průměru 22,4 % ve srovnání s 11,4 % v jádru eurozóny;
N. vzhledem k tomu, že míra chudoby ve dvou třetinách členských států vzrostla, ale ve zbývající třetině se stabilizovala;
O. vzhledem k tomu, že byly učiněny významné kroky k posílení správy ekonomických záležitostí EU; vzhledem k tomu, že základ integrace EU, a to i politika soudržnosti, sociální standardy a strategie Evropa 2020, jsou však nyní ohroženy;
P. vzhledem k tomu, že diskuse o sociální nerovnováze by měla mít stejnou váhu jako diskuse o makroekonomické nerovnováze;
Q. vzhledem k tomu, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci uspořádal dne 9. července 2013 veřejné slyšení na téma „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie – Evropský systém dávek v nezaměstnanosti“, na němž se diskutovalo o myšlence automatických stabilizátorů na úrovni eurozóny a zabývalo se možnými způsoby jejich zavádění;
R. vzhledem k tomu, že trojka potvrdila, že vysoce kvalitní účast sociálních partnerů a silný sociální dialog, a to i na vnitrostátní úrovni, jsou nezbytné a mohou přispět k úspěchu jakýchkoli reforem, zejména reforem hospodářské a měnové unie;
S. vzhledem k tomu, že úsporná opatření ohrožují kvalitu pracovních míst a sociální ochrany a zdravotních a bezpečnostních norem;
1. vítá sdělení Komise nazvané „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie (HMU)“ a považuje to za první krok k dosažení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie;
2. je nicméně přesvědčen, že je zapotřebí konkrétnějších návrhů pro zajištění toho, aby byl při správě ekonomických záležitostí respektován sociální rozměr;
3. požaduje, aby se sociální aspekty staly jádrem evropské integrace a aby byly začleněny do všech politik a iniciativ EU;
4. je toho názoru, že sociální rozměr by měl být kompromisním prvkem, pokud jde o „benchlearning“;
5. konstatuje, že účelem sociálního rozměru HMU je zajištění sociálního zabezpečení a dostačující životní úrovně současným a budoucím generacím; považuje proto za důležité, aby občané EU vnímali, že jejich Unie je schopna sociální pokrok prosadit;
6. domnívá se, že rozvoj sociální Evropy s cílem dosáhnout „sociální unie“ je nezbytným důsledkem evropské integrace;
7. podporuje navrhované vytvoření srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které mají být doplňkem postupu při makroekonomické nerovnováze s cílem dosáhnout na základě předběžného a následného hodnocení dopadů a monitorování větší transparentnosti sociálních dopadů hospodářských a jiných politik a které by mohly být použity pro vypracování společné zprávy Komise o zaměstnanosti;
8. odmítá jakoukoli harmonizaci nebo vyrovnání, které by vedlo k snížení sociální standardů v členských státech;
9. vyjadřuje politování nad skutečností, že navrhované ukazatele jsou nedostatečné k tomu, aby bylo zajištěno komplexní posouzení zaměstnanosti a sociální situace v členských státech;
10. vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny příslušné ukazatele budou zohledňovat genderové hledisko;
11. požaduje, aby navrhovaný ukazatel míry nezaměstnanosti mladých lidí zahrnoval mladé lidi ve věku do 30 let na základě dobrovolnosti, jak je to stanoveno v záruce pro mladé lidi;
12. žádá, aby srovnávací přehled zahrnoval ukazatele týkající se míry dětské chudoby, přístupu ke zdravotní péči, bezdomovectví a index důstojné práce s cílem umožnit řádné posouzení sociální situace v EU;
13. vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly konkrétní opatření pro větší transparentnost sociálních dopadů politik a reforem prostřednictvím předběžného i následného hodnocení dopadů a monitorování reforem politiky;
14. vyzývá Radu, aby definovala konkrétní referenční hodnoty pro ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele ve formě minimální úrovně sociální ochrany EU s cílem podpořit vzestupnou sociální konvergenci a sociální pokrok;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby Parlamentu a sociálním partnerům umožnily zapojit se do postupu vymezování ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů;
16. zdůrazňuje, že je potřeba podporovat velký potenciál sociálního podnikání s ohledem na veškeré aspekty sociální inovace na evropské úrovni s cílem posílit vnitrostátní sociální systémy a podpořit růst a vytváření nových pracovních míst v bílé a zelené ekonomice, zejména pro mladé lidi, a to ve všech členských státech a regionech;
17. zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby sledování vývoje zaměstnanosti a sociální situace přispělo ke zvýšení povědomí a bylo zaměřeno na snížení sociálních rozdílů mezi členskými státy a předcházení sociálnímu dumpingu;
18. vyzývá Komisi, aby sledovala, zda jsou zprávy všech členských států v souladu s cíli strategie EU 2020, zejména pokud jde o snížení chudoby a zaměstnanost, a aby pečlivě dohlížela na vzájemné propojení jednotlivých politik a jejich vzájemnou provázanost;
19. vyjadřuje politování nad skutečností, že v posouzení rizik provedeném v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze nejsou řádně zohledněny sociální důsledky vzájemné hospodářské provázanosti mezi členskými státy;
20. vyjadřuje politování nad skutečností, že výše zmíněné sdělení Komise ze dne 2. října 2013 se nezabývalo úlohou a modalitami stabilizátorů;
21. vítá navrhované zapojení sociálních partnerů do procesu evropského semestru, mimo jiné v rámci výboru pro sociální dialog, před každoročním přijetím roční analýzy růstu;
22. vítá výzvu k co nejlepšímu využití rozpočtu EU s cílem rozvíjet sociální rozměr hospodářské a měnové unie a dále podporovat dobrovolnou mobilitu pracovníků v zájmu maximálního využití potenciálu EU, pokud jde o zaměstnanost;
23. vyzývá sociální partnery, aby v rámci evropského semestru hrály aktivnější úlohu; považuje za politováníhodné, že makroekonomický dialog má příliš formální charakter;
24. vyzývá Komisi, aby do vypracovávání roční analýzy růstu na rok 2014 lépe začlenila usnesení Parlamentu ze dne 30. září 2013, výše zmíněné sdělení Komise ze dne 2. října 2013 a s ním související usnesení Parlamentu;
25. připomíná, že dobrá správa hospodářské a měnové unie a její výsledky mohou být účinné pouze tehdy, budou-li zapojeny všechny zúčastněné strany, včetně sociální partnerů a občanské společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím strukturovaného zapojení příslušných organizací občanské společnosti do správy ekonomických záležitostí, zejména v rámci evropského semestru, zajistily uplatňování demokratických zásad občanského dialogu;
26. vyzývá Evropskou radu, aby na zasedání v prosinci 2013 stanovila konkrétní kroky k vytvoření sociálního pilíře jako součásti HMU na základě metody Společenství;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a Evropské radě.