Dokument ze zasedání
28. 1. 2014 B7‑0073/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2013
( 2013/2883(RSP) )
Richard Howitt
za Výbor pro zahraniční věci
Usnesení Evropského parlamentu o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2013
( 2013/2883(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2013 udělit status kandidátské země pro členství v EU a na závěry Evropské rady ze dne 13. prosince 2012 a 27.–28. června 2013,
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 845 (1993) a č. 817 (1993), na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 47/225 (1993) a na prozatímní dohodu ze dne 13. září 1995,
– s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování této prozatímní dohody,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. dubna 2013 nazvanou „Provádění reforem v rámci dialogu na vysoké úrovni o otázce přistoupení a podpora dobrých sousedských vztahů“ ( COM(2013)0205 ), na její zprávu o pokroku ( SWD(2013)0413 ) a na sdělení ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2013–2014“ ( COM(2013)0700 ),
– s ohledem na dohodu mezi politickými stranami ze dne 1. března 2013, závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru ze dne 26. srpna 2013 a memorandum o budoucí dohodě ze dne 16. září 2013,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi a na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o rozšíření: politiky, kritéria a strategické zájmy EU[1],
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla už pátý rok po sobě o tom, že nezahájí přístupová jednání s Makedonií, a to i přes kladné doporučení Komise v této věci; vzhledem k tomu, že tento další odklad jen zvyšuje frustraci makedonského veřejného mínění z patové situace v procesu integrace EU a že existuje nebezpečí, že se ještě víc vyhrotí domácí problémy a vnitřní napětí; vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by neměly představovat překážku bránící oficiálnímu zahájení přístupových jednání, že by však měly být vyřešeny ještě před ukončením procesu přistoupení;
B. vzhledem k tomu, že právní stát, svoboda sdělovacích prostředků, regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou důležitou součástí procesu rozšíření EU;
C. vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by se měly řešit v konstruktivním duchu, co nejdříve a s ohledem na zásady a hodnoty Organizace spojených národů a EU;
1. opětovně vyzývá Radu, aby bez dalšího odkladu stanovila datum zahájení přístupových jednání;
2. vybízí Řecko, aby svého předsednictví využilo k vyslání impulzu, který by urychlil integraci této země do EU, a aby tak potvrdilo svůj závazek stanovený v rámci soluňské agendy z roku 2003 a vytvořilo prostředí příznivé pro urovnání dvoustranných sporů v duchu evropských hodnot a zásad; vyzývá řecké předsednictví, aby využilo pozitivní dynamiky svého vedení k novým iniciativám, které by umožnily překonat patovou situaci jednání a najít cestu k řešení;
3. doporučuje této zemi, aby upevnila reformy a změnila politiku a koncepce, které by mohly představovat překážku z hlediska její evropské budoucnosti, a aby zajistila dosažení skutečného pokroku v klíčových oblastech, které byly uvedeny v závěrech Evropské rady, a konkrétně v prohlášeních týkajících se rozšíření EU a procesu stabilizace a přidružení; domnívá se, že zahájení jednání s EU je pozitivním krokem na cestě k řešení nynějších sporů se sousedními státy a že zároveň povede k dalším reformám, jež zlepší situaci v zemi;
4. vzhledem k pozitivnímu doporučení Komise a kladnému hodnocení výsledků dialogu na vysoké úrovni o otázce přistoupení a s varováním před rizikem návratu do původního stavu lituje, že se Evropské rada rozhodla, že nevydá stejné rozhodnutí jako v prosinci 2012, v němž dospěla k závěru, že do značné míry sdílí názor Komise, předpokládá, že případné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání bude učiněno během následujícího předsednictví, a konstatuje, že Komise provede v tomto směru veškeré nezbytné přípravné práce;
5. zdůrazňuje, že s dalším odkládáním zahájení přístupových jednání jsou spojeny stále vyšší a nepředvídatelné náklady, a to jak pro tuto zemi, tak i z hlediska regionální stability; vyzývá vládu i Komisi, aby vypracovaly kvantitativní analýzu potenciálních sociálních a ekonomických nákladů a analýzu rizik spjatých s tím, že Rada nestanovuje datum zahájení přístupových jednání, a také analýzu dopadu této situace na tuzemskou i regionální politiku;
6. trvá na tom, že všechny kandidátské a potenciálně kandidátské země by měly být posuzovány podle vlastních zásluh;
7. jakkoli si je vědom velmi významných problémů, s nimiž se země potýká, dospěl stejně jako Komise k závěru, že vzhledem ke stávající fázi procesu přistoupení dosahuje tato země vysoké míry souladu s právními předpisy EU a že kodaňská kritéria jsou dostatečně splněna, aby mohla být zahájena přístupová jednání; podotýká, že v souladu s postupy EU jsou noví členové přijímáni pouze tehdy, když splní veškeré požadavky; sdílí názor Komise, že otevření kapitol 23 a 24 týkajících se spravedlnosti, demokracie a lidských práv povede k dosažení většího pokroku v těch otázkách, které se zvlášť dotýkají některých členských států;
8. vyzývá Evropskou radu, aby podpořila zahájení procesu předběžného hodnocení, zvláště pokud jde o kapitoly 23 a 24; je přesvědčen, že předběžné hodnocení poslouží jako impulz k posílení reforem a pomůže této zemi k tomu, aby se lépe vyrovnávala s bezprostředními výzvami, před nimiž stojí každá kandidátská země, tj. například s dalším zvyšováním efektivity právního státu, s uskutečňováním reforem soudnictví a veřejné správy a rovněž s upevňováním mnohonárodnostní soudržnosti;
9. vítá skutečnost, že země splnila závazky, které pro ni vyplývají z dohody o stabilizaci a přidružení, a dosáhla pokročilé fáze sbližování vlastních právních předpisů s právními předpisy EU; vyzývá Radu, aby přijala doporučení Komise, pokud jde o přechod do druhé fáze uplatňování dohody o stabilizaci a přidružení v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody;
10. zdůrazňuje, že zásadní pilíř procesu přistoupení této země k EU tvoří dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce, včetně dohodnutého a oboustranně přijatelného řešení otázky názvu země pod záštitou OSN; s ohledem na albánskou menšinu žijící v této zemi a také na citlivé dvoustranné otázky s dalšími sousedskými zeměmi, zejména s Řeckem a Bulharskem, opakuje svůj postoj, který je v této souvislosti také stanoviskem Komise, totiž že dvoustranné otázky by se měly v rámci procesu přistoupení řešit co nejdříve, v konstruktivním a sousedském duchu a na základě intenzivního otevřeného dialogu v duchu společné evropské budoucnosti, pokud možno ještě před zahájením přístupových jednání; připomíná, že je třeba se vyvarovat se kontroverzní činnosti a prohlášení, jež by mohly mít negativní dopad na dobré sousedské vztahy; žádá více konkrétních výsledků na poli spolupráce zaměřené na vybudování dobrých sousedských vztahů mezi těmito třemi stranami (Athénami, Sofií a Skopjem);
11. souhlasí se závěry Komise, že pokud nebude v Evropské radě dlouhodobě dosaženo pokroku v přistoupení této země k EU, mohlo by to ohrozit důvěryhodnost procesu rozšíření EU; dodává, že to mohlo ohrozit také atmosféru nutnou k prosazování reformních opatření v souvislosti s přistoupením k EU; konstatuje, že proces přistoupení je sám o sobě impulzem k dokončení reforem;
12. je přesvědčen, že neschopnost obou stran nalézt během téměř 20 let oboustranně přijatelné vhodné a spravedlivé řešení sporu o název země rovněž zpochybňuje důvěryhodnost rámce k dosažení tohoto cíle, o nějž je nutné usilovat; konstatuje, že tomu tak je navzdory maximálnímu úsilí mediátora OSN a skutečné politické vůli obou stran dospět k řešení; opakuje nicméně znovu svůj postoj, že by se bilaterální otázky neměly používat k tomu, aby brzdily proces přistoupení k EU;
13. vyzývá Řecko, aby spolu se všemi zainteresovanými stranami v Komisi, Radě a Parlamentu i v samotné zemi využilo své předsednictví Evropské unie k poskytnutí nového politického impulzu skutečnému a upřímnému úsilí o bezodkladné nalezení oboustranně přijatelného řešení otázky názvu země; bere na vědomí rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 5. prosince 2011 o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995; zastává názor, že by vedoucí činitelé této země a Evropská unie měli veřejnosti důsledně vysvětlovat výhody dohodnutého řešení, a to předtím, než bude o této otázce uspořádáno referendum; vítá setkání a rozhovory mezi řeckým ministrem zahraničních věcí Evangelosem Venizelosem a francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem týkající se této země a doufá, že jsou signálem pozitivnějšího vývoje situace v budoucnu, pokud jde o řešení otázky názvu země;
14. vítá, že se mezi pracovními skupinami této země a Bulharska za devět měsíců uskutečnilo v přátelské atmosféře pět setkání; je přesvědčen, že velmi citlivé historické, společenské a další společné otázky mezi oběma těmito zeměmi lze nejlépe vyřešit na základě dialogu vedeného v tomto duchu, včetně spolupráce s sdělovacími prostředky a s právním systémem a dalšími orgány; vyzývá k podniknutí významných kroků k dosažení dvoustranné dohody v přiměřené době, která by byla v tomto ohledu vhodným rámcem;
15. znovu se znepokojením poukazuje na používání historických argumentů v současné diskuzi se sousedy a opakuje svou výzvu k dosažení pokroku v oblasti společných oslav historických událostí a osobností, které země sdílí se sousedními členskými státy EU, jelikož by to přispělo k lepšímu pochopení historie a dobrým sousedským vztahům; vyzývá k tomu, aby bylo vynaloženo úsilí na vytvoření společných komisí odborníků v oblasti historie a vzdělávání s cílem přispět k objektivnímu výkladu historie, k prohloubení akademické spolupráce a k podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím; naléhavě žádá orgány, aby byly zavedeny vzdělávací materiály oproštěné od ideologických výkladů dějin, které by se zaměřovaly na zlepšení vzájemného porozumění;
16. vyjadřuje zemi uznání za to, že si zachovává svou konstruktivní úlohu a pozitivní přínos k regionální spolupráci, vítá její aktivní účast v regionálních iniciativách, jako je Středoevropská iniciativa (CEI) a regionální iniciativa pro migraci, azyl a uprchlíky (MARRI); blahopřeje zemi k úspěšnému ukončení období předsednictví evropského procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (od června 2012 do června 2013) a vítá v této souvislosti podporu začleňování všech jako cenný příspěvek k dalšímu prohlubování regionální spolupráce;
17. vyzývá Komisi a Radu, aby tuto zemi zahrnula do nového programu makroregionální spolupráce v jihovýchodní Evropě, totiž do jadersko-iónské makroregionální strategie a nadnárodního programu;
18. trvá na tom, že úplné uplatnění doporučení parlamentního vyšetřovacího výboru učiněných v návaznosti na události z 24. prosince 2012 a souhlas všech stran s memorandem o budoucí dohodě jsou nezbytným předpokladem toho, aby se země vrátila k euroatlantické perspektivě; je hrdý na roli, kterou sehrál komisař pro rozšíření a samotný Evropský parlament při podpoře dosažení dohody z 1. března, je si však vědom toho, že odpovědnost za navázání konstruktivního vzájemného dialogu a spolupráce a odmítnutí využívání bojkotu v zájmu umožnění úplného nezávislého legislativního dohledu vlády a zachování evropských demokratických norem nesou samotné politické strany; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vláda i politické strany v zájmu zachování politické stability přispívaly svou prací ke zlepšování vztahů;
19. vítá závěry volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR, podle nichž byly jarní komunální volby zorganizovány efektivně; sdílí obavy, které byly vyjádřeny ohledně vyváženosti zpravodajství ve sdělovacích prostředcích, ohledně stírání hranic mezi činností státu a stran, pokud jde o administrativní zdroje, a ohledně údajných nesrovnalostí při registraci voličů z albánské Pusteci; podporuje závazek vlády v plné míře splnit doporučení OBSE/ODIHR týkající se reformy volebního systému; zdůrazňuje potřebu dalšího úsilí o zvyšování transparentnosti financování a odpovědnosti politických stran; vyzývá k přijetí opatření, která by zabránila stírání hranic mezi činností státu a politických stran během volebních kampaní a zajistila dohodu mezi jednotlivými stranami o kontrole seznamu voličů;
20. zdůrazňuje, že je třeba přijmout dokonalejší politická opatření, která by na všech úrovních zajistila vyšší profesionalitu a nezávislost veřejné správy; považuje za důležité, aby v novém rámci byly zakotveny hlavní zásady, jako je zásada transparentnosti, zásluh a spravedlivého zastoupení; vyzývá vládu, aby pokračovala v nezbytných reformách v tomto ohledu a také v oblasti veřejných výdajů a zadávání veřejných zakázek, jelikož to bude mít pozitivní vliv na kvalitu státní správy;
21. naléhavě vyzývá k prohloubení demokracie prostřednictvím dalších rozhodujících kroků k rozpočtové decentralizaci, přičemž vyjadřuje politování nad omezením tohoto rozpočtu, k němuž došlo v minulém roce, má nicméně pozitivní očekávání, pokud jde o zprávu poskytující celkový přehled o stavu decentralizace, a vítá, že se prostřednictvím dalších opatření zaměřených na větší respektování místní samosprávy zvýšil podíl příjmů v základním rozpočtu orgánů místní správy, a to zejména v případech, kdy je místní vláda vytvořena z jiných stran než ústřední vláda;
22. vítá pokrok, jehož v rámci integrace EU dosáhly jiné země tohoto regionu, je však znepokojen tím, že další odklad zahájení přístupových jednání by mohl vést k vytvoření nevhodné nerovnosti v regionu, což by mohlo vyústit v další ohrožení dobrých mezietnických vztahů a vyvolat mezi makedonskými občany pocit, že jsou odkázáni sami na sebe; odsuzuje veškeré formy ultranacionalismu, a to v kterékoli zemi; žádá, aby se ve společnosti uplatňovala antidiskriminační opatření a tolerance bez ohledu na náboženské vyznání, národnost či jazyk;
23. podporuje výzvu Komise, aby byl dokončen přezkum ohridské rámcové dohody a aby bylo zahájeno uskutečňování jejích doporučení v praxi;
24. konstatuje, že další prohlubování politického dialogu s albánským obyvatelstvem žijícím v této zemi je významným přínosem k regionální stabilitě a spolupráci;
25. naléhavě vyzývá vládu, sdělovací prostředky, akademickou komunitu, občanskou společnost a všechny zainteresované subjekty, aby veřejnosti vyslaly jasné signály, že diskriminace na základě národní identity není v zemi tolerována, a to i ve vztahu k soudnictví, sdělovacím prostředkům, zaměstnání a společenským příležitostem; zdůrazňuje význam těchto kroků pro zapojení různých etnických komunit do společnosti a pro stabilitu a evropskou integraci země;
26. s politováním konstatuje, že se dosud nepodařilo dosáhnout většího pokroku v oblasti integrovaného vzdělávání a že nebyly vyčleněny žádné prostředky k provádění strategie integrovaného vzdělávání; vyjadřuje znepokojení nad tím, že jazyk opačné komunity ovládá stále méně mladých lidí; naléhavě vyzývá k tomu, aby se v této oblasti zamezilo separaci a potenciálnímu konfliktu mezi školou povinnými dětmi z etnických důvodů; zároveň zdůrazňuje, že je důležité propagovat inkluzivní dvojjazyčné vzdělávání na nepovinném základě; je i nadále znepokojen separováním romských žáků ve školách;
27. je přesvědčen, že překážky při sčítání lidu, které by splňovalo nejvyšší demokratické normy, by mohly být částečně překonány zavedením občanského rejstříku, jenž by byl dočasný;
28. vyjadřuje politování nad zhoršením pověsti země v souvislosti se svobodou sdělovacích prostředků; sdílí obavy Komise, že zachování svobody projevu a různorodých a pluralitních sdělovacích prostředků, které by nebyly politicky ovlivňovány, je pro zemi i nadále zásadním problémem; poukazuje v této souvislosti na to, že nedostatečná pluralita sdělovacích prostředků je částečně výsledkem vládní kampaně; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nezávislost a životaschopnost veřejnoprávního vysílání, a vybízí příslušné orgány, aby v rámci zákona o sdělovacích prostředcích přijaly v tomto smyslu ochranná ustanovení; je přesvědčen, že stávající zákon o sdělovacích prostředcích by měl být předmětem dalších konzultací a dialogu, aby byly tak důležité reformy schváleny, pouze pokud budou mít širokou podporu celé novinářské obce v zemi; poukazuje na to, že je třeba vynaložit větší úsilí na obnovení a opětovné vybudování důvěry mezi vládou a novinářskou obcí; podporuje iniciativu místního Institutu pro sdělovací prostředky, který hodlá s podporou EU vydat „bílou knihu“ o vytváření pevnějších vztahů mezi občanskou společností a sdělovacími prostředky; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na ochranu práv pracovníků sdělovacích prostředků a jejich nezávislosti; poukazuje na potřebu transparentních vlastnických vztahů v oblasti sdělovacích prostředků;
29. vyzdvihuje pokrok, který byl v minulosti dosažen díky kulatému stolu mezi vládou a Svazem novinářů vycházejícímu ze zkušeností zvláštního zástupce OBSE pro svobodné sdělovací prostředky, a je přesvědčen, že obnovení kulatého stolu a splnění jeho plánu k zajištění svobody projevu a řádných pracovních podmínek pro novináře jsou nadále primárním mechanismem umožňujícím dosažení nezbytného pokroku; uznává, že úplné svobody projevu lze dosáhnout pouze ve společnosti, kde existuje právo na veřejný přístup k informacím a veřejný prostor umožňující smysluplnou veřejnou debatu;
30. je nicméně přesvědčen, že nedávný případ uvězněného novináře Tomislava Kezarovského a další případy – o jejichž výsledcích by měl rozhodovat pouze nezávislý soud respektující rámec evropské Úmluvy o lidských právech – mohou vyvolávat obavy z možného uplatňování selektivní spravedlnosti v zemi, čemuž by měly všechny příslušné orgány zabránit přijetím účinných opatření;
31. bere na vědomí nový lustrační zákon, ale i obavy Benátské komise a Helsinského výboru týkající se ústavnosti tohoto zákona a možnosti jeho zneužití;
32. vybízí příslušné orgány, aby ze Srbska získaly zpět archivy jugoslávské tajné služby a zahrnuly je do lustračního procesu pracovníků zpravodajských a kontrašpionážních služeb; vybízí k posílení mandátu komise pro ověřování údajů tím, že se všechny potřebné dokumenty ze zpravodajských a kontrašpionážních služeb natrvalo přemístí do prostor komise;
33. opakuje doporučení, která vyslovil již ve svém předcházejícím usnesení, pokud jde o posilování občanské společnosti; naléhavě vyzývá vládu, aby uznala významnou úlohu občanské společnosti a její přínos v politické diskuzi, a vyzývá, aby aktivně zapojovala organizace občanské společnosti do dialogu o provádění politiky; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti se mohou zásadním způsobem zasloužit o to, aby byl proces začleňování do EU transparentnější, odpovědnější a inkluzivnější; navrhuje, aby byla občanské společnosti nabídnuta podpora jejích iniciativ; vítá zapojení občanské společnosti do pracovní skupiny pro 23. kapitolu zřízené ministerstvem spravedlnosti a vyzývá všechna ministerstva k následování tohoto příkladu; vybízí k pozitivnímu zvážení návrhu, aby byly vybrány organizace občanské společnosti, které se budou podílet na činnosti všech pracovních skupin působících v rámci národního programu pro acquis;
34. vyjadřuje politování nad tím, že bylo dosaženo pouze malého pokroku při provádění druhé vládní strategie pro spolupráci s občanskou společností a jejího akčního plánu, a vyjadřuje své obavy nad jejich výrazným zpožděním; je znepokojen nedostatečnými závazkem k této spolupráci a nedostatečnou transparentností finanční podpory občanské společnosti; je přesvědčen, že iniciativa nazvaná Otevřené partnerství s vládou, k jejímuž uskutečňování se země zavázala, může poskytnout vhodný rámec pro zlepšování této situace; vítá používání ukazatelů pro posuzování zapojení občanské společnosti uvedených ve sdělení Komise ze dne 12. září 2012 „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj“ ( COM(2012)0492 ) a vybízí k jejich využívání;
35. znovu opakuje svou výzvu Komisi a vládě, aby se dohodly věnovat minimální kvótu budoucího programového období nástroje předvstupní pomoci na zajištění 15 % plateb pro nestátní subjekty a aby technickou pomoc organizacím občanské společnosti řídila sama občanská společnost; žádá, aby byl nástroj předvstupní pomoci II dále využíván na podporu úsilí zaměřeného na dosažení cíle 9 % vlastního rozpočtu země, a to prostřednictvím decentralizované regionální a místní vlády;
36. vyslovuje zemi své uznání za uskutečněné reformy, díky nimž byl vnitrostátní právní rámec uveden v soulad s mezinárodními standardy; naléhavě zemi vyzývá, aby zvýšila transparentnost Soudní rady, a minimalizovala tak počet případů zavdávajících příčinu k názoru, že pracuje pod politickým vlivem a tlakem; vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o pokroku posoudila a analyzovala plnění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva týkajících se této země;
37. vítá činnosti zaměřené na zlepšení profesionality, nezávislosti a účinnosti justice, zejména přijímání absolventů Akademie pro vzdělávání soudců a státních zástupců na tato místa, zachování pozitivního podílu vyřízených případů u soudů v prvním pololetí roku 2013 a další snížení počtu nevyřešených případů; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného justičního systému a důvěry veřejnosti;
38. vyzývá zejména k posílení Státní komise pro předcházení korupci, protikorupčního útvaru ministerstva vnitra, Hlavního úřadu veřejného žalobce pro boj proti organizovanému zločinu a korupci a Státního kontrolního úřadu, a to jak po stránce rozpočtové a materiální, tak i co se týče lidských zdrojů; zdůrazňuje dále, že je třeba zaměřit se na případy korupce na vysoké úrovni a ve větší míře uplatňovat rozkazy k zabavení a konfiskaci majetku, a naléhavě vyzývá k vyvíjení soustavného úsilí o zřízení rejstříku případů vysoce postavených odsouzených osob; vyzývá nezávislou občanskou společnost a sdělovací prostředky, aby na korupci upozorňovaly a bojovaly za nezávislé a nestranné vyšetřování a soudy; vítá neustávající úsilí Státní komise pro předcházení korupci, podporované Rozvojovým programem OSN, o posílení preventivního aspektu boje proti korupci zavedením komplexních systémů kontroly bezúhonnosti v devíti pilotních orgánech místní správy; podporuje úmysl vnitrostátních orgánů uzavřít proces novelizace zákona o předcházení korupci, uplatnit koncepci systému kontroly bezúhonnosti v celé zemi a poskytovat systematickou institucionální ochranu oznamovatelům;
39. konstatuje, že činnosti zaměřené na zprovoznění Národní bezpečnostní databáze (NID) stále pokračují, a vybízí příslušné orgány této země, aby své úsilí v tomto ohledu uspíšily a co nejdříve zřídily Národní koordinační centrum pro boj proti organizovanému zločinu, a zajistily tak komplexní podporu pro boj proti organizované trestné činnosti, korupci, podvodům, praní peněz a další závažné trestné činnosti včetně přeshraniční trestné činnosti;
40. vyjadřuje své obavy, pokud jde o rozsáhlé využívání vyšetřovací vazby, její délku a vazební podmínky zadržovaných; poukazuje na případy nepřiměřeného policejního dozoru při demonstracích; žádá, aby bylo úsilí o zachování veřejného pořádku přiměřené a respektovalo právo na svobodu shromažďování;
41. vítá nový zákon o spravedlnosti pro děti a vyzývá k vyčlenění dostatečných finančních prostředků pro jeho provádění; nadále lituje nedostatečných zdravotnických a vzdělávacích služeb v nápravných zařízeních pro mladistvé;
42. vítá snížení počtu dětí v ústavní péči, je nicméně i nadále znepokojen vysokým počtem dětí se zdravotním postižením, které jsou nadále v těchto ústavech umístěny; vyzývá k dalším reformám systému ochrany dětí a k posilování kapacit středisek sociální práce s cílem podporovat rodiny v obtížné situaci;
43. vítá vytvoření Národní rady mládeže a snahu zajistit jí širokou základnu, politickou nestrannost a plné zapojení do činnosti Evropského fóra mládeže, jehož je členem; vybízí Agenturu pro mládež a sport, aby ji plně podporovala a podílela se na její činnosti;
44. vybízí vládu, aby Komisi na ochranu před diskriminací a antidiskriminačnímu útvaru v rámci odboru pro rovné příležitosti přidělila dostatečné lidské a finanční zdroje; žádá, aby byla přijata opatření, která zvýší povědomí o rovnosti a nediskriminaci;
45. vítá znovuotevření střediska lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI) ve Skopji po pěti útocích, které byly proti němu v posledních dvanácti měsících vedeny; vítá vyjádření antidiskriminační komise této země odsuzující homofobii ve školních učebnicích; vyzývá zvláště k zákazu diskriminace na základě sexuální orientace v zaměstnání; vyjadřuje politování nad tím, že antidiskriminační zákon dosud není v souladu s acquis EU; opakuje svou výzvu ke změně tohoto zákona tak, aby plně odpovídal acquis; odsuzuje veškeré násilí proti komunitě LGBTI a vyzývá všechny politické představitele země a širší společnost, aby učinili totéž; žádá, aby byli pachatelé tohoto násilí předáni spravedlnosti; připomíná vládě a politickým stranám jejich odpovědnost za vytváření kultury začleňování a tolerance;
46. naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby systematicky shromažďovaly údaje o vyloučených a marginalizovaných skupinách obyvatel včetně dětí žijících na ulici, romských dětí a osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že nejsou shromažďovány údaje o trestných činech z důvodů nesnášenlivosti; je i nadále znepokojen počtem romských dětí umístěných ve zvláštních školách, vítá nicméně systém vládních stipendií, jehož účelem je umožnit romským dětem dokončit středoškolské vzdělání;
47. je i nadále znepokojen přetrvávající diskriminací Romů; v této souvislosti zdůrazňuje, že romské ženy trpí dvojí diskriminací, jednak na základě pohlaví, jednak na základě národnosti, což je obvykle provázeno chudobou; je zneklidněn skutečností, že tato dlouho známá dvojí diskriminace je velmi rozšířená, obvyklá a všudypřítomná; vyzývá příslušné orgány k prolomení tohoto stereotypu a naléhavě vyzývá k aktivnímu provádění strategie pro začleňování Romů a opatření zajišťujících Romům přístup ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání, bydlení a sociálnímu zabezpečení;
48. důrazně a naléhavě žádá vládu, aby vyřešila problém Romů, kteří nemají doklady totožnosti;
49. vyzývá vládu, aby vyvíjela větší úsilí o zlepšení postavení romských a aškalských uprchlíků z Kosova;
50. vítá zvýšení počtu žen, které vykonávají funkci starostek, z nuly na čtyři z celkem 81 starostů v zemi a počtu žen v parlamentu, což je v souladu s genderovými kvótami; je nicméně znepokojen tím, že ženy i se nadále dobrovolně vzdávají účasti na přijímání politických rozhodnutí; vítá změny v pracovním právu, které poskytne lepší právní ochranu těhotným ženám a čerstvým rodičkám, je nicméně znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti žen; vítá přijetí strategie pro rovnost mužů a žen, konstatuje však, že veřejný mechanismus pro genderovou rovnost stále řádně nefunguje, a vyzývá vládu, aby zlepšila jeho fungování a zvýšila lidské a finanční zdroje, které jsou pro něj vyčleněny; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů uplatňováno ve všech oblastech politiky, a aby zvýšily podporu zvyšování povědomí o rovnosti žen a mužů a posílily iniciativy v této oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že parlament přijal důležité pozměňovací návrhy k zákonu o přerušení těhotenství ve zkráceném řízení bez širší veřejné diskuse;
51. vyslovuje uznání vládě za zachování makroekonomické stability a vítá návrat k růstu; konstatuje nicméně, že tempo sbližování příjmů je pomalé, a sdílí obavy, zda se do roku 2016 podaří dosáhnout cíle veřejného schodku ve výši 2,6 % a jakým způsobem budou konsolidovány veřejné finance; doporučuje Komisi, aby zemi udělila status fungující tržní ekonomiky; vyzývá vládu, aby v oblasti zahraničního obchodu jednala v souladu se zásadami Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a Světové obchodní organizace (WTO);
52. vítá skutečnost, že v prvním čtvrtletí roku 2013 došlo ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2012 k 2,9% zvýšení HDP v reálných hodnotách; bere na vědomí trend pozitivních změn na pracovním trhu, kde počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí roku 2013 byl o 3,9 % vyšší než v prvním čtvrtletí roku 2012, přičemž míra nezaměstnanosti klesla meziročně o 4,2 %; vítá skutečnost, že země byla ve zprávě Světové banky o podnikání zařazena mezi prvních deset zemí ve světě, které dosáhly největšího pokroku v obchodním a právním prostředí;
53. vítá záměr Komise navázat s touto zemí a dalšími zeměmi regionu zvláštní dialog o politice v oblasti zaměstnanosti a o sociální politice; vybízí k přijímání opatření, která by zajistila modernizaci pracovního práva v plném souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce; zdůrazňuje, že země ratifikovala osm základních úmluv MOP o pracovních právech; žádá, aby byly posíleny kapacity sociálních partnerů a zaručena pracovní práva a práva odborových svazů; sdílí obavy z toho, že vysoká nezaměstnanost zejména ve zranitelných skupinách, jako jsou mladí lidé a ženy, je nadále jedním z nejnaléhavějších problémů vlády, a vyzývá k intenzivnějšímu úsilí v boji proti chudobě, vysoké nezaměstnanosti mladých a diskriminaci;
54. vyjadřuje politování nad tím, že tato země dosud nemá ucelenou politiku v oblasti klimatu, ačkoli se v mezinárodním měřítku hlásí k postojům EU; očekává, že vláda přijme nezbytná opatření, která posílí administrativní kapacity potřebné k provádění legislativy v oblasti změny klimatu;
55. zdůrazňuje, že je nutné vyvinout značné úsilí v oblasti životního prostředí, a zejména v oblasti kvality vody, ochrany přírodního prostředí, zachování volné přírody a omezování průmyslového znečištění a řízení rizik; podporuje úsilí o provádění právních předpisů v těchto oblastech; podtrhuje, že výraznějšího pokroku nelze dosáhnout bez odpovídajícího posílení administrativní kapacity; vyzývá vládu, aby přijala nezbytná opatření v tomto směru;
56. vybízí vládu, aby i nadále spolupracovala s EU v odvětví energetiky v rámci Energetického společenství;
57. poukazuje na to, že potenciál země v oblasti obnovitelných zdrojů energie není dostatečně rozvinut, čehož příčinou jsou kromě jiného těžkopádné administrativní postupy a ceny elektřiny; vyzývá v této souvislosti příslušné orgány, aby na tomto poli vyvíjely větší úsilí, a přispěly tak ke splnění závazku Energetického společenství, že do začátku roku 2014 bude v plném rozsahu provedena směrnice o obnovitelných zdrojích energie;
58. opětovně potvrzuje svou podporu liberalizaci vízového režimu pro země západního Balkánu, jež tvoří důležitý pilíř procesu jejich integrace do EU; vyzývá členské státy EU, aby zkrátily azylová řízení pro občany zemí západního Balkánu, kteří mají právo cestovat bez víz v rámci schengenského prostoru, což představuje účinný prostředek, jak snížit počet neodůvodněných žádostí o azyl a současně dát žadatelům možnost objasnit svůj případ během řádného slyšení; vítá rovněž záměry nové vládní koalice v Německu vyjádřené v koaliční smlouvě ohledně vnitrostátních azylových právních předpisů;
59. opakuje, že je nutno zachovat patřičnou rovnováhu mezi přijímáním legitimních opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví a zamezením etnické selekci či jiným opatřením, která mohou být diskriminační ve vztahu k právu volného pohybu; vyzdvihuje úspěchy v regionální spolupráci týkající se migrace a uprchlíků; důrazně a naléhavě žádá, aby byla pro tuto zemi zachována současná liberalizace vízového režimu EU; je přesvědčen, že země by měla být prohlášena za „bezpečnou zemi původu“, což by umožnilo rychlejší postupy řešení těchto žádostí; vyzývá vládu, aby zachovala stávající liberální vízový režim se sousedními zeměmi, zvýšila úsilí o zlepšení sociální a ekonomické situace menšin a zamezila diskriminaci nebo negativním opatřením, jako je omezování cestování, vůči osobám, jejichž žádosti o azyl byly v EU zamítnuty;
60. bere na vědomí úsilí vlády o přebudování místní silniční infrastruktury v zemi s cílem rozvíjet alternativní cestovní ruch a zlepšit život občanů; vybízí v této souvislosti zemi, aby přijala dynamičtější přístup v oblasti regionálních rozvojových projektů, které jsou součástí nástroje předvstupní pomoci (NPP) a které rozšíří přeshraniční spolupráci a vazby mezi zeměmi tohoto regionu, a aby se podílela na rozvoji moderní a ekologicky účinné železniční soustavy, která bude spojovat jihovýchodní Evropu se zbytkem kontinentu; vyzývá k dalšímu pokroku při harmonizaci dopravní politiky a jejím uvádění do souladu s acquis;
61. bere na vědomí setkání ministra dopravy této země a jeho bulharského partnera, které se konalo dne 28. listopadu 2013 v Sofii, a vyjadřuje naději, že závazky týkající s dokončení železničního spojení mezi oběma zeměmi, které byly na tomto setkání potvrzeny, budou v krátké době splněny, neboť tím se tomuto regionu otevřou nové hospodářské perspektivy;
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také vládě a parlamentu dotčené země.