Dokument ze zasedání
4. 2. 2014 B7‑0150/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o summitu EU–Rusko
( 2014/2533(RSP) )
Guy Verhofstadt, Kristiina Ojuland, Leonidas Donskis, Graham Watson, Louis Michel, Sophia in ‘t Veld, Marietje Schaake, Johannes Cornelis van Baalen, Ramon Tremosa i Balcells, Sarah Ludford, Alexander Graf Lambsdorff
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o summitu EU–Rusko
( 2014/2533(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení ze dne 17. února 2011 o právním státě v Rusku[1], ze dne 13. září 2012 o politickém využívání soudnictví v Rusku[2], ze dne 13. prosince 2012 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem[3], ze dne 13. června 2013 o právním státě v Rusku[4], ze dne 12. září 2013 o nátlaku Ruska na země Východního partnerství (v souvislosti s nadcházejícím summitem Východního partnerství ve Vilniusu)[5], ze dne 12. prosince 2013 o výsledcích summitu ve Vilniusu a budoucnosti Východního partnerství, zejména s ohledem na Ukrajinu[6],
– s ohledem na současnou dohodu o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé a na probíhající jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,
– s ohledem na cíle a závazky EU a Ruska v souladu s iniciativou „Partnerství pro modernizaci“ přijatou dne 1. června 2010 v Rostovu na Donu,
– s ohledem na výsledky summitu EU a Ruska dne 28. ledna 2014,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána dále prohlubovat a rozvíjet vztahy s Ruskem a že EU a Rusko již navázaly pevné a komplexní vztahy, zejména v oblastech energetiky, hospodářství a obchodu a že je nyní mezi oběma partnery provázanost a vzájemná závislost v prostředí globální ekonomiky;
B. vzhledem k tomu, že se summit EU a Ruska dne 28. ledna 2014 zúžil na tříhodinové uzavřené setkání, které se zaměřilo na omezený počet otázek, a to jako důsledek zhoršení vztahů mezi EU a Ruskem, které nastalo především v reakci na nátlak Ruska na země Východního partnerství;
C. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nesmí polevit v ochraně demokratických zásad a právního státu ve světě, zejména v tak významné sousední zemi, jakou je Rusko, které se členstvím v Radě Evropy zavázalo ke sdílení a ochraně demokratických zásad a právního státu a k respektování základních hodnot;
D. vzhledem k tomu, že podobné závazky a povinnosti vyplývají pro Rusko z jeho členství v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a že přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) je založeno na předpokladu, že jsou v zemi dodržovány zásady právního státu;
E. vzhledem k tomu, že od 1. prosince 2013 předávají letečtí dopravci ruským orgánům předběžné informace o cestujících (API), a vzhledem k tomu, že od 1. července 2014 budou ruské orgány požadovat pro přelety úplné informace o cestujících a posádce; vzhledem k tomu, že ruské autority hodlají zavést plnohodnotný systém evidence jmen cestujících; vzhledem k tomu, že předběžné údaje o cestujících mohou ruské orgány využívat k identifikaci občanů EU, kteří by mohli ruské orgány kritizovat během olympijských her v Soči;
F. vzhledem k tomu, že současné dění v Ruské federaci je důvodem k vážnému znepokojení, pokud jde o dodržování a ochranu lidských práv, právní stát, respektování základních demokratických principů a řádný průběh voleb, svobodu tisku a sdělovacích prostředků a svobodu shromažďování;
G. vzhledem k tomu, že občané EU, kteří budou účastníky či návštěvníky olympijských her, budou podrobeni celoplošnému sledování prostřednictvím odposlechů a uchovávání veškeré komunikace; vzhledem k tomu, že Komise zastává názor, že by každý členský stát měl informovat své občany o programech hromadného sledování v okolí Soči, jelikož se zdá, že tak žádný členský stát neučinil;
H. vzhledem k tomu, že Rusko před summitem Východního partnerství konaným ve Vilniusu v listopadu 2013 uložilo sousedním zemím řadu cílených sankcí zaměřených na oslabení závazku těchto zemí podepsat nebo přikročit k uzavření dohod o přidružení a volném obchodu s EU;
I. vzhledem k tomu, že přijetí zákonů o registraci politických stran a financování nevládních organizací, diskriminačního zákona proti lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům zakazujícího „propagování netradičních sexuálních poměrů“, který staví homosexualitu na roveň pedofilii, zákonů týkajících se práva na shromažďování, extrémismu, pomluvy a omezení internetu filtrováním obsahu výrazně přispělo ke zhoršení atmosféry, pokud jde o rozvoj opravdové občanské společnosti v Rusku, a že tyto zákony byly využity k pronásledování a zastrašování nevládních organizací, demokratické opozice a sdělovacích prostředků;
J. vzhledem k tomu, že ruské orgány zintenzivnily hromadné sledování s ohledem na olympijské hry v Soči prostřednictvím posílení programů sledování SORM (Systém operačních a vyšetřovacích opatření); vzhledem k tomu, že není zaveden účinný demokratický nebo soudní dohled nad činnostmi ruských orgánů v oblasti sledování; vzhledem k tomu, že ruský Nejvyšší soud potvrdil, že program SORM může být využit tajně proti jedincům kritizujícím vládu, jako kdyby byli zapojeni do „extremistických činností“;
1. konstatuje, že zúžený formát summitu EU a Ruska je patřičným odrazem současného stavu vztahů EU a Ruska, který umožňuje pragmaticky jednat o aktuálních otázkách a současně symbolizuje výzvy, jimž spolupráce EU a Ruska nyní čelí; navrhuje, aby se summity EU a Ruska konaly jednou ročně namísto současného půlročního formátu;
2. zdůrazňuje skutečnost, že střednědobá a dlouhodobá politická a hospodářská stabilita a rozvoj v Rusku jsou závislé na rozvoji skutečné demokracie, a zdůrazňuje, že budoucí vývoj vztahů mezi EU a Ruskem závisí na úsilí o posílení demokracie, právního státu a dodržování základních práv v Rusku;
3. zároveň považuje za politováníhodné, že ruské vedení pohlíží na Východní partnerství EU jako na hrozbu vůči svým politickým a hospodářským zájmům; zdůrazňuje skutečnost, že zintenzivněním obchodních a ekonomických aktivit Rusko naopak získá a jeho bezpečnost se zvýší, když bude jeho sousedství stabilní a předvídatelné;
4. zdůrazňuje skutečnost, že systematické porušování demokratických zásad, zásad právního státu a základních práv ze strany Ruska se musí ve větší míře odrážet v politickém postoji EU a ve všech aspektech vztahů EU a Ruska, a to zejména s ohledem na přípravu nové dohody o spolupráci; opětovně potvrzuje svou podporu komplexní, právně závazné dohodě, která bude řešit politické, hospodářské i sociální otázky a která bude zahrnovat všechny oblasti týkající se demokracie, právního státu a dodržování lidských práv, zejména práv základních, za předpokladu, že Rusko bude připraveno učinit kroky směrem k posílení právního státu a dodržování lidských práv; vyjadřuje obavy současného shromažďování a využívání předběžných údajů o cestujících a z cíle ruských orgánů sbírat v blízké budoucnosti údaje jmenné evidence cestujících bez jakéhokoli právního základu pro předávání takových údajů;
5. vyzývá Komisi, aby zvážila možná protiopatření, která by EU mohla iniciovat v případě, že Rusko poruší obchodní pravidla Světové obchodní organizace (WTO) z důvodu krátkozrakých politických cílů; zdůrazňuje, že Rusko by sice nemělo mít možnost vetovat politická rozhodnutí zemí Východního partnerství, ale EU musí být připravena a ochotna zabývat se oprávněnými obavami a zájmy Ruska, zejména jeho zájmy obchodními a komerčními; nicméně znovu opakuje, že na rozdíl od celní unie prosazované Ruskem nezakazují dohody EU se zeměmi Východního partnerství o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu těmto zemím zapojit se do volného obchodu se třetími zeměmi; poukazuje tudíž na to, že po podepsání dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, bude Východní partnerství stále schopno provozovat volný obchod s Ruskem na základě dohody o volném obchodu, která byla nyní podepsána v rámci Společenství nezávislých států (SNS); konstatuje proto, že Rusko musí upustit od rétoriky typu „my nebo oni“ a přestat odrazovat státy Východního partnerství od úsilí o užší vztahy s EU;
6. vítá prezidentskou amnestii a propuštění Michaila Chodorkovského, dvou aktivistek ze skupiny Pussy Riot a členů hnutí Greenpeace, poznamenává však, že tyto kroky jsou pouhými gesty navenek ve snaze zlepšit obraz Ruska před olympiádou v Soči; vyzývá vedoucí politické představitele EU, kteří pojedou na olympijské hry do Soči, aby hovořili o otázkách lidských práv a demokracie a neúčastnili se propagačních projevů na veřejnosti po boku představitelů ruského vedení; vyjadřuje obavy nad ruským celoplošným programem sledování SORM; vyslovuje pochybnosti, pokud jde o tříletou lhůtu uchovávání všech údajů shromážděných tajnými službami během olympijských her v Soči; vyzývá ruskou vládu, aby ukončila pronásledování ekologických aktivistů Surena Gazarjana, Jevgenije Vitiška a Andreje Rudomacha za jejich tvrzení ohledně státní korupce a ekologických otázek v souvislosti s přípravami zimních olympijských her;
7. poukazuje na rozsáhlé protesty a demonstrace v Rusku po prezidentských volbách v březnu 2012, které trvaly několik měsíců; vyjadřuje politování nad skutečností, že ruské vedení ignorovalo a potlačovalo toto lidové hnutí, které bylo známkou hlubokých sympatií k demokracii mezi ruskými občany; vyzývá ruské orgány, aby propustily zbývající uvězněné demonstranty a spolupracovaly s občanskou společností a demokratickou opozicí;
8. je znepokojen nedávnými pokusy prezidenta Putina uklidnit homosexuální návštěvníky Soči, kteří podle něj nemusí mít strach „ze zatčení nebo ukládání trestů“, přičemž je však upozornil, „aby neobtěžovali děti“;
9. konstatuje, že ačkoli byl zákaz protestních shromáždění během olympijských her zmírněn, platná opatření se nepřiměřeně zaměřují na skupiny bojující za práva gayů a za politickou reformu, omezují počet demonstrantů a dovolují protesty pouze v určitých předem schválených oblastech, čímž je oslabena svoboda shromažďování;
10. vítá úsilí Ruska společně s USA a mezinárodním společenstvím schválit rezoluci Rady bezpečnosti OSN ohledně zničení chemických zbraní Sýrie a zahájení rozhovorů Ženeva II; naléhavě však žádá Rusko, jako stálého člena Rady bezpečnosti, aby dostálo svým závazkům v syrské krizi a usnadnilo schválení závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o humanitární pomoci a postoupení problému v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu;
11. připomíná své doporučení týkající se společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského a žádá Radu a Komisi, aby uplatily v celé EU zákaz udělování víz pro všechny úředníky zapojené do smrti Magnitského, který je i nadále posmrtně stíhán, a aby zmrazily jejich veškeré finanční prostředky, stejně jako dalších osob v Rusku, které se dopustily vážného porušení lidských práv; zdůrazňuje, že tito jedinci nesmí mít prospěch z žádné dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem; vyjadřuje hluboké znepokojení nad plány zahrnout velký počet ruských úředníků s tzv. „služebními pasy“ do právě projednávané dohody o usnadnění vízového režimu;
12. vyzývá EU k tomu, aby byla politika odpovědnosti vůči Rusku stala v příštím funkčním období Evropské komise centralizována, aby jasnou a hlavní úlohu v ní hrála vysoká představitelka Unie, místopředsedkyně Komise, a aby členské státy podléhaly závazku vystupovat vůči Rusku jednotně;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, členským státům a vládě, parlamentu a prezidentovi Ruské federace.