Dokument ze zasedání

 

19. 2. 2014                                                                                                              B7‑0188/2014

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

o situaci v Iráku

( 2014/2565(RSP) )

Jelko Kacin, Marietje Schaake

za skupinu ALDE

 

B7‑0188/2014

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Iráku

( 2014/2565(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku, zejména na usnesení ze dne 14. března 2013 o Iráku a tíživé situaci menšin, včetně iráckých Turkmenů[1],

–       s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem[2],

–       s ohledem na společný strategický dokument Komise o Iráku (2011–2013),

–       s ohledem na zprávu o lidských právech v Iráku v období od ledna do června 2012, kterou dne 19. prosince 2012 společně předložila mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku (UNAMI) a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

–       s ohledem na zprávu o Blízkém východě č. 144 Mezinárodní krizové skupiny ze dne 14. srpna 2013 s názvem „Budovat nebo ničit: iráčtí sunnité a stát“,

–       s ohledem na počty obětí za září 2013, které OSN zveřejnila dne 1. října 2013,

–       s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 29. července 2013, v němž naléhá na vedoucí představitele, aby vyvedli Irák „z pokraje katastrofy“,

–       s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 1. září 2013 o tragických událostech v táboře Ašraf, při nichž bylo zabito 52 osob,

–       s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–       s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou,

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové o nedávných násilnostech v Iráku ze dne 5. září 2013,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě[3],

–       s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že Irák stále čelí závažným politickým, bezpečnostním a socio-ekonomickým problémům, a vzhledem k tomu, že politická scéna v této zemi je extrémně roztříštěná a zasažena násilím a sektářskou politikou, což vážně brání splnění legitimní touhy iráckého lidu po míru, prosperitě a skutečném přechodu k demokracii;

B.     vzhledem k tomu, že podle počtu obětí, které zveřejnila mise OSN na pomoc Iráku, došlo při teroristických útocích a násilnostech v roce 2013 k úmrtí 7 818 civilistů a ke zranění dalších 17 981 osob, čímž se tento rok stal rokem s nevyšším počtem obětí na životech od roku 2008; vzhledem k tomu, že v lednu 2014 bylo zabito 661 civilistů a 1 201 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že nejhůře zasaženým regionem byl a nadále zůstává Bagdád;

C.     vzhledem k tomu, že šíření syrské krize přes hranice dosáhlo nového vrcholu počátkem letošního roku, kdy ozbrojenci z organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) ovládli města Ramádí a Fallúdža a části provincie Anbár; vzhledem k tomu, že bojovníci z Iráku rovněž hrají významnou úlohu na obou stranách syrské krize; vzhledem k tomu, že Irák údajně povolil převoz zbraní a zásob, které byly určeny syrskému režimu a Hizballáhu, z Íránu;

D.     vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pobývá v Iráku 222 759 syrských uprchlíků, jejich počet je však pravděpodobně vyšší;

E.     vzhledem k tomu, že irácké orgány se často spoléhají na to, že sunnitské kmeny v Anbáru bojují proti extremistickým vzbouřencům;

F.     vzhledem k tomu, že před nedávnou vlnou násilí v provincii Anbár uprchlo více než 300 000 lidí;

G.     vzhledem k tomu, že značná část obyvatelstva je i nadále sužována vážnými sociálními a ekonomickými problémy – všudypřítomnou chudobou, vysokou nezaměstnaností, stagnací hospodářství, ničením životního prostředí a nedostatkem základních služeb; vzhledem k tomu, že výsledkem řady poklidných demonstrací požadujících větší sociální, hospodářská a politická práva stále je velmi systematická represe ze strany bezpečnostních složek, k níž dochází beztrestně;

H.     vzhledem k tomu, že vláda i extremistické skupiny opakovaně a stále častěji porušují svobodu tisku a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že dochází k napadání a cenzuře novinářů a zpravodajských stanic, a že podle zpráv organizace Reportéři bez hranic bylo na informace o situaci v provincii Anbár uvaleno informační embargo; vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace Freedom House o svobodě ve světě za rok 2014 je Irák označen za „nesvobodnou zemi“;

I.      vzhledem k tomu, že irácká ústava zaručuje všem občanům rovnost před zákonem spolu se „správními, politickými, kulturními a vzdělávacími právy pro jednotlivé národnosti“; vzhledem k tomu, že irácká vláda je odpovědná za kvalitu života a bezpečnost veškerého obyvatelstva;

J.      vzhledem k tomu, že irácká vláda ovládaná šíity svou politikou, která zahrnuje i násilné potlačení sunnitských protestů, zvýšila sektářské napětí a znepřátelila si některé skupiny iráckého obyvatelstva;

K.     vzhledem k tomu, že se v dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem a především v její doložce o lidských právech zdůrazňuje, že by se politický dialog mezi EU a Irákem měl zaměřovat na lidská práva a posilování demokratických institucí;

1.      ostře odsuzuje teroristické akty a vystupňované sektářské násilí, které s sebou nese nebezpečí, že se země opět propadne do dalšího sektářského konfliktu, a vede k obavám, že se tento konflikt rozšíří do celého regionu; zdůrazňuje, že ačkoli příčiny násilí jsou spíše politické než náboženské, zapojení extremistických skupin, jako je ISIS, krizi ještě prohlubuje;

2.      vyjadřuje svou soustrast všem rodinám a přátelům zesnulých a zraněných osob;

3.      zdůrazňuje, že boj proti terorismu a vzpourám by měl zahrnovat širší škálu opatření, než jen vojenské akce, a musí spočívat v komplexní strategii řešící základní příčiny násilí, ale i v politikách zaměřených na posilování důvěry, bezpečnosti a inkluzivního sociálního a hospodářského rozvoje;

4.      vyjadřuje vážné obavy nad novou vlnou nestability a vyzývá všechny irácké politické činitele ze všech etnických a náboženských skupin, aby spolupracovali na ukončení sektářského násilí a nedůvěry a aby spojili irácký lid;

5.      vyzývá jak vládu Iráku, tak regionální vlády, aby odsoudily útoky a aby napomohly důslednému a rychlému nezávislému mezinárodnímu vyšetřování nedávných teroristických útoků v regionu, a vyzývá iráckou vládu, aby v rámci tohoto vyšetřování plně spolupracovala s cílem postavit osoby zodpovědné za tyto činy před soud;

6.      je znepokojen šířením násilí z konfliktu v Sýrii do Iráku, kde džihádističtí rebelové napojení na ISIS nabyli na důležitosti; vyzývá vládu Iráku, aby učinila maximum pro to, aby zabránila bojovníkům v překračování hranic se Sýrií v obou směrech a aby zastavila veškeré převozy zbraní z Íránu přes území Iráku či jeho vzdušný prostor;

7.      vyjadřuje uznání irácké vládě za to, že přijala velký počet syrských uprchlíků; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly Irák a další sousední země v přijímání uprchlíků a zajišťování jejich dobrých životních podmínek;

8.      naléhavě vyzývá politické, náboženské a občanské činitele a bezpečnostní síly, aby zahájili spolupráci na ukončení krveprolévání a zajistili, aby byli všichni iráčtí občané skutečně stejně chráněni;

9.      vyzývá iráckou vládu a všechny politické vůdce, aby přijali nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany všech obyvatel Iráku, a zejména příslušníků ohrožených menšin; vyzývá iráckou vládu, aby zajistila, aby bezpečnostní síly dodržovaly zákony a mezinárodní normy;

10.    vyzývá všechny státní i nestátní subjekty, aby respektovaly svobodu tisku a sdělovacích prostředků a aby chránily novináře a zpravodajské stanice před násilím; uznává, že svobodný tisk a sdělovací prostředky jsou nedílnou součástí fungující demokracie, která občanům poskytuje platformu a přístup k informacím;

11.    vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby podpořily iráckou vládu na základě propagace iniciativ zaměřených na zahájení národního dialogu, upevnění právního státu a poskytování základních služeb s cílem vybudovat bezpečný, stabilní, jednotný, prosperující a demokratický Irák, kde by byla chráněna lidská a politická práva všech osob;

12.    vzhledem k tomu, že v důsledku bezpečnostní situace došlo k prohloubení problémů ohroženějších skupin, jako jsou ženy, novináři, mladí lidé a aktivisté v oblasti lidských práv, včetně odborářů, vyzývá irácké orgány, aby urychleně přijaly opatření, která by nasměrovala vyšší zdroje na programy zaměřené na zlepšení této situace;

13.    podporuje náboženský dialog mezi sunnitskými a šíitskými duchovními jakožto nezbytný nástroj pro řešení konfliktů; domnívá se, že nedávné rozhovory mezi skupinou E3+3 a Íránem budou pro Irák příležitostí, aby fungoval jako most, jelikož se jedná o jednu z mála zemí s pevnými vztahy mezi oběma stranami; vyzývá íránské vedoucí činitele, aby se zapojili do konstruktivní práce na stabilizaci tohoto regionu;

14.    pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.

[1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0101
[2] Přijaté texty, P7_TA(2013)0022
[3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0274